Pracovní skupina pro dialog má nové postavení v Radě vlády pro surovinovou a energetickou strategii

Zprávy ze správy Září 2014 10. Pracovní skupina pro dialog má nové postavení v Radě vlády pro surovinovou a energetickou strategii V posledních 18 měsících se členové Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti intenzivně zabývali otázkou, jaký smysl má její existence. Kvůli politickým i personálním změnám ve státních institucích se bohužel nedostávalo Pracovní skupině jasných odpovědí, ani zpětné vazby na její činnost. V polovině května proto proběhl seminář, který měl nastínit její budoucnost. pokračování na str. 2 z obsahu: str. 1-2 Pracovní skupina pro dialog str. 3 Rozhovor s předsedou Pracovní skupiny str. 4 Rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu

Zprávy ze Správy 10. 2 Pracovní skupina pro dialog má nové postavení v Radě vlády pro surovinovou a energetickou strategii pokračování ze str. 1 Pracovní skupina zorganizovala seminář ve Valdštejnském paláci spolu se senátním Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Správou úložišť a ÚJV Řež, a. s. Jeho hlavní náplní byla diskuse a získání stanovisek všech zainteresovaných stran k současnému postupu výběru lokality pro hlubinné úložiště a především k budoucnosti samotné Pracovní skupiny pro dialog. Seminář proběhl v konstruktivním duchu a byly přijaty tyto hlavní závěry. Za prvé: Pracovní skupina má svou nezastupitelnou roli při vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů. Za druhé: Posláním Pracovní skupiny není zabránit výstavbě hlubinného úložiště, ale usnadnit férový dialog mezi zúčastněnými aktéry. Toho chce dosáhnout jednak posílením postavení obcí v procesu vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště, a jednak posilováním a respektováním principů transparence a partnerské účasti všech aktérů v procesu. Ze semináře rovněž vyplynulo, že je nutné najít vhodnější právní formu, aby Pracovní skupina pro dialog mohla pracovat samostatně, měla čitelnou strukturu a konkrétně vymezenou zodpovědnost. Nové postavení Pracovní skupiny pro dialog by rovněž mělo zahrnovat systematickou podporu vlády, ministerstev a jasné vymezení vztahů mezi jednotlivými aktéry procesu. Diskuse s MPO Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, pod jehož gescí dosud Pracovní skupina pro dialog působila, svolal koncem června jednání s jejími zástupci a osobně s nimi debatoval o možnostech, jaké český legislativní proces nabízí. Navržené řešení spočívá v ustanovení Pracovní skupiny pro dialog pod Radou vlády pro surovinovou a energetickou strategii. V Radě mají své zástupce MPO i MŽP (předsedou Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti vznikla v roce 2010 za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu a v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí. Většinu členů pracovní skupiny tvoří představitelé místních samospráv obcí z lokalit zvažovaných pro hlubinné úložiště a zástupci ekologických organizací a sdružení. Ve skupině jsou zastoupeni rovněž představitelé obou komor parlamentu, státních institucí zodpovědných za ukládání radioaktivních odpadů (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Správa úložišť radioaktivních odpadů), odborníci v humanitních i technických oborech i představitelé ekologických iniciativ s celostátní působností. Všichni členové vykonávají práci pro Pracovní skupinu dobrovolně, bez nároku na honorář a ušlý zisk. Rady je ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a místopředsedou ministr životního prostředí Richard Brabec), dále Svaz měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky. Po samotném jednání s panem ministrem proběhl ještě neformální rozhovor mezi několika účastníky, při kterém se všichni zúčastnění shodli na pozitivním a konstruktivním průběhu jednání. Schůze Pracovní skupiny pro dialog se uskutečnila 31. 7. 2014 a novým předsedou byl zvolen Karel Zrůbek, starosta Horažďovic, který bude prezentovat zájmy lokalit přímo v Radě vlády. Místopředsedkyní zůstává Jana Nožičková, starostka Rudíkova. Předseda Pracovní skupiny pro dialog má právo účastnit se jednání Rady vlády a vyjadřovat se k projednávaným materiálům v působnosti Pracovní skupiny pro dialog, předkládat Radě vlády dokumenty schválené Pracovní skupinou pro dialog.

3 Rozhovor s předsedou Pracovní skupiny pro dialog Předseda Pracovní skupiny pro dialog Karel Zrůbek Transformace přináší Pracovní skupině pro dialog zařazení do jasně definované a funkční struktury Rady vlády. S tím ruku v ruce také větší autoritu a odpovědnost. Samotné formální změny však nepomohou, nebudeme-li mít podporu ministra průmyslu a obchodu (a předsedy Rady vlády v jedné osobě). Dosavadní signály od pana ministra Mládka vnímám obezřetně optimisticky tak, že jeho nástupem skončilo minulé období ignorace a je před námi období jednání. Jak bude otevřené, vyvážené a smysluplné a zda přinese konkrétní výsledky, to dnes nelze předjímat. Bude to záviset na všech aktérech procesu. Jaké další kroky Pracovní skupinu pro dialog čekají? Nejdříve musí být dokončen celý proces transformace. Dále může dojít k částečné personální obměně, protože s podzimními komunálními volbami končí některým členům mandáty a proběhnou nové nominace. Po tomto období - řekněme konsolidace - čeká Pracovní skupinu pro dialog analýza dosavadních výstupů a stanovení priorit plánů práce na nové funkční období a na rok 2015. Ústředním motivem naší činnosti bude nadále úsilí o transparentnost a posílení postavení obcí a veřejnosti v procesu přípravy hlubinného úložiště. Nadcházející období bude pro všechny aktéry mimořádně náročné. Považuji pro sebe i pro budoucí předsedy Pracovní skupiny pro dialog za naprosto závaznou vysokou kulturu dialogu tak, jak o ni usilovala odstoupivší předsedkyně paní doktorka Zdenka Vajdová. Očekávám od partnerů nejen pěstování vnější formy, ale také korektní řízení procesů, které jsou předmětem dialogu. Co pro Vás a Pracovní skupinu letošní změny znamenají? Pracovní skupina pro dialog - a zejména její legislativní podskupina - v uplynulých třech letech pracovala systémově na návrzích úprav legislativy, na které však MPO za minulého a předminulého vedení nedokázalo nebo nechtělo reagovat. Probíhající změny znamenají především naději, že po dlouhých měsících přešlapování ve slepé uličce Pracovní skupina pro dialog najde partnera, který bude výstupy její práce vnímat a dále s nimi pracovat. Tím partnerem má být Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii. Jaká jsou Vaše očekávání od její transformace pod Radu vlády? Aktualita Exkurze do maďarského úložiště radioaktivních odpadů Zástupci českých obcí navštívili maďarská jaderná zařízení a debatovali se svými kolegy z obcí o jejich soužití s jaderným zařízením. Převážně starostové obcí z lokalit vytipovaných pro umístění hlubinného úložiště a okolí provozovaných úložišť nízko a středněaktivních odpadů absolvovali exkurzi do jaderné elektrárny Pakš, meziskladu vyhořelého jaderného paliva a úložiště provozních odpadů Batáapati. Maďarsko pokrývá cca 40 % celkové výroby elektrické energie v zemi z jaderných zdrojů.

Zprávy ze Správy 10. 4 Rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem Začátkem srpna navštívil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek Bystřici nad Pernštejnem a Lodhéřov, kde se setkal se starosty lokalit Kraví hora a Čihadlo. Cílem návštěvy bylo podpořit nové uspořádání Pracovní skupiny pro dialog (více informací v úvodním článku) a podnítit diskusi se starosty o tom, co je na procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště trápí. Při této příležitosti jsme panu ministrovi položili několik otázek. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek Jak stát vnímá problematiku hledání vhodné lokality pro hlubinné úložiště? Stát se zavázal postarat se bezpečně o všechny radioaktivní odpady vzniklé na našem území. Hlubinné úložiště je unikátní stavba a je potřeba mu věnovat pozornost na nejvyšší úrovni. Rád bych se osobně zasadil o to, aby se proces hledání posunul po letech stagnace dopředu. Jedním z kroků je změna postavení Pracovní skupiny pro dialog, která se začlení pod Radu vlády pro surovinovou a energetickou strategii. Dalším je například návrh začlenit do atomového zákona vyšší finanční příspěvek obcím, na jejichž katastru vznikne chráněné území pro úložiště. Jak vnímáte postavení obcí v procesu vyhledávání vhodné lokality? Hledání lokality pro úložiště má několik fází, v těch prvních česká legislativa dostatečně pamatuje na práva a postavení obcí. V dalších fázích je možné bavit se o případných legislativních změnách, které postavení obcí ošetří tak, aby s postupujícím zužováním počtu lokalit narůstal význam názoru místních obyvatel. Případné legislativní změny musejí respektovat české právní zvyklosti nelze slepě aplikovat z kontextu vytržené legislativní kroky běžné v zahraničí. Obce se obávají, že kývnutím na geologický průzkum ztrácejí možnost odmítnout úložiště v případě, že se jejich lokalita ukáže jako vhodná. Jsou tyto obavy oprávněné? V současnosti máme sedm lokalit blokovaných v jakémkoliv rozvoji. Víme, že úložiště vznikne jen v jedné z nich. Myslím, že je rozumné umožnit alespoň povrchové průzkumy, abychom mohli počet lokalit zúžit. Pak se můžeme bavit v menší skupině o tom, jak se ty vhodné lokality staví k dalšímu postupu. Nedokážu si osobně představit, že by úložiště vzniklo proti vůli místních obyvatel. "Do budoucna stát počítá s podporou regionu, který pomůže České republice vyřešit problém s uložením radioaktivních odpadů." V plánovaných legislativních změnách se hovoří o finančních příspěvcích pro obce. Jakým jiným způsobem by mohl stát obce podpořit? Do budoucna stát počítá s podporou regionu, který pomůže České republice vyřešit problém s uložením radioaktivních odpadů podpora může mít různou formu (například investice do infrastruktury, podpora místních služeb, finanční příspěvky a podobně. Vše bude předmětem budoucích jednání. Diskuse s ministrem v Lodhéřově

5 Otázky pro rektora Západomoravské vysoké školy Třebíč Rektor Západomoravské vysoké školy Třebíč Marek Matějek Co je cílem projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany, na nějž navazoval výzkum veřejného mínění? Cílem tohoto projektu je vytvořit tři scénáře vývoje jaderné elektrárny Dukovany zaměřené na dopady v sociálním a ekonomickém prostředí širšího regionu v zázemí elektrárny zohledňující: 1) odstavení jaderné elektrárny Dukovany; 2) zachování stávajícího výkonu a 3) případné vybudování 5. bloku elektrárny. Hlavními úkoly je posoudit dopady na počet a strukturu pracovních příležitostí v regionu, dopady na firmy napojené na provoz jaderné elektrárny a dopady na obce i kraj. Kdo byl zadavatelem výzkumu? Projekt je realizován v rámci programu OMEGA, který vyhlašuje Technologická agentura ČR jako veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích. Hlavním řešitelem je Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která spolupracuje na realizaci projektu se sdružením Energetické Třebíčsko. Západomoravská vysoká škola byla přizvána ke spolupráci a bude participovat na řešení dílčích etap výzkumu, zejména pak na terénním sběru dat v regionu. Co si Vy sám myslíte o hlubinném úložišti? Mělo by se v ČR vybudovat? Bude bezpečné? V této problematice jsem naprostým laikem. Nicméně díky tomu, že jsem se narodil a prožil valnou část života na Třebíčsku, vnímám rozhodující vliv jaderné energetiky na rozvoj našeho regionu. Domnívám se, že technologie výstavby hlubinného úložiště zajistí dostatečnou záruku bezpečného provozu. Z výzkumu vyplynulo, že většina obyvatel s výstavbou úložiště souhlasí. Obvykle ale jen do té doby, než se začne uvažovat o výstavbě v jejich sousedství. Jak vnímáte tento rozpor? Lze to přičíst na vrub nedostatečné informovanosti místních obyvatel. Relevantní vědecká data jsou prvním krokem, tím druhým neméně důležitým je zprostředkování informací srozumitelnou formou široké veřejnosti. Souhlasil byste s vybudováním HÚ na Vysočině? Z výzkumu vyplývá, že 61 % obyvatel Vysočiny upřednostňuje jadernou energii. Ztotožňujete se s tímto názorem? Ano. Považuji to za logické, vzhledem k tomu, jaké místo si jaderná energetika za posledních několik desítek roků na Vysočině vydobyla. Ukázalo se, že lidé věří obecním úřadům, ale nemají důvěru ve vládní instituce. Co považujete za příčinu této situace? Starostou obce se stává člověk, který požívá obecné vážnosti. Každý obyvatel obce se s ním osobně zná a nemá jistě problém jej oslovit v případě, že má nějaký problém. Takovou možnost u vládních institucí nemá. Výsledky práce obecního úřadu snadno sám ověří. Jejich činnost navíc není místním občanům zprostředkována médii, takže si udělají snadno vlastní závěry. Co považujete za největší přínos hlubinného úložiště pro region? V případě našeho kraje mám na mysli skutečnost, že Vysočina je krajem s vysokou mírou nezaměstnanosti, proto bych považoval za velmi přínosný příchod nových investorů a vytvoření nových pracovních míst a to jak v průběhu výstavby, tak při provozu úložiště. Jakožto akademický pracovník musím ocenit také nové technologie, které by v souvislosti s výstavbou HÚ našly své místo na území regionu a vytvořily tak prostor pro další výzkum v oblasti jaderné energetiky. Nadpoloviční většina obyvatel Vysočiny fandí hlubinnému úložišti V květnu letošního roku proběhl průzkum veřejného mínění, který zjišťoval vztah obyvatel lokality Horka na Vysočině k jejich bydlišti, jaderné energetice a také k budování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Šetření zpracovala Západomoravská vysoká škola Třebíč ve spolupráci se sdružením Energetické Třebíčsko. Průzkumu se účastnilo 525 obyvatel z devíti obcí, kteří v dotazníkovém šetření zodpověděli 22 otázek. Část průzkumu se věnovala oblasti energetiky s důrazem na energetiku jadernou. Na otázku, co by mělo být základem výroby energie v České republice, většina respondentů zvolila tzv. čisté (bezemisní) cesty získávání energie a celých 61 % se vyjádřilo pro jadernou energii. Další zkoumanou oblastí byl vztah k Jaderné elektrárně Dukovany, který přes 400 respondentů označilo za kladný. Na tento pozitivní přístup neměla vliv loajalita k zaměstnavateli, protože téměř 99 % z těchto čtyř set respondentů v Dukovanech nepracuje. Několik dalších bloků otázek se věnovalo tématu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Nadpoloviční většina obyvatel dává zelenou jeho vybudování v České republice. Lidé v oblasti Horka se neobávají ani vybudování úložiště v jejich blízkosti Horka je jednou ze tří lokalit na Vysočině, kde předběžné zkoumání ukázalo vhodnou geologii. Zda je geologické podloží skutečně dostatečně bezpečné pro umístění hlubinného úložiště však musí potvrdit podrobnější průzkumy. Již nyní se polovina obyvatel domnívá, že hlubinné úložiště lze vybudovat bezpečně. Čtvrtina je přesvědčena o opaku a čtvrtina nemá dostatek informací, aby to dokázala zhodnotit. Dotazník rovněž mapoval, co by lidé od případné výstavby úložiště v daleké budoucnosti očekávali. Za největší výhody považují nové pracovní příležitosti při výstavbě i provozu úložiště. Téměř tři čtvrtiny dotázaných rovněž očekávají významnou finanční podporu regionu ze strany státu. Řada respondentů se domnívá, že výstavba úložiště by do regionu přilákala další investory. Necháme-li stranou Vaši lokalitu, souhlasíte s obecným záměrem vybudovat v České republice hlubinné úložiště? 18% 21% 5% 17% 39% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím

Zprávy ze Správy 10. 6 Letem světem... Maďarsko Za bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v Maďarsku zodpovídá státní organizace RHK (anglická zkratka PURAM). V provozu jsou dvě úložiště nízko a středněaktivních odpadů, probíhá průzkum lokality na hlubinné úložiště. JE a mezisklad VJP Pakš Víte, že... Třetina Maďarů žije mimo Maďarsko. Nejvíce jich je v Rumunsku, početné menšiny ale žijí ve všech sousedních státech Maďarska. Na rozlehlých travnatých pláních pusty v okolí města Debrecín a národního parku Hortobágy dodnes žijí maďarští kovbojové zvaní csikós. K nejznámějším kouskům jejich jezdeckého umění patří cval ve stoje na zádech dvou koní a s opratěmi dalších tří v ruce. Z Maďarska pochází rovněž proslulí husaři (Huszár). Maďarská jaderná elektrárna Pakš se čtyřmi bloky typu VVER-440 (stejné jako v Dukovanech) pokrývá cca 40 % celkové výroby elektrické energie v zemi. Do provozu byla uvedena v roce 1982. Maďarská vláda v roce 2006 schválila prodloužení životnosti elektrárny z původních 30 na 50 let. Na začátku roku 2014 se Maďarsko domluvilo s ruskou státní společností Rosatom na výstavbě dalších dvou bloků (2 x 1200 MW), mají být dokončeny do roku 2025. Asi 80 % z odhadovaných nákladů kolem 10 miliard euro (cca 276 mld. korun) si Madaři půjčí od Ruska. Nakládání s radioaktivními odpady ÚRAO Bátaapáti Skladování i ukládání radioaktivních odpadů se financuje ze zvláštního jaderného fondu, na nějž od roku 1998 přispívají provozovatelé jaderných zařízení. Fond má v budoucnu rovněž financovat likvidaci vyřazených jaderných elektráren. Maďarsko má dvě úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Starší úložiště v Püspökszilágy funguje od roku 1977 a je určeno především pro radioaktivní odpady z průmyslu a zdravotnictví. Do roku 1996 přijímalo i odpady z energetického provozu, což vedlo k naplnění jeho kapacity v roce 2005. Maďaři proto v roce 2008 zprovoznili nové úložiště v Bátaapáti (podzemní prostory dokončeny v roce 2011), kam směřují nízko a středněaktivní odpady z provozu JE Pakš. Jedná se o podpovrchové úložiště (jímky v hloubce 200 až 250 m) vybudované v žule na severu země, asi 30 km od města Pécs. Uvažuje se o postupném převezení starých odpadů z jaderného provozu uložených v Püspökszilágy do Bátaapáti, tak aby starší úložiště mohlo sloužit dál pro ukládání institucionálních odpadů. ÚRAO Bátaapáti Vyhořelé jaderné palivo je nejprve umístěno na pět let do bazénu v elektrárně Pakš a poté je převezeno do meziskladu KKÁT, rovněž v areálu elektrárny. Kromě vyhořelého paliva jsou v meziskladu rovněž vysokoaktivní odpady. Maďarsko má připravený koncept přímého ukládání těchto odpadů do hlubinného úložiště, bez možnosti přepracování. Vzhledem k nízké kvalitě granitového podloží se v Maďarsku vybírá lokalita pro hlubinné úložiště v podloží jílovém. V současnosti probíhají průzkumy lokality v blízkosti města Buda, v jihozápadní části pohoří Mecsek. Proběhla bezpečnostní analýza. Provoz se předpokládá po roce 2060. úložiště Puspokszilágy Známý maďarský guláš má původ v husté zeleninovo-masové polévce, kterou si vařili maďarští dobytkáři (gulyaś chovatel dobytka). Do polévky drtili červenou papriku a další pikantní koření. Maďarskou pustou se prohání druhé největší stádo koní Převalského na světě (po Mongolsku), potomci starobylých divokých koní, kteří kdysi brázdili pláně Asie. Probíhá tu totiž jeden z úspěšných programů na záchranu plemene, který vede zoologická zahrada z Kolína nad Rýnem. V hlavním městě Budapešti se nachází islámská svatyně hrob tureckého derviše Gül Baby. V polovině 16. století byla svatyně významným muslimským poutním místem. Zároveň zde najdeme druhou největší synagogu na světě. Především starší Maďaři odmítají přiťuknout si pivem. Revoluční hnutí z let 1848-1849 totiž skončilo popravou 13 nejvyšších maďarských (tehdy uherských) generálů, kterou podle pověsti rakouští vojáci oslavili přípitkem a ťukáním pivních korbelů. Maďaři se prý tehdy zavázali, že dalších 150 let si nebudou přiťukávat. Přestože dobrovolný zákaz skončil v roce 1999, starší generace jej respektuje dodnes. Budapešť www.surao.cz "Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612. Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail: zpravyzespravy@surao.cz Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, Mgr. Lucie Steinerová, Ivana Škvorová, Jan Karlovský. tel.: 221 421 519, fax: 221 421 544, e-mail: zpravyzespravy@surao.cz