Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Michal HORALÍK III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Chemie a ON, 2. r._03_15 Střední odborné Společenskovědní vzdělávání Občanská nauka Občanská nauka Cílová skupina Anotace Vybavení, pomůcky Žák, 15 16 let Výukový materiál určený k prezentaci učitelem, popřípadě jako materiál určený pro samostudium žáka Dataprojektor Datum 22. března 2013 Klíčová slova Manželství, registrované partnerství www.zlinskedumy.cz
Rodinné právo Zánik manželství
Dochází k němu v těchto situacích při úmrtí jednoho z manželů Rozvodem rozvést manželství může pouze soud, pokud je tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Při rozvodu se přihlíží zvlášť k zájmům nezletilých dětí. Je třeba stanovit, kterému rodiči bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý přispívat na jeho výživu. Dohodnou-li se sami rodiče, soud musí jejich dohodu schválit.
Rozhodování o svěření dítěte do výchovy - 26 zákona o rodině Před rozhodnutím o svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů by soud měl zjistit alespoň zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, vlohy a schopnosti životní poměry obou rodičů, včetně bytových poměrů kdo dosud více dbal o výchovu dítěte po stránce citové, rozumové a mravní výchovné schopnosti a odpovědnost rodičů stabilitu budoucího výchovného prostředí schopnost rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem citové vazby dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné.
Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů by dále soud měl dbát, aby bylo respektováno: právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti
Na základě zjištěných skutečností pak soud může svěřit dítě do výchovy jen jednoho z rodičů, do společné výchovy obou rodičů nebo do střídavé výchovy obou rodičů.
Obvykle je dítě svěřováno do výchovy jen jednoho z rodičů. Svěření do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů u nás není zatím obvyklé, byť zejména o svěření dětí do střídavé výchovy obou rodičů rozhodují soudy stále častěji. V praxi soudů je zpravidla požadováno, aby s touto formou úpravy souhlasili oba rodiče (byť by třeba upřednostňovali péči výlučnou) a aby byly vytvořeny odpovídající podmínky pro dítě s hlediska ubytování, docházky do školy apod. Rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy je velmi důležité. Rodič, kterému bylo dítě svěřeno, rozhoduje o všech zásadních otázkách jeho výchovy - např. kde bude dítě bydlet, kam bude chodit do školy Druhý rodič může obvykle dítě vídat v určené dny. Děti samy mohou samozřejmě svého druhého rodiče navštěvovat. Rozvodem nepřestávají bývalí manželé být rodiči a jejich děti neztrácejí právo mít otce i matku. Rodič, který by bránil dítěti ve styku s druhým rodičem, hrubě porušuje zájmy svého dítěte. V takovém případě by soud mohl své rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů změnit.
Práva a povinnosti účastníků rodinně-právních vztahů Zákon o rodině stanoví práva a povinnosti rodičů a jejich dětí Členové rodiny mají především vyživovací povinnost, která spočívá v poskytování finančních a jiných prostředků tomu, kdo se sám není schopen o svou výživu postarat. Jde především o vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, dokud se neživí samy (tedy i dětem zletilým, ale např. nezaměstnaným). Děti mají vyživovací povinnost vůči rodičům, pokud ji nedokáže zabezpečit manžel rodiče. Vyživovací povinnost existuje i mezi manželi navzájem. Pokud osoba svou povinnost neplní, může ji nařídit soud.
Rozhodování o vyživovací povinnosti - 85 zákona o rodině Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do doby, kdy jsou děti schopny živit se samy. Oba rodiče jsou povinni přispívat na výživu dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při určování rozsahu jejich vyživovací povinnosti se přihlíží i k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Oba rodiče mají povinnost hmotně zabezpečit své děti po rozvodu manželství. Částka na nezbytné výdaje na výživu a výchovu dětí se nazývá výživné. Tato částka by měla pokrýt náklady na jídlo, oblečení, školní pomůcky, výdaje na mimoškolní zájmy a další základní potřeby dítěte. Výše výživného závisí na věku dítěte a na majetkových poměrech každého z rodičů.
Rodiče by se měli na výši výživného dohodnout sami. Avšak i dohodu rodičů nemusí soud schválit, přičemž ne vždy se tak opravdu stane. Pokud se nedohodnou, rozhodne soud. Před rozhodnutím o tom, jak vysoké výživné na dítě má rodič platit, by se soud měl zaměřit na následující otázky: jaké jsou příjmy obou rodičů; jaké jsou náklady na pokrytí potřeb dítěte, zejména s ohledem na jeho věk, zájmy a záliby, přípravu na budoucí povolání, studium Rozvod je těžkou životní situací, která doléhá především na děti. Rodiče by neměli svůj kontakt s nimi omezit na pravidelné posílání výživného. Měli by mít na paměti, že rozvodem nezaniká jejich povinnost dát jim, co potřebují, především lásku a zájem.
Zdroje: -DUDÁK, Vladislav; MAREDA, Richard; STODŮLKOVÁ, Eva; ŠOLC, Vladislav. Občanská nauka pro střední odborné školy, 1. vydání, SPN-Státní pedagogické nakladatelství, 2003. ISBN 80-7235-233-4 -www.wikipedia.org