AKTUALIZACE KONCEPCE CYKLODOPRAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

AKTUALIZACE KONCEPCE CYKLODOPRAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Objednatel - Královéhradecký kraj Zpracovatel Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Pracovní verze č.4 25.2. 2009

Obsah 1 ÚVOD... 4 2 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 2.1 DOKUMENTY ŘEŠÍCÍ CYKLISTICKOU DOPRAVU NA NÁRODNÍ ÚROVNI, NA KRAJSKÉ ÚROVNI, LEGISLATIVA... 7 2.2 ZÁKLADNÍ POJMY, POUŽITÉ ZKRATKY... 8 2.2.1 Přehled a výklad základních pojmů... 8 2.2.2 Použité zkratky... 10 2.3 CHARAKTERISTIKA A DEFINOVÁNÍ SOUČASNÝCH POTŘEB CYKLISTIKY... 11 2.3.1 Cyklistická doprava - jízda za prací, zaměstnáním, do školy... 12 2.3.2 Cyklistika - rekreační, turistická, volnočasová... 13 2.4 OD VZNIKU KONCEPCE 2003, AŽ PO JEJÍ AKTUALIZACI 2008... 16 2.4.1 Cyklostezky na území KHK... 16 2.4.2 Cyklotrasy na území KHK... 18 2.4.3 Vyhodnocení opatření organizačního charakteru... 24 2.4.4 Vyhodnocení opatření přímé finanční pomoci... 26 2.5 ANALÝZA PLÁNŮ NA ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI CYKLISTŮ PRO OBDOBÍ 2009-2015... 36 2.5.1 Plány obcí a měst na výstavbu nových cyklostezek... 36 2.5.2 Další doporučení na výstavbu nových cyklostezek... 37 2.5.3 Cenová kalkulace & typy konstrukcí... 39 2.6 STÁVAJÍCÍ SÍŤ CYKLOTRAS S PŮVODNÍM NÁVRHEM DOZNAČENÍ... 41 2.6.1 Evropské cyklotrasy... 41 2.6.2 Nadregionální cyklotrasy... 47 2.6.3 regionální cyklotrasy... 58 2.6.4 Celkový přehled aktuálního stavu sítě cyklistických tras NAVRŽENÝCH v koncepci CYKLODOPRAVY z roku 2003... 61 2.7 NÁVRH ZMĚNY KATEGORIZACE A VEDENÍ CYKLOTRAS PŘEVZATÝCH Z KONCEPCE 2003 + DOPLNĚNÍ O NOVÉ TRASY PRO OBDOBÍ 2009 2015... 62 2.7.1 Cyklotrasy evropské... 62 2.7.2 Cyklotrasy nadregionální - mezinárodní... 65 2.7.3 Cyklotrasy nadregionální - národní... 66 2.7.4 Cyklotrasy regionální a místní... 71 2.7.5 Celkový přehled aktuálního stavu nově navrhované sítě cyklotras... 73 2.8 ANALÝZA MOŽNOSTÍ PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY... 74 2.8.1 Bike&Ride v kontextu základní dopravní obslužnosti... 74 2.8.2 Bike&Ride a železnice - kontext volnočasové a turistické cyklistiky... 80 2.9 FINANČNÍ ZDROJE PRO CYKLISTIKU V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI PRO OBDOBÍ 2009-2015... 85 2.9.1 ROP NUTS II Severovýchod... 85 2.9.2 Operační program přeshraniční spolupráce ČR - PL... 86 2.9.3 Plán rozvoje venkova pro léta 2007-2013... 87 2.9.4 SFDI: Poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek... 88 2.10 ZÁVĚR ANALYTICKÉ ČÁSTI... 89 2.10.1 SWOT analýza... 89 2.10.2 Celkové shrnutí... 91 3 NÁVRHOVÁ ČÁST... 92 3.1 DEFINOVÁNÍ OBECNÝCH PRIORIT, CÍLŮ A OPATŘENÍ V ROZVOJI CYKLISTIKY... 92 3.2 I. PRIORITA - ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY... 93

3.3 II. PRIORITA - ROZVOJ CYKLOTURISTIKY A TERÉNNÍ CYKLISTIKY V KRAJI... 95 3.4 III. PRIORITA - KOORDINACE A PARTNERSTVÍ... 98 3.5 AKČNÍ PLÁN... 100 3.5.1 Akční plán pro 2009-2010... 100 3.5.2 Akční plán na výstavbu cyklostezek pro 2009-2015... 102 3.5.3 Akční plán na realizaci systému bike&ride... 105 4 ZÁVĚR... 106 3

1 Úvod Charakteristika Královéhradeckého kraje Královéhradecký kraj leží na severovýchodě České republiky u hranice s Polskem. Je zařazen do statistické jednotky NUTS II Severovýchod společně s krajem Libereckým a Pardubickým. Svoji rozlohou 4 758 km2 se mezi čtrnácti kraji ČR včetně hlavního města Prahy zařazuje na 9. místo. Sousedí s ním kraje Liberecký, Pardubický a Středočeský. V jeho příhraniční oblasti se zvedají hřbety Orlických hor a Krkonoš - nejvyšší hora Krkonoš Sněžka (1602 m. n. m.) je zároveň nejvyšším vrcholem České republiky. Směrem k jihozápadu se krajina postupně snižuje do Polabské nížiny, kde leží naopak nejníže položený bod kraje (202 m. n. m.). Výškové rozpětí tedy činí celých 1400 metrů, ovšem například na území okresu Hradec Králové to je metrů pouze 132. Rozloha území/okres km² ČR 78 864 Královéhradecký kraj 4 758 Hradec Králové 875 Jičín 887 Náchod 851 Rychnov nad Kněžnou 998 Trutnov 1 147 Rozloha okresů v rámci kraje Sídla a správní uspořádání Královéhradecký kraj zahrnuje území pěti okresů: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. V současnosti se v něm nachází takřka 550.000 obyvatel žijících ve 448 obcích a městech. Statutárním městem je Hradec Králové, kde je rovněž sídlo Královéhradeckého kraje, krajského úřadu, Univerzity Hradec Králové a dalších významných institucí. V rámci kraje je v současnosti 15 obcí s rozšířenou působností a registrováno více jak 50 svazků měst a o obcí založených za různým účelem. Na úseku cyklodopravy vyvíjí značené aktivity například: - DSO Krkonoše svazek měst a obcí - DSO Horní Labe - DSO Jestřebí hory - DSO Region Orlické hory - DSO Mikroregion Český ráj - DSO Orlice - DSO Novodbydžovsko 4

a další, které by zabraly ještě značný výčet. Tyto skutečnosti pak charakterizují i náročnost vzhledem k možné koordinaci činností tak, aby byl v rámci kraje využit v maximální míře společný potenciál a sladěny pokud možno v optimální míře zájmu kraje a mikroregionů, jednotlivých města obcí kraje. Území Královéhradeckého kraje, díky své terénní konfiguraci, uspokojí nároky takřka všech cyklistů, kteří využívají kolo jako dopravní prostředek při cestě do zaměstnání, zábavou rekreaci, sportu nebo volnočasových aktivitách. Příznivcům horských kol jsou k dispozici cyklistické trasy v Krkonoších, vytýčené Správou KRANAPu, umožňující návštěvníkům navštívit mnohá krkonošská atraktivní místa při nenarušování cenných přírodních lokalit. Horské cyklistické trasy a sjezdy do nížin dále rovněž nabízejí Orlické hory, oblast Broumovska, Broumovských stěn, Javořích a Jestřebích hor. Atraktivitu území umocňují v příhraničí možnosti využití hraničních přechodů s Polskou republikou k návštěvě sousedního území. Podhůří kraje, nedosahující větších nadmořských výšek pak nabízí možnosti dalšího množství nejenom přírodních krás, ale rovněž historických a památkově cenných lokalit a objektů. V jižní části kraje je využitelnost kola jako dopravního prostředku umocněna převážně rovinatým terénem a to k dopravě do zaměstnání v rámci jednoho města nebo dojížďkově přijatelného spádového území. 5

Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje a její aktualizace Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji Projektová organizace SURPMO a.s., ateliér Hradec Králové byla pověřena v roce 2002 Královéhradeckým krajem zpracováním pasportu cyklotras, který by dokumentoval současný stav, stanovil hierarchizaci cyklotras, cílovou strukturu a propojení Královéhradeckého kraje nejen s ostatním územím republiky, ale současně začlenil systém cyklotras kraje do mezinárodní středoevropské sítě. V návaznosti na Pasport byl zpracován materiál týkající se Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, kterou projednalo a schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém 19. zasedání dne 24.4.2003. V základu tak byly stanoveny koridory základní páteřní sítě. V průběhu následujících let pak docházelo k postupnému upřesnění jednotlivých koridorů a to jak ze strany kraje, tak i samotnými městy, obcemi nebo svazky obcí. Na základě nově definovaných požadavků ze strany výše uvedených subjektů zadal v roce 2008 Krajský úřad Královéhradeckého kraje aktualizaci koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje. Realizací tohoto dokumentu bylo pověřeno Centrum dopravního výzkumu v.v.i. Brno. Cílem zhotovení díla je zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobých i dlouhodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Královéhradeckého kraje s ohledem na programovací období 2009-2015. Aktualizace je provedena minimálně v základním rozsahu stávající struktury Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, včetně Pasportu cyklodopravy Královéhradeckého kraje, mapových výstupů a požadavku zadavatele jejího rozšířeného doplnění. V rámci aktualizace bude brán zřetel zejména na oblasti: Bezpečnost dopravy cyklistů Infrastruktura pro cyklisty Doplnění stávající páteřní sítě Součástí obsahu aktualizace Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje je také její doplnění o Akční plán navržený na období let 2009 2015. Dále i zhotovení SEA Posouzení vlivů Koncepce cyklodopravy na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění, včetně všech potřebných náležitostí a úkonů, zejména předložení oznámení zpracovávané Koncepce cyklodopravy, dle zák. č. 100/2001 Sb., vyhodnocení vlivů na životní prostředí, včetně vazby na vliv soustavy NATURA 2000, zajištění veřejného projednání, zápisu a všech činností souvisejících s naplněním zákona a zapracování stanoviska MŽP do Koncepce cyklodopravy atd. Součástí zadání bylo také u vybraných tras mezinárodního významu (KČT č.24 Labská cyklotrasa, KČT č.22 Jizersko-Jesenická magistrála a Orlická cyklotrasa) provést jejich detailní zmapování s využitím GPS technologie, a to na základě metodiky Jednotné GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR, jejímž autorem je Centrum dopravního výzkumu v.v.i. 6

2 Analytická část 2.1 Dokumenty řešící cyklistickou dopravu na národní úrovni, na krajské úrovni, legislativa Národní dokumenty: Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (MD - vládní dokument, 2004) Cyklistika pro města (Kancelář pro úřední publikace EK, překlad MŽP, 2006) Rozvoj cyklistické dopravy v České republice I. a II. díl (CDV-publikace, 2002) Krajské dokumenty: Pasport cyklodopravy Královéhradeckého kraje (12/2002) Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (4/2003) Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 2015 (3/2007) Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008 2010 (9/2008) Koncepce rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje (1/2002) Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2007 2013 (4/2008) Další dokumenty: Metodika přírodě blízkých cest (ČEMBA, 2007) Legislativa: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zákon č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích Zákon č.56/2001 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb. Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 289/95 Sb., o lesích TP 132 Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích TP 108 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty. ČSN 73 61 10 Projektování místních komunikací ČSN 73 61 08 Lesní dopravní síť ČSN 73 61 09 Projektování polních cest 7

2.2 Základní pojmy, použité zkratky 2.2.1 PŘEHLED A VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ >> Prvních osm bodů vychází z Technických podmínek 179 Navrhování komunikací pro cyklisty : (1) Komunikace pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, na které není zakázán provoz cyklistů. (2) Cyklistická trasa je pozemní komunikace upravena (dopravním značením případně i stavebně) pro provoz cyklistů v označeném směru. (3) Jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) je část pozemní komunikace určena pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou. (4) Pás pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z jízdních pruhů pro cyklisty. (5) Pruh/pás pro chodce je část pozemní komunikace určené pro provoz chodců. (6) Společný pás pro provoz cyklistů a chodců je pozemní komunikace nebo její část určena pro společný provoz chodců a cyklistů. (7) Stezka pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz cyklistů. Označuje se dopravní značkou č. C 8a Stezka pro cyklisty. (8) Stezka pro chodce a cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz chodců a cyklistů. Označuje se: a) v případě společného pásu pro provoz chodců a cyklistů dopravní značkou č. C 9a Stezka pro chodce a cyklisty", b) v případě odděleného pruhu/pásu pro chodce a pruhu/pásu pro cyklisty dopravní značkou č. C10a Stezka pro chodce a cyklisty. 8

>> Další základní pojmy jsou definovány pro potřeby daného materiálu: Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji (9) Bezmotorová doprava - systém bezpečných cest určených pro všechny druhy dopravy alternativních k dopravě motorové vedených mimo dopravní komunikace (cyklistická doprava, kolečkové brusle, pěší doprava, koloběžky, apod.) (10) Cyklostezka - cyklostezky, jako speciální cesty pro cyklisty, oddělené od automobilového provozu, budou využívány k pravidelným cestám lidí do zaměstnání, škol, za rekreací a podobně. Za předpokladu organizačního usměrnění jednotlivých druhů dopravy mohou být stezky využívány také chodci včetně osob, které se pohybují na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy ( 2 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích..., ve znění pozdějších předpisů). (11) Cyklistika v kontextu tohoto materiálu tento pojem zastřešuje cyklistická doprava, cykloturistiku a terénní cyklistiku (12) Cyklistická doprava druh dopravy, který se podílí na celkově dělbě přepravní práce lidí do zaměstnání, škol, za nákupy, úřady apod. (13) Cykloturistika - forma rekreační cyklistky, která navazuje na tradice českého turistického hnutí. Pro naplňování turistické činnosti využívá jako přesunového prostředku jízdního kola. (14) Jednostopá cesta (singltrek) stezka přírodního charakteru tak úzká, že jí nemohou využívat dvoustopá motorová vozidla. Její uživatelé se po ní musí pohybovat v zástupu, spíše než vedle sebe. (15) Terénní cyklistika je svébytná forma rekreační cyklistiky, která se odehrává na lesních a polních cestách a stezkách. Je charakterizována potěšením jezdce z pobytu a z pohybu v přírodě, z radosti z ovládání kola a překonávání překážek a z pěkných výhledů do kraje. V obtížných úsecích může být kombinovaná s tlačením, případně s nesením kola. 9

2.2.2 POUŽITÉ ZKRATKY BMD CDV ČD ČEMBA ČR DSP DUR EU CHKO KČT SÚS KHK KÚ KHK KHK MD MK MRG MTB MZe NP NPP NPR ODSH ORRCRK OP ORP OŽPZ OŠ POV PPK PL PP PR ŘSD SO TP ÚK ÚSES VKP - Bezmotorová doprava - Centrum dopravního výzkumu - České dráhy, a.s. - Česká Mountainbiková Asociace - Česká republika - Dokumentace pro stavební povolení - Dokumentace pro územní rozhodnutí - Evropská unie - Chráněná krajinná oblast - Klub českých turistů - Správa a údržba silnic Královehradeckého kraje - Krajský úřad Královehradeckého kraje - Královéhradecký kraj - Ministerstvo dopravy - Místní komunikace - Mikroregion - Mountainbike - Ministerstvo zemědělství - Národní park - Národní přírodní památka - Národní přírodní rezervace - Odbor dopravy a silničního hospodářství - Odbor regionálního rozvoje, cest. ruchu a kultury - Ochranné pásmo - Obec s rozšířenou působností - Odbor životního prostředí a zemědělství - Odbor školství - Program obnovy venkova - Přírodní park - Polská republika - Přírodní památka - Přírodní rezervace - Ředitelství silnic a dálnic ČR - Správní oblast - Technické podmínky - Účelová komunikace - Územní systém ekologické stability - Významný krajinný prvek 10

2.3 Charakteristika a definování současných potřeb cyklistiky Cyklistika zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu a současně většinou bezprostřední styk s přírodou. Kolo je téměř bezhlučný dopravní prostředek pro všechny věkové kategorie, neznečišťuje okolí, čímž přispívá k ozdravění životního prostředí. Mezi další výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel. K jízdě na kole člověk nepotřebuje žádné oprávnění, na kole se dostaneme tam, kde autem nikoliv, dopravní zácpu můžete rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole jedete od domu až do práce, školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na vaši peněženku, aj. Určité nedostatky samotné cyklistické dopravy lze naopak spatřovat v možnostech bezpečného parkování kol (ochrana před krádežemi, nedostatek kvalitních stojanů, úschoven). Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvést jako: jízda za prací, zaměstnáním, do školy rekreační cykloturistické, rekreačně terénně cyklistické, sportovní (tato kategorie není touto prací řešena). Definování potřeb cyklistů z pohledu funkce cyklotras: dopravní; Tato funkce umožňuje rychlé propojení 2 a více lokalit (obce, města, rekreační centra apod.) s předpokládanou opakovanou frekvencí užívání. Nezbytným předpokladem jsou parametry bezpečnosti a komfortu tras, které odvedou cyklisty ze stávajících dopravně zatížených komunikací. Zcela zásadní je požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. turistické (většina dnes registrovaných); Stávající síť cykloturistických tras má charakter, respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. V základní struktuře vznikla poměrně velmi rychle propojováním lokálních oblastí bez koncepce centrálního řízení. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. a II. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Návrh zásadně nerespektuje požadavky na dopravní funkci tras. terénní; 11

Terénní cyklistika je vázaná na náročnější profily po převážně neupravených nebo upravených cestách s přírodním povrchem. Může se jednat o příměstské bikerské okruhy, sjezdové tratě a bike parky - centra vyžadující specifické prostředí. V současné době narůstá poptávka na možnost provozování těchto aktivit. kombinované; Kombinace sportovně - turistického užívání a dopravní funkcí připadá v úvahu v příměstských oblastech a na dálkových trasách přímo propojujících více sídelních útvarů. Z hlediska přepravních požadavků je atraktivní a perspektivní kombinace s jinými druhy dopravy (cyklobusy, cyklovlaky, lanovky). v městských aglomeracích. Řešení problémů cyklistiky v městských aglomeracích spočívá zejména v kompromisním užívání komunikací sdílených s motorovou dopravu a pěšími. Vyvolává to požadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů a na celkovou organizaci dopravy ve městech. Územní plán měst musí do budoucna s požadavky na připojení satelitních útvarů, sídlišť, průmyslových zón apod. nutně počítat. 2.3.1 CYKLISTICKÁ DOPRAVA - JÍZDA ZA PRACÍ, ZAMĚSTNÁNÍM, DO ŠKOLY Při této jízdě jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno živičným povrchem. Výsledkem je opakující se projížděná trasa v pracovní dny v krátkém časovém úseku. Významným prvkem je zde bezpečnost cyklisty. Ideální stav, oddělená cyklistická doprava na cyklostezce, cyklopruhu, nebo zklidněním celé oblasti, tzn. zónou 30. V případě cyklostezek dále rozlišujeme: C8 stezka pro cyklisty, C9 - stezka pro chodce a cyklisty se společným provozem, C10 - stezka pro chodce a cyklisty s odděleným provozem. Chce-li jet cyklista z místa bydliště do místa zaměstnání, či školy, tak potřebuje mít: k dispozici bezpečnou komunikaci pokud možno přímého směru bez větších převýšení; možnost na terminálech IDS a na železničních stanicích si kolo bezpečně uschovat a dále pokračovat hromadnou dopravou (v případě, že dojížďková vzdálenost je příliš velká) a možnost u zaměstnavatele, nebo ve škole si kolo bezpečně uschovat a provést odpovídají hygienu, včetně možnosti osprchování se (v případě, že cyklista dojede na kole až do zaměstnání). Obdobná pravidla platí i pro cyklisty-zákazníky, kteří se potřebují dostat z místa bydliště na nákup, za službami, do úřadu apod. 12

V kontextu dojíždění lidí do zaměstnání pak uvádíme přehled 10 měst, ve kterých je největší podíl cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce. Podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce, Královehradecký kraj TOP10 45% 40% 40% 40% 35% 34% 34% 30% 28% 25% 20% 21% 21% 20% 18% 17% 15% 10% 5% 0% Nový Bydžov Třebechovice pod Orebem Týniště nad Orlicí Chlumec nad Cidlinou Jaroměř Hradec Králové Dobruška Hronov Hořice Jičín Zdroj: podklady Českého statistického úřadu, který zabezpečoval, organizoval, řídil a koordinoval Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001) 2.3.2 CYKLISTIKA - REKREAČNÍ, TURISTICKÁ, VOLNOČASOVÁ S ohledem na rozdílnou členitost reliéfu Královéhradeckého kraje se u rekreační cyklistiky doporučuje následující rozdělení: Cykloturistika (důraz na produkty rekreační a poznávací jízdy). Terénní cyklistika (důraz na produkty směřované na horská kola). Toto členění vychází ze švýcarského modelu (www.schweizmobil.ch), který mimo výše uvedené zastřešuje rovněž všechny ostatní druhy pohybové aktivity cestovního ruchu a to: In-liny. Pěší turistiku. Vodáctví. Přestože se tento strategický dokument zabývá jen cykloturistikou a terénní cyklistikou, je jednoznačně na místě hledat při navrhování tras a budování komunikací i synergii mezi jízdním kolem a in-liny a mezi jízdním kolem a pěšími turisty. 13

2.3.2.1 Cyklistika při cykloturistických a poznávacích jízdách Cyklista jedoucí za rekreací, odpočinkem, za poznáním či provozující jízdu na kole nikoli jako prostředek, ale jako cíl svého snažení, má úplně jiné potřeby než cyklista jedoucí do zaměstnání, do školy, do úřadu apod. Takový potřebuje: mít k dispozici bezpečnou cyklotrasu, která se vyhýbá frekventovaným silnicím (Je lhostejné, zda cyklistická komunikace má přímý směr či nikoliv. Je vynikající, pokud při plánování výletu např. v okolí města cyklista může vytyčit okruh a jednu bezpečnou cyklotrasu použít jako odjezdovou a druhou jako návratovou.); se spolehlivě a bezpečně s kolem dostat z místa bydliště do výchozího bodu jízdy a pak z konečného bodu výletu do místa bydliště (Někteří cyklisté tuto potřebu řeší dopravou kol automobilem, jiní jezdí vlakem. Značná část cyklistů pak jede po vlastní ose); mít na trase kvalitní značení při zastávkách na cestě mít možnost uschovat nebo alespoň zaparkovat kolo mít po ruce informace o krajině, o zajímavostech a o praktických informacích jako jsou např. opravny kol (tuto potřebu cyklistů již teď jednotlivé regiony víceméně úspěšně řeší vydáváním propagačních a informačních materiálů a instalováním informačních a mapových tabulí podél tras. Na informačních tabulích ovšem praktické informace často nejsou uvedeny. Ve venkovské krajině by takové informace měly být ve středu obce, u měst na jejich okrajích, při cyklistické trase směřující do města. Informace by se měly týkat možností stravování, návštěvy pamětihodností, ubytování, opraven a prodejen kol). Do kategorie cykloturistických a poznávacích cest patří i dálková, vícedenní či etapová jízda, která se od ostatních jízd vyznačuje třemi odlišnostmi: cyklista veze na kole zavazadlo s osobními věcmi, přespává mimo domov, vyvstávají přitom vyšší nároky na organizační přípravu cesty, výběr trasy, na opravu defektů a údržbu kola. Dálkový cyklista pak navíc potřebuje: mít výběr možností na ubytování či přenocování (v podstatě tato kategorie cyklistů volí dvě možnosti ubytování či přenocování - tábořiště a kempy (vlastní stan nebo i bivak) nebo hotely, ubytovny, penziony); 14

2.3.2.2 Terénní cyklistika Podstatnou část aktivních cyklistů v České republice lze považovat za terénní cyklisty, protože vyrážejí do krajiny za přírodními cestami různé technické náročnosti. Plánování infrastruktury pro cyklistiku však k tomuto faktu zatím příliš nepřihlíží. Přitom infrastruktura přírodních udržitelných stezek, které ve své postatě neslouží pouze terénním cyklistů, ale všem lesním rekreantům, představuje pro rozvoj občanské vybavenosti sídel a rozvoj cestovního ruchu zatím nerealizovaný potenciál. Zisky z podpory terénní cyklistiky mohou být vůči vynaloženým nákladům velice efektivní. Podpora terénní cyklistiky by však měla spočívat v harmonizaci hospodářského a rekreačního využívání lesů, především lesní dopravní sítě (LDS). Pro minimalizaci vlivu na lesní hospodářství a životní prostředí je vhodné přihlížet k ustálené dobré praxi plánování a realizace přírodě blízkých cest, která v České republice zprostředkovává organizací ČeMBA (Čacká & Vančura 2008, Kvasnička 2007, Davis 2007, viz www.cemba.cz/publikace či v zahraničních publikacích Webber 2007, Felton et. al. 2004, Parker 2004). 15

2.4 Od vzniku Koncepce 2003, až po její Aktualizaci 2008 2.4.1 CYKLOSTEZKY NA ÚZEMÍ KHK 2.4.1.1 Cyklostezky 2003 Navržený systém Koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji předpokládal vybudování cyklostezek v těch úsecích cyklotras, u kterých by měly být splněny všechny vícefunkční předpoklady (bezpečnost cyklistů při jízdách do zaměstnání, školy či při rekreačních a turistických jízdách). V roce 2003 nebyla na území Královéhradeckého kraje vybudována žádná cyklostezka. Kratší úseky samostatných komunikací pro cyklisty ve městech (zejména v Hradci Králové) nebyly do koncepce cyklodopravy zahrnuty, protože průjezdy měst musí být řešeny samostatně v rámci územně plánovací dokumentace měst a obcí kraje. Koncepce cyklodopravy řešila vzájemné územní propojení jednotlivých sídel a rekreačních oblastí kraje, nikoliv detailní stanovení směrů a průjezdů větších měst cyklisty. Při rozhodování, v kterých částech kraje by měla být prioritně řešena kolizní a problémová místa, byla pozornost zaměřena na: úseky sledující silnici I/11 mezi Hradcem Králové a Kostelcem nad Orlicí (Hradec Králové- Hradec Králové Parlament; Podhůří-Blešno; Blešno-Nepasice; Třebechovice pod Orebem- Petrovice; Častolovice-Kostelec nad Orlicí; úsek Peklo-Bražec; úsek Běloves CLO-Velké Poříčí; úsek Vestřev-Hostinné-Kunčice nad Labem; úsek Červený Kostelec-Úpice; úsek Vrchlabí-Rudník; průjezd Novým Městem nad Cidlinou směrem k Chlumci nad Cidlinou, do Malých Kladrub. Dalšími problémovými místy, kde se zvažovala výstavba samostatné cyklostezky, byly úseky Černilov- Hradec Králové Slatina a Opočno-Dobruška. 2.4.1.2 Cyklostezky 2008 I díky finanční pomoci ze strany kraje je možné konstatovat, že se vize realizovat cyklostezky podařila a počet cyklistických stezek v kraji výrazně vzrostl. Pro jejich lepší evidenci byla v rámci aktualizované Koncepce cyklodopravy v KHK kraji vytvořena databáze, ve které jsou shrnuty údaje o celkovém počtu kilometrů, v četně cyklostezek ve městech a obcích, které neleží na žádné cyklotrase. Cyklostezky jsou pak rozděleny na intravilán / extravilán a na kategorii C (komunikace vyznačené dopravní značkou C8, C9 nebo C10) a kategorie B (ostatní nemotoristické komunikace určené pro provoz cyklistů označené dopravní značkou B11 1 ). 1 V případě komunikací označených B11 nebylo cílem záměrně pokrýt celou republiku, neboť bychom se zde dostali do zcela jiných čísel. Museli bychom mapovat každou lesní a polní cestu, účelovou komunikace apod. Naším cílem bylo spíše vyzvednout ty komunikace, které jsou hojně využívány cyklisty, v mnoha případech jsou lidově označovány za cyklostezky a většinou slouží k denním cestám do práce, do škol, případně v rámci volnočasových aktivit. Takto je například označena část úseku cyklostezky Bečva, cyklostezky Hluboká České Budějovice. Cílem bylo prostě upozornit na skutečnost, že i jiné komunikace jsou vhodné pro cyklisty. Ve městech jsme se snažili mapovat B11 minimálně, spíše jsme se zaměřovali na extravilán a na cesty, které propojují obce. 16

Celková délka komunikací vhodných pro cyklisty, určených pro denní dojíždění, je následující: 1. Celková hodnota (111,01 km, z toho cyklostezek je 102,47 km a 9,45 km kom. pro nemorová vozidla) 2. Celková hodnota, rozdělená na intravilán (75,33 km) a extravilán (34,77 km) 3. Celková hodnota pro intravilán s rozdělením na cyklostezky C8,C9,C10 (71,09 km) a komunikace pro bezmotorová vozidla B11 (5,15 km) 4. Celková hodnota pro extravilán s rozdělením na cyklostezky C8,C9,C10 (31,38 km) a komunikace pro bezmotorová vozidla B11 (4,3 km) Celková délka komunikací vhodných pro cyklisty, určených pro denní dojíždění [m] Komunikace v intravilánu [m] Komunikace typu "C" v intravilánu (označené C8, C9, C10) [m] Komunikace typu "B" v intravilánu (označené B11) [m] Komunikace v extravilánu [m] Komunikace typu "C" v extravilánu (označené C8, C9, C10) [m] Komunikace typu "B" v extravilánu (označené B11) [m] OBEC CLK. IN IN-C IN-B EX EX-C EX-B Borohrádek 4100 0 0 0 4100 4100 0 Doudleby n.o. 1000 500 500 0 500 0 500 Hostinné 870 370 0 370 500 0 500 Hradec Králové 55000 55000 55000 0 0 0 0 Chlumec n.c. 400 400 400 0 0 0 0 Jaroměř 1970 1970 50 1920 0 0 0 Jičín 4300 4300 4300 0 0 0 0 Kostelec nad Orlicí 2430 270 270 0 2160 2160 0 Lánov 1510 0 0 0 1510 1510 0 Náchod 12430 4480 2350 2130 7950 4900 3050 Nechanice 300 0 0 0 300 300 0 Police nad Metují 5500 0 0 0 5500 5500 0 Solnice 4500 0 0 0 4500 4500 0 Špindlerův Mlýn 100 100 100 0 0 0 0 Teplice n.m. 1930 0 0 0 1930 1930 0 Trutnov 4240 4240 3510 730 0 0 0 Třebechovice pod Orebem 2450 0 0 0 2450 2450 0 Týniště nad Orlicí 1870 0 0 0 1870 1620 250 Velké Poříčí 910 0 910 0 0 910 0 Vrchlabí 3000 1500 1500 0 1500 1500 0 DSO 1866 2200 2200 2200 0 0 0 0 CELKEM 111010 75330 71090 5150 34770 31380 4300 Detaily k cyklistické politice jednotlivých měst a k cyklostezkám jsou uvedeny v příloze č.1: Situace ve městech a jejich okolí. 17

2.4.2 CYKLOTRASY NA ÚZEMÍ KHK 2.4.2.1 Cyklotrasy 2003 V roce 2003 byla navržena základní síť cyklotras Královéhradeckého kraje, která provedla hierarchizaci cyklotras a zajistila propojení Královéhradeckého kraje nejen s ostatním územím republiky, ale současně začlenila systém cyklotras kraje do sítě mezinárodních středoevropských cyklotras. Tato páteřní síť cyklotras kraje: byla částečně vyznačena cykloznačkami; byla napojena na cyklotrasy sousedních krajů ČR; umožnila napojení na vznikající síť cyklotras sousedního Polska; nebyla doplněna o cyklotrasy místního významu, ale její vedení umožnilo napojení na páteřní systém; mapový výstup graficky rozlišil jak kategorie tak i stav cyklotras (již realizované, nebo připravované); na území KRNAP je cyklodoprava řešena a značena Správou KRNAP, proto páteřní síť zajistila napojení i na tento systém. Cyklotrasy evropského významu 189km cyklotras (v r.2003 bylo vyznačeno 40km) Ve smyslu shora uvedených zásad byly na území kraje navrženy dvě cyklotrasy evropského významu. První - "Labská" pod číselným označením 24, protíná kraj od jihu (od Vysoké nad Labem) k severu (do Vrchlabí, resp. Špindlerova Mlýna). Druhá s pracovním názvem "Berlín-Vídeň", či "Žitavská", vede od severozápadu (od Jičína a Českého ráje) k jihovýchodu (k Bělečku), a to bez jednotného značení využívajíc několika již vyznačených či teprve připravovaných tras nadregionálního významu (Cyklotrasa nebyla zahrnuta do Pasportu cyklodopravy Královéhradeckého kraje z roku 2002). Stav cyklotras evropského významu v roce 2003 Název cyklotrasy Číselné označení Délka cyklotrasy na území KH kraje [km] Délka vyznačených úseků na území KH kraje [km] Labská stezka 24 98 20 Žitavská stezka I.část 14 20 20 Žitavská stezka II.část 181 50 0 Žitavská stezka III.část 182 21 0 CELKEM 189 40 Cyklotrasy nadregionálního významu 469,5km cyklotras (v r.2003 bylo vyznačeno 111km) Výše zmíněné evropské osy jsou dále propojeny s hlavními sídelními centry, rekreačními oblastmi a se sousedními kraji ČR nadregionálními cyklotrasami. Severní příhraniční (č.22) Nejdelší z nich tzv. "Severní příhraniční" sleduje hranice státu a kraje od Zemské brány v Orlických horách (kam přichází z Pardubického kraje) po Vrchlabí (kde přechází do Libereckého kraje). Značení je připraveno v Orlických horách. 18

Jičín Rožďalovice (č.14), Nechanice - Městec Králové (č.144) Napojení na Středočeský kraj zajišťují dvě cyklotrasy: Jičín - Staré Hrady - Libáň - Rožďalovice (Středočeský kraj) a Nechanice - Nový Bydžov - Městec Králové (Středočeský kraj). Hradec Králové - Orlické Hory (č.222) Z Hradce Králové vychází jednak nadregionální trasa č.222 spojující město s Orlickými horami. Její trasa je vyznačena zatím jen do Opočna. Hradec Králové Slavětín nad Metují Dále je navrženo napojení krajského města také na oblasti okolí v.n. Rozkoš a Broumovsko. Orlická cyklotrasa V Třebechovicích pod Orebem navazuje na cyklotrasu č.222 trasa sledující tok Spojené a od Týniště nad Orlicí Divoké Orlice do Potštejna. Potštejn Ústí nad Orlicí (č. 4046) Na orlickou cyklotrasu dále navazuje cyklotrasa základní sítě Pardubického kraje, směřující do Ústí nad Orlicí. (oproti pasportu z roku 2002 povýšena na nadregionální cyklotrasu) Častolovice Rychnov n.k. Deštné v O.h. V Častolovicích odbočuje připravovaná cyklotrasa sledující tok Kněžny do Rychnova nad Kněžnou a dále pokračující do Deštného v Orlických horách. Cyklotrasa STOLOVÉ HORY (č. 4020) Severovýchodní částí kraje prochází cyklotrasa, která spojuje Náchodsko s Broumovskem a atraktivní rekreační oblastí sousedního Polska (Hejšovina, Bor). Žacléř Trutnov (č. 4081) Napojení polského Dolního Slezska s Trutnovskem je řešeno cyklotrasou, procházející od Královce Žacléřem a končící v Poříčí u Trutnova. Náchod Jaroměř (č. 4034) Náchodsko, resp. město Náchod, je spojeno s Labskou cyklotrasou trasou sledující tok Metuje. Běloves CLO Rtyně v Podkrkonoší Trutnov Další cyklotrasa vycházející také z města Náchoda je navržena ve směru na Rtyni v Podkrkonoší s možným prodloužením až do Trutnova. 19

Stav cyklotras nadregionálního významu v roce 2003 Název cyklotrasy Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji Číselné označení Délka cyklotrasy na území KH kraje [km] Délka vyznačených úseků na území KH kraje [km] Severní příhraniční 22 147 0 Jičín Rožďalovice 14 20 0 Nechanice Městec Králové 144 20 0 Hradec Králové Orlické Hory 222 46 16,5 Hradec Králové Slavětín nad Metují - 20 0 Orlická cyklotrasa - 31,5 0 Potštejn Ústí nad Orlicí 4046 8 8 Častolovice Rychnov n.k. Deštné v O.h. - 34 0 Cyklotrasa STOLOVÉ HORY 4020 61,5 61,5 Žacléř Trutnov 4081 15 0 Náchod Jaroměř 4034 30,5 25 Běloves CLO Rtyně v Podkrkonoší Trutnov 4095 36 0 CELKEM 469,5 111 Cyklotrasy regionálního významu 340,5km cyklotras (v r.2003 bylo vyznačeno 127km) Regionální cyklotrasy propojují síť evropských a nadregionálních tras navzájem. Nejdůležitější z nich procházejí Podzvičinskem a Hořickem. Jih území (až od Labe v Předměřicích) k severu, k Nové Pace, protínají regionální cyklotrasy, které z Nové Paky směřují jednak do severní části Českého ráje (na Kozákov - Liberecký kraj), jednak zpět do labského údolí (do Hostinného) a dále k úpatí Krkonoš (do Mladých Buků). Jičín Klepanda Klepanda Nová Paka Hostinné Mladé Buky Boháňka Bělá u Pecky (č. 4135) Předměřice Hořice (č. 4140) Propojení od západu (od Konecchlumí) k východu (k Žírči) pokračuje dále přes Babiččino údolí a Branku až do údolí Metuje k předměstí Náchoda. Třtěnice Konecchlumí Žíreč (č. 4140, č. 4085) Stanovice Choustníkovo Hradiště Ratibořice (č. 4097, č. 4098) Ratibořice Branka Bražec (č. 4055) Regionální cyklotrasy zajišťují napojení Hradce Králové s Chlumcem nad Cidlinou, dále napojení Novobydžovska s Chlumeckem a Kopidlnskem a v neposlední řadě také Libáňska s Soboteckem. Libošovice Sobotka Staré Hrady Nový Bydžov Kopidlno Rožďalovice Kladruby nad Labem Chlumec n.c. Nový Bydžov Ohnišťany Hradec Králové Praskačka Chlumec n.c. (č. 4198, č. 4199) Nadregionální trasy Podorličí a Orlických hor doplňují regionální trasy, jejichž vedení pokrývá propojení hlavních rekreačních center Orlických hor. 20

Peklo Číhalka CLO (č. 4035) Šonov u Nového Města n.m. Lhota u Nahořan Spy Valy (č. 4058, č. 4059) Třebechovice pod Orebem Deštné v Orlických horách Rokytnice v Orlických horách Kačerov Stav cyklotrasy regionálního významu v roce 2003 Název cyklotrasy Číselné označení Délka cyklotrasy na území KH kraje [km] Délka vyznačených úseků na území KH kraje [km] Jičín Klepanda - 8 0 Klepanda Nová Paka Hostinné Mladé Buky - 48 0 Boháňka Bělá u Pecky 4135 21 21 Předměřice Hořice 4140 19 6 Třtěnice Konecchlumí Žíreč 4140,4085 42 42 Stanovice Choustníkovo Hradiště Ratibořice 4097,4098 17 17 Ratibořice Branka Bražec 4055 12 10,5 Libošovice Sobotka Staré Hrady - 15 0 Nový Bydžov Kopidlno Rožďalovice - 28 0 Kladruby n. L. Chlumec n.c. Nový Bydžov - 32 0 Ohnišťany Hradec Králové Praskačka Chlumec n.c. 4198,4199 27 0 Peklo Číhalka CLO 4035 18,5 18,5 Šonov u N.M.n.M. Lhota u Nahořan Spy Valy 4058,4059 16 12 Třebechovice p. O. Deštné v Orlických horách - 39 0 Rokytnice v Orlických horách Kačerov - 13 0 CELKEM 355,5 127 Takto navržená páteřní síť cyklodopravy zajistila napojení rekreačních oblastí a to jak na ostatní území státu, tak i na území sousedních středoevropských států. Současně navzájem propojila pásy osídlení s jádrovými sídly (Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Týniště nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí - Potštejn; Hradec Králové - Praskačka - Obědovice - Chlumec nad Cidlinou; Hronov - Náchod - Nové Město nad Metují; Červený Kostelec - Úpice; Hostinné - Vrchlabí). Rozsah a jednotlivé kategorie cyklotras celého systému pro rok 2003 shrnuje následující tabulka. cyklotrasy délka v km z toho vyznačeno km z toho vyznačeno % Evropské 189 40 21% Nadregionální 469,5 111 24% Regionální 355,5 127 36% celkem 1014 278 27% Páteřní systém cyklodopravy Královéhradeckého kraje tvořil v roce 2003 1 014 km cyklotras, z nichž bylo silničními značkami vyznačeno 278 km (27% z celkové sítě). 21

2.4.2.2 Upřespění vedení cyklotras 2004-2007 Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji Ke zpracování a upřesnění průběhu navržených cyklotras SURPMem byly zadány cyklotrasy: Labská cyklotrasa, KČT č. 24, Evropská cyklotrasa, délka 294 km z toho na území kraje 98 km Orlická cyklotrasa, nadregionální cyklotrasa, délka cyklotrasy 36 km z toho na území kraje 36 km Jizersko-krkonošská a Jesenicko-orlická magistrála, KČT č. 22 (příhraniční), nadregionální cyklotrasa, délka 301 km, propojující kraje LK, KHK a PK, z toho na území kraje 147 km Žitavská cyklotrasa Evropská cyklotrasa výhledově navrhovaná Nový Bydžov - Kopidlno - Rožďalovice (s původně navrženým označením č. 144, následně přiděleným označením č. 4288 KČT) Požadovaným výstupem byla grafická i digitální podoba díla se zákresy navržené a projednané trasy do mapy v měřítku 1:125 000, samostatný zákres do mapy v měřítku 1: 10 000, včetně částí navazujících na sousední kraj, identifikaci návazností na již realizované cyklotrasy nebo cyklostezky. Zákres problémových a kritických úseků. Návrh nových samostatně vedených úseků. Grafické vyjádření výškového profilu cyklotrasy s uvedením popisu rozhodujících orientačních bodů. V tabulkové části pak zpracování finanční náročnosti realizace cyklotrasy, vyčíslení celkových nákladů na značení, celkové technicko-ekonomické zhodnocení navrhovaných opatření. Uvedené Projekty byly v roce 2004 dokončeny. Zpracované výstupy jsou k dispozici a jejich některé úseky již konkrétně řešeny projektovou zpracovanou nebo zpracovávanou dokumentací k územnímu řízení nebo stavebnímu povolení. Začátkem roku 2005 byl k dopřesnění základní sítě zadán ještě Projekt upřesnění cyklotras v části okresu Rychnov nad Kněžnou, dotýkající se koridoru: Týniště nad Orlicí - Solnice - Skuhrov nad Bělou - Deštné v Orlických horách Kostelec nad Orlicí - Rychnov nad Kněžnou - Velký Uhřínov - Deštné v Orlických horách. Hlavním cílem byl návrh optimalizace původně navržených souběžných cyklotras, vedoucích od Týniště n. O. a Kostelce n. O. do Orlických hor, z nichž úsek v koridoru Solnice Deštné byl veden po značně využívané komunikaci značně zatížené motorovou dopravou a nevhodný pro cyklistickou dopravu. Jaké další kroky byly podniknuty v návaznosti na zpracovanou Koncepci Zjištění skutečného průběhu cyklotras na území kraje: cyklotras dosud nevyznačených, ale s přiděleným číslem KČT stávajících vyznačených cyklotras zjištění ostatních značených cyklotras na území kraje provedení zákresů do map 1:10 000 digitalizace mapových podkladů a jejich zapracování do GIS kraje Úkolem byly pověřeny následující subjekty: R-projekt Hradec Králové, Ing. M. Samohrd (oblast Královéhradecko, Trutnovsko) Branka, o.p.s. Náchod (oblast Broumovsko, Trutnovsko) Mgr. P. Ďoubalík (oblast Orlické hory) Mgr. J. Petera (oblast Jičínsko, Krkonoše) Výsledkem bylo zpracování údajů do mapových podkladů 1: 10 000 s následnou digitalizací tras a jejich zapracováním do GIS mapového serveru kraje. 22

2.4.2.3 Zmapování cyklotras s využitím GPS technologie 2008 Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji Současný stav tří nadregionálních cyklotras byl zmapován s využitím GPS technologie na základě vytvořené jednotné metodiky GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Jednalo se o tyto cyklotrasy: - KČT č.24 Labská cyklotrasa - KČT č.22 Jizersko - Jesenická magistrála - Orlická cyklotrasa 2.4.2.4 Analýza údržby značení cyklotras Garantem turistických značených tras je u nás KČT, který mimo jiné provádí také kontrolu a následnou údržbu cyklotras. K této činnosti je ovšem zapotřebí zajistit nezbytné podmínky jednak legislativní a jednak finanční. Od 1.1.2001 platí zákon č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích a také prováděcí vyhláška k němu č. 30/2001 Sb. V ní jsou prvky značení cyklotras zobrazeny a zařazeny mezi tzv. informativní dopravní značky. Mají označení IS 19, IS 20 a IS 21. Novelizované TP č. 65: Zásady umísťování dopravních značek a dopravních zařízení pak stanovují i základní způsob bočního, výškového a směrového umístění jednotlivých dopravních značek (tedy i značek pro cyklisty), jejich vzdálenosti, uspořádání a kombinace. Žádný závazný předpis však dosud neřeší způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty, tedy kde přesně používat směrové tabule pro cyklisty IS 19, kde návěsti před křižovatkou pro cyklisty IS 20 a kde směrové tabulky pro cyklisty IS 21 a v jaké hustotě je osazovat. Důsledkem toho je velká rozdílnost způsobu značení cyklotras v jednotlivých regionech, kde jednotliví zřizovatelé cyklotras často volí velmi odlišnou hustotu značení a také jiný způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty. Podstatným problémem značených cyklotras u nás je problém spojený s jejich údržbou, přesněji s financováním této údržby. Dle zkušeností KČT z posledních pěti let, je potřeba na údržbu značení vynaložit na 1 km vyznačené cyklotrasy 300,- Kč za rok. V případě Královéhradeckého kraje se tak jedná přibližně o 350 tis. Kč/1rok. Klub českých turistů již několik let dostává na údržbu značených tras z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR částku 7 mil. Kč/ 1rok. Je to částka, která s určitými úspornými opatřeními a částečným dofinancováním ze zdrojů jednotlivých KÚ pokryje pouze údržbu pěších a lyžařských značených tras. Jako možné východisko z této nedobré situace je možnost financování údržby značení cyklotras i z rozpočtu krajského úřadu, příp. velkých měst. Návrh je následující: 1) U cyklotras značených dopravními značkami pro cyklisty: - údržbu značení cyklotras na silnicích ve správě Krajských správ silnic by zajišťovaly samy tyto správy a také by hradily náklady s tím spojené, 23

- údržbu značení cyklotras na území velkých měst, kde jsou zřízeny TS, by zajišťoval sama tato města prostřednictvím svých TS a také by hradila náklady s tím spojené, - údržbu značení cyklotras mimo silnic ve správě Krajských správ silnic a mimo území velkých měst by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by dostával od příslušného KÚ. 2) U cyklotras značených pásovými značkami pro cyklisty: - údržbu značení cyklotras by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by byly hrazeny z rozpočtu MMR ČR. 2.4.3 VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ ORGANIZAČNÍHO CHARAKTERU V roce 2003 bylo přijato usnesení ZK, které ukládalo: Zohlednění zapracování páteřní sítě cyklodopravy KHK při zpracovávání ÚPD (doporučujeme opětovně zahrnout do návrhové části) Ukládalo pro SÚS zohlednit při rekonstrukcích komunikací ve správě problematiku cyklodopravy a bezpečnosti cyklistů (dnes již SÚS, a.s. kraj si objednává služby) Definice návrhu z roku 2003 a jeho vyhodnocení: NÁVRH Č.1: Koncepce rozvoje cyklodopravy by měla být po projednání krajským zastupitelstvem přijata jako jeden z podkladů pro tvorbu územně plánovací dokumentace měst a obcí a velkých územních celků Královéhradeckého kraje. Pro zajištění návaznosti na celostátní systém cyklotras i pro zajištění vzájemné provázanosti páteřního systému cyklotras kraje s místními cyklotrasami je nutné zachovat a stále zajišťovat úzkou spolupráci s celostátním garantem cykloznačení, tj. s Klubem českých turistů. HODNOCENÍ návrhu č.1: ÚKOL STÁLE TRVÁ. MĚL BY BÝT PŘEVZAT I DO AKTUALIZACE KONCEPCE KHK, JAKO NÁVRH BODU Č.2 NÁVRH Č.2: Jedním z hlavních prvků podstatně zvyšujících bezpečnost cyklistického provozu je budování cyklostezek, případně úprava a rozšíření krajnice silnic, po kterých jsou vedeny cyklotrasy. Z tohoto důvodu by měly orgány Královéhradeckého kraje uplatnit při veškerých stavebních řízeních a plánovaných opravách silnic, po kterých jsou vedeny cyklotrasy základního krajského systému, realizaci úprav umožňujících bezpečný cyklistický provoz. Ta by měla obsahovat, podle kategorie silnice, následující povinnosti: při přestavbě silnic I. třídy vybudování samostatného cyklistického pruhu (cyklostezky), vedoucí podél tělesa silnice (např. situace v Novém Městě nad Cidlinou, silnice I/11, řešení východně u Vrchlabí při silnici I/14). Šířka cyklostezky, při obousměrném provozu by měla činit minimálně 2 m. 24

při rekonstrukci silnic II. třídy by měla být stanovena povinnost vybudování zpevněné krajnice použitelné pro cyklisty o šířce minimálně 1 m po obou stranách silnice. Případně by bylo možno nahradit rozšíření a zpevnění krajnice vybudováním samostatné cyklostezky o minimální šířce 2 m. Současně by měla být při veškerých projekčních pracích a následně při stavebních řízeních vedených pro stavbu nových silnic I., II. a III. třídy posouzena potřeba vybudování samostatného tělesa určeného pro cyklistický provoz. To by mělo být posuzováno při každé stavbě nové silnice bez ohledu na to, zda v trase nové silnice je či není uvažováno s vedením některé z cyklotras základního krajského systému cyklodopravy. HODNOCENÍ návrhu č.2: TENTO NÁVRH JE NADČASOVÝ A CELÝ BUDE PŘEVZAT DO AKTUALIZOVANÉ KONCEPCE CYKLODOPRAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE. NÁVRH Č.3: Pro zvýšení propagace kraje by měly být cyklotrasy vedoucí z Turnova do Jičína (trasa č. 14), dále do Hradce Králové (zatím bez evidenčního čísla KČT) a dále až na jihovýchodní Moravu (Břeclav, trasa č. 182) přeřazeny do I. kategorie - evropská cyklotrasa. Tento záměr by měl být projednán s příslušnými orgány Libereckého, Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského kraje a s Ústředím KČT (předsedou Rady značení, p. Mgr. Markvartem). HODNOCENÍ návrhu č.3: I PŘES PONĚKUD PROBLEMATICKÝ VÝVOJ TOHOTO PROJEKTU SE NÁVRH DOPORUČUJE PŘEVZÍT DO AKTUALIZOVANÉ KONCEPCE CYKLODOPRAVY KHK. POKUD VŠAK MÁ BÝT TATO CYKLOTRASA I NADÁLE ŘAZENA DO CYKLOTRAS EVROPSKÝCH, JE ZCELA NEZBYTNÉ, ABY BYLA JEDNOTNĚ PODPOROVÁNA VE VŠECH KRAJÍCH. ÚKOLY K TRVALÉMU PLNĚNÍ: Zapracovat koncepce do všech ÚPD jako prvek veřejného zájmu. Rozpracovat systém navazujících služeb pro cestovní ruch. Připravit technologické modely budování a údržby cyklotras kraje. 25

2.4.4 VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ PŘÍMÉ FINANČNÍ POMOCI 2.4.4.1 Definice návrhu z roku 2003 Finanční náklady potřebné na dokončení celé sítě cyklotras Královéhradeckého kraje jsou poměrně veliké. Páteřní síť cyklotras kraje by měla být vyznačena silničními značkami. Z již provedeného vyznačení cyklotras v České republice lze odvodit průměrné náklady na vyznačení jednoho kilometru cyklotrasy, které činí 3 000,- Kč. Pro kompletní dokončení celého krajského systému cyklotras je nutno vyznačit ještě 736km cyklotras. Při průměrném nákladu 3 000 Kč/km činí odhad nákladu 2 208 000,- Kč. Plnou funkčnost páteřní sítě a výrazné zvýšení bezpečnosti cyklistů zajistí až realizace navržených cyklostezek. Jejich výstavba si však vyžádá podstatně vyšší finanční náklady nežli tomu je u značení cyklotras. Pro odhad jejich výše byla stanovena průměrná cena 1 km cyklotrasy široké 3 m na 1 650 000,- Kč. Koncepce cyklodopravy předpokládá vybudování 60 km cyklostezek, na jejichž výstavbu bude tedy nutno vynaložit přibližně 99 000 000,- Kč. Po připočtení nákladu na doznačení cyklotras lze odhadnout náklady na vybudování plně funkční sítě cyklotras Královéhradeckého kraje na 101 230 000,- Kč. V této částce nejsou zahrnuty náklady na výstavbu mostků a případných větších terénních úprav. Tyto specifické stavební prvky bude nutno zvlášť rozpočtovat u cyklostezky Peklo-Bražec a Vestřev-Hostinné-Kunčice nad Labem. Dokončenou páteřní síť cyklotras kraje - její značení (a to i její již dnes vyznačené úseky) je nutno pravidelně udržovat. Silniční značky jsou poměrně často ničeny a odcizovány. Ceny značek jsou nemalé (směrová tabule s 2m sloupkem 720,- Kč, směrová tabulka s 2m sloupkem 420,- Kč), proto je nutno kalkulovat i náklady spojené s údržbou. Odhad nákladů na údržbu vychází z celorepublikových průměrů a činí 300,- Kč na 1 km za rok. Pro již dokončené cykloznačení kraje by bylo zapotřebí částky min. 90 000,- Kč/rok. Po dokončení celé páteřní sítě činí odhad finančního nákladu na údržbu značení 300 000,- Kč/rok. K nákladům na údržbu značení je nutno připočítat i náklady na běžnou údržbu povrchu. Pro tento odhad zatím nejsou dostatečné podklady, protože cyklotrasy jsou většinou vedeny po veřejných komunikacích, jejichž údržbu provádí příslušný správce komunikace. Výše uvedené finanční náklady, které je nutno v části výstavby cyklostezek považovat pouze za spodní minimální mez, limitují časové možnosti dokončení koncepce cyklodopravy, a to zejména výstavbu cyklostezek. Z tohoto důvodu je nutno zvolit vhodný postup pomoci a koordinace úsilí všech subjektů, kteří se podílejí nebo budou podílet na realizaci koncepce cyklodopravy. Prvním důležitým úkolem je stanovení investora pro značení cyklotras a určení investora pro výstavbu cyklostezek. Vyznačení cyklotras by měla v tzv. "volné krajině" zajišťovat územně příslušná sdružení obcí a v územních obvodech měst by toto vyznačení mělo zajistit příslušné město. Údržbu značení by měla zajišťovat na silnicích II. a III. třídy Správa a údržba silnic a na místních komunikacích Klub českých turistů. 26