Judaismus určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o.
je termín, který označuje (zhruba od 19. století) náboženství židovského národa Izraele. Židé sami své náboženství označovali a označují jako emuna (víra) nebo dat (náboženství). Moderní termín jahadut (židovství) se vztahuje spíše na kulturně-národnostně-náboženský celek (odvozen z německého Judentum) V této souvislosti je třeba rozlišit mezi judaismem jako náboženstvím, a židovstvím jako kulturně-náboženskonacionálním souborem, zahrnujícím historii, jazyk(hebrejština), zemi (státní útvar), liturgii, filozofii, umění, soubor etických zásad, náboženských praktik, a podobně.
Výraz je odvozen od řeckého slova Εβραϊος (hebrajos), jímž označovali Židy. Samotní Židé svůj jazyk označovali jako ivrit (jazyk Hebrejů ) či svatý jazyk Hebrejština se zapisuje zprava doleva a zpravidla jen pomocí 22 konsonantů Nejstarší dochované hebrejské texty pocházejí z 10. století př. n. l. http://cs.wikipedia.org/wiki/hebrejsk%c3%a9_p%c3%adsmo
Tanach- nazývaný křesťany Starý zákon a biblisty hebrejská Bible je hlavním normativním dílem, určující celkový charakter židovského náboženství a kultury. Skládá se z Tóry, prorockých knih a spisů. Tanach popisuje dějiny světa od jeho stvoření, a vývoj vztahu Izraelitů (také nazývaných Hebrejci) k Bohu
/ Vlastní slovo Tanach je zkratka vytvořená ze tří počátečních písmen hebrejských ekvivalentu pro tři části bible - Toru, Proroky a Spisy: T, N, K (CH), Tora Neviim Ktuvim. Protože Tora má i v rámci Tanachu zcela výjimečné postavení, často se uvádí samostatně a naopak: zbytku knih Tanachu se ríká Nach
víra v jednoho Boha víra v odměnu a trest Za prvního vyznavače a zároveň za praotce židovského národa je považován Abrahám. To s ním Bůh uzavřel smlouvu, jejímž znamením je dodnes obřízka Kromě psané tradice bible je pro judaismus důležitá i ústní tradice zformulovaná později do Talmudu Judaismus bývá označován za ortopraktické náboženství, protože vyžaduje konání přesně stanovaných příkazů, kterých je podle židovské tradice 613. 248 příkazů a 365 zákazů.
Náboženská příslušnost k judaismu začíná osmý den po narození, obřadem zvaným obřízka. Obřízka je v judaismu znamením smlouvy s Bohem. Provádí se osmý den po porodu. Během obřadu dostává chlapec hebrejské jméno. U dívek a žen se tzv. ženská obřízka neprovádí.
Zde se Židé scházejí především k modlitbě, ale také ke studiu nebo ke společenským aktivitám. V České republice máme také relativně hodně historických synagog a zachovalých židovských čtvrtí (Praha, Boskovice, Třebíč, apod.), kam se jezdí dívat řada turistů z celého světa. Stavba synagogy má jednu podmínku- jedna její strana je orientována směrem k Jeruzalému. Do synagogy by se mělo vždy sestupovat, hlavní místnost tedy leží většinou pod úrovní země. V judaistické svatyni se nesmí nacházet žádné obrazy lidí nebo bohů. Je zde uložen svitek *Tóry*.
i v Táboře jsme měli synagogu Pohled na synagogu z Kotnovské ulice po roce 1902 ERBENOVÁ. wikimedia [online]. [cit. 2.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:synagoga_t%c5%99ebo%c5%88
http://www.jewish-route.eu/mesta/01_plzen/synagoga300dpi.jpg
V židovské domácnosti najdeme modlitebních knih,šabatových a chanukových svícnů Typické je zachovávání rituální čistoty v oblasti jídla Podle tohoto zvyku se pokrmy dělí na rituálně čisté (povolené) a nečisté (zakázané) a dále pak na masité, mléčné a neutrální. K zakázaným surovinám patří například vepřové maso, plody moře nebo králík. Povolená zvířata musejí být absolutně zdravá a být zabita předepsaným způsobem, tedy jedním řezem, kdy musí být následně z masa odstraněna všechna krev. Důležité je také dodržovat další zásady, jako například míchání mléčné a masité stravy. Aby ke smíchání nedošlo, obsahuje každá kuchyně dvě oddělené sady nádobí, jednu na mléčnou a druhou na masitou stravu. Tyto zvyky jsou součástí každodenního života židovské kultury, neboť se jedná se o mnoho striktně dodržovaných pravidel a postupů.
chanukový svícen MARCINA. wikimedia [online]. [cit. 6.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:menora.svg NEZNÁMÝ. wikimedia [online]. [cit. 6.8.2013]. Dostupný na WWW: MARCINA. wikimedia [online]. [cit. 26.1.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:menora.svg
Během tohoto obřadu se ze židovského chlapce stává nábožensky dospělý muž. Jakmile chlapci projdou tímto obřadem, stávají se z nich dospělí muži, kteří na sebe přijímají veškerou odpovědnost za dodržování všech přikázání. Podle židovského práva se může chlapec po obřadu Bar micva oženit. Před tím, než může obřadu dojít, musí chlapec absolvovat minimálně roční studium. Během studia se jedinec učí hebrejsky a také všem náboženským povinnostem, které bude muset po dosažení dospělosti dodržovat.
První část se nazývá krušin, neboli zásnuby a druhá část je označována jako nisu in, tedy samotný sňatek. Svatbu provádí rabín. Nevěstě je předložena svatební smlouva, kterou opatruje po celou dobu trvání manželství. Dalším zvykem je, že se svatba provádí pod baldachýnem, který drží čtyři svobodní mládenci. Samotný rituál :nevěsta sedmkrát obejde ženicha, a teprve poté započne samotný svatební obřad. Ženich navlékne nevěstě prsten na ukazováček a dá jí napít vína, které musí oba vypít až od dna. Pohár vína podle tradice symbolizuje manželské štěstí, druhý pohár, ze kterého se oba napijí jen trochu, symbolizuje nutné manželské a životní strázně. Na konci obřadu ženich rozdupne sklenici, čímž mohou začít velké svatební oslavy a veselí
Nebožtík je pohřben v rakvi nebo pouze zahalen do svého modlitebního pláště a oblečen vbílém pohřebním rubáši. Zpopelňování zesnulých těl je v judaismu zakázáno. Během pohřbu jsou odříkávány zádušní modlitby. Podle židovského zákona má být pohřeb nejlépe ještě ten den, kdy dojde k úmrtí. blízcí příbuzní si ještě před obřadem natrhnou oblečení jako výraz smutku. Následuje smuteční řeč, kterou na pohřbu přednáší rabín. Poté se seřadí průvod -nejbližší příbuzní zemřelého, po nich procházejí máry, dále představenstvo pohřebního bratrstva a rabín. Na konci průvodu kráčejí ostatní zúčastnění, nejdříve muži a až poslední ženy. Když se rakev spustí do hrobu, každý z přítomných na ni vysype tři lopatky hlíny. Poslední fáze obřadu se odehrává v synagoze. Při odchodu si všichni rituálně umyjí ruce a odeberou se společně na hostinu útěchy.
Šabat- Slaví se každou sobotu. V tento den se nesmí vykonávat žádná práce ani cestovat či provádět obchodní transakce. Zastaví se doprava. Je to svátek, při němž se schází přátelé a rodiny. Začíná v pátek se západem slunce, kdy obvykle koná slavnostní večeře. Šabat končí po západu slunce v sobotu. pesach - Velikonoce, svátek nekvašených chlebů Svátek, který připomíná odchod Židů z Egypta
chanuka - je to osmidenní svátek. Pro svátek je typické postupné zapalování osmiramenného (chanukového) svícnu. Svátek připomíná vítězství nad Římany, po kterém byl znovu dobyt Jeruzalém a obnoven samostatný židovský stát. Byl nalezen poslední džbán s rituálně čistým olejem a zázrakem vydrželo toto malé množství oleje osm dní roš hašana -židovský Nový rok.podle židovské tradice právě v tento den stvořil Hospodin svět a začíná jím období, kdy Hospodin rozhoduje o osudu každé lidské bytosti.
http://cs.wikipedia.org/wiki/judaismus http://cs.wikipedia.org/wiki/hebrejsk%c3%a9_p %C3%ADsmo http://www.doopravdy.cz/judaismus/index.php/ Tanach http://www.doopravdy.cz/judaismus/index.php/ Judaismus http://izrael.orbion.cz/stat/pruvodce/nabozens tvi-a-svatky-2128/ http://sechtlvosecek.ucw.cz/cml/desky/deska0111.html http://www.praguecityline.cz/tematicketrasy/zidovska-praha/zidovske-tradice-a-zvyky