Úroda 12/2011, vědecká příloha

Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pícninářská komise ORV ČAZV, Odbor rostlinolékařství ČAZV a mediální partner Profi Press, s.r.o. Praha AKTUÁLNÍ POZNATKY V PĚSTOVÁNÍ, ŠLECHTĚNÍ, OCHRANĚ ROSTLIN A ZPRACOVÁNÍ PRODUKTŮ Úroda 12/2011, vědecká příloha časopisu

VLIV TERMÍNU SBĚRU SEMEN REGIONÁLNÍ SMĚSI Z DRUHOVĚ BOHATÝCH LUK NA JEJÍ DRUHOVÉ SLOŢENÍ Influence of collecting time of regional seed mixture from species-rich grasslands on its species composition Semanová I. 1, Ševčíková M. 2 1 OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří 2 OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská Roţnov - Zubří, Zubří Abstrakt Jako zdroj druhově bohaté regionální luční směsi bylo zvoleno společenstvo Bromion erecti v lokalitě CHKO Bílé Karpaty, Vojšické louky. Sběr semen byl vykonáván kartáčovým sklízečem ve dvou variantách, a to jednou (SS1) a třikrát (SS1-3) za vegetační období. Mnoţství semen, které bylo přepočítáváno na 1 m 2, se lišilo jak mezi jednotlivými variantami sběru, tak i mezi roky sběru 2009 a 2010. V obou letech byl ve variantě SS1-3 zaznamenán v prvním termínu sběru nejvyšší počet semen na m 2 (r. 2009 162; r. 2010-191). Nejniţší počet semen byl rovněţ v obou letech zaznamenán v třetím termínu sběru (r. 2009 22; r. 2010 18). SS1 se počtem semen výrazně nelišila od SS1-3/1. sběr. Podíl porostových skupin trávy (T), byliny (B) a jeteloviny (J) se lišil jak mezi termíny sběru, tak i roky sběru. V roce 2009 a 2010 převaţovaly u SS1-3/1. sběr trávy nad bylinami, zatímco u SS1-3/3. sběr výrazně převaţovaly byliny nad trávami. U varianty SS1 v roce 2009 převaţovaly byliny nad trávami, kdeţto v roce 2010 se poměr obrátil ve prospěch trav. Klíčová slova: Bromion erecti, kartáčový sklízeč, polopřirozený travní porost, regionální směs Abstract Bromion erecti community was selected as donor species-rich grasslands in the PLA White Carpathians, locality Vojšické louky. The seed was harvested with a brush harvester in two methods: a) once only (SS1) and b) three times per site (SS1-3). The seed number per 1 m 2 differed in harvest variants and also in harvest years 2009 and 2010. In SS1-3 variant, the highest seed number per m 2 was recorded in the first term of collecting in both years (in 2009-162, in 2010-191). The lowest seed number was recorded in the third collecting date (2009-22, 2010-18) in both years. SS1 was not significantly different in the seeds number from SS1-3/1 st harvest. The proportion of grasses (T), herbs (B) and legumes (J) differed in both, the date of collection, as well as in the harvest year. In both years in SS1-3/1 st harvest, grasses prevailed in the seed mixture, while in SS1-3/3 st harvest, herbs with legumes predominated over grasses. Key words: Bromion erecti, brush harvester, semi-natural grassland, regional seed mixture Úvod V CHKO Bílé Karpaty se dodnes, i navzdory desetiletím intenzívního hospodaření, zachovalo 4000 ha druhově bohatých luk (Jongepierová, 2008). Tyto louky dnes slouţí jako zdroj semen určených na obnovu orné půdy. Od roku 1990 se v Bílých Karpatech obnovilo přibliţně 7000 ha orné půdy na louky a pastviny formou spontánní sukcese a výsevem komerčních směsí osiv. Regionální směs se začala v této oblasti vyuţívat od roku 1999. Dnes je jí zatravněno 375 ha orné půdy. (Jongepierová, 2008). Semena pro regionální směs se získávají několika způsoby: a) sběrem ze zaloţených matečních porostů, b) přímou sklizní kombajnem z lučních porostů a c) od roku 2007 sběrem kartáčovým sklízečem, který má řadu výhod oproti kombajnu (Jongepierová, Poková, 2006). Moţnost opakovaného sběru kartáčovým sklízečem v určitých časových intervalech na stejné ploše nám umoţnila shromáţdit údaje o mnoţství sklizených semen v závislosti na datu sklizně. 423

Materiál a metody Plocha určená jako zdroj semen (donorová plocha) se nachází v nárazníkové zóně NPR Čertoryje (510 m n.m., průměrná teplota vzduchu 8 C, průměrný roční úhrn sráţek 700 mm). Jedná se o porost ze svazu Bromion erecti, na kterém bylo zaznamenáno 138 druhů cévnatých rostlin. Pokus byl zaloţen ve třech opakováních pro dva různé způsoby sběru semen. Rozloha jedné parcely je 25 10 m. V roce 2009 byla semena sklízena kartáčovým sklízečem dvěma způsoby: a) pouze jednou (SS1, 27.7.2009), b) třikrát za vegetaci (SS1-3, 2.7., 27.7. a 21.8.2009). V roce 2010 byla semena sklízena v termínech: a) SS1, 2.8.2010, b) SS1-3, 2.7. a 7.9.2010. Druhá sklizeň se z provozních důvodů v daném roce nekonala. Z kaţdého sběru, opakování a varianty byly odebrány vzorky sklizené směsi, které byly vyčištěny na ventilátoru Retsch DR 100 a sítech s následním ručním dočišťováním. Takto upravené vzorky byly připraveny k následné analýze, tj. třídění semen podle jednotlivých druhů a zjišťování jejich hmotnosti. Mnoţství semen (ks), hmotnost semen (g) a počet druhů nalezených ve vzorcích byly přepočteny na 1m 2. Výsledky a diskuze Výsledky ze sklizně semen v roce 2009 (Graf 1) ukázaly, ţe opakovaným sběrem semen ve třech termínech (SS1-3) se získalo celkem 0,531 g.m -2 osiva s vyváţeným obsahem trav a bylin s jetelovinami (49:51). Počet semen na m 2 byl výrazně vyšší v první sklizni (162) neţ v druhé (37) a třetí (22) sklizni. Zastoupení trav v poměru k bylinám a jetelovinám bylo u prvního sběru výrazně vyšší (T:B:J - 59:39:2), kdeţto u druhého sběru (T:B:J - 30:62:8) třetího sběru (T:B:J - 5:90:5) se změnilo zastoupení ve prospěch bylin. Největší výnos osiva byl získán z první sklizně (0,328 g m -2 ), kdy směs obsahovala 78% trav. Druhá a třetí sklizeň měla výrazně niţší výnos. Výnos semen u varianty SS1 byl významně niţší (0,094 g.m -2 ) v porovnání s celkovým výnosem semen varianty SS1-3. Graf 1: Sběr semen r. 2009 - podíl počtu semen trav, bylin a jetelovin (na m2) a počet druhů nalezených ve směsích sesbíraných v 3 termínech. SS1 (SS1-3) - osivo sbírané 1krát (3krát) za vegetační sezónu. Date 1: 2.7.2009, date 2: 27.7.2009, date 3: 21.8.2009 Sklizní semen v roce 2010 ( 2) se opakovaným sběrem semen ve dvou termínech (SS1-3) získalo celkem 0,397 g.m -2 osiva s dominantním obsahem trav nad bylinami s jetelovinami (87:13). Počet semen na m 2 byl výrazně vyšší v první sklizni (191) neţ v třetí (18) sklizni. Zastoupení trav v poměru k bylinám a jetelovinám bylo u prvního sběru výrazně vyšší (T:B:J - 91:9:0), kdeţto u třetího sběru se opět změnilo ve prospěch bylin (T:B:J - 39:61:0). Největší výnos osiva byl opět získán z první sklizně (0,368 g.m -2 ), kdy směs obsahovala 95 % trav. Třetí sklizeň měla výrazně niţší výnos (0,026 g.m -2 ). Výnos semen u varianty SS1 byl niţší (0,236 g.m -2 ) v porovnání s celkovým výnosem semen varianty SS1-3. 424

Graf 2: Sběr semen r. 2010 - podíl počtu semen trav, bylin a jetelovin (na m2) a počet druhů nalezených ve směsích sesbíraných v 3 termínech. SS1 (SS1-3) - osivo sbírané 1krát (3krát) za vegetační sezónu. Date 1: 2.7.2010, date 2: 2.8.2010, date 3: 7.9.2010 Srovnávání směsi osiva v roce sběru 2009 mezi varianty SS1 a SS1-3 neukázalo výraznější rozdíly v počtu semen na m 2. Významně však druhové sloţení směsi ovlivnil termín sběru. U varianty SS1 bylo zaznamenáno 27 druhů. U varianty SS1-3 bylo v prvním sběru zaznamenáno 24 druhů, v druhém sběru 26 druhů a v třetím sběru 23 druhů. Celkově bylo sesbíráno 34 druhů. Pro všechny tři termíny bylo ve směsi společných 12 taxonů: trávy Brachypodium pinnatum, Bromus erectus a Dactylis glomerata, byliny Cirsium pannonicum (s C. arvense), Filipendula vulgaris, Galium boreale, G. verum, Plantago lanceolata, Ranunculus polyanthemos (s malým mnoţstvím R. auricomus agg.) Stellaria graminea a jeteloviny Vicia hirsuta a V. tetrasperma. V roce 2010 byly mezi varianty SS1 a SS1-3 rozdíly výraznější. Počet semen na m 2 byl u SS1-3 o 60 % vyšší neţ u SS1. I v tomto roce průběh počasí významně ovlivnil druhové sloţení sesbírané směsi. U varianty SS1 bylo zaznamenáno 39 druhů. U varianty SS1-3 bylo v prvním sběru zaznamenáno rovněţ 39 druhů a ve třetím sběru 45 druhů. Celkově bylo sesbíráno 57 druhů. Pro obě sklizně bylo ve směsi společných 31 taxonů: trávy Alopecurus pratensis, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, F. rubra, Holcus lanatus, byliny Asperula tinctoria, Betonica officinalis,centaurea jacea, Cerastium holosteoides, Cirsium pannonicum (s C. arvense), Filipendula vulgaris, Galium boreale, Geranium sanguineum, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Hypericum perforatum, Myosotis arvensis, Plantago lanceolata, Ranunculus acris, Rumex acetosa, Salvia pratensis, Sanguisorba officinalis, Serratula tinctoria a Stellaria graminea, Závěr Výsledky za rok 2009 i za rok 2010 udávají shodně jako nejvhodnější termín sběru měsíc červenec. V tomto období vyprodukovaly jednotlivé druhy trav, bylin a jetelovin největší mnoţství semen. Výrazné rozdíly v zastoupení mezi jednotlivými skupinami ve směsi (trávy, byliny a jeteloviny) mezi rokem 2009 a 2010 byly s největší pravděpodobností způsobeny rozdílnými klimatickými podmínkami v obou letech (grafy 3 a 4). I kdyţ z počátku vegetačního období 2010 byl vývoj o několik dní urychlen, deštivé počasí a niţší teploty v letních měsících (oproti roku 2009) významně ovlivnily vývoj vegetace. V roce 2009 spadlo za období květen srpen 258 mm sráţek (průměrná teplota vzduchu 20,8 C), přičemţ v roce 2010 to bylo aţ 394 mm sráţek (průměrná teplota 19,5 C). Co se týče celkového úhrnu 425

sráţek, ten byl v obou letech téměř stejný. To v konečném důsledku mělo vliv jak na aktuální fenologické fáze jednotlivých druhů v době sběru, tak i na posuny termínů sběru v roce 2010. Graf 3: Klimatogram r. 2009 - klimatologická stanice Stráţnice 2009 (176 m n.m.) Graf 4: Klimatogram r. 2010 - klimatologická stanice Stráţnice 2009 (176 m n.m.) Dedikace Příspěvek vznikl s podporou mezinárodního projektu 1CE052P3 SALVERE Polopřirozené travní porosty zdroj pro vylepšování biodiverzity v rámci Operačního programu Národní spolupráce (OPNS) Střední Evropa na podporu společných projektů za spolufinancování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a dále za finanční podpory MŠMT ČR (projekt č. 2B08020) a MZe ČR (Národní program konzervace a vyuţití genofondu rostlin a agrobiodiverzity). Pouţitá literatura Chytrý, M., et al. Vegetace České republiky 1: Travinná a keříčková vegetace. Vyd. 1. Praha Academia, 2007. 528 s. ISBN 978-80-200-1462-7 Jongepierová I., Poková H. Obnova travních porostů regionální směsí. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 2006, s. 104. ISBN 80-903444-4-5 Jongepierová I. (ed.) 2008. Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian Mountains. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, CZ, s. 461. ISBN 978-80-903-444-6-4 Projekt SALVERE Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement [online]. [cit. 2010-09-15]. Dostupné z WWW: <www.salvereproject.eu> Tolasz R. (ed.) (2007) Atlas podnebí Česka, Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc, CZ, s. 255. ISBN 978-80-244-1626-7 Kontaktní adresa: Ing. Ivana Semanová Hamerská 698, 756 54 Zubří e-mail: ivana.semanova@seznam.cz 426