na intenzívní pole. Křoviny se rozmáhají na většině území zejména kvůli ústupu hospodaření. Nelze je však hodnotit pouze negativně.

Transkript

1 27. Obnova travních porostů I. Jongepierová, H. Poková & O. Konvička 27.2 Pálení vyřezaných hlohů na opuštěné louce nad Hryzláckými Mlýny. Burning cut hawthorn on an abandoned meadow at Hryzlácké Mlýny Vyčištěné okolí solitérního stromu s ponechaným dřevem v NPR Jazevčí. Dead wood of cleared scrub left under a solitary tree. Kromě údržby stávajících travních porostů je v Bílých Karpatech od 80. let 20. století věnováno velké úsilí i jejich obnově, jak již bylo zmíněno v předcházející kapitole (26 Historie managementu). Obnova nejdříve obnášela vyklučení náletu dřevin a návrat obhospodařování na zarůstající opuštěné louky. Prvním územím, kde byly získány zkušenosti s razantní likvidací křovin, především hlohu, byla NPR Čertoryje. Po ní následovaly NPR Jazevčí, NPR Zahrady pod Hájem, PR Drahy a mnohé další lokality. Každoročně se od náletu dřevin daří vyčistit až několik desítek hektarů, takže se dnes již jedná o stovky hektarů, které jsou znovu udržovány kosením či pastvou. Kromě obnovy hospodaření na opuštěných travních porostech byla v 90. letech 20. století zahájena i příprava regionální bělokarpatské směsi semen trav a bylin. Od roku 1999 je v Bílých Karpatech touto směsí každoročně zatravňováno několik desítek hektarů, často se jedná o bývalé louky, které byly v dobách socialistického zemědělství rozorány a přeměněny na intenzívní pole. Likvidace dřevin Křoviny se rozmáhají na většině území zejména kvůli ústupu hospodaření. Nelze je však hodnotit pouze negativně. Keřové porosty na loukách a zejména pastvinách jsou totiž nezbytným biotopem například pro mnohé křovinné druhy ptáků nebo bezobratlých. Nesmí být ovšem přestárlé, přerostlé vzrostlými stromy, prolámané ani příliš hustě zapojené. Je proto nezbytné pravidelně je prořezávat, zmlazovat a omezovat jejich rozrůstání dále do plochy. Při vyřezávání křovin na obnovovaných pastvinách je třeba ponechat menší, plošně roztroušené skupinky keřů. Likvidace křovin většinou z organizačních důvodů probíhá od podzimu do časného jara, přičemž by keře neměly být odstraňovány v jarních měsících, v době hnízdění ptactva. K potlačení některých 27. Grassland restoration Since the 1980s, the White Carpathian grasslands have not only been managed but some of them also restored (see previous chapter). Restoration initially included clearing of scrub and resuming management in abandoned grasslands. Every year several dozen hectares of grassland are being cleaned from encroaching shrubs, so today hundreds of hectares can be mown or grazed again. In addition, a regional seed mixture was developed in the 1990s and since 1999 it has been used to regrass dozens of hectares of arable land (mostly former grassland that was ploughed in socialist times) every year. Scrub elimination Shrubs expanding across the area mostly as a result of less intensive farming are important for some bird species and a great number of butterflies. They should not, however, become too old or too dense, or overgrown by large trees. Shrubs, therefore, require pruning, which is usually done in winter and should not be left for spring when birds are building their nests. When clearing scrub on pastures, scattered groups of shrubs should be left in place. Some shrub species can be suppressed by cutting back young shoots regularly. In some cases (e.g. Robinia) it Obnova travních porostů

2 27.3 Ořezem hrází se obnoví původní plocha luk. NPR Jazevčí na jaře Cutting hedges is important for restoring the original area of meadows. druhů dřevin stačí pravidelné několikaleté odstraňování výmladků, rychlejším řešením však může být použití arboricidu. V takovém případě je třeba keře odstraňovat od srpna do poloviny září, kdy mají nejmenší výmladnou sílu a aplikace arboricidu je nejúčinnější. Získané hromady dřeva většinou není možné z lokality odvézt. Drobné větve je možno spálit na místě. Před pálením je však třeba travní porost v místě ohniště oddrnovat, po spálení popel z ohniště odstranit a z lokality odvézt a drny opět vrátit na původní místo a následně zalít vodou. Část drobných větví a silnějšího dřeva je vhodné ponechat na lokalitě (nejlépe tam, kde nebrání následné údržbě) do stádia rozpadu pro podporu saproxylických druhů bezobratlých. Obnova travních porostů regionální směsí V 90. letech 20. století v souvislosti s útlumem zemědělské výroby a přechodem četných zemědělských subjektů k ekologickému zemědělství začalo zatravňování desítek lánů tehdejších polí. V některých případech byla pole ponechána přirozené sukcesi, většinou se však používaly komerční jetelotravní směsi. Jejich nevýhodou je, že jsou šlechtěny hlavně na co nejvyšší produkci, nezohledňují místní podmínky a chybí v nich i většina běžných lučních bylin. Přitom jsou mezi bylinami mnohé druhy (např. léčivé), které zvyšují dietetické vlastnosti píce. Navíc jsou na ně často vázáni různí živočichové, především z třídy hmyzu, takže výsev dalších bylin může celkovou biodiverzitu zvýšit až několikanásobně. Proto začátkem 90. let 20. století Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty a dalšími odbornými organizacemi začala s přípravou regionální travinobylinné směsi semen. Získávání osiva Na druhově bohatých loukách Bílých Karpat byla v letech 1993 až 1995 sesbírána semena 99 běžných lučních druhů. Většinou je sbírali studenti, účastníci letních pracovně pobytových táborů. Semena byla usušena a přečištěna ve Výzkumné stanici travinářské (VST) v Zubří. Jednotlivé druhy byly vždy na jaře příštího roku vysety část ve VST Zubří, zbytek u několika pěstitelů v regionu. Semena byla dále množena v matečných porostech mimo jiné na pozemcích dvou zemědělských podniků (Slavkov, Štítná nad Vláří), několika soukromých zemědělců a obecního úřadu Šumice, který jako první začal regionální druhy používat do vysazovaných biokoridorů. Zatímco pěstování a biologie vybraných druhů trav byla řešena ve VST Zubří, sledování bylin se věnovaly tři studentky Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Formou diplomových prací (Poková 2001, Březinová 2002, Slováková 2002) tak bylo zpracováno 30 druhů bylin. Detailnější sledování biologie dalších 50 bělokarpatských druhů probíhalo v letech v rámci projektu Návrh na používání regionálních směsí pro obnovu květnatých luk ve vybraných územích České republiky Semena kozince cizrnovitého (Astragalus danicus). Seeds of ( Astragalus danicus). is more efficient to use arboricides, which are applied to the best advantage in August and September. Small branches can be burnt at the site, which must be prepared for the fire by removing sods with vegetation first. After the fire is extinguished, the ashes must be removed, the sods put back in place and the sward watered. Some branches and stems should be left to decay at the site to serve as food for saproxylic invertebrates. Regrassing with regional seed mixture Since the 1990s, due to changes in agriculture, dozens of large arable fields have been regrassed some by natural succession, but most of them by using commercial clover-grass seed mixtures. These mixtures are prepared with the highest possible production in mind and are not tailor-made to suit specific local conditions. They also lack most of the common grassland herbs, although many herb species are medicinal and important for animals and sowing them in the seed mixture can significantly increase biodiversity. This is the reason why, in the early 1990s, a local environmental NGO, ZO ČSOP Bílé Karpaty, together with the Bílé Karpaty PLA Administration and other organisations started developing a regional grass-herb seed mixture. Obtaining seed Between 1993 and 1995 seeds of 99 common grassland species were collected on species-rich White Carpathian meadows, mostly by volunteers. The seeds were dried and cleaned at the Grassland 27. Obnova travních porostů 441

3 Z téměř stovky sesbíraných druhů bylin a trav jich během deseti let prošlo zkušebním pěstováním 41. Pokusné pěstování ukázalo, které druhy úspěšně klíčí a rostou, které se dobře sklízejí a mají dostatečnou úrodu semen. Dvanáct druhů se přestalo pěstovat z těchto důvodů: existuje kulturní odrůda a pěstování místních typů není ekonomické (navíc je možné, že i do původních luk mohly být dříve kulturní odrůdy dosévány) ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) místní osivo nevzešlo prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), kakost krvavý (Geranium sanguineum) druh za dobu kultivace nezaplodil čičorka pestrá (Securigera varia) druh neobstojí v konkurenčním prostředí směsi devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) létavý druh (na zalučněné pozemky se snadno rozšíří sám) pcháč panonský (Cirsium pannonicum), kozí brada východní (Tragopogon orientalis) nízká klíčivost semen (problémy se založením matečných porostů) oman vrbolistý (Inula salicina) 27.5 Kombajnová sklizeň v NPR Zahrady pod Hájem v roce Harvesting seed with a combine harvester at Zahrady pod Hájem in Matečný porost bylin v Hrádku u Slavičína. Seedbeds with meadow herbs at Hrádek near Slavičín. nepreferovaný druh (z botanického hlediska existují druhy pro směs vhodnější) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) problematická sklizeň pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos) druh dieteticky nevhodný starček přímětník (Senecio jacobaea) Sortiment pěstovaných druhů je postupně doplňován. Množství produkce je v posledních letech nastaveno na zajištění osiva pro zalučnění 60 ha ročně při výsevku 20 kg/ha. Vzhledem k nedostatku trav byla regionální směs v prvních letech doplňována některými komerční druhy trav, například kostřavou červenou (Festuca rubra), lipnicí luční (Poa pratensis), trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens) nebo ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Pro získání osiva místních trav byla od roku 1999 využívána i kombajnová sklizeň luk, která umožňuje získání osiva v dostatečné čistotě a zdánlivě se jeví jako nejjednodušší a nejrychlejší způsob. Její nevýhodou je však omezený počet druhů v získané směsi, daný rozdílnou dobou dozrávání, různou velikostí semen (nastavení stroje na určitou velikost semene) i různou výškou sklízených rostlin. Použití kombajnu je omezeno také svažitostí pozemku a nerovnostmi terénu. Kombajnově byly sklízeny zejména dobře dostupné porosty s dominancí sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), který v osivu vzhledem k době seče (vždy začátkem července) doprovázela hlavně tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a třeslice prostřední (Briza media). Research Station (VST) at Zubří and by some farmers in the region to be later reproduced in seedbeds at several local farms. The cultivation and biology of selected grass species was monitored at VST Zubří, whereas 30 herbs were studied by 3 students as part of their theses (Poková 2001, Březinová 2002, Slováková 2002). A project studying the biology of another 50 White Carpathian species was run from 2004 to Experimental cultivation of 41 species has indicated which species germinate and grow successfully, which are easy to harvest, and which produce sufficient amounts of seed. The cultivation of 14 species was given up for the following reasons: Arrhenatherum elatius and Trisetum flavescens have cultivated varieties, and growing them is not cost-efficient, Bupleurum falcatum and Geranium sanguineum did not germinate, Securigera varia did not set seed in cultivation, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum did not survive competition by other species, Cirsium pannonicum and Tragopogon orientalis easily spread by themselves, Inula salicina germinated badly, Plantago lanceolata was no longer preferred for the mixture, there are more suitable species Ranunculus polyanthemos is hard to harvest, Senecio jacobaea is not eaten by cattle Obnova travních porostů

4 27.7 Kartáčový sklízeč. Brush harvester. Jednou z dalších možností, jak získávat osivo k založení druhově bohaté louky, je sklízet na loukách zralá semena, aniž by přitom byl porost posečen. K tomuto účelu lze použít speciální kartáčový sklízeč, který pracuje na podobném principu jako stroj na uklízení chodníků. Vodorovný kartáč vyčesává z lučního porostu semena, která jsou proudem vzduchu nesena do zásobníku. Při správné konstrukci proudí vzduch samovolně a není potřeba samostatného sání. Výhodou kartáčového sklízeče je možnost opakovaně vyčesávat tentýž porost v závislosti na tom, která semena jsou aktuálně zralá. Počátkem léta převládají ve sklizené hmotě semena trav, postupně jich však ubývá a přibývá semen bylin. Technické parametry stroje navíc umožňují, aby se sklízelo v různé výšce nad povrchem půdy v závislosti na výšce porostu a umístění semen. Další nespornou výhodou je fakt, že stroj pouze vyčeše semena a neposeče ani příliš nepojezdí trávu, takže může být později bez větších ztrát sklizena na seno. Z pohledu ochrany přírody se jedná o velmi vhodný způsob získávání osiva. Pokud se v blízkosti zatravňované plochy nachází alespoň malá výměra zachovalé louky, je s ohledem na genetický původ vysévaného materiálu nejvhodnější získat osivo tam. Zatravňování Přehled doposud zatravněných ploch ukazuje tab Významná byla zejména obnova téměř 90 ha Vojšických luk v ochranném pásmu NPR Čertoryje. Zatravnění nebylo úspěšné pouze na pětihektarové ploše na úbočí Kobylí hlavy u Hluku v roce 2000, kde uživatel pozemku neprováděl následnou údržbu. Zásady zatravňování Semenné směsi regionálního původu pro jednotlivé lokality se musí lišit v závislosti na geografické poloze, nadmořské výšce, přírodních podmínkách, následném využití a množství osiva jednotlivých druhů, které je v daném roce k dispozici. Z doposud získaných zkušeností (Jongepierová 1997, Kvítek 1997, Jongepierová et al. 2003, Šrámek & Ševčíková 1998, Jongepierová & Poková 2006) byly pro zalučňování orné půdy v CHKO Bílé Karpaty stanoveny zásady uvedené v tabulce Příprava regionální směsi semen v roce Preparing a regional seed mixture (2001). Při stanovování vhodného poměru trav a bylin se vycházelo ze složení zachovalých bělokarpatských luk. Nezanedbatelným faktorem byla i ekonomika, protože semena trav jsou mnohonásobně levnější než semena bylin. Směsi do roku 2004 obsahovaly 90 % trav, 3 % jetelovin a 7 % bylin, v roce 2005 se podíl jetelovin zvýšil na 5 % a podíl bylin na 10 % 27.8 Výsev regionální směsi na Vojšických loukách v roce Sowing the regional seed mixture at Vojšické louky in The assortment is still being complemented. The production is currently set to satisfy the demand for seed to regrass 60 ha per year at a rate of 20 kg/ha. In the first years, due to a lack of grasses, some commercially cultivated grasses (Festuca rubra, Poa pratensis, Trisetum flavescens and Arrhenatherum elatius) were added to the mixture. Since 1999 a combine harvester has been used to harvest local grasses. It collects rather clean seed in a simple and quick way. However, due to different ripening times, seed sizes and plant heights, it renders a limited amount of seed. The use of a combine is complicated by slopes and uneven terrain. Especially Bromus erectus, Anthoxanthum odoratum and Briza media seed was easily obtained with a combine harvester. Seeds can also be harvested with a brush harvester, which does not cut the vegetation but combs the seed from the plants. An advantage of this machine is that the same stand can be harvested several times. In this way grass seed is collected in early summer and seed of herb species later on. Moreover, the height at which seeds are harvested can be adjusted, so that later still hay can be made from the site. From the point of view of nature conservation it is ideal to collect seed this way, especially on meadows situated close to a site that is to be restored. Regrassing The sites and areas of arable land which have since 1999 been regrassed in the White Carpathians are given in Tab The most significant restoration was the regrassing of Vojšické louky (90 ha) in the buffer zone of Čertoryje Nature 27. Obnova travních porostů 443

5 Tab Lokality zatravněné do roku English According to availability, species are included in the mixture (Tab. 27.3). When it comes to practice, the percentages in the chart, reflecting the composition of natural grasslands, are usually adjusted according to the available seed. Each sown mixture should be regularly monitored in the months and years following the regrassing. If a species is found to grow badly, it should be taken out of the mixture. In our case, this happened with Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, which grows well in seedbeds but is seldom found at rek. ú. lokalita Celkem Bojkovice skládka 1,5 2 3,50 Ústsko 5,75 5,75 Boršice 12,2 1 13,2 Dolní Němčí 1 0,5 1,50 Hluk Kobylí hlava (5)! 2 2 Horní Němčí 35 35,00 Hrubá Vrbka Vojšické louky ,7 87,70 Pechové 7, ,3 záhumenky 2,3 2,3 Kněždub Šumárník 8, ,80 Komňa 2 2 Korytná skládka 1,5 1,5 Březí 0,5 0,5 Lipov záhumenky 0,5 0,1 0,75 0,3 4 5,65 Hájová 8 8,00 Lopeník 0,05 0,5 0,55 Nivnice 5 1 6,00 Radějov OP PR Kútky 1,5 1,50 Rudimov Slavkov Miládka 25 25,00 Strání Nová hora skládka 1,2 1,2 Strážnice Žerotín 12,2 12,2 Suchov ,00 Velká nad Veličkou Podsedky 10 10,00 Žítková 1,5 1,50 Celkem 5, ,8 52, , ,2 24,25 374,65 (vše váhová procenta). Podle dostupného množství osiva se do směsi používá druhů (tab. 27.3). Procenta v tabulce odráží zastoupení jednotlivých druhů v přirozených lučních porostech, v praxi je však toto základní složení směsi poněkud upravováno podle množství semen, které jsou u jednotlivých druhů k dispozici. Každá vysetá směs by měla být v dalších měsících a letech pravidelně sledována. Pokud se přitom zjistí, že se některý druh v zalučněných porostech špatně uplatňuje, měl by být z produkce vyřazen. Příkladem je devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), který v matečných porostech rostl velmi dobře, ale v zalučněných plochách se objevil jen minimálně. Finanční zdroje Regionální semenné směsi lze použít při obnově ekologické stability krajiny, při zatravňování pozemků postižených erozí a ochranných pásem rezervací či vodních zdrojů i při rekultivacích skládek. Využít je mohou i vlastníci pozemků pro založení nových sadů, zalučňování záhumenků a zahrad i ozeleňování nových staveb. Vzhledem k tomu, že cena regionální směsi je mnohem vyšší než klasické komerční (pohybuje se kolem 700 Kč za kg), jsou na zatravnění využívány dotace Ministerstva životního prostředí České republiky z Programu péče o krajinu. Zá- Reserve. The only restoration attempt that failed was that on Kobylí hlava hill (5 ha) near Hluk in 2000, because the tenant of the plot did not properly maintain the site after the regrassing. Principles of regrassing Seed mixtures prepared regionally with particular sites in mind must differ according to geographical position, altitude, natural conditions, and the purpose for which they are used. Also the amount of seed available for each species in the year when the mixture is being prepared may play a role. Based on our experience to date, a number of principles for the regrassing of arable land in the White Carpathians have been formulated (Tab. 27.2). The grass-herb composition was based on the condition of the well-preserved White Carpathian meadows. Also the cost was an important factor, as grasses are much cheaper than herbs. Until 2004 the mixtures contained 90 % grasses, 3 % legumes and 7 % herbs. In 2005 the legume ratio was increased to 5 % and the herb ratio to 10 % (weight percentage) Obnova travních porostů

6 27.10 Obnovený travní porost na Vojšických loukách v roce Restored grassland at Vojšické louky in Tab Základní složení směsi semen pro obnovu společenstev svazu Bromion erecti. Basic composition of a seed mixture for the restoration of a Bromion erecti community. Trávy Grasses % Anthoxanthum odoratum 5 Briza media 3 Bromus erectus Festuca rupicola 5 Koeleria pyramidata 2 Trisetum flavescens (a) 5 10 Arrhenatherum elatius (a) 5 10 Cynosurus cristatus (a) 5 Festuca rubra (a) 5 10 Holcus lanatus (a) 5 Poa pratensis (a) 5 Tab Zásady zatravňování. Basic rules for regrassing. Optimální výsevek je kg/ ha (může být i méně, porost je však řidší; více jak 20 kg/ha není ekonomické). Je možné vysévat s krycí plodinou i bez ní. Nejvhodnější doba k výsevu je během dubna a května nebo od srpna do poloviny září. The optimal seed rate is kg/ha (with less seed the sward will be thinner, while using more than 20 kg/ha is not cost-efficient). The mixture can be sown with a cover crop or without it. The most appropriate sowing time is April and May. grassed sites. Financial resources Regional seed mixtures can be used in restoring the ecological stability of a landscape, eroded sites, buffer zones of nature reserves and drinking water sources, and waste dumps. Landowners can also use them for new orchards, gardens, and greening of new buildings. As the price of the regional mixture is much higher than that of commonly used mixtures (about 30 /kg), it has been subsidised through the Landscape jem o regionální směs však projevilo i několik zahrádkářů, kteří ji platili z vlastních finančních zdrojů. V roce 2003 se podařilo zatravnit 16 ha z programu SA- PARD, od roku 2004 je zatravňování regionální směsí v Bílých Karpatech součástí Agroenvironmentálních opatření MZe. Management Programme of the Czech Ministry of the Environment. In 2003 an area of 16 ha was regrassed with financial support from the SAPARD programme. Since 2004 White Carpathian seed mixtures have been a part of Agrienvironmental schemes. Jeteloviny Legumes 3 5 % Anthyllis vulneraria 0,5 Astragalus cicer 0,5 Dorycnium herbaceum 0,5 Lathyrus latifolius 0,5 Lotus corniculatus (b) 0,5 Onobrychis viciifolia 1 Trifolium montanum 0,5 Trifolium pratense (b) 0,5 1 Trifolium rubens 1 Lotus corniculatus (b) 0,5 1 Trifolium pratense (b) 0,5 1 Byliny Herbs 7 10 % Agrimonia eupatoria 0,2 0,5 Aquilegia vulgaris 0,2 Betonica officinalis 1 2 Campanula glomerata 0,05 Campanula persicifolia 0,05 Centaurea scabiosa 1 Dianthus carthusianorum 0,3 Filipendula vulgaris 0,2 Galium verum 0,2 0,5 Hypericum perforatum 1 Jacea pratensis s. l. 1 Knautia kitaibelii 0,2 0,5 Leontodon hispidus 0,2 Leucanthemum vulgare s. l. 1 Plantago media 0,3 Prunella vulgaris 0,2 0,5 Prunella laciniata 0,2 Pyrethrum corymbosum 0,2 Salvia pratensis 0,2 0,5 27. Obnova travních porostů 445

7 Literatura / References Březinová P. (2002): Biologicko-pěstitelské vlastnosti vybraných lučních druhů. Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Agron. fak. Mendel. zeměd. lesn. univ. Brno, Brno.] Jongepierová I. (1997): Obnova druhově bohatých luk v Bílých Karpatech. Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 3: Jongepierová I. & Poková H. [eds] (2006): Obnova travních porostů regionální směsí. Metodická příručka pro ochranu přírody a zemědělskou praxi. Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Kvítek T. [ed.] (1997): Udržení, zlepšení a zakládání druhově bohatých luk. Metodika. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha. Poková H. (2001): Zjištění biologicko-pěstitelských vlastností vybraných lučních druhů pro tvorbu regionálních směsí. Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Zahrad. fak. Mendel. zeměd. lesn. univ. Brno, Lednice.] Slováková Š. (2002): Metodika pěstování vybraných lučních druhů pro obnovu květnatých luk. Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Agron. fak. Mendel. zeměd. lesn. univ. Brno, Brno.] Šrámek P. & Ševčíková M. (1998): Množení bylin pro obnovu druhově bohatých luk. Úroda 46/8: Obnova travních porostů