Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK



Podobné dokumenty
Mitochondrie Peroxisómy. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Mitochondrie Peroxisómy. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

4. Autotrofie rostlinných buněk

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Energetický metabolizmus buňky

Přednáška 6: Respirace u rostlin

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Buněčný metabolismus. J. Vondráček

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Katabolismus - jak budeme postupovat

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

B4, 2007/2008, I. Literák

Dýchací řetězec (DŘ)

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Program kursu Rostlinná buňka

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec


Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin

Metabolismus příručka pro učitele

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Schéma rostlinné buňky

MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Citrátový cyklus. VY_32_INOVACE_Ch0218.

Energetika a metabolismus buňky

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Centrální dogma molekulární biologie

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

METABOLISMUS SACHARIDŮ

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Bioenergetika: úloha ATP. Bioenergetika: úloha ATP. Bioenergetika: úloha ATP. Intermediární metabolizmus a energetická homeostáza

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Exprese genetické informace

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Úvod do buněčného metabolismu Citrátový cyklus. Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1. LF UK

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - katabolismus

Bílkoviny a rostlinná buňka

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Transkript:

Mitochondrie

Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná o místo buněčné oxidace 1888, Albert von Kölliker: první jasná izolace a popis mitochondrií z hmyzího létacího svalu, popis membránového obalu 1898, Carl Benda: jméno mitochondrion mitochondrie (do posud mitochondrie pojmenovávaly různě: sarcosomes, bioblasts, chondrioconts.) 1898, Michaelis: oxidoredukční změny v mitochondriích 1949, Eugene Kennedy a Albert Lehninger: důkaz že mitochondrie jsou místem oxidačního energetického metabolismu Rozvoj fluorescenční mikroskopie v posledních cca 30 letech: pozorování dynamiky mitochondrií v buňkách

Ultrastruktura mitochondrií Endosymbióza (před ř cca 1,5 miliardou let) Předchůdce dnešních alfaproteobakterií, snad Rickettsií

Seminars in Cell & Developmental Biology 21 (2010) 550 557

Tvar mitochondrií Živočišná buňka Buňka kvasinky EMBO reports 2002 3(6):527-531

Pohyb mitochondrií v rostlinné buňce

Dynamika mitochondrií Plastické organely Dochází k neustálému dělení, fúzím a větvení mitochondrií: Hypotéza nespojitého celku (Logan 2006) PNAS 2004 101(20):7805 7808

Mitochondrial fusion in onion bulb epidermal cells. Arimura S et al. PNAS 2004;101:7805-7808 7808 2004 by National Academy of Sciences

Plant Physiology, 2008 148: 1380 1393,

Plant Physiology, 2008 148: 1380 1393,

Funkce mitochondrií Hlavní funkce mitochondrií: Aerobní respirace Podílí se na fotorespiraci i Produkce sacharidových stavebních kamenů pro další biosyntézy Mitochondriální kompartmenty: Vnější membrána Vnitřní membrána Mezimembránový prostor Matrix

Journal of Experimental Botany, Vol. 57, No. 6, pp. 1225 1243, 2006

Vnější membrána mitochondrií: -Propustná pro roztoky a molekuly menší než 10 kda -Poriny -Translokázy

Mezimembránový prostor: -Není v kontaktu s matrix -Propojen s vnitřním prostorem krist úzkými kanály

Vnitřní membrána mitochondrií: -Nepropustná p -Četné přenašeče -Kardiolipin -Velmi zvrásněná tvorba krist -Molekuly elektrontransportního řetězce (oxidativní fosforylace)

Matrix: -DNA a ribozómy -Enzymy citrátového cyklu -Glycin dekarboxyláza

Aerobní respirace: hlavní funkce mitochondrií Aerobní respirace: sled metabolických reakcí, ve kterém jsou oxidovány organické látky na CO 2 a H 2 O, a uvolněná energie je uskladněna jako ATP. Hlavní produkty respirace jsou tedy: CO 2, H 2 0 a ATP. 3 fáze aerobní respirace: 1. Glykolýza lý 2. Citrátový (Krebsův) cyklus 3. Oxidativní fosforylace

1. Glykolýza - Probíhá v cytosolu - Zahrnuje enzymy, oxidující cukry na organické kyseliny, především pyruvát - Organické kyseliny jsou transportovány do matrix mitochondrií

2. Citrátový cyklus (CC) - Probíhá v matrix mitochondrie - Do CC vstupuje pyruvát, metabolizovány mohou být ale také aminokyseliny či mastné kyseliny - Cílem CC je kompletně oxidovat pyruvát na CO 2 za redukce NAD + a FAD a vzniku ATP

3. Oxidativní fosforylace (elektrontransportní řetězec) - Probíhá na vnitřní membráně mitochondrií - Redukované NADH a FADH 2 jsou oxidovány složkami řetězce - Konečným akceptorem elektronů je molekula kyslíku za vzniku vody - Volná energie, uvolněná při oxidaci, je využívána na tvorbu elektrochemického gradientu na vnitřní membráně (H + ionty se hromadí v mezimembránovém prostoru). - Gradient využívá ATP syntáza na tvorbu ATP (translokace protonů ů po koncentračním č spádu)

3. Oxidativní fosforylace (elektrontransportní řetězec)

3. Oxidativní fosforylace (elektrontransportní řetězec) - Alternativní oxidáza

Membrána krist je místem oxidativní fosforylace Imunolokalizace pomocí zlatých partikulí na tenkých řezech mitochondriemi buněk hovězího srdce: Poriny Komplex III FEBS Letters 546 (2003) 355-358

Vliv metabolické aktivity na morfologii mitochondrií Ortodoxní stav (zvětšený prostor matrix a málo krist) Kondenzovaný stav (zvětšený prostor krist) Journal of Experimental Botany, Vol. 57, No. 6, pp. 1225 1243, 2006

Transport proteinů do mitochondrií DNA rostlinných mitochondrií kóduje 3-67 proteinů Odhadem 1000 proteinů musí být transportováno z cytoplazmy. Transportované proteiny obsahují signální presekvenci. (Transport do matrix nutné dvě presekvence). Transport v nesbaleném nebo velmi volně sbaleném stavu. Translokázy: proteinové komplexy zajišťující transport skrze mitochondriální membránu: TOM komplex (Translocase of the Outer Membrane) TIM komplex (Translocase of the Inner Membrane)

Transport proteinů do mitochondrií -TOM komplex Živočichové a houby Rostliny a řasy

Transport proteinů do mitochondrií -SAM komplex (Sorting and Assembly Machinery) ) pro membránové proteiny vnější membrány Cell. Mol. Life Sci. 66 (2009) 1903 1923

Transport proteinů do mitochondrií -TIM komplexy: TIM22: transport do vnitřní membrány; funkce závislá na existenci transmembránového potenciálu. TIM23: translokace proteinů do matrix a některých proteinů do vnitřní membrány. Cell. Mol. Life Sci. 66 (2009) 1903 1923

Genom rostlinných mitochondrií Mitochondriální genom: Velikost: Buněk živočichů 14-42kb Buněk hub 18-176kb Buněk rostlin 200 (Brassica) i -2400kb (meloun) Plastidový genom 120-200kb

Genom rostlinných mitochondrií Mitochondriální genom: Velikost: Buněk živočichů 14-42kb Buněk hub 18-176kb Buněk rostlin 200 (Brassica) i -2400kb (meloun) Plastidový genom 120-200kb Proteiny kódované mitochondriálním genomem: Živočichové cca 13 proteinů + komponenty pro translaci Rostliny 57 známých proteinů + další předpokládané ORF (geny pro: trna; rrna pro malou a velkou ribozomání podjednotku; proteiny energetického metabolismu; několik ribozomálních proteinů; proteiny neznámé funkce)

Genom rostlinných mitochondrií Trends in Plant Science 1997 2(12):477

New Phytologist (2010) 186: 299 317

Invertované repetitivní sekvence Přímé repetitivní sekvence

http://5e.plantphys.net/image.php?id=158

Dělení mitochondrií Mitochondrie nevznikají de novo, ale pouze dělením. FtsZ (Filamentous temperature-sensitive line Z) protein se podílí na dělení téměř všech prokaryot Dělení plastidů: Dělení mitochondrií: pomocí PD prstence (obsahuje FtsZ protein) pomocí MD prstence složení?

Dělení mitochondrií Mitochondrie nevznikají de novo, ale pouze dělením. FtsZ (Filamentous temperature-sensitive line Z) protein se podílí na dělení téměř všech prokaryot Dělení plastidů: Dělení mitochondrií: pomocí PD prstence (obsahuje FtsZ protein) pomocí MD prstence Hlavní prokaryotní komponenty dělícího aparátu se v mitochondriích vyšších eukaryot nedochovaly (geny nenalezeny v Saccharomyces cerevisiae, Caenorhabiditis elegans ani Arabidopsis). Nahrazeny byly eukaryotními proteiny dynaminy v MD prstenci

Dělení mitochondrií E l č í jk - Evoluční spojky -proteobakteriální FtsZ byl však nalezen u některých nižších eukaryotů jako je řasa Mallomonas splendens, primitivní červená řasa Cyanidioschyzon merolae, nebo u Dictyostelium discoideum Geny pro FtsZ přesídlily do eukaryotického jádra. Dělící aparát mitochondrií řasy Cyanidioschyzon: TRENDS in Plant Science Vol.8 No.9 September 2003

Peroxisómy

Peroxisómy (též microbodies) -Zpravidla sférické organely o průměru 0,2-1,7 m -Obalené jednou membránou -Někdy tubulární propojeníp -Nalezeny ve všech eukaryotických buňkách -Rostlinné peroxisómy obsahují specifické složení enzymů: -oxidoreduktázy -katalázy -enzymy -oxidace mastných kyselin -enzymy pro biosyntézu některých FH

Peroxisómy

Peroxisómy Typy rostlinných peroxisómů: Peroxisómy listových buněk (role ve fotorespiraci) i) Glyoxysómy (semena bohatá na MK jako zásobní látky, mobilizovány -oxidací MK v peroxisómech) Peroxisómy ve specializovaných buňkách kořenů ř ů bobovitých rostlin (role ve fixaci N 2 ).

Role peroxisómů ve fotorespiraci Fotorespirace je výsledkem vlastností centrálního fotosyntetického t ti enzymu enzymu Rubisco v chloroplastech: l h Karboxylázová x oxygenázová aktivita enzymu Rubisco

Glykolátový cyklus - fotorespirace