AIR PROGRES CZECHO-SLOVAKIA

AIR PROGRES CZECHO-SLOVAKIA Rozptylová studie 2012 Ostrava, 2014

Název projektu: Společná studie pro zachování životního prostředí zaměřená na zkoumání příčin zhoršené kvality ovzduší v československém příhraničí Moravskoslezského a Žilinského kraje. Kód ITMS: 22420220032 Doba řešení: 11/2013 10/2014 Vedoucí partner: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Institut environmentálních technologií 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Odpovědný řešitel: Doc. Ing. Petr Jančík, Ph.D. Autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií dle 15 zákona č. 86/2002 Sb., Č. j.: 173d/740/07/DK Řešitelský tým: RNDr. Jan Bitta, Ph.D. Ing. Irena Pavlíková Ing. Daniel Hladký Ing. Jiří Michalík, Ph.D. Financováno z: Programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007-2013 1

Obsah 1 ÚVOD... 4 2 VSTUPNÍ ÚDAJE... 5 2.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LOKALITY... 5 2.2 PROSTOROVÁ DATA... 6 2.3 TERÉN... 9 2.4 METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ... 11 2.5 IMISNÍ LIMITY... 13 2.6 IMISNÍ CHARAKTERISTIKA LOKALITY... 14 3 CHARAKTERISTIKA ZDROJŮ... 20 3.1 PRŮMYSLOVÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE... 21 3.1.1 Emise PM 10 z průmyslových zdrojů... 22 3.1.1 Emise NO x z průmyslových zdrojů... 25 3.1.2 Umístění zdrojů... 27 3.2 LOKÁLNÍ TOPENIŠTĚ... 28 3.2.1 Emisní charakteristika... 28 3.2.2 Umístění zdrojů... 30 3.3 AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA... 32 3.3.1 Emisní charakteristika... 32 3.3.2 Umístění zdrojů... 37 3.4 REKAPITULACE EMISÍ ZE VŠECH ZDROJŮ... 38 4 METODIKA VÝPOČTU... 40 4.1 SUTTONOVA STATISTICKÁ TEORIE TURBULENTNÍ DIFÚZE... 40 4.2 SYMOS 97... 42 4.3 REFERENČNÍ BODY... 43 4.4 KOREKCE VÝSLEDKŮ MODELOVÁNÍ... 44 5 VÝSTUPNÍ ÚDAJE... 46 5.1 VYPOČTENÉ CHARAKTERISTIKY... 46 5.2 KARTOGRAFICKÁ INTERPRETACE VÝSLEDKŮ... 47 5.3 DISKUZE VÝSLEDKŮ... 48 2

6 ZÁVĚR... 50 7 POUŽITÁ LITERATURA... 52 8 POUŽITÉ ZKRATKY... 55 3

1 Úvod Tato rozptylová studie se vyhotovuje v rámci řešení projektu Společná studie pro zachování životního prostředí zaměřená na zkoumání příčin zhoršené kvality ovzduší v československém příhraničí Moravskoslezského a Žilinského kraje za účelem posouzení stávající úrovně znečištění ovzduší částicemi PM 10 a oxidem dusičitým NO 2 k roku 2012 v zájmovém území česko-slovenského pohraničí. Posouzení se provádí modelováním rozptylu znečišťujících látek v ovzduší podle platné doporučené metodiky Ministerstva životního prostředí ČR SYMOS'97. Modelování obsahuje všechny relevantní stacionární průmyslové zdroje (z databází REZZO 1 a REZZO 2), lokální topeniště a dopravu po obou stranách hranice. Výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší z uvedených zdrojů je prováděn v podrobné síti výpočtových bodů (do 200 m). Modelování zahrnuje vliv polských zdrojů znečišťování ovzduší a kalibraci výsledků modelování podle imisního monitoringu. Výsledkem modelování jsou průměrné roční koncentrace PM 10 a NO 2 pro rok 2012 ve zkoumaném území.

2 Vstupní údaje 2.1 Obecná charakteristika lokality Zájmovou oblast tvoří na české straně příhraniční část území Moravskoslezského kraje, příhraničí Zlínského kraje a na slovenské straně pak Žilinský kraj. Lokalita severně sousedí s Polskem. Všeobecná geografická a topografická situace jsou patrné z následujícího Obr. č. 1. Obr. č. 1: Geografická a topografická situace Do oblasti spadá přibližně 163 obcí na české a přibližně 136 obcí na slovenské straně. Zahrnuty jsou okresy Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín (částečně), Opava (částečně), Ostrava-město, Přerov (částečně), Vsetín (částečně) v ČR. V SR do modelování spadají okresy 5

Bytča, Čadca, Dolný Kubín (částečně), Kysucké Nové Město, Martin (částečně), Námestovo (částečně), Ružomberok (částečně) a Žilina (částečně). 2.2 Prostorová data Za účelem vyhotovení této Rozptylové studie byla pořízena a zpracována níže uvedená prostorová data. Data byla upravena do jednotné databáze, tak aby je bylo možné následně využít pro modelování rozptylu znečišťujících látek v ovzduší, provádění prostorových analýz a pro tvorbu mapových kompozic. Pro zájmové území byla zakoupena tato data: ZABAGED území v ČR; ZB GIS území v SR. Základní báze geografických dat (ZABAGED ) je sada prostorových dat, která je vytvořena Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (ČÚZK) za základní zdroj topografických prostorových dat s přesností mapy 1:10 000. Pro účely projektu byly z databáze vybrány a zpracovány kategorie objektů: Bod výškového pole, budova/blok budov, silnice/dálnice, kótovaný bod, ulice, vodní plocha, vodní tok, vrstevnice doplňková, vrstevnice hlavní, vrstevnice zesílená, lesy. Data o všech typech vrstevnic, kótovaných bodech a bodech výškového pole byla využita pro přípravu digitálního modelu terénu (viz níže). Data o silnicích/dálnicích a o ulicích byla spojena do jedné silniční sítě. Slovenským ekvivalentem ZABAGED je Základná báza údajov pre geografický informačný systém (ZB GIS), jenž je součástí informačního systému geodézie, kartografie a katastru, který zpracovává a provozuje Úrad geodézie kartografie a katastra SR (ÚGKK). V této geodatabázi jsou se stejnou přesností zachyceny základní topografické objekty na slovenské části zájmového území. Pro účely projektu byla z této databáze zpracována data o budovách, vodních tocích, vodních plochách, adresních bodech, územním členění, silniční síti a vegetaci. 6

Nakonec byla potřebná data spojena do jednotných datových vrstev, tak aby na hranicích lícovala, a byla zpracována do formy jednotné prostorové geodatabáze pro celé zájmové území. Adresní body Pro upřesnění a lokalizaci geografických údajů o průmyslových stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší a rovněž pro upřesnění a lokalizaci výběru prostorových dat, reprezentujících lokální topeniště (viz níže) je nezbytná vrstva adresních bodů. Jednotlivé body reprezentují konkrétní adresu a její příslušnost k územnímu členění. Podle nich se provádí primární lokalizace zdroje na adresu provozovny a při analýze rozložení lokálních topenišť v zástavbě jsou s jejich pomocí vyřazeny objekty bez adresy. Pro českou stranu zájmové oblasti byla použita bodová vrstva z digitální mapy ZABAGED ( ČÚZK 2012) ve formátu ESRI shapefile odpovídající přesnosti Základní mapy České republiky 1:10 000. Pro slovenskou stranu byla použita ekvivalentní bodová vrstva z mapového díla ZB GIS.. Územní členění a budovy Pro českou část území byl využit Registr sčítacích obvodů a budov (RSO). Jedná se o soustavu územních a územně evidenčních prvků a budov nebo jejich částí (vchodů) s přidělenými popisnými nebo evidenčními čísly. Registr je uspořádán v dané hierarchii a vazbách v obsahu, prostoru a čase a je modelován pomocí nástrojů geografického informačního systému. Referenčním mapovým podkladem registru jsou katastrální mapy a topografická Základní mapa České republiky 1:10 000. V registru se nacházejí budovy a údaje o nich; dále územní celky - obce, městské části, katastrální území, části obce, základní sídelní jednotky, statistické obvody a údaje o nich. V atributech budov jsou zahrnuty jejich adresy a počty bytů. Správcem a poskytovatel dat z Registru sčítacích obvodů a budov je Český statistický úřad (ČSÚ), který registr průběžně aktualizuje z administrativních a vlastních zdrojů dat. Pro účely studie byly z registru využita data o územním členění a budovách s adresami. 7

Územní členění a vrstva budov byly pro slovenskou část zájmového území převzaty z ZB GIS ( ÚGKK), která odpovídá přesnosti základní mapy 1:10 000. Vrstva základních sídleních jednotek byla v téže přesnosti získány od Slovenské agentúry životného prostredia (SAŽP). Ortogonální fotomapy Digitální ortogonální fotomapy (ortofotomapy) jsou rastrové soubory složené z transformovaných leteckých měřických snímků, které svou přesností a kartografickým zobrazením splňují požadavky kladené na mapy. Barevné ortofotomapy jsou zdrojem informací o skutečném stavu terénu. Reálně a nezkresleně odráží situaci v území a umožňují porovnání vektorových dat se skutečností. Pro zpracování studie bylo využito ortofotomapy z Geoportálu ČÚZK a Geoportálu ÚGKK ve formě služby WMS (Web Map Services) dostupné online. Ortofotomapy jsou v rozměrech a kladu mapových listů Státní mapy 1 : 5 000 (2 x 2,5 km). Rozlišení je 25 cm na jeden pixel. Ortofotomapy jsou vyhotoveny z leteckého měřického snímkování digitální kamerou, platné k roku 2012. Podle těchto snímků se provádí vizuální umístění jednotlivých průmyslových zdrojů. Zástavba Pro zpracování geografických údajů o lokálních topeništích je nezbytná vektorová vrstva zástavby, kde jsou jednotlivé budovy reprezentovány polygony. Podle této vrstvy je prováděna analýza rozložení lokálních topenišť v zástavbě a jejich reprezentace pomocí sítě plošných zdrojů. Pro českou část území byla použita polygonová vrstva z digitální mapy ZABAGED ( ČÚZK 2012) ve formátu ESRI shapefile přesnosti Základní mapy České republiky 1:10 000. Pro slovenskou část zájmové oblasti byla použita ekvivalentní polygonová vrstva z digitální mapy ZB GIS ( ÚGKK) s přesností 1:10 000. 8

Silniční síť Pro stanovení imisí ze silniční dopravy je nezbytné znát průběh silniční sítě. Průběh silniční sítě představují jednotlivé vektory v měřítku 1:10 000, získané z geodatabází ZABAGED (pro ČR) a ZB GIS (pro SR). Na síť komunikací sjednocenou pro celé zájmové území byla pomocí modelování dopravy napojena data o průjezdové rychlosti, intenzitě a struktuře dopravy. 2.3 Terén Pro modelování metodikou SYMOS 97 je nutno zadat tvar reliéfu celé modelované oblasti, tedy vytvořit digitální model terénu (DMT). Zdrojem dat o reliéfu terénu byli: digitální vrstevnice a výškové body ze ZABAGED území v ČR; digitální vrstevnice a výškové body ze ZB GIS území v SR; digitální model terénu SRTM. Digitální prostorová data z těchto zdrojů bylo nezbytné pro účely modelování transformovat do společného souřadného systému, napojit a převést do formátu ACII GRID. Data ze ZABAGED a ZB GIS byla zpracována stejným postupem. Z digitálních vrstevnic a výškových bodů byl po částech lineární interpolací vytvořen digitální model terénu ve formátu TIN (triangular irregular network nepravidelná trojúhelníková síť); následně byl vektorový formát TIN byl převeden do rastrového formátu ESRI ASCII GRID a nakonec byl rastrový digitální model terénu byl oříznut hranicí oblasti, kterou dodaná data reálně prezentují. Doplňkovým zdrojem prostorových dat o terénu byl digitální model reliéfu terénu pořízený v rámci topografické mise raketoplánu Endeavour v roce 2002 Shuttle Radar Topographical Mission (SRTM). Tato data jsou k dispozici volně ke stažení z webových stránek USGS (US Geological Survey). Pro zájmové území jsou data k dispozici ve formě rastru s krokem 90 metrů. Deklarovaná přesnost radarových měření je 20 výškových metrů. 9

Data byla pro účely zpracování dat o reliéfu terénu převedena ze souřadného systému WGS84 do S-JTSK. Ze všech zmíněných digitálních modelů reliéfu terénu byl vytvořen jeden terén souhrnný, pokrývající území modelované oblasti a jejího okolí. Výsledný digitální model znázorněn na Obr. č. 2. Použitý soubor s průběhem terénu je k dispozici v digitální podobě u řešitele studie. Obr. č. 2: Terén pro modelování na zájmovém území 10

2.4 Meteorologické charakteristiky území Při modelování dlouhodobým modelem, který byl použit v této studii, se pracuje s meteorologickými daty statisticky zpracovanými pro určité období. Tato data zpracovává ČHMÚ v podobě matice hodnot, které jsou procentuálním výskytem určitého generalizovaného typu počasí v daném období. Počasí je zařazeno do určité kategorie podle kombinace třídy teplotní stability ovzduší (reprezentované průměrným teplotním gradientem γ) a rychlosti větru. Používají se třídy podle Bubníka a Koldovského. Celá sada takto upravených dat se nazývá stabilitní větrná růžice. Graficky lze četnost počasí v jednotlivých kategoriích znázornit jako paprskový graf, ve kterém je na jednotlivých osách (např. osmi směrů) vynesena četnost výskytu jednotlivých kategorií počasí [%]. Pro modelování zdrojů znečišťování ovzduší v posuzované lokalitě byly použity vždy územně příslušné stabilitní větrné růžice platné pro rok 2012. Za českou stranu je dodavatelem těchto dat Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), pro slovenskou část území dodal data Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ). Pro modelování zdrojů na území Polska byly převzaty stabilitní větrné růžice z projektu AIR SILESIA [1]. Použité stabilitní větrné růžice uvádí Obr. č. 3. 11

Obr. č. 3: Znázornění použitých stabilitních větrných růžic 12

2.5 Imisní limity V České republice platný zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší [2] definuje nejvýše přípustnou úroveň znečištění ovzduší jako imisní limit stanovený tímto zákonem. Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení jsou stanoveny v příloze č. 1 tohoto zákona a pro zájmové znečišťující látky jsou uvedeny v Tab. č. 1. Hodnoty imisních limitů podle tohoto zákona jsou shodné s hodnotami, které byly v platnosti v roce 2012 dle předchozího zákona o ovzduší, zákona č. 86/2002 Sb. Tab. č. 1: Imisní limity pro zájmové znečišťující látky na území ČR Imisní limit* Znečišťující látka Doba průměrování [μg.m -3 ] Účel vyhlášení PM 10 24 hodin 50(35x)* 1 kalendářní rok 40 NO 2 1 hodina 200(18x)* 1 kalendářní rok 40 Ochrana zdraví lidí NO x 1 kalendářní rok 30 Ochrana ekosystémů *V závorce je uveden maximální počet překročení uvedeného limitu za rok. Na Slovensku stanovuje limity kvality ovzduší zákon č. 137/2010 Z. z. o ovzduší [3]. Jako přípustnou úroveň znečištění ovzduší definuje koncentraci znečišťující látky v ovzduší nebo její depozici na zemském povrchu v daném čase. Přípustnou úrovní znečištění se rozumí limitní hodnota ( limitná hodnota ). Limitní hodnotou je podle tohoto zákona úroveň znečištění ovzduší určená na základě vědeckých poznatků s cílem zabránit, předcházet nebo snížit škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí, které se má dosáhnout v daném čase a od té doby nemá být již překročena. Tato limitní hodnota se od určeného termínu nesmí překročit více než o mez tolerance, tedy o jisté stanovené procento mezní hodnoty. Limitní hodnoty uvádí Příloha č. 11, resp. Příloha č 13, Vyhlášky č. 360/2010 Z. z. [4] Pro zájmové znečisťující látky uvádí limitní hodnoty následující Tab. č. 2. 13

Tab. č. 2: Limitní hodnoty pro zájmové znečišťující látky na území SR Imisní limit* Znečišťující látka Doba průměrování [μg.m -3 Mez tolerance ] Účel vyhlášení PM 10 1 deň 50(35x)* 50 % Kalendárny rok 40 20 % NO 2 1 hodina 200(18x)* žádná Kalendárny rok 40 žádná Ochrana zdraví lidí NO x Kalendárny rok 30 žádná Ochrana ekosystémů *V závorce je uveden maximální počet překročení uvedeného limitu za rok. Z porovnání Tab. č. 1 a Tab. č. 2 vyplývá, že Česká i Slovenská republika mají v případě sledovaných znečišťujících látek shodné limity pro nejvyšší přípustnou úroveň znečištění ovzduší. Jediný rozdíl je v mezích tolerance pro PM 10, kdy v SR je stanovena pro roční průměr 20 % a pro denní pak 50 %, v ČR je tato mez podle platné legislativy nulová. 2.6 Imisní charakteristika lokality Posuzování úrovně znečištění se podle legislativy může provádět stacionárním měřením, výpočtem nebo jejich kombinací. Posouzení imisní charakteristiky v lokalitě vychází především z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřicích stanic. Při hodnocení úrovně znečištění ovzduší je zvláště sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným limitům (viz výše). Podle vyhodnocení monitoringu ČHMÚ za rok 2012 se česká část zájmového území nacházela v oblasti, kde došlo k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Pro rok 2012 ČHMÚ (poprvé dle nového zákon č. 201/2012 Sb. [2]) vymezil oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. To znamená, že bylo souhrnně vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM 10, PM 2,5, NO 2, olova a benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM 10 a SO 2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO 2 a NO 2 (viz bod 1, Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. [2]. Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné 14

koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hodinovou koncentraci přízemního ozonu (viz body 3 a 4, Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. [2]). Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech ČHMÚ zvláště vymezil i území s překročením imisních limitů stanovených bodem 1 (dříve tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) a území s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 (dříve oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu). Viz Obr. č. 4 a Obr. č. 5. Na české straně území byl rovněž překročen 24 hodinový limit pro PM 10 a povolená četnost jeho překročení. Viz pole 36. nejvyšších 24hodinových koncentrací PM 10 na Obr. č. 6. Obr. č. 4: Mapa oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví, ČR, 2012 Zdroj: ČHMÚ [5] 15

Obr. č. 5: Mapa oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu), ČR, 2012 Zdroj: ČHMÚ [5] Obr. č. 6: Pole 36. nejvyšších 24hodinových koncentrací PM 10, ČR, 2012 Zdroj: ČHMÚ [5] 16

Podle vyhodnocení monitoringu SHMÚ za rok 2012 [6] se rovněž slovenská část zájmového území nacházela v oblasti, kde došlo k překračování limitů pro ochranu zdraví lidí. V zóně Žilinského kraje byla podle SHMÚ [6] překročena denní mezní hodnota pro ochranu zdraví lidí pro PM 10 na stanicích Ružomberok-Riadok a Žilina-Obežná. Ve srovnání předchozím rokem byla zóně pozorována výrazná tendence poklesu znečištění částicemi PM 10. (Na obou stanicích byla překročena i mezní hodnoty plus mez tolerance pro PM 2,5 ). Výsledky modelování SHMÚ (2011) ukazují, že v případě NO 2 nedocházelo v zájmové oblasti k překračování roční limitní hodnoty. Viz Obr. č. 7. V případě PM 10 výsledky interpolace SHMÚ (2012) ukazují, že průměrné roční koncentrace byly v zájmové oblasti překročeny okrajově (blízký Ružomberok), počet dní s překročeným denním průměrem přesáhl legislativní limity v Žilině a Martinu. Viz Obr. č. 8 a Obr. č. 9. Obr. č. 7: Průměrná roční koncentrace NO 2 [µg/m -3 ], SR, 2011 Zdroj: SHMÚ [6] 17

Obr. č. 8: Průměrná roční koncentrace PM 10 [µg/m -3 ], SR, 2012 Zdroj: SHMÚ [6] Obr. č. 9: Počet dní s překročením limitní hodnoty pro 24-hodinovou koncentraci PM 10, SR, 2012 Zdroj: SHMÚ [6] 18

Na celém zájmovém území je provozováno 26 stanic imisního monitoringu, která poskytuje úplné roční hodnoty o zájmových znečišťujících látkách. 24 stanic se přitom nachází na české straně území, pouze 2 stanice na straně slovenské. Vybrané imisní charakteristiky PM 10 a NO 2 z těchto stanic pro rok 2012 uvádí v Tab. č. 3. Tab. č. 3: Roční aritmetické průměry PM 10 a NO 2 na imisních monitorovacích stanicích v zájmové oblasti, 2012 Název stanice Roční průměr PM 10 [µg/m 3 ] Roční průměr NO 2 [µg/m 3 ] Územní příslušnost ČR/SR Bílý Kříž 16,6 6,9 ČR Bohumín 52,8 23,7 ČR Čeladná 27,8 - ČR Český Těšín 46,1 26,5 ČR Důl ČSA u Karviné 43,4 - ČR Frýdek-Místek 38,3 20,6 ČR Havířov 44,3 23 ČR Karviná 45,8 25,9 ČR Karviná-ZÚ 46,2 28,1 ČR Orlová 45,6 - ČR Ostrava-Českobratrská (hot spot) 42,4 43,1 ČR Ostrava-Fifejdy 41,3 25,1 ČR Ostrava-Mariánské Hory 42,6 22,9 ČR Ostrava-Poruba/ČHMÚ 35,1 - ČR Ostrava-Přívoz 43,9 28,6 ČR Ostrava-Radvanice ZÚ 49,5 25,5 ČR Ostrava-Zábřeh 40,9 25,7 ČR Petrovice u Karviné OÚ 58,7 19,5 ČR Studénka 35,9 17,8 ČR Třinec-Kanada 32,4 17,3 ČR Třinec-Kosmos 38,8 20,7 ČR Valašské Meziříčí - Masarykova 37,1 - ČR Valašské Meziříčí-Hranická 36,1 - ČR Věřňovice 56,7 18,9 ČR Martin 29,1 21,9 SR Žilina 34,9 26,5 SR Zdroj: ČHMÚ [7], SHMÚ [6] 19

3 Charakteristika zdrojů Dle českého zákona č. 201/2012 Sb. [2] je stacionární zdroj ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat. Spalovacím stacionárním zdrojem se pak rozumí stacionární zdroj, ve kterém se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla. Dále tento zákon vymezuje mobilní zdroje, což jsou samohybné a další pohyblivé, případně přenosné technické jednotky vybavené spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení. Dle slovenského zákona č. 137/2010 Z. z. [3] je stacionární zdroj ( stacionárny zdroj ) technologický celek, sklad nebo skládka paliv, surovin a produktů, skládkování, lom nebo jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek nebo jiná stavba, objekt, zařízení a činnost, která znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší. Je vymezený jako souhrn všech zařízení a činností v rámci funkčního a prostorového celku. Mobilní zdroj ( mobilný zdroj ) je pak podle tohoto zákona pohyblivé zařízení se spalovacím motorem nebo jiným hnacím motorem, které znečišťuje ovzduší. Pro účely modelování je za zdroj považován jednotlivý komín, výduch či výfuk stacionárního zdroje či mobilního zdroje. Proto se v této studii používá pojem zdroj právě v tomto smyslu. Průmyslové stacionární zdroje jsou ve studii reprezentovány body (komíny, výduchy) umístěnými v souřadném systému S-JTSK. Stacionární zdroje malých výkonů (lokální topeniště) jsou reprezentovány sítí plošných zdrojů o zvolené velikosti buňky 200 m. Mobilní zdroje, které představuje silniční doprava, jsou reprezentovány sítí liniových zdrojů, která kopíruje průběh silniční sítě. Předmětem modelování jsou všechny relevantní skupiny zdrojů znečišťování ovzduší, které mají vliv na kvalitu ovzduší na zájmovém území česko-slovenského pohraničí. 20

Byly vyčleněny tyto skupiny zdrojů: Průmyslové stacionární zdroje na území zájmové oblasti a území okolních obcí do 25 km od hranice oblasti (v případě PM 10 včetně zdrojů na území Polska) Lokální topeniště na území zájmové oblasti a území okolních obcí do 20 km od hranice oblasti (včetně lokálních topenišť na území Polska) Silniční doprava na území zájmové oblasti a území okolních obcí do 10 km 3.1 Průmyslové stacionární zdroje V ČR jsou data o zdrojích znečišťování ovzduší uchovávána v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ. Během posuzovaného roku 2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Sběr a vyhodnocení údajů souhrnné provozní evidence, která je základem pro emisní bilanci bodově sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 (velké stacionární zdroje) a REZZO 2 (střední stacionární zdroje), byly však v tomto roce provedeny ještě podle náležitostí předchozí legislativy. Z tohoto důvodu se většina změn zahrnujících nové členění zdrojů podle Přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. [2] projeví až v bilanci za rok 2013. Data o průmyslových stacionárních zdrojích za českou část zájmového území byla dodána v souhrnné databázi, obsahující všechny bodově sledované stacionární zdroje. Data byla poskytnuta ve formě XLS souboru. Struktura dodaných dat odpovídá exportu pro modelování doporučenou metodikou MŽP SYMOS 97. Dodaná data jsou platná k roku 2012. Do zpracování byla zahrnuta na českém území data o průmyslových stacionárních zdrojích v zájmové oblasti a do 25 km od hranice oblasti (tedy zdroje územně příslušející do krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského). V SR jsou data o zdrojích znečišťování ovzduší uchovávána v rámci databázového systému Národný Emisný Informačný Systém (NEIS). Správou systému NEIS je pověřen SHMÚ. Prostřednictvím tohoto systému SHMÚ v souladu s povinnostmi vyplývající ze 21

slovenské legislativy zabezpečuje kontinuální sběr a zpracování údajů o zdrojích znečišťování ovzduší, sběr a zpracování údajů o provozech spadajících pod zákon č. 245/2003 Z. z. o integrované prevenci (část ovzduší) a zpracování inventarizace emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Data o průmyslových stacionárních zdrojích za slovenskou část zájmového území byla z SHMÚ dodána v souhrnné databázi, obsahující všechny bodově sledované stacionární zdroje. Data byla poskytnuta ve formě XLS souboru. Data byla dodána ve struktuře odpovídající českému exportu pro modelování doporučenou metodikou MŽP SYMOS 97. Dodaná data jsou platná k roku 2012. Do zpracování byla zahrnuta na slovenském území data o průmyslových stacionárních zdrojích v zájmové oblasti a do 25 km od hranice oblasti (tedy zdroje územně příslušející do krajů Žilinského, Trenčínského a Banskobystrického). Data o polských průmyslových zdrojích znečišťování ovzduší byla převzata z projektu AIR SILESIA - Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu (CZ.3.22/1.2.00/09.01610) [8]. Data jsou dostupná na: <http://www.air-silesia.eu/cz/a1170/v_stupy.html>. Tato data obsahovala údaje platné k roku 2010 a emisní charakteristiky pro PM 10. 3.1.1 Emise PM 10 z průmyslových zdrojů Na české straně zájmového území se na celkové produkci emisí PM 10 k roku 2012 podílelo 2621 průmyslových stacionárních zdrojů, které byly rozmístěny v 760 provozovnách. Celkem tyto zdroje v roce 2012 vyprodukovaly 1382,7 t emisí PM 10. V následující Tab. č. 4 níže je uvedeno deset nejvýznamnějších provozoven v zájmovém území. Tyto nejvýznamnější provozovny k roku 2012 produkovaly 73 % celkových emisí PM 10 vypouštěných průmyslovými stacionárními zdroji na české straně zájmového území. Nejvýznamnější byla provozovna výroby surového železa ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 22

- Vysoké pece, které produkovaly cca 17 % celkových emisí PM 10 vypouštěných průmyslovými stacionárními zdroji na české straně zájmového území. Tab. č. 4: Deset nejvýznamnějších provozoven produkujících na zájmovém území v ČR emise PM 10 Provozovna PM 10 Procentuální [t/rok] zastoupení ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 12-Vysoké pece 231,90 16,8% TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa 209,74 15,2% TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba 147,57 10,7% ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 13-Ocelárna 79,05 5,7% ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. - Teplárna společnosti 74,73 5,4% Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice 72,41 5,2% ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 10-Koksovna 55,48 4,0% Elektrárna Dětmarovice, a.s. 53,77 3,9% OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Svoboda 47,96 3,5% ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika 35,35 2,6% Celkem 1007,97 72,9% V oblasti do 25 km od hranice oblasti se na celkové produkci emisí PM 10 k roku 2012 podílelo na území ČR 1036 zdrojů, které byly rozmístěny ve 429 provozovnách; emise PM 10 z těchto zdrojů na území ČR činily 118 t k roku 2012. Na slovenské straně zájmového území se na celkové produkci emisí PM 10 k roku 2012 podílelo 762 průmyslových stacionárních zdrojů, které byly rozmístěny ve 260 provozovnách. Celkem tyto zdroje v roce 2012 vyprodukovaly 230,7 t emisí PM 10. V následující Tab. č. 5 níže je uvedeno deset nejvýznamnějších provozoven v zájmovém území. Tyto nejvýznamnější provozovny vypouštěly k roku 2012 cca 73 % celkových emisí PM 10 produkovaných průmyslovými stacionárními zdroji na slovenské straně zájmového území. Nejvýznamnější byla provozovna lomu a vápenky Dolvap, s.r.o. ve Varíne, která produkovala cca 22 % celkových emisí PM 10 vypouštěných průmyslovými stacionárními zdroji na slovenské straně zájmového území. 23

Tab. č. 5: Deset nejvýznamnějších provozoven produkujících na zájmovém území v SR emise PM 10 Provozovna PM 10 Procentuální [t/rok] zastoupení DOLVAP, s.r.o. 50,83 22,0% Žilinská teplárenská, a.s. 30,54 13,2% SOTE 23,47 10,2% Ministerstvo obrany Slovenskej republiky - PS budov Banská Bystrica 13,56 5,9% DOLKAM Šuja,a.s. 13,08 5,7% Kia Motors Slovakia s.r.o. 8,76 3,8% Martinská teplárenská, a.s. 8,58 3,7% CESTNÉ STAVBY ŽILINA 7,58 3,3% KYSUCA s.r.o. 7,33 3,2% TURZOVSKÁ DREVÁRSKA FABRIKA 5,70 2,5% Celkem 169,43 73,4% V oblasti do 25 km od hranice oblasti se na celkové produkci emisí PM 10 k roku 2012 podílelo na území SR 609 zdrojů, které byly rozmístěny ve 325 provozovnách. Emise PM 10 z těchto zdrojů k roku 2012 činily 82 t. Na území Polska se na produkci emisí PM 10 podílelo 1541 zdrojů, rozmístěných ve 1192 provozovnách. Emise PM 10 z těchto zdrojů na území Polska činily 2568,3 t k roku 2010, k roku 2012 údaje nebyly dostupné. Souhrnné emisní charakteristiky PM 10 průmyslových stacionárních zdrojů použitých pro modelování uvádí následující Tab. č. 6. Tab. č. 6: Souhrnné emisní charakteristiky PM 10 průmyslových stacionárních zdrojů na zájmovém území a okolí, 2012 Počet zdrojů a emise Zájmová oblast ČR Okolní zdroje ČR * Zájmová oblast SR Okolní zdroje SR * Okolní zdroje Polsko Počet zdrojů 2621 1036 762 609 1541 Počet provozoven 760 429 260 325 1192 Emise PM 10 [t/rok] 1382,73 118,00 230,69 82,03 2538,26 24

3.1.1 Emise NO x z průmyslových zdrojů Na české straně zájmového území se na celkové produkci emisí NO x k roku 2012 podílelo 2548 průmyslových stacionárních zdrojů, které byly rozmístěny ve 878 provozovnách. Celkem tyto zdroje v roce 2012 vyprodukovaly 18 690,8 t emisí NO x. V následující Tab. č. 7 je uvedeno deset nejvýznamnějších provozoven v zájmovém území. Tyto nejvýznamnější provozovny k roku 2012 produkovaly 72 % celkových emisí NO x produkovaných průmyslovými stacionárními zdroji na české straně zájmového území. Nejvýznamnější byla provozovna výroby elektrické energie Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice, která produkovala cca 16 % celkových emisí NO x vypouštěných průmyslovými stacionárními zdroji na české straně zájmového území. Tab. č. 7: Deset nejvýznamnějších provozoven produkujících na zájmovém území v ČR emise NO x Provozovna NO x Procentuální [t/rok] zastoupení Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice 2981,69 16,0% Elektrárna Dětmarovice, a.s. 2494,72 13,3% ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. - Teplárna společnosti 2451,16 13,1% TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa 1164,43 6,2% ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 12-Vysoké pece 963,27 5,2% Cement Hranice, akciová společnost 814,75 4,4% Biocel Paskov a.s. 764,19 4,1% ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika 710,91 3,8% ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 13-Ocelárna 589,87 3,2% ČEZ, a. s. - Teplárna Vítkovice 577,11 3,1% Celkem 13512,10 72,3% V oblasti do 25 km od hranice oblasti se na celkové produkci emisí NO x k roku 2012 podílelo na území ČR 1249 zdrojů, které byly rozmístěny ve 537 provozovnách. Emise NO x z těchto zdrojů k roku 2012 činily 1291,4 t. Na slovenské straně zájmového území se na celkové produkci emisí NO x k roku 2012 podílelo 538 průmyslových stacionárních zdrojů, které byly rozmístěny ve 243 25

provozovnách. Celkem tyto zdroje v roce 2012 vyprodukovaly 984,4 t emisí NO x. V následující Tab. č. 5 níže je uvedeno deset nejvýznamnějších provozoven v zájmovém území. Tyto nejvýznamnější provozovny emitovaly k roku 2012 cca 89 % celkových emisí NO x produkovaných průmyslovými stacionárními zdroji na slovenské straně zájmového území. Nejvýznamnější byla provozovna výroby tepla a elektrické energie Žilinská teplárenská, a.s., která produkovala cca 42 % celkových emisí NO x vypouštěných průmyslovými stacionárními zdroji na slovenské straně zájmového území. Tab. č. 8: Deset nejvýznamnějších provozoven produkujících na zájmovém území v SR emise NO x Provozovna NO x Procentuální [t/rok] zastoupení Žilinská teplárenská, a.s. 410,82 41,7% Martinská teplárenská, a.s. 292,05 29,7% Kia Motors Slovakia s.r.o. 70,42 7,2% SOTE 24,64 2,5% KYSUCA s.r.o. 21,13 2,1% ŽOS Vrútky a.s. 15,69 1,6% Metsä Tissue Slovakia s.r.o. 11,03 1,1% Drevoindustria SÚĽOV 10,23 1,0% TURZOVSKÁ DREVÁRSKA FABRIKA 9,60 1,0% INA Kysuce, a.s. 8,95 0,9% Celkem 874,56 88,8% V oblasti do 25 km od hranice oblasti se na celkové produkci emisí NO x k roku 2012 podílelo na území SR 480 zdrojů, které byly rozmístěny ve 306 provozovnách. Emise NO x z těchto zdrojů k roku 2012 činily 613,8 t. Souhrnné emisní charakteristiky NO x průmyslových stacionárních zdrojů použitých pro modelování uvádí následující Tab. č. 6. 26

Tab. č. 9: Souhrnné emisní charakteristiky NO x průmyslových stacionárních zdrojů na zájmovém území a okolí, 2012 Počet zdrojů a emise Zájmová oblast ČR Okolní zdroje ČR * Zájmová oblast SR Okolní zdroje SR * Počet zdrojů 2548 1249 538 480 Počet provozoven 878 537 243 306 Emise NO x [t/rok] 18690,82 1291,36 984,37 613,83 3.1.2 Umístění zdrojů Stacionární průmyslové zdroje vedené v české databázi REZZO i slovenské databázi NEIS jsou lokalizovány souřadnicemi. Kontrola dat však ukázala, že ve skutečnosti jsou výduchy a komíny zdrojů umístěny ve vzdálenosti řádově až stovek, resp. v případě slovenské databáze někdy v řádu i desítek kilometrů od těchto míst. Na české straně byla data o zdrojích umístěna relativně správně. Jako velmi problematický se však ukázal stav slovenské databáze. V podstatě všechny zdroje musely být řádně lokalizovány, což si vyžádalo neplánované, časově náročné vícepráce. Dodatečná lokalizace byla provedena s využitím adresních bodů a ortofotomapy, v některých případech bylo nutné šetření přímo v místě provozovny. Umístění všech lokalizovaných zdrojů bylo provedeno v GIS. Kromě dodatečné lokalizace bylo rovněž potřeba doplnit některé chybějící technické parametry zdrojů, nezbytné pro modelování. Parametry byly doplněny dle analogie zdrojů, popř. odborným odhadem. Výsledkem lokalizace a přiřazení emisí a ostatních technických parametrů zdroje k jednotlivým výduchům a komínům jsou lokalizované emisní charakteristiky stacionárních průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší v rámci zájmového území s přesností v řádu desítek metrů. Zdroje nacházející se na území do 25 km od hranice oblasti, byly lokalizovány na souřadnice provozovny a jejich poloha byla rovněž dodatečně verifikována kvůli možným nepřesnostem v databázích. Výstupem jsou bodové vrstvy prostorových dat ve formátu ESRI shapefile. Viz mapy s odborným obsahem v Mapových přílohách. 27

3.2 Lokální topeniště Lokální topeniště jsou energetické zdroje určené pro lokální vytápění prostor k individuálnímu bydlení (rodinné domy a byty). Řadí se mezi malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší s jmenovitým tepelným výkonem do 200 kw [2]. Tvoří významnou skupinu zdrojů znečišťování ovzduší s ohledem na jejich velké množství, umístění přímo v obytné zástavbě, relativně nízké komíny, tepelné výkony, použitá paliva a nižší kvalitu spalovacích zařízení. Provozovatelům lokálních topenišť legislativa v ČR ani SR neukládá oznamovací povinnost. Jediná povinnost, která pro ně ze zákona vyplývá, je provozovat zdroje znečišťování ovzduší v souladu s podmínkami pro provoz těchto zařízení. 3.2.1 Emisní charakteristika Podkladem pro výpočet emisí z lokálních topenišť byla v ČR používaná metodika ČHMÚ [11], [12]. Při výpočtu se vycházelo z informací ze Sčítání lidu, bytů a domů (SLBD), které poskytuje ČSÚ, resp. Sčítanie obyvateľov, domov a bytov (SODB), které poskytuje Štatistický úrad SR. Poslední celostátní sčítání proběhlo shodně po obou stranách hranice v roce 2011. Na základě těchto dat byly vypočteny emise lokálních topenišť. Na slovenské straně však údaje k datu ukončení studie (10/2014) nebyly zpracovány do podrobnosti základních sídleních jednotek. Proto byla pro slovenskou stranu využita data za obce z roku 2011 a za ZSJ za rok 2001. Do základních sídleních jednotek pak byla data z roku 2011 rozpočítaná váženě podle sčítaní z roku 2001 a s využitím odborných publikací SHMÚ [13], [14]. Údaje ze SLBD a SODB byly prostorově lokalizovány na základní sídelní jednotky a převedeny do digitálních prostorových dat v GIS. U ZSJ byly pro ČR i SR uvedeny počty rodinných domů (RD) a bytových domů (BD). Z dat ze SLBD a SODB byly získány informace o způsobu vytápění, průměrné ploše v RD a BD a druhu používaného paliva. Za ČR v podrobnosti na ZSJ, za SR v podrobnosti za obec pro rok 2011, za ZSJ pro rok 2001. 28

Metodika použitá pro výpočet emisí z lokálních topenišť vychází z tepelné bilance. Pro vytápění 1 m 2 domu v topné sezóně je zapotřebí určité množství tepla, které je nutno hradit chemickou energií obsaženou v palivech pro lokální topeniště, která je závislá na výhřevnosti paliva. Ze znalostí struktury spotřeby paliv pro určitou oblast a výhřevností jednotlivých druhů paliv je pak možno vypočítat jejich celkovou spotřebu. Ze spotřeby, struktury paliv a emisních faktorů je pak možno podle metodiky vypočítat emise, vztažené na územní jednotku, za kterou jsou generalizována vstupní statistická data ze SLBD a SODB (ZSJ). Pro výpočet byly použity aktuální emisní faktory z Výzkumné zprávy Výzkumného energetického centra, VŠB TU Ostrava [13]. Do modelování byly zařazeny kromě lokálních topenišť na zájmovém území rovněž lokální topeniště ve vzdálenosti do 20 km od hranice zájmové oblasti, včetně lokálních topenišť na území Polska. Data pro výpočet emisí z lokálních topenišť na území Polska byla převzata z projektu AIR SILESIA - Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu (CZ.3.22/1.2.00/09.01610) [8]. Data jsou dostupná na: http://www.air-silesia.eu/cz/a1170/v_stupy.html a vychází z podrobného výzkumu v rámci projektu VEC VŠB TU Ostrava: Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska (CZ.3.22/1.2.00/08.00104). (Podrobněji viz www.cleanborder.eu). Data z těchto projektů byla přepočtena pro meteorologické charakteristiky roku 2012. Souhrn za všechna lokální topeniště zařazená do modelování uvádí Tab. č. 10. Souhrnné údaje o lokálních topeništích zařazených do modelování za okresy v zájmovém území uvádějí za ČR Tab. č. 11 a za SR Tab. č. 12 níže. Podrobná data jsou k dispozici u řešitele studie. Tab. č. 10: Souhrnné emise z lokálních topenišť zařazených do modelování Území Zájmová oblast ČR Okolí ČR Zájmová oblast SR Okolí SR Okolí Polsko PM 10 [t/rok] 805,85 422,61 870,68 521,78 5658,45 NO x [t/rok] 582,21 313,10 594,67 324,11 1442,90 29

Tab. č. 11: Souhrnné emise z lokálních topenišť za zájmovou oblast, ČR Okres PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] Přerov 33,44 26,48 Vsetín 102,41 66,78 Frýdek-Místek 332,20 204,39 Karviná 151,43 105,67 Nový Jičín 116,43 100,96 Opava 3,32 4,98 Ostrava-město 66,63 72,95 CELKEM 805,85 582,21 Tab. č. 12: Souhrnné emise z lokálních topenišť za zájmovou oblast, SR Okres PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] Bytča 63,40 47,40 Čadca 247,92 164,32 Dolný Kubín 13,21 7,88 Kysucké Nové Mesto 66,60 49,78 Martin 196,00 118,43 Námestovo 12,30 7,18 Ružomberok 20,74 12,23 Žilina 250,52 187,45 CELKEM 870,68 594,67 3.2.2 Umístění zdrojů Přímá lokalizace lokálních topenišť v rámci většího území není možná, neboť se může jednat až o desetitisíce výduchů. Vzhledem k významnosti těchto zdrojů byla na pracovišti Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu, VŠB TU Ostrava vyvinuta metodika pro analýzu jejich rozložení v zástavbě a reprezentaci pomocí sítě plošných zdrojů. S využitím GIS byla provedena analýza vyhledání plošných objektů, které představují rodinné domy. Vychází se z předpokladu, že rodinné domy jsou představovány polygony do určité velikosti. Tato velikost byla ověřována analýzou v GIS a pro danou oblast byla stanovena na 220 m 2. Výběr byl dále upřesněn vyloučením objektů, které neobsahují údaje o adrese. Viz Obr. č. 10. Vybrané polygony pak byly nahrazeny pravidelnou sítí čtvercových buněk o straně čtverce 200 m, které pokrývají oblast, ve které se nacházejí lokální topeniště. Viz Obr. č. 11. Tato síť nahrazuje zástavbu rodinných domů. Každé buňce sítě byla dále přiřazena taková váha, 30

která relativně odpovídá množství rodinných domů v její ploše. Všechny tyto analýzy byly provedeny nad jednotnými prostorovými daty. Obr. č. 10: Ukázka výběru budov představujících lokální topeniště v zástavbě Plošné zdroje byly za účelem zobrazení převedeny na emisní čtverce o velikosti strany 500 m. Emise PM 10, resp. NO x, jsou takto vyobrazeny pro zájmové území a pro lokální topeniště v okolí na mapách s odborným obsahem v Mapových přílohách. Obr. č. 11: Reprezentace lokálních topenišť plošnými zdroji 31

3.3 Automobilová doprava Silniční doprava je významným zdrojem znečišťování ovzduší zejména ve městech a v současnosti se jedná o skupinu zdrojů nabývající na významu. Stanovení emisí z těchto zdrojů spočívá především ve vyhodnocování údajů o struktuře, plynulosti, intenzitě automobilové dopravy a průběhu silniční sítě. Podkladem pro výpočet emisí z dopravy byl Dopravní model zájmového území, který v rámci projektu vytvořil hlavní přeshraniční partner Žilinská univerzita. Podrobněji popsán ve zprávě z tohoto úkolu [16]. Údaje o intenzitě dopravy jsou zobrazeny v mapě s odborným obsahem v Mapových přílohách k této studii. Vstupními daty pro výpočet emisí z automobilové dopravy byly údaje o intenzitě dopravy, strukturované na počet projíždějících osobních automobilů, lehkých a těžkých nákladních automobilů, dále pak informace o rychlosti projíždějících automobilů, plynulosti provozu a počtu jízdních pruhů. 3.3.1 Emisní charakteristika Množství emisí z automobilů závisí na mnoha faktorech, jako jsou technické parametry vozidla (typ motoru), používané palivo, typ a technický stav komunikace, režim jízdy, intenzita dopravy na jednotlivých úsecích komunikací na daném území. Statické složení vozového parku platné pro rok 2012 bylo za jednotlivé okresy v ČR získáno z Centrálního registru vozidel ČR [17], za jednotlivé okres v SR z Evidencie vozidiel Ministertva vnútra SR. Podrobná data jsou k dispozici u řešitele studie. Emise z vozidel byly pro celou zájmovou oblast a okolí do 10 km od hranice zájmové oblasti stanoveny jednotným výpočtem pomocí emisních faktorů platných v ČR. V dopravě se emisní faktor [g.km -1.vozidlo -1 ] vyjadřuje jako veličina udávající, jaké množství znečišťující látky zanechá jedno projíždějící vozidlo v ovzduší, ujede-li 1 km. Hodnoty emisních faktorů byly získány z aktualizované verze Programu MEFA v. 06 (ATEM, DINPROJEKT, VŠCHT 32

Praha). Jejich hodnota pro určitý rok závisí na technickém a legislativním vývoji v oblasti silniční dopravy a na kategorii vozidla. Výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla vyžadoval zadání následujících vstupních dat: výpočtový rok; kategorie vozidla jednostopá vozidla, osobní automobil (OA), lehký nákladní automobil (LNA), těžký nákladní automobil (TNA), autobus (BUS); palivo benzin, motorová nafta, stlačený zemní plyn (CNG), zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG), pohon plynnými palivy LPG a CNG je uvažován pouze v případě kategorií vozidel OA; emisní úroveň konvenční, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4, EURO 5 (kategorie konvenční se týká vozidel splňujících emisní limity platné ještě před emisními úrovněmi EURO). Pro výpočet emisí byly použity emisní úrovně Konvenční a EURO 1 5 a podélné sklony vozovky zjištěné analýzou v GIS. Použité emisní faktory uvádějí následující tabulky. Tab. č. 13: Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 a emisní úroveň Konvenční Látka PM 10 NO x Rychlost [km/h] Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 Konvenční [g/km] Osobní automobily LNA TNA BUS Benzín Diesel LPG Diesel Diesel Diesel 30 0,0013 0,3271 0,0013 0,6891 3,8442 4,6225 50 0,0016 0,3089 0,0016 0,6412 2,6697 3,4698 70 0,0023 0,3280 0,0023 0,6026 2,3640 3,8538 90 0,0040 0,3159 0,0040 0,7095 2,3020 5,8756 30 4,9104 1,8556 2,4329 6,9709 39,8801 30,1493 50 5,0111 1,4521 1,9636 5,7268 27,2205 22,5495 70 5,5313 1,3645 1,7487 5,7151 30,6675 20,7945 90 6,8152 1,4587 1,8233 6,3884 36,6535 23,4128 33

Tab. č. 14: Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 a emisní úroveň EURO 1 Látka PM 10 NO x Rychlost [km/h] Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 EURO 1 [g/km] Osobní automobily LNA TNA BUS Benzín Diesel LPG Diesel Diesel Diesel 30 0,0005 0,1311 0,0005 0,2515 2,1934 1,2600 50 0,0005 0,1825 0,0005 0,2215 1,5364 0,6462 70 0,0008 0,1791 0,0008 0,2452 1,3582 0,6160 90 0,0014 0,1470 0,0014 0,3064 1,3258 1,4998 30 0,9459 1,3240 0,4686 4,0770 24,5654 17,2673 50 0,8531 1,0286 0,3343 3,2901 17,6911 12,9147 70 0,8135 0,9714 0,2572 3,2316 18,5136 11,9096 90 0,9678 1,0420 0,2589 3,6038 23,3212 13,4092 Tab. č. 15: Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 a emisní úroveň EURO 2 Látka PM 10 NO x Rychlost [km/h] Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 EURO 2 [g/km] Osobní automobily LNA TNA BUS Benzín Diesel LPG Diesel Diesel Diesel 30 0,0005 0,0704 0,0005 0,1299 0,5755 0,3496 50 0,0005 0,0709 0,0005 0,1122 0,4027 0,1730 70 0,0008 0,0535 0,0008 0,1250 0,3539 0,1372 90 0,0014 0,0611 0,0014 0,1299 0,5755 0,3496 30 0,4036 0,7849 0,1999 2,4462 18,6465 14,8005 50 0,3640 0,5880 0,1427 1,9740 13,4043 11,0697 70 0,3426 0,5642 0,1083 1,9389 13,6665 10,2082 90 0,4024 0,6282 0,1077 2,1623 17,1147 11,4936 Tab. č. 16: Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 a emisní úroveň EURO 3 Látka PM 10 NO x Rychlost [km/h] Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 EURO 3 [g/km] Osobní automobily LNA TNA BUS Benzín Diesel LPG Diesel Diesel Diesel 30 0,0005 0,0280 0,0005 0,0587 0,3178 0,2394 50 0,0005 0,0393 0,0005 0,0510 0,2227 0,1440 70 0,0008 0,0387 0,0008 0,0540 0,1967 0,1573 90 0,0014 0,0316 0,0014 0,0674 0,1920 0,3118 30 0,1723 0,4597 0,0854 0,5242 2,6564 5,4773 50 0,1588 0,3485 0,0622 0,4230 1,8382 4,1007 70 0,1553 0,3298 0,0491 0,4155 1,8897 3,7882 90 0,2016 0,3625 0,0539 0,4633 2,2242 4,2723 34

Tab. č. 17: Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 a emisní úroveň EURO 4 Látka PM 10 NO x Rychlost [km/h] Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 EURO 4 [g/km] Osobní automobily LNA TNA BUS Benzín Diesel LPG Diesel Diesel Diesel 30 0,0005 0,0186 0,0005 0,0327 0,0934 0,0632 50 0,0005 0,0206 0,0005 0,0288 0,0659 0,0524 70 0,0008 0,0213 0,0008 0,0317 0,0577 0,0742 90 0,0014 0,0225 0,0014 0,0396 0,0579 0,1171 30 0,1250 0,2950 0,0619 0,2912 2,0664 4,1080 50 0,1175 0,2230 0,0461 0,2350 1,4191 3,0755 70 0,1143 0,2127 0,0361 0,2308 1,4632 0,2127 90 0,1471 0,2369 0,0394 0,2574 1,7227 3,2043 Tab. č. 18: Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 a emisní úroveň EURO 5 Látka PM 10 NO x Rychlost [km/h] Emisní faktory pro výpočtový rok 2012 EURO 5 [g/km] Osobní automobily LNA TNA BUS Benzín Diesel LPG Diesel Diesel Diesel 30 0,0005 0,0186 0,0005 0,0327 0,0934 0,0632 50 0,0005 0,0206 0,0005 0,0288 0,0659 0,0524 70 0,0008 0,0213 0,0008 0,0317 0,0577 0,0742 90 0,0014 0,0225 0,0014 0,0396 0,0579 0,1171 30 0,1250 0,2950 0,0619 0,2912 2,0664 4,1080 50 0,1175 0,2230 0,0461 0,2350 1,4191 3,0755 70 0,1143 0,2127 0,0361 0,2308 1,4632 0,2127 90 0,1471 0,2369 0,0394 0,2574 1,7227 3,2043 Vozidlům byly dle roku výroby přiřazeny emisní úrovně a dle procentuálního zastoupení vozidel v emisní úrovni byly vypočítány emisní faktory se zahrnutím statického složení vozového parku. Takto získané emisní faktory byly dále podle analýzou získaného sklonu vozovky a podle přiřazené plynulosti provozu násobeny příslušnými koeficienty, které byly určeny za použití Programu MEFA v. 06. Dále byly z údajů Centrálního registru vozidel ČR, resp. Evidenie vozidiel SR, podle procentuálního zastoupení jednotlivých typů vozidel a druhu pohonných hmot vypočítány souhrnné emisní faktory. Viz následující Tab. č. 19. 35

Látka Tab. č. 19: Vypočítané souhrnné emisní faktory 2012 Rychlost [km/h] Souhrnné emisní faktory [g/km] OA LNA TNA BUS PM 10 50 0,0240 0,0989 0,9258 0,7461 70 0,0240 0,1031 0,8191 0,8226 30 0,0230 0,1108 1,3307 1,0355 90 0,0236 0,1267 0,7997 1,3122 NO x 50 0,9012 1,1455 10,6763 8,4174 70 0,9469 1,1300 11,7336 6,7176 30 0,9512 1,4127 15,4690 11,2514 90 1,1437 1,2609 14,1397 8,7476 Tímto postupem vypočtené emise byly přiřazeny jednotlivým úsekům komunikací. Tyto emise nezahrnují nespalovací emise z otěru vozovek, brzdných destiček a pneumatik, ze zkušeností zpracovatele tyto emise tvoří odhadem 10 % spalovacích emisí. Souhrn za všechnu automobilovou dopravu zařazenou do modelování uvádí Tab. č. 20. Souhrnné údaje automobilovou dopravu za jednotlivé okresy v zájmovém území uvádějí za ČR Tab. č. 21 a za SR Tab. č. 22 níže. Podrobná data jsou k dispozici u řešitele studie. Tab. č. 20: Souhrnné emise z dopravy zařazené do modelování Území Zájmová oblast ČR Okolí ČR Zájmová oblast SR Okolí SR Okolí Polsko PM 10 [t/rok] 241,65 33,19 81,09 39,65 254,98 NO x [t/rok] 5781,91 914,18 1508,92 730,69 6944,47 Tab. č. 21: Souhrnné emise z lokálních topenišť za zájmovou oblast, ČR Okres PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] Přerov 23,35 505,09 Vsetín 15,20 363,48 Frýdek-Místek 53,13 1367,37 Karviná 23,97 658,18 Nový Jičín 36,70 947,42 Opava 0,94 27,37 Ostrava-město 88,36 1913,01 CELKEM 241,65 5781,91 36

Tab. č. 22: Souhrnné emise z lokálních topenišť za zájmovou oblast, SR Okres PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] Bytča 7,89 157,72 Čadca 16,17 269,65 Dolný Kubín 3,81 71,33 Kysucké Nové Mesto 5,50 91,58 Martin 15,97 290,07 Námestovo 0,13 2,23 Ružomberok 1,43 26,18 Žilina 30,20 600,15 CELKEM 81,09 1508,92 3.3.2 Umístění zdrojů Umístění zdrojů v případě silniční dopravy kopíruje průběh dopravních sítě. Modelované zdroje znečišťování ovzduší představují úseky komunikací. Středy těchto úseků odpovídají lokalizaci zdrojů, které byly použity jako vstup pro modelování imisí. Optimální velikost těchto úseků byla testována při předchozích studiích. Pro modelovanou oblast byla vyhodnocena jako optimální velikost 50 m. Rozložení intenzit dopravy použitých v zájmovém území k výpočtu emisí z dopravy je zobrazeno ve formě map s odborným obsahem v Mapových přílohách k této zprávě. 37

3.4 Rekapitulace emisí ze všech zdrojů Souhrnné údaje o emisích z jednotlivých modelovaných skupin zdrojů znečišťování ovzduší jsou rok 2012 uvedeny pro ČR v následující Tab. č. 23, pro SR v Tab. č. 24 a pro Polsko v Tab. č. 25. Tab. č. 23: Souhrnné emise podle jednotlivých skupin zdrojů použité pro modelování rozptylu znečišťujících látek na zájmovém území v ČR pro rok 2012 Okres Průmyslové zdroje Lokální topeniště Doprava PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] CELKEM v oblasti 1382,73 18690,82 805,85 582,21 241,65 5781,91 - Přerov 26,07 865,41 33,44 26,48 23,35 505,09 - Vsetín 30,09 963,26 102,41 66,78 15,20 363,48 - Frýdek-Místek 494,15 3436,90 332,20 204,39 53,13 1367,37 - Karviná 146,95 3949,00 151,43 105,67 23,97 658,18 - Nový Jičín 27,81 280,96 116,43 100,96 36,70 947,42 - Opava 0,00 0,04 3,32 4,98 0,94 27,37 - Ostrava-město 657,66 9195,24 66,63 72,95 88,36 1913,01 CELKEM v okolí 118,00 1291,36 422,61 313,10 33,19 914,18 Tab. č. 24: Souhrnné emise podle jednotlivých skupin zdrojů použité pro modelování rozptylu znečišťujících látek na zájmovém území v SR pro rok 2012 Okres Průmyslové zdroje Lokální topeniště Doprava PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] PM 10 [t/rok] NO x [t/rok] CELKEM v oblasti 230,69 984,37 521,78 324,11 39,65 730,69 - Bytča 0,33 1,69 63,40 47,40 7,89 157,72 - Čadca 9,81 4,49 247,92 164,32 16,17 269,65 - Dolný Kubín 16,50 21,77 13,21 7,88 3,81 71,33 - Kysucké Nové Mesto 36,50 55,08 66,60 49,78 5,50 91,58 - Martin 14,40 34,59 196,00 118,43 15,97 290,07 - Námestovo 23,01 328,31 12,30 7,18 0,13 2,23 - Ružomberok 130,14 538,45 20,74 12,23 1,43 26,18 - Žilina 0,33 1,69 250,52 187,45 30,20 600,15 CELKEM v okolí 82,03 613,83 870,68 594,67 81,09 1508,92 38