JE ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM V KRIZI?

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku JE ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM V KRIZI? BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Dana Horká Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Dana Horká Ekonomika a management Účetnictví a finanční řízení podniku Název tématu: Je český důchodový systém v krizi? Zásady pro vypracování: Problémová oblast: Důchodový systém ČR Cíl práce: Analýza současného a budoucího vývoje důchodového systému ČR Postup práce a použité metody: 1. Současný stav důchodového systému, ekonomické ukazatele 2. Zhodnocení připravenosti českého důchodového systému na budoucí změny v demografickém vývoji 3. Pravděpodobný vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva do r. 2050, analýza nutnosti reforem Metody: syntéza poznatků, sběr empirických dat, analýza odborné literatury, kvantitativní metody - simulace, modelování

Rozsah práce: 45 Seznam odborné literatury: 1. GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno: Doplněk, 2005. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. 2. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-05. 3. ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 1. část. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2. ČSÚ (2003) Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050, kód publikace 4020-03, Český statistický úřad, Praha 2003 Světová banka (1994) Adverting the Old Age Crisis: Policies to Protect the Old and Promote Growth Oxford. Oxford University Press Seznam internetových odkazů: www.mpsv.cz www.vupsv.cz www.czso.cz. www.reformaduchodu.cz Datum zadání bakalářské práce: prosinec 2008 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S. Dana Horká autor Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. vedoucí bakalářské práce Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

Anotace Tato bakalářská práce Je český důchodový systém v krizi? se zabývá problematikou důchodového systému v ČR. Bakalářská práce je rozdělena na tři stěžejní kapitoly. První kapitola obsahuje popis současného důchodového systému v ČR a jeho významné ekonomické ukazatele. Druhá část popisuje jednotlivé změny v důchodovém systému, které nastaly od roku 1989 až do současnosti. Třetí část je zaměřena na pravděpodobný vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva ČR do roku 2050 a důvody jeho reformy. Annotation This bachelor work Is the Czech pension system in crisis? deals with problems of the pension system in Czech republic. The diploma work is divided into three fundamental sections. The first section contains a description of the current pension system in Czech republic and its important economics indexes. The second section describes the particular changes in pension system that came since 1989 till today. The third part is focused on possible development of the pension system according to a demographic prognosis of population of Czech republic till 2050 and reasons of its reform.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci Je český důchodový systém v krizi? vypracovala samostatně.všechny zdroje a literaturu, kterou jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, jsou citované v seznamu literatury. Ve Znojmě, 2009 podpis studenta

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomohli s vypracováním bakalářské práce, především vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph. D za odborné vedení a pomoc při řešení problémů.

Obsah Úvod...8 1 Současný stav důchodového systému v ČR a ekonomické ukazatelé...9 1.1 Způsob financování důchodového systému v ČR...9 1.2 Druhy důchodů...11 1.2.1 Podmínky nároku na důchod...11 1.2.2 Výpočet důchodu...13 1.2.3 Valorizace důchodů...15 1.3 Ekonomické ukazatelé...15 2 Připravenost českého důchodového systému na budoucí změny v demografickém vývoji...21 2.1 Vývoj důchodové politiky po roce 1989...21 2.2 Důvody změn v důchodovém systému...24 2.3 I. etapa důchodové reformy...25 2.4 II. etapa důchodové reformy...26 2.5 III. etapa důchodové reformy...27 2.5.1 Zavedení II. pilíře...28 2.6 Zhodnocení reformních kroků...31 2.6.1 Postupné zvyšování hranice odchodu do důchodu...31 2.6.2 Prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod...32 2.6.3 Nové vymezení invalidity...33 2.6.4 Možnost zvýšení příjmů důchodového systému...33 3 Pravděpodobný vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva do roku 2050...34 3.1 Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050...34 3.1.1 Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel...35 3.1.2 Očekávaný vývoj věkového složení...36 3.1.3 Očekávaný vývoj počtu osob s nárokem na starobní důchod...39 3.2 Vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva...40 3.3 Nutnost reformy...42 Závěr...44 Použité zdroje...46 Přílohy...47

Úvod Již delší dobu se systém důchodového zabezpečení ČR potýká s problémy jeho udržitelnosti. Situace se zhoršila převážně v posledních letech, kdy se začaly objevovat prognózy poukazující na fenomén stárnutí populace a významné změny ve struktuře obyvatelstva. V dnešní době je velmi aktuální téma důchodové reformy. Základním úkolem důchodového pojištění je zajistit občany především ve stáří. Jak to bude ale do budoucna? Za 30 let se náš důchodový systém zhroutí; Státu chybí peníze na penze; Politici dál tápou, kde vzít na důchody Takové a podobné nadpisy článků můžeme takřka neustále vidět v denním tisku. Pojďme se podívat trochu podrobněji na současný stav vyplácení důchodů, penzijní reformu a na to, jak předejít katastrofickým scénářům. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat současný důchodový systém ČR a jeho pravděpodobný vývoj do budoucna. Dále posoudit, zda je český důchodový systém v krizi. Bakalářskou práci jsem rozdělila do tří stěžejních kapitol. V první kapitole jsem se věnovala popisu současného důchodového systému ČR a poukázala jsem na významné ekonomické ukazatele. Druhá kapitola je zaměřena na jednotlivé změny v důchodovém systému, které nastaly od roku 1989 až do současnosti. Ve třetí kapitole jsem se pokusila nastínit pravděpodobný vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva ČR do roku 2050 a důvody jeho reformy. Při zpracování tématu jsem použila zejména metody syntézy poznatků, sběru empirických dat a analýzy odborné literatury. 8

1 Současný stav důchodového systému v ČR a ekonomické ukazatelé Cílem této kapitoly je nastínit současný stav důchodového systému v ČR. Nejprve bude popsán způsob financování a dále budou rozebrány jednotlivé dávky, které plynou z tohoto systému. V závěru bude poukázáno na významné ekonomické ukazatelé. 1.1 Způsob financování důchodového systému v ČR Český důchodový systém je v současné době tvořen dvěma pilíři: - základní povinný systém důchodového pojištění, ve kterém je uplatňován princip mezigenerační solidarity a jehož financování je průběžné (nevytváří se fond, z vybraného pojistného jsou průběžně vyplaceny důchody), - dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem, které je zaměřeno na individuální spoření na stáří a založeno na kapitálovém financování. Součástí dobrovolného pilíře je také soukromé životní pojištění. Výběr pojistného na sociální zabezpečení, které vyplývá ze základního povinného systému důchodového pojištění, zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), což je organizační složka státu zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí. Při výběru pojistného se ČSSZ řídí zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento zákon upravuje okruh poplatníků, výši pojistného, vyměřovací základ, rozhodné období, sazby pojistného a další otázky související s touto problematikou. Dle citovaného zákona pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje: - pojistné na důchodové pojištění, - pojistné na nemocenské pojištění, - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Peníze, které ČSSZ na pojistném vybere, tvoří více než třetinu příjmu státního rozpočtu. Povinnost platit pojistné mají: - zaměstnavatelé, - zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění, 9

- osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ), - osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění. Výše pojistného je stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Tím je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, u OSVČ kalendářní rok. Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí: - u zaměstnavatele 26 % (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, - u zaměstnanců 8 % (z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti), - u OSVČ 29,6 % (z toho 28 % na důchodové pojištění, 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti a 4,4 % na nemocenské pojištění, pokud se k tomuto pojištění dobrovolně přihlásí), - u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 %. 1 Z důvodu novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se od 1. ledna 2009 snížily platby sociálního pojištění. Zaměstnavatelé odvedou za své zaměstnance na důchodové pojištění 21,5 %, na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % a na nemocenské pojištění 2,3 % z měsíčního vyměřovacího základu, ze kterého se vypočítávají platby na sociální zabezpečení. Zaměstnanci budou odvádět 6,5 % na důchodové pojištění, na státní politiku zaměstnanosti a na nemocenské pojištění nebudou odvádět žádnou částku. Osoby samostatně výdělečně činné budou odvádět na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti 29,2 %. Účast na nemocenském pojištění u OSVČ zůstává nadále dobrovolná a činí 1,4 % z měsíčního základu. Mezi další státní instituce, které provádí výběr pojistného na sociální pojištění, patří Ministerstvo vnitra ČR (pro vojáky z povolání), Ministerstvo spravedlnosti ČR (pro příslušníky Policie ČR, příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR a bezpečnostních složek Ministerstva vnitra) a Ministerstvo obrany ČR (pro příslušníky Vězeňské služby ČR). 1 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-05. 10

1.2 Druhy důchodů Okruh osob účastných důchodového pojištění, podmínky účasti na tomto pojištění, doby důchodového pojištění, náhradní doby důchodového pojištění, podmínky nároku na důchody a na jejich výplatu, výpočet důchodů a pravidla pro jejich zvyšování upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účelem důchodového pojištění je zabezpečit jeho účastníky při zákonem vymezených sociálních událostech (pro případ stáří, invalidity a úmrtí pojištěnce). Z důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: - starobní, - plný invalidní, - částečný invalidní, - vdovecký a vdovský, - sirotčí. 1.2.1 Podmínky nároku na důchod Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů vymezuje podmínky nároku na přiznání jednotlivých důchodu. Podmínky nároku na starobní důchod dle ust. 29 z. č. 155/1995 Sb., - získání nejméně 25 let důchodového pojištění a dosažení důchodového věku nebo - nejsou-li tyto podmínky splněny, pak nejméně 15 let důchodového pojištění a dosažení aspoň 65 let věku. Podmínky nároku na starobní důchod dle ust. 30 z. č. 155/1995 Sb., Do 31. prosince 2008 může vzniknout pojištěnci nárok na předčasný starobní důchod tehdy, splňuje-li následující podmínky: - získal nejméně 25 let pojištění, má nárok na částečný invalidní důchod a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky, - získal nejméně 25 let pojištění, pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň pět let, nárok na plný invalidní důchod pobíraný po uvedenou dobu mu zanikl a ode dne odnětí plného invalidního důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let. 11

Tento typ předčasného starobního důchodu je dočasně krácený, a to o 1,3 % za každých i započatých 90 kalendářních dní do dosažení důchodového věku. Poživatel tohoto typu předčasného starobního důchodu může požádat po dosažení důchodového věku o nekrácený starobní důchod. Podmínky nároku na starobní důchod dle ust. 31 z. č. 155/1995 Sb., Nárok na předčasný starobní důchod má pojištěnec, jestliže získal nejméně 25 let pojištění a chybí mu nejvýše 3 roky do dosažení důchodového věku. Takový důchod je trvale krácený, a to o 0,9 % za každých i započatých 90 kalendářních dní do dosažení důchodového věku. Přiznání tohoto typu předčasného starobního důchodu vylučuje nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku. Důchodový věk Důchodový věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod je k 1. 1. 1996 stanoven na 60 let u mužů a 53 až 57 let u ženy. Od tohoto data se za každý kalendářní rok přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce. Důchodový věk žen je rozdělený dle počtu vychovaných dětí (viz příloha č. 1). Podmínky nároku na plný invalidní důchod Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod nebo mu nebyl přiznán předčasný starobní důchod. Dále má nárok, pokud vznik plné invalidity je způsoben následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zákon rozlišuje dva typy plné invalidity: a) první je podmíněn poklesem schopnosti výdělečné činnosti o 66 %, b) druhý připouští soustavnou výdělečnou činnost, ale vzhledem ke zdravotnímu postižení jen za zcela mimořádných podmínek. Podmínky nároku na částečný invalidní důchod Podmínky nároku jsou v podstatě stejné jako u plného invalidního důchodu s tím, že u pojištěnce došlo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje životní podmínky, přestože jeho schopnost soustavné činnosti nepoklesla. Dle ust. 40 zákona č. 155/1995 Sb., se potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod zjišťuje z období před vznikem invalidity z posledních deseti roků před vznikem invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za 12

splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity. Potřebná doba pojištění je odstupňovaná dle věku pojištěnce viz tabulka č.1. Tabulka č. 1: Přehled potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod Věk pojištěnce do 20 let od 20 do 22 let od 22 do 24 let od 24 do 26 let od 26 do 28 let nad 28 let Doba pojištění méně než 1 rok 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 roků Zdroj: ČSSZ Podmínky nároku na vdovský (vdovecký) důchod Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (manželce), který byl poživatelem starobního, plného nebo částečného invalidního důchodu. Dále pokud ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Podmínky nároku na sirotčí důchod Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li mu rodič (osvojitel) nebo osoba, která jej převzala do náhradní rodinné péče a dítě na ni bylo v době její smrti převážné odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů. Zemřelý musel splňovat obdobné podmínky jako v případě nároku na vdovský (vdovecký) důchod. 1.2.2 Výpočet důchodu Výši důchodu ovlivňuje spoustu různých komponentů. Základním pojmem, z něhož se odvozuje výše důchodu je vyměřovací základ. Vyměřovací základ je pojem definovaný v zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podle ust. 5 tohoto zákona se vyměřovacím základem pro pojištěnce, který je zaměstnancem, rozumí úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Některé příjmy se do vyměřovacího základu nezahrnují (blíže ust. 5 citovaného zákona). Vyměřovacím základem 13

pro osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si tato osoba určí, ne však méně než 35 % (do roku 2004), 40 % (v roce 2004), 45 % (v roce 2005), 50 % (od roku 2006) příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (příjmy a výdaje jsou posuzovány podle zákona č. 582/1992 Sb., o dani z příjmu). 2 Z vyměřovacího základu se zjišťuje tzv. roční vyměřovací základ, což je úhrn měsíčních vyměřovacích základů zjištěných v příslušném kalendářním roce, který je vynásoben tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Tímto koeficientem (vypočítaným podle ust. 17 zákona o důchodovém pojištění) se zhodnocuje vyměřovací základ, tak aby se alespoň částečně přiblížil růstu mezd a reagoval tak na inflaci. 3 Z ročního vyměřovacího základu se stanoví tzv. osobní vyměřovací základ, což je měsíční průměr z ročního vyměřovacího základu, zjištěného za rozhodné období. Rozhodným obdobím je podle ust. 18 zákona o důchodovém pojištění 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem, v němž je přiznán důchod; podle ust. 18 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění se však do rozhodného období nezahrnují roky před rokem 1986. Překročení této hranice nastává pouze v případech, kdy oprávněná osoba do roku 1986 nedosáhla dostatečného počtu let s vyměřovacím základem. 4 Osobní vyměřovací základ se musí dále upravit dle redukčních hranic. Pokud osobní vyměřovací základ v roce 2008 nepřesáhne částku 10 000,- Kč, započítává se plně (100 %), částka nad 10 000,- Kč do 24 800,- Kč se započte 30 % a částka nad 24 800,- se započítává jen 10 %. Z takto redukovaného osobního vyměřovacího základu se vypočítává výše důchodu. V příloze č. 2 je pro přehlednost uveden výpočet důchodu. Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pevná částka stejná pro všechny důchody, pro rok 2008 je stanovena na částku 2 170,- Kč. Procentní výměra závisí na délce doby pojištění a výši vyměřovacích základů dosahovaných v rozhodném období. Pro starobní důchod za každý rok důchodového pojištění do vzniku nároku náleží 1,5 % výpočtového základu. Za dobu pojištění po vzniku nároku na starobní důchod dále náleží 2 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno: Doplněk, 2005. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. 3 viz tamtéž 4 viz tamtéž 14

1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti (z této doby se vylučuje doba dočasné pracovní neschopnosti). Nejnižší procentní výměra je 770,- Kč. Pro plný (částečný) invalidní důchod je procentní výměra stanovena na 1,5 % (0,75 %) za každý rok důchodového pojištění a dopočtené doby (tedy období od vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku). Nejnižší procentní výměra plného (částečného) invalidního důchodu je 770,- Kč (385,- Kč). Procentní výměra vdovského, vdoveckého (sirotčího) důchodu je 50 % (40 %) procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měla zemřelá osoba nárok v době smrti. Nebo 50 % (40%) procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku pro nárok na plný invalidní či starobní důchod. 1.2.3 Valorizace důchodů Vyplácené důchody se zvyšují pravidelně každý rok v lednu. Odchylně se postupuje pouze při velmi nízké inflaci a při vysoké inflaci. Zvýšení důchodu se stanový tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy. Konkrétné výši zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemž zvýšení může být vyšší než uvedené zvýšení stanovené zákonem jako minimální. Dle zákona o důchodovém pojištění lze v mimořádném termínu důchody zvýšit, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 10 %; o takovém zvýšení rozhodne vláda do 50 dnů ode dne splnění této podmínky. Přehled postupného navyšování vyplácených důchodů od roku 1996 je uveden v příloze č. 3. 1.3 Ekonomické ukazatelé ČSSZ evidovala ke 30. září 2008 celkem 2 056 338 starobních důchodců a 5 045 600 poplatníků na sociální zabezpečení. Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,5 poplatníků. Všech důchodců, tedy penzistů starobních i osob pobírajících důchody invalidní a pozůstalostí, bylo ke konci srpna roku 2008 celkem 2 738 474. To znamená, že na jednoho důchodce přispívalo 1,88 poplatníků pojistného. 5 5 Počet poplatníků pojistného i důchodců se zvyšuje [online]. [cit. 2008-10-20]. Dostupné z: <http://www.cssz.cz/cz/novinky/>. 15

V následující tabulce je zachycen vývoj poměru poplatníků a důchodců v jednotlivých letech. Graf k této tabulce je zobrazen v příloze č. 4. Tabulka č. 2: Vývoj počtu poplatníků a důchodců v jednotlivých letech (k 31. 12.) Rok Počet star. důchodců Počet důchodců celkem Počet poplatníků poj. Poměr poplat. ke star. důch. Poměr poplat. k důch. celkem 2001 1 922 722 2 584 018 4 530 096 2,36 1,75 2002 1 907 830 2 577 798 4 583 373 2,40 1,78 2003 1 914 219 2 590 844 4 595 773 2,40 1,77 2004 1 944 915 2 625 685 4 843 380 2,49 1,84 2005 1 961 870 2 645 100 4 788 289 2,44 1,81 2006 1 995 350 2 683 784 4 848 236 2,43 1,81 2007 2 028 865 2 719 161 4 880 187 2,41 1,79 2008 2 066 005 2 754 011 4 987 920 2,41 1,81 Zdroj: ČSSZ Jak již bylo řečeno český sociální systém je založený na principu solidarity. Pojistné na sociální zabezpečení, které ČSSZ vybere, tvoří příjem státního rozpočtu. Výdaje na důchody představují téměř jednu třetinu výdajů státního rozpočtu. Podíl výdajů na důchody se během posledních deseti letech pohybuje kolem 8 % HDP. Základními parametry, které ovlivňují výši výdajů na důchodové pojištění, je počet důchodců, výše důchodů a jejich valorizace. Největší část výdajů tvoří výdaje na výplatu starobních důchodu, které zaujímají více jak 70 % z celkového počtu důchodců. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu na důchodové pojištění se neustále mění (jak je patrné z tabulky č. 3). Od roku 1997 do roku 2003 výdaje převyšovaly příjmy a tudíž se saldo pohybovalo v záporných hodnotách. Od roku 2004 se však situace zlepšila a saldo se pohybuje v kladných hodnotách. Tabulka č. 3: Přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu na důchodové pojištění v ČR v letech 1997 2008 (v mld. Kč) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Příjmy 146,3 156,3 161,8 170,5 185,9 198,4 209,6 243,2 258,3 276,9 304,9 317,6 Výdaje 151,1 166,1 177,1 185,9 200,1 212,5 225,8 230,9 247,4 272,9 289,9 312,5 Saldo -4,8-9,8-15,3-15,4-14,2-14,1-16,2 12,3 10,9 4 15 5,1 Zdroj: Český statistický úřad 16

Počet vyplácených důchodů se postupně v jednotlivých letech navyšoval (viz tabulka č. 4). Zastoupení jednotlivých druhů důchodů se přitom výrazně neměnilo. K nejvýraznějšímu zvýšení došlo v roce 2006 a to u částečných invalidních důchodů, tento vývoj souvisí s reakcí na zákonné úpravy podmínek nároku na důchod (v únoru 2006 došlo ke zrušení krácení nebo zastavení výplaty částečného invalidního důchodu při překročení hranice příjmů z výdělečné činnosti). Tabulka č. 4: Počet vyplácených důchodů k 31. 12. Rok Starobní Invalidní Vdovské, vdovecké Sirotčí Celkem 2000 1 906 759 528 288 693 109 55 273 3 183 429 2001 1 922 773 534 286 692 199 53 961 3 203 219 2002 1 907 830 544 838 692 680 54 401 3 199 749 2003 1 914 219 553 985 689 080 55 202 3 212 486 2004 1 944 915 563 376 687 395 54 020 3 249 706 2005 1 961 870 570 055 684 205 52 543 3 268 673 2006 1 995 350 580 055 683 801 50 968 3 310 174 2007 2 028 865 586 686 682 155 49 415 3 347 121 2008 2 066 005 588 745 680 542 47 754 3 383 046 Zdroj: ČSSZ Dle zákona o důchodovém pojištění může jeden důchodce pobírat více než jeden druh důchodu. Je tedy možný souběh přímého důchodu (starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního) a důchodu pozůstalostního (vdovského, vdoveckého nebo sirotčího). Proto je počet vyplácených důchodů vyšší než počet důchodců, jak je patrné z následující tabulky. Tabulka č. 5: Počet důchodců k 31. 12. 2008 Druh důchodu Muži Ženy Celkem Starobní důchody 658 442 832 695 1 491 137 Plné invalidní důchody 181 090 146 811 327 901 Částečné invalidní důchody 112 343 94 334 206 677 Vdovské důchody *) 0 587 205 587 205 Vdovecké důchody *) 93 337 0 93 337 Sirotčí důchody 21 253 26 501 47 754 Celkem 1 066 465 1 687 546 2 754 011 Zdroj: ČSSZ *) včetně souběhu s jiným přímým důchodem 17

Graf č.1: Struktura počtu důchodců k 31.12.2008 25% 2% 8% 53% 12% Starobní Plný invalidní Částečný invalidní Vdovský a vdovecký Sirotčí Zdroj: ČSSZ Průměrná výše vyplácených důchodů je ovlivňována především zvyšováním vyplácených důchodů. Její růst je ovlivňován též tzv. generační obměnou, jejímž důsledkem je, že průměrná výše vyplácených důchodů by rostla, i kdyby důchody nebyly valorizovány, protože zanikají důchody starších důchodců, které jsou v průměru nižší než důchody nově přiznávané. Průměrná výše vyplácených důchodů závisí i na roce jejich přiznání: V zásadě platí, že čím déle jsou důchody vypláceny, tím jsou jejich výše nižší ve vztahu k ostatním důchodům. Tyto rozdíly jsou zapříčiněny mzdovým vývojem, změnami ve způsobu výpočtu nově přiznaných důchodů a valorizací důchodů. 6 Tabulka č. 6: Průměrná výše starobního důchodu (stav k 31. 12.) Rok Muži Ženy Celkem 2000 6 988 5 735 6 297 2001 7 595 6 196 6 815 2002 7 628 6 221 6 841 2003 7 909 6 439 7 084 2004 8 133 6 600 7 270 2005 8 662 7 030 7 744 2006 9 157 7 431 8 187 2007 9 784 7 938 8 747 2008 10 715 8 784 9 638 Zdroj: ČSSZ 6 Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění 2008 [online]. [cit. 2008-01-05]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/5886/zprava_2008_cz.pdf>. 18

Růst průměrné výše vyplácených důchodů byl, s výjimkou roku 2005, pomalejší než růst průměrné mzdy, a proto další ze dvou parametrů působících na vyrovnanou finanční bilanci důchodového pojištění, náhradový poměr, meziročně klesal a průměrný starobní důchod dosáhl v roce 2007 hodnoty 40,6 % hrubé mzdy a 52,9 % čisté mzdy. Nesoulad tempa růstu výše důchodů a tempa růstu průměrné mzdy vyplývá především z toho, že při zvýšení důchodů je třeba zohlednit pouze 1/3 růstu reálné mzdy; je však ovlivňován též tím, že zvýšení důchodu se určuje se zřetelem k růstu mezd v období kalendářního roku, který o dva roky předchází roku zvýšení důchodů a který je obvykle odlišný od růstu mezd v roce, ve kterém se hodnotí dosažený náhradový poměr. Vývoj relace průměrného vypláceného starobního důchodu ke mzdě lze považovat za příznivý z hlediska jejího vlivu na vývoj bilance příjmů a výdajů na důchody (při stejné sazbě pojistného rostou příjmy důchodového pojištění rychleji než výdaje), nikoliv však z hlediska vývoje životní úrovně důchodců, a to zejména ve srovnání s vývojem životní úrovně ekonomicky aktivních. Vývoj reálné hodnoty důchodů zaostává za vývojem reálné hodnoty mezd. Takový vývoj je sice obvyklý i v důchodových systémech jiných států, ale v ČR je tato skutečnost pro životní úroveň důchodců významnější, neboť důchody jsou zde téměř výhradním zdrojem příjmů důchodců. 7 7 Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění 2008 [online]. [cit. 2008-01-05]. Dostupné z : <http://www.mpsv.cz/files/clanky/5886/zprava_2008_cz.pdf>. 19

Tabulka č. 7: Vývoj relace vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě Rok Průměrná mzda Relace důchodu ke mzdě Průměrný důchod (v Kč) (v %) (v Kč) 1 Hrubá 2 Čistá 3 hrubé čisté 1988 1 496 3 095 2 451 48,3 61,0 1989 1 598 3 170 2 504 50,4 63,8 1990 1 731 3 356 2 726 51,6 63,5 1991 2 176 3 932 3 232 55,3 67,3 1992 2 413 4 644 3 563 52,0 67,7 1993 2 734 5 817 4 551 47,0 60,1 1994 3 059 6 896 5 351 44,4 57,2 1995 3 578 8 172 6 318 43,8 56,6 1996 4 213 9 676 7 520 43,5 56,0 1997 4 840 10 696 8 308 45,3 58,3 1998 5 367 11 693 9 090 45,9 59,0 1999 5 724 12 655 9 842 45,2 58,2 2000 5 962 13 490 10 447 44,2 57,1 2001 6 352 14 640 11 324 43,4 56,1 2002 6 830 15 711 12 082 43,5 56,5 2003 7 071 16 769 12 807 42,2 55,2 2004 7 256 17 882 13 601 40,6 53,3 2005 7 728 18 809 14 252 41,1 54,2 2006 8 173 20 050 15 506 40,8 52,7 2007 8 736 21 527 16 509 40,6 52,9 2008 9 560 23 144 17 626 41,3 54,2 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český statistický úřad, vlastní výpočty Poznámky: 1) Měsíční průměr roční výplaty důchodu vypláceného samostatně (bez pozůstalostního). 2) Jako průměrná hrubá mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ ( 17 odst. 2 z. č. 155/1995 Sb.) stanovený nařízením vlády ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem. 3) Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená o této mzdě odpovídající daň z příjmu a o pojistné zdravotního a sociálního pojištění. 20

2 Připravenost českého důchodového systému na budoucí změny v demografickém vývoji V této kapitole se zaměřím na jednotlivé změny v důchodovém systému, které nastaly od roku 1989 až do současnosti. 2.1 Vývoj důchodové politiky po roce 1989 Současně s ekonomickou reformou byla počátkem 90. let zahájena reforma celého sociálního systému. Cílem bylo vytvořit sociální systém odpovídající potřebám tržní ekonomiky, který by podněcoval jednotlivce i sociální skupiny k odpovědnosti za svoji sociální situaci a k sociální nezávislosti, respektoval mezinárodní konvence a vyhovoval kritériím koordinace sociálního pojištění. Systém důchodového zabezpečení v ČR byl do r. 1989 v zásadě velmi velkorysý, zejména k některým skupinám osob. Tato velkorysost se projevila zejména v podmínkách vzniku nároku na dávky, nikoliv úrovní dávek. Zabezpečeni byli prakticky všichni občané. Různé preference ve výši dávek i v podmínkách nároku řešily situace nemající žádnou souvislost s důchodovým systémem. Na druhé straně však některé skupiny obyvatel byly systémem diskriminovány, např. OSVČ. Účelnost plošného poskytování některých důchodových dávek se stala problematickou, protože tyto dávky přestaly plnit svoji funkci. Systém důchodového zabezpečení byl financován ze státního rozpočtu, příspěvky do systému byly nedefinovanou součástí daní. 8 Reforma důchodového zabezpečení probíhala v návaznosti na reformu sociálního systému následovně: - v letech 1990 1992 byly zrušeny preference v důchodovém systému (zrušení osobních důchodů a zařazování zaměstnání do tzv. I. a II. pracovní kategorií) a odstraněna diskriminace OSVČ, - v roce 1993 došlo k zavedení pojistného na důchodovém pojištění jako zvláštní platba mimo daňový systém a s touto souvislostí nastala změna organizace sociálního zabezpečení včetně jejich orgánů, 8 ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 1. část. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2. 21