Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Téma: Vybraná díla ze světové literatury Autor: PaedDr. Soňa Cupáková Název: Umberto Eco Jméno růže Datum: 16. 4. 2014 Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Umberto Eco Jméno růže 1. Literární souvislosti Pro literaturu 2. pol. 20. století je typické velké množství různých směrů a proudů. Spisovatelé hledají nové formy, často se liší i literatura různých národností. Zatímco těsně po válce převažují práce s válečnou tematikou, ať již ve formě dokumentů či šokujících vzpomínek, od 50. let se setkáváme s novými pohledy na svět. Doplň nejvýznamnější literární směry 2. pol. 20. století. 2. Tvorba autorů James Clavell Římanka Alberto Moravia Čekání na Godota G.G.Marquez Farma zvířat Joseph Heller Král Krysa G.Orwell Plešatá zpěvačka S.Beckett Láska za časů cholery E.Ionesco Hlava XXII Ke jménu spisovatele najdi správné dílo. 3. Umberto Eco - životní osudy Doplň základní data o autorovi. Spisovatel patří mezi nejvýraznější představitele magického realismu, sci-fi, postmoderny, absurdního dramatu. Vyznač správnou odpověď. 4. Dílo autora U.Eco není autorem pouze beletristické práce Jméno růže. Napsal celou řadu odborných prací z oblasti sémiologie, estetiky, literární teorie, např. Traktát o obecné semiologii, Otevřené dílo, Rozvoj středověké estetiky. Doplň další beletristické práce autora. Jeho poslední román se částečně odehrává i v Praze. Doplň jeho název. 5. Postmoderna Doplň základní principy( znaky ) postmoderny. 6. Jméno růže Napiš stručně obsah románu..
Jednou z hlavních postav byl Adson z Melku, který celý příběh vypráví. Velmi výraznou postavou je však i Vilém z Baskervillu. Proč autor zvolil jako vypravěče příběhu právě Adsona? Pokus se o jeho stručnou charakteristiku. 7. Kompozice románu Práce má promyšlenou kompozici. Doplň základní znaky kompozice Ecova románu. Autor se pokusil vytvořit tzv. otevřené dílo, pro které je typické dvojúrovňové vnímání textu. Vysvětli dvojúrovňové estetické vnímání. V románu se prolíná množství žánrů, např. proroctví, disputace, traktát, latinské citáty z Bible atd. Vysvětli traktát. 8. Latinské citáty Autor často používá latinské termíny, někde jsou dokonce dlouhé pasáže napsané latinsky. Pokus se o překlad následných latinských slov či krátké věty: Hic sunt leones. Thesaurus herbarum Úryvky: Úryvek č. 1 Vyšli jsme po schodech nahoru a severní věží vešli do skriptoria. Nedokázal jsem zadržet výkřik obdivu. Horní patro nebylo rozdělené na dvě místnosti jako dolejší a otvíralo se tudíž mým očím v celé své nezměrné prostornosti... Velké množství oken zaplavovalo sál stálým a rozptýleným světlem, třebaže bylo zimní odpoledne. Skla spojená olovem tu nebyla barevná jako v oknech chrámových, aby dovnitř vcházelo světlo co nejčistší, nepozměněné lidskou dovedností, a sloužilo tak svému účelu, to znamená osvětlovalo stoly pro čtení a pro psaní. Místa, kde bylo nejvíc světla, byla vyhrazena restaurátorům, nejzkušenějším iluminátorům, malířům iniciál a kopistům. Každý stůl byl vybaven vším, čeho je k iluminování a kopírování třeba: kalamáři na inkoust, jemnými pery, které tu několik mnichů přiřezávalo tenkými nožíky, pemzou na uhlazování pergamenu, pravítky, podle kterých se dělají linky, na něž se pak klade písmo. [1] Vysvětli slova: skriptorium iluminace iniciála Úryvky č. 2 U trosky jedné zdi jsem objevil skříň, jako zázrakem stála ještě u zdi, kde bůhvíjak přežila požár, byla shnilá deštěm a plná všelijakého hmyzu. Bylo v ní ještě pár listů. Další zbytky pergamenů jsem našel, jak jsem se přehraboval dole v sutinách. Byla to ubohá žeň, ale jejímu shromažďování jsem
věnoval celý den, jako by tato disiecta membra knihovny mi mohla předat nějaké poselství. Některé útržky pergamenů byly vybledlé, na jiných bylo možno zahlédnout stín vyobrazení a tu a tam i zdání nějakého slova. Občas jsem našel listy, na kterých bylo možno přečíst celé věty a častěji zachovalé vazby, které uchránilo jejich kování Byly to však jen přízraky knih, zvenčí jakoby ještě zdravé, zevnitř však nenávratně zničené: tu a tam se však přece jen uchoval kus listu, objevil se náznak incipitu, nadpis kapitoly [2] V které části knihy můžeme najít tento úryvek? Práci dovyprávěj. Úryvek č.3 Jak jsem jedl, zahlédl jsem v koutě Salvátora, asi se už udobřil s vrchním kuchařem, protože se hltavě cpal sekanou ze skopového masa... Začal jsem se ho vyptávat. Vyprávěl mi o svém bolestném dětství v nějaké vsi, kde bylo špatné povětří a kde pole zahnívala a vzduch byl zamořen smrtonosnými výpary. Z jeho řeči jsem vyrozuměl, že záplavy tam trvaly celé měsíce, takže pole už neměla brázdy a z mírky setby se sklidil sextarius a ze sextaria nezbylo vůbec nic... Z hladu jedli zdechliny ptáků a všechna nečistá zvířata, na která přišli, a pak se rozneslo, že někdo ze vsi začal vyhrabávat mrtvoly... Vyprávěl mi o muži, který přišel do vsi a prodával tam pečené maso za pár grošů a lidé nemohli uvěřit svému štěstí, pak farář řekl, že je to maso lidské, a rozběsněný dav muže rozsápal. Ale v noci pak nějaký muž ze vsi zabitého vyhrabal a jedl maso kanibala, a když se na to přišlo, ves i jeho odsoudila k smrti... Salvátor bloudil po světě, žebral, kradl, předstíral nemoci, tu a tam sloužil u nějakého pána a znovu chodil po lesích, po silnicích. [3] Jaký byl život prostých lidí v době středověku?... Úryvek č. 4 Pověz mi však, říkal právě Vilém, proč jsi to všechno dělal? Proč jsi chtěl tu knihu střežit víc než ostatní? Ukrýval jsi, ale aniž ses uchýlil k zločinu, traktáty o černé magii, spisy, v nichž bylo třeba zneuctěno jméno boží, proč jsi tedy kvůli této knize přivedl k zatracení své spolubratry i sama sebe? V mnoha jiných knihách se píše o komedii a chválí smích. Proč tě právě tato kniha tolik vyděsila?... Co tě tak vyděsilo na tomto pojednání o smíchu? Odstraníš-li ze světa tuto knihu, neodstraníš ze světa smích. Smích zbavuje sedláka strachu z ďábla, protože na hodech troupů se i ďábel zdá být trdlo a troup, a tudíž ovladatelný. Tato kniha by však mohla učit, že zbavit se strachu z ďábla je věda. Když sedlákovi protéká hrdlem víno, když se směje, cítí se jako pán, převrátil vzhůru nohama mocenské vztahy: tato kniha by však mohla vzdělance naučit, jakými úskoky, které by se od toho okamžiku staly argumenty, učinit tento převrat oprávněným. Pak by se v dílo rozumu proměnilo i to, co v bezděčném gestu sedlákově je naštěstí zatím jen dílem břicha. [4] Pokus se vysvětli, proč je právě tato ukázka tak důležitá pro pochopení celé práce... Úryvek č. 5 Práce má zajímavou kompozici, jednotlivé kapitoly čtenáře stručně informují o dalších událostech, které jsou s opatstvím spojeny.
Ke které části knihy odkazuje následující text. Po kompletáři / Vilém skoro náhodou přijde na to, jak se dá vejít do finis Africae. Úryvek č. 6 Jak jsme šplhali vzhůru po strmé stezce, jež se otáčela kolem hory, zahlédl jsem opatství. Neudivily mě hradby, které je odklopovaly ze všech stran, podobaly se těm, které jsem vídal v celém křesťanském světa, ale velikost toho, o čem jsem se pak dozvěděl, že je Budova. Byla to stavba osmihranná a zdálky vypadala jako čtyřhran (tvar nejdokonalejší, neboť vyjadřuje pevnost a nedobytnost Města božího)... Tři řady oken vyznačovaly trojitý rytmus stavby, co bylo hmotně čtyřhranné na zemi, to bylo duchovně trojhranné na nebi. Když jsme byli blíž, ukázalo se, že z čtyřstěnu na každém rohu vyrůstá sedmihranná věž s cimbuřím, jejichž pět stěn je umístěno na vnější straně - čtyři z osmi stran zplodily čtyři menší sedmihrany, které se zvnějšku jevily jako pětihrany. Nikomu by nemohl uniknout obdivuhodný soulad tolika posvátných čísel, z nichž každé má subtilní smysl duchovní. Osm je číslo dokonalosti každého čtyřhranu, čtyři je číslo evangelií, pět číslo oblasti světa, sedm číslo darů Ducha svatého. [5] Ecova práce je plná středověkých symbolů. Pokus se tvrzení doložit slovy z předcházející ukázky. Vysvětli, jaká tajemství ukrývala Budova. Použitá literatura [1] ECO, Umberto. Jméno růže. 4.vydání. Praha: Český klub, 2007. s.63. ISBN 80-85637-98-7. [2] ECO, Umberto. Jméno růže. 4.vydání. Praha: Český klub, 2007. s.411. ISBN 80-85637-98-7. [3] ECO, Umberto. Jméno růže. 4.vydání. Praha: Český klub, 2007. s.154. ISBN 80-85637-98-7. [4] ECO, Umberto. Jméno růže. 4.vydání. Praha: Český klub, 2007. s.392. ISBN 80-85637-98-7. [5] ECO, Umberto. Jméno růže. 4.vydání. Praha: Český klub, 2007. s.21. ISBN 80-85637-98-7.
Řešení (vypracována pouze jednoznačná řešení) Úkol č. 1 Existencionalismus, neorealismus, beatnici, mladí rozhněvaní muži, magický román, postmoderna, literatura s prvky sci-fi, antiromán, absurdní literatura Úkol č. 2 James Clavell Král Krysa Alberto Moravia - Římanka G.G.Marquez - Láska za časů cholery Joseph Heller - Hlava XXII G.Orwell - Farma zvířat S.Beckett - Čekání na Godota E.Ionesco - Plešatá zpěvačka Úkol č. 3 U.Eco se narodil v r. 1932 v Itálii. Vystudoval filozofii, později se začal věnoval i sémiologii a estetice. Od 70. let působil jako profesor na univerzitě v Bologni. Patří mezi čelné představitele postmoderny. Píše odborné práce z oblasti estetiky, literární teorie, sémiologie a lingvistiky. Dosud napsal 6 románů. Literární směr postmoderna Úkol č. 4 Foucaultovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne, Baudolino, Tajemný plamen královny Loany, Pražský hřbitov Pražský hřbitov Úkol č. 5 Znaky postmoderny dvojúrovňové vnímání liter. díla, prolínání tradičního pojetí s experimentem, mystifikace, využití koláže ( v textu se mohou objevovat citáty, filozofické rozpravy, záznam historických událostí) atd. Úkol č. 6 Příběh vypráví mnich Adso z Melku, jenž jako mladý novic doprovází na cestách do Itálie učeného františkána Viléma z Baskervillu. Při pobytu v jednom nejmenovaném klášteře se stávají svědky několika vražd, které františkán pomáhá řešit. Klášter má obrovskou knihovnu, ta ukrývá vedle vzácných spisů i Aristotelovu Poetiku část pojednávající o smíchu. Rukopis je příčinou mnoha zdánlivě nevysvětlitelných událostí. Zároveň Adso v klášteře prožije i milostné vzplanutí, na které pak vzpomíná po celý život. Poslední den jejich pobytu knihovnu zachvátí požár a celé opatství je následně zničeno. Autor zvolil Adsona za vypravěče románu, protože příběh, který čtenáři zprostředkovává, se mu stal před mnoha lety, mnohému nemohl porozumět a teprve jako starý muž se rozhodl své paměti zapsat. Adso mladý novic z kláštera v Melku pocházel z bohaté rodiny, v mládí se setkává s významným učencem Vilémem z Baskervillu, kterého doprovází na jeho cestách do kláštera v Itálii. Je oslněn Vilémovou moudrostí i přehledem z oblasti historie i religionistiky. S jeho pobytem v klášteře v Itálii je spojen i milostný zážitek, na který nezapomněl celý život.
Úkol č. 7 Promyšlená kompozice, po prvotní mystifikaci a prologu se práce dělí do 7 kapitol - dnů, ty pak na podkapitoly odpovídající liturgickým hodinám. Dvojúrovňové vnímání románu práce je napsaná pro velmi vzdělaného čtenáře, ale i běžný čtenář je schopen dílu porozumět. Traktát ve středověku učené pojednání o náboženských otázkách Úkol č. 8 Zde jsou lvi. Poklad bylin Úryvek č. 1: skriptorium místnost v klášteře, kde byly ve středověku psány a překládány rukopisy iluminace knižní malba, výzdoba středověkých rukopisů iniciála první velké písmo v textu Úryvek č. 2 Úryvek je ze závěru knihy. Adso po letech ještě jednou navštíví bývalé opatství, ale zjišťuje, že vše je nenávratně zničeno. Na sklonku svého života začíná zapisovat dávné vzpomínky na neobvyklé události, kterých byl jako mladý mnich svědkem. Úryvek č. 3 U.Eco patří mezi znalce středověké estetiky, filozofie a samozřejmě historie. V díle poukazuje na velmi těžký život prostých lidí, zároveň podává jakousi obhajobu těch, kteří se snažili svým vstoupením do různých sekt přežít životní těžkosti. Úryvek č. 4 Slepý stařec Jorge se ve snaze zabránit zániku starého světa pokouší ukrýt před veřejností Aristotelovu knihu Poetika část pojednávající o smíchu, protože si uvědomuje, že smích osvobozuje, zbavuje prostý lid strachu. Úryvek č. 5 Den šestý Úryvek č. 6 Symbolika je spojena s užitím posvátných čísel. Budova kniha byla koncipována jako labyrint. Labyrint je symbolem světa. Budova ukrývala nejen vzácné rukopisy, ale práce, které obsahovaly černou magii, především však Aristotelovu Poetiku část pojednávající o smíchu.