Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Posouzení podle 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Mgr. Ivana Paukertová Brno, únor 211
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Obsah 1. Úvod 4 1.1 Zadavatel:... 4 1.2 Cíl posouzení:... 4 1.3 Zpracovatel SEA... 4 1.4 Zpracovatel Naturového posouzení... 4 1.4 Postup zpracování hodnocení... 4 1.4.1 Podklady... 4 1.4.2. Intertové zdroje:... 4 2. Údaje o koncepci 5 2.1 Název koncepce... 5 2.2 Základní údaje... 5 2.3 Hlavní cíle koncepce... 5 3. Údaje o EVL 9 3.1 Identifikace dotčených lokalit... 9 3.2 EVL Údolí Jihlavy k.ú. Hrubšice... 9 3.2.1 Popis Údolí Jihlavy v... 9 3.2.2 Předměty ochrany EVL Údolí Jihlavy... 1 3.2.3 Dotčené předměty ochrany EVL Údolí Jihlavy v k.ú. Hrubšice... 11 3.3 EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence k.ú. Budkovice... 12 3.3.1 Popis EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence... 12 3.3.2 Předměty ochrany EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence... 13 3.3.3 Dotčené předměty ochrany EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence... 14 3.4 EVL Řeka Rokytná k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí... 15 3.4.1 Popis EVL Řeka Rokytná... 15 3.4.2 Předměty ochrany EVL Řeka Rokytná... 16 3.4.3 Dotčené předměty ochrany EVL Řeka Rokytná... 16 3.5 EVL Pekárka k.ú. Alexovice... 16 3.5.1 EVL Pekárka... 16 3.5.2 Předměty ochrany EVL Pekárka... 17 3.5.3 Dotčené předměty ochrany EVL Pekárka... 17 3.6 EVL Krumlovský les... 18 3.6.1 EVL Krumlovský les... 18 3.6.2 Předměty ochrany EVL Krumlovský les... 19 3.6.3 Dotčené předměty ochrany EVL Krumlovský les... 19 4. Hodnocení vlivu koncepce na EVL 2 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení... 2 4.2 Možné vlivy koncepce... 2 4.3 Hodnocení vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany... 2 4.3.1. Popis dotčených předmětů ochrany, ekologické nároky... 2 4.3.2. Kvantitativní údaje... 22 4.3.3. Kvalita výskytu... 26 4.3.4 Identifikace vlivů koncepce na předměty ochrany... 29 4.3.5 Podíl ovlivněné rozlohy/populace předmětů ochrany v dotčených lokalitách... 3 4.3.6 Významnost vlivů... 3 4.3.7 Závěr vlivy koncepce na předměty ochrany... 34 4.4. Hodnocení vlivu koncepce na celistvost lokalit... 36 4.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů... 36 4.6. Opatření navržená ke snížení bo eliminaci mírných gativních vlivů... 36 4.6.1 EVL Údolí Jihlavy... 36 2
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 5. Závěr 37 6. Literatura a použité zdroje 38 6.1 Odborná literatura... 38 6.2 Další použité zdroje... 38 3
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Posouzení podle 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 1. Úvod 1.1 Zadavatel: Urbanistické středisko Brno, spol.s r.o. 1.2 Cíl posouzení: Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal koordinované stvisko č.j. JMK 448/211 ze d 12.4. 211, které vyloučilo významný vliv na lokality soustavy Natura 2 EVL Údolí Jihlavy v k.ú. Hrubšice, EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence v k.ú. Budkovice, EVL Řeka Rokytná v k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí, EVL Pekárka v k.ú. Alexovice 1.3 Zpracovatel SEA LÖW & spol., s.r.o., Doc.ing.arch. Jiří Löw, autorizovaná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí Vrvská 12, 614 Brno tel.: 545 576 25, lowaspol@lowaspol.cz 1.4 Zpracovatel Naturového posouzení Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí Autorizovaná osoba pro posouzení podle 45i č.j. 352/ENV/6, 1222/63/6 ze d 5.9.27 Řezáčova 28, 624 Brno Tel.: 63 39 62 9 IČ: 686 72 217 www.paukertova.cz ivana@paukertova.cz 1.4 Postup zpracování hodnocení 1.4.1 Podklady * Postup posuzování vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, Věstník vlády, 4/2/26, str. 1-42 * Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Věstník MŽP, XVII/11/27. 1.4.2 Intertové zdroje: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs Mapový server AOPK http://mapy.nature.cz Údaje o druzích http://www.biomonitoring.cz 4
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 2. Údaje o koncepci 2.1 Název koncepce Územní plán Ivančice návrh (podle zákona 183/26 Sb. ve znění pozdějších předpisů) 2.2 Základní údaje Katastrální území: Alexovice, Budkovice, Hrubšice, Ivančice, Kounické Předměstí, Letkovice, Němčice, Řeznovice Obec: Ivančice Obec s pověřeným obecním úřadem: Ivančice Obec s rozšířenou působností: Ivančice Kraj: Jihomoravský Obor: Územní plánování Charakter záměru: Koncept územního plánu, jako základního dokumentu vytvářejícího podmínky pro všestranný rozvoj sídla. Účel záměru: Cílem a obsahem územního plánu je vymezení a uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití, s důrazem na uspořádání zastavěných a zastavitelných ploch a stvení základních zásad organizace území, včetně postupu při jeho využití a podmík výstavby tak, aby byly vytvořeny předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, se zvláštním zřetelem na životní prostředí a jeho ochranu. Objednatel ÚP: Město Ivančice Pořizovatel ÚP: Městský úřad Ivančice, odbor regionálního rozvoje Zpracovatel ÚP: Ing. arch. Emil Navrátil, autorizovaný architekt č. 742 Urbanistické středisko Brno, spol. s.r.o. Příkop 8, 62 Brno tel.: +42 545 175 793, fax: +42 545 175 892 www.usbrno.cz, e-mail: navratil@usbrno.cz Předpokládaná doba platnosti ÚP: omezena Přeshraniční vlivy: Varianty záměru: 2 2.3 Hlavní cíle koncepce Základní koncepce rozvoje obce Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro rozvoj města a jeho částí formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, s důrazem na vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmík. Pro udržitelný rozvoj města jsou navrženy tyto koncepční zásady: společnost atraktivní město cíl : moderní prosperující město služeb, výroby a inovací, je atraktivní místo pro rozvoj lidských zdrojů a stabilizaci společnosti včetně demografického potenciálu města hospodářství v evropském prostoru cíl : dobrá dopravní obsluha a napojení na dopravní koridory je předpokladem k podpoře podnikání a rozvoji cestovního ruchu a ke stabilizaci hospodářství zvýší se potenciál města pro rozvoj pracovních příležitosti 5
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 prostředí místo s rozmanitostí života v harmonii s prostředím cíl : regerace je zaměřena na zvýšení kvality života - rozmanité formy života v kvalitním prostředí - bydlení, volnočasové aktivity v prostředí atraktivní architektury a rozvoj dobře fungující infrastruktury v těsné návaznosti na přírodní prostředí pronikající do města Pro dosažení těchto cílů je nutno dodržet zásady ochrany a kultivace hodnot území a navrženou urbanistickou koncepci rozvoje území. Koncepce rozvoje území města Ivančice ve variantě A i B vychází z podmínky respektování definovaných a chráněných hodnot území, která je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, a dále z požadavku vymezení rozvojových ploch obce s hlavním cílem zabezpečení souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Územní plán vymezuje: plochy bydlení v bytových domech BH, plochy smíšené obytné městské SM, plochy smíšené obytné venkovské SV, plochy smíšené městského centra SC, plochy veřejné infrastruktury OV, plochy komerčních zařízení malých a středních OM, plochy komerčních zařízení plošně rozsáhlých OK, plochy veřejných pohřebišť OH, plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS, plochy dopravní infrastruktury silniční DS, plochy dopravní infrastruktury železniční DZ, plochy dopravní infrastruktury, účelové komunikace DU, plochy veřejných prostranství PV, plochy zeleně veřejných prostranství ZV, plochy zeleně přírodního charakteru ZZ, plochy zeleně ochranné a izolační ZO, plochy těžkého průmyslu a ergetiky VT, plochy lehkého průmyslu VL, plochy zemědělské výroby VZ, plochy smíšené výrobní VS, plochy individuální rekreace RI, plochy specifické rekreace RX, plochy vodní a vodohospodářské W, plochy přírodní NP, plochy smíšené zastavěného území přírodní NSp. 6
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 7
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 8
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 3. Údaje o EVL 3.1 Identifikace dotčených lokalit Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal koordinované stvisko č.j. JMK 448/211 ze d 12.4. 211, které vyloučilo významný vliv na lokality soustavy Natura 2 EVL Údolí Jihlavy v k.ú. Hrubšice, EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence v k.ú. Budkovice, EVL Řeka Rokytná v k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí, EVL Pekárka v k.ú. Alexovice. 3.2 EVL Údolí Jihlavy k.ú. Hrubšice 3.2.1 Popis EVL Údolí Jihlavy Kód lokality: CZ614134 Kraj: Jihomoravský, Vysočina Rozloha: 861.9281 ha Biogeografická oblast: kontintální Kategorie ochrany: PP přírodní památka, NPR národní přírodní rezervace, PR přírodní rezervace Hluboce zaříznuté říční údolí údolí řeky s četnými meandry, mrazovými sruby a občasnými suťovisky na příkrých svazích s četnými erozními zářezy a roklemi. Dále od říčního údolí nacházíme mírné svahy, hřbety a svažité plošiny. Výrazně jsou zastoupeny serpentinity, ve větších tělesech i v řadě menších vložek. Rozsáhlá a z řady hledisek unikátní lokalita s výskytem mnoha ohrožených typů stvišť, velmi vysoká druhová diverzita, výskyt velkého počtu ohrožených druhů rostlin a živočichů. Součástí EVL je i známá Mohelenská step. Vegetační kryt je tvořen především hercynskými dubohabřinami (L3.1), které převládají na plošinách i mírnějších svazích. Exponované polohy výslunných skal pokrývají acidofilní teplomilné doubravy (L6.5), a to i v extrémních podobách s kručinkou chlupatou (Genista pilosa) (L6.5A). Sušší plošiny a svahy na granulitech jsou stvištěm suchých acidofilních doubrav (L7.1). V často inverzních polohách bází skal a suťových polí se vyskytují suťové lesy (L4). Na severních a západních svazích na serpentinitech se nacházejí perialpidské hadcové bory (L8.3), extrémní stviště na granulitech i hadcích osídlují reliktní boreokontintální bory bez lišejníků (L8.1B). Vlastní tok Jihlavy tvoří z velké části makrofytní vegetace vodních toků (V4A) a doprovází jej říční rákosiny (M1.4) a vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů (K2.1). Potoční a degradované olšovo-jasvé luhy (L2.2B) jsou naopak mapovány relativně zřídka. Velmi pestrá je skladba lesní vegetace, přirozené i náhradní. Nejvýznamnější jsou úzkolisté suché (T3.3) a subpnské stepní trávníky (T3.3A) v komplexu Mohelenské hadcové stepi. Výskyt přirozeného bezlesí indikuje skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1), plošně významná je štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2), místy lze nalézt i vysokostébelnou vegetaci skalních terásek (S1.3). Tyto typy vegetace jsou doprovázeny společenstvy nízkých xerofilních křovin se skalníky (K4A) a suchých bylinných lemů (T4.1). Roztroušeně jsou přítomné drobné plošky s acidofilní vegetací jarních efemér a sukulentů (T6.1). Běžnější náhradní lesní vegetaci zastupují mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a acidofilní suché trávníky (T3.5), v menší výměře jsou zastoupeny i podhorské acidofilní trávníky (T5.5), mezofilní bylinné lemy (T4.2) a mezofilní křoviny (K3). Velmi pestrá je flora území s řadou významných a ohrožených druhů, např. trávnička obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini), sleziník hadcový (Asplenium cuifolium), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), zvok boloňský (Campanula bononiensis), dvouřadec pozdní (Cleistoges serotina), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens, lýkovec vonný (Daph corum), třemdavu bílou (Dictamnus albus), pryšec hranatý (Euphorbia angulata), p. sivý menší (E. seguieriana subsp. minor), křivatec český 9
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 (Gagea bohemica), lopuštík skloněný (Hackelia deflexa), oman oko Kristovo (Inula oculuschristi), oman srstnatý (Inula hirta), podmrvka hadcová (Notholaena marantae), vstavač kukačka (Orchis morio), záraza bílá (Orobanche alba), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční český (P. pratensis subsp. bohemica), bažanka vejčitá (Mercurialis ovata), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), starček roketolistý (Secio erucifolius), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), hadí mord rakouský (Scorzora austriaca), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl Ivanův (S. pennata), k. sličný (S. pulcherrima), k. tenkolistý (S. tirsa), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), lněnku alpskou (Thesium alpinum), penízek horský (Thlaspi montanum), ovsiřík štíhlý (Ventenata dubia), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a řada dalších. Ohrožené druhy živočichů reprezentují cenné teplomilné druhy pavouků (Ozyptila kopulai, Xysticus marmoratus), mravenců (Plagiolepis vindobonsis, Camponotus aethiops) a dalších bezobratlých (Ephippigera ephippiger, Zygaena laeta, Cycnia luctuosa aj.). Početná je populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Z významných obratlovců lze uvést např. velkou, ale vitální kolonii sysla obecného (Spermophilus citellus) a hojnou ještěrku zelenou (Lacerta viridis). Území bylo výrazně poškozeno výstavbou vodní nádrže Mohelno (součást ergetické soustavy JE Dukovany) v 7. létech 2. Století, vliv JE se jvíce projevuje změnou vodního režimu v Jihlavě pod hrází přehrady (roční průběh teplot a úrovně hladiny). Území je pod značným rekreačním tlakem (chaty, turistika). Negativní vlivy lesnického hospodaření (převod listnatých porostů na jehličnaté monokultury) se jvíce projevuje na přístupnějších plošinách. Degradaci lesní vegetace urychluje masivní invaze týkavky malokvěté (Impatiens parviflora). Lidskou činností podmíněné biotopy stepních suchých trávníků jsou při ukončení či trvající absenci vhodné péče ohroženy ecesí dřevin, šířením akátu a zarůstáním vzrůstnými druhy - třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Část cenných ploch je již pod pravidelnou péčí (pastva ovcí, tlumení dřevin). Management: Lesní porosty v přírodním komplexu jsou většinou lesy ochranné na příkrých svazích. V přístupnějších lesních porostech je třeba při obnově upřednostňovat šetrné způsoby, resp. alespoň porosty obnovovat autochtonními listnatými dřevinami a rozšiřovat plochy jehličnatých kultur. Mezofilní louky v nivě je třeba nadále pravidelně kosit. Na plochách suchých a stepních trávníků (hlavně v okolí Mohelna, Biskoupek a Hrubšic) je třeba udržovat či rozšiřovat optimální péči - extenzivní jednorázovou pastvu ovcí a koz. Na zvláště zachovalých plochách či extrémních stvištích je možno občas pastvu vychat, jlépe s ohledem na průběh počasí (přísušky aj.). Na některých lokalitách primárního i sekundárního bezlesí, kde probíhá ecese dřevin, je nutno provádět jejich tlumení či odstraňování. Pozornost je třeba dále věnovat invazním druhům rostlin - především akátu a týkavce žláznaté (Impatiens glandulifera). Management stvišť přástevníka kostivalového Callimorpha quadripunctaria spočívá v zachování jejich lesostepního charakteru, tj. ve výše uvedeném odstraňování náletových dřevin, regulaci porostu sečením, popř. řízenou pastvou. Ve vymezených územích je nutno zachovávat lesní lemy. Obecně je třeba v rámci zásahů respektovat i životní nároky ohrožených živočichů, zvláště bezobratlých (mozaikovitý charakter zásahů, jejich časové i prostorové rozložení, vychávání plošek, cyklické zásahy aj.). 3.2.2 Předměty ochrany EVL Údolí Jihlavy Typy přírodních stvišť: * prioritní typy přírodních stvišť 1
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 326 619 621 624* 822 917 918* 91I* Stviště/Biotop Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt Pnské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých Subpnské stepní trávníky T3.3A Subpnské stepní trávníky Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Dubohabřiny asociace Galio-Carpitum L3.1 Hercynské dubohabřiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy Eurosibiřské stepní doubravy L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa) Předmět ochrany Druhy - rostliny: Nejsou předmětem ochrany. Druhy - živočichové: * označuje prioritní druhy České jméno přástevník kostivalový Latinské jméno Callimorpha quadripuncotaria 3.2.3 Dotčené předměty ochrany EVL Údolí Jihlavy v k.ú. Hrubšice * prioritní stviště Kód Biotop 326 V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) 619 Výskyt v EVL v Komentář k.ú. Hrubšice Nepřekrývá se s návrhovými plochami, přímé ovlivnění lze vyloučit Ovlivnění 11
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 621 624* T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých Nepřekrývá se s návrhovými plochami, přímé ovlivnění lze vyloučit Přímé sousedství s jednou návrhovou plochou, za určitých okolností může nastat přímý vliv Nepřekrývá se s návrhovými plochami, přímé ovlivnění lze vyloučit T3.3A Subpnské stepní trávníky 822 917 918* 91I* S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin L3.1 Hercynské dubohabřiny L4 Suťové lesy L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa) Druh přástevník kostivalový Výskyt Komentář Za určitých okolností může nastat přímé ovlivnění Ovlivnění 3.3 EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence k.ú. Budkovice 3.3.1 Popis EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence Kód lokality: CZ624128 Kraj: Jihomoravský Rozloha: 99.3176 ha Biogeografická oblast: kontintální Kategorie ochrany: NPR národní přírodní rezervace, PP přírodní památka Území je tvořeno třemi oddělenými celky, z nichž první se nachází na pravobřežním svahu údolí říčky Rokytné nad centrem Moravského Krumlova, druhé pak na obou svazích údolí Rokytné mezi obcemi Rokytná a Budkovice a třetí v levobřeží pod osadou Budkovice. Podklad je většinou tvořen slepenci permského stáří (tzv. rokytenské slepence). Pro tmel rokytenských slepenců je charakteristická jeho mírná bazicita, čímž se liší od jiných slepenců v okolí Brna. Tato vlastnost podmiňuje zvýšený výskyt bazifilních druhů rostlin. Reliéf je velice členitý, řeka Rokytná vytváří v těchto místech několik meandrů, které díky členitosti a sklonitosti vytvářejí efekt přirozených skalních amfiteátrů. V území je možné nalézt svahy jrůznější orientace a sklonu, četné skalní výchozy a kolmé skalní stěny, což v kombinaci s různým chemismem půdy vytváří podmínky pro vznik řady odlišných rostlinných společenstev na poměrně malém prostoru. V území se vyskytuje řada unikátních rostlinných společenstev, která se zachovala v geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně zajímavém a členitém útvaru údolí. Díky množství kombinací abiotických podmík (orientace, sklon, vlhkost, lokální chemismus půdy) se v tomto území vyvinula řada společenstev různého charakteru, díky kterým celé území získalo na mimořádném druhovém bohatství (ověřeno na 55 druhů vyšších rostlin). Vegetace skal, lesostepí, lesů a lesních lemů, která se na území nachází, je druhově velmi bohatá a zahrnuje řadu chráněných a ohrožených druhů. Velmi hodnotná jsou lesní společenstva dubohabřin, šípákových doubrav a reliktních lipin, která jsou dochována v téměř přirozené druhové skladbě. Na území je zastoupen rod Quercus všemi svými druhy přirozeně se vyskytujícími v ČR. 12
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Jedná se o komplex lesních vegetace v mozaice s lesní vegetací skal, lesostepí, lesních lemů a křovin s výskytem řady ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů. Vegetace představuje teplomilné doubravy as. Corno-Quercetum, v odvápněných partiích as. Sorbo torminalis-quercetum, lesní lemy as. Geranio-Dictamtum, nízké křoviny as. Prutum fruticosae a především skalní step as. Medicagini prostratae-festucetum pallentis (sv. Alysso-Festucion pallentis). Na horních hranách severně orientovaných svahů jsou vyvinuty reliktní lipiny Sesleri albicantis-tilietum cordatae, na strmých svazích pěchavové trávníky as. Diantho moravici-seslerietum albicantis (sv. Diantho lumnitzeriseslerion) a skalníkové křoviny as. Junipero communis-cotoastretum integerrimae. Na hlinitých podsvahových deluviích jsou dubohabřiny Melampyro morosi-carpitum. V říční nivě se vyvíjí jasvo-olšové údolní luhy (Stellario-Altum glutinosae). Lokalita mnoha zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. řeřišnice skalní (Cardaminopsis petraea), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), pískavice thesalská (Trigolla monspeliaca), oměj jedhoj (Aconitum anthora), dvouřadec pozdní (Cleistoges serotina), devaterka poléhavá (Fumana procumbens), křivatec český (Gagea bohemica), kosatec nízký (Iris pumila), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), pryskyřník illyrský (Ranunculus illyricus), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), l. trojprstý (S. tridactylites), ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), k. sličný (S. pulcherrima), k. tenkolistý (S. tirsa), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), aj. V EVL se nachází sedm lokalit výskytu koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) a tři lokality výskytu endemického hvozdíku moravského (Dianthus moravicus): Lokalita hostí rovněž řadu chráněných druhů živočichů. Z bezobratlých je na lokalitě hojně zastoupena kudlanka nábožná (Mantis religiosa), dále se zde vyskytuje např. pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), krasec uherský (Anthaxia hungarica), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) - zájmový druh NATURA 2, v přirozeném úseku řeky Rokytné byl potvrzen výskyt kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum). Z legislativně chráněných druhů plazů se v zájmovém území vyskytuje např. ještěrka zelená (Lacerta viridis), užovka hladká (Corolla austriaca), užovka obojková (Natrix natrix), z obojživelníků ropucha obecná (Bufo bufo), z avifauny např. strnad luční (Miliaria calandra), křepelka polní (Coturnix coturnix), sova pálená (Tyto alba), dudek chocholatý (Upupa epops), výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax). Aktuálním problémem je zarůstání některých partií v rokytenské části území trnovníkem akátem, který zde byl v minulosti vysazen a místy se pozvolna šíří. Zdá se však, že rozšíření většiny akátových porostů je však již stabilizováno a k žádnému dalšímu masivnímu šíření dochází. V lokalitě Tábor se nachází také výsadba šeříku, postupně se šířící díky výmladnosti. Části dříve obhospodařované pastvou v současnosti zarůstají křovinami - hrozí bezpečí ústupu xerotermních trávníků z těchto ploch. V částech, které bezprostředně navazují na plochy intenzivně zemědělsky využívané, lze i nadále očekávat bezpečí splachů. Lze však předpokládat, že jejich dopad na území v posledním období poklesl díky poklesu intenzity používání agrochemikálií. Za možné ohrožení lze považovat turistiku, která je v daném území sezónní záležitostí. V průběhu celého roku je lokalita navštěvována pro atraktivní vyhlídky do krajiny - především okolí kaple sv. Floriána a Křížový vrch. Podél říčního koryta se souvisle vyskytují porosty původního expanzivního druhu - týkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). 3.3.2 Předměty ochrany EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence Typy přírodních stvišť: * prioritní typy přírodních stvišť 13
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 4A* 611* 619 624* 822 Stviště/Biotop Kontintální opadavé křoviny K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoaster spp.) Vápnité bo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy třesku výběžkatého Pnské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky Subpnské stepní trávníky T3.3A Subpnské stepní trávníky Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Předmět ochrany Druhy - rostliny: * označuje prioritní druhy České jméno Latinské jméno hvozdík moravský Dianthus moravicus koniklec velkokvětý Pulsatilla grandis Druhy - živočichové: * označuje prioritní druhy České jméno tesařík obrovský Latinské jméno Cerambyx cerdo 3.3.3 Dotčené předměty ochrany EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence Kód Biotop Výskyt v EVL v k.ú. Komentář Budkovice K4A Nízké xerofilní křoviny porosty se skalníky (Cotoaster 4A* spp.) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy třesku 611* výběžkatého 619 T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) 619 T3.2 Pěchavové trávníky Ovlivnění Nachází se v sousedství návrhových ploch ve vzdálenosti asi 1 m, za určitých okolností může nastat přímý vliv Nachází se v sousedství návrhových ploch ve vzdálenosti asi 1 m, za určitých okolností může nastat přímý vliv Nepřekrývá se s návrhovými plochami, přímé ovlivnění lze vyloučit 14
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 T3.3A Subpnské stepní 624* trávníky S1.2 Štěrbinová vegetace 822 silikátových skal a drolin Nachází se v sousedství návrhových ploch ve vzdálenosti asi 1 m, za určitých okolností může nastat přímý vliv Druh Výskyt Komentář Ovlivnění koniklec velkokvětý hvozdík moravský tesařík obrovský Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k charakteru ploch a biologii druhu lze vyloučit i přímé ovlivnění Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k charakteru ploch a biologii druhu lze vyloučit i přímé ovlivnění Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k biologii druhu lze vyloučit i přímé ovlivnění 3.4 EVL Řeka Rokytná k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí 3.4.1 Popis EVL Řeka Rokytná Kód lokality: CZ623819 Kraj: Jihomoravský, Vysočina Rozloha: 123.6679 ha Biogeografická oblast: kontintální Kategorie ochrany: NPR národní přírodní rezervace, PP přírodní památka EVL zahrnuje dolní část toku Rokytné od obce Pulkov po soutok s Jihlavou v délce cca 5 km. Reliéf je pahorkatinný v bezprostředním okolí řeky se vytvářejí ploché údolní nivy. V půdním pokryvu se vyvíjejí fluvizemě. Údolí říčky Rokytné je geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně členité, v některých úsecích hluboce zaříznuté údolí meandrujícího toku s minimem přítoků typické vysokou rozkolísstí průtoků až vysycháním s bohatým oživením dna vodními bezobratlými. Zachovány jsou často staré břehové porosty (olše, vrba, jasan, dub, babyka.) Z předmětů ochrany na této lokalitě se vyskytují velevrub tupý (Unio crassus) a hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus). Potvrzen byl výskyt kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum). Z dalších chráněných druhů se vyskytují např. užovka obojková (Natrix natrix.), užovka podplamatá (N. tessellata). Lokalita je významná především z hlediska výskytu hrouzka běloploutvého (Gobio albipinnatus), pro kterého jde o jednu ze tří vymezených evropsky významných lokalit v ČR. Její hodnota spočívá zejména v rozsahu a do značné míry v přirozeném stavu řečiště. Dalším předmětem ochrany zde je velevrub tupý (Unio crassus). Management: Důležité je zachovat přirozený charakter toku, v zarybňovacích plách pro tyto mimopstruhové revíry radikálně omezit vysazování přirozených predátorů hrouzka běloploutvého. Zachovat přirozený charakter toku, zabránit budování příčných staveb na toku, které by měly gativní vliv na populace předmětů ochrany. Zamezit vypouštění odpadních vod z přilehlých obcí. 15
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 3.4.2 Předměty ochrany EVL Řeka Rokytná Typy přírodních stvišť Nejsou předmětem ochrany. Druhy - rostliny: Nejsou předmětem ochrany. Druhy - živočichové: * označuje prioritní druhy České jméno hrouzek běloploutvý velevrub tupý Latinské jméno Gobio albipinnatus Unio crassus 3.4.3 Dotčené předměty ochrany EVL Řeka Rokytná Druh hrouzek běloploutvý velevrub tupý Výskyt v k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí Komentář Ovlivnění Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k biologii druhu lze vyloučit i přímé ovlivnění Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k biologii druhu lze vyloučit i přímé ovlivnění 3.5 EVL Pekárka k.ú. Alexovice 3.5.1 EVL Pekárka Kód lokality: CZ622175 Kraj: Jihomoravský Rozloha: 12.8212 ha Biogeografická oblast: kontintální Kategorie ochrany: PP přírodní památka Lokalita leží cca 2,5 km ZJZ od Ivančic, v údolí Jihlavy, při západním okraji obce Alexovice po pravé straně silnice směrem do Řeznovic. Podklad je tvořen permokarbonskými slepenci a pískovci. Reliéf je tvořen strmými severně orientovanými svahy se skalními výchozy. Na vápnitých permokarbonských horninách vznikly kambizemě - (modální var. mesobasická, rubifikovaná). Jedná se o výrazné skalní útvary permokarbonských červených pískovců a slepenců nad tokem řeky Jihlavy se severní expozicí. Skalnaté svahy PP Pekárka jsou ds z velké části porostlé dřevinami s dominancí žádoucího akátu (Robinia pseudacacia). Lokalita je významná jako typická ukázka teplomilných skalních a stepních společenstev na slepencích v údolí řeky Jihlavy s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Cenné travinobylinné formace, především pěchavové trávníky sv. Diantho lumnitzeri-seslerion a skalní terásky s dominantní pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a lomikámem vždyživým (Saxifraga paniculata) jsou vyvinuty ve vrcholové části a v prostoru obnažených skalnatých partií (25-3 metrů vysokých skal). 16
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Lokalita patří k jvýznamnějším botanickým lokalitám na Brněnsku. Je odtud známo 19 zvláště chráněných druhů rostlin a dalších 31 druhů zařazených v Červeném seznamu. K jvzácnějším patří řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), hvozdík moravský (Dianthus moravicus), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp. varia), zvok boloňský (Campanula bononiensis), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), tařice horská (Alyssum montanum), zvok moravský (Campanula moravica), růže galská (Rosa gallica) bo hadí mord rakouský (Scorzora austriaca). V poslední době (od roku 1995) se podařilo prokázat výskyt hvozdíku sivého (Dianthus gratipolitanus), hvozdíku pyšného (Dianthus superbus) a chudiny zední (Draba muralis). Jedna z mála lokalit hvozdíku moravského (Dianthus moravicus) na jihozápadní Moravě. Hvozdík vytváří na teráskách strmých partií skal kompaktní polštáře - polykormony, často společně s pěchavou vápnomilnou (Sesleria caerulea) a lomikámem vždyživým (Saxifraga paniculata). Populace je perspektivní a byla odhadnuta na několik desítek (cca 5) samostatných polykormonů. Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) - několik desítek jedinců roste v horní části svahu při horní hraně a na skalních teráskách. Populace je perspektivní, pouze část při horní hraně svahu je ohrožena expanzí akátu z okolních porostů. Lokalita jako celek je silně ohrožena dlouhodobým šířením žádoucího původního akátu (Robinia pseudacacia), v zapojených porostech navíc s žádoucím bezem černým (Sambucus nigra) v podrostu. Obě tyto dřeviny zhodnocují přirozenou dřevinnou skladbu porostů. V posledním období se akát spontánně šíří i na zbývající volné travnaté a skalnaté plochy, v jejichž okrajích je již patrný vývoj k vegetaci s dominujícími nitrofilními druhy rostlin. Negativním jevem je rovněž početný výskyt stvištně zcela původního smrku (Picea abies). 3.5.2 Předměty ochrany EVL Pekárka Typy přírodních stvišť Nejsou předmětem ochrany. Druhy - rostliny: * označuje prioritní druhy České jméno hvozdík moravský koniklec velkokvětý Latinské jméno Dianthus moravicus Pulsatilla grandis Druhy živočichové Nejsou předmětem ochrany. 3.5.3 Dotčené předměty ochrany EVL Pekárka Druh koniklec velkokvětý Výskyt v k.ú. Alexovice hvozdík moravský Komentář Ovlivnění Návrhové plochy leží mimo EVL, vliv může být pouze přímý Návrhové plochy leží mimo EVL, vliv může být pouze přímý 17
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 3.6 EVL Krumlovský les 3.6.1 EVL Krumlovský les Kód lokality: CZ62464 Kraj: Jihomoravský Rozloha: 1945.5222 ha Biogeografická oblast: kontintální, pnská Kategorie ochrany: PR přírodní rezervace Rozsáhlý lesní komplex nacházející se v Bobravské vrchovině východně od Moravského Krumlova, mezi obcemi Vedrovice, Budkovice, Jezeřany a Moravský Krumlov. Podkladem je biotitický grdiorit s psamitickým rozpadem, u obce Vedrovice do území zasahují písky bádenského moře. Jižní okraje lesního masívu severně od obce Vedrovice jsou pokryty místy vysokou vrstvou spraší bo sprašovými hlínami zasahujícími dosti daleko do nitra lesního masívu. Reliéf je pahorkatinný s několika významnými vrcholy. Půdní pokryv tvoří kambizemě (modální var. mesobazická a dystrická). V místě sprašového překryvu se vytvářejí hnědozemě. V území se nachází relativně zachovalé přirozené lesní porosty hercynských a pnských dubohabřin (L3.1 a L3.4) a teplomilných doubrav (jednotky L6.4 a L6.2) s výskytem řady vzácných druhů v podrostu. Masív Krumlovského lesa je cenný především tím, že je zřejmě relativně dlouho zalesněným územím, které bylo schopno zachovat řadu postupujících floristických prvků. Celé území je tvořeno plošinami na plochých vrcholech kopců a rozbrázděno hlubokými údolíčky s občasnými bo trvalými drobnými toky a s mnoha tůněmi. Dominantním typem vegetace jsou hercynské dubohabřiny (L3.1), které jsou soustředěny do údolíček potoků i na plošiny, zvláště tam, kde existují návěje spraší a sprašové hlíny. V území jsou vyvinuty v přechodné formě ke karpatským dubohabřinám s významným zastoupením ostřice chlupaté (Carex pilosa) současně s jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), svízelem lesním (Galium sylvaticum), sasankou hajní (Amo morosa), kostřavou různolistou (Festuca heterophylla), ohroženou okroticí dlouholistou (Cephalanthera longifolia), hlístníkem hnízdákem (Neottia nidus-avis - druh vyžadující pozornost dle Červeného seznamu) a s dalšími hajními prvky. Na plošinách a vrcholech kopců a na jejich jižních svazích jsou pak nahrazeny často druhově chudými teplomilnými acidofilními doubravami. V jižní části území se na sprašových návějích vyskytují i pnské dubohabřiny (L6.2) s řadou teplomilných prvků. V dubohabřinách se ostrůvkovitě vyskytují středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4), většinou v degradované formě s výskytem řady vzácných druhů v podrostu jako např. ohrožená lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ohrožený medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), kriticky ohrožený lýkovec vonný (Daph corum), ohrožená okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum - druh C3 Červeného seznamu), ohrožená třemdava bílá (Dictamnus albus) a dalších. Nelesní biotopy jsou zastoupeny jen vzácně ve formě degradovaných fragmentů ovsíkových (T1.1) a bezkolencových luk (T1.9) s posledními a ojedinělými výskyty druhů jako silně ohrožený kosatec sibiřský (Iris sibirica) bo hvozdík pyšný (Dianthus superbus). V celé ploše jsou v lese roztroušeny tůně, kaluže a mokřady s výskytem čolka velkého (Triturus cristatus). Populace kriticky ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus) je velmi početná a životaschopná, pravidelně se rozmnožující. Z druhů, které jsou předmětem ochrany soustavy Natura 2 se vyskytuje také topýr černý (Barbastella barbastellus). Prakticky celé území je součástí rozlehlé obory zřízené v roce 1983 pro chov vysoké a černé zvěře. Na mnoha místech obory jsou umístěny krmeliště. Vlivem zvěře je na těchto místech stav vegetace jhorší, pokud vůbec zde vegetace existuje, je silně ruderální, omezená na 3-4 druhy. Vliv pastvy je jasně patrný téměř v 5% porostů, v ostatních dochází k určitému stupni degradace jen velmi pozvolna a ní to dosud výrazné. Asi u 4% porostů je 18
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 patrný menší bo větší vliv rycí činnosti prasete divokého. V letním aspektu se silně uplatňuje týkavka malokvětá (Impatiens parviflora), v ostatních, příp. v okolí krmelišť je častá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Na velkých plochách dochází k likvidaci porostů systémem náseků, dochází k mýcení porostů ve věku nižším ž v mýtním (DB v 6-8 letech!) a to na velkých plochách značně přesahujících povolenou rozlohu. Na vykácených plochách dochází k výsadbě původních druhů dřevin. Management: Likvidace původních dřevin a výsadba původních druhů. Zvýšení mýtního věku a zmenšení těžebních ploch, případně zavedení probírkové těžby. Snížení stavu zvěře. 3.6.2 Předměty ochrany EVL Krumlovský les Typy přírodních stvišť * označuje prioritní druhy Stviště/Biotop Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných bo hlinito641 jílovitých půdách (Molinion caeruleae) T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky 917 Dubohabřiny asociace Galio-Carpitum L3.1 Hercynské dubohabřiny 91G* Pnské dubohabřiny L3.4 Pnské dubohabřiny 91I* Eurosibiřské stepní doubravy L6.2 Pnské teplomilné doubravy na spraši L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy Předmět ochrany Druhy - rostliny: Nejsou předmětem ochrany. Druhy - živočichové: * označuje prioritní druhy Ćeské jméno čolek velký topýr černý Latinské jméno Triturus cristatus Barbastella barbastellus 3.6.3 Dotčené předměty ochrany EVL Krumlovský les EVL Krumlovský les zasahuje na katastr obce Budkovice, leží uvnitř lesního komplexu. Hranice EVL je od okraje lesa vzdálená asi 2 m, od jbližší návrhové plochy je hranice EVL vzdálená kolem 12 m. Přímé i přímé ovlivnění všech předmětů ochrany EVL Krumlovský les lze proto vyloučit. Z těchto důvodů EVL Krumlovský les pokládám za dotčenou EVL, je zmíněna pouze pro rozptýlení všech případných pochybností. 19
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 4. Hodnocení vlivu koncepce na EVL 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Podklady byly shledány jako dostatečné (při současném stavu znalostí a vědomostí). 4.2 Možné vlivy koncepce Vzhledem k tomu, že ani jedna z návrhových ploch leží uvnitř žádné z posuzovaných EVL a vzhledem k charakteru předmětů ochrany lze vyloučit všechny přímé vlivy. Vlivy mohou nastat pouze přímé, týkají se návrhových ploch bezprostředně sousedících s EVL bo návrhových ploch v blízkosti. 4.3 Hodnocení vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany 4.3.1. Popis dotčených předmětů ochrany, ekologické nároky 624* Subpnské stepní trávníky biotop T3.3A Tato jednotka se u nás vyskytuje výhradně na jižní Moravě v pnské biogeografické oblasti. Představuje zapojené až mezernaté obvykle druhově bohaté trávníky s dominancí trsnatých travin (kostřava valiská, ostřice nízká, různé druhy kavylů) a výskytem celé řady pnských druhů, významné je také zastoupení vstavačovitých. Tato společenstva se vyskytují obvykle na výslunných svazích, zpravidla na bazických horninách (vápence, vápnité slepence, vápnité paleogenní i ogenní sedimenty, spraše, čediče, amfibolity, hadce) na různě hlubokých půdách, od mělkých rendzin a rankerů až po hluboké půdy na spraši.651 619 Pnské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) biotop T3.1 Travino-bylinné porosty na otevřených, často skalnatých svazích. Podle charakteru půdy se na nich vytváří mozaika rostlinných společenstev od pionýrských porostů s dominancí sukulentů až po zapojené trávníky s dominancí druhů jako je kostřava sivá, ostřice nízká bo pěchava vápnomilná. Na jižně exponované svahy pronikají na jižní a jihozápadní Moravě pnské teplomilné druhy. Severně exponované svahy s mělkou půdou a skalní hřebínky osídlují druhy dealpínské a perialpínské, které preferují chladnější a stinnější mezofilní stviště. 611* Vápnité bo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) biotop T6.2B Pionýrské, řídce zapojené a nízké porosty s převahou efemérních vápnomilných druhů, drobných trvalek a sukulentních rostlin. Osídlují mělké půdy a droliny na skalnatém podkladu a často přecházejí i na samotné skalky. Převládajícím typem podkladu jsou vápence, ale podobná společenstva se tvoří i na ovulkanitech (andezity, čediče). Tato pionýrská společenstva hrají důležitou roli v sukcesním procesu, boť připravují substrát na pozdější uchycení travin. hvozdík moravský (Dianthus moravicus) Hvozdík moravský roste převážně na skalách a skalnatých stráních, zejména při horních okrajích hluboce zaříznutých říčních údolí, ve výškách 24 46 m n. m. Dává přednost severní expozici, ale má vazbu na specifický podklad, vyskytuje se na vápnitých slepencích, grdioritech, granulitu a rule. Stviště jsou vždy otevřená, zastíněná a hvozdík zde zpravidla má velkou konkurenci dalších druhů. Je to vytrvalá, trsnatá bylina vytvářející relativně husté polštáře s přezimujícími listnatými lodyhami. Silným hlavním kořem proniká hluboko do skalních spár. Kvete v květnu a červnu, v průběhu léta dozrávají semena. Jejich produkce je na lokalitách výrazně snižována působením parazitů a jejich klíčivost omezována periodickým vysycháním půdního povrchu. To vede k tomu, že se druh na lokalitách za běžných podmík gerativně rozmnožuje a jediným účinným způsobem rozšiřování je vegetativní rozrůstání, popř. zakořeňování odlomených lodyh. Je endemitem 2
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 malého území jihozápadní Moravy, reliktním druhem, který se vyvinul v průběhu čtvrtohor. V současné době je známo celkem sedm lokalit v údolí řek Dyje, Želetavky, Rokytné a Jihlavy. Žádná ze současných lokalit hvozdíku moravského ní významně ohrožena. Výskyt druhu na exponovaných a přístupných stvištích napomáhá jeho ochraně, přesto však může být ohrožen některými skalničkáři, kteří se jej pokoušejí přenést do kultury. Některé populace mohou být ohroženy zarůstáním stvišť dřevinným náletem (především akátem). Rostliny na turisticky exponovaných místech trpí šešlapem. V současné době lokality tohoto druhu žádná ochranářská opatření vyžadují. Potenciálním managementem by mohlo být odstraňování náletu dřevin, jako žádoucí dřevina se jeví zejména akát. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Koniklec velkokvětý roste především na suchých trávnících na hlubokých, živinami bohatých půdách s obvykle vápnitým podkladem, ale také na kyselých podkladech a výjimečně i na hadci. Je znám z mnoha typů vegetace, především ze stepních a skalních trávníků a z lemů teplomilných křovin. Je to vytrvalá trsnatá rostlina s vegetativním rozrůstáním. Kvete velmi časně, na přelomu března a dubna. Přestože je produkce nažek bohatá, obnova populací gerativním rozmnožováním je malá. Klíčení semen a růst semenáčků může úspěšně probíhat, jen když vegetace ní příliš hustá a biotop má dostatek otevřených ploch bez vegetace. Koniklec velkokvětý je středoevropský endemit, který má v České republice významnou část svého areálu. Roste na Moravě, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v severním Srbsku. Uváděl se i v Německu, ale v poslední době jsou německé populace řazeny k jinému taxonu. Těžištěm výskytu v České republice je jižní a střední Morava, v Čechách roste. Rozšířen je především v pnské části (Znojemsko-brněnská pahorkatina, Pavlovské kopce, Hustopečská pahorkatina a Hanácká pahorkatina) a zasahuje do přiléhajícího území (moravské podhůří Vysočiny, Moravský kras, podhůří Drahanské vrchoviny), ojediněle se vyskytuje na jižním okraji Českomoravské vrchoviny a v Bílých Karpatech. V současné době je druh znám z přibližně 2 lokalit v počtu mnoha desítek tisíc jedinců. Větší počet lokalit je především v širším okolí Brna a Znojma. Hlavní příčinou ohrožení druhu je zarůstání biotopů náletem dřevin (především akátu), zahušťování bylinného patra a hromadění stařiny. Nejohroženější jsou populace na bývalých pastvinách bo na stvištích, která byla v minulosti aspoň občasně sečena. V menší míře jsou některé populace ohroženy nadměrným sešlapem, především na lokalitách v blízkosti brněnské aglomerace bo v území CHKO Pálava. Jisté bezpečí představuje i přímé ničení rostlin v jarním období ukázněnými turisty bo okus zvěří, která po zimním období vyhledává čerstvou potravu. Management v polopřirozené vegetaci bývalých luk a pastvin spočívá především v odstraňování stařiny kosením porostů, a to u nízkostébelných trávníků v intervalu 1x za více let bo i každoročně podle charakteru biotopu, u déle opuštěných trávníků s expazí vysokostébelných trav bývá obvykle zapotřebí kosit zpočátku i 2 3x ročně. Dále druhu prospívá extenzivní pastva kozami či ovcemi, na plochách, které zarůstají dřevinami je nutné jejich odstraňování. Výjimečně je možné na vhodných místech uplatnit i řízené vypalování za důkladných protipožárních opatření a dohledu hasičského sboru. Management přirozených lokalit výskytu, jakými jsou např. skalní výchozy a hrany říčních údolí, je možné omezit na odstranění dřevin a zachování dostatečné rozlohy bezlesí. přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Tento druh preferuje skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, řídké teplomilné doubravy, teplé suťové lesy, ale i osluněné lesní průseky. Dospělce ve d zastihme jčastěji na porostech ktaronosných rostlin, především sadce konopáče (Eupatorium cannabinum). Druh má jednu geraci v roce, dospělci se vyskytují od konce června do začátku září, s vrcholem letu v poslední dekádě července a první polovině srpna. Létá ve d i v noci, v noci je možné jej přilákat na světlo. Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny. Housenky 21
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 jsou poměrně polyfágní, živí se především hluchavkami, šalvějemi, sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami, ale i některými listnatými dřevinami (např. lískou, ostružiníky bo zimolezy). Housenky se líhnou v září, přezimují a kuklí se v květnu následujícího roku při povrchu země v zápředku. Přástevník kostivalový je druhem se západopalearktickým typem rozšíření. Vyskytuje se od Pyrejského poloostrova a jižní Anglie po západní Rusko (jižní Ural), v jižní části areálu druh zasahuje až do Íránu a jižního Turkmenistánu. Na jih zasahuje až na Sicílii, severní hranice rozšíření v Evropě prochází jižní polovinou Německa a jižním Polskem a Pobaltím. Zaletuje i do Finska. V České republice se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách. V minulosti byl dost rozšířený, ds je lokálně hojný převážně v termofytiku, především v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, v Českém krasu, Českém středohoří, na Moravě především v Moravském krasu, na Pálavě a v NP Podyjí. Vymizel naopak ze západních a východních Čech a z větší části Českomoravské vrchoviny. Druh ní v České republice ohrožen. Typická místa jeho výskytu - skalní lesostepi jsou však ohrožena zarůstáním a absencí aktivní péče. Intenzivní hospodaření na lokalitách (intenzivní pastva s plošným sečením dopasků, plošné sečení luk a vícenásobná seč) je hodnocen gativně z důvodu ničení obývaného habitatu i populace. Pozitivní je naopak extenzivní způsob hospodaření spolu s odstraňováním náletových dřevin, regulace porostu a lesní vegetace mozaikovitým sečením (jedenkrát ročně) bo řízenou extenzivní pastvou. Absence managementu vede k přirozeným změnám stviště (zarůstání), které se stávají stejně jako gativní vlivy problematické v případě, že se v okolí nachází další vhodný habitat, který by zajistil přežití dané populace. Zalesňování lokalit má stejný dopad jako zarůstání v případě absence managementu a je proto hodnoceno gativně spolu s plošným používáním biocidů na lokalitách i v jejich jbližším okolí. 4.3.2. Kvantitativní údaje Stviště Stviště Biotop 624* T3.3A Počet EVL kde je předmětem ochrany 27 Plocha v EVL Údolí Jihlavy (ha) Plocha v EVL Počet ovlivněných Krumlovsko segmentů rokytenské slepence (ha) 32.4745 1.5661 Údolí Jihlavy 1 Kr.-rok. slepence 1 611* T6.2B 19-1.1732 619 T3.1 35-9.6245 Údolí Jihlavy Kr.-rok. slepence 1 Údolí Jihlavy Kr.-rok. slepence 2 Druhy Druh Početnost v EVL Pekárka hvozdík moravský koniklec velkokvětý přástevník kostivalový 45-5 5-6 Početnost v EVL Krumlovsko rokytenské slepence 1 7 - - Podíl populace v EVL Údolí Jihlavy vzácný (pod 2% populace ČR ) Počet EVL kde je předmětem ochrany 5 34 44 22
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Výskyt stviště 611 Výskyt stviště 619 23
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Výskyt stviště 624 Výskyt druhu hvozdík moravský 24
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 Výskyt druhu koniklec velkokvětý Výskyt druhu přástevník medvědí 25
Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2 4.3.3. Kvalita výskytu Celková kvalita výskytu v ČR Druh Oblast Areál Populace Habitat Vyhlídky koniklec Kontint FV FV XX U1 velkokvětý Pnikum FV FV XX U1 hvozdík Kontint FV FV FV U1 moravský Pnikum FV FV U1 U2 přástevník Kontint FV FV FV FV kostivalový Pnikum FV FV FV FV Stav: Příznivý - FV, méně příznivý - U1, příznivý - U2, známý - XX Celkové U1 U1 U1 U2 FV FV Kvalita výskytu stvišť v EVL Údolí Jihlavy Stviště/Biotop 624* Subpnské stepní trávníky T3.3A Subpnské stepní trávníky Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G 32.4745 3.76 B/B/B 32.4745 3.76 B/B/B Kvalita výskytu stvišť v EVL Krumlovsko rokytenské slepence Podíl Rozloha (ha) (%) R/Z/G Stviště/Biotop Vápnité bo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion 611* albi) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy třesku výběžkatého Pnské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia 619 pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky 624* Subpnské stepní trávníky T3.3A Subpnské stepní trávníky * Údaje včetně vysvětlivek převzaty z www.nature.cz ** Údaje včetně vysvětlivek převzaty z www.biomonitoring.cz 1.1732 1.18 B/B/B 1.1732 1.18 B/B/B 11.611 11.6 A/B/A 9.45 9.69 A/B/A 1.65 2. B/B/A 1.61 1.63 A/B/A 1.61 1.63 A/B/A Vysvětlivky: Reprezentativnost (R) Stupeň reprezentativnosti udává, do jaké míry je daný biotop či habitat nacházející se na dané lokalitě typický (charakteristiky stviště, dominantní a diagnostické druhy,...) v porovnání s interpretační příručkou. Zobrazená hodnota je váženým průměrem reprezentativností všech segmentů daného biotopu či habitatu na dané lokalitě. * A - vynikající reprezentativnost * B - dobrá reprezentativnost * C - významná reprezentativnost * D - významné zastoupení 26