Hajnišův mlýn - čísla a fakta informace pro občany Stav Hajnišova mlýna je z velké části havarijní, z důvodu mnoha let neprováděné údržby. Některé části objektu jsou výrazně poškozené, až napůl zřízené. Územní studie lokality T5p Dne 23.3. 2010 schválilo zastupitelstvo města územní studii lokality T5p, která řeší zázemí centra města (obr. 1). Pro studii z celkových 21 zastupitelů hlasovalo 18, proti byl 1, chyběli 2 zastupitelé. Územní studie počítá s odstraněním Hajnišova mlýna a zajištěním jediného možného bezpečného nájezdu s postačujícími rozhledovými poměry do lokality zvané Na Tvrzi (obr. 2). obr. 1: Územní studie T5p schválená zastupitelstvem města v roce 2010. Stránka 1 z 8
Jedná se o zázemí centra města, které slouží i jako parkoviště pro návštěvníky Třebechovického muzea betlémů ( 30 tisíc návštěvníků ročně), zimního stadiónu (od října do poloviny března zápasy několika družstev SK Třebechovice, zápasy odborářské ligy, 10 tisíc návštěvníků veřejného bruslení za sezónu ), domu dětí a mládeže (cca 450 dětí z jednatřiceti kroužků, dovážených z velké části rodiči auty), rodičovského centra Domeček, bohoslužeb katolického a evangelického kostela a ostatních návštěvníků Masarykova náměstí. V současné době zde průběžně parkuje až 50 aut, ve špičkách až 100 aut (obr. 3). obr. 2: Jediný bezpečný vjezd do lokality Na Tvrzi je plánován v místě současného Hajnišova mlýna. obr. 3: V lokalitě Na Tvrzi parkuje v současné době až 50 aut, ve špičkách až 100 aut. Stránka 2 z 8
Navýšení kapacity parkoviště na Masarykově náměstí (2 autobusy, 30 osobních aut) není alternativou, parkoviště jsou k příležitostnému zastavení a krátkému stání a jsou proto mimo prvních třicet minut zpoplatněná. Masarykovo náměstí by mělo sloužit jako polopěší zóna se zachováním jeho současné zeleně. Pokud se podaří územní studii T5p realizovat, vznikla by z jednosměrných ulic Přemyslovy a Pod Fortnou (která slouží v současné době jako vjezd a výjezd do lokality Na Tvrzi ) zóna pro pěší a cyklisty (obr. 4). obr. 4: Plánovaný bezpečný nájezd do lokality Na Tvrzi. Z ulice Přemyslovy a Pod Fortnou se stane zóna pro pěší a cyklisty. Nákup Hajnišova mlýna Město několik let usilovalo o získání mlýna za účelem realizace schválené a platné územní studie T5p. Mlýn se od posledních majitelů stal součástí konkurzní podstaty a město ho 11. listopadu 2015 získalo v dražbě jako jediný účastník za 1,1 mil Kč. V komunálních volbách 2014 ale volební strana KDU-ČSL zahrnula do svého volebního programu bod Rekonstrukce Hajnišova mlýna na spolkový dům a dne 10.2. 2016 podali Bc. Martina Andrysová a PhDr. Sixtus Bolom Kotari, Ph.D. na Ministerstvo kultury žádost o prohlášení Hajnišova mlýna kulturní památkou. Ministerstvo kultury předložilo zaslaný podnět k posouzení Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Josefově a dne 23. 3. 2016 odeslalo vlastníkovi Hajnišova mlýna následující sdělení (obr. 5). Stránka 3 z 8
obr. 5: Podstatná část ze sdělení Ministerstva kultury ze dne 23.3.2016. Následně dne 4. 4. 2016 podala druhý podnět na prohlášení stavby Hajnišova mlýna kulturní památkou Společnost ochránců památek ve východních Čechách. Tentokrát Ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení Hajnišova mlýna kulturní památkou a přes odpor vlastníka města Třebechovice i přes nesouhlasné názory místních dotčených orgánů památkové péče, tj. Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově i Magistrátu města Hradce Králové jako obce s rozšířenou působností prohlásilo dne 1.2.2017 Hajnišův mlýn kulturní památkou. Proti tomuto rozhodnutí, které bylo městu doručeno 15. února 2017, byl vypracován rozklad, jež byl 1. března 2017 schválen na mimořádném zasedání zastupitelstvem města a stejného dne odeslán na Ministerstvo kultury. Tento postoj města má podporu všech stávajících šesti členů rady města, šestnácti zastupitelů z celkových jednadvaceti a opírá se i o převažující většinový názor široké třebechovické veřejnosti. Ta se vloni v létě vyjádřila ve dvou paralelně probíhajících peticích 273 hlasy pro zachování Hajnišova mlýna, 511 hlasů bylo pro jeho odstranění. Stránka 4 z 8
obr. 6: Půdorys Hajnišova mlýna s datováním jednotlivých částí. obr. 7: Pohled na mlýn od západu s datováním jednotlivých částí. obr. 8: Pohled na mlýn od severu s datováním jednotlivých částí. Stránka 5 z 8
Některé námitky města v Rozkladu, zaslaného na Ministerstvo kultury. Město jako účastník řízení napadá výše uvedené rozhodnutí ministerstva kultury v celém rozsahu a považuje je za vadné a tím i nesprávné. Vadnost rozhodnutí spočívá v nedostatečném zjištěném skutkovém stavu ústředním správním orgánem a v nesprávném právním posouzení věci. Město navrhuje, aby správním orgánem bylo provedeno doplnění skutkového stavu věcí odbornými posudky. Město je přesvědčeno, že tzv. Hajnišův mlýn nesplňuje podmínky pro jeho prohlášení kulturní památkou. Z hlediska historického není objekt příliš starý, z hlediska architektonického nemá takovou hodnotu, která by vyžadovala takovouto vysokou ochranu a z hlediska urbanistického brání objekt urbanistickému rozvoji města. Stavba se nachází v záplavovém území (v roce 1998 byla hladina záplavy ve výši 1,5 m) a je sevřena vyhlášenou aktivní povodňovou zónou, která prakticky vylučuje vybudování jakéhokoliv doplňkového zázemí, nemluvě o problémech následného pojištění a trvalé hrozbě zaplavení přízemí povodňovou vodou (obr. 9). obr. 9: Hajnišův mlýn se nachází hluboko v záplavovém území a je sevřen nově vyhlášenou aktivní povodňovou zónou. Město má postačující vybavení kulturními, sportovními a společenskými zařízeními a nepotřebuje žádné další objekty pro tuto činnost. Naopak má volné prostory k dalšímu využití, např. část A objektu bývalých Dřevařských závodů na Heldově náměstí (obr. 10). obr. 10: Město hledá efektivní využití části A bývalých Dřevařských závodů na Heldově náměstí o celkové podlahové ploše cca 500 m2. Stránka 6 z 8
Město je dále připraveno pokračovat v jednání s T.J. Sokol Třebechovice o budoucnosti sokolovny, jedné z dominant města z roku 1925 (obr. 11). obr. 11: Sokolovna - generální oprava interiéru, exteriéru a rozsáhlého zázemí na jižní straně půjde do desítek miliónů Kč. Podle kvalifikovaného odhadu by rekonstrukce mlýna přišla na 27,5 mil Kč, po případném prohlášení kulturní památkou by tato cena mohla stoupnout až několikanásobně a získání externích finančních zdrojů je nepravděpodobné. Neexistuje žádný konkrétní smysluplný projekt na využití, případně rekonstruovaného Hajnišova mlýna. Režijní náklady na provoz tohoto případně rekonstruovaného objektu by zatížily městský rozpočet částkou v řádu miliónů Kč ročně. Pro porovnání: Příspěvkové organizaci Třebechovické muzeum betlémů poskytuje město ze svého rozpočtu na provoz středisek Muzeum, Informační centrum a Kulturní dům dotaci ve výši 3,51 mil. Kč ročně (viz rozpočet roku 2016). Město uvádí, že není pravdou, že by v okrese Hradec Králové neexistoval žádný další zděný mlýn. V Třebechovicích v místní části Polánky je vodní zděný mlýn z 1. poloviny 19. století, přestavěný v roce 1925, který je nyní využíván jako malá vodní elektrárna (obr. 12). obr. 12: Vodní mlýn v místní části Polánky z první poloviny devatenáctého století, přestavěný v roce 1925 a nyní využívaný nyní jako malá vodní elektrárna. Stránka 7 z 8
V Podorlickém skanzenu v místní části Krňovice se nachází přestěhovaný funkční Bělečský mlýn se statutem kulturní památky (obr. 13). obr. 13: Bělečský mlýn - kulturní památka umístěná v Podorlickém skanzenu Krňovice. Město také namítá, že po skončení koncentrace řízení byl přijat ke správnímu řízení ještě nový podklad pro rozhodnutí ze dne 22.11.2016. Tímto novým podkladem byl zápis komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhu na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku, což město pokládá za porušení 36 správního řádu. Ministerská komise doporučila prohlásit Hajnišův mlýn za kulturní památku i přes odpor především vlastníka, ale i přes nesouhlasné názory dotčených orgánů ochrany památkové péče. Město má pochybnosti o nestrannosti této komise, neví, kdo v této komisi zasedá a není mu známo, že by někdo z této komise si přijel ověřit stav a poměry objektu na místě samém. Pokud stát zcela závažným způsobem zasáhne do vlastnictví města tím, že nějakou nemovitou věc prohlásí kulturní památkou, musí zvažovat i důsledky, které z toho budou plynout pro vlastníka věci. Jinak se jedná o neakceptovatelný, nelegitimní zásah státní moci jako orgánu státní správy do vlastnictví města, který nemůže požívat právní ochrany. Město využije všechny právní možnosti v této věci, které budou sloužit k prosazení svého názoru, že objekt nesplňuje podmínky pro jeho prohlášení kulturní památkou. Proto město jako účastník správního řízení podává tento rozklad a navrhuje, aby po přezkoumání věci v rozkladovém řízení bylo rozhodnutí ministerstva kultury o prohlášení kulturní památky ze dne 1.2.2017, č.j. MK 9531/2017 OPP, MK-S 1552/2016 OPP, ministrem kultury zrušeno. Ve věci Rozkladu do rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení kulturní památky č.j. MK 9531/2017 OPP, MK S 1552/2016 OPP ( Hajnišův mlýn) bude rozhodovat ministr kultury Daniel Herman (KDU ČSL). Třebechovice p.o. Rada města 15. 3. 2017 Třebechovice p.o. Stránka 8 z 8