Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace Státní energetické koncepce

Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace Státní energetické koncepce I. Vyhodnocení naplňování cílů SEK Státní energetická koncepce (SEK) obsahuje čtyři hlavní cíle, 15 cílů dílčích, a 11 indikativních ukazatelů. K jejich naplnění je určen soubor 31 nástrojů. Cíle SEK a indikativní ukazatele mají převážně dlouhodobý charakter, do roku 2030; vedle toho SEK obsahuje cíle střednědobé do roku 2010 a krátkodobé cíle do roku 2005. Předmětem provedeného prvého vyhodnocení plnění cílů SEK je především vyhodnocení plnění cílů stanovených do roku 2005, čímž se hodnotí i předpoklady k naplnění cílů střednědobých a dlouhodobých. Realizace cílů SEK má dopad i do sociální oblasti. Součástí hodnocení plnění cílů SEK je proto rovněž hodnocení jejích dopadů do zaměstnanosti v sektoru energetiky a do výdajů obyvatelstva za paliva a energii. Výsledky provedeného vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů SEK potvrzují, že základní vize SEK maximální nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj mají nadále svou plnou platnost a základní cíle a priority jsou nastaveny správně. Vývoj kvantitativních, strukturálních, kvalitativních a ekologických parametrů energetického hospodářství vykazuje ve všech posuzovaných případech pozitivní vývoj a další přibližování se parametrům energetického hospodářství zemí Evropské unie. Přestože dvouletá časová lhůta pro první vyhodnocení plnění cílů SEK je velmi krátká a navíc je ovlivněna prodlevou v získání statistických údajů, zpracované analýzy upozorňují na určité projevující se, zatím však pouze mírné odchylky od přijatých cílů, indikátorů a nástrojů SEK. Budoucí vývoj ukáže, zda bude nutné, v rámci dalšího vyhodnocení, je případně upravit. II. Plnění cílů SEK Cíl č. 1 Maximalizace energetické efektivnosti Je trvalým a nejdůležitějším cílem SEK. Zvyšování energetické efektivnosti vede k úsporám zdrojů energie, ke snížení zátěže životního prostředí, ke snížení růstu závislosti na dovážených palivech a energii. Zvyšuje konkurenceschopnost tuzemských výrobků a služeb. 1.1 Dílčí cíle SEK v oblasti energetické efektivnosti: a) Maximalizace zhodnocování spotřeby energie spotřeby prvotních energetických zdrojů (PEZ) a spotřeby elektřiny přidanou hodnotou, hrubým domácím produktem (HDP), b) Maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů (efektivnost procesů získávání energie, přeměn, minimalizace ztrát, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, druhotné zdroje), c) Maximalizace úspor tepla (především ve všech druzích budov), d) Maximalizace efektivnosti spotřebičů energie (všechny spotřebiče, zejména elektrické, pohony, dopravní prostředky), e) Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav (centralizace, decentralizace zdrojů, ztráty). 1

Dílčí cíl - Maximalizace zhodnocování spotřeby energie (PEZ a elektřiny) přidanou hodnotou, HDP Vývoj energetické efektivnosti v letech 2000 2005 v hlavních oblastech spotřeby energie. Tabulka č. 1 Vývoj HDP (základní ceny r. 1995) a spotřeba hlavních zdrojů energie Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 2005/2000 průměr. změna HDP (mld. Kč, ceny r. 1995) 1 576 1 618 1 642 1 695 1 774 1 854 +3,31% TSPEZ (PJ) 1 657 1693 1 705 1 813 1 832* 1 850 +2,25% KSE (PJ) 1 003 1 057 1 037 1 096 1 108* 1 120 +2,28% Spotřeba elektřiny btto (GWh) 63 449 65 108 64 961 66 987 68 616 70 057 +2,01% Spotřeba elektřiny ntto (GWh) 52 291 53 778 53 670 54 778 56 388 57 628 +1,97% Spotřeba zemního plynu (mil.m 3 ) 9 788 9 818 9 822 9 706 9 824 9 828 +0,09% Spotřeba hnědého uhlí (tis. tun) 50 274 49 287 48 084 47 816 47 273 47 050-1,4% Zdroj: Ministerstvo financí, ČSÚ, MPO, Národní sdělení ČR k rámcové úmluvě OSN, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, TSPEZ tuzemská spotřeba prvotních energetických zdrojů, KSE konečná spotřeba energie, Tabulka č. 2 - Vývoj ukazatelů energetické náročnosti 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Energetická náročnost HDP na PEZ (MJ/Kč, zákl. ceny, s.c. 1995) 1,051 1,046 1,038 1,070 1,033 0,998 Meziroční vývoj (v %) 100,00 99,57% 99,22% 103,04% 96,52% 96,64% Energetická náročnost HDP na KSE (MJ/Kč, zákl. ceny, s.c. 1995) 0,636 0,653 0,631 0,647 0,625 0,604 Meziroční vývoj (v %) 100,00 102,68% 96,68% 102,42% 96,56% 96,73% Elektroenergetická náročnost HDP (MWh btto/mil.kč, zákl. ceny, s.c. 95) 40,25 40,24 39,56 39,54 38,67 37,79 Meziroční vývoj (v %) 100,00 99,98% 98,31% 99,95% 97,80% 97,71% Poměr KSE/spotřeba PEZ 0,605 0,624 0,608 0,605 0,605 0,605 Meziroční vývoj (v %) 100,00 103,12% 97,44% 99,41% 100,05% 100,10% Zdroj: ČSÚ (přepočtené hodnoty, s.c. 1995), MF ČR, MPO, ERU, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, Graf č. 1 Vývoj ukazatelů energetické náročnosti Vývoj kvalitativních parametrů EH - (HDP s.c. 95) MJ/Kč 1,200 1,100 1,000 0,900 0,800 0,700 0,600 0,500 40,50 40,00 39,50 39,00 38,50 38,00 37,50 37,00 MWh/mil.Kč 0,400 2000 2001 2002 2003 2004 2005 36,50 energ. náročnost KSE/TSPEZ náročnost KSE náročnost na el. btto Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS 2

Dílčí závěry: 1. V průběhu období 2000-2005 ekonomika ČR trvale, byť s výkyvy rostla. Ke zrychlení růstu HDP došlo v roce 2004 a podle prognóz Ministerstva financí HDP poroste v roce 2005 i v roce 2006. Zrychlení růstu HDP souvisí se vstupem ČR do EU. S růstem HDP absolutně rostla i spotřeba primárních energetických zdrojů, konečné spotřeby energie i spotřeba elektřiny. V období let 2000 až 2005 a zejména v letech 2004 a 2005 bylo tempo růstu HDP rychlejší, než růst spotřeby PEZ, KSE i spotřeby elektřiny, což je atributem růstu energetické efektivnosti. 2. Ve vztahu k předpokladům SEK nebyla zcela naplněná prognóza tempa růstu HDP. Pro období let 2000 2005 SEK předpokládala růst HDP v průměru ročně o +3,99%, skutečné průměrné roční tempo růstu HDP bude +3,31%, tedy o 0,68% nižší než předpokládala SEK. Pomalejší vývoj byl zejména v první polovině období, v letech 2004 a 2005 se růst HDP zrychlil a tempo jeho růstu převýšilo předpoklady se kterými počítala SEK. 3. SEK v období 2000 2005 počítala s menším růstem absolutní spotřeby zdrojů energie. U spotřeby PEZ počítala v průměru ročně jen s +0,7%, skutečný růst bude v průměru +2,25%, tedy 3,2 x vyšší než projekce SEK. V oblasti konečné spotřeby energie SEK předpokládala absolutní růst jen o +1% v průměru ročně, skutečný průměrný růst bude +2,28%, tedy téměř 2,3 x vyšší. Ve spotřebě elektřiny btto předpokládala SEK průměrný meziroční růst +1,02%, skutečný růst spotřeby elektřiny btto bude v průměru +2,01%. 4. Vývoj ukazatelů energetické efektivnosti v období 2000 2005 prošel dvěma fázemi. V letech 2000 2003 energetická efektivnost v podstatě stagnovala a v roce 2003 dosáhla v rámci sledovaného období nejhorších hodnot. V letech 2004 a 2005 se růst energetické efektivnosti obnovil, a to ve všech sledovaných ukazatelích. Zlepšení vývoje ukazatelů energetické efektivnosti vyvolal především růst ekonomiky. Vliv na tuto pozitivní změnu však mělo i působení nástrojů SEK. Plnění dílčího cíle: Dosažené výsledky v oblasti zhodnocování spotřeby energie vytvořeným HDP v letech 2004 a 2005, optimistické prognózy dalšího vývoje ekonomiky a zlepšování systémových nástrojů působících na aktivaci úspor zdrojů energie vytvářejí příznivé předpoklady k plnění nejdůležitějšího dílčího cíle SEK v dalším období. Dílčí cíl - Maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů V sektoru energetických transformací se energetická efektivnost nezvýšila a stále téměř cca 40% energie PEZ se spotřebovává v procesech energetických transformací, při těžbě paliv, jako vlastní spotřeba elektřiny při její výrobě a jako ztráty v přenosu a rozvodu energie. Do konečné spotřeby energie vstupuje 60% spotřebovaných PEZ a tento podíl se dlouhodobě nezměnil. Tabulka č. 3 Vývoj relace KSE a spotřeby PEZ 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Poměr KSE/spotřeba PEZ 0,605 0,624 0,608 0,605 0,605 0,605 Meziroční vývoj (%) 100,00 103,12% 97,44% 99,41% 100,05% 100,10% Zdroj: ČSÚ (přepočtené hodnoty), * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, 3

Důvodů stagnace energetické efektivnosti v oblasti energetických přeměn je řada: růst podílu kondenzační výroby elektřiny v letech 2000 2005 (vliv spuštění JE Temelín), růst spotřeby PEZ na výrobu elektřiny pro export, nezměněná relace mezi spotřebou tuhých paliv a spotřebou zemního plynu, pokles výroby a dodávek tepla ze zdrojů CZT, stáří a účinnost systémových a průmyslových elektráren a tepláren a další faktory. Plnění dílčího cíle: Zlepšování efektivnosti při získávání a přeměnách forem energie stagnuje. Předpoklady ke zvýšení efektivnosti se vytvářejí postupně, jejich realizace je ale dlouhodobá. Nejdůležitější oblastí, která může významně zvýšit energetickou efektivnost procesů přeměn, bude obnova dožívajících uhelných elektráren a tepláren po roce 2010. Dílčí cíle - Maximalizace úspor tepla a efektivnosti energetických spotřebičů Tabulka č. 4 Energetická náročnost hospodářských sektorů 2000 2001 2002 2003 2004* Zemědělství a lesnictví MJ/tis.Kč 555,6 536,7 606,1 710,1 677,4 Průmysl MJ/tis.Kč 698,4 693,3 616,5 594,4 547,3 Stavebnictví MJ/tis.Kč 212,9 148,1 144,3 184,4 170,2 Doprava a spoje MJ/tis.Kč 774,7 728,4 684,7 735,3 715,4 Obchod a služby MJ/tis.Kč 114,4 115,1 110,4 107,0 102,8 Zdroj: ČSÚ, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY Graf č. 2 Vývoj efektivnosti konečné spotřeby energie podle sektorů Vývoj energetické náročnosti KSE 1 000,0 800,0 MJ/tis..Kč 600,0 400,0 200,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 zemědělství a lesnictví průmysl stavebnictví doprava a spoje obchod a služby Vývoj zhodnocování konečné spotřeby energie (KSE) Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Energetická efektivnost KSE v uplynulém období (do roku 2004) vzrostla jen nepatrně, k pomalému růstu došlo zejména v sektorech průmysl a doprava. Potenciál úspor energie v hospodářských sektorech a v domácnostech se dosud nepodařilo výrazněji aktivovat. Úspory tepla (TUV a otop) činily ročně cca 3 PJ. Byly realizovány především v sektoru domácnosti (teplo tvoří cca 75% celkové spotřeby energie) a v sektoru obchod a služby (teplo 4

tvoří cca 60% celkové spotřeby energie). Výrazné zpřísnění požadavků na energetickou efektivnost a tepelnou ochranu budov přinese novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Úspory energie v efektivnějších spotřebičích se realizovaly především v sektoru průmyslu (technologická spotřeba a pohony, které se na celkové spotřebě energie v sektoru podílejí 85%). Úspora energie činila ročně v průměru 2,6 PJ energie. Rychlejší aktivaci potenciálu úspor energie v energetických spotřebičích by měl stimulovat trh, protože snižování spotřeby energie zvyšuje konkurenceschopnost výrobků a služeb. Plnění dílčího cíle: Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, zvýší tlak na energetickou efektivnost, zejména na tepelnou ochranu budov. Vytvoří lepší předpoklady pro zrychlení aktivace potenciálu úspor tepla a plnění dílčího cíle SEK. Dílčí cíl - Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav (centralizace, decentralizace zdrojů, ztráty) Ztráty v energetických sítích jsou srovnatelné se zeměmi EU. Plnění dílčího cíle: Konkurenční prostředí i modernizace rozvodných a distribučních soustav vytvářejí předpoklady pro plnění dílčího cíle SEK. 1.2 Vyhodnocení plnění indikativních cílů v 1. hlavním cíli SEK Cíle SEK do roku 2005 (indikativní cíle) 1. Stabilizace meziročních temp poklesu celkové energetické náročnosti na minimální úrovni 2,6% 2. Stabilizace meziročních temp poklesu elektroenergetické náročnosti na minimální úrovni 2% Tabulka č. 5 Plnění indikativních cílů SEK 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Cíl SEK Tempo poklesu energetické náročnosti na PEZ (MJ/Kč, kupní ceny 1995) - -0,43% -0,78% 3,04% -3,48% -3,36% -2,6% Tempo poklesu energetické náročnosti na KSE (MJ/Kč, kupní ceny 1995) - 2,68% -3,32% 2,42% -3,44% -3,27% nestanoven Tempo poklesu elektroenergetické náročnosti (MWh btto/mil.kč, k.c. 95) - -0,02% -1,69% -0,05% -2,20% -2,29% -2,0% Zdroj: ČSÚ (přepočtené hodnoty, s.c. 1995), * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY Plnění hlavního cíle SEK: I přes celkovou stagnaci z hlediska celého období 2000 2005 se v jeho druhé polovině, po schválení SEK, začaly prosazovat pozitivní trendy ve zvyšování energetické efektivnosti celkové spotřeby PEZ, konečné spotřeby energie i spotřebované elektřiny. V roce 2005 bude dosaženo obou indikativních cílů SEK v tempu poklesu energetické náročnosti. Energetická legislativa vytváří předpoklady pro další snižování energetické náročnosti. 5

Cíl SEK průměr 2000-2005 2004 2005 Energetická náročnost HDP -2,6% -1,0% -3,48% -3,36% Elektroenergetická náročnost HDP -2,0% -1,25% -2,20% -2,29% Výsledky dosažené v roce 2004 naplnily a v roce 2005 naplní cíle SEK v oblasti energetické efektivnosti stanovené pro rok 2005. Zavádění nových nástrojů požadovaných SEK vytváří předpoklady pro plnění střednědobých a dlouhodobých cílů v růstu energetické efektivnosti. Cíl č. 2 - Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ 2.1 Dílčí cíle SEK v zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ: a) Podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie, b) Optimalizace využití domácích energetických zdrojů, c) Optimalizace využití jaderné energie (nejen výroby, ale i surovin). Vývoj energetické bilance v období let 2000 2005 a hlavních energetických sektorů Tabulka č. 6 Vývoj energetické bilance 2000-2005 (v PJ) PJ 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Hnědé uhlí a brikety 612,1 616,8 601,5 612,1 613 614 Černé uhlí a koks 265,8 270,4 261,3 256,5 250 243 Ostatní pevná paliva 0,9 0,9 0,9 5,0 9 12 Ropa 244,4 254,3 261,5 276,8 275 274 Ropné produkty 72,6 64,2 55,6 64,4 68 72 Zemní plyn a ostatní plyny 315,5 336,9 328,1 333,3 330 327 Jaderná energie 147,5 148,3 204,3 280,7 299 318 Elektřina (saldo dovoz-vývoz) -36,1-34,3-41,0-58,4-68 -71 Obnovitelné zdroje 34,0 35,6 32,7 42,3 56 61 CELKEM TSPEZ 1656,7 1693,1 1704,9 1 812,7 1 832 1 850 Zdroj: ČSÚ, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, Tabulka č. 7 - Vývoj energetické bilance 2000-2005 (v %) % 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Hnědé uhlí a brikety 36,9% 36,4% 35,3% 33,3% 33,4 33,2% Černé uhlí a koks 16,0% 16,0% 15,3% 14,2% 13,6% 13,1% Ostatní pevná paliva 0,1% 0,1% 0,1% 0,3% 0,5% 0,6% Ropa 14,8% 15,0% 15,3% 15,3% 15,0% 14,8% Ropné produkty 4,4% 3,8% 3,3% 3,6% 3,7% 3,9% Zemní plyn a ostatní plyny 19,0% 19,9% 19,2% 18,4% 18,0% 17,7% Jaderná energie 8,9% 8,8% 12,0% 15,5% 16,3% 17,2% Elektřina (saldo dovoz-vývoz) -2,2% -2,1% -2,4% -3,3% -3,7% -3,8% Obnovitelné zdroje 2,1% 2,1% 1,9% 2,3% 3,1% 3,3% CELKEM TSPEZ 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: ČSÚ, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, 6

Graf č. 3 Vývoj výše a struktury spotřeby PEZ Vývoj výše a struktury spotřeby PEZ 2000 1500 1000 PJ 500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005-500 roky Elektřina (import-export) Hnědé uhlí a brikety Černé uhlí a koks Ostatní pevná paliva Ropa Ropné produkty Zemní plyn a ost. plynná Jaderná energie Obnovitelné zdroje energie Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Energetická bilance se po roce 2000 ještě více zdrojově diverzifikovala a je vyváženější, ale za cenu vzrůstu podílu dovážených paliv. Poměrně rychlý růst celkové spotřeby PEZ byl spojen s rychlým růstem ekonomiky a zlepšil ukazatele energetické efektivnosti. Rychlý růst spotřeby PEZ ale signalizuje vysoké rezervy v úsporách energie, znamená i rychlejší čerpání limitovaných zásob domácích paliv a růst dovozní energetické závislosti. Graf č. 4 - Vývoj těžeb černého a hnědého uhlí Těžby tuhých paliv tis.tun 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Těžba ČU Těžba HU + lignitu Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS 7

Graf č. 5 - Vývoj spotřeby a dodávek topných plynů Vývoj spotřeby a dodávek topných plynů 10 500 10 000 tis. m3 9 500 9 000 8 500 8 000 2000 2001 2002 2003 2004 Spotřeba Dodávky Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Graf č. 6 - Vývoj výroby kapalných paliv Vývoj výroby kapalných paliv tis. tun 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 Benzíny + nafta Topné oleje Let. petroleje LPG Mazací oleje a asfalty Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS 8

Graf č. 7 Vývoj výroby a spotřeby elektřiny Výroba a spotřeba elektřiny GWh 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 2000 2001 2002 2003 2004 Výroba elektřiny btto Spotřeba elektřiny btto Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Graf č. 8 Vývoj struktury výroby elektřiny Vývoj struktury výroby elektřiny GWh 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 Vývoj v energetických sektorech: Parní Plynové + PP Vodní Jaderné Ostatní Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Těžba a dodávky černého i hnědého uhlí v hodnoceném období pozvolna klesaly. V produkci černého uhlí převládá nadále koksovatelné uhlí (55-58%), vysoká část produkce černého uhlí (koksovatelného i energetického) se vyváží (40-42% těžby). Zmírnění poklesu těžeb hnědého uhlí ovlivnila rostoucí domácí spotřeba elektřiny a její vysoké exporty. Spotřeba zemního plynu se v ČR po dynamickém růstu v 90. letech stabilizovala. Převážná část zemního plynu se spotřebovává na výrobu tepla. Rostly dovozy ropy, při zpracování ropy se zvyšovala produkce především pohonných hmot a surovin pro chemii. Spotřeba elektřiny brutto v období let 2000-04 rostla v průměru ročně o 2,1% (ntto spotřeba o 1,9%). Výroba elektřiny btto rostla rychleji, v průměru ročně o 2,85%, především v důsledku vyšších vývozů a vysokého aktivního salda v zahraničním obchodě s elektřinou. 9

Dílčí cíl - Podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie Graf č. 9 Využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny Výše a struktura výroby elektřiny z OZE 2004 2003 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 GWh Vodní elektrárny Biomasa celkem Bioplyn celkem Tuhé kom. odpady Větrné elektrány Fotovoltaika Graf č. 10 Využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla Výše a struktura výroby tepla z OZE 2004 2003 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 TJ Biomasa celkem Tepelná čerpadla Bioplyn Kapalná biopaliva Tuhé kom. odpady Solární kolektory Graf č. 11 Celkové využití obnovitelných zdrojů energie Výše a struktura celkové spotřeby OZE v TJ 2004 2003 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 Biomasa celkem Vodní elektrárny Tuhé kom. odpady Bioplyn Kapalná biopaliva Tepelná čerpadla Ostatní TJ Zdroj ke grafům 9 až 11: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Poznámka: Tuhé komunální odpady sice nejsou OZE ve smyslu definice zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. V grafech 9 až 11 jsou však uvedeny jako další relevantní složka pro výrobu energií. 10

Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) je předmětem zvýšené pozornosti. ČR má stanoven svůj indikativní cíl, jako závazek vůči EU (8% podíl na btto spotřebě elektřiny v roce 2010). Využívání OZE se v ČR z řady důvodů zvýšilo pouze minimálně. Podíl OZE na spotřebě primárních energetických zdrojů v roce 2003 činil 2,72%, v roce 2004 činil 3,04 %. Podíl výroby elektřiny z OZE na btto spotřebě elektřiny činil v roce 2003 2,8% a v roce 2004 se zvýšil na 4,04%. Obnovitelné zdroje energie se v ČR v současné době ze 74-75% uplatňují při výrobě tepla, z 24 25% při výrobě elektřiny, z 2 3% jako pohonné hmoty (MEŘO). Plnění dílčího cíle SEK: Využití OZE v ČR se zvyšuje velmi pomalu. Indikativní cíl SEK pro rok 2005 (5 6% OZE na btto spotřebě elektřiny) nebude naplněn, ohroženo je i plnění cíle v roce 2010, i když přijatá legislativní opatření (zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využití výroby elektřiny z OZE) vytvářejí lepší podmínky pro využití OZE a lepší plnění cílů SEK ve využití OZE. Dílčí cíl - Optimalizace využití domácích energetických zdrojů Optimální využití domácích energetických zdrojů je analyzováno z pohledu vývoje rostoucí dovozní energetické závislosti, z hlediska schodků zahraničního obchodu s energetickými komoditami a z hlediska zvýšení možností pro vyšší využití domácích energetických zdrojů v těžbě tuhých paliv, ropy, zemního plynu a uranu. Tabulka č. 8 - Vývoj dovozní energetické závislosti 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SEK 2005 Dovoz bez jaderného paliva PJ 728,3 773,9 785,3 794,6 784,0 775,1 * Dovoz s jaderným palivem PJ 875,8 922,2 989,6 1075,3 1084,0 1092,8 * Vývoz PJ 338,5 342,4 345,9 336,5 326,5 313,5 * Čistý dovoz bez jaderného paliva PJ 389,8 431,4 439,4 458,1 457,5 461,6 * Čistý dovoz s jaderným palivem PJ 537,3 579,7 643,7 738,8 757,5 779,3 * Dovozní závislost bez jádra (% z TSPEZ) % 23,5 25,5 25,8 25,3 24,8 25,0 * Dovozní závislost s jádrem (% z TSPEZ) % 32,4 34,2 37,8 40,8 40,5 42,1 42,0 * - v rámci SEK cílový stav není stanoven Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Dovozní energetická závislost ČR roste. Růst závislosti vyvolává růst dovozu zdrojů energie (růst dovozu jaderného paliva a ropy) i postupný pokles vývozů energie (černé uhlí, koks, hnědé uhlí). V roce 2005 bude dovozní energetická závislost mírně nad limitem SEK. Další vývoj signalizuje rizika výraznějšího odklonu od požadavků SEK a rychlejší růst závislosti. Elektrizační soustava je v současné době na dovážených zdrojích energie (jaderné palivo, zemní plyn) závislá jen z 33,6%. Poměrně příznivá relace se bude v dalším období zvyšovat. Hodnotová stránka vývozu a dovozu energie Tabulka č. 9 Výsledná bilance zahraničního obchodu s energetickými komoditami (saldo) v mil. Kč. celkem bilance energet. komodit ropa a ropné produkty zemní plyn tuhá paliva elektřina jaderné palivo 2003-70 629-49 967-36 548 +9 746 +8 723-2 190 2004-76 271-65 052-32 211 +10 597 +12 678-1 851 1-8. 2005-67 308-53 632-31 231 +10 614 +8 352-1 100 Zdroj: ČSÚ Celní statistiky 11

Celkové záporné saldo roční bilance zahraničního obchodu se zdroji energie se v posledních letech pohybovalo mezi 70 80 mld. Kč. Celkový propad vylepšovalo kladné saldo z vývozu tuhých paliv a elektřiny. Vzhledem k růstu cen dovážené energie a energetických surovin bude záporné saldo v roce 2005 vyšší (kolem 100 mld. Kč) s tendencí dalšího růstu. Disponibilita domácích primárních zdrojů energie Graf č. 12 Životnosti vytěžitelných zásob černého uhlí Životnost zásob černouhelných dolů k 1.1.2005 (dle vytěžitelných zásob a skutečných těžeb v roce 2004) Darkov ČSA doly Lazy Paskov ČSM GEMEC 0 5 10 15 20 25 30 35 40 životnost v letech GEMEC UNION - Jívka Žacléř ČMD - ČSM, o.z., Stonava OKD - Důl Paskov, o.z., Paskov OKD - Důl Lazy, o.z., Orlová-Lazy OKD - ČSA, o.z., Karviná OKD - Důl Darkov, o.z., Karviná Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Graf č. 13 Životnost vytěžitelných zásob hnědého uhlí při zachování územních ekologických limitů Životnost lomů a dolů na hnědé uhlí ČSA Vršany Centrum Lokality Libouš Bílina Jiří Družba Mír 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 Životnost v letech Mír Družba Jiří Bílina Libouš Centrum Vršany (+ J.Š.) ČSA Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS 12

Uhlí Disponibilita domácích vytěžitelných zásob černého a hnědého uhlí je nízká. Využití velké části zásob hnědého uhlí je omezeno územními ekologickými limity (ÚEL) a u černého uhlí obtížně řešitelnými střety zájmů. Požadavky SEK ve vztahu k ÚEL těžby hnědého uhlí se dosud nepodařilo splnit. Rychle se zhoršující bilance a nízká disponibilita domácích energetických zdrojů brzdí přípravu obnovy dožívajících uhelných elektráren. Přitom ÚEL blokují možnost využití vytěžitelných zásob hnědého uhlí na Dole Bílina ve výši 120 mil. tun a v rámci 2. etapy rozvoje Dolu ČSA 256 mil. tun. Vedle vyřešení ÚEL je také žádoucí aktivněji otevřít otázku případného budoucího využití rezervních lokalit hnědého a černého uhlí. Ropa ČR má vlastní zásoby ropy v ložiskách na území jižní Moravy, vázaných na Vídeňskou pánev, podloží Vídeňské pánve a Jihovýchodní svahy Českého masívu. Podíl domácí těžby na spotřebě ropy se mírně zvýšil a pohybuje se kolem 4,5%. V dalším období se podíl bude spíše snižovat. Zemní plyn ČR má malé zásoby zemního plynu naftového v ložiskách na jižní Moravě a ložiska zemního plynu karbonského na severní Moravě, vázaná na černé uhlí. Ložiska zemního plynu naftového tvoří v bilanci zásob menší část, podílejí se však rozhodující částí na celkové těžbě. Ložiska zemního plynu karbonského jsou poměrně velká, jejich využití těžbou je však nízké, mj. pro řadu nevyřešených technických problémů i pro střety zájmů. Domácí těžba zemního plynu kryje jen 1,5 2% spotřeby zemního plynu. Uran ČR dosud disponuje zásobami uranových surovin. Uranová ruda se rozsáhle těžila hlubinným způsobem buď klasicky hornicky, nebo rozpouštěním uranu kyselinou sírovou v podzemí a následným odčerpáváním na povrch uranem nasyceného roztoku. Chemická těžba uranu skončila, na ložisku probíhají sanační práce. V případě ložiska Rožná vláda ČR dne 12.10.2005 usnesením č. 1316 schválila dotěžení zásob a úpravu uranu do konce roku 2008 (bez nároků na zdroje státního rozpočtu). Do 30.6.2007 bude vládě ČR předložena informace o možném pokračování těžby uranu na ložisku Rožná po roce 2008. Vláda tak rozhodla na základě nových stimulů rozvoje jaderné energie ve světě i v ČR, očekávaného zvýšení poptávky po jaderném palivu v souvislosti s očekávanou výstavbou nových jaderných elektráren a výrazného růstu cen uranu na světových trzích. Plnění dílčího cíle: Přijatá opatření u využití domácích zásob energetických surovin dosud nevytvářejí optimální podmínky pro plnění dílčího cíle SEK a zpracované ověřovací analýzy signalizují rizika výrazně rychlejšího růstu dovozní energetické závislosti, nad rámec indikativních cílů SEK. Zajištění požadavku SEK a zvýšení disponibility a využití domácích zásob hnědého uhlí je stále možné. Zásadní význam bude mít řešení otázky další existence ÚEL. V případě uranu vláda schválila dotěžení jeho zásob na ložisku Rožná do konce roku 2008. 13

Dílčí cíl - Optimální využití jaderné energie V roce 2004 pocházelo 31% veškeré vyrobené elektrické energie v ČR z jaderných elektráren. Podíl jaderných elektráren na instalovaném výkonu energetické soustavy (ES) ČR činí 22%. Podíl jaderné energie v energetických bilancích se po spuštění JE Temelín stabilizoval. Provoz jaderných elektráren se trvale optimalizuje, řeší se všechny fáze palivového cyklu. Jaderná energetika svůj význam v energetických bilancích v dlouhodobém horizontu dále posílí a ověřovací práce na konkrétních variantách byly zahájeny. 2.2 Vyhodnocení plnění indikativních cílů v 2. hlavním cíli SEK Cíle SEK do roku 2005 (indikativní cíle) 1. V časovém horizontu do roku 2005 naplnit tuto strukturu primárních energetických zdrojů: tuhá paliva: 42-44 % plynná paliva: 20-22 % kapalná paliva : 15-16 % jaderné palivo: 16-17 % obnovitelné zdroje: 5-6 % 2. Nepřekročení 42% dovozní energetické závislosti 3. Naplnění výše zásob ropy a ropných produktů do výše 90 denní spotřeby Tabulka č. 10 Plnění indikativních cílů v hlavním cíli SEK Struktura spotřeby PEZ v % 2005 dle SEK 2000 2005* Tuhá paliva 42-44% 51,9% 45,9% Plynná paliva 20-22% 18,6% 17,7% Kapalná paliva 15-16% 18,7% 18,7% Jaderné palivo 16-17% 8,7% 17,2% OZE 5-6% 2,1% 4,7% Dovozní energetická závislost 42% 32,4% 42,1% Výše zásob ropy a ropných produktů 90 dní - 90 dní * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, Změny ve struktuře spotřeby PEZ v roce 2005 se jen částečně odchýlí od indikativních cílů SEK pro rok 2005. Dovozní energetická závislost bude v roce 2005 mírně nad limitní hodnotou SEK. Zákonem stanovená výše strategických zásob ropy a ropných produktů je naplněna. Cíl č. 3 Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Cíl SEK č. 3 je cílem podporujícím zajištění priority SEK v dlouhodobě bezpečném chodu energetiky v podmínkách udržitelného rozvoje. 3.1 Dílčí cíle v zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí: a) Minimalizace emisí poškozujících životní prostředí (základních druhů emisí), b) Minimalizace emisí skleníkových plynů (Kjóto, Národní alokační plán (NAP), c) Minimalizace ekologického zatížení budoucích generací, d) Minimalizace ekologické zátěže z minulých let. 14

Dílčí cíl Minimalizace základních druhů emisí poškozujících životní prostředí Graf č. 14 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO 2 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO2 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 SO2 (tuny) NOx (tuny) TZL (tuny) CO (tuny) VOC (tuny) CO2 (tis.tun) Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS V hodnocené období klesaly emise síry a CO 2, rostly emise NO x a TZL. Přijatá systémová a věcná opatření vytvářejí předpoklady pro plnění dílčího cíle SEK u všech základních druhů emisí, mimo emisí NO x, kde je dodržení národního stropu k roku 2010 obtížně splnitelné. Je nezbytné usilovat o urychlené přijetí opatření zejména v silniční dopravě. Dílčí cíl - Minimalizace emisí skleníkových plynů (Kjóto, NAP) Plnění cíle: Emise CO 2 klesají. Celkové emise skleníkových plynů jsou v zásadě stabilizovány více než 25 % pod úrovní referenčního roku 1990 (s meziročními výkyvy). Měrné emise CO 2 na obyvatele a rok, na jednotku tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů a také na jednotku vytvořeného HDP výrazně převyšují průměr EU15 (před rozšířením k 1. 5. 2004), a to ve stejném pořadí o 40 %, 30 % a 100 %. Dílčí cíle - Minimalizace ekologického zatížení budoucích generací a minimalizace ekologické zátěže z minulých let Ekologické zatížení z činnosti energetického hospodářství klesá. Vedle snižování emisí a imisí škodlivin se zvyšují plochy ukončených a rozpracovaných rekultivovaných území po těžbě uhlí. 3.2 Vyhodnocení plnění indikativních cílů v hlavním cíli SEK Cíle do roku 2005 1. Plná transpozice předpisů EU do legislativy ČR v oblasti životního prostředí, týkající se energetického hospodářství 2. Zajistit podmínky pro naplnění národního cíle užití obnovitelných zdrojů energie (OZE) v podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2005 ve výši 5 6% (indikativní cíl) ČR plní závazky v transpozici energetické a ekologické legislativy EU. 15

Podíl využití OZE bude v roce 2005 pod úrovní indikativního cíle SEK. Důvodem neplnění indikativního cíle SEK ve využití OZE jsou nové propočty disponibilního potenciálu OZE pro energetické využití. Dalším důvodem pomalého vývoje je zpoždění při schvalování návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE. Cíl č. 4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství 4.1 Dílčí cíle: a) Dokončení transformačních opatření, b) Minimalizace cenové hladiny všech druhů energie, c) Optimalizace zálohování zdrojů energie. Dílčí cíl - Dokončení transformačních opatření Plnění dílčího cíle: Dílčí cíl je plněn. Požadavky Směrnic a nařízení EU byly zakotveny: a) v novele Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), b) v návrhu novely Zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, c) v Zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, d) v dalších zákonech a novelách zákonů. Dílčí cíl - Minimalizace cenové hladiny všech druhů energie V ČR v současné době není cena žádné formy energie dotována, mimo obnovitelných zdrojů energie podle zákona č. 180/2005 Sb..Ceny forem energie v ČR jsou v zásadě srovnatelné s cenami v zemích EU. Rozsah regulace cen forem energie a její časové trvání jsou vymezeny energetickým zákonem. Ceny zemního plynu a elektřiny pro obyvatelstvo reguluje ERÚ stanovením cenových tarifů. Ceny forem energie pro domácnosti jsou dosud mírně pod průměrem EU, představují však vyšší zátěž ve výdajích všech typů domácností. Tabulka č. 10 Porovnání cen elektřiny v hlavních skupinách spotřebitelů Domácnosti Průmysl Velkoodběratelé k 1.1.2005 /kwh meziroční růst k 1.1.2005 /kwh meziroční růst k 1.1.2005 /kwh meziroční růst EU25 0,105 1,05 0,067 1,08 - - EU15 0,107 1,04 0,070 1,06 - - ČR kurz 0,073 1,11 ČR parita 0,121 1,11 0,060 1,22 0,050 1,23 Belgie 0,112 0,97 0,070 0,92 0,053 0,91 Francie 0,091 1,00 0,053 1,14 0,046 1,00 Holandsko 0,110 1,07 0,065-0,056 - Itálie 0,144 1,01 0,084 1,06 0,083 1,16 Německo 0,133 1,06 0,078 1,05 0,068 1,10 Polsko 0,058 0,95 0,051 1,13 0,045 1,15 Slovensko 0,112 1,10 0,070 1,03 0,066 1,01 Zdroj: EUROSTAT 16

V cenách elektřiny u obyvatelstva i pro průmyslové odběratele je jen malý prostor pro další vyrovnávání současných cenových úrovní elektřiny v ČR s EU, protože tohoto vyrovnání bylo již v zásadě dosaženo. Analýza cen elektřiny pro domácnosti (bez DPH), propočtených pomocí směnného kurzu dokládá v roce 2005 nižší úroveň cen elektřiny v ČR ve srovnání s EU15, resp. EU25 asi o cca 31%, ale při použití parity je úroveň cen elektřiny vyšší o cca 13%. Dynamika růstu cen elektřiny pro domácnosti v ČR v posledním období byla vyšší. Ceny elektřiny pro průmysl jsou vůči EU15, resp. EU25 nižší jen o cca 14% (směnný kurz). Protože se ale ve všech zemích EU očekává dynamický růst cen elektřiny, lze očekávat jejich další růst i v ČR. Očekávaný růst cen elektřiny bude více zdůvodněn budoucími změnami cen elektřiny, než odstraňováním současných rozdílů. Tabulka č. 11 Porovnání cen zemního plynu v hlavních směrech spotřeby Domácnosti Průmysl Velkoodběratelé k 1.1.2005 /GJ meziroční růst k 1.1.2005 /GJ meziroční růst k 1.1.2005 /GJ meziroční růst EU25 8,52 1,06 6,01 1,15 - - EU15 8,80 1,05 6,12 1,15 - - ČR kurz 6,30 1,17 ČR parita 10,42 1,17 5,11 1,22 4,87 1,23 Belgie 8,85 1,05 5,27 1,00 - - Francie 9,00-6,22 1,21 5,21 1,18 Holandsko 9,64 1,18 4,50 - - - Německo 10,16 1,12 7,76 1,21 6,34 - Polsko 6,19 1,19 5,30 1,24 4,53 1,16 Slovensko 6,84 1,12 5,08 0,95 4,90 0,93 Zdroj: EUROSTAT Ceny zemního plynu jsou v ČR více vyrovnány se zeměmi EU než je tomu u elektřiny. Ve zvolené kategorii domácností je cena plynu podle směnného kurzu nižší jen o 28%, podle parity je vyšší o 18%. Dynamika cen plynu pro domácnosti byla v ČR vyšší. Ceny plynu pro průmysl jsou v ČR vůči EU15, resp. EU25 nižší o cca 16%. Protože ceny zemního plynu, díky vysokému růstu světových cen ropy a zemního plynu v blízké budoucnosti porostou ve všech zemích EU, lze očekávat růst cen zemního plynu i v ČR. I v případě zemního plynu bude růst cen více zdůvodněn růstem světových cen ropy a zemního plynu, než současnými rozdíly. Přiměřenost růstu cen bude nutné kontrolovat. Plnění dílčího cíle: Ceny forem energie v ČR jsou ve stále větší míře ceny tržní, blízké cenám v zemích EU. V případě cen síťových forem energie pro domácnosti vyjádřených v paritě jsou nad úrovní cen v EU. Nejsou z tohoto pohledu podle SEK minimální, ale realistické. Tržní prostředí, v kombinaci s aplikaci energetické legislativy, modifikují dílčí cíl SEK. Dílčí cíl - Optimalizace zálohování všech zdrojů energie Plnění dílčího cíle: Zálohování a různé rezervní prvky jsou součástí všech síťových energetických systémů a jsou předmětem ekonomických a technických optimalizací. 17

III. Plnění souboru nástrojů SEK Soubor nástrojů byl určen k prosazení priorit SEK. Inventura nástrojů SEK, provedená při vyhodnocení naplňování cílů SEK, si kladla za cíl zjistit splnění přijatých úkolů a termínů. Tabulka č. 12 Harmonogram a způsob realizace nástrojů SEK č. Nástroj Odpovědnost, Způsob a stav realizace stav plnění 1 Legislativní opatření 1.1 Liberalizace trhu s elektřinou a plynem 1.2 Přístup k sítím pro mezistátní obchod s elektrickou energií 1.3 Veřejný zájem, včetně dlouhodobého plánování 1.4 Ochrana konečných zákazníků 1.5 Prohlubování nástrojů podporujících hospodaření energií 1.6 Obnovitelné zdroje energie 1.7. Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla MPO, splněno MPO, splněno MPO, splněno MPO, splněno MPO, splněno MPO, MŽP, splněno MPO, splněno Zajištěno novelou energetického zákona (EZ). (změna termínů otvírání trhu s elektřinou, s plynem, oddělení přenosových distribučních soustav, další úpravy) Zajištěno novelou EZ. Zajištěno novelou EZ. Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb. byl předložen vládou Parlamentu Veřejný zájem v energetickém hospodářství řeší částečně i novela Stavebního zákona předložená Parlamentu. Zajištěno novelou EZ. Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., vláda předložila Parlamentu. Zajištěno v rámci novelizace EZ. Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., vláda předložila Parlamentu. Nový zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE podle požadavků SEK. Legislativa neobsahuje podporu výroby tepla z OZE. Částečně jen EZ. Zajištěno novelou EZ. Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., vláda předložila Parlamentu. 1.8. nástroj není stanoven Podpora alternativních paliv v doprav. je řešena samostatnou částí zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE, kterou se provedla přímá novelizace zákona č. 86/200 Sb., o ochraně ovzduší a dvěma nařízeními vlády. Program podpory alternativních paliv v dopravě zemní plyn schválila vláda ČR usnesením č. 563 dne 11.5.2005. 18

1.9 Investiční pobídky MPO, úkol trvá 1.10 Opatření proti rizikům růstu dovozní energetické závislosti 1.11 Autorizace na výstavbu výroben elektřiny a zdrojů tepla 1.12 Řízení energetiky při krizových stavech 1.13 Strategické energetické rezervy 1.14 Racionální přehodnocení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí MPO, úkol trvá MPO, splněno MPO, MV, úkol trvá MPO, SSHR, splněno kraje, úkol trvá Předložení technické novely zákona (netýká se požadavku SEK). Ve vztahu k požadavku SEK byl učiněn příslib respektovat kritéria energetické efektivnosti v posuzování žádostí o poskytnutí investiční pobídky. V novele EZ neřešeno. Dovozní energetická závislost ČR roste, nad rámec požadavků SEK. Zajištěno novelou EZ. Zpracovány úvodní studie. Povinné zásoby ropy naplněny. Variantní návrh úpravy Územního plánu Ústeckého kraje zatím nerozhodnut. 1.15 Ekologizace daňové soustavy 1.16 Integrovaný registr znečištění 1.17 Obchodování s emisními kredity u skleníkových plynů MF, MŽP, úkol trvá MŽP, MPO, splněno MPO, MŽP, SFŽP, ČEA, splněno 2. Státní programy podpory a útlumu 2.1 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů MPO, MŽP, SFŽP, ČEA, splněno Případná ekologická daňová reforma bude schválena až k roku 2008 Prvé hlášení podniků bylo k 15. 2. 2005 Zákon č. 695/2004sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů + vyhláška č. 696/2004 Sb., (původ, vykazování a ověřování množství emisí) + Národní alokační plán pro 1. obchodní období (97,6 mil tun) + nařízení vlády č. 315 z 20.7.2005 (rozpis NAP). Návrh NP byl předložen do vlády a jí schválen usnesením č. 884 ze dne 13. července 2005 2.2 Programy podpory výzkumu a vývoje vč. Národního programu výzkumu MPO, ČEA, úkol trvá Národní program VaV a jeho podpora energetickému VaV. Dosud není vyřešena koordinace energetického VaV (ČEA) podle požadavků SEK. 19

2.3 Národní program snižování emisí ze zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší 2.4 Programy útlumu uhelného, rudného a uranového průmyslu 2.5 Programy řešení sociálních důsledků snižování zaměstnanosti v uhelném průmyslu a v elektroenergetice MPO, MŽP, splněno MPO, splněno 3. Dlouhodobé výhledy a koncepce 3.1 Zajištění souladu Státní energetické koncepce s územními energetickými koncepcemi 3.2 Dlouhodobý výhled energetického hospodářství do roku 2030 3.3 Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elektřiny 3.4 Dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdrojů energie v ČR 3.5 Dlouhodobá stabilizace cen a vzájemných relací tarifů energetických komodit MPO, MPSV, splněno MPO, Krajské úřady, splněno MPO, splněno MPO, úkol trvá MPO, MŽP, MZe, úkol trvá ERÚ, MF, úkol trvá Integrovaný národní program snižování emisí a jeho součást program snížení emisí TZL, NO x a SO 2 ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. V rámci usnesení vlády č. 1128/2003 je úkol průběžně plněn. V rámci kontroly plnění cílů SEK je prováděna kontrola i této oblasti. Informace je součástí předloženého materiálu Všechny kraje již zpracovaly své územní energetické koncepce (ÚEK). Je navržena metodika zpracování ÚEK. Zelený scénář U v SEK je základem dlouhodobého výhledu energetického hospodářství. Jsou vypracovány ověřovacích scénářů s delším časovým horizontem pro potřeby MPO. Zpracovává ČEZ, a.s., ve spolupráci s MPO. MŽP vypracovalo rozsáhlou analýzu možností využití OZE do roku 2050. Dosud nedořešeno. Závěr k analýze plnění souboru nástrojů SEK Největší pokrok v oblasti nástrojů byl dosažen v legislativní oblasti, především v implementaci Směrnic EU. Většinu legislativních požadavků vyřešila novela Energetického zákona, nový zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE, zbývající řeší navržená novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Prodlení trvá u řešení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, nebyly rovněž zahájeny práce na Indikativní koncepci obnovy dožívajících výroben elektřiny a Indikativní koncepci využití OZE. 20

IV. Vyhodnocení sociálních dopadů realizace cílů SEK 1. Plnění úkolů z usnesení vlády č. 964 ze 7.10.2002 k informaci o vlivu realizace energetické politiky na zaměstnanost a životní náklady domácností Úkolem v usnesení vlády bylo vytvořit konzultační orgán pro vývoj cen paliv a energie. Úkol byl uložen MPO a ERÚ, avšak z důvodu nedosažení souhlasného názoru státních orgánů byl úkol přesunut do SEK. 2. Dopady realizace cílů SEK do politiky zaměstnanosti Byla provedena analýza a prognóza vývoje zaměstnanosti v energetických sektorech. Na základě analýzy a nových zjištění ve vývoji v zaměstnanosti v energetických sektorech lze konstatovat: - prognóza zaměstnanosti uvedená v informaci pro vládu ze dne 7.10.2002 o vlivu realizace energetické politiky na zaměstnanost a životní náklady domácností je v zásadě potvrzena skutečností roku 2002, 2003 a 2004 v elektroenergetice, v hnědouhelném a v černouhelném hornictví. Zaměstnanost v uhelném průmyslu klesala vůči předpovědi rychleji, ale situace se již stabilizuje. V elektroenergetice zaměstnanost naopak klesala pomaleji. V plynárenství, v roce 2005 dojde k rychlejšímu poklesu zaměstnanosti a významnější poklesy se očekávají i v roce 2006; - výraznější poklesy zaměstnanosti v elektroenergetice a uhelném hornictví již skončily a v plynárenství by měly skončit v roce 2006. Změny technologických postupů, nové technologie i končící restrukturalizace budou mít za důsledek další snížení počtu pracovníků do roku 2010 asi o 2000. Tento úbytek proběhne přirozenou fluktuací, odchodem do důchodu, není proto třeba přijímat žádná mimořádná opatření. Graf č. 15 - Vývoj počtu pracovníků v energetických sektorech Počty pracovníků počet 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS 21 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Hnědé uhlí Černé uhlí Elektroenergetika Plynárenství

3. Vliv cen paliv a energie na náklady domácnosti Ceny forem energie se v ČR již přiblížily cenové úrovni v zemích EU, a to u všech kategorií spotřeby. Při přibližném vyrovnání cen energie pro domácnosti a vzhledem k nižší úrovni příjmů domácností v ČR, ve srovnání s k úrovni příjmů zejména v zemích původní EU15, tvoří výdaje domácností na energii vyšší podíl ve vydání domácností a to u všech kategorií domácností. Graf č. 16 Relace cen elektřiny pro domácnosti Ceny elektřiny pro domácnosti k 1.1.2005 Dánsko Itálie Holandsko Německo Belgie Irsko Rakousko Švédsko Francie Slovensko V.Británie Maďarsko Finsko Slovinsko Česká republika Polsko Řecko Estonsko 0 50 100 150 200 250 EUR/MWh EUR/MWh - parita EUR/MWh - sm.kurz Zdroj: EUROSTAT 22

Graf č. 17 - Relace cen zemního plynu pro domácnosti Ceny zemního plynu pro domácnosti k 1.1.2005 Dánsko Švédsko Holandsko Německo Rakousko Španělsko Belgie Francie Slovinsko Irsko Lucembursko Slovensko Polsko Česká republika V.Británie Maďarsko Estonsko 0 5 10 15 20 25 30 EUR/GJ EUR/GJ - parita EUR/GJ - sm. kurz Zdroj: EUROSTAT Novým impulsem k růstu cen, zejména síťových zdrojů energie, je připravované zvyšování cen energie v zemích EU (v důsledku prudkého nárůstu cen ropy a zemního plynu). To se přenese do cen energie pro domácnosti i v ČR. Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5 z 26.8.2005 o cenách plynu od 1.10.2005 tento směr potvrzuje. 23

Struktura spotřeby domácností v ČR podle sociálních skupin Výdaje domácností za paliva a energii jsou součástí celkových výdajů domácností. Následující tabulka podává přehled o spotřebě domácnosti v Kč za rok v ČR podle sociálních skupin v roce 2003. Tabulka č. 14 - Struktura spotřeby domácností v ČR Průměrná domácnost D o m á c n o s t i zaměstnanců zemědělců OSVČ důchodců Počet domácností v tis 2 955 1 730 292 438 495 Spotřeba celkem 107 650 112 378 96 425 116 926 88 731 Potraviny a nealkoholické nápoje 22 816 22 221 20 488 22 956 25 005 Alkoholické nápoje, tabák 3 234 3 280 2 845 3 424 2 917 Odívání a obuv 6 647 7 349 6 210 8 277 3 427 Bydlení, voda, energie, paliva, 21 199 20 664 15 731 20 597 24 707 z toho: -Nájemné z bytu 4 593 4 635 1 291 4 106 5 577 -Běžná údržba a drobné opravy bytu 2 007 2 056 2 428 1 917 1 945 -Dodávka vody a ostatní služby 2 406 2 455 1 498 2 431 2 420 -Elektrická a tepelná energie, plyn, 12 194 11 518 10 514 12 143 14 764 paliva Bytové vybavení, zařízení 7 247 7 665 7 098 7 472 5 915 domácnosti Zdraví 2 003 1 876 1 607 1 816 2 708 Doprava 11 504 13 232 12 427 11 806 5 575 Pošta a telekomunikace 4 666 4 895 3 793 5 616 3 429 Rekreace a kultura 11 596 12 465 9 256 14 877 6 979 Vzdělávání 697 840 481 1 068 23 Stravování a ubytování 5 650 6 526 5 089 7 003 2 071 Ostatní zboží a služby 10 392 11 367 11 399 12 014 5 976 Zdroj: ČSÚ Procentní podíl nákladů na energie a paliva z celkových nákladů podle typu domácností v roce 2003. Tabulka č. 15 - Podíly výdajů domácností na paliva a energii (v %) Průměrná D o m á c n o s t i domácnost zaměstnanců zemědělců OSVČ důchodců Náklady na energie a paliva v % 11,33 10,25 10,90 10,38 16,64 Zdroj: ČSÚ Nejvyšší výdaje v absolutní hodnotě vykazují domácnosti osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), následované domácnostmi zaměstnanců. Pod průměrem jsou výdaje domácností zemědělců a ještě více domácnosti důchodců. Ve výdajích na paliva a energii jsou poměry jiné. Zatímco podíl nákladů za energie a paliva u domácností aktivně činných osob jsou relativně shodné tak relativní náklady u domácností důchodců jsou podstatně vyšší. Podíl paliv a energie představuje ve spotřebě průměrné domácnosti České republiky 11,33%. 24

U domácností zaměstnanců výdaje na paliva a energii tvoří 10,25% celkových výdajů, u domácností zemědělců 10,90%, domácnosti OSVČ 10,38% a domácnosti důchodců 16,64%. Graf č. 18 - Struktura spotřeby domácností podle sociálních skupin Spotřeba domácností podle sociálních skupin v roce 2003 140 000 Kč za rok na domácnost 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Průměrná Zaměstnanců Potraviny, nápoje, odívání, obuv Energie, paliva Rekreace a kultura Zemědělců OSVČ Důchodců Bydlení, voda Doprava Ostatní zboží a služby Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Spotřeba domácnosti v ČR podle decilů příjmů na jednoho člena domácnosti v roce 2003 Jiným pohledem na strukturu spotřeby domácností je analýza výdajů na paliva a energii podle decilů příjmů (desetin sledovaného souboru). Základní údaje jednotlivých příjmových skupin jsou obsaženy v následující tabulce. Příjmy a spotřeba je vztažená na jednoho člena domácnosti v Kč a údaje jsou za rok 2003. 25

Tabulka č. 16 - Spotřeba domácností podle decilů příjmů 10% Nejnižších Druhých Třetích Čtvrtých Pátých Šestých Sedmých Osmých Devátých Nejvyšších Hrubé peněžní příjmy 61 051 79 449 88 809 94 648 102 387 111 422 126 941 143 977 175 442 244 117 celkem (v Kč) Čisté peněžní příjmy celkem 54 144 69 259 78 300 84 471 90 581 97 849 107 836 121 944 144 715 196 027 HRUBÁ PENĚŽNÍ VYDÁNÍ 60 206 77 638 84 021 91 972 97 802 106 601 116 828 134 958 157 133 224 318 CELKEM A. SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ 51 371 64 339 68 747 75 487 81 155 87 725 93 276 101 905 117 552 150 549 (CZ-COICOP) POTRAVINY 12 868 15 118 16 457 18 316 18 225 19 496 19 567 19 662 22 031 23 498 A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Potraviny 11 507 13 476 14 719 16 467 16 271 17 412 17 408 17 420 19 551 20 747 Nealkoholické nápoje 1 362 1 642 1 738 1 850 1 954 2 084 2 159 2 243 2 480 2 751 ALKOHOLICKÉ NÁPOJE, 1 457 1 848 1 955 2 233 2 271 2 720 2 743 3 289 3 828 4 607 TABÁK ODÍVÁNÍ A OBUV 3 130 4 125 4 015 4 111 4 553 4 997 5 961 6 673 7 559 10 120 BYDLENÍ, VODA, 10 345 12 636 14 360 16 776 17 134 18 113 18 227 18 938 21 937 26 261 ENERGIE, PALIVA Elektrická a tepelná 6 422 7 611 8 767 9 686 10 038 10 553 10 416 10 738 12 236 13 164 energie, plyn, paliva, z toho -Elektrická energie 2 859 3 015 3 363 3 740 3 631 4 164 3 940 4 166 4 540 4 928 -Plynná paliva, z toho 1 570 1 703 2 361 2 434 3 000 2 819 2 794 3 180 2 936 2 795 --Plyn ze sítě 1 515 1 670 2 293 2 383 2 954 2 749 2 769 3 122 2 879 2 760 --Plyn v bombách 55 33 68 51 46 70 25 58 57 35 -Kapalná paliva 27 3 1 5 9 23 0 2 2 7 -Tuhá paliva 236 264 342 413 309 414 347 445 437 204 -Tepelná energie 1 729 2 626 2 700 3 094 3 089 3 133 3 335 2 944 4 321 5 230 BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI; OPRAVY 3 012 3 978 4 003 5 206 5 192 5 228 6 003 7 688 8 166 12 463 ZDRAVÍ 669 1 071 1 262 1 592 1 706 1 970 1 719 1 723 2 282 2 888 DOPRAVA 4 703 6 348 5 837 6 793 8 331 9 144 10 166 11 627 13 041 21 187 POŠTY 2 326 2 822 3 032 2 965 3 624 3 808 4 239 4 624 5 311 5 704 A TELEKOMUNIKACE REKREACE A KULTURA 4 710 6 215 7 282 7 548 8 820 9 461 10 156 11 310 13 250 18 664 VZDĚLÁVÁNÍ 497 489 609 373 405 569 568 671 699 684 STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY B. VYDÁNÍ NEKLASIFIKOVANÁ JAKO spotřební 2 744 3 577 3 554 3 351 3 729 4 522 4 820 5 537 6 843 8 185 4 911 6 111 6 380 6 222 7 166 7 696 9 107 10 164 12 605 16 288 8 834 13 299 15 274 16 485 16 648 18 877 23 551 33 052 39 581 73 769 Zdroj: ČSÚ Podíl nákladů na elektřinu je u decilu s nejnižším příjmem na osobu 5,28% z celkových čistých příjmů. Podíl nákladů na zemní plyn je u decilu s nejnižším příjmem na osobu 2,90%. Podíl nákladů na elektřinu a zemní plyn klesá s rostoucími příjmy a u decilu s nejvyšším příjmem je u elektřiny 2,51% a u zemního plynu 1,43%. Přepočet je na jednu osobu. Uvedená analýza nákladů na paliv a energii podle decilů dokládá jiným způsobem vysokou zátěž, kterou jsou výdaje na paliva a energii u nízkopříjmových kategorií domácností. 26