MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém městě v Lucembursku, dohodu s cílem umožnit (...) všem státním příslušníkům členských států volně překračovat vnitřní hranice a umožnit volný pohyb zboží a služeb. Pět zakládajících zemí podepsalo dne 19. června 1990 Úmluvu k provedení Schengenské dohody a později se k nim dne 27. listopadu 1990 připojila Itálie, dne 25. června 1991 Španělsko a Portugalsko, dne 6. listopadu 1992 Řecko, dne 28. dubna 1995 Rakousko a dne 19. prosince 1996 Dánsko, Švédsko a Finsko. Dohodu o spolupráci s členskými státy s cílem přistoupit k této úmluvě uzavřely dne 19. prosince 1996 také Norsko a Island. Poté se od 26. března 1995 začalo schengenské acquis plně uplatňovat v Belgii, Německu, Francii, Lucembursku, Nizozemsku, Španělsku a Portugalsku, od 31. března 1998 v Rakousku a Itálii a od 26. března 2000 v Řecku. Konečně od 25. března 2001 se schengenské acquis začalo plně uplatňovat v Norsku, Švédsku, Dánsku, Finsku a na Islandu. Schengenské acquis bylo do právního rámce Evropské unie včleněno prostřednictvím protokolů připojených k Amsterodamské smlouvě v roce 1999. Dne 20. května 1999 bylo přijato rozhodnutí Rady, kterým byl určen právní základ všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří schengenské acquis, a to v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství a smlouvy o Evropské unii. Schengenské hodnocení nových členských států Odborníci z členských států provedli během posledních dvou let tzv. schengenské hodnocení nových členských států. V roce 2006 se uskutečnilo 58 hodnotících misí zaměřených na ochranu údajů, policejní spolupráci, kontrolu na vnějších pozemních a mořských hranicích a na letištích a vízovou politiku. V roce 2007 se uskutečnilo 15 nových hodnotících návštěv a nové hodnocení námořních a vzdušných hranic. Bylo dokončeno devět hodnotících návštěv týkajících se schengenského informačního systému. I když se těchto hodnocení účastnili i odborníci z Komise, zodpovědnost za ně nese Rada. Tato hodnocení měla především ověřit, zda nové členské státy správně a účinně uplatňují doprovodná opatření umožňující odstranění kontrol na vnitřních hranicích. Hodnotící návštěvy proběhly v oblasti kontrol na vnějších hranicích, víz, ochrany údajů, policejní spolupráce a schengenského informačního systému. 1
Schengenská hodnocení jsou nyní dokončena a je zřejmé, že Estonsko, Česká republika, Litva, Maďarsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko prokázaly správné uplatňování schengenského acquis ve všech oblastech. Postup Schengenská hodnocení členských států EU, které se ucházejí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích, jsou zahájena na žádost jednotlivých příslušných členských států, jakmile usoudí, že splňují všechny předpoklady. Rozhodnutí, zda jsou všechny předpoklady splněny, je v kompetenci států, které již jsou členy schengenského prostoru, a Rada odpovídá za provedení hodnocení. Harmonogram 5. listopad 2004 Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání v Haagu vyzvala Radu, Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření umožňující odstranit co nejdříve kontroly na vnitřních hranicích, budou-li splněny všechny požadavky na uplatňování schengenského acquis ( ). Devět států, které se staly členy EU v roce 2004 (Maďarsko, Polsko, Slovenská republika, Slovinsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta), prohlásilo, že počínaje rokem 2006 jsou připraveny na hodnocení acquis nesouvisejícího se SIS. Leden až říjen 2006 návštěvy týkající se ochrany údajů, policejní spolupráce, vnějších hranic a víz byly zahájeny koncem ledna a byly dokončeny. Prosinec 2006 po dokončení hodnocení ve všech oblastech schengenské spolupráce byly přijaty závěry Rady o stavu připravenosti členských států, které se hodnocení účastnily. V těchto závěrech se uvádějí zjištěné nedostatky a seznam míst, která měla být v roce 2007 v každé zemi opět navštívena. Říjen 2007 na základě těchto závěrů se v roce 2007 uskutečnily doporučené opakované hodnotící návštěvy, které byly ukončeny v říjnu. Hodnocení používání systému SIS v nových členských státech proběhlo v září a říjnu 2007. 8. 9. listopad 2007 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci dospěla k závěru, že jsou splněny všechny předpoklady pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích mezi výše uvedenými členským státy. 6. prosince 2007 Rada přijala rozhodnutí a datum zrušení kontrol na vnitřních hranicích. 21. prosince 2007 (00.00 hod): zrušení kontrol na vnitřních pozemních a námořních hranicích. 30. března 2008 zrušení vnitřních hraničních kontrol na letištích. Hlavní závěry hodnocení Po ukončení hodnotících návštěv v prosinci 2006 byl na základě hodnotících zpráv pro každou oblast vypracován první soubor závěrů o stavu připravenosti hodnocených zemí. Kromě toho si případy, kde byly nedostatky závažné nebo kde stavební práce nedosáhly dostatečného pokroku, vyžádaly nové návštěvy těchto míst. Pro každou zemi byl připraven seznam míst (zejména letišť a hraničních přechodů) pro tyto opakované návštěvy. Opakované návštěvy provedené v roce 2007 prokázaly, že bylo ve všech hodnocených oblastech dosaženo značného pokroku. 2
Příslušné členské státy prokázaly, že jsou dostatečně připravené uplatňovat uspokojivým způsobem jak ustanovení schengenského acquis nesouvisející se systémem SIS, tak ustanovení týkající se SIS. Z tohoto hlediska neexistují žádné překážky, aby v prosinci 2007 nemohlo být přijato rozhodnutí uváděné v čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003 umožňující zrušení kontrol na vnitřních pozemních a námořních hranicích od 21. prosince 2007 a na vzdušných hranicích od 30. března 2008. Schengenský nástroj Podle čl. 35 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003 byl zřízen dočasný nástroj tzv. Schengenský nástroj, jehož účelem bylo pomoci Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Slovensku a Slovinsku financovat v období od 1. května 2004 do konce roku 2006 opatření na nových vnějších hranicích EU v rámci provádění schengenského acquis a kontroly na vnějších hranicích (961 milionů EUR). Schengenský nástroj byl využíván na podporu opatření týkajících se především investic do provozního zařízení a hraniční infrastruktury na vnějších hranicích EU, modernizace diplomatických a konzulárních zastoupení, příprav schengenského informačního systému (SIS II) a vízového informačního systému (VIS), odborného a jazykového vzdělávání. Rozpis financování z schengenského nástroje: v mil. EUR Celkem 2004 2006 EE LV LT HU PL SI SK Celke m 77,01 79,7 151,6 165,7 313,87 119,8 53,58 961,45 Schengenský nástroj se rovněž využije pro provádění schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku. Počínaje rokem 2007 poskytuje značnou finanční pomoc také Evropský fond pro vnější hranice (1 820 milionů EUR na období 2007 2013). 3
Rozšíření schengenského prostoru: Číselné údaje Délka vnější hranice nových členských států schengenského prostoru. Vnější pozemní hranice: Členský stát Vnější Délka v km pozemní hranice se státem Estonsko Rusko 294 Maďarsko Chorvatsko 344 Srbsko 174 Ukrajina 136 Lotyšsko Bělorusko 167 Rusko 282 Litva Bělorusko 679 Rusko 272 Polsko Rusko 210 Bělorusko 418 Ukrajina 535 Slovensko Ukrajina 97 Slovinsko Chorvatsko 670 Celkem 4278 Vnější námořní hranice: Člen Stát Vnější námořní hranice Délka v km Estonsko Baltské moře 769 Lotyšsko Baltské moře 498 Litva Baltské moře 120 Malta Středozemní moře 246 Polsko Baltské moře 440 Slovinsko Jaderské moře 47 Celkem 2120 Celkový počet obyvatel schengenského prostoru: Celkový počet obyvatel 24 členských států schengenského prostoru činí 404 921 039 (odhad: Eurostat 2007). Hodnocené období: 2 roky (2006 2007) Počet hodnotících misí v roce 2006: 58 v oblasti ochrany údajů, policejní spolupráce, kontrol na vnějších pozemních a mořských hranicích a na letištích Počet hodnotících misí v roce 2007: 15 především nové hodnotící návštěvy a nové hodnocení námořních a vzdušných hranic. 9 návštěv hodnotících schengenský informační systém, dokončených v roce 2007. 4
Otázky a odpovědi: Rozšíření schengenského prostoru Zrušení kontrol na vnitřních hranicích Které nové členské státy se koncem tohoto roku připojí k schengenskému prostoru? Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Které členské státy již do schengenského prostoru patří? Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a dvě přidružené země, Norsko a Island. Kdy se k schengenskému prostoru připojí Kypr, Rumunsko a Bulharsko? Tyto členské státy nejsou mezi těmi, které se k schengenskému prostoru připojí koncem prosince. Dříve, než se stanou součástí schengenského prostoru, budou muset projít schengenským hodnocením. Přesný časový rozvrh zatím ještě není znám. Kdy dojde k odstranění vnitřních hraničních kontrol? Datem pro odstranění vnitřních hraničních kontrol je u pozemních a námořních hranic 21. prosinec 2007 a u vzdušných hranic 30. březen 2008. Co rozšíření schengenského prostoru přinese občanům? Na vnitřních hranicích: Všechny osoby, které legálně vstupují do schengenského prostoru, mohou překračovat vnitřní hranice mezi členskými státy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Vnitřními hranicemi se rozumí pozemní hranice mezi členskými státy, letiště umožňující letecká spojení mezi státy schengenského prostoru a přístavy s pravidelným trajektovým spojením mezi státy schengenského prostoru. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích však nemá vliv na výkon policejních pravomocí v rámci vnitřních pohraničních pásem. V schengenském prostoru: Občané třetích zemí, kteří mají vízovou povinnost (nařízení ES/539/2001 ve znění nařízení ES/453/2003 a ES/1932/2006), mohou po celém schengenském prostoru cestovat s jedním schengenským vízem a nemusí již nové členské státy žádat o jejich národní víza. Občané třetích zemí, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu (viz Úř. věst. C 247 ze dne 13. října 2006 a Úř. věst. C 153 ze dne 6. července 2007) vydaného členským státem schengenského prostoru, mohou cestovat na základě tohoto platného povolení k pobytu a nemusí žádat o vízum. Je možné v rámci schengenského prostoru cestovat bez pasu nebo jiných cestovních dokladů? Členské státy mohou vyžadovat, aby osoby po dobu pobytu na jejich území u sebe měly doklady. Tato povinnost bude během následujících týdnů zveřejněna v Úředním věstníku. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích nemá vliv na vykonávání bezpečnostních kontrol osob v přístavech a na letištích. Jaké jsou podmínky vstupu pro občany třetích zemí? 5
Tito občané musí být držiteli platného pasu nebo cestovního dokladu, musí být v případě potřeby držiteli platného schengenského víza povolení k pobytu vydané členským státem schengenského prostoru má stejnou účinnost jako schengenské vízum, musí mít dostatek prostředků k pokrytí nákladů po dobu plánovaného pobytu, nesmí být vedeni jako osoby, jimž má být odepřen vstup, nesmí představovat hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy. U těchto podmínek vstupu pro občany třetích zemí nedochází při překračování vnějších hranic některého z nových členských států schengenského prostoru k žádným změnám kromě té, že budou prověřeni nejen v rámci vnitrostátního systému, ale i v rámci schengenského informačního systému. Nové členské státy schengenská pravidla týkající se kontrol na vnějších hranicích prakticky dodržují již ode dne přistoupení. Pokud občané EU nepředstavují skutečnou, aktuální a dostatečně závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, mohou na území členského státu EU vstoupit po předložení platného pasu nebo průkazu totožnosti. Poplatky Krátkodobé vízum stojí 60 EUR. V individuálních případech může být tato cena v souladu s vnitrostátními předpisy snížena nebo vízum může být vydáno zdarma, a to pokud takové opatření slouží podpoře kulturních zájmů, pokud se jedná o oblast zahraniční politiky, rozvojovou politiku nebo jinou oblast důležitého veřejného zájmu. Další informace jsou dostupné na internetové adrese http://ec.europa.eu/justice_home/faq/freetravel/faq_freetravel_en.htm 6
Mapa. 7