Management pohledávek v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Management pohledávek v praxi Diplomová práce Autor: Bc. František Zvěřina Finance Vedoucí práce: Ing. Anna Hajdúchová Záturecká, Ph.D. Praha Duben, 2011 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 25. 4.2011 Bc. František Zvěřina 2

Poděkování: Děkuji paní Ing. Anně Hajdúchové Záturecké, Ph.D. za pomoc s mojí diplomovou prací a pracovníkům firmy Administrativa A-Z, s.r.o. za odborné konzultace. V Praze dne 25.4.2011 Bc. František Zvěřina 3

Anotace Tato práce si v teoretické části stanovila za cíl v systému řízení pohledávek charakterizovat pojem pohledávek, popsat proces vzniku, existence a zániku pohledávek, analyzovat jednotlivé formy zajištění a popsat postupy při řízení a vymáhání pohledávek. Druhá část práce charakterizuje společnost POL, spol. s r.o., zaměřuje se na analýzu struktury a vývoje pohledávek. Stručně se orientuje ve vztahu pohledávek a závazků společnosti a s vyuţitím poměrových ukazatelů finanční analýzy hodnotí ekonomiku společnosti. Další část práce hodnotí efektivitu řízení pohledávek ve společnosti POL, spol. s r.o., zabývá se důsledky nedostatečného řízení rizik a vyuţíváním podmínek prodeje pro řízení pohledávek; problematiku procesu řízení pohledávek je doplněna o popis postupů nakládání s pohledávkami, počínaje prevencí aţ po soudní vymáhání. V závěru práce byl stručně zhodnocen proces řízení pohledávek se zaměřením na výsledky a hodnocení tohoto procesu ve společnosti POL, spol. s r.o.. 4

Annotation This work provided the theoretical part of the objective in the management of claims to characterize the notion of claims to describe the process of creation, existence and termination claims, analyze various forms of security and identify management practices and debt collection. The second part is characterized by POL, Ltd., focuses on analyzing the structure and evolution claims. In brief focuses on the relationship of assets and liabilities, using financial ratios financial analysis evaluates the economics of the company. Another part assesses the effectiveness of debt management in society POL, Ltd., deals with the consequences of inadequate risk management and use conditions of sale for debt management; debt problem management process is accompanied by a description of procedures for handling claims from prevention to judicial enforcement. The conclusion was briefly reviewed the process of debt management with a focus on results and evaluation of this process of POL, Ltd.. 5

Obsah Obsah... 6 Úvod... 8 1 Systém řízení pohledávek... 9 1.1 Charakteristika pohledávek... 9 1.1.1 Vymezení pojmu pohledávka... 9 1.1.2 Vznik pohledávek... 9 1.1.3 Rozdělení pohledávek... 10 1.1.4 Zánik pohledávek... 13 1.2 Zajištění pohledávek... 16 1.3 Návrh postupu při řízení pohledávek... 39 1.3.1 Metodika při řízení pohledávek obecně... 41 1.3.2 Spojování firem do větších struktur... 46 1.4 Vymáhání pohledávek... 48 1.4.1 Mimosoudní vymáhání... 48 1.4.2 Soudní vymáhání... 49 1.5 Shrnutí teoretické části... 52 2 Charakteristika řízení pohledávek ve společnosti POL, spol. s r.o.... 54 2.1 Informace o společnosti POL, spol. s r.o.... 54 2.2 Analýza pohledávek ve společnosti... 55 2.3 Vývoj pohledávek a závazků... 61 2.4 Zdrojová data... 64 2.5 Poměrové ukazatele... 65 2.5.1 Ukazatele likvidity... 65 2.5.2 Ukazatele aktivity... 66 2.5.3 Ukazatele zadluţenosti... 67 2.5.4 Ukazatele rentability... 68 3 Zhodnocení efektivity řízení pohledávek... 71 3.1 Důsledky nedostatečného řízení rizik... 71 3.2 Vyuţívání podmínek prodeje pro řízení pohledávek... 73 3.2.1 Stanovení výše pohledávek... 73 3.2.2 Zajištění pohledávek... 74 3.3 Vyuţívání informací o odběratelích... 74 6

3.4 Inkasní politika... 75 3.5 Veřejně přístupné databáze... 78 Závěr... 79 Seznam pouţité literatury... 81 Seznam tabulek... 84 Seznam grafů... 84 7

Úvod Proces řízení pohledávek ve firmě je jednou z nejdůleţitějších činností, ve které se promítá ekonomické a finanční zdraví firmy. Tato činnost zároveň ekonomické a finanční zdraví firmy významným způsobem ovlivňuje. Proces řízení pohledávek jako takový začíná záměrem firmy prodávat své produkty a vrcholí inkasem pohledávky ve svém neustále se opakujícím procesu podnikání, tzn. v procesu nákupu výroby a prodeje, resp. inkasa. Právě tento koloběh je ve svém nepřestávajícím rytmu a proměnách forem předpokladem úspěšného podnikání. Proces jako takový je institucionalizován právním řádem ČR a konkrétními podnikatelskými subjekty je aplikován do reálného podnikatelského prostředí ve všech svých sloţitostech a variantách. Práce se pokouší uchopit celou šíři procesu vzniku, existence a zániku pohledávek s akcenty na zajištění těchto pohledávek a ekonomické a finanční souvislosti tohoto procesu, a to i na příkladu analýzy ekonomických výsledků konkrétního subjektu společnosti POL, spol. s r.o. s náznaky konkrétních dopadů těchto procesů a doporučení opatření směřující k zlepšení stávajícího stavu. Protoţe si práce jako taková dala za cíl analyzovat proces řízení pohledávek, je přirozené, ţe se první část práce zaměřuje na teoretické základy a právní východiska tohoto procesu. 8

1 Systém řízení pohledávek 1.1 Charakteristika pohledávek 1.1.1 Vymezení pojmu pohledávka Obsah pojmu pohledávka vyplývá především z 488 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ ), podle kterého závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dluţníka a dluţníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Lze tedy zjednodušeně říci, ţe pohledávka je právo věřitele na plnění od dluţníka. Tomuto právu odpovídá povinnost dluţníka splnit svůj závazek vůči věřiteli. 1.1.2 Vznik pohledávek Pohledávka vzniká v okamţiku poskytnutí určitého plnění, případně k datu vystavení platebního dokladu nebo jiţ pouhým podepsáním smlouvy. Tuto skutečnost si dluţníci často neuvědomují, proto je důleţité monitorovat, zda bude tato částka uhrazena včas, pozdě nebo vůbec. Někteří lidé vůbec neberou na vědomí závaţnost dluhů, ani to, ţe se tak mohou dostat jak do finančních, tak i do psychických problémů. Je pravda, ţe věřitel nevymáhá svou pohledávku hned na začátku, ale dává dluţníkovi šanci zaplatit bez dalších výdajů. Tato lhůta je většinou v období jednoho roku. V tuto dobu má dluţník moţnost dluh uhradit, pokud se tak nestane, věřitel nebo jeho právní zástupce podává ţalobu k soudu, ale tím se pro dluţníka navyšují náklady, které je povinen taktéţ zaplatit. Nabízí se myšlenka, ţe by podnik ve snaze minimalizovat pohledávky mohl poţadovat placení v okamţiku dodání nebo ve velmi krátké lhůtě. Při takovém poţadavku musí zváţit, zda jeho odběratelé neupřednostní jiného dodavatele s lepšími platebními podmínkami. Podnikové pohledávky mohou vznikat i jinou cestou podnik si objedná 9

u svého dodavatele zakázku, dodavatel poţaduje zálohu předem. Záloha je ve fázi, kdy zboţí nebylo ani vyrobeno, natoţ předáno, vlastně pohledávkou k dodavateli. 1 Specifikou je vznik pohledávky za dluţníkem, který má svůj majetek v takzvaném institutu společného jmění manţelů. Jelikoţ je pravděpodobné, ţe se vymáhání pohledávky dostane do stádia exekučního řízení, blokuje se i tento majetek, jenţ se nerozděluje na polovinu, ale zůstává celý. Přesto je důleţité, aby si dluţníci i věřitelé uvědomovali důleţitost kroků, které vedou ke vzniku pohledávky. Nejlépe je se takové situaci vyhnout, a to zaplacením částky včas. Základní příčiny vzniku pohledávek druhotná platební neschopnost dluţníka spekulace dluţníka s úhradou závazku nedokonalé podloţení nároků věřitele sporná pohledávka úmysl dluţníka vyuţít nevýhodného postavení věřitele a snaha úplně se vyhnout zaplacení závazku 1.1.3 Rozdělení pohledávek Pohledávky lze rozdělit dle různých kritérií. Například podle: vzniku, právní úpravy, zajištění. 1 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9 10

1.1.3.1 Podle vzniku Podle vzniku lze pohledávky rozdělit do tří skupin: Pohledávky z obchodního styku, které jsou nejběţnější a vznikají vţdy od vystavení platebního dokladu dodavatelem (věřitelem) vůči odběrateli (strana dluţníka) a zanikají úhradou částky uvedené na platebním dokladu odběratelem na účet dodavatele. Kromě platebního dokladu existuje zpravidla i dodací list na předmět plnění, kterým je dodávka zboţí, materiálu či sluţeb. Písemná forma smluvního vztahu zde nemusí vţdy existovat (ústně dohodnuté kontrakty). Pohledávky z bankovních úvěrů, z finančních mezipodnikových půjček a půjček mezi fyzickými osobami a podnikatelskými subjekty. Do této skupiny lze dále zahrnout i pohledávky z dluhopisů (obligace, směnky, atd.). Mají zpravidla písemnou smluvní formu, která řeší termín a způsob úhrady pohledávky i příslušenství (způsob úročení a sankce z prodlení úhrady) a doklad o převzetí finanční hotovosti dluţníkem. Pohledávky ostatní, tj. pohledávky z pracovně právních vztahů, sociálního a zdravotního pojištění, pohledávky státu z daňových povinností. 1.1.3.2 Podle právní úpravy Pro hodnocení pohledávky je důleţité její přiřazení k příslušnému právnímu předpisu. V České republice existují právní předpisy dva. Jedná se o obchodní zákoník a občanský zákoník. Kaţdý se vyznačuje celou řadou specifik, které je nutné zohlednit při posouzení existence konkrétní pohledávky i moţností jejího uplatnění a vymáhání. 2 Občanskoprávní pohledávky řídí se zákonem č. 40/1964 Sb, občanský zákoník, v platném znění (dále jen ObčZ ). Dle tohoto zákona se posuzují majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakoţ i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto vztahy neupravují jiné zákony. Tímto zákonem jsou upraveny jak pohledávky ze smluvních vztahů, tak i pohledávky, které nejsou závislé na 2 BAŘINOVÁ, D.; VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: vzory smluv a podání. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2003. 127 s. ISBN 8071699802. 11

ţádném konkrétním smluvním vztahu a jejich vznik je dán například veřejnoprávním předpisem či jinou právní skutečností. Zejména se jedná o pohledávky státu vůči občanům a to z titulu daní, poplatků, o pohledávky náhrady škody nebo také bezdůvodného obohacení. Na rozdíl od pohledávek vzniklých dohodou a vůli zúčastněných osob, tyto pohledávky představují právo jedné strany na peněţité plnění při porušení smluvní povinnosti bez ohledu na dojednané podmínky. Spolu s těmito právními vztahy zároveň řeší ObčZ i délku záručních lhůt, promlčení, obsah práv ochrany spotřebitelů, ale i řadu dalších právních souvislostí. Obchodně právní pohledávky - speciální právní normou, která upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a pohledávky z nich vzniklé a také i některé jiné vztahy související s podnikáním, je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen ObchZ ). Pohledávky mohou např. vznikat z účastenství na obchodních společnostech, z jednání zakládajícího nekalou soutěţ a zejména z obchodních závazkových vztahů. 3 1.1.3.3 Podle zajištění Nezajištěné pohledávky jedná se o pohledávky, které vznikají bez jakékoli písemné dokumentace. Smluvní vztahy tak vznikají pouze na základě ústních dohod. Tento druh pohledávek ve smluvních vztazích je v určitém případě moţný, ale lze je vyuţít pouze v prostředí s vyspělou právní a podnikatelskou etikou. Tento zjednodušený postup bez nutnosti papírových smluv sebou totiţ přináší řadu problémů. Můţe se jednak jak o obecné omyly a chyby lidského faktoru, tak také absenci podkladů pro donucení nesolidního obchodního partnera k vyrovnání pohledávky. V krajních případech můţe jít dokonce aţ o nemoţnost takto vzniklou pohledávku právně vymáhat. Zajištěné pohledávky jde o účinnou ochranu před problémovými pohledávkami. Cílem je zabezpečit pohledávky uţ před jejich vznikem nebo v době, kdy vznikají. Ať uţ je to zajišťováním informací o budoucích či 3 ZICHÁČEK, A. Postupy při vymáháni pohledávek v obchodné právních vztazích a úspěšnost jejich použití v praxi. Zlín, 2009. 90 s. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 12

současných obchodních partnerech, důsledným zpracováním obchodních smluv či jištěním pohledávek, tzn. zajišťovacími instrumenty, jako jsou například dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, směnka, zajišťovací převod prává, zástavní právo, smluvní pokuta, bankovní záruka, apod. 4 1.1.4 Zánik pohledávek K zániku pohledávky nejčastěji dochází zejména z těchto důvodů: 1.1.4.1 Splnění dluhu Nejčastější způsob zániku pohledávky je jeho splnění peněţní formou, tj. úhrada plná příp. částečná. Samotná transakce se uskutečňuje hotovostním nebo bezhotovostním převodem. 1.1.4.2 Částečné splnění závazku Kromě písemného prohlášení, kterým dluţník uznává závazek, povaţuje obchodní zákoník ( 323 odst. 2) za uznání závazku také další právní úkony. Jedná se o: Placení úroků za uznanou se povaţuje část závazku (peněţní částka), z níţ se úroky platí ( 407 odst. 2 obch. Zákoníku). Částečné plnění závazku dlužníkem za uznání zbytku dluhu je tento projev vůle povaţován pouze za podmínky, ţe lze usuzovat" na dluţníkovo uznání. Pokud by dluţník sice částečné plnění poskytl, ale současně by výslovně prohlásil, ţe zbytek dluhu neuznává, nemůţe takový účinek nastat. Jestliţe dluţník poskytne částečné plnění a z okolností bude moţno usoudit, ţe uznává celý dluh, jedná se o rozšíření právních následků splnění, neboť splnění nebude mít za následek jenom zánik části dluhu, ale bude také uznáním jeho zbytku. 4 BAŘINOVÁ, Dagmar; VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky - právně - daňově - účetně. 3. rozšířené vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3 13

Uznání závazku vyvolává právní účinky předpokládané v 323 obch. zákoníku: vylučuje moţnost uplatnit námitku promlčení, a to bez ohledu na to, zda dluţník o promlčení v době, kdy prohlášení o uznání učinil, věděl, či nevěděl. Uzná-li dluţník písemně svůj určitý závazek, běţí ve smyslu ust. 407 obchodního zákoníku nová promlčecí doba v délce čtyř let ode dne tohoto uznání. Jestliţe dluţník uzná jen část závazku, běţí nová promlčecí lhůta ohledně této části. V případě, kdy dluţník uznal jiţ promlčený závazek, nastává podle odst. 1 cit. paragrafu obdobný účinek: promlčené právo se uznáním obnovuje a běţí nová čtyřletá promlčecí doba. jelikoţ při uznání závazku se má za to, ţe tento určitý závazek v uznaném rozsahu trvá v době, kdy k uznání došlo, přechází důkazní břemeno pro případ sporu z věřitele na dluţníka. Dluţník, který svůj určitý závazek uznal, můţe sice namítat, ţe závazek nevznikl, nebo ţe v době uznání jiţ netrval (v případě uznání závazku jde o vyvratitelnou domněnku, ţe dluh v této době trval), avšak musel by své tvrzení dokázat. uznání závazku má výše uvedené účinky i vůči ručiteli. 1.1.4.3 Započtení pohledávky V případě, ţe věřitel s dluţníkem mají vzájemné pohledávky stejného druhu, zaniknou tyto započtením, a to do té výše, do které se vzájemně kryjí. Jestliţe některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení, zánik pohledávek nastane jiţ okamţikem, kdy se setkaly, nikoliv aţ ke dni, kdy byl učiněn kompenzační projev. Tento způsob zániku pohledávky zná jak právo občanské, tak obchodní. Prvním z předpokladů započtení je existence vzájemných pohledávek mezi týmiţ účastníky, kteří si jsou vzájemně věřitelem a dluţníkem. Dále musí jít o pohledávky stejného druhu (co do předmětu, např. peněţité). Důvod vzniku a povaha pohledávky můţe být rozdílná (např. lze započíst pohledávku z půjčky na pohledávku z náhrady škody). Neméně důleţité je to, ţe pohledávky musí být k započtení způsobilé, tj. jejich započtení není vyloučeno ani zákonem, ani dohodou mezi věřitelem a dluţníkem. 5 5 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/pohledavky-zanik-postupopu/1000818/51672/ 14

V praxi se setkáváme s jednostrannými a dvoustrannými zápočty. Souhlas druhého účastníka v případě jednostranného započtení se nevyţaduje. K započtení pohledávek dojde na základě projevu vůle jedné strany, tj. oznámením adresovaným a doručeným druhé smluvní straně. V případech, kdy dochází k započtení na základě dohody účastníků, lze započítat jakékoli vzájemné pohledávky (nestanoví-li zákon jinak), tzn. i pohledávky, které nejsou způsobilé k započtení či nejsou stejného druhu. 1.1.4.4 Prekluze Pojem prekluze vyjadřuje zánik pohledávky v důsledku neuplatnění práva, které bylo třeba uplatnit v určité době, a tato doba marně uplynula. Pokud by dluţník prekludovaný dluh uhradil, byla by tato skutečnost posuzována jako plnění bez právního důvodu a jednalo by se ze strany věřitele o bezdůvodné obohacení. Dluţník by se mohl domáhat vrácení plnění. Prekludované právo nelze uplatnit u soudu. 1.1.4.5 Další způsoby zániku pohledávek K zániku pohledávek můţe dojít na základě dalších právních skutečností: dohodou: z principu smluvní volnosti plyne, ţe smluvní strany se mohou kdykoliv dohodnout o zániku pohledávky prominutím dluhu a vzdáním se práva, výpovědí, novací: dochází k nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, původní závazek zaniká, narovnáním: účastníci uzavřením dohody o narovnání upravují práva, která jsou mezi nimi sporná či pochybná, smrtí dluţníka nebo věřitele, splynutím: pohledávka zaniká, jestliţe věřitel a dluţník splynou v jeden subjekt. Promlčení Při vzniku pohledávky je nutné kontrolovat lhůty k promlčení. Někdy je prekluze práva zaměňována s promlčením, ovšem v tomto případě právo nezaniká, ale dochází k jeho oslabení. V případě, ţe promlčecí doba skutečně uplynula a povinný vznese námitku promlčení, je toto právo nevymahatelné, soud je nemůţe přiznat. Jestliţe dluţník 15

promlčenou pohledávku zaplatí, má se za to, ţe platil existující dluh a nemůţe se domáhat vrácení zaplacené částky. Pro vztahy, které jsou upraveny dle občanského zákoníku, platí tříletá obecná promlčecí doba, pro vztahy upravené dle obchodního zákoníku je to obecná čtyřletá promlčecí doba. Smluvní strany nemohou uzavřít dohodu o kratší nebo delší promlčecí lhůtě, neţ je lhůta stanovená zákonem. Promlčecí doba začíná běţet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Výše uvedené právní vymezení pohledávek významným způsobem ovlivňuje jejich bonitu. Dalším významným prvkem ovlivňujícím bonitu je jejich zajištění pohledávek. 1.2 Zajištění pohledávek Prodej zboţí na fakturu či poskytování obchodního úvěru je spojeno s rizikem nezaplacení, proto by měl podnik (věřitel) poţadovat různé formy zajištění, které by vedly k uspokojení pohledávky v případech, kdy dluţník svůj dluh nesplní včas. Prostředky k zajištění pohledávek plní současně několik funkcí: preventivní: upozorňuje zákazníka na nepříjemné následky, čímţ ho můţe motivovat k zaplacení, zajišťovací: zvyšuje právní jistotu věřitele, ţe zajištěná pohledávka bude uspokojena, uhrazovací: umoţňuje při nesplnění závazku pouţití náhradního způsobu uspokojení. 6 Problematika zajišťovacích instrumentů je rozsáhlá, ale je důleţité, aby podnik volbě mezi různými způsoby zajištění věnoval patřičnou pozornost. Dále bych chtěl uvést alespoň některé zajišťovací instrumenty: 6 Členění dle Reţňáková, M., ZINECKER, M. Finanční management: II. část. Brno: VUT, 2003 16

Smlouva Rozhodující předpoklad pro vznik pohledávky je uzavření smlouvy. Pro případné vymáhání je důleţité, jaký je obsah smlouvy a jaké jsou dodací a platební podmínky. Při sestavování smlouvy je třeba volit jednoznačné výrazy. Jakékoliv změny a odchylky od smlouvy je nutné řešit písemným dodatkem se souhlasem všech zúčastněných stran. Většinou jde v praxi o smlouvy mezi dvěma podnikateli, ale častou jde o více účastníků, a pak je ke vzniku smlouvy nutná dohoda všech účastníků smlouvy. V kupní smlouvě, stejně jako jiných smlouvách, musí být smluvní strany správně označeny. U fyzické osoby je nutné uvést jméno a příjmení, také je vhodné doplnit rodné číslo a bydliště. Právnické osoby musí být označeny ve smlouvě svou obchodní firmou, pod kterou se zapisují do obchodního rejstříku. Právní forma u obchodních společností je součástí obchodní firmy a vypovídá o ručení za závazky společnosti. 7 Je vhodné prověřit, zda osoba uzavírající kupní smlouvu, je k tomu oprávněna. U právnických osob, které mají statutární orgán kolektivní nebo mají více statutárních orgánů, je třeba zjistit, jak je upraven v obchodním rejstříku způsob jejich jednání. Smluvní strana si můţe vyţádat předloţení plné moci. Informace Kaţdá firmy by tedy měla ve zvýšené míře věnovat pozornost takovým informacím, které ji mohou nějakým způsobem ovlivnit, ale nelze zastávat názor, ţe maximální moţná informovanost vyřeší veškeré problémy. Informace musí být chápány pouze jako nástroj, který můţe být významným způsobem nápomocen ke stanovení optimálního řešení či správnému vyhodnocení vzniklé situace. Aby měla informace pro konečného uţivatele patřičný výnos, musí splňovat určitá kritéria. Mezi ty nejvýznamnější patří: 7 BAŘINOVÁ, Dagmar; VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky - právně - daňově - účetně. 3. rozšířené vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3 17

Včasnost, dostupnost, spolehlivost Poţadovaný obsah, tj. aktuálnost, relevantnost, pravdivost, objektivnost, přiměřenost, Cena a uţitná hodnota, Legálnost Informace o obchodních partnerech lze získat z vnitřních a vnějších zdrojů. Významným vnitřním zdrojem jsou poznatky o dosavadní platební morálce našeho obchodního partnera. Vnější informace se zpravidla dělí na: Kancelářské (administrativní, identifikační) informace, které lze získat z otevřených zdrojů (obchodní či ţivnostenský rejstřík). Kancelářské informace zahrnují například obchodní firmu, právní formu společnosti, rok zaloţení, adresy, telefonní čísla, emailové kontakty, identifikační či registrační čísla, bankovní spojení, obory činností, jména, tituly a funkce vedoucích pracovníků, základní kapitál, roční obrat. Kreditní informace, které slouţí k analýze solventnosti obchodního partnera. Kromě základní finanční charakteristiky (rozvaha, výkaz zisků a ztráty) obsahují ještě informace o dosavadní platební disciplíně, celkové bonitě společnosti a o zvláštních událostech ve společnosti. Získávání těchto informací je jiţ poměrně náročné a nákladné. Potřeba kreditních informací vznikla poprvé v bankách u ţadatelů o úvěr. Odtud je název kreditní informace. Bankovní informace, které je moţné legálně získat podle ustanovení 38, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Pod pojmem bankovní informace je zahrnut specifický druh informací, které banka shromaţďuje o svých klientech. Třetí osobě je můţe poskytnout jen se souhlasem klienta. Jeho souhlas se nevyţaduje jen v případech občanskoprávního řízení nebo trestního stíhání. 8 Kancelářské a kreditní informace poskytují informační kanceláře. Výhodou těchto kanceláří je jejich nestrannost a nezávislost. 8 BAŘINOVÁ, Dagmar; VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky - právně - daňově - účetně. 3. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3 18

Jednou z nejznámějších informačních kanceláří je firma Dun & Bradstreet. Tato společnost je schopna poskytnout informace o desítkách miliónů společností. Přesnost jejich hodnoceni však závisí na době, po jakou je daná oblast sledována, a také na tom, jak moc jsou v dané zemi společnosti zvyklé o sobě poskytovat informace. Praţská pobočka (Dun & Bradstreet s.r.o.) zaloţená roku 1991 otevírá svým zákazníkům přístup ke všem produktům mezinárodní Dun & Bradstreet Informatik Services, zpracovává BIR (Business Information Report) o českých podnicích. Zákazníci mohou přímo pomocí webového prohlíţeče přistupovat do databáze společnosti. Jedním z prvních seriózních produktů u nás v oblasti informačních katalogů byl Inform Katalog, který jiţ v roce 1990 vydala brněnská společnost Inform Katalog s.r.o. Základní informace o společnosti lze získat z výpisu z obchodního nebo ţivnostenského rejstříku. Výpis z obchodního rejstříku lze získat jednoduše, navštívit popř. podat písemnou ţádost u soudu, který obchodní rejstřík vede. U obchodního rejstříku je nutné počítat se skutečností, ţe údaje nemusí být aktuální. Změny zapisovaných skutečností v OR jsou prováděny se značným zpoţděním, čehoţ vyuţívají i nesolidní společnosti. Velkou výhodou OR na Internetu je moţnost vyhledávání podle osob. Pokud existují negativní zkušenosti s určitou společností, resp. odpovědnou osobou, lze snadno najít i další společnosti, kde tato osoba působí. Živnostenský rejstřík při poskytování výpisu z ŢR je nutné prokázat právní zájem, tzn. podloţit ţádost objednávkou, plnou mocí, fakturami, smlouvou apod. ŢR jsou vedeny ţivnostenským odborem příslušného místního úřadu. Z informací získaných pouze z těchto zdrojů nelze přesně posoudit platební morálku klienta. Na základě obecných zkušeností jsou však tyto informace dostačující pro posouzení moţného vzniku rizik. Další údaje lze získat z Obchodního věstníku. Jeho výhodou je poskytování informací o vstupu společností do konkurzního nebo likvidačního řízení a důleţitých sdělení s těmito řízeními spojených. Prověřením společností v obchodním věstníku by nemělo uniknout, je-li obchodní partner v konkurzu nebo vstoupil do likvidace. Informace o 19

obchodních společnostech v konkurzním řízení lze rovněţ nalézt na internetové adrese www.justice.cz, kde kromě obchodního rejstříku je v informačních registrech i evidence úpadců. Záloha Zálohové platby jsou v současné době velmi rozšířené. Formou zálohy bývá placena část nebo často i celá hodnota smluvené ceny dodávky. Výše zálohy není dána ţádným přepisem a závisí tedy jen na dohodě mezi dodavatelem odběratelem. Pojištění pohledávek Pohledávku je moţné i pojistit, především pokud jde o pohledávku ze zahraničního obchodu, protoţe při obchodování se zahraničím vzniká spousta rizik. Můţe jít o platební potíţe vyvolané politickými událostmi v zemi sídla kupujícího (válka, revoluce, občanské nepokoje, stávky), nemoţností transferu úhrad do ČR v důsledku váţných ekonomických potíţí země sídla kupujícího, vyhlášením její platební neschopnosti, zavedením moratoria na platby nebo přírodní katastrofou apod. Měli bychom myslet na to, ţe i v ekonomicky stabilních zemích, jako jsou např. USA, Francie, Německo, Velká Británie, je bankrot velmi častým jevem. V současné době jiţ existují společnosti v ČR, které se zabývají pojištěním plateb. Nejznámější jsou společnosti EGAP, ČESCOB a Gerling. Uvedení pojistitelé zpravidla disponují rozsáhlými databázemi, takţe jsou schopni posoudit bonitu odběratele. EGAP (Exportní garanční i pojišťovací společnost, a. s.) je od svého vzniku v roce 1992 akciovou společnosti plné ve vlastnictví státu. EGAP v případě pojistné události vyplatí pojistné plnění, převezme pohledávky a zabezpečí jejich vymáhání. Nabízí pojistné produkty v obdobné struktuře, rozsahu a kvalitě jako zahraniční úvěrové pojišťovny. Pokud je s EGAP uzavřena smlouva na některý typ pojištění zahraničních pohledávek, lze poţádat také o pojištěni tuzemských pohledávek. 20

Informace o této pojišťovně včetně podrobných přehledu o jejích produktech lze najít na internetové adrese wvw.egap.cz. Další úvěrová pojišťovna ČESCOB, a. s. je první specializovanou soukromou úvěrovou pojišťovnou v České republice. Vznikla v roce 1997, jejími zakladateli byla Česká pojišťovna, a, s. a největší belgická úvěrová pojišťovna EULER.-COBAC, S. A., která je součástí nadnárodního seskupení Euler Group. ČESCOB je také součástí nadnárodního holdingu Euler Group. Euler-Group je největším světovým seskupením v oblasti úvěrového pojištění. Je přímo nebo nepřímo zastoupeno ve všech hlavních centrech světového obchodu. Uzavřením pojistné smlouvy se automaticky získá přistup k informacím o odběratelích.čescob umoţňuje, na rozdíl od EGAPu, pojištění tuzemských pohledávek bez vazby na export. Zástavní právo Jedním ze zajišťovacích prostředků je všeobecně uznáváno také zástavní právo. Zástavní právo je upraveno podle Občanského zákoníku 152 aţ 172. Právní úprava zástavního práva byla zcela přesunuta do občanského zákoníku od 1.1.2001, kdy bylo v Obchodním zákoníku zrušeno ustanovení 299. Účastníky právního vztahu jsou zástavní věřitel a zástavní dluţník. Dalším účastníkem můţe být zástavce, tj. osoba, která zastavila věc zajištění dluţníkova závazku. Zástavce můţe být totoţný s osobou dluţníka, můţe však jít o osoby odlišné. Dluţníci často mají představu, ţe v případě, kdy je zřízeno zástavní právo, má zástavní věřitel povinnost uspokojit svoji pohledávku ze zástavy, pokud svůj závazek včas a řádně nesplnil dluţník. Ve skutečnosti však záleţí na výběru zástavního věřitele, zda uspokojí svoji pohledávku ze zástavy nebo jiného majetku, pokud jde o osobu totoţnou se zástavcem, či obecně z majetku dluţníka a nikoliv ze zástavy. Zástavní právo slouţí k zajištění pohledávky tím, ţe v případě jejich řádného a včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené. 21

Zástavní právo plní dvojí funkci: zajišťovací vede dluţníka ke splnění povinnosti splatit dluh, nahrazovací pro případ, ţe dluţník závazek nesplní, dává věřiteli moţnost uspokojit svou pohledávku z předmětu zástavy. Zástavní právo můţe být zřízeno k pohledávce peněţité i nepeněţité. Také se můţe vztahovat na pohledávku, která vznikne aţ v budoucnu. Pokud je zástavním právem zajištěna nepeněţitá pohledávka, je do výše jejího ocenění v době vzniku zástavního práva zajištěno peněţité plnění, které by patřilo věřiteli v případě porušení závazku dluţníka. K téţe věci můţe vzniknout více zástavních práv, pak se přednostně uspokojí zástavní právo svým vznikem nejstarší, pokud zákon nestanoví něco jiného, K zajištění jedné pohledávky můţe být zastaveno i několik věcí. Zástavní právo vzniká na základě: písemné smlouvy, soudem schválené dědické smlouvy, ze zákona. Ve smlouvě musí být určen předmět zástavního práva a zajišťovaná pohledávka. Předmětem zástavy můţe být věc movitá i nemovitá, cenný papír či pohledávka. Věc však musí být určena individuálně a musí jít o věc samostatnou. Jako zástava můţe být poskytnuta pouze věc, ke které má zástavce vlastnické právo. Cizí věc můţe být zastavena jen se souhlasem vlastníka. Věc daná do zástavy musí být řádně odevzdána zástavnímu věřiteli či jiné osobě, na které se zástavce a zástavní věřitel dohodli, aby u ní byla zástava uschována. Toto uschování můţe být nahrazeno tím, ţe se vznik zástavního práva vyznačí v listině, která osvědčuje vlastnictví zástavce a je nezbytná k uţívání věci (např. technický průkaz motorového vozidla). 22