23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA A. Názory na vznik člověka, příbuznost živočichů a člověka B. Vývojové linie člověka, hominizace a sapientace C. Vznik lidských plemen, neopodstatněnost rasismu A. Názory na vznik člověka, příbuznost živočichů a člověka - starověké naivní představy - člověk pochází z bobra (Eskymáci) - člověk vznikl ze žluté hlíny (Číňané) - do 19. st. - pouze stvoření na podkladu Bible - Aristoteles - člověk je součástí živé přírody, tvor společenský, první místo v živočišné říši - Linné - Systema naturae - člověka považoval za druh - na základě tělní stavby ho zařadil k opicím - Ernst Haeckel - biogenetický zákon - ontogeneze je zkráceným obrazem fylogeneze - Charles Darwin - 1871 - současné lidstvo vzniklo evolucí ze zvířecích předků, nejblíže má k lidoopům - O původu druhů přírodním výběrem, aneb zachování prospěšných plemen v boji o život - Eugen Dubois - nalezl - část lebky, stehenní kost na Jávě - zlomky žebra, kosti končetin u Düsseldorfu - zařazení člověka do systému Říše: - živočichové (Animalia) Podříše: - mnohobuněční (Metazoa) Kmen: - strunatci (Chordata) Podkmen: - obratlovci (Vertebrata) Třída: - savci (Mammalia) Podtřída: - placentálové Řád: - primáti - nehetnatci Podřád: - poloopice (Prosimiae) - opice (Simiae) Nadčeleď: - ploskonosé - lvíček, vřešťan - úzkonosé - kočkodan, makak - Hominoidea Čeleď: - gibboni - lidoopi - Hominidae - lidé Rod: - Ramapithecus - - Australopithecus - - Homo Druh: - Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens - Podruh - Homo sapiens steinheimensis - - Homo sapiens neanderthalensis - - Homo sapiens sapiens - příbuznost živočichů a člověka 1) shodné znaky člověka s lidoopi - stejný základní stavební plán - stejný počet kostí, svalů, zubů
- prsty s nehty (nehetnatci) - palec v opozici - 1 pár mléčných žláz - podobná stavba mozku - bikondilní lebka (připojena 2 obratli k páteři) - redukce kostrče - apendix - podobné nemoci 2) rozdílné znaky člověka s lidoopi ČLOVĚK LIDOOP - lebka - větší mozková část - větší část obličejová - týlní otvor směřuje dolů - týlní otvor směřuje šikmo dozadu - rozvoj koncového mozku - koncový mozek se nerozvíjí - vyklenutí čela - nízké čelo - zkrácení nosních dutin zhoršení čichu - výborný čich - rty - pysky - parabolický chrup - protáhlý chrup, mezery, zvětšené špičáky - bradový výběžek řeč - bodcový výběžek - oči směřují dopředu,uzavřené - oči do stran, neuzavřené očnice očnice, trojrozměrný obraz - abstraktní myšlení - rozvoj 2. signální soustavy - páteř - svislá orientace - vodorovná orientace - dvojesovité prohnutí - obloukovité prohnutí - hrudník - pravolevá část širší než část - pravolevá část užší než část předozadní předozadní - horní končetina - ruka jako orgán práce, ne pohybu - pohybová funkce - jemné pohybové schopnosti prstů - pohyblivost díky ramennímu kloubu - dolní končetina - pánev větší, širší, uzavřená - ploché pánevní kosti, není uzavřená - dlouhá stehenní kost, rovná - kratší stehenní kost (mírně prohnutá) - klenba nožní - není klenutá noha - hrbol kosti patní bipední chůze - palec v opozici B. Vývojové linie člověka, hominizace, sapientace - procesy antropogeneze (fylogenetický vývoj) - rozvoj primátů cca od začátku třetihor - vývoj lidoopů cca před 35 mil. let - Dryopithecus (Proconsul) cca před 25 mil. let - společný předek lidoopů a lidí
lidoopi lidé - vývoj člověka - fáze vývoje a) hominizace - postupný vznik lidských znaků (k rodu Homo) - nčel Hominoidea - ramenní kloub - zploštělý hrudník - čel Hominidae - vzpřímená postava - bipedie - pánev - rod Homo - rozvoj lebky - rozvoj ruky zručnost b) sapientace - rozvoj rozumových schopností (ke druhu Homo sapiens sapiens) - probíhá ve čtvrtohorách - orientace na smíšenou potravu, lov, lest, výroba nástrojů, rozvoj mozku včetně 2. signální soustavy - předci člověka - Ramapithecus - před 14-12 mil. let - 110cm - naleziště - Afrika, Asie - obýval lesy a savany - bipední chůze - ochlupení - Australopithecus - před 5-1 mil. let - 120-140cm / 35-40kg - naleziště - Afrika, Asie - obýval stepi a lesostepi - bipední chůze - ochlupení - zvětšování mozkové kapacity - cca 500cm 3 - zprvu rostlinná potrava, později smíšená potrava + lov - používali jednoduché nástroje, ale nevyráběli je - není bradový výběžek, šikmé čelo - A. africanus, A. afarensis, A. ramidus, A. robustus - Homo habilis - člověk zručný - před 2-1 mil. let - 120-140cm / 30-40 kg - naleziště - Tanzanie (lokalita Olduvai a Hadar) - zvětšování mozkové kapacity - 600-800 cm 3 - vzpřímená postava, palec ruky v opozici, typicky lidský chrup, nožní klenba, velké nadočnicové oblouky - život v tlupách, primitivní kamenné i kostěné nástroje na lov a zpracování potravy (pazourek) - Homo erectus - člověk vzpřímený - před 1,5 mil. - 350 000 let - výška - 155-170cm - naleziště - Jáva (E. Dubios), Afrika, Asie, Německo - zvětšování mozkové kapacity - 800-1200cm 3
- dokonale vzpřímená postava, mohutné nadočnicové oblouky, ploché čelo, není bradový výběžek, silné lebeční kosti - žil v tlupách, lovec, vyráběl nástroje, udržoval oheň ale nedovedl ho rozdělat, rozvoj dorozumívajících schopností (skřek, ne řeč) - Pithecanthropus erectus, Sinanthropus pekinensis - Homo sapiens - člověk rozumný - Homo sapiens steinheimensis - před 300 000-200 000 let - naleziště - Německo, Francie, Anglie - větší obsah mozkovny - 1200cm 3 - tlupy, v jeskyních, ovládal oheň - kanibalismus - Homo sapiens neaderthalensis - naleziště - Neandertal u Düsseldorfu - La Chapelle ve Francii - Carmel v Izraeli - Gánovce u Popradu na Slovensku - Krapina v Chorvatsku - Šipka u Štramberka - Moravský kras - Afrika, Asie a) časný - protoneandertálec - před 150 000-120 000 let - výška - 160-170cm - robustní a menší postava - větší mozkovna, mohutné nadočnicové valy, šikmé zuby, není bradový výběžek - v jeskynních - prvobytně pospolná společnost b) klasický - před 100 000-35 000 let - výška - 170-180cm - větší mozkovna - 1700 cm 3 - lovci, sběrači, kamenné nástroje, stavba sídlišť, rituály - Homo sapiens sapiens - před 40 000 lety, vyvinul se z časného neandertálce - naleziště - Cro-Magnon, La Madeleine ve Francii - jeskyně Szeleta v Maďarsku - Dolní Věstonice, Brno, Koněprusy - Lascaux, Cussac - lovec - mamuti, sobi, medvědi, jeleni apod. - sběrač - přechod k pastevectví a k zemědělské výrobě - rozvoj řemesel, obchodu, dělba práce - tělesnou stavbou se neliší od současného člověka - velká mozkovna, bradový výběžek, redukované nadočnicové oblouky, artikulovaná řeč - výroba nástrojů, stavby obydlí, rituály - umělecká výroba - malby v jeskynních, sošky
C. Vznik lidských plemen, neopodstatněnost rasismu - lidská plemena - jsou odrazem dnešní rozmanitosti lidského organismu - existují rozdíly, jsou výsledkem odlišného vývoje v různých prostředích, ale všechny spadají do jediného pdr Homo sapiens sapiens - uplatnění vlivů např. různého podnebí, genetický drift v izolovaných populacích odlišné geneticky upevněné znaky (barva a tvar vlasů, kůže, tělesné rozměry, tvar nosu, rtů ) - vznik rozdílů- asi před 20 000-10 000 let - všechna lidská plemena jsou si rovnocenná - mají-li stejné podmínky, mohou dosáhnout stejných výsledků nevědeckost a nesprávnost teorií rasismu o nadřazenosti některých plemen či ras - Dr. Aleš Hrdlička - významný český antropolog - působil v Národním muzeu ve Washingtonu - dokázal vědecky rovnocennost lidských ras - plemena 1) bílé (europoidní) - Evropa, Amerika, Austrálie, jižní Afrika - jemné, mírně zvlněné vlasy, větší ochlupení, širší pánev, převaha krevní skupiny A 2) žluté (mongoloidní) - V Asie, Grónsko, Amerika - rovný, hrubší vlas, menší postava, šikmé oči, ploché čelo, vystouplé lícní kosti, převaha krevní skupiny B 3) černé (negroidní) - Afrika, Austrálie - tmavá pleť a oči, kudrnaté vlasy, širší obličej a nos, velké rty, řídké ochlupení, dlouhé končetiny, úzká pánev, převaha krevní skupiny 0 - postupně dochází ke stírání plemenných rozdílů vlivem vzájemného míšení plemen