MIKROREGION MARIÁNSKOLÁZEŇSKO STUDIE PŘÍLEŽITOSTÍ MIKROREGIONU MARIÁNSKOLÁZEŇSKO Zadavatel: Mariánskolázeňsko, dobrovolný svazek obcí Plzeňská 32, 354 71 Velká Hleďsebe IČ: 712 03 354 Zpracovatel: Klimentovská a.s. Klimentov 147, 354 71 Velká Hleďsebe IČ: 280 14 049 Velká Hleďsebe, říjen 2008
Obsah 1. Úvod... 3 2. SWOT analýza... 4 2.1 Kvalita ţivota... 4 2.2 Technická a dopravní infrastruktura... 6 2.3 Podnikání a podnikatelské prostředí... 6 3. Strategické oblasti rozvoje... 9 3.1 Kvalita ţivota... 10 3.1.1 Vytváření podmínek pro bydlení, infrastruktura pro bytovou výstavbu... 10 3.1.2 Nájemní byty, modernizace stávajícího bytového fondu... 11 3.1.3 Péče o pozitivní vzhled obcí, architektonický řád... 12 3.1.4 Vzdělávání... 14 3.1.5 Výzkum, vývoj a inovace... 16 3.1.6 Zdravotnictví... 17 3.1.7 Výstavba a modernizace zařízení pro sociální služby... 18 3.1.8 Volnočasová infrastruktura... 20 3.2 Technická a dopravní infrastruktura... 21 3.2.1 Zásobování obcí vodou, vodní zdroje... 21 3.2.2 Dobudování kanalizací a čištění odpadních vod... 22 3.2.3 Řešení odpadového hospodářství... 23 3.2.4 Snížení energetické náročnosti budov a zařízení... 24 3.2.5 Rekonstrukce místních komunikací... 25 3.2.6 Doplňující dopravní a technická infrastruktura... 26 3.3 Podnikání a podnikatelské prostředí... 27 3.3.1 Příprava nových a modernizace stávajících nemovitostí pro rozvoj podnikání, podpora investorům... 27 3.3.2 Vybudování a provozování průmyslové zóny a podnikatelského inkubátoru... 28 3.3.3 Cestovní ruch... 29 3.3.4 Využití obnovitelných zdrojů energie... 31 4. Shrnutí... 33 5. Zdroje... 34 6. Přílohy... 35 6.1 Podmínky potenciálních dotačních moţností... 35 6.1.1 ROP NUTS II Severozápad... 35 6.1.2 ROP NUTS II Jihozápad... 38 6.1.3 Program obnovy venkova... 43 6.1.4 Program rozvoje venkova... 44 6.1.5 Operační program podnikání a inovace... 46 6.1.6 Operační program Životní prostředí... 48 Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 2
1. ÚVOD Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko je koncepční rozvojový dokument, jenţ se v souladu se zásadami trvale udrţitelného rozvoje snaţí efektivně řídit procesy plánování sociálněekonomického rozvoje regionu. Je dokumentem, který zejména přispěje k definování vlastní specifické vize regionu, nalezení a správnému formulování hlavních cílů rozvoje a předpokladů jejich naplnění, vytipování vhodných rozvojových projektů a navrţení společných aktivit tak, aby region mohl uskutečňovat svá strategická rozhodnutí a záměry, byl schopen se úspěšně přizpůsobovat ekonomickým změnám pomocí zlepšování vlastního konkurenčního postavení v kritických produkčních faktorech a mohl efektivněji čerpat finanční prostředky z různých dotačních titulů (ČR i EU). Výchozím podkladem pro zpracování Studie příleţitostí se stala Socio-ekonomická analýza mikroregionu Mariánskolázeňsko (říjen 2008, zpracovatel: Klimentovská a.s.), která popisuje stávající demografickou, sociální i ekonomickou situaci daného regionu a tedy jeho lidský i podnikatelský potenciál vyuţitelný pro další rozvoj. Je třeba si uvědomit, ţe Studie příleţitostí neřeší veškeré aspekty ekonomického či sociálního rozvoje daného území, ale selektivně stanovuje pouze některé prioritní směry rozvoje a prioritní problémy, na které se v daném časovém horizontu jednoznačně zaměřuje a podrobně je řeší. Studie příleţitostí představuje způsob, jak vybrat podstatné záleţitosti v území, shodnout se na nich a případně i nalézt východiska pro jejich řešení. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 3
2. SWOT ANALÝZA SWOT analýza je metoda, pomoci které je moţno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), spojené s daným územím a jeho rozvojem. Silné stránky zahrnují jakékoliv komparativní a konkurenční výhody regionu pro jakékoliv typy rozvojových aktivit. Slabé stránky jsou veškeré faktory, které limitují nebo ohroţují tyto aktivity. Je důleţité porozumět příleţitostem a ohroţením vnějšího prostředí. Mnoho vnějších vlivů nebude moci region ovlivnit, avšak jejich pravděpodobné účinky na regionální ekonomiku jsou důleţité při tvorbě strategie. Využití SWOT analýzy Pro identifikaci kritických oblastí, resp. zpřesnění na počátku procesu definovaných rámcových oblastí. Jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie regionu. Jako základ pro formulaci strategických cílů a následně strategických směrů a rozvojových aktivit. Jako základ pro stanovení pozice regionu ve srovnání s jinými regiony, zejména v soutěţi o investice a pracovní místa. SWOT analýza má za úkol ze zjištěných informací (silných a slabých stránek) uvedených v analýze, umoţnit pracovní skupině vytipovat na jedné straně moţnosti rozvoje území, na straně druhé pak poukázat na moţné problémy (rizika) a specifikovat potřebné kroky pro jejich odstranění formulovat strategii. 2.1 KVALITA ŽIVOTA Silné stránky Zvyšující se míra identifikace obyvatelstva s regionem. Dostupnost základní zdravotní péče. Fungující systém sociální péče v ambulantní i pobytové sloţce. Rozvinuté sítě péče o seniory a starší občany. Ekonomický, kulturní a společenský význam Mariánských Lázní. Dynamický rozvoj přeshraničních aktivit v oblasti kultury a kulturních výměn. Kulturní tradice, bohatý výskyt kulturních památek, muzeí, galerií, divadel. Čistota a kvalita ţivotního prostředí. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 4
Slabé stránky Nedostatečný počet bytů a zařízení pro handicapované občany. Niţší vzdělanostní úroveň obyvatelstva v některých částech regionu. Neexistence systému celoţivotního vzdělávání. Malé zastoupení vědeckých institucí orientovaných na region. Malé zastoupení kulturních a zdravotnických zařízení v některých částech regionu. Nedostatečná a nerovnoměrná síť zařízení sociální péče, špatný technický stav těchto zařízení. Špatné podmínky pro integraci sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva. Nedostatečný počet nově vytvářených pracovních míst. Strukturálně nevyváţená nabídka na trhu práce. Příležitosti Vyuţít území podle principů udrţitelného rozvoje a principů bioarchitektury. Návaznost na stávající strukturu obcí a cenné přírodní plochy. Přizpůsobit systém vzdělávání potřebám a poţadavkům trhu práce. Zavedení systému celoţivotního vzdělávání. Rozšíření vysokoškolských zařízení. Zvýšená podpora vědy a výzkumu na evropské úrovni. Obnovení výzkumných pracovišť. Spolupráce mezi institucemi na lokálním trhu práce (školy, zaměstnavatelé, úřady práce). Podpora společnosti a rozvoje občanského ţivota. Vytváření podmínek pro zvýšení územní mobility a flexibility pracovních sil. Obnova tradice a návaznost na moudrost předků. Vytvoření podmínek pro stabilizaci absolventů v regionu. Optimalizace a zlepšení kvality systémů zdravotní a sociální péče. Přeshraniční spolupráce zdravotnických zařízení. Obnova lesů a hospodaření přírodě blízkým způsobem. Obnova a vytváření stabilizačních prvků v krajině (ÚSES 1 ). Účinná ekologická výchova a osvěta, výměna informací, komunikace. Zapojení široké veřejnosti do tvorby a ochrany ŢP 2. Zatraktivnění prostředí v sousedství CHKO 3 Slavkovský les. Vytvoření nového architektonického projektu s prvky bioarchitektury. Hrozby Nedostatek finančních prostředků a partnerů pro vyuţití potenciálu mikroregionu. Nárůst nezaměstnaných absolventů a dlouhodobě nezaměstnaných. 1 Územní systém ekologické stability 2 Ţivotní prostředí 3 Chráněná krajinná oblast Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 5
Odliv kvalifikovaných pracovních sil a absolventů škol z regionu. Nedostatečná reakce vzdělávacích institucí na vývoj potřeb trhu práce. Postupná ztráta komparativní výhody v podobě nízkých mezd. Přetrvávající pasivita institucí i obyvatel. Sociální a hospodářská únosnost rozvojových projektů. Pokračující vylidňování příhraničních oblastí. Sníţení atraktivity regionu pro místní obyvatele. Odchod vysoce kvalifikovaných odborníků. Nedostatečný účinek očekávaných reforem na veřejné zdravotnictví. Nezájem veřejnosti o problematiku ţivotního prostředí. Znehodnocení přírodního prostředí a kulturního dědictví. 2.2 TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silné stránky Slabé stránky Dobré dopravní spojení. Velká hustota silniční a ţelezniční sítě. Hustá přeshraniční síť turistických tras vyuţívaná pro rozmanité formy letní a zimní turistiky. Celkově zanedbaný stav dopravní infrastruktury, zejména ţelezničních tratí a související technické a obsluţné vybavenosti. Nerovnoměrná a celkově nedostatečná dopravní obsluţnost venkovského prostoru a pohraničních oblastí. Příležitosti Hrozby Klesající úroveň hromadné dopravy a nárůst individuální dopravy. Neexistence kvalitních rozvojových strategických dokumentů. Začlenění ţeleznice do přepravního systému. Vybudování obchvatů měst a obcí. Změna potřeb trhu (poptávka sluţeb). 2.3 PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Silné stránky Levná pracovní síla. Kvalifikovaná pracovní síla v tradičních výrobních oborech. Volná, disponibilní pracovní síla pro některé obory. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 6
Relativně rozvinutá a ekonomicky diversifikovaná základna MSP/SME 4. Ekonomický, kulturní a společenský význam Mariánských Lázní. Tradice zpracování dřeva jako místní suroviny. Tradice lázeňství a cestovního ruchu. Vybudovaná a dobře fungující institucionální síť na trhu práce. Dobré přírodní a geografické podmínky. Vysoká krajinná hodnota území chráněné krajinné oblasti a příznivé klima. Čistota a kvalita ţivotního prostředí. Prostředí umoţňující ozdravné a rehabilitační pobyty. Podmínky pro letní i zimní sportovně rekreační aktivity, myslivost, rybaření aj. Výskyt léčivých minerálních pramenů. Rozsáhlé lesní porosty vysoký potenciál produkce dřeva. Řídké osídlení v přírodně cenných oblastech. Slabé stránky Relativně malý trh. Niţší vzdělanost. Pomalý hospodářský rozvoj mikroregionu i celého Karlovarského kraje. Nízká technicko-technologická úroveň zpracovatelského průmyslu. Nedostatečná koordinace činností a aktivit mezi jednotlivými podnikateli. Nízká mobilita pracovní síly. Nízká diverzifikace a konkurenceschopnost venkovské ekonomiky. Úpadek podnikatelských aktivit, které vyuţívají potenciál místního (přírodního) bohatství. Nedostatečné vyuţití potenciálu místa. Dlouhodobě neúspěšný proces restrukturalizace zemědělství a lesnictví nezakládající se na environmentálních principech. Pomalý environmentální rozvoj Karlovarského regionu. Příležitosti Rozvoj přeshraniční spolupráce. Budování průmyslových zón, podnikatelských inkubátorů. Zintenzivnění transferu technologií. Vyuţití přírodních ploch pro rekreaci, rehabilitaci a ekoturismus. Návaznost na tradici lázeňství a cestovního ruchu. Vyuţití potenciálu pro výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Zlepšení kvality ţivota společnosti podporou sociálních, kulturních a vzdělávacích sloţek pro seniory. Rozvojový potenciál regionu v oblasti lehkého průmyslu. 4 Malé a střední podnikání / Small and Medium Enterprises Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 7
Vyuţití mimo produkční funkce zemědělství při tvorbě krajiny. Vyuţití telekomunikačních a informačních technologií k vytváření nových pracovních míst na venkově. Zapojení odborníků na ŢP, environmentální výchovu a bioarchitekturu do investičních, restrukturalizačních a revitalizačních projektů. Vyuţití potenciálu místa, inspirace přírodou. Odstraňování starých ekologických zátěţí. Hrozby Zaostávání v zavádění nových technologií. Neexistující propojení výroby, výzkumu a vývoje. Odchod vzdělaných lidí z mikroregionu. Změna potřeb trhu (poptávka sluţeb). Pokles zájmu o lázeňství a wellness. Malá kupní síla místních obyvatel. Rozšiřování ploch neobdělávané půdy. Nedostatečné vědomí majitelů a nájemců pozemků k podpoře vytváření podmínek enviromentálního rozvoje. Narušení lesních ekosystémů v důsledku těţby a kalamitního výskytu škůdců. Zastavení procesu řešení problémů spojených se silniční dopravou, se starými zátěţemi, znečišťováním ovzduší a vod. Šíření invazních rostlin. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 8
3. STRATEGICKÉ OBLASTI ROZVOJE V analýze silných a slabých stránek se ukázalo, ţe se v území nachází řada nevyčerpaných potenciálů a rezerv, které by mohly být vyuţity. Předpokladem hospodářského rozvoje je výkonná dopravní infrastruktura a stabilizace obyvatelstva, rozvoj vzorového prostoru v oblasti ţivotního prostředí a přírody a kvalitní technologie. Významné je také posílení pozice regionální ekonomiky i prostřednictvím rozvoje dílčích oblastí cestovního ruchu a nově orientovaného zemědělství a lesního hospodářství. Hospodářský rozvoj by se přitom měl odehrávat v souladu s principy trvale udrţitelného rozvoje. Stejně tak důleţitý je rozvoj kulturních potenciálů a potenciálů ţivotního prostředí, přičemţ příroda a kultura nesmějí být posuzovány nezávisle na sobě, nýbrţ v úzkém vzájemném propojení. Především kulturní sektor se svým velkým počtem i menších projektů slouţí k vytvoření společné mentality a pocitu sounáleţitosti jako základny pro společný rozvoj. Cíle mikroregionu Mariánskolázeňsko: prosperující a harmonicky se rozvíjející mikroregion, oblast plně vyuţívající vlastního přírodního a kulturního bohatství a spolupráce se sousedy, území se stabilizovaným vzdělaným obyvatelstvem a široce rozvinutým turistickým ruchem, oblast se zachovalým přírodním bohatstvím, ekologicky stabilní a malebnou krajinou a čistým ţivotním prostředím, území, kde stojí za to ţít. Nástroje k dosažení cílů: podpora podnikání na venkově, podpora zemědělství a cestovního ruchu, efektivnější vyuţití současných zanedbaných objektů a ploch, rozvoj dopravy a technické infrastruktury, účinná prezentace mikroregionu a záměrů mikroregionu, vyuţívání kooperačních vazeb uvnitř i vně mikroregionu, diverzifikace hospodářských činností zemědělců, zavedení vyuţívání zemědělských plodin jako alternativních zdrojů energie. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 9
Oblasti rozvoje: kvalita ţivota, technická a dopravní infrastruktura, podnikání a podnikatelské prostředí. Možné zdroje financování Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Jihozápad Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Operační program Ţivotní prostředí (OPŢP) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) Program rozvoje venkova (PRV) Program obnovy venkova (POV) Moţnost vyuţití dotačních prostředků z jednotlivých operačních programů je ovlivněna regionálním umístěním daného subjektu (Karlovarský či Plzeňský kraj) a také jeho velikostí (obec do 500 obyvatel, obec s 500 aţ 4 999 obyvateli, obec s více neţ 5 000 obyvateli). 3.1 KVALITA ŽIVOTA 3.1.1 Vytváření podmínek pro bydlení, infrastruktura pro bytovou výstavbu Rozvojový potenciál Z provedené analýzy vyplývá, ţe téměř ve všech obcích dochází ke zvyšování počtu obyvatel. Tato skutečnost následně vyvolává zvýšené nároky na počet bytů a rodinných domů v těchto sídelních jednotkách. Bydlet ve vlastním rodinném domku chce v Karlovarském i Plzeňském kraji stále více lidí a stavby domků v poslední době výrazně převyšují výstavbu velkých bytových komplexů. Nejţádanější jsou stavební parcely ve městech a větších obcích, nabídka je zde však omezená. V obcích, které jsou v blízkosti měst, proto vznikají takzvaná satelitní městečka. Do budoucna lze tedy očekávat pokračující zájem o výstavbu rodinných domů a bytů v obcích, předpokládá se nárůst porodnosti, neboť do rodičovského věku přicházejí silné ročníky 70. let. Upřednostňovány budou pravděpodobně ty obce, které jsou dobře dopravně dostupné a nacházejí se v relativní blízkosti větších měst, jeţ vytváří vhodné pracovní příleţitosti. Na Mariánskolázeňsku se jedná např. o obce Valy, Velká Hleďsebe, Drmoul či Trstěnice. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 10
Předmět, cíl aktivity Cílem je pokračování ve vytváření a vymezení dostatečného počtu vhodných ploch a zón pro novou individuální výstavbu, jako předpokladu pro další rozvoj bydlení a ţivota v obcích regionu. (připravené pozemky, stavební parcely a jejich zasíťování ). S tímto souvisí i provedení nezbytných změn územně plánovací dokumentace. Revitalizace stávajících sídlišť a částí obcí řešení parkování, zeleň na sídlištích, řešení veřejného prostoru, zlepšení dopravního spojení. Postupné kroky Prověřit ÚPD 5 obcí v mikroregionu se zaměřením na plochy pro bydlení, nalezení moţných rozporů, tyto řešit. Aktualizace ÚPD. Podle moţností výkup pozemků, investovat do připravovaných ploch, zejména pokud jde o zajištění nezbytné infrastruktury, vhodný prodej pozemků. Nevyuţívané či nevhodně řešené objekty sanovat či rekonstruovat. Vytvářet podmínky pro získávání dotací na rekonstrukce domů a bytů. Zodpovědnost: starostové a zastupitelstva jednotlivých obcí, majitelé nemovitostí, potenciální investoři. Zdroje financování: Rozpočty jednotlivých obcí Vlastní zdroje majitelů nemovitostí Investoři a developeři Rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj Státní fond rozvoje bydlení 3.1.2 Nájemní byty, modernizace stávajícího bytového fondu Rozvojový potenciál Bydlení má, vedle ekonomických aspektů, především významné aspekty sociální. Bydlení je základní lidskou potřebou a samo o sobě slouţí k saturování dalších potřeb. Bydlení je důleţitým prvkem, který určuje ţivotní úroveň lidí. Velká část domů a bytů byla postavena jiţ před rokem 1980 a proto v mnoha případech začíná být nutná jejich modernizace či rekonstrukce. Ve městech Lázně Kynţvart, Mariánské Lázně a Planá se vyskytuje větší počet nájemních bytů, v obcích jsou to zejména rodinné domky, které jiţ neodpovídají současným potřebám 5 Územně plánovací dokumentace Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 11
a standardům. Vzhledem k tomu, ţe obyvatelstvo regionu stárne, je třeba tomuto faktu přizpůsobovat také bydlení, tzn. vytvářet bezbariérové přístupy a budovat speciálně upravené byty pro handicapované osoby, jeţ usnadní ţivot těchto osob a umoţní jim lepší integraci do společnosti. Předmět, cíl aktivity Více obcí uvádí záměry vztahující se k podpoře a výstavbě nájemního bydlení. Realizace zvaţovaných projektů, zajištění jejich financování, spolupráce se stavebními firmami. Modernizace stávajícího bytového fondu přiměřeným nátlakem, přesvědčením, respektive pomocí vedení obcí místním obyvatelům přispět k modernizaci a revitalizaci domů i jiných nemovitostí. Jednotná pravidla, program podpory ze strany samosprávy pro místní občany, kteří chtějí modernizovat, případně i architektonicky sladit své domy a nemovitosti - zlepšení architektonického vzhledu obcí. Postupné kroky Individuálně příprava projektových dokumentací, konzultace se zájemci o bydlení. Maximálně vyuţívat stávajících dotačních titulů, zejména Ministerstva pro místní rozvoj ČR a podpor ze Státního fondu rozvoje bydlení. Eventuální moţnost zaloţení obecního fondu bydlení poskytujícího výhodné půjčky. Zodpovědnost: starostové a zastupitelstva jednotlivých obcí. Zdroje financování: Rozpočty jednotlivých obcí Rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj Státní fond rozvoje bydlení 3.1.3 Péče o pozitivní vzhled obcí, architektonický řád Rozvojový potenciál V mnoha obcích se dochovala lidová architektura tzv. chebského typu, kostely v obcích reprezentují téměř všechny stavební slohy, lázeňskou architekturou se pyšní Mariánské Lázně i Lázně Kynţvart. Pestrost této architektury je třeba zachovat, zároveň je třeba ji doplnit o nové moderní prvky a stavby, které současná doba vyţaduje. Veřejná prostranství by měla plnit jako funkci reprezentativní, tak také shromaţďovací a odpočinkovou, proto by jednotlivá náměstí a veřejné prostory měly být doplněny o dostatek zeleně a mobiliáře. Zastaralé a nevyuţívané objekty a areály jako např. bývalý vojenský areál Klimentov ve Velké Hleďsebi je třeba revitalizovat a přispět tak k rozvoji obce i ke zlepšení jejího vzhledu. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 12
Předmět, cíl aktivity Zlepšení tváře, upravenosti a celkového pořádku na obcích a ve městech spočívá v zamyšlení se nad nedostatky v neupravenosti společných prostor a budov ve vlastnictví obcí, ale i nad nemovitostmi v majetku kaţdého občana regionu. Významnou roli zde mohou sehrát obce v aktivní spolupráci s příslušným stavební úřadem. Předmětem budou aktivity směřující k zlepšení vzhledu a čistoty obcí, tak aby vzniklo příjemné prostředí pro ţivot, ale i otázka zavedení funkce obecního architekta pro mikroregion. Obnova veřejné zeleně, výsadba alejí, případně skupin stromů podél polních cest, realizace menších remízků u křiţovatek polních cest, péče o stávající výsadbu. Stabilizace ekologických funkcí celého území, vyuţití zeleně jako protihlukové bariéry. Postupné kroky Trvalou prezentací a propagací tradiční architektury a urbanismu působit na širokou veřejnost ve smyslu uvědomění si tradic regionu. Průběţně předkládat významnější záměry obcí ke konzultaci architektovi + estétovi, v exponovaných místech nechávat zpracovat ideové studie (návrhy). Zajistit veřejnou prezentaci a diskusi (anketu) nad zpracovanými studiemi. Provést inventarizaci zeleně ve správním území obcí, stanovit postup dosadby zeleně podél polních cest, členění polí mezemi v místech vytipovaných dle územně plánovací dokumentace, volit z druhů dřevin dle lokality, jen z genofondu místních populací, zpracovat studii výsadby zeleně v obcích. Odborná údrţba, osvěta a zapojení veřejnosti. Zodpovědnost: starostové a zastupitelstva jednotlivých obcí, majitelé pozemků a nemovitostí. Zdroje financování: Rozpočty jednotlivých obcí Operační program Ţivotní prostředí ROP NUTS II Severozápad o Prioritní osa - 1. Regenerace a rozvoj měst - Oblast podpory - 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst o Prioritní osa - 2. Integrovaná podpora místního rozvoje - Oblast podpory- 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 13
ROP NUTS II Jihozápad o Prioritní osa - 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí - Oblast podpory- 2.2 Rozvojové projekty spádových center - Oblast podpory - 2.3 Revitalizace částí měst a obcí Program obnovy venkova o Dotační titul - 2. Komplexní úprava veřejných prostranství, obnova a zřizování veřejné zeleně Program rozvoje venkova o Prioritní osa - III. Kvalita ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova 3.1.4 Vzdělávání Rozvojový potenciál Ze socio-ekonomické analýzy vyplývá, ţe region má v oblasti výuky rezervy zejména v oblasti vysokoškolského vzdělání, coţ je ovlivněno skutečností, ţe se v regionu nachází pouze jedno vysokoškolské zařízení (v Mariánských Lázních). Do budoucna by tedy bylo vhodné zaměřit se na otevření dalších fakult. Vzhledem k tradici lázeňství je moţné vidět potenciál nových vysokoškolských kapacit v oboru lékařském či se zaměřit na obor gerontologie 6, jeţ je úzce provázán jak s lázeňstvím, tak také se zdravým ţivotním stylem a zapojením seniorů do společnosti. Jelikoţ se v regionu očekává do budoucna nárůst obyvatel, je nutné zabezpečit pro nově příchozí obyvatele a jejich děti také kvalitní základní vzdělání. Předmět, cíl aktivity Předmětem opatření je rozvoj vzdělávání, kvalifikační struktury v mikroregionu Mariánskolázeňsko, podporující podnikání v perspektivních oborech s vyšší přidanou hodnou, a podpora vyšší zaměstnanosti. Řešením je identifikace stávajících vzdělávacích kapacit v širším regionu, vyškolení zájemců o podnikání a začínající podnikatele, příprava a realizace rekvalifikačních programů. Cílem aktivity je rovněţ zvyšování informačních, počítačových a jazykových znalostí; více věnovat pozornost počítačovému vybavení a personálnímu obsazení na základních školách i veřejných knihovnách, vytvářet vzdělávací programy pro všechny skupiny obyvatel. 6 Soubor poznatků o stárnutí a stáří. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 14
Postupné kroky Výzva ke spolupráci a zapojení vzdělávacích institucí a dalších subjektů do projektu. Podle potřeb trhu práce i zájmu veřejnosti připravovat odborné, vzdělávací i jiné kurzy pro různé skupiny obyvatel. Posílit vzdělávací kapacity na úrovni základního školství. Vybudovat vysokoškolskou infrastrukturu v regionu. Zodpovědnost: vzdělávací instituce, jednotlivé firmy, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Asociace samostatných odborů. Zdroje financování: Rozpočty jednotlivých obcí Rozpočet Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum a vývoj pro inovace ROP NUTS II Severozápad o Prioritní osa - 1. Regenerace a rozvoj měst - Oblast podpory - 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů o Prioritní osa - 2. Integrovaná podpora místního rozvoje ROP NUTS II Jihozápad - Oblast podpory - 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury o Prioritní osa - 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí - Oblast podpory - 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství Program obnovy venkova o Dotační titul - 1. Obnova a údrţba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Program rozvoje venkova o Prioritní osa - III. Kvalita ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 15
3.1.5 Výzkum, vývoj a inovace Předmět, cíl aktivity Karlovarský kraj nedisponuje univerzitami a vysokými školami s dlouholetou tradicí. Výzkum a vývoj, jejichţ výsledkem je inovativní produkt či sluţba, znamenají hnací motor ekonomiky z hlediska její budoucnosti a zejména udrţitelnosti. Současná společnost je zaloţena na znalostech. Bylo by rozumné rozvíjet technologický výzkum a vývoj např. formou vytvoření technologického parku. Tento technologický park poskytne prostor pro vědecký a technologický výzkum, průmyslové osvojování výsledků výzkumu, inovace výrobků, rozvoj podnikání a zároveň umoţní studentům získat potřebnou praxi. Následně pak studenti mohou vyuţít prostředí technologického parku k začátku svého podnikání. Inkubační funkce spočívá ve vytvoření prostředí převáţně pro začínající inovativní firmy, které poţívají za předem stanovených podmínek zvýhodněného nájemného a sluţeb poskytovaných provozovatelem inkubátoru, a které jsou schopny uplatnit svůj produkt v rozumném časovém horizontu na trhu. Postupné kroky Systematické vytváření podmínek pro iniciování, realizaci a rozvoj; inovačního podnikání, transferu technologií mezi technologickým výzkumem a průmyslovou praxí a nových podnikatelských aktivit v oblasti výzkumu, vývoje, vzniku nových vývojových a technologických center. Zodpovědnost: výzkumné a vývojové instituce, vysoké školy a univerzity, municipality a kraje. Zdroje financování: Rozpočty jednotlivých obcí Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Podnikání a inovace o Prioritní osa - 5. Prostředí pro podnikání a inovace - Oblast podpory Program Prosperita Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 16
3.1.6 Zdravotnictví Rozvojový potenciál Současný stav zdravotnické infrastruktury není plně vyhovující. Jednotlivá zdravotnická zařízení a vybavení jsou částečně zastaralá. Důsledkem jsou omezené moţnosti zvyšování kvality zdravotnické péče. Důraz v rámci modernizace zdravotnické péče by měl být kladen na zdravotní prevenci a s tím spojené moderní diagnostické technologie. Lidé si uvědomují, ţe přes všechny pokroky vědy a medicíny se ukazuje, jak důleţitá je prevence a správně vedená rekonvalescence po případných lékařských zákrocích. Zároveň by bylo vhodné větší vyuţití lázeňského potenciálu regionu, tedy lázeňské léčebné procedury a další netradiční metody léčení a rehabilitace. Zdravý ţivotní styl se dostává do popředí. Novým trendem, který se v současné době rozvíjí, je medical wellness (aktivním přístupu v oblasti prevence a péče o zdraví), jako alternativa klasických zdravotnických sluţeb i lázeňských procedur. Vzhledem k celorepublikovému trendu stárnutí populace by bylo vhodné specializovat některá zařízení v regionu na seniory a jejich potřeby a poţadavky. Předmět, cíl aktivity Modernizace a rozšíření stávajících zdravotnických zařízení a rozšíření zdravotnických sluţeb poskytovaných občanům regionu. Zajistit koordinaci činností a financování jednotlivých projektů. V posledních letech lze pozorovat rostoucí zodpovědnost za vlastní zdraví. Prostřednictvím medical wellness jsou osvědčená opatření školské medicíny smysluplně kombinována s komplementárními wellness procedurami, a přispívají tak rozhodujícím způsobem k udrţování zdraví. Jestliţe se odborně začlení odpovídající nabídka z oblasti medical wellness do oblasti wellness, lze růstový potenciál optimálně vyuţít. Postupné kroky Vytipování vhodných zdravotnických zařízení, jejich modernizace, případně výstavba zcela nových objektů, které budou splňovat zvyšující se nároky kladené na tato zařízení polyfunkční zdravotnické středisko, centrum netradičních metod léčení a rehabilitace, centrum lázeňsko-léčebných procedur, zaměření na seniory. Zodpovědnost: zdravotnická zařízení, municipality, kraje. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 17
Zdroje financování: Rozpočet Ministerstva zdravotnictví Systém veřejného zdravotního pojištění ROP NUTS II Severozápad o Prioritní osa - 1. Regenerace a rozvoj měst - Oblast podpory - 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů o Prioritní osa - 2. Integrovaná podpora místního rozvoje ROP NUTS II Jihozápad - Oblast podpory - 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury o Prioritní osa - 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí - Oblast podpory - 2.6 Rozvoj zdravotnické péče Program obnovy venkova o Dotační titul - 1. Obnova a údrţba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Program rozvoje venkova o Prioritní osa - III. Kvalita ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova 3.1.7 Výstavba a modernizace zařízení pro sociální služby Rozvojový potenciál Sociální integrace různých znevýhodněných skupin obyvatel je dnes často skloňovaným tématem a to jak na krajské, tak i na místní úrovni. Mezi tyto znevýhodněné skupiny se řadí zejména příslušníci etnických a národnostních menšin, občané se zdravotním postiţením, mladí do 25 let, osoby po dovršení 55 let, matky s dětmi, osoby bez kvalifikace, občané po návratu z výkonu trestu aj. Především v souvislosti se stárnutím populace a s očekávaným zvyšováním nároků na péči o zdravotně postiţené je nutné doplňovat stávající kapacity i o nové typy sociálních zařízení např. penziony pro seniory se zajištěním standardní i nadstandardní sociální péče. Předmět, cíl aktivity Předmětem aktivity je vytvoření dostatečného mnoţství sociálních zařízení pro marginalizavané skupiny obyvatel a celkové rozšiřování sociálních sluţeb. Jedná se jak o jednotlivé úkony, za kterými občané dochází, tak i o komplexní péči včetně bydlení a stálého dohledu. Vytipování vhodných obecních nebo soukromých objektů vhodných pro poskytování sociálních sluţeb a jejich modernizace, případně vybudování zcela nové stavby slouţící sociálně ohroţeným osobám mikroregionu. Včasná identifikace ohroţených skupin, sledování a následně náleţitá péče zaloţená na individuálním přístupu. Vytváření programů sociální integrace slouţících osobám postiţeným nebo ohroţeným exkluzí. Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 18
Postupné kroky Připravit přehled potřeb pro výstavbu a modernizaci zařízení stavební rekonstrukce, vybavení zařízení, zajišťování sluţeb. Dále připravit harmonogramy realizace jednotlivých aktivit, postupné zajišťování financování. Zaloţit pracovní skupinu pro koordinaci aktivit. Realizace dle finančních moţností. Zodpovědnost: starostové a zastupitelstva jednotlivých obcí, poskytovatelé sociálních sluţeb. Zdroje financování: Rozpočty jednotlivých obcí ROP NUTS II Severozápad o Prioritní osa - 1. Regenerace a rozvoj měst - Oblast podpory - 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst o Prioritní osa - 2. Integrovaná podpora místního rozvoje ROP NUTS II Jihozápad - Oblast podpory - 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury o Prioritní osa - 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí - Oblast podpory - 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci Program obnovy venkova o Dotační titul - 1. Obnova a údrţba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Program rozvoje venkova o Prioritní osa - III. Kvalita ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 19
3.1.8 Volnočasová infrastruktura Rozvojový potenciál V dnešní hektické době stále více roste význam volného času a jeho aktivního a smysluplného trávení. Lidé hledají různé formy odreagování a odpočinku a proto vyţadují ve svém regionu také různorodou volnočasovou infrastrukturu. Z provedené analýzy vyplývá, ţe se v regionu nachází poměrně vysoký počet kulturních i sportovních zařízení. Kvalita jednotlivých objektů a jejich vybavení je však různá v závislosti na finančních prostředcích a zájmu veřejnosti. Předmět, cíl aktivity Rekonstrukce a modernizace knihoven, muzeí, kulturních domů, sokoloven, hřišť a dalších zařízení, která slouţí k aktivnímu trávení volného času a tedy slouţí jako prevence sociálně-patologických jevů jako jsou kriminalita či uţívání návykových látek. Postupné kroky Vytipování objektů nutných k rekonstrukci či modernizaci. Vyřešení majetkových a vlastnických vztahů týkajících se daných nemovitostí. Vypracování studií a potřebných technických dokumentací nutných k provedení stavby. Zapojení veřejnosti do diskuse o vhodnosti daných stavebních úprav, jejich potřebnosti a následném moţném vyuţití objektů. Získání finančních prostředků na spolufinancování ze státních programů či strukturálních fondů EU. Zodpovědnost: starostové a zastupitelstva jednotlivých obcí, neziskové organizace jako vlastníci jednotlivých kulturních či sportovních areálů a budov. Zdroje financování: ROP NUTS II Severozápad o Prioritní osa - 1. Regenerace a rozvoj měst - Oblast podpory - 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst o Prioritní osa - 2. Integrovaná podpora místního rozvoje ROP NUTS II Jihozápad - Oblast podpory - 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury o Prioritní osa - 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí - Oblast podpory - 2.2 Rozvojové projekty spádových center o Prioritní osa - 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí Studie příležitostí mikroregionu Mariánskolázeňsko 20