Biochemie nervového systému, vidění a smyslů. Metabolizmus oka. Mitochondriální nemoci. Jana Švarcová

Podobné dokumenty
Biochemie nervové soustavy. Pavla Balínová

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

9. Léčiva CNS - úvod (1)

Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová

Regulace metabolizmu lipidů

Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Digitální učební materiál

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Energetický metabolizmus buňky

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány Struktura a funkce Složení biomembrán 1.3.

Farmakologie vegetativního nervového systému. Receptory sympatiku a parasympatiku a možnosti jejich ovlivnění.

Mozek a chování, vnější prostředí neuronu

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)

Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová

BIOCHEMICKÉ PODKLADY NEUROPSYCHIATRICKÝCH A NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Regulace glykémie. Jana Mačáková

7. Nervová soustava člověka

Obecný metabolismus.

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Biologické membrány a bioelektrické jevy

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Přehled energetického metabolismu

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM

Struktura a funkce biomakromolekul

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Farmakodynamika II. Typy receptorů, transdukce (přenos) signálu. Příklady farmakologického ovlivnění receptorů v různých typech tkání.

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Ivana FELLNEROVÁ 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Experimentální diabetes mellitus. K. Kanková praktické cvicení z patologické fyziologie (kveten 2003)

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Variace Smyslová soustava

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Biochemie jater. Eva Samcová

Genetické aspekty vrozených vad metabolismu

Vrozené trombofilní stavy

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko

fce jater: (chem. továrna, jako 1. dostává všechny látky vstřebané GIT) METABOLICKÁ (jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle)

FYZIOLOGIE PŘENOSU NERVOVÉHO VZRUCHU, JEHO PORUCHY A PATOGENEZE KŘEČÍ. Denisa Wawreczková FVL 4. ročník

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Klinický detektivní příběh Glykémie

Senzorická fyziologie

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

3) Membránový transport

Transkript:

Biochemie nervového systému, vidění a smyslů. Metabolizmus oka. Mitochondriální nemoci. Jana Švarcová

Synapse přenos vzruchu II. ➀ akční potenciál na presynaptickou membránu ➁ otevření napětím řízených Ca 2+ -kanálů ➂ uvolněné Ca 2+ ionty vyvolají exocytózu neurotransmiteru ➃ vyloučení neurotransmiteru! každý neuron vylučuje pouze jeden druh NT ➄ depolarizace membrány vyvolání akčního potenciálu na povrchu postsynaptické b. ➅ zcela odlišný účinek vykazují metabotropní receptory interakce s G-proteiny

Přenos vzruchu 3 typy neuronů dle funkce: Aferentní - transportují impulsy z periferií do CNS (senzorické) Eferentní - vedou impulsy z CNS do svalů a žláz (motorické) Interneurony - převážně v CNS, spojují neurony s neurony

Akční potenciál = tvorba a přenos nervového vzruchu nervový vzruch elektrický signál, který je tvořen tokem iontů přes plazmatickou membránu neuronu membránový potenciál uvnitř buňky vysoká konc. K + (nízká konc. Na + ) Na + /K + -ATPáza tzv. sodíková pumpa vyžadující ATP iniciace vzruchu důležitá úloha pasivní průchod K + plazmat. membránou

iontová vodivost Akční potenciál změna náboje membrány čas (ms)

Neurotransmitery small nitrogencontaining molecules glutamát GABA glycin acetylcholin dopamin noradrenalin serotonin histamin adrenalin aspartát Neuropeptidy obecně malé peptidy, které jsou syntetizovány v CNS endorfiny růstové hormony a TSH ( thyroid-stimulating hormone )

Osud neurotransmiterů synaptická vezikula s neurotransmiterem synaptická štěrbina postsynaptická buňka presynaptická buňka akční potenciál Ca 2+ biosyntéza NT v cytoplazmě presynaptických nervových zakončení (AMK + E) akční potenciál v presynaptickém neuronu - vylučování obsahu váčků do synapt. štěrbiny exocytózou (Ca 2+ ) účinek NT se váže na specifické receptory na postsynaptické membráně rychlé ukončení účinku NT je degradován nebo zpětně vychytáván presynaptickými buňkami nebo gliovými buňkami či enzymaticky inaktivován v synapt. štěrbině

Excitační AMK receptory pro excitační AMK: ionotropní podtypy dle selektivních agonistů: NMDA (N-metyl-D-asparágová kys.) AMPA (amino-3-hydroxy-5-metyl-4-izoxazolpropionová kys.) KA receptory (kainátové receptory, kainová kys.) metabotropní stimulace fosfolipázy C inhibice adenylátcyklázy a regulace specifických Ca 2+ a K + kanálů

Glutamátová synapse glutamát - excitační neurotransmiter syntetizován přímo v neuronech z prekurzorových molekul glutamin tvořen gliovými buňkami vychytáván neurony a přeměněn na glutamát takto tvořeno 80 % glutamátu (alternativa syntéza z Glc nebo 2-oxoglutarátu) uskladnění vezikuly odstranění vysokoafinitní transportéry pro excitační AMK presynaptická membrána a membrány okolních gliových buněk = glutamát-glutaminový cyklus NMDA metabotropní AMPA-glutamátový

Inhibiční AMK GABA hlavní inhibiční NT syntéza GABA z glutamátu (prekurzor Glc, Pyr) kofaktor PLP (z vit. B 6 ) nedostatek vit. B 6 snížení koncentrace GABA v mozku ztráta synaptické inhibice glutamináza glutamátdekarboxyláza glutamát AMK a-ketokyselina sukcinát! inhibičně působící GABA syntetizována z látky, která jinde působí jako excitační transmiter g-aminomáselná kys. = soubor metabol. drah vznik GABA určená pro synapt. přenos citrátový cyklus

GABA-ergní synapse vytvořená GABA plněna do váčků pomocí vezikulárního transportéru pro GABA po výlevu GABA vychytávána ze synaptické štěrbiny (neurony n. přilehlé glie); transport vyžaduje přítomnost extracelulárního Na + a Cl -

Acetylcholin první objevený NT syntetizován z acetylcoa a cholinu v presynaptickém zakončení (cytozolový E- cholinacetyl transferáza) cholin z plazmy; transport závislý na Na +. Potřebný acetylcoa - z pyruvátu, přímo v nervové b. (glykolýza) uskladnění syntetizovaný acetylcholin ve vezikulách po vyplavení rychlý rozklad na neaktivní metabolity (acetát a cholin; E- acetylcholinesteráza). Cholin se transportuje zpět do synaptického zakončení

Acetylcholin neurodegenerativní změny cholinergních neuronů závažné patologické stavy cholinergní dráhy- především modulační vstupní cesty ke kortikálním a hippokampálním neuronům farmaka blokující acetylcholinesterázu zlepšují výkon v paměťových a učebních úlohách a mohou částečně zmírnit následky lézí některých oblastí předního mozku Alzheimerova ch. degenerace cholinergních neuronů v obl. bazálních jader předního mozku (= progresivní ztráta intelektu)

Nikotinové acetylcholinové receptory nervosvalová spojení, autonomní ganglia, dřeň nadledvin i CNS ligandem ovládané napěťové kanály aktivace vede ke vtoku Na + a Ca 2+ do buňky depolarizace typickou vlastností desenzitizace (nezávislá na jiných proteinech; např. arestin) rychlost desenzitizace regulována fosforylací receptor. podj. pomocí proteinkináz A a C (popř. déledobá expozice ligandu)

Biochemie oka, vidění a smyslů

Zrak vnímání světla ( 400-750 nm) a jeho různých barev rozlišení kontrastu (černobílý/barevný) a tím i kontur; za pomoci pohybů oka + tvar oka obal oka rohovka a bělima (skléra) rohovka bezcévná, bezbarvá, hydratovaná, tvořena kolagenem a nutné nepřetržité zvlhčování slzy vyživují krycí b. rohovky a ochranná fce duhovka regulace vstupu světla do oka čočka vysoký obsah bílkovin (α-, β-, γ-krystalíny a jejich nerozpustné agregáty) sítnice vlastní světločivá vrstva oka tvořená fotoreceptorovými b. tyčinky černobílé vidění (vnímavost pro slabé světlo) čípky barevné vidění

Rohovka energie potřebná pro integritu rohovky - závislá na metabolizmu glukózy velké procento ATP aerobní glykolýza (více než 70 % Glc pentózový cyklus) tzn., že přísun kyslíku je pro rohovku a její normální metabolizmus rozhodující. To, že rohovka využívá atmosférický kyslík, bylo poprvé popsáno již v r. 1930 (Fischer) hypoxie kyslík se získává jen ze slz; metabolizmus rohovky - anaerobní vznik a akumulace laktátu. Syntéza glykogenu je inhibována a zásoby glykogenu se v epitelu snižují (např. kontaktní čočky)

Rohovka diabetická katarakta vzestup Glc zvýšení konc. sorbitolu ( aktivita aldózareduktázy) Kumulace sorbitolu = zvýšení osmolality v buňkách čočky strukturní změny krystalínů (agregace/denaturace)

Čich čichové buňky několik set různých homologních čichových receptorů (vidění založeno pouze na 4 různých typech fotoreceptorů (3 čípky a 1 tyčinky) čichová epitelová buňka má pouze jeden specifický receptor a cítí pouze jeden nebo jen několik málo pachů čichově aktivní látky odoranty; k ciliím receptorů se dostávají vrstvou hlenu, kde jsou tzv. OBP proteiny (Odorant binding proteins) a stávají se tak rozpustnými ve vodě rychlost transportu velikostí molekuly komplexu ČAL s proteinem, viskozitou hlenu a mechanickými překážkami (spleť cilií) čichový signál se tak zesiluje v úvodní fázi Transdukce interakce odorantu se specifickým receptorem v ciliární membráně čichové b. aktivace G olf -proteinu, který stimuluje adenylátcyklázu a tvorbu camp. camp aktivuje proteinovou kinázu, která fosforyluje polypeptidy Na + -kanálu, a tím ho otevírá. Otevření Na + -kanálu způsobuje depolarizaci buněčné membrány generace elektrického signálu, který je doveden až do mozku. čichové epitelové buňky na rozdíl od jiných smyslových buněk jsou schopny regenerace

Chuť chuťové receptory sdruženy v chuťových pohárcích umístěných v chuťových papilách chuťové vjemy vyvolávají pouze l. rozpustné ve vodě 4 kvality chuti slané a kyselé l. změna depolarizace na receptorech průnik iontů přes plazmatickou m. hořké a sladké l. vnímání zprostředkováno aktivací G-proteinů Umami pátá chuť. Název odvozený z japonštiny (umai = chutný, delikátní). Specifický chuťový receptor - umami taste-mglur4 (objeven v roce 2000). Vnímání kys. glutamové (glutamáty) kyselost l. dána koncentrací H + iontů, které blokují výtok K + napěťovým kanálem slanost = vyšší konc. Na + - pasivní vstup těchto iontů do buňky, odkud jsou pumpovány ATPázou ven sladko = cukry aktivují membránový receptor je stimulována adenylátcykláza vzniklý camp blokuje K + kanál depolarizace membrány hořké l. specifický protein gustducin (G gust ), jehož α podjednotka aktivuje campfosfodiesterázu snížení hladiny cgmp uzavření Na + -kanálu a hyperpolarizace

Mitochondriální nemoci

Charakteristika chorob obecně - mitochondrie jsou energetickými centry a mutace Mt chromozomech způsobují defekty v těchto energetických cyklech choroby se projevují v orgánech a orgánových soustavách s největšími nároky na energii např. nervová soustava dokáže spotřebovat až 20 % celkové tělní produkce energie ve formě ATP; z tohoto důvodu patří mezi nejčastěji postihovaná místa organizmu. Dalšími postihovanými orgány jsou svaly, srdce, játra a ledviny mitochondriální dysfunkce hraje významnou úlohu při těžším poškození buňky některé patologické stavy - výrazné zvětšení či zmenšení objemu Mt i jejich počtu (+ / -) tzv. megamitochondrie - nalézány u alkoholové choroby jater nebo u některých nutričních deficiencí

Charakteristika chorob genetická informace obsažena v Mt náchylná k různým mutacím (obdobně jako jaderná DNA) Mt genom je vystaven účinkům mutagenů vyvolání změn četnost výskytu mutací v mtdna průměrně 10 vyšší než u ndna důvod vyššího výskytu mutací: v Mt méně opravných mechanizmů hlavním úkolem Mt - oxidativní fosforylace, kdy se uvolňuje značné množství kyslíkových radikálů; ALE: mtdna není chráněna žádnými histony mtdna prodělává mnohem více replikací, P výskytu chyb

Charakteristika chorob mitochondrie dědičnost pouze maternálně; (všechny děti, bez ohledu na pohlaví). Otec trpící nějakou Mt chorobou ji na své potomky nepřenese. předvídatelnost Mt chorob velice malá (v mládí energet. efektivita biochem. procesů v Mt dostačující) důležitý podíl postižených a zdravých Mt (určen Mt genotypem) heteroplazie homoplazie (mutace všech molekul mtdna) např. 20letý jedinec 85 % poškozené mtdna se může jevit zcela zdráv blízký příbuzný 96% poškození Mt nejzávažnější příznaky

Charakteristika chorob projevy dědičných defektů Mt delece nebo bodové mutace mtdna se nejčastěji projevují např. mitochondriálními encefalomyopatiemi klinicky heterogenní skupina chorob (ale mají společné morfologické abnormity v Mt způsobující různé poruchy Mt metabolizmu: transport substrátu z cytosolu do mitochondrií utilizace substrátu enzymy citrátového cyklu spřažení fosforylace s transportem elektronů enzymy elektronového transportního řetězce klinické projevy - neprospívání, psychomotorická retardace, známky encefalopatie, myopatie, hepatopatie, hypertrofické kardiomyopatie, atrofie zrakového nervu provázená slepotou laboratorní nález velmi často laktátová acidóza pro defekty enzymové aktivity komplexu dýchacího řetězce, pyruvátdehydrogenázy a ATP-syntázy

Mt choroby - přehled Leberova dědičná optická neuropatie (LHON) Mitochondriální encefalomyopatie a příhody podobné záchvatům mrtvice (MELAS) Maternálně dědičná myopatie a kardiomyopatie a další

Leberova dědičná optická neuropatie (LHON) jedna z nejčastějších mitochondriálních nemocí způsobena bodovou mutací v mtdna výskyt je vzácný, nejčastěji u mladistvých; prevalence cca 1 : 25 000 příznaky a projev nemoci - poškození oka postupnou slepotou. Zpočátku dočasné výpadky vidění (středu zorného pole a občasné výpadky barevného vidění); postupné zhoršování příznaků slepota maternální dědičnost - ale je ovlivněna dominancí buněčného jádra. Neví se přesně jakým způsobem; vzhledem k tomu, že většina pacientů muži předpoklad původu v interakci mutací na mtdna a mutacemi na jaderném chromozomu X. stále vzrůstající počet mutací způsobuje postupné snižování efektivity oxidativní fosforylace. V důsledku tohoto ubývá buňkám očního nervu energie a ty poté začnou odumírat. Dosud se však nepodařilo objasnit, proč jsou takto postihovány pouze buňky očního nervu

Mitochondriální encefalomyopatie a příhody podobné záchvatům mrtvice (MELAS) v současné době nejčastěji se objevující onemocnění s příznaky encefalomyopatie postihuje děti v mladém věku projevy - malý vzrůst, záchvaty, často i zvracení a laktátová acidóza. Později křeče a poškození mozku, které je často způsobeno kalcifikací nervové tkáně, ischemií a jejím postupným odumíráním. Někdy se objeví i mozková mrtvice. postižená nervová tkáň tvorba lézí, které lze sledovat pomocí magnetické rezonance další předpoklad - tato nemoc může zhruba v 1,5 % případů způsobovat diabetes mellitus. pravděpodobně Langerhansovy ostrůvky postupně přicházejí o zdroje energie a při jejím nedostatku přestávají tvořit inzulín