Rozloha a počet obyvatel Republika Srbsko se rozkládá na ploše 88 361 km2. Délka státní hranice je 2114 km, Republika Srbsko nemá mořskou hranici. h Počet obyvatel: 7 365 500 (bez Kosova a Metohie) Průměrná hustota osídlení je 96,8 obyvatel/km2 Prezident Boris Tadič Premiér Mirko Cvetkovič Hlavní Město Bělehrad 1,6 mil. obyvatel Pro porovnání (ČR 78 864 km2, 10,4 mil, 132 obyv/km2)
Národnostní složení a náboženství : Srbové 82,9 % Maďaři 3,9 % Bosňáci a Muslimové 2,1 % Romové 1,4 % Jugoslávci 1,1 % Češi 0,03 % (2300) pravoslavní 85,- % katolíci 5,5 % muslimové 3,2 % protestanti 1,- % ostatní 5,3 %
SWOT analýza Silné stránky Výhodná geografická poloha, postavení Srbska jako vstupní brány na Balkán; Největší a nejlidnatější země bývalé Jugoslávie, lokální velmoc ; Relativně vzdělaná a levná pracovní síla; Značný potenciál ekonomického rozvoje; Probíhající liberalizace obchodu, členství v CEFTA, úsilí o členství ve WTO; Pokračuje integrační proces, SAD ratifikována v srbském parlamentu (září 2008); Zlepšení politické i ekonomické stability v zemi. Navíc ve vztahu k ČR Vzájemná geografická i lidská blízkost a relativně vysoká intenzita ita vzájemných vztahů; Dřívější dobré zkušenosti českých podniků s místním trhem.
Slabé stránky Politická stabilita se zlepšila, dosud však nedosahuje standardní í úrovně evropských zemí; Trvá poměrně byrokratický systém řízení spojený s korupcí; Privatizace velkých státních podniků (především v oblasti energetiky a těžkého průmyslu) se zrychlila, přesto by mohla být masivnější; Zastaralá průmyslová výroba s produkcí s nízkou přidanou hodnotou. Podstatnější růst průmyslové výroby se očekává až po dokončení privatizace a přílivu většího množství přímých zahraničních investic; Trvají značné rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů; Roztříštěný, méně rozvinutý a nekonkurenční soukromý sektor, málo prosperujících malých a středních podniků.
Příležitosti Privatizační proces není dosud ukončen, šance pro české investory y (Rumaguma( Rumaguma); V důsledku určité izolace Srbska existuje relativně malá konkurence; e; Přetrvává určitá obava investovat v regionu, což zvyšuje možnosti českých firem; V průběhu posledních cca 25 let se realizovaly jen minimální investice. Z toho vyplývá potřeba (nutnost) velkých investičních aktivit; Postupné zvyšování spotřeby ve veřejném i soukromém sektoru; Příležitosti pro české firmy v energetice, železniční a silniční infrastruktuře, městské infrastruktuře, ochraně životního prostředí; Možnosti podpory projektů v rámci Smíšené komise a pracovních skupin na základě mezivládní Dohody o ekonomické spolupráci; Možnost využít spolupráce měst a regionů pro intenzifikaci ekonomických vztahů; Možnost zapojit českou menšinu do projektů českých firem.
Rizika Dosud ne zcela stabilní politické a ekonomické prostředí; Podnikatelské prostředí je složitější, není zcela standardní; Trvá netransparentnost při zadávání a vyhodnocování státních zakázek a tendrů; Trvá nekoncepčnost v oblasti privatizace státních podniků; Při výměně administrativ měst a obcí dochází často k neplnění či rušení připravovaných nebo již realizovaných projektů; Vliv celosvětové recese, může dojít k odložení realizace projektů ů a přílivu přímých zahraničních investic
Vybrané makroekonomické ukazatele (v EUR) 2003 2004 2005 2006 2007 2008* HDP (mld( EUR) 18011 19723 21105 25262 29026 34686* HDP na osobu (EUR( EUR) 2401 2630 2814 3354 3941 4709* Reáln lný růst HDP (%) 2,5 8,4 6,2 5,7 7,5 6,1* Inflace (av( av; ; %) 11,7 13,7 17,7 6,6 10,1 8,6 Nezaměstnanost (%) 31,7 31,7 32,6 28,1 21,6 18,8 Vývoz (mld( EUR) 2441 2832 3608 5103 6432 7428 Dovoz (mld( EUR) 6586 8623 8439 10463 13507 15581 Bilance běžb ěžného účtu (mld( EUR) -1678-2692 -2054-3096 -5228-5500* Bilance finančního účtu (mld( EUR) - 2,4 3,9 7,2 6,3 7,5* Deviz. rezervy (bez zlata mld EUR) 3548 3780 5524 9593 10896 9224 Zahraniční dluh (mld( EUR) 10,9 10,4 13,1 14,9 17,8 21,5 Devizový kurz (EUR/RSD) 68,3 78,9 85,5 79,0 80,0 81,9 Saldo státn tního rozpočtu (v % HDP) -2 0,5 1 0,8-1 -1,5 *Odhad předpověď zdroj: NBS
Vývoj hrubého domácího produktu GDP Growth rate in % 4.8% 8.4% 6.2% 5.7% 7.8% 6.1% 4.2% 2.5% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 GDP per capita in $ 6,000 5,399 5,000 3,408 3,994 4,000 2,641 3,186 3,000 2,037 1,543 2,000 1,000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Vývoj inflace a míra růstu průmyslové výroby Annual Inflation Rate 111.9% 40.7% 14.8% 7.8% 13.7% 17.7% 6.6% 10.1% 6.8% Growth rate of industrial production in % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4 11.4% 7.1% 4.7% 3.7% 1.8% 1.4% 0.1% 0.8% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008-3%
Nerovnoměrný ekonomický vývoj v Srbsku Porovnávaný výchozí rok 1989 - Mezník prosperity Podle odhadů dosáhne HDP/osobu v Bělehradě úrovně tohoto výchozího roku v r. 2009, v Niši pak v r. 2010. Centrální Srbsko je však v alarmujícím stavu ve srovnání s rokem 1989 zaznamenává cca 60% pokles. Největší propad je v oblasti Podunají (71,6%) a Boru (85,9%)! Pokud se nezmění současné tempo rozvoje oblastí (0,7%), dojde k vyrovnání s úrovní roku 1989 (bez Bělehradu a Niše) až v roce 2129! V Novém Sadu rostl v posledním pětiletém období HDP meziročně o 16% a ke konci roku 2006 bylo dosaženo úrovně r. 1989. Ve Vojvodině (bez Nového Sadu) by při současném růstu 2,9% mělo dojít k vyrovnání s výchozím rokem 1989 v roce 2033.
Přímé zahraniční investice v mil USD 4264 2195 2327 50 165 475 1365 966 1550 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008, I-XI
Největší zahraniční investoři v Srbsku v mil EUR
Výhodný daňový režim Tax Rates Corporate Profit Tax Personal Income Tax VAT SERBIA 10% 12% 8% / 18% CROATIA 20% 15% - 45% 22% ROMANIA 16% 16% 19% / 9% BULGARIA 10% 24% 20%
Daň z korporátního zisku
Daně z příjmů fyzických osob a náklady na pracovní sílu
Investiční pobídky www.siepa siepa.sr..sr.gov.yu
Investiční pobídky Daňové pobídky 10 leté prázdniny na placení daní z korporátního zisku pro velké investice (7,5 mil EUR a vytvoření 100 nových pracovních míst) Korporátní daňové úlevy ze zisku až do výše 80% z investic do základního jmění Úlevy z daní z příjmů a sociálního pojištění pro pracovníky pod 30 a nad 45 let Daňové úlevy pro pracující Snížení daně z příjmu až do 50% danitelného příjmu Finanční pobídky Příspěvky na investice (2000-10000 EUR za vytvořené pracovní místo) Podpůrné programy nabízené Národní zaměstnaneckou službou Další pobídky Bezcelní dovozy zařízení pro zahraniční investice Zrychlené odpisy
Zahraniční obchod Srbska v mil USD 40000 Export Import Total Balance 33972 30000 20000 14276 14943 7689 10228 10753 10461 10000 4261 5982 5614 7473 1721 2075 2755 3523 4482 0 13172 6428 27379 22999 19600 18554 10973 8825-10000 -20000-2540 -3539-4718 -5979-6744 -7230-9729 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008-12026
Hlavní obchodní partneři Srbska v mil USD VÝVOZ změna proti DOVOZ změna proti 2008 2007 v % 2008 2007 v % Itálie 1128,5 3,1 2184,4 21,5 Německo 1142,0 21,8 2704,4 23,2 Bosna a Hercegovina 1338,7 28,5 644,5 24,4 Černá Hora 1287,3 35,4 202,3 51,9 Rusko 551,0 22,3 3492,6 32,9 Slovinsko 502,0 22,7 627,1-10,4 Makedonie 493,0 12,8 379,3 22,7 Francie 346,4 19,3 747,4 29,0 Rakousko 458,1 52,0 573,0-5,8 Chorvatsko 434,5 31,3 553,8 4,3 Maďarsko arsko 324,8 30,6 815,3 13,1 Řecko 211,1 15,9 287, 87,6 2,5 Rumunsko 397,8 50,0 631,3 47,8 Bulharsko 251,3 15,2 746,6 27,3 Spojené státy ty 65,1-19,0 498,7 33,8 Čína 5,8 2,1 1829,2 34,0 Česká republika 148,1 24,0 368,4 19,7
Největší obchodní partneři Srbska v r. 2008 Top Exporting partners Country 1. Bosnia and Herzegovina Mln. USD 1 338,7 2. Montenegro 1 287,3 3. Germany 1 142,0 4. Italy 1 128,5 5. Russian Federation 551,0 Others 5 525,3 Total 10 972,8 Top Importing partners Country 1. Russian Federation Mln. USD 3 492,6 2. Germany 2 704,4 3. Italy 2 184,4 4. China 1 829,2 5. Hungary 815,3 Others 11 973,3 Total 22 999,2
Produktivita práce Industrial Productivity Growth Rate (in %) 2008 7.0 2007 12.9 2006 14.2 2005 9.0 2004 12.5 0 2 4 6 8 10 12 14 16
Obchodní výměna České republiky a Srbska V letech 2000 až 2008 dle srbských údajů (v mil USD) Dovoz Vývoz Obrat Saldo 2000 19,0 77,3 96,3 58,3 2001 17,0 85,5 102,5 68,5 2002 17,0 119,7 136,7 102,7 2003 22,7 143,1 165,8 120,4 2004 48,1 212,5 260,6 164,4 2005 67,2 193,9 261,1 126,7 2006 92,0 213,9 305,9 121,9 2007 119,5 307,7 427,2 188,2 2008 148,1 368,4 516,5 220,3
Vývoz ČR - dle nomenklatury SITC (v tis. CZK, předběžné údaje dle ČSÚ) Název zboží 2006 2007 2008 0 Potraviny a živá zvířata 150 712 177 186 230 328 1 Nápoje a tabák 6 490 3 841 4 931 2 Surové materiály, nepoživateln ivatelné, s výjimkou paliv 3 Mineráln lní paliva, maziva a příbuznp buzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 90 924 118 272 133 726 102 882 45 572 80 739 1 747 - - 5 Chemikálie a příbuznp buzné výrobky 1 260 561 1 038 879 909 703 6 Tržní výrobky tříděnét podle materiálu 1 650 837 1 713 119 1 682 245 7 Stroje a dopravní prostředky 2 276 235 5 304 827 4 177 320 8 Průmyslov myslové spotřebn ební zboží 234 929 352 719 355 228 Celkem: 5 775 317 8 754 414 7 574 221
Dovoz ČR - dle nomenklatury SITC (v tis. CZK, předběžné údaje dle ČSÚ) Název zboží 2006 2007 2008 0 Potraviny a živá zvířata 186 680 318 163 234 095 1 Nápoje a tabák 3 911 6 067 4 032 2 Surové materiály, nepoživateln ivatelné, s výjimkou paliv 121 640 46 145 45 706 5 Chemikálie a příbuznp buzné výrobky 99 261 152 548 136 619 6 Tržní výrobky tříděnét podle materiálu 1 742 344 1 819 224 1 934 873 7 Stroje a dopravní prostředky 101 887 131 953 1 853 812 8 Průmyslov myslové spotřebn ební zboží 72 427 117 612 146 874 Celkem: 2 328 149 2 593 545 4 356 017
Obchodní a investičníi příležitosti Infrastruktura Srbska železniční a silniční koridory (např. Koridor 10) oprava železničních svršků, oprava železničních přejezdů, elektrifikace železnic lokální plynovody výstavba menších a středních plynovodů Infrastruktura měst a obcí: plynofikace, toplifikace, dopravní prostředky - opravu tramvají, dodávka nových tramvají, trolejbusů oprava a výstavba tramvajových a trolejbusových tratí Projekty v oblasti ochrany životního prostředí: čištění a rozvod vody, třídírny a skládky komunálního odpadu, kanalizace, čističky odpadních vod Nemovitosti developerské projekty bytové výstavby, kancelářských ploch, skladových prostor, výstavba prodejních prostor a komplexů Energetika Strojírenství Výrobní kooperace možnost vývozu do RF bez celních bariér
Investiční příležitosti v energetice rozvoj sekundární sítě plynovodů a související plynofikace měst a obcí řešení problémů spojených se zásobováním elektrickou energií dokončení výstavby TE Kolubara B výstavba nového bloku tepelné elektrárny Nikola Tesla B-TENT B B rehabilitace termoelektrárny a teplárny v Novém Sadu otevření dolu v lokalitě Štavalj, Sjenica využití hydropotenciálu řeky Driny výstavba malých vodních elektráren, které je možno budovat na zdokumentovaných 900 lokalitách, revitalizace stávajících hydroelektráren využití biomasy
Obnovitelné zdroje Srbsko je bohaté na obnovitelné zdroje energie. K jejich většímu využití připravilo Мinisterstvo hornictví a energetiky systém pobídek, které by měly být přijaty vládou k 1.7.2009. Návrh Ministerstva hornictví a energetiky na výkupní pobídkové ceny z obnovitelných zdrojů, které by měly m platit po dobu následujících 12 let. Tato cena by za 12 let měla umožnit návrat investovaných prostředků Biomasa 2.40 МVE 0.40 Solární 0.64 Geotermální 0.20 Vítr 0.19 CELKEM 3.83 Potenciály (Mtoe) Typ elektrárny Cena (c /kwh) 1. Мalé vodní elektrárny (до 10 MW) 7,85-9,7 1.1 na současné infrastruktuře 5,9 1.2 na vodovodních systémech 3,8 2. Elektrárny na biomasu 11,4-13,6 3. Elektrárny na bioplyn 12,0 16,0 4. Elektrárny на plyn ze skládek a kanalizace 5. Větrné elektrárny 11,5 6. Solární elektrárny 35,4 7. Geotermální elektrárny 7,5 6,7
Proces evropské integrace Jednání o SAD odložena z politických důvodů v březnu 2006, v červnu 2007 jednání obnovena Podepsány dohody o usnadnění vízového styku a readmisi Úspěšně dokončena technická jednání o SAD Parafování SAD dne 7. 11. 2007 Ratifikace SAD srbským parlamentem 9. září 2008 Implementace Interim Agreement od 21.1.2009 Obchodní dohody: Dohoda o textilních výrobcích Preferenční dohoda o vývozu srbského zboží do EU od 2001 Postupné zřizování zón volného obchodu se zeměmi EU (Srbsko má nyní status - potenciální kandidátská země)
Přistoupení k WTO Srbsko obnovilo jednání v r. 2005 (odděleně( od Černé Hory) Dosud realizovány 4 zasedání Pracovní skupiny pro přistoupení Srbska k WTO Přijetí Srbska do WTO se očekává v r. 2009
CEFTA Regionální dohoda o volném obchodu Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie, Moldavsko, Srbsko CEFTA podepsána 19. prosince 2006 Srbský parlament ji ratifikoval 24. září 2007
Program rozvojové spolupráce (ZRS) mezi ČR a Srbskem a Černou Horou na období 2006 2010 stanovuje prioritní oblasti životní prostředí průmyslový rozvoj doprava zdravotnictví sociální problematika
V roce 2008 bylo v Srbsku realizováno 17 projektů ZRS a 7 tzv. Malých lokálních projektů v sektoru životního prostředí byly realizovány 4 projekty (zejména v oblasti řešení starých ekologických zátěží a vodohospodářství spodářství) v sektoru průmyslu 8 projektů, v sektoru zdravotnictví 1 projekt, v sektoru zemědělství 1 projekt, v gesci MZV 3 projekty
Geograficky má spolupráce směřovat do jihovýchodního a centrálního Srbska, zvláště pak do regionu Šumadija. Po rozdělení Srbska a Černé Hory dne 3. 6. 2006 nebyla realizace ZRS nijak výrazně ovlivněna V Černé Hoře je realizován pouze jeden projekt zaměřený na sanaci životního prostředí po intenzivní těžbě v Mojkovaci v celkové výši 23 054 tis. Kč. Projekt byl koncem r. 2008 dokončen.
Finanční prostředky na rozvojovou spolupráci se Srbskem a (Černou Horou) (v mil Kč) E = 327,7 mil Kč Sektor 2006 2007 2008 2009 Průmyslov myslový rozvoj 13,9 25,2 31,3 37,1 Doprava 5,2 9,4 9,7 10,9 Zdravotnictví 3,5 6,3 7,8 9,3 Sociáln lní rozvoj 5,2 9,4 11,7 9,7 Životní prostřed edí 13,9 25,2 31,3 37,1 Migrace, bezpečnost a dobrá správa věcív veřejn ejných 0 2,1 3,5 4,5 Program pro prioritní země při i ZÚZ 0,5 1 1 2 Celkem: 42,2 78,6 96,3 110,6
Projekty Ministerstva průmyslu a obchodu Název projektu Pomoc při p i zřízenz zení ekologického výrobnv robně- ekonomického centra Novi Sad Zajištění kontinuity těžt ěžby na dolech Rembas a Soko Implementace českých zdravotnických ch prostředk edků v oblasti cévnc vní chirurgie Klinické centrum BělehradB Plynofikace Banje Koviljače e a Lešnice Modernizace signáln lně bezpečnostn nostního zařízen zení železničních vleček ek Vreoci a Obrenovac tepelné elektrárny rny JP TENT Ekologizace nakládání s ropnými chemickými látkami a s nebezpečnými odpady Realizátor Realizace EKOLINE, s.r.o. Brno 2005-2007 Výstavba dolů Ostrava, s.r.o. Výzkumní ústav pletařsk ský,, a.s. Brno MSA, a.s. Dolní Benešov Přidělená částka ZRS ČR R v mil KčK 29 Projekt zrušen 2006-2010 24,5 2006-2010 20,58 2006-2009 14,7 AŽD D Praha, s.r.o. 2006-2009 14,7 AZAS INVEST, s.r.o. Opava 2006-2010 29,4
Projekty ZRS v gesci MPO ČR realizované od r. 2007 1. Průzkum zdrojů a dodávka technologie úpravy pitné vody pro oblast Lazarevac, výše čs. dotace 29 mil Kč 2. Sanace následků těžby uhelného ložiska Štavalj, výše čs. dotace 19 mil Kč 3. Teplofikace Loznice a lázní Banja Koviljača, výše čs. dotace 3,95 mil Kč
Černá Hora od 3. června 2006
Rozloha, počet obyvatel a měna Republika Černá Hora zaujímá rozlohu 13812 km2 Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského o moře je 294 km. Počet obyvatel: 625000. Průměrná hustota osídlení je 48,8 obyvatel/km2. Oficiální měnou v Republice Černá Hora je EUR (od 1. 1. 2002) Prezident Filip Vujanovič Premiér Milo Djukanovič Hlavní město Podgorica 0,3 mil obyvatel Pro porovnání: ČR 78864 km2, 10,4 mil, 132 obyv/km2
Národnostní složení a náboženské vyznání Národnostní složení - Černohorci 43,16 % - Srbové 31,99 % - Bosňáci 7,77 % - Albánci 5,03 % - Muslimové 3,97 % - Chorvati 1,10 % - Romové 0,42 % - ostatní 2, 22 % -neuvedlo 4, 34 % Složení dle vyznání -pravoslavní 74,24 -muslimové 17,74 -katolíci 3,54 -ostatní 0,46 -bez vyzvání 2,24 -nevěřící 0,97 -neuvedeno 0,81
Základní makroekonomické ukazatele (v EUR) 2004 2005 2006 2007 2008* Poznámky 2008 HDP (mil. EUR) 1 670 1 815 2 149 2 540 3 025 odhad HDP na osobu (v EUR) 2 693 2 927 3 465 4 096 4 878 Reáln lný růst HDP (%) 4,4 4,2 8,6 10,3 8,0 1-9 Růst životných nákladu 1,5 2,4 2,8 7,7 7,8 Nezaměstnanost (%) 22,3 18,4 14,6 11,9 11,1 1-9 Vývoz (mil. EUR) 452,15 460,65 648,33 659,73 495,18 Dovoz (mil. EUR) 868,58 974,30 1 497,65 2 001,40 1 948,61 Bilance běžb ěžného účtu (% HDP) -7,17-8,49-24,72-32,50-27,50 1-9 FDI (%( HDP) - netto 3,03 20,99 21,72 20,66 18,65 1-9 Zahraniční dluh (%( HDP) 30,1 28,3 23,5 18,2 15,7 1-9 říjen 2008
Podmínky vstupu zahraničního kapitálu www.mipa.cg.yu Montenegrin Investment Promotion Agency osvobození od placení daní ze zisku v průběhu prvních tří let Daň ze zisku se při investici do základního jmění snižuje o 25 % této investice (max. však 30 % původně vypočítané daně pro daný rok) Dovozy výrobního zařízení pro zahraniční investice (ne osobní vozy a hrací automaty) jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Suroviny a náhradní díly, které se Černé Hoře nevyrábějí či nejsou vyráběny v dostatečném množství, jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Jsou-li příjemci tohoto zboží výrobní firmy, snižuje se clo na 50 %
Příliv přímých zahraničních investic v mil EUR
Přímé zahraniční investice v r. 2008 v mil EUR Celkem Investice do místních společností a bank Prodeje Investice do Nákupy podílů v Investice zahraničních nemovitostí v dalších do společností a cizině ze strany domácích nemovitos bank černohorských společnost tí rezidentů ech Mezifiremní převody EU 442.0 161.8 4.6 0.2 0.003 109 166.9 Ostatní 390.1 98.2 1.1 1.3 0.457 210 79.0 Celkem FDI 832.1 259.9 5.7 1.5 0.460 319 245.9
Obchodní výměna 2008 / 2007 v mil EUR Period January-December 2007 January-December 2008* Total 2,614.90 2,443.79 Export 631.04 495.18 Import 1,983.86 1,948.61 Balance -1,352.82-1,453.43 Coverage % 31.81% 25.41% *Data for 2008 are preliminary, so they are hardly comparatible with data for 2007 Final data for 2008 is expected at the end of March 2009
Obchodní výměna podle skupin zemí v r. 2008 Group EU countries Total Export % Import % 912.2 277.6 56.06% 634.5 32.56% CEFTA 1,279.6 194.6 39.30% 1,085.0 55.68% Other 252.0 23.0 4.64% 229.1 11.75% Total 2,443.8 495.2 100% 1,948.6 100%
Největší obchodní partneři Černé Hory v r. 2008 EXPORT IMPORT Italy Italy Greece Slovenia Slovenia Germany Bosnia and Herzegovina Serbia Serbia Croatia
Největší zahraniční investoři do r. 2007 Investor Hellenic Petroleum Interbrew Daido Metal Matav Telenor Nova Ljubljanska Banka Oportunity Bank HIT Nova Gorica Bebler&Jacobsen Gorenje Siemens Rusal Hypo Alpe Adria Bank Country of origin Greece Belgium Japan Hungary Norway Slovenia Belgium Slovenia England Slovenia Germany Russia Austria Type of business Petroleum, oil and oils derivates Beer Producing Telecommunications Telecommunications Financial services Financial services Catering Catering Electromechanical components Electromechanical components Aluminum processing Financial services
18.. Međunarodna turistička berza i sajam turizma, opreme za hotelijerstvo i ugostiteljstvo - METUBES Jadranský veletrh v Budvě kalendář akcí na rok 2009 12-14 14.. Feb. 2009. 35.. Sajam ishrane 18-21.. Mar. 2009. 33.. Sajam namještaja, opreme za domaćinstva, poslovne prostore i unutrašnju nju dekoraciju 4.. VODE - VODOVODI - SANITARNE TEHNOLOGIJE 15.. Sajam ekologije 27.. NAUTIC SHOW - Sajam nautike i opreme za sport, kamping i rekreaciju 1-5.. Apr. 2009. 22-24. Apr. 2009. 29.. Apr. -3.. Maj 2009. 3.. Sajam umjetnina ART EXPO 27.. Maj -2.. Jun 2009. 35.. Bazar robe široke potrošnje 1. Maj -15. Sep. 2009. 35.. Ljetnji sajam 15. Jun -15. Sep. 2009. 31.. Sajam građevinarstva 23-27.. Sep. 2009. 12.. Sajam automobila 7-11.. Okt. 2009. 11.. Sajam malih i srednjih preduzeća 6.. Sajam poslovnih usluga i investicija 28-30.. Okt. 2009. 5. Forum asocijacije sajmova Jugoistočne Evrope 5-6.. Nov. 2009. 31. Sajam bezbjednosti, zaštite i spasavanja (Bijenalno)) 8-12. 8 Jun 2009
Zahraniční obchod ČR - Černá Hora v r. 2008 Čs. vývoz dosáhl hodnoty 23,9 mil EUR (2007-21,2 mil EUR) Čs. dovoz činil 5,1 mil EUR (2007 3,4mil EUR) Obchodní obrat dosáhl hodnoty 29 mil EUR (2007-24,6 mil EUR) Obchodní přebytek dosáhl 18,8 mil EUR ve prospěch ČR (2007-17,8 mil EUR ve prospěch ČR) Vývoz / dovoz 25 20 20,4 v mil.eur 15 10 10,9 ČR Vývoz ČR Dovoz 5 1,7 1,4 0 I-XII 2006 I-VII 2007
Vývoz ČR - dle nomenklatury SITC v tis. CZK Název zboží 2007 2008 0 Potraviny a živá zvířata 7 721 19 096 1 Nápoje a tabák 1 758 1 338 2 Surové materiály, nepoživateln ivatelné, s výjimkou paliv 3 Mineráln lní paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 2 291 193 47 922 61 386 - - 5 Chemikálie a příbuznp buzné výrobky 75 504 69 279 6 Tržní výrobky tříděnét podle materiálu 118 213 93 939 7 Stroje a dopravní prostředky 317 031 324 754 8 Průmyslov myslové spotřebn ební zboží 16 315 22 600 Celkem: 586 848 592 584
Položky čs. vývozu v 2008 Největší skupinou výrobkv robků v rámci SITC 7 byly Elektrická zařízen zení,, přístroje p a spotřebi ebiče (132 mil Kč) K ) z toho nejvíce Přístroje elektrické jn.. (baterie, žárovky apod.). Druhou nejdůle ležitější skupinou výrobkv robků v rámci SITC 7 byly Silniční vozidla (88 mil Kč), K z toho nejvíce Automobily osobní aj. vozidla k dopravě osob. Třetí největší skupinou jsou Zařízení pro telekomunikace a pro záznam z znam a reprodukci zvuku (44 mil Kč), K z toho nejvíce Monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované é.
Čs. dovoz z ČH v tis. CZK Název zboží 2007 2008 0 Potraviny a živá zvířata 12-1 Nápoje a tabák 1 332 1 311 2 Surové materiály, nepoživateln ivatelné, s výjimkou paliv 16 16 5 Chemikálie a příbuznp buzné výrobky 610 305 6 Tržní výrobky tříděnét podle materiálu 91 099 110 483 7 Stroje a dopravní prostředky 256 13 976 8 Průmyslov myslové spotřebn ební zboží 111 1 871 Celkem: 93 436 127 962
Položky čs. dovozu z ČH v 2008 Hlavní vývozní skupinou byla skupina Železo a ocel (110 mil Kč), z toho nejvíce Ost. roury, trubky a duté profily, železné či ocelové (88 mil Kč). Na druhém místě v celkovém černohorském exportu se umístila skupina Stroje a dopravní prostředky (14 mil Kč), z toho nejvíce Elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče.
Užitečné adresy MED Velika plaza Energy y Sector www.minekon.vlada.cg.yu www.velikaplaza.info www.energy-conference.com/ Montenegro Agency for Restructuring and Foreign Investment www.agencijacg.org Foreign Investment Promotion Agency www.mipa.cg.yu
Děkuji Vám za pozornost JUDr. Svatopluk Čech, MBA vedoucí obchodně ekonomického úseku ZÚ Bělehrad Tel.: + 381 11 333 6200 Fax: + 381 11 323 6448 E-mail: commerce_belgrade belgrade@mzv.cz