KONFLIKTY NA ÚZEMÍBÝVALÉ JUGOSLÁVIE (1990 2010) Problémové oblasti současného světa Seminář GPJP 2010/11
JUGOSLÁVIE (1990) Kód na mapě Země Hlavní město Počet obyv(mil.) HDP/ obyv (USD) 6 Slovinsko Lublaň 2,0 6 940 2 Chorvatsko Záhřeb 4,8 5 350 5b Vojvodina Nový Sad 2,0 3 380 5 Srbsko Bělehrad 5,7 2 970 (vnitřní) 1 Bosna a Hercegovina Sarajevo 4,4 2 490 4 Černá Hora Titograd 0,7 2 330 (Podgorica) 3 Makedonie Skopje 2,0 2 180 5a Kosovo Priština 2,0 1 770 Jugoslávie celkem Bělehrad 23,5 3 600 Celkovározloha: 256 000 km 2
JUGOSLÁVIE (1990) Etnické složení: Slovinsko: Slovinci Chorvatsko: Chorvaté, Srbové (12 %) Bosna a Herzegovina:Bosňáci / Muslimové(43 %), Srbové(31 %), Chorvati (17 %) Srbsko(vnitřní): Srbové Kosovo: Albánci, Srbové(15 %) Vojvodina:Srbové, Maďaři (19 %) ČernáHora:Černohorci a Srbové Makedonie:Makedonci, Albánci (25 %) Celá Jugoslávie (1981): Srbovéa Černohorci 39 %, Chorvati 20 %, Muslimové/ Bosňáci 9 %, Slovinci 8 %, Albánci 8 %, Makedonci 6 %, Jugoslávci 5 %,Maďaři 2 %
OBECNÉPŘÍČINY KONFLIKTŮ Křižovatka civilizací Asie x Evropa x Afrika; Západ x Východ x Islám; katolíci x pravoslavníx muslimové Vliv Ruska (ochránce Srbů) a Německa Národností rozrůzněnost, přeshraniční menšiny Demografickézměny: např. nejdříve přírůstek expanze, pak úbytek Srbů; přírůstek Bosňáků a zejména Albánců Historické křivdy Historická paměť, animozity, rodová a klanová tradice, krevní msta Balkánská horká krev Srbská rozpínavost; snahy o Velké Srbsko (ale i o Velkou Albánii) Srbové: mytologizacesebe sama, představa o vyvolenosti i ublíženosti (porážka na Kosověpoli 1389) Dědictví srbsky centralizované Jugoslávie I ekonomické nespravedlnosti; např. 80 % jugoslávských důstojníků Srbové Chudoba, velké sociální rozdíly
DĚJINY JUGOSLÁVIE (DO ROKU 1945) Staleté střety křesťanů(srbové, Chorvati) a muslimů(turci) Stálé změny v národnostním a náboženském složení obyvatelstva 19. a 20. století: osvobození od turecké(osmanské) nadvlády Po 1. světovéválce sjednoceníse srbochorvatskou dominancí 1918 41 Království Jugoslávie(Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) 1941 45: na pozadí 2. světové války probíhá partyzánská a občanská válka Národnostní a politické spory Partyzáni(komunisté Tito), Četnici(srbští nacionalisté, royalisté), Ustašovci (chorvatští pronacističtí separatisté) 1944 5: partyzáni (omezeněpodporovaníspojenci) vítězía osvobozujía sjednocujízemi vznik komunistickésocialistickéfederativnírepubliky Jugoslávie(1943 92)
(1892 1980) Slovinsko-chorvatský původ JosipBrozTITO Vůdce jugoslávských partyzánů za 2. světové války 1943 63: premiér Jugoslávie 1953 80: prezident Jugoslávie Kombinace komunismu, nacionalismu a autokracie Jednota Jugoslávie, posilování federalismu Silný kult osobnosti Tito jako symbol vítězství partyzánů nad nacisty, symbol Jugoslávie a svorník jejích národů
DĚJINY JUGOSLÁVIE (DO ROKU 1990) Po 1945: budování komunistické Jugoslávie po sovětském vzoru 1948: roztržka Tito Stalin Jugoslávie se odtrhává od sovětského bloku Vůdčí role Jugoslávie v Hnutí nezúčastněných států Silná role armády (federální + republikové teritoriální ) Most mezi Východem a Západem (i pro Čechoslováky) Komunistická diktatura, ale s prvky uvolnění a reforem Přetrvávající soukromé zemědělství Částečně volný trh Tržní socialismus Volný pohyb lidí za prací na Západ (Západní Německo, Rakousko) Federace:6 republik a 2 autonomníúzemív rámci Srbska Celá Jugoslávie i každá republika má vlastní parlament, vládu a prezidenta Rovnoprávnost národů Přerozdělování bohatství SZ JV (rozvoj Kosova, Makedonie) 70. a 80. léta: hospodářská krize, nezaměstnanost pokusy o další hospodářské reformy
JUGOSLÁVIE NA PŘELOMU 80. A 90. LET Po Titově smrti (1980) chybí svorník Konec Studené války, hospodářské problémy Snahy o demokratizaci a ekonomickou liberalizaci (Slovinsko, Chorvatsko) Rostoucí nacionalismus Srbsko: Silná Jugoslávie = slabé Srbsko Kosovo: napětí mezí Srby a Albánci, národní probuzení Srbů Protichůdné zájmy národů Slovinci: samostatnost Chorvaté: samostatnost či volná Srbsko-chorvatská federace Srbové: centralizovaná Jugoslávie pod srbským vedením Albánci: samostatnost či zachování/ rozšíření autonomie Bosňáci a Makedonci: zachování/ rozšíření autonomie Demonstrace, průvody, protesty (Kosovo, Vojvodina, Slovinsko) 1989: prezidentem Srbska se stávánacionalista Miloševiča manipulacemi ovládá celou Jugoslávii Politické spory neřešitelné rozpad Jugoslávie
SlobodanMILOŠEVIĆ (1941 2006) 80. léta: bezvýznamný úředník, 1987 89: proslaven nacionalistickými postoji v Kosovu získává moc (k Srbům): Nikdo užse vás neodvážíbít! 1989 97: prezident Srbska 1997 2000: prezident zbytkové Jugoslávie Idea Velkého Srbska Potlačování demokracie a lidských práv Zásadnírole ve válkách v Chorvatsku, Bosněa Kosovu 2000: odstupuje po prohraných prezidentských volbách 2001: zatčen srbskou policiía obviněn ze zločinůproti lidskosti před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii; zemřel na infarkt v cele
Myšlenka Velkého Srbska
ROZPAD JUGOSLÁVIE 1991 samostatnost Slovinska 1991 samostatnost Chorvatska 1991 95 válka v Chorvatsku 1991 samostatnost Makedonie 1992 samostatnost Bosny a Hercegoviny 1992 95 válka v Bosně 1999válka v Kosovu Kosovo pod mezinárodní správou 2006 samostatnost Černé Hory 2008 samostatnost Kosova Srbsko (s autonomní provincií Vojvodinou) jako samostatný stát
SLOVINSKO BLÍŽÍCÍSE BOUŘE Politicky a hospodářsky nejvyspělejší část Jugoslávie Bez výraznějších národnostních menšin Přelom 80. a 90. let: snaha o samostatnost, demokratizaci a ekonomickou liberalizaci Odhodlaní, schopní, dobře připravení a jednotní politici Jediná zachovaná teritoriální armáda 1990:svobodnévolby vítězstvídemokratickéopozice demokratizace, referendum o nezávislosti (89 % pro) 1991(25. června): vyhlášení nezávislosti AlojzPETERLE, slovinský premiér 1990 92
SLOVINSKO BLÍŽÍCÍSE BOUŘE Protiakce jugoslávské federální armády desetidenní válka 27. 6. 6. 7. 1991 Slovinská teritoriální armáda obsadila jugoslávskákasárna a hlavníkomunikace, úspěšně vzdorovala jugoslávským oddílům pronikajícím přes Chorvatsko Silná jugoslávská armáda byla nepřipravená, nemotivovaná a demoralizovaná Šok Západu, silný politický nátlak na Jugoslávii aby ustoupila 62 mrtvých Ústup jugoslávské armády potvrzení slovinské samostatnosti 2004: vstup do NATO a EU; 2007: zavedeníeura Slovinsko jako nejvyspělejší post-komunistická země 2009: HDP v PPP na obyvatele 28 000 USD (ČR: 25 000 USD)
VÁLKA V CHORVATSKU Silnásrbskámenšina(1990: 12 % = 600 000) Velká města (Záhřeb) Krajina, Západní Slavonie, Východní Slavonie Srbsko-chorvatskéantipatie (partyzáni x ustašovci) Nejednotný chorvatský pohled na budoucnost (samostatnost x volná srbsko-chorvatská federace) Vodárenskávěž, Vukovar 1991: váhavévyhlášenínezávislosti Chorvatska i místnísrbovéchtějínezávislost nebo přičleněník Srbsku či Bosně 1991 nezávislost vyhlašuje Republika Srbská Krajina
Válka(1991 95) mezi Chorvatskem a nezávislou Republikou Srbská Krajina podporovanou jugoslávskou(stále více srbskou) armádou
VÁLKA V CHORVATSKU Chorvatsko Prezident Franjo TUDŽMAN(1922 99) Prezident 1990 99 Amatérský historik s kuriózními geopolitickými názory Hlavní postava nezávislého Chorvatska Nedemokratické, nacionalistické a autoritářské sklony Zodpovědnost za řadu zločinů chorvatské armády proti Srbům Podpora Chorvatů v Bosenské válce (viz dále) Až do jeho smrti nebylo Chorvatsko plně demokratické Ante GOTOVINA(*1955) Výcvik z francouzské Cizinecké legie Generálplukovník chorvatské armády (1991 95) a hlavní postava bojů proti Srbům Měl hlavní podíl na porážce Srbů(operace Bouře) 2001: obviněn Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) z válečných zločinů; 2005 dopaden, od té doby probíhá soud
VÁLKA V CHORVATSKU Republika Srbská Krajina Autonomní srbská separatistická republika Krajina ( Kninská Krajina ), Západní Slavonie, Východní Slavonie 1991 95, 17000 km 2, 450000 obyvatel Hlavní město: Knin(15 000 obyvatel) Podpora zbytkové Jugoslávie Hlavní postavy prezidenti: Goran HADŽIĆ Původně skladník, od 2004 stíhán ICTY pro válečné zločiny Milan BABIĆ Původnězubařv Kninu, 2002 obviněn ICTY z válečných zločinů, 2006 spáchal sebevraždu Milan MARTIĆ Původněpolicista v Kninu, od 2002 vyšetřován ICTY z válečných zločinů, roku 2007 odsouzen na 35 let Goran HADŽIĆ 5 miliónů krajinských dinárů
1. fáze (1991) VÁLKA V CHORVATSKU Chorvatsko politicky a především vojensky slabé dominance Srbů osamostatnění Republiky Srbská Krajina MístníSrbovépodporováni jugoslávskou (stále více srbskou) armádou; ta dobře vyzbrojená, ale nemotivovaná a demoralizovaná; 1992 se stáhla Hlavní strategie srbské armády: ostřelování z děl bez ohledu na civilisty (např. Vukovar, Slavonski Brod; Šibenik, Dubrovnik, Zadar) Etnické čistky, statisíce Srbů i Chorvatů vyhnány z domovů Např. Vukovarský masakr : 264 Chorvatů zavražděno Srby (listopad 1991) 2. fáze (1992 94): status quo Konflikt omezen na pohraniční střety, Chorvatsko se vyzbrojuje 3. fáze (1995) Dobře vyzbrojená chorvatská armáda zahajuje bleskovou ofenzívu a dobíjí srbská území(srpen 1995: operace Bouře) vítězství Chorvatska Zločiny na civilistech (vraždy, vyhánění) na obou stranách Na pozadí často osobní či majetkové spory
VÁLKA V CHORVATSKU Výsledek války: Vítězství Chorvatů(1995), zánik Republiky Srbská Krajina Přes 20 000 mrtvých Vyhnání nebo odchod většiny Srbů z Chorvatska Odchod do Srbska či Bosny Srbskápopulace Chorvatska poklesla z 600 na 200 000 (z 12 na 4 % populace) Demokratizace a rozvoj Chorvatska po roce 1999 (Tudžman umírá) Dnes plně demokratická země, váleční zločinci vydáni k ICTY HDP v PPP na obyvatele 2009: 17600 USD (ČR: 25100) Rozvoj turistického ruchu 2009: členstvív NATO Od 2003: kandidátskázeměeu, členem se stane 2011 nebo 2012
Bez jasné národnostní většiny VÁLKA V BOSNĚ 1990: Bosňáci 43 %, Srbové31 %, Chorvati 17 % Národnosti navzájem prostorově promíchány ( skvrny na levhartí kůži ) Bosňáci: žili nejvíce rozptýleně; kulturně nejodlišnější; lidový balkánský islám Velké rozdíly v hospodářské vyspělosti, ale obecně zaostalá země Zisky z přerozdělování v rámci Jugoslávie Rozdíly v zájmech jednotlivých národů: Bosňáci: snaha udržet BaH pohromadě Srbové: samostatnost či připojení k Srbsku Chorvati: nejasné, snad připojení k Chorvatsku Váhavévyhlášenínezávislosti: březen 1992, ale spory o směřování země občanská válka (1992 95) Nejhoršíválka v Evropěod roku 1945 Mostar, Stari most, 1970 a 2008
Nepřehledný konflikt mezi 2 až3 stranami: především Republika Bosna a Hercegovina(Bosňáci a Chorvati) a Republika Srbská(Srbové)
VÁLKA V BOSNĚ Republika Bosna a Hercegovina(Bosňáci a Chorvati) Původnízáměr: celábah, všechny 3 národy x ale proti Srbové v republice BaHzůstávajípouze Bosňáci a Chorvati Hlavní město Sarajevo Bosňáci: dominance hlavnístátotvorný národ, snaha udržet BaHpohromadě; ale nejhůře vyzbrojeni, podpora pouze od emigrantůze ZápadníEvropy Chorvati:později podporováni a vyzbrojováni Chorvatskem i Bosňáci a Chorvati proti sobě (Chorvatská republika Herceg-Bosna) Alija IZETBEGOVIĆ(1925 2003) 1990 96 prezident Bosny a Hercegoviny Právník, spisovatel, historik a filozof Ideál mnohonárodnostní země Hlavní pozitivní symbol válečného období
Republika Srbská(Srbové) VÁLKA V BOSNĚ Republika Srbská se odtrhuje od Republiky BaH začátek občanské války Hlavní město Banja Luka Podpora Srbska, respektive zbytkové Jugoslávie finance, výzbroj i přímá vojenská pomoc Nejlépe vyzbrojeni, vojenská dominance Radovan KARADŽIĆ(*1945) 1992 96 prezident Republiky Srbské Obviněn z mnoha válečných zločinů 1996 2008 na útěku, 2008 dopaden ve vazběu ICTY Ratko MLADIĆ(*1942) 1992 95 náčelník generálního štábu Republiky Srbské Obviněn z válečných zločinů na Bosňácích a Chorvatech Aktuálněna útěku (nebo mrtvý) Vojislav ŠEŠELJ(*1954) Radikálněnacionalistický srbský politik původem ze Sarajeva, zastánce Velkého Srbska, na svědomízločiny v BaHi v Kosovu 1998 2000: viceprezident Srbské vlády Dokonce i Milošević jej popsal jako zosobnění násilí a primitivismu Od 2007: u ICTY souzen pro válečnézločiny
Charakter a průběh války VÁLKA V BOSNĚ 1991: Zbrojní embargo OSN na BaH nejvíce ublížilo Bosňákům Chaos všichni proti všem Zločiny na civilistech masakry, vraždy, vyhánění z domovů, loupeže Vyřizování osobních účtů, bohatnutí a prospěch jednotlivců rabování, pašování (zbraně, alkohol, cigarety, benzín, potraviny), černý trh, pronájem či prodej zbraní a techniky nepříteli Srbové: vojenskádominance Obléhání bosňáckých měst a vesnic, jejich ostřelování z děl, následně vypálení domů a vyhnání(případně zbití, znásilnění či zabití) obyvatel, vytváření koncentračních táborů pro bosňácké civilisty etnické čistky Pomoc zbytkové Jugoslávie formálně ukončena 1993, ale reálně přetrvala Polovojenskéoddíly žoldákůa lůzy naverbovanéz ulic srbských měst (BeliOrlovi, Arkanovi Tigrovi, Škorpioni) Bosňáci: morální převaha, hlavní oběti války(alespoň zpočátku) Vytvářeníspontánních milic a domobran ulici od ulice, vznik armády odzdola, ubránění se Srbům téměř s holýma rukama
VÁLKA V BOSNĚ Obléhání Sarajeva Srbskésíly Republiky Srbskéa zbytkové Jugoslávie obléhaly převážněbosňáckésarajevo 5. 4. 1992 29. 2. 1996 Srbové: 20 000 vojáků, tanky, dělostřelectvo, minomety, letectvo, ostřelovači Bosňáci: pašovánízbranía zásob do města a lidíz města tunely 10 000 mrtvých (z toho 1 500 dětí) Pokles populace Sarajeva z 525 000 na dnešních 400 000 Značné poškození budov Masakr ve Srebrenici Červenec 1995 Zabito 8 000 bosňáckých můžu a chlapců, 30 000 lidívyhnáno Provedeno armádou Republiky Srbské(RatkoMladić) a srbskými polovojenskými jednotkami (Škorpioni) OSN vyčlenila Srebrenicujako bezpečnou zónu, ale 400 holandských příslušníkůmezinárodnímise UNPROFOR nedokázalo masakru zabránit ICTY i americký Kongres označily masakr za genocidu
VÁLKA V BOSNĚ Ukončení války Nepřílišúspěšnámírovámise OSN UNPROFOR(1992 95; 40 000 vojáků, vesměs NATO) měla zajistit mír v Chorvatsku a BaH, ale nedokázala zabránit řadě masakrů, vč. Srebrenice Bosňáci se sice nakonec ubránili, ale 1993: 70 % BaHdrženo Srby totálnísrbskádominance 1995: Po zprávách o válečných zločinech (zejm. Srebrenica) Západ zasahuje proti Republice Srbské Bombardování Republiky Srbské letectvem NATO + ofenzíva Bosňáků a Chorvatů ústup Srbů OperationDenyFlight, OperationDeliberateForce: 15 zemínato, přes 400 letadel, 5 000 osob; dominance USA (70 % vzletů, 90 % shozených bomb) Mírovámise IFOR(1995 96): 80 000 vojáků(60 000 z NATO) Západem vnucené Daytonské dohody(prosinec 1995) Srbové přinuceni jednat konec bojů Rozdělenízeměpodle stávajících bojových linií(kterévíceméněodpovídaly etnickému rozdělení) na část bosňácko-chorvatskou a srbskou BaH se stává protektorátem pod dohledem nejdříve mírové mise SFOR(mise NATO, 1996 2004) a dnes EUFOR(mise EU, od 2004) EUFOR: 2004: 7 000 vojáků; 2010: přes 2 000 vojáků(vč. 2 českých důstojníků)
VÁLKA V BOSNĚ BaH organizovaná jako federace skládající se ze 2 částí: Federace Bosny a Hercegoviny(Bosňáci a Chorvaté) Republika Srbská(Srbové) Republika Srbskámá2 nesousedícíčásti, které jsou spojené pouze přes společně spravovanou enklávu Brčko 3 vlády: 1 federální, 2 republikové Každáze 2 částíbahmávlastníarmádu, policii, zákony; hospodářskou, sociálníi jinou politiku Na to vše dohlížímezinárodníspráva vedenávysokým představitelem mezinárodního společenstvípro BaH+ mise EUFOR (aktuálně Valentin INZKO Rakousko)
VÁLKA V BOSNĚ Přes 100 tisíc mrtvých Asi 2/3 z toho Bosňáci Až 50 000 znásilněných bosňáckých žen 90 % válečných zločinů spácháno Srby Až 1/2 populace utečenci Přes 2 miliony lidí Z toho se 1/2 vrátila, ale 1/2 jižne trvalépřemístěnív rámci BaHči odchod do ciziny (zejména Srbové) Změny prostorového rozložení národností etnické vyčištění jednotlivých okresů, koncentrace národností blíže k sobě
VÁLKA V BOSNĚ Hlavní současné problémy BaH Slabé hospodářství, vysoká nezaměstnanost, jako měna v praxi slouží euro Země je závislá na zahraniční pomoci Velkámigrace za pracína Západ(německy mluvícízemě) odchod mladých a schopných lidí Organizovaný zločin pašování, šedáa černáekonomika, kriminalita, obchod s lidmi, drogy Nespolupráce 2 republik fakticky 2 samostatné země Nekvalita politických elit korupce, rozkrádání státu Nejasná budoucnost Rozpad zeměna 2 či 3 části? Nekonečný protektorát? Černá díra Evropy? Pomůže vstup do EU?
VÁLKA V KOSOVU Kosovo považováno za kolébku srbské státnosti Původně čistě srbská populace Historickéa kulturnícentrum Srbů(kostely, kláštery) 1389: bitva na Kosově poli(porážka Srbů Turky) 1459 1912: turecképanství islamizace, emigrace Srbů, imigrace muslimských Albánců Od 17. století: početní převaha Albánců nad Srby 1945 90: Kosovo jako autonomní území Srbska Relativní rovnoprávnost Albánců Hospodářský rozvoj z federálního rozpočtu Vznik albánské inteligence a elity Vysoký populační přírůstek Albánců 1953 91: ztrojnásobení Albánské populace Emigrace statisíců Srbů do vnitřního Srbska Albánci Srby považování za druhořadé a méněcenné Změny národnostního složení Kosova (%) Rok Albánci Srbové 1921 66 26 1948 69 24 1981 77 13 1991 82 10
Situace na přelomu 80. a 90. let VÁLKA V KOSOVU Kosovo je nejchudší a nejzaostalejší částí Jugoslávie Trvalý úbytek srbské(emigrací) a přírůstek albánské (porodností) populace Srbové se cítí kulturně a hospodářsky vyspělejší, ale mají pocit útlaku Spornézprávy o vyháněnísrbůa násilíproti nim medializace růst srbského nacionalismu Podpora srbské pravoslavné církve Toho využíváslobodanmilošević(1989: nikdo užse vás neodváží bít ) a stává se prezidentem Srbska (1989) 1990: zrušena autonomie Kosova 1991: v reakci na to vyhlašuje Kosovo nezávislost, tu ale Srbsko neuznává 1992: zasahuje srbskápolicie a armáda obsazenía pacifikace Kosova Srbskem
VÁLKA V KOSOVU Ibrahim RUGOVA (1944 2006) Filozof, novinář, spisovatel, předníkosovský intelektuál, umírněný otec národa 1992 2006: prezident Kosova(do roku 1999 napůl v ilegalitě) Zastánce nenásilného pasivního odporu (jako Gándhí) Od roku 1995: spory s radikálními Kosovskými Albánci (Kosovská Osvobozenecká Armáda) Hlavní pozitivní postava kosovského odporu
VÁLKA V KOSOVU Kosovská Osvobozenecká Armáda (UÇK) Partyzánská armáda Kosovských Albánců Cíl: nezávislost Kosova Od 1996: ozbrojený odpor proti Jugoslávské(srbské) armáděa srbským polovojenským jednotkám; ale i zabíjení kolaborantských Albánců, Srbů a Romů; podezření z válečných zločinů Max. 20 000 členů Po svém vítězství rozpuštěna (1999) Hashim THAÇI(*1968) Dříve hlavní politický představitel UÇK Podezřelý z různých kriminálních činů(pašování drog, korupce) 1999 2000 a od 2008: premiér Kosova Agim ÇEKU(*1960) Dříve velitel UÇK Dřívější podezření z válečných zločinů se zatím nepotvrdila 2006-2008: premiér Kosova
VÁLKA V KOSOVU 1992 99: Kosovo pod přímou srbskou vládou Policejní stát, tvrdý režim, porušování lidských práv, všemožný útlak Albánců Kosovský odpor: 1992 96 odpor pasivní a nenásilný občanská neposlušnost, vznik souběžné ilegální vlády, škol či nemocnic Postupná radikalizace Albánců Od 1996: ozbrojený odpor (UÇK) Reakce Srbů: od 1997 tvrdý vojenský zásah proti Albáncům Nasazení armády, policie i polovojenských oddílů(arkanovi Tygři apod.) Pokus o etnickou čistku snaha vyhnat Albánce a Kosovo dosídlit Srby 1997 99: otevřené střety, válečné zločiny na obou stranách Asi 10 000 mrtvých Kosovských Albánců(civilistů) Téměř milion uprchlíků(zejména Albánců) 15. 1. 1999 masakr v Račaku:45 Kosovských Albáncůvčetněžen a dětízavražděno speciálními jednotkami srbsképolicie NATO incident odsuzuje a rozhoduje se k zásahu
VÁLKA V KOSOVU Zásah NATO: bombardovánísrbska 24. 3. 11. 6. 1999 Nasazeníasi 1 000 letadel (zejména USA) Velitel: americký generál Wesley CLARK Cíle: nejdříve srbskáarmáda v Kosovu, později armádnícíle v Srbsku; továrny, infrastruktura, elektrárny, mosty 500 mrtvých srbských vojáků, 500 1 000 mrtvých srbských civilistů; poničení srbské ekonomiky a infrastruktury Občasné zásahy civilních cílů V průběhu bombardování konflikt Srbů a Albánců vrcholí: Pokračování či prohloubení etnických čistek a humanitární krize, uprchlíci Výsledek: Srbskáarmáda se stahuje z Kosova NATO přebírákosovo pod svou správu a nastoluje mír a pořádek Od června 1999 do země přichází jednotky KFOR(mírová mise NATO v Kosovu)
Celkový odhad obětíválek v Kosovu 1989 99: 12 až15 000 Více než3/4 z toho KosovštíAlbánci Po roce 1999 návrat většiny z milionu albánských uprchlíků VÁLKA V KOSOVU Většina Srbůuprchla či odešla (100 až 250 000) etnické vyčištění Kosova Pokles zastoupenísrbův populaci Kosova na cca 5 % (100 000 lidí) Srbovédnes zůstávajíjen v izolovaných enklávách pod dohledem (ochranou) mezinárodních sil Přetrvávajíobčasnéspory a násilnosti mezi Srby a Albánci, a albánské útoky na srbskéenklávy, kostely a kláštery (Kosovská Mitrovica, Podujevo)
VÁLKA V KOSOVU 1999 2008: Kosovo jako protektorát pod mezinárodním dohledem 2008: jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova Dodnes uznáno asi polovinou zemí světa (vč. ČR) KFOR: mírové jednotky NATO s mandátem OSN Jednotky KFOR v Kosovu zůstávajíi dnes Působíod 1999; 2000: 50 000 vojáků, 2010: 10 000 vojáků(většina ze zemí EU) ČR: aktuálněokolo 450 vojákův okolípodujeva(sv Kosovo na hranicích se Srbskem) Od 2008: civilní mise Evropské unie EULEX Asi 2 000 policistůa soudních úředníkůze zemíeu (vč. ČR) Podpora vzniku vlády práva a zákona v Kosovu
VÁLKA V KOSOVU Spolu s Bosnou a Hercegovinou je dnes Kosovojedním z nejchudších a nejproblematičtějších států Evropy Slabá ekonomika, na venkově převládá samozásobitelské zemědělství, nezaměstnanost Závislost na zahraniční pomoci a krajanech zaměstnaných na Západě(německy mluvící země) Korupce, šedá a černá ekonomika, organizovaný zločin, pašování drog Vysoký přirozený přírůstek, emigrace mladých lidí na Západ Stálá problematika srbské menšiny, napjaté vztahy se Srbskem (energetika, vzdělávání, apod.) Z Jugoslávie zbylo jen vnitřní Srbsko(s Vojvodinou) Asi 7,5 mil. obyvatel (85 % Srbové) Velkáčást Srbůžije v zahraničí(srbsko: 6,5 mil. z celkem 10 mil. Srbů) Srbové poníženi( komplex srbského mučednictví ) Spory mezi prozápadními a nacionalistickými silami Po 1999: postupná demokratizace a normalizace země Únava obyvatel válkami, strádáním a chudobou Devastace srbské ekonomiky, nezaměstnanost, emigrace 2009: HDP v PPP na obyvatele jen 10 500 USD (Makedonie: 9 000)
ICTY International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia Funguje pod OSN od roku 1993 Sídlo: Haag (Nizozemsko) Soudí válečné zločiny spáchané na území bývalé Jugoslávie 1 200 zaměstnanců Nejznámějšížalobci: Richard GOLDSTONE(JAR, 1994 96), Carla Del PONTE(Švýcarsko, 1999 2007) Dosud obviněno 161 lidí, z toho 48 odsouzeno; 2009: 24 probíhajících procesůa dalších 19 lidína proces čeká Obvinění od policistů přes armádní velitele až po politiky 94 obviněných byli Srbové, 29 Chorvati; jen 9 Albánci a 9 Bosňáci
ČERNÁHORA 1992 2006: postupněse rozvolňujícífederace (po roce 2003 unie ) se Srbskem Úplná nezávislost: 2006 Vyhnula se občanské válce i bombardování NATO Kandidát na členstvív NATO a EU Rozvoj turistického ruchu(moře, památky, hory) Rychlý rozvoj ekonomiky; měna: euro Rozpor mezi Srby (pro-srbskáorientace) a Černohorci (pro-evropskáorientace, za nezávislost) přitom objektivně totožní Např. dle sčítáníz roku 2003 se z 620 000 obyvatel ČH považovalo 268 000 za Černohorce, 198 000 za Srby (dále 7 % Bosňáků, 5 % etnických Muslimůa 3 % Albánců) Prorůstání státu s organizovaným zločinem Pašování, drogy, prostituce, korupce Např. premiér Milo Ďukanovićbyl v Itálii podezřelý z pašování cigaret Mapa: červeně Černohorci a modře Srbové
Nezávislost: 1991 MAKEDONIE Velká albánská menšina: asi 25 % populace, hlavně na západěa severu země Albánci majípodstatněvyššípřirozený přírůstek Plus asi 5 % Turkůa Bosňáků V reakci na válku v Kosovu: albánsképovstání(2001) Omezený konflikt mezi albánskou NárodníOsvobozeneckou Armádou (max. 7 000 povstalců) a Makedonskou armádou Za pomoci NATO bylo povstánípotlačeno, povstaleckáarmáda odzbrojena a Albánci dostali rozsáhlejší práva a autonomii Celkem asi 150 obětí Dnes je Makedonie velmi tolerantní země Albánci dosáhli plné rovnoprávnosti s Makedonci Hospodářskázaostalost chudoba, nezaměstnanost, korupce, šedá ekonomika Spory s Řeckem o název státu Národnosti Makedonie v roce 2002: žlutěmakedonci a hnědě Albánci