Okruhy ke SZZ pro bakalářský obor Bioorganická chemie a chemická biologie (rok nástupu 2015 a dříve)

Podobné dokumenty
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

1. ročník Počet hodin

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od do

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Základní chemické pojmy

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Otázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.)

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

Chemie Ch3 volitelný předmět pro 4. ročník

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Okruhy ke SZZ pro navazující magisterský obor Organická chemie

SEZNAM OTÁZEK Z LÉKAŘSKÉ CHEMIE A BIOCHEMIE KE ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010. I. Základy fyzikální, bioanorganické a bioorganické chemie

Nultá věta termodynamická

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova

Bílkoviny a rostlinná buňka

Chemie - Sexta, 2. ročník

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 1. ČÁST KCH/P401

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník. Schéma témat profilové části maturitní zkoušky z předmětu CHEMIE

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L.

Chemie - Septima, 3. ročník

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Vyučovací předmět: chemie. Ročník: 1. ročník + kvinta

Centrální dogma molekulární biologie

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Chemická reaktivita NK.

Vyučovací předmět Chemie realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru chemie podle RVP G v 1. až 3. ročníku.

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta N1407 Chemie Učitelství chemie pro SŠ

Osnova pro předmět Fyzikální chemie II magisterský kurz

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Maturitní témata profilová část

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Chemie - 5. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ

Chemie. žák: F látka, těleso; hustota, teplota tání a varu a faktory, které je ovlivňují. Pozorování, pokus, bezpečnost práce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie. žák: F látka, těleso; hustota, teplota tání a varu a faktory, které je ovlivňují. Pozorování, pokus, bezpečnost práce

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Vyučovací předmět Chemie realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru chemie podle RVP G v 1. až 3. ročníku.

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok

Chemie - 8. ročník (RvTv)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Energie v chemických reakcích

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

3. ročník Vzdělávací obor - Člověk a příroda

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Maturitní témata z chemie pro školní rok 2017/2018 pro jarní a podzimní termín maturit

Chemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus.

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Pedagogická činnost pro jmenovací řízení. Doc. RNDr. Ing. Petr Tůma, Ph.D.

Témata povinných a nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky pro školní rok 2013/2014. Biologie (4. A)

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Chemie I. Gymnázium Dr.

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Školní vzdělávací program

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (

Transkript:

Okruhy ke SZZ pro bakalářský obor Bioorganická chemie a chemická biologie (rok nástupu 2015 a dříve) OCH/SZZZC Základy chemie OCH/SZZOG Organická chemie OCH/SZZBI Základy biochemie a molekulární biologie OCH/SZZBF Buněčná biologie, fyziologie a patofyziologie OCH/OBHBP Obhajoba bakalářské práce OCH/SZZZC Základy chemie garant: prof. RNDr. Jan Hlaváč, Ph.D. zkoušející: doc. RNDr. Libor Kvítek, CSc., RNDr. Jana Skopalová, Ph.D. (případně další) 1. Stavba atomů, elektronový obal, atomové orbitaly, jejich symetrie a energie, valenční elektrony, periodické vlastnosti atomů, atomová spektra. Srážecí reakce a rovnováhy. 2. Chemická vazba; molekulový orbital, kovalentní vazba, polarita molekul, elektronové vzorce, VSEPR, teorie hybridizace. Aplikace instrumentálních metod při analýze vzorku. 3. Skupenské stavy. Popis stavového chování ideálních a reálných plynů. Vlastnosti a struktura kapalin a tuhých látek. Separační metody. Metody a analytické aplikace gravimetrických a volumetrických metod, způsoby indikace bodu ekvivalence. 4. I. věta termodynamiky a její praktický význam. Objemová práce. Tepelné kapacity. Termochemie. Kalorimetrie. Elektroanalytické metody, klasifikace, elektrody. 5. II. věta termodynamiky a její praktický význam. Entropie a její výpočet podle III. věty termodynamiky. Gibbsova energie a její význam při popisu rovnováh. Odběr a úprava vzorků, analytická měření. Základy zpracování analytických výsledků. 6. Fázové rovnováhy a jejich popis. Fázové diagramy jednosložkových soustav. Fázové přeměny.

Teorie kyselin a zásad (acidobazické rovnováhy, typy teorií, ph a jeho měření); 7. Roztoky a jejich fázové diagramy. Raoultův zákon. Ebulioskopie, kryoskopie a osmotický tlak. Komplexotvorné reakce a rovnováhy. 8. Dvousložkové soustavy. Soustavy kapalin s různým stupněm mísitelnosti a jejich dělení. Kondenzované soustavy. Chemická kinetika, katalyzátory (rychlost, rychlostní konstanta a řády reakcí, molekularita reakcí, homogenní, heterogenní a enzymatická katalýza, autokatalýza, teplotní závislost reakční rychlosti, srážková teorie, teorie aktivovaného komplexu). 9. Chemická rovnováha, její podmínky a popis. Možnosti ovlivnění chemické rovnováhy. Elektrody a jejich standardní potenciály (typy elektrod, rozdělení, základní vztahy, vodíková elektroda, skleněná elektroda, měření ph, iontově selektivní elektrody). 10. Elektrochemie roztoků elektrolytů. Faradayovy zákony. Vedení elektrického proudu v roztocích elektrolytů. Využití vodivostních měření v chemické praxi. Protolytické reakce a rovnováhy. 11. Silné a slabé elektrolyty. Disociační konstanta. Autoprotolýza. Kyselost roztoků. Přehled teorií kyselin a zásad. Základy analýzy organických látek (fyzikálně chemické vlastnosti, základy elementární analýzy a důkazu a stanovení funkčních skupin). 12. Hydrolýza solí. Pufry, jejich popis a příklady. Málo rozpustné elektrolyty. Metody atomové a molekulové spektrometrie, metody emisní a absorpční. 13. Elektrody a galvanické články. Nernstova rovnice. Třídění reverzibilních elektrod, jejich příklady a použití. Iontově selektivní elektrody. Základy fázových rovnováh. 14. Chemická kinetika. Kinetická rovnice a související pojmy. Určování řádu reakce. Základní typy simultánních reakcí. Katalýza. Extrakce, ionexy, chromatografické a elektroforetické metody. 15. Koloidní soustavy, jejich typologie a základní charakteristiky. Příprava a typické vlastnosti koloidních soustav. Oxidačně redukční reakce a rovnováhy. 16. Interakce hmoty a záření. Index lomu. Molární refrakce. Elektronová spektra (UV/VIS), fluorescence, infračervená spektroskopie, Ramanova spektroskopie, mikrovlnná spektroskopie. Kvalitativní analýza anorganických látek.

OCH/SZZOG Organická chemie garant: RNDr. Lucie Brulíková, Ph.D. zkoušející: RNDr. Lucie Brulíková, Ph.D., doc. RNDr. Miroslav Soural, Ph.D. (případně další) 1. Vztah mezi strukturou, vlastnostmi a reaktivitou organických sloučenin. Vazebné faktory. Sterické faktory. Isomerie. 2. Adice - klasifikace, mechanismy. 3. Eliminace - klasifikace, mechanismy. 4. Substituce - klasifikace, mechanismy. 5. Alkany - příprava, vlastnosti, reaktivita. 6. Alkeny, alkyny - příprava, vlastnosti, reaktivita. 7. Aromatické uhlovodíky - příprava, vlastnosti, reaktivita. 8. Halogenderiváty - příprava, vlastnosti, reaktivita. 9. Alkoholy - příprava, vlastnosti, reaktivita. 10. Fenoly - příprava, vlastnosti, reaktivita. 11. Ethery - příprava, vlastnosti, reaktivita. 12. Aldehydy a ketony - příprava, vlastnosti, reaktivita. 13. Aminy a nitrosloučeniny - příprava, vlastnosti, reaktivita. 14. Karboxylové kyseliny - příprava, vlastnosti, reaktivita. 15. Funkční deriváty karboxylových kyselin - příprava, vlastnosti, reaktivita. 16. Substituční deriváty karboxylových kyselin - příprava, vlastnosti, reaktivita. 17. Sacharidy - příprava, vlastnosti, reaktivita. 18. Základní pětičlenné heterocykly - příprava, vlastnosti, reaktivita. 19. Základní šestičlenné heterocykly - příprava, vlastnosti, reaktivita.

OCH/SZZBI Základy biochemie a molekulární biologie garant: prof. RNDr. Ivo Frébort, CSc., Ph.D. zkoušející: doc. RNDr. Ludmila Zajoncová, Ph.D., doc. Mgr. Petr Galuszka Ph.D. (případně další) 1. Aminokyseliny a peptidy. Aminokyseliny: obecná struktura; názvosloví; klasifikace; funkce; acidobazické vlastnosti; optická aktivita. Peptidy: peptidová vazba; torzní úhly; názvosloví; sekvencování peptidů a problematika peptidových syntéz příklady přírodních peptidů. Definice genomu, genu, typy genů, charakteristika genetického kódu, typy ribonukleových kyselin a jejich funkce. 2. Proteiny. Primární; sekundární; terciální a kvartérní struktura proteinů; klasifikace proteinů (podle struktury; složení a funkce). Metody studia proteinů: Metody izolace a analýzy proteinů (extrakční; chromatografické; centrifugační; elektroforetické metody). DNA, RNA a centrální dogma molekulární biologie, struktura DNA u prokaryot a eukaryot. 3. Enzymy. Definice a charakteristika vlastností enzymů; modely interakce enzymu se substrátem. Kofaktory - základní charakteristika (rozdíl mezi pojmy koenzym a prostetická skupina); koenzymy oxidoreduktas a transferas; role iontů kovů v enzymech; Warburgův optický test. Sekvenování DNA Sangerova metoda, masivní paralelní sekvenování. 4. Enzymy. Enzymová kinetika. Rovnice Michaelise a Mentenové, význam kinetických prametrů, jednotky a metody stanovení enzymové aktivity. Vliv reakčních podmínek na aktivitu enzymů (ph, teplota, koncentrace solí). Struktura eukaryotních chromozomů, úrovně uložení chromatinu, histony a jejich funkce. 5. Enzymy. Aktivace enzymů. Reversibilní a ireversibilní inhibice. Typy reversibilních inhibicí. Allosterické enzymy. Mechanismus působení enzymů. Aktivní místo enzymu. Zymogeny. Izoenzymy. Princip replikace DNA, replikační vidlice, DNA polymerasa a pomocné enzymy replikace, primasa, helikasa, topoisomerasa. 6. Glykolýza/glukoneogenese. Význam v kontextu celého metabolismu. Dílčí reakce glykolýzy a její regulace; klíčové enzymy; varianty návazné přeměny pyruvátu. Pojem substrátová fosforylace. Glukoneogeneze- klíčové reakce. Párování bází jako základ transkripce, úloha mrna, struktura a funkce trna. 7. Pentosafosfátová dráha. Význam v kontextu celého metabolismu. Dílčí reakce; propojení s glykolýzou; regulace hladiny pentos a hexos; NADPH a ATP. Srovnání reakcí vzájemné

přeměny sacharidů isomerace; epimerace; aldolasová; transaldolasová a transketolasová reakce. Regulace genové exprese u prokaryot a eukaryot. 8. Citrátový cyklus. Pyruvátdehydrogenasový komplex; dílčí reakce; energetický výtěžek a principy regulace citátového cyklu; anaplerotické a kataplerotické reakce. Glyoxylátový cyklus základní charakteristika a význam. Methylace DNA a její význam, posttranskripční mechanismy regulace genové exprese. 9. Oxidační fosforylace. Enzymové komplexy dýchacího řetězce; Q cyklus. Spřažení dýchacího řetězce a oxidační fosforylace. Struktura a fungování ATP synthasy; regulace oxidační fosforylace. Struktura ribosomů, tvorba rrna, základy proteosyntézy. 10. Metabolismus glykogenu. Charakteristika a lokalizace glykogenu; degradace glykogenu; glykoneogeneze; regulace metabolismu glykogenu na úrovních hormonální regulace a posttranslační modifikace proteinů. Transport proteinů, ER a Golgi, skládání proteinů, monitorování kvality proteinů a jejich degradace. 11. Lipidy. Mastné kyseliny. Biologický význam lipidů; degradace lipidů. Aktivace mastných kyselin; transport přes vnitřní mitochondriální membránu; β-oxidace, biosyntéza mastných kyselin, ketolátky - charakteristika zástupců; význam a biosyntéza ketolátek. Základní metody studia DNA a proteinů, jejich izolace, studium interakce protein-protein a protein-dna. 12. Fotosyntéza. Primární-světelná fáze; fotosyntetické pigmenty; komplexy v membráně thylakoidů; Q cyklus; cyklická fotofosforylace. Metody PCR a její využití, metody studia genové exprese a její regulace. 13. Calvin-Bensonův cyklus. Sekundární temnostní fáze fotosyntézy; charakteristika RUBISCA; regulace Calvin-Bensonova cyklu; fotorespirace, C3, C4, CAM rostliny. Klonování genů, klonovací vektory a příprava knihoven. GMO a jejich využití, transformace živočišných a rostlinných buněk.

OCH/SZZBF Buněčná biologie, fyziologie a patofyziologie garant: doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D. zkoušející: RNDr. Radek Trojanec, Ph.D., MUDr. Josef Srovnal, Ph.D. (případně další) 1. Mitóza, meióza. Chromozómy a jejich alterace. 2. Buněčná teorie, definice buňky, buňka prokaryontní a eukaryontní, základní typy tkání. 3. Membránový princip organizace buňky. Plazmatická membrána a mezibuněčná hmota - struktura, složení, funkce. Buněčná stěna, mezibuněčné spoje, adheze buněk. 4. Diferenciace buněk, stárnutí, apoptóza, nekróza. 5. Transkripce, translace. 6. Buněčná signalizace - signální molekuly, membránové a nitrobuněčné receptory, signální dráhy. 7. Organizace a dynamika cytoskeletu, molekulární motory, mechanismy aktivního buněčného pohybu. 8. Struktura a funkce buněčného jádra. 9. Energetické zajištění života buněk - mitochondrie, plastidy. 10. Reprodukce buněk a buněčný cyklus. 11. Membránový transport - mechanismy transportu malých molekul, makromolekul a experimentální transport do buňky. Vezikulární transport. 12. Buněčný stres a adaptace.