Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nebuněčný život (život?)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Struktura a organizace genomů

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Bakteriální transpozony

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Exprese genetické informace

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetické informace

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Okruhy otázek ke zkoušce

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Struktura a funkce biomakromolekul

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Digitální učební materiál

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Transpozony - mobilní genetické elementy

Struktura a funkce nukleových kyselin

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Chřipka jako zoonóza

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Centrální dogma molekulární biologie

Bílkoviny a rostlinná buňka

Genetika zvířat - MENDELU

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Buněčné jádro a viry

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Digitální učební materiál

Petra Lysková BIOLOGIE

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

Chřipka prasat z pohledu veterinárního lékaře

Testování hypotéz o vzniku eukaryotické buňky

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

BIOLOGIE. 4. Jako vektor v biologii označuje: a) hmyz přenášející parazitické onemocnění b) molekuly virové či fágové DNA

Schéma průběhu transkripce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Neb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Molekulární diagnostika

Transkript:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Vznika a (mikro)evoluce virů Doc. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Cílem je seznámit posluchače se základními genetickými mechanismy evoluce virů Klíčová slova: evoluce, mutace, rekombinace Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

EVOLUCE Kde vznikl život? Vznikl na naší planetě? Byl nějakým fyzikálním způsobem přenesen? Kdy vznikl život? země se vytvořila před cca 4,6 x 10 9 léty organické sloučeniny před 3,8 4,2 x 10 9 léty život na buněčné úrovni před 3,6 x 10 9 léty

EVOLUCE Jak vznikl život? specifický vztah NK a proteinů (genetická informace, replikace, transkripce, translace) nejjednodušší systém = RNA funkce m RNA nositel genů funkce replikační RNA VIRY? VIROIDY?

EVOLUCE Je nanejvýš pravděpodobné, že život na bázi RNA předcházel životu na bázi DNA vznik RNA replikující se RNA, auto-katalytická RNA komplexy RNA-proteiny, translace, RNAreplikáza, pre-ribozóm, mrna, trna, aminoacyl-trna-syntetázy mutabilita RNA --- evoluce

EVOLUCE Život na bázi DNA translační systém (mrna, trna, rrna) variabilita RNA x DNA virů ssrna x dsdna replikace ssrna virů přes ds RNA replikace virů s využitím RT

TEORIE O PŮVODU VIRŮ jsou viry rozmanitého původu? strukturální podobnost evoluční homologie společný předek konvergence podobná evoluce pod stejným selekčním tlakem nebyl nalezen ani jeden fosilní virus! viry jsou spojeny se všemi hlavními skupinami organismů

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Regresivní model virus je degenerovanou formou intrabuněčného parazita mitochondrie, chloroplasty buněčná organela volný DNA plazmid virové kapsidové proteiny náhodné mutace v genech kódujících subjednotky subcelulárních struktur Chybí biosyntetické schopnosti s výjimkou: DNA replikace replikační iniciační proteiny interakce s hostitelskou buňkou

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Regresivní model Nemůže být použit pro RNA viry

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Buněčný model - původ v buňce viry vznikly z buněčné DNA nebo RNA uvolnění segmentů NK: replikace, rekombinace, transpozice, transkripce samostatná replikace v buňce

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Buněčný model - původ v buňce DNA viry z plazmidů RNA viry z auto-replikujících se retrotranspozóny procesy rekombinace/sestřihu vedoucí ke vzniku auto-replikujících se struktur

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Buněčný model - původ v buňce Požadavky pro autonomii počátek replikace plášťový protein (extracelulární fáze) RNA replikázy (RNA viry)

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Prebiotický RNA model - nezávislá entita auto-replikující se molekuly jsou viry potomci takových prebiotických molekul? viroidy a virusoidy pozůstatky prebiotického RNA světa

EVOLUČNÍ MECHANISMY zdroje variability RNA virů!mutace! (antigenní posun, drift) bodové mutace delece přeskupení RNA polymeráza nemá reparační aktivitu, frekvence chyb 10-3až-4!přeskupování genů! (antigenní zvrat, shift) segmentovaný genom

EVOLUČNÍ MECHANISMY zdroje variability RNA virů rekombinace eukaryotické buňky nemají a RNA viry nekódují enzym se schopností účinné rekombinace, frekvence rekombinantů u RNA virů je velice nízká defektní interferující částice (DI-viry)

EVOLUČNÍ MECHANISMY zdroje variability DNA virů mutace a rekombinace dvě hlavní síly neesenciální (cizí) geny

PŘÍKLADY (mikro)evoluce HIV evoluce pomocí mutací frekvence mutací 10-4až-5 10 9 nově infikovaných buněk denně 10 4až5 bodových mutací/den/osobu 10 let latence/>3000 generací 1000 generací je zdrojem infekce zdravé osoby

VIRUS CHŘIPKY Influenza A Evolution 1874 --- (H3N8) 1890 --- (H2N2)...Pandemic 1902 --- (H3N2) 1918 --- (H1N1)... "Spanish" Flu Pandemic 1933 --- (H1N1)...First strains isolated 1947 --- (H1N1)...Variation detected 1957 --- (H2N2)..."Asian" Flu pandemic 1968 --- (H3N2)..."Hong Kong" Flu pandemic 1976 --- (H1N1)..."Swine" Flu, non-epidemic 1977 --- (H1N1) [+ (H3N2)]..."Russian" Flu epidemic present (H1N1) + (H3N2) AVIAN Influenza (H5N1)