Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Podobné dokumenty
Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Centrální dogma molekulární biologie

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetické informace

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Struktura a funkce nukleových kyselin

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Exprese genetické informace

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Molekulární základ dědičnosti

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Genetika zvířat - MENDELU

6. Nukleové kyseliny

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Struktura a funkce biomakromolekul

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Schéma průběhu transkripce

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

15. Základy molekulární biologie

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Molekulární základy dědičnosti

Struktura a funkce biomakromolekul

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Eva Benešová. Genetika

Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Metodologie molekulární fylogeneze a taxonomie hmyzu Bi7770

Molekulární základy dědičnosti

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Bílkoviny a rostlinná buňka

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT

GENETIKA. zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D materiály k

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Nukleové kyseliny. Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).

Kde se NK vyskytují?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Translace (druhý krok genové exprese)

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS

REPLIKACE A REPARACE DNA

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Transkript:

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti z biologie na úrovni střední školy, statistiky a výpočetní techniky Počet hodin přednášek za týden/semestr: 2/26 Počet hodin cvičení za týden/semestr: 2/26 Druh zkoušky: písemný test min. 65% bodů, ústní

Genetika je věda o DNA.

Jinak: Genetika je věda o dědičnosti a proměnlivosti. Dědičnost je schopnost uchovávat a předávat dědičnou informaci z buňky do buňky, z rodičů na potomky. Proměnlivost má dva zdroje: - genetická proměnlivost je zapříčiněna rozdílnými genotypy; - prostřeďová proměnlivost je zapříčiněna působením různého vnějšího prostředí.

Proměnlivost kvalitativních znaků je řízena pouze geneticky, např. barva očí, srsti, krevní skupiny, barva květu. Na fenotypovém projevu znaku se vnější prostředí nepodílí vůbec, nebo jen v minimální míře. Proměnlivost kvantitativních znaků je řízena jednak geneticky, jednak působením vnějšího prostředí, např. výška, hmotnost, inteligence, diabetes, schizofrenie. Na fenotypovém projevu znaku se podílí jak genotyp, tak vnější prostředí, jejich poměr je různý u různých znaků.

Molekulární genetika

Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic Acid RiboNucleic Acid

cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze

Dusíkaté báze

Struktura řetězce DNA

Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou informaci Jednovláknová RNA Uchovává genetickou informaci v RNA virech Realizace genetické informace

Jeden polynukleotidový řetězec je modrý a druhý červený. Purinové a pyrimidinové báze jsou světlejší. Struktura se opakuje (axiálně) po 34 Ă, což odpovídá 10 nukleotidům.

Rentgenový difrakční snímek hydratované DNA. Kříž uprostřed je znakem helikální struktury. Tmavé obloučky jsou naskládané nukleotidové báze

Prvky Watson-Crickova modelu DNA dedukované z difrakčních dat: a) Dva helikální polynukleotidové řetězce se obtáčí kolem společné osy. Řetězce se vinou protisměrně. b) Řetězec fosfátů a sacharidů leží na vnější straně, purinové a pyrimidinové báze směřují dovnitř helixu. c) Báze jsou téměř kolmé k helikální ose a jsou vzájemně vzdáleny o 3, 4 A. Helikální struktura se opakuje po deseti bázích (otočka 34 A). Rotace je 36 o na bázi = 360 o na otočku. d) Průměr helixu je 20 A.

Struktura DNA Pravotočivá B forma, A forma. Levotočivá Z forma.

Komplementarita bází A T G C

Chargaffova pravidla A = T G = C A + G = C + T A + G -------------- = 1 C + T

Replikace DNA Semikonzervativní replikace je umožněna: Dvouvláknovou strukturou Komplementaritou bází

Nové vlákno Nové vlákno Původní vlákno Původní vlákno

Průběh replikace ORI Replikační vidlička Okazakiho fragmenty Enzymatické zajištění

3 5

Transkripce Vzniká trna rrna mrna

Transkripce Sekvence bází se z DNA komplementárně přepisuje do RNA.

Typy RNA. a) Messenger RNA(mRNA)(informační)-templát při syntéze proteinů nebo traslokaci. U E.coli je produkována mrna pro každý gen nebo skupinu genů. U eukaryot je produkována mrna pro každý gen. mrna je heterogenní třída molekul. Délka u E. coli 1, 2 kilobazí (kb) b) Transfer RNA (trna) přenáší aminokyseliny v aktivované formě na ribosomy, kde dochází ke tvorbě peptidového řetězce. Každá z dvaceti proteinogenních aminokyselin má svoji trna. trna obsahuje asi 75 nukleotidů, hmotnost cca 25 kd. c) Ribosomální RNA (rrna) hlavní složka ribosomů hrající roli strukturní i katalytickou při syntéze proteinů. V E.coli jsou tři typy rrna dělené podle sedimentačního koeficientu: 23S, 16S a 5S. Každá z těchto rrna je v každém ribosomu.

Eukaryontní buňky obsahují ještě další malé RNA (small nuclear RNA, snrna). Např. v cytoplasmě se uplaňují při vnášení nově syntetizovaných proteinů do intracelulárních a extracelulárních prostorů (kompartmentů). Všechny RNA jsou syntetizovány RNApolymerasou. Syntéza RNA z DNA templátu se nazývá transkripce.

Komponenty katalýzy RNApolymerasy: Preferovaným templátem je dvojšroubovice DNA, jednovláknová může sloužit také. V žádném případě hybridy DNA-RNA. Čtyři ribonukleosidtrifosfáty ATP, GTP,UTP a CTP. Divalentní kovové ionty Mg 2+ a Mn 2+. Směr syntézy 5-3 Na rozdíl od replikace DNA není přítomen primer. RNApolymerasa nemá nukleasovou aktivitu jako DNApolymerasa, nedovede tedy vyštěpit vadné nukleotidy. V savčích buňkách, na rozdíl od E. coli, je řada RNApolymeras.

RNA

RNApolymerasa přebírá instrukce pro pořadí ribonukleotidů od DNA templátu!!

Transkripce startuje u promotorových míst.

Transkripce Promotor U strukturních genů TATA box CAT box GC box oktamer

Transkripce strukturních genů pre-mrna maturace - mrna

Sestřih konstitutivní nebo alternativní

Sestřih alternativní

mrna u eukaryot je modifikována po traskripci. Nukleotidová čepička je přidána na 5 konec a poly(a) je přidán na 3 konec.

Translace Přepis sekvence bází v mrna do sekvence aminokyselin v proteinu.

Schematická struktura aminoacyl-trna

Transfer RNA je adaptérová molekula při syntéze proteinů. Transferová RNA má dvě hlavní místa: aminoacylové (připojení aminokyseliny). Templátové rozpoznatelné místo (template-recognition site). Aminokyselina se připojuje na trna enzymem aminoacyl-trnasynthetasou. Templátové rozpoznatelné místo je tvořeno třemi bázemi nazváno antikodon. Antikodon na trna rozpozná komplementární místo tří bází na mrna nazvané kodon.

Translace Probíhá na ribozomech. Na volných ribozomech vznikají proteiny intracelulární, na ribozomech na endoplazmatickém retikulu proteiny extracelulární a membránové.

Centrální dogma jádro cytoplazma jaderná membrána

Genetický kód Kombinace tří písmen. 4 3 = 64

Kolísavé párování bází - wobling. Počet trna eukaryontní buňka 45 mitochondrie 22 chloroplasty 30

Gen Úsek DNA se specifickou funkcí v buňce a celém organismu.

Gen Strukturní Pro funkční RNA Regulátor

Transkripční jednotka Tvořena několika geny.

Transkripční jednotky se mohou překrývat.

Struktura genomu