STŘET ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ DŘÍVÍ S PRŮMYSLOVÝM ZPRACOVÁNÍM M DŘEVAD Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008
Dřevo první materiál použitý člověkem všestranná využitelnost dřeva vedoucí k přílišné exploataci lesů vznik lesnictví vytvoření rovnováhy mezi produkcí a spotřebou dříví usnadněno přechodem na fosilní paliva Jediná Císařský sklářská patent huť z r.1754 spotřebovala ukládal využívat 1600 sáhů rašelinu tvrdého dříví pro snížení ročně (tj. spotřeby 4500 mna 3 ) palivového dříví nejvíce využívaná surovina na světě (0,9 kg denně na obyvatele planety)
Těžba a export dříví v rozvojových zemích užitkové dříví tuzemsko; 9,4% užitkové dříví export; 4,6% regionálně až 95 % palivové dříví; 86%
Podíl biomasy na celkové spotřebě energií rok 2003 Česká republika Průměr EU Rakousko Finsko Portugalsko Švédsko 0 5 10 15 20 %
Cíl EU 12 % do roku 2010 z toho biomasa 4 % Převzato od Jyväskylä Innovation 2006
1,43% 2,85% 2,89% 1,08% 0,47% 0,27% E-ON palivový mix Závazek ČR: do roku 2010 podíl 8 % z obnovitelných zdrojů při absolutním nárůstu spotřeby energií 34,02% 56,99% rok 2005 +0,44% +0,31% 1,06% 1,52% 0,58% 3,48% 2,78% 37,94% +3,92% rok 2006-4,56% 0,21% uhlí jádro zemní plyn voda +10 MV voda -10 MV neuvedeno ostatní OZ topný olej 52,43%
Co to je, palivové dříví? Podle ČSN a Doporučených pravidel. dříví nejnižší technologické jakosti (šesté třídy jakosti), které nelze zatřídit do žádné z předchozích jakostních tříd, protože nevyhovuje průmyslovému zpracování a je využitelné jen k energetickým účelům. Podle doporučených pravidel. palivové dříví jehličnaté i listnaté napadá při výrobě jako výmět.
Za palivové dříví by tedy mělo být považováno jen takové dříví, které nelze využít technologicky. Jinak řečeno, pálení dříví by mělo být až zcela posledním možným způsobem jeho využití. To ale kontrastuje s obchodní praxí, ve které je užitkové dříví běžně prodáváno k energetickým účelům.
Z hlediska technologie zpracování dříví může být každý sortiment surového dříví nahrazen sortimentem vyšší jakosti. Protože jsou v tržní ekonomice ceny jednotlivých sortimentů v relaci s četností jejich přirozeného výskytu a poptávkou po nich, nastala změna struktury dodávek ve prospěch palivového dříví až po výrazném zvýšení poptávky po něm a odpovídajícím nárůstu jeho prodejní ceny.
Rozhodujícím faktorem je tedy zaměnitelnost sortimentů surového dříví z hlediska tržeb!
VZTAH MEZI OBJEMEM PRODUKCE A SPOTŘEBOU ENERGIÍ O b je m p r o d u k c e /s p o tř e b y Spotřeba energií Objem produkce Roky
Odvozování cen energetického dříví od cen v energetice Cena GJ, kwh Cena atrotuny C2 C1 Q1 Q2 Požadavek v atrotunách dendromasy za rok
Vývoj podílu paliva na dodávkách dříví v Evropě % paliva z dodávek celkem 40 35 30 25 20 15 10 5 V ČR se podíl paliva pohyboval na úrovni 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 roky Česká republika Západní Evropa Východní Evropa SNS 5 % u jehličnatého dříví 12 % u listnatého dříví Evropa celkem Pro výrazně vyšší podíl není technologický důvod! 18,5%
mil.m 3 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Vývoj dodávek paliva v Evropě Při 7% přirozeném podílu paliva na dodávkách celkem 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 roky za 10 let + 40 mil.m 3 je cca 11 % z ročních dodávek dříví v Evropě (tj. 77 mil.m 3 ) využito pod úrovní jeho technologických možností. Při současném a budoucím deficitu užitkového dříví je tedy ročně cca 80 mil.m 3 dříví vhodného k technologickému využití spáleno! Západní Evropa Východní Evropa SNS Evropa celkem
Fakta poptávku po dříví enormně zvyšuje (deformuje?) zájem o energetické dříví objem těžeb v Evropě dostihne přírůst před rokem 2010 i proto, že přírůst dříví poklesne o 82 mil.m 3 ročně jako následek ochrany přírody a biodiverzity všeobecný nedostatek dříví lze v Evropě očekávat kolem roku 2020 po roce 2060 se začnou zásoby dříví v evropských lesích snižovat
z celospolečenského hlediska je nežádoucí, aby dříví schopné zpracování na výrobky s vysokou užitnou hodnotou bylo deklasováno na pouhý zdroj energie energetické využívání dříví vyšší technologické jakosti je plýtváním regulovat dodávky dříví mimotržními opatřeními je nevhodné (až nemožné) dotovat energetické využívání dříví na počátku doby jeho nedostatku je nelogické zabezpečení potřeb dříví vyžaduje alternativní management lesů a nikoliv potlačování produkční funkce krajiny
Vytvoření souladu mezi Co dál? energetickou koncepcí státu zvýšení výměry lesů podpory lesnictví zvýšení produkce dříví surovinovou politikou státu snižování energetické náročnosti produkce nové technologie zpracování těžebního odpadu zemědělskou a lesnickou politikou zvýšení účinnosti spalování záměry v rozvoji venkova nové zdroje energií omezení podpor spalování dříví koncepcí ochrany přírody uvážlivou dotační politikou státu
Děkuji za Váščas a za Vaši pozornost Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Zemědělská 3, 613 00 Brno simanov@mendelu.cz tel.: 545 134 150