Implementační akční Plán

Strategická Výzkumná Agenda Českého leteckého a kosmického průmyslu do roku 2025 Implementační akční Plán Březen 2013 CZECH TECHNOLOGICAL PLATFORM for the aviation and space ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA pro letectví a kosmonautiku

www. ALV-CR.cz

Vydala Česká technologická platforma pro letectví a kosmonautiku (ČTPL). Asociace leteckých výrobců České republiky Beranových 130, 199 05 Praha 9, Letňany Tel: (+420) 225 115 338 Fax: (+420) 225 115 336 info@alv-cr.cz www.alv-cr.cz Grafická úprava: Martina Monteforte Hrabětová Tisk: Výzkumný a zkušební letecký ústav, Praha

CZECH TECHNOLOGICAL PLATFORM for the aviation and space ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA pro letectví a kosmonautiku 1. Aktualizace pro Českou technologickou platformu pro letectví a kosmonautiku II Strategická Výzkumná Agenda Českého leteckého a kosmického průmyslu do roku 2025 Implementační Plán březen 2013 5 Dokument zpracovala pracovní skupina ve složení: Ing. Jan Bartoň, Ing. Josef Kašpar, Ing. Zbyněk Hruška, Při zpracování dokumentu byly využity podklady, které pracovní skupina obdržela od členů ČTPL.

I. Úvod Strategická výzkumná agenda (SVA), zpracovaná v rámci činnosti České technologické platformy definuje střednědobé a dlouhodobé cíle a vize budoucího technologického vývoje v oblasti letectví a kosmonautiky v ČR. Tato SVA byla v rámci pokračování projektu ČTPL II. aktualizována na počátku roku 2013. Aktualizovaný Implementační akční (IAP) plán navazuje na tento aktualizovaný dokument a aktualizuje plánované kroky, činnosti a definované výzkumné a vývojové úkoly, které předpokládal původní Implementační plán (IP). Cílem IAP je i nadále stanovení konkrétního postupu k dosažení strategických cílů, definovaných v SVA. Implementační akční plán, stejně jako Strategická výzkumná agenda je navázán na aktualizované strategické cíle evropského leteckého a kosmického průmyslu definované v evropské SRIA, (Strategy Research and Innovation Agenda) ze září 2012. Pro přehlednost a konsistenci původního (IP) a aktualizovaného dokumentu (IAP) zachováváme pokud možno stejné formální členění dokumentu. II. Charakteristika současného stavu v programech vědy a výzkumu v leteckém průmyslu Finální výrobky Současná situace v našem a evropském leteckém průmyslu je dostatečně podrobně popsaná dokumentu SVA. V oblasti výzkumu a vývoje, pokud se týče finálních výrobků lze konstatovat, že výchozí stav, na který bude navazovat rozvoj dalších programů, se příliš neliší od předpokladů, které byly učiněny pří tvorbě IP, pouze se posunulo řešení hlavních vývojových programů.: 7 VUT-100 - cobra EV-55 outback VUT 001 marabu L410 - MOSTA-modernizace Pokud se týče stavu jednotlivých projektů, je situace následující: VUT-100 cobra: Jsou dokončeny dva prototypy, certifikační práce jsou až do doby nalezení strategického partnera pro rozběh sériové výroby utlumeny a probíhají pouze v omezené míře. Ve výrobě je předsérie strojů, které budou prodány v kategorii experimentál. První kus bude zákazníkovi dodán v 1Q 2013. EV-55 outback: V současné době je prototyp 001 v letových zkouškách, (ke konci roku 2012 bylo nalétáno 85 Letových hodin). Certifikační program probíhá ve spolupráci s Armádou České Republiky, typové osvědčení u evropského úřadu EASA a americké FAA bylo posunuto z důvodů snížení finanční náročnosti těchto procesů. Vývoj agregátů, přístrojů a ostatních komponent je ve fázi finálních zkoušek.

Prototyp letounu 002 je podrobován zkouškám. Pevnostní zkoušky křídla, VOP, tras řízení a podvozku jsou ukončeny, zbývají zkoušky trupu a vztlakových klapek ve VZLÚ. Pevnostní zkoušky křídla probíhají ve VZLÚ, zkoušky vodorovné ocasní plochy v Leteckém Ústavu VUT. Dokončeny jsou pádové zkoušky podvozků. V Jihlavanu běží dlouhodobá funkční zkouška hydrauliky na pozemním zkušebním zařízení. Dokončena byla pozemní rezonanční zkouška. Prototyp 003 je ve fázi sestavování draku letounu. Projekt bude do konce roku 2013 podporován MPO v rámci programu TIP (projekt MISTRAL). Upřesněné marketingové studie a reakce trhu potvrzují správné zaměření letounu a trvalý zájem o něj jak v civilní, tak vojenské oblasti. 8 VUT 001-marabu: Projekt byl do 30.10.2009 řešen za podpory MPO ČR, kdy v rámci projektu se k datu ukončení projektu podařilo vyvinout experimentální letoun a ověřit jeho letové charakteristiky. Letové zkoušky letounu mimo jiné pomáhaly vyvinout proudovou pohonnou jednotku TJ100M (ověřením jejích charakteristik za letu). V současné době probíhá přestavba tohoto letounu se zástavbou nově vyvíjených soustav. Experimentální letoun VUT 001 Marabu posloužil zároveň jako základ pro rodinu experimentálních letounů tvořících platformu pro vývoj nových výrobků domácího průmyslu. Dalším z této rodiny je letoun VUT 061 Turbo, podporující vývoj a letové ověření turbínové pohonné jednotky TP100 vyvíjené společností PBS, Velká Bíteš. Modernizace letounu L 410 Projekt FR-TI2/557 MOSTA Náplní čtyřletého projektu MOSTA Modernizace malého dopravního letounu za účelem zvýšení efektivnosti a ekonomie jeho provozu, je rozsáhlá modernizace letounu L410, která zajistí výrazné zlepšení technických, provozních a ekonomických parametrů letounu L410 při zlepšení a zjednodušení údržby, 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 Zvýšení maximálního platícího zatížení Zvětšení zavazadlových prostorů Zvětšení doletu Zvýšení cestovní rychlosti Zlepšení výkonů letounu v teplých a vysokohorských podmínkách Prodloužení životnosti na 30 000 letových hodin Zavedení moderních systémů údržby dle stavu Zlepšení technicko-ekonomických parametrů přístrojů a agregátů Zjednodušení konstrukce (snížení pracnosti výroby) Modernizace přístrojového vybavení pilotní kabiny

což v konečném důsledku umožní snížení přímých provozních nákladů provozovatelů letounu a povede ke zvýšení konkurenceschopnosti letounů L410 na světovém trhu. Pro projekt MOSTA bylo stanoveno 10 základních inovací, kterých má být na letounu L410 NG dosaženo ve srovnání se stávajícím letounem L410 UVP-E20. Aktuálně je projekt MOSTA ve stádiu postupného přechodu z fáze vývojových analytických a konstrukčních prací do fáze realizace stavby prototypu letounu a prototypů jednotlivých modernizovaných systémů. V oblasti draku letounu byla koncem roku 2012 dokončena výroba střední a zadní části trupu. Výroba prodloužené přední část trupu a následné sestavení celého trupu proběhne do konce 5/2013. V oblasti výroby modernizovaného křídla probíhá výroba nových dílců a příslušných výrobních přípravků (tvářecí, frézovací, sestavovací). Dokončení výroby křídla pro létající prototyp se předpokládá v 6/2013. Do konce roku 2013 bude provedena instalace modernizovaných systémů do prototypu letounu L 410 NG. V oblasti systémů letounu je výroba většiny modernizovaných přístrojů a agregátů dokončena, nebo ve fázi těsně před dokončením. Dokončena je výroba motorů GE-H80-210, modernizovaných podvozků, většiny agregátů palivového, hydraulického a elektrického systému,, atd. Souběžně s výrobní etapou probíhají v rámci projektu MOSTA také přípravné práce v oblasti pozemních a letových zkoušek. Zejména se jedná o tvorbu zadání a metodik zkoušek. Dílčí zkoušky již byly zahájeny, nicméně hlavní část prací spojených s realizací zkoušek bude probíhat v letech 2013 a 2014. 9 Projekt FR-TI4/543 INKOM Cílem projektu INKOM je implementace moderních kompozitních materiálů do konstrukce letounu, která povede ke snížení výrobních nákladů a pracnosti při montáži, snížení hmotnosti, zlepšení užitných a provozních vlastností letounu L410 NG a tím zvýší jeho konkurenceschopnost na trhu. Kompozitní materiály budou aplikovány do tří konstrukčních celků: interiéru kabiny cestujících, motorových gondol a dveří - vstupních společně s nákladovými a nouzových. Projekt implementace technologie glass cockpit do pilotní kabiny letounu L410 NG Interní projekt společnosti Aircraft Industries, a.s. realizovaný bez státní podpory. Cílem projektu je realizace zásadní inovace vybavení pilotní kabiny modernizovaného letounu L410 NG pomocí implementace technologie Glass Cockpit. Tato inovace spočívá v nahrazení velkého počtu elektromechanických a mechanických přístrojů a zařízení perspektivními moderními digitálními systémy se zobrazením letových dat na velkých LCD displejích. Práce na tomto projektu byla zahájena na podzim roku 2012. Všechny tři výše uvedené projekty na sebe navazují a jejich výsledkem bude značně inovovaný letoun L 410 NG. Jeho zavedení do sériové výroby se předpokládá na přelomu let 2015 a 2016.

Pohonné jednotky: M-601 Proběhl rozvoj a modernizace motoru Walter M601, pod značkou GE. Významný nárůst termodynamického výkonu motoru je podstatný pro jeho další obchodní perspektivu. Důležitá je i možnost zástavby do letounů řady L 410 v provozu, což umožní zlepšení jejich výkonových charakteristik především v teplých a vysokohorských podmínkách a zvýšení ekonomie provozu. Výrobce motorů GE Aviation Czech (GEAC) nabízí modernizovaný motor, který bude mít prioritní použití v modernizovaném letounu L 410 (projekt MOSTA). V současné době firma GEAC nabízí tento motor ve třech variantách a to H75, H80 a H85, čísla mají význam výkonu těchto motorů (750, 800 a 850 k). Firma chce těmito motory konkurovat především motorům PW PT6; vzhledem k tomu, že se může opřít o historii motoru M601 (17 mil. nalétaných hodin se slušnou spolehlivostí), není tento záměr bez šance. Kombinace účelné robustní konstrukce motoru M601, 3D aerodynamického designu a vyspělých materiálů užívaných společností GE učinila modernizované motory výkonnější a úspornější. Vznikl provozně robustní turbovrtulový motor, který nemá žádný kalendářní limit životnosti a nevyžaduje obvyklou pravidelnou inspekci horkých částí. Jeho provozní doba mezi generálními opravami dosáhne 3600 letových hodin a 6600 cyklů. Motor je distribuován v prodejní síti GE. 10 Čínská společnost The China Aviation Industry General Aircraft Co., Ltd. (CAIGA) si zvolila motor H85 pro pohon svého letounu Primus 150, což je pětisedadlové korporátní letadlo. Další nasazení nových motorů, H80,je v zemědělském letounu Thrush 510G TJ100, TP100, TS100, TJ20: První brněnská strojírna Velká Bíteš a.s. Divize letecké techniky je mimo jiné výrobcem malého proudového motoru TJ100, který sériově vyrábí a dodává v modifikacích s tahem 1000 N, 1100 N, 1200 N a před dokončením je verze s tahem 1300 N. Motor našel uplatnění především v bezpilotních aplikacích, převážně pohon terčů a UAV - asi 90%, ale i v prostředcích pilotovaných, provozovaných v kategorii experimental, větroně, malá sportovní letadla atd. - v blízké budoucnosti až 10%. Doposud bylo vyrobeno a dodáno asi 350 motorů, (žádný však nebyl dodán do ČR). Motor byl poprvé prezentován ve sdružení UAVNET, na jednání v belgickém Charleroi - SONACA Gosselies, ve dnech 22. a 23.09.2003. Prezentace, i když měla úspěch, se bohužel nijak významně neprojevila komerčním zájmem evropských výrobců UAV. Motory lze provozovat v letové hladině 0 až 10000m, s rychlostí do 0,8Ma. Pro potřeby UAV se tedy jedná o prostředky s vysokou rychlostí letu a velkým dostupem.

Na bázi jádra motoru TJ100 probíhá v současné době vývoj prototypů turbovrtulového motoru TP100 s výkonem 180 kw (pro aplikace v experimentálních letounech a UAV s nižšími rychlostmi a velkou operační výškou letu) a pracuje se na vývoji turbohřídelového motoru TJ100, rovněž s výkonem 180 kw. S dodávkou motorů pro první letouny, opět pro bezpilotní kategorie a kategorie experimental, se uvažuje v r. 2013-2014. V současné době je také k dispozici podstatně menší proudový motor TJ20, s tahem 200 N s předpokládaným provozem v letových hladinách 0 až 8000 m, při rychlosti do 0,6 M. Ostatní projekty: Kromě těchto základních finálních výrobků probíhá vývoj agregátů, přístrojů a komponent pro výše uvedené finály i pro jiné odběratele. Od roku 1991 do konce r.2012 je registrováno celkem 518 V+V projektů, které byly nebo jsou spolufinancované ze státního rozpočtu. Přehled projektů jejichž řešení bylo zahájeno v letech 2008 a 2009 je uveden v příloze č.1. původního IP. V aktualizované verzi již není uveden. V letech 2010 až 2013 bylo zahájeno členskými firmami ČTPL/ALV v národních programech řešení 60 projektů (jedná se o programy TIP, ALFA, OPPI a Programy MŠMT) Konkrétní přehled již neuvádíme, všechny projekty lze dohledat v centrální databázi projektů CEP. Pokračovalo též zapojování členských subjektů do mezinárodní spolupráce a projektů financovaných z evropských rámcových programů. Podniky podaly celkem v rámci 4. - 7. RP 249 návrhů z čehož 79 projektů bylo schválených. Podrobný přehled těchto projektů do roku 2011 je uveden v příloze č.2. původního IP. Projektů zahajovaných v letech 2012 a 2013 je v současné době 9. 11 Stávající situace v oblasti engineeringu a služeb: Obecná charakteristika situace v oblasti inženýrských služeb v letectví je popsána v aktualizované Strategické výzkumné agendě českého leteckého a kosmického průmyslu, kapitola 3.4.3. Rozvoj inženýrských služeb, tedy outsourcingu inženýrských prací nastal v USA a Evropě již v 90. létech minulého století. Je spojen s koncentrací leteckého výzkumu, vývoje a výroby do několika málo firem, pokrývajících zcela, nebo z převážné většiny, celosvětový trh v dané kategorii letecké techniky (např. Boeing a Airbus v kategorii velkých dopravních letadel, Bombardier a Embraer v kategorii Regional Jet, ATR a Bombardier v kategorii Regional Turboprop, atd.). Tato koncentrace byla vyvolána enormním nárůstem pracnosti a tedy i nákladnosti vývojových prací a především průkazu letadla v souvislosti se stále dokonalejšími leteckými předpisy, jakož i nákladnosti zavádění nových technologií, nezbytných pro dosažení co nejlepších ekonomických a bezpečnostních parametrů civilních letadel, respektive operačně taktických parametrů letadel vojenských. V obou případech je to spojeno i s mnohonásobným nárůstem životnosti posledních generací civilní i vojenské letecké techniky a tedy globálním snižováním počtu vyráběných typů letecké techniky a prodlužováním rozestupů mezi jednotlivými generacemi letecké techniky zaváděnými do výroby na mnoho desítek let.

Důsledkem těchto trendů je, že finální výrobci nejsou schopni udržet dlouhodobě pracovní náplň komplexních inženýrských týmů, schopných zajistit v celém rozsahu vývoj, zkoušky a přípravu sériové výroby letecké techniky a stabilní velikost těchto týmů omezují na minimum. Na druhou stranu pak v době vývoje a přípravy sériové výroby nového, nebo dnes už i podstatněji modifikovaného výrobku, potřebují tyto týmy posílit na mnohonásobek běžného stavu pomocí outsourcingu inženýrských prací. Prvotním trendem, především z devadesátých let minulého století bylo, že si finální výrobci najímali inženýrské kapacity prostřednictvím engineeringových firem, které měly relativně malý počet stabilních zaměstnanců, fungovaly více méně jako personální agentury a dodávaly externí pracovníky finalistům letecké techniky. Ti tyto externí pracovníky zapojili do svých týmů, na svých pracovištích a přímo je řídili. Jednalo se především o konstruktéry a později i vývojáře v oblasti SW. 12 V uplynulém desetiletí převládl trend zadávat engineeringovým subkontraktorům dílčí, ale ucelené úkoly formou pracovních balíčků (work packages) za fixní cenu. To vedlo k rozvoji engineeringových firem, z nichž největší disponují stovkami až tisíci zaměstnanců a mají často globální působnost, a dále pak k rozvoji poskytování engineeringových služeb leteckými firmami, které samy svůj vývoj zcela zastavily, nebo podstatně omezily. Z dříve převládajících konstrukčních prací, se outsourcing rozšířil na všechny oblasti emginneringu, tedy veškeré výpočty a analýzy, technologie, tvorbu dokumentace, atd., až po outsourcing vedení, plánování a administraci samotných vývojových prací. Z dříve převládající práce přímo na pracovištích zadavatele (on-site) se postupně, i v důsledku rozvoje komunikačních technologií, umožňujících vzdálený přenos a sdílení velkých objemů dat, přesunula většina činností na pracoviště engineeringových subkontraktorů (off-site). Většina zakázek na inženýrské práce je zadávána formou výběrových řízení. Vzhledem k náročnosti a nákladnosti získání oprávnění DOA (Design Organisation Approval) od EASA, resp. FAA, se outsourcing inženýrských prací rozšířil z oblasti vývoje finálních výrobků i do oblasti přestaveb, modernizací a modifikací, řešených formou konstrukčních změn na letecké technice (STC). Pro současný stav outsourcingu inženýrských prací ve světovém letectví je charakteristické, že přes všechny (nemalé) problémy s tím spojené, je většina zakázek přesouvána do Asie, především Indie. Proto tam i přední světové engineeringové firmy zřizují své pobočky. Druhým charakteristickým rysem současné situace je, že finalisté požadují po svých strategických partnerech, kteří jsou obvykle i risk-sharing partnery, kompletní dodávky, tedy od vývoje, průkazu až po sériovou výrobu jim svěřených celků. Na to tito partneři, obvykle zavedení na výrobu z konstrukčních podkladů dodaných od finalistů, nejsou připraveni. Potřeba outsourcingu inženýrských prací se tak přesouvá od finalistů na strategické partnery. Finalisté pak rapidně omezují počet svých přímých engineeringových subkontraktorů na několik málo kvalifikovaných firem. Mění se také skladba typických Work Packages. Zatímco doposud převládaly WP definované pro konkrétní dílčí úkol (např. tvorba digitálního modelu; zpracování výkresové dokumentace; pevnostní výpočet, atd.), do budoucna budou převládat tzv. E2E WP (End-to-End Work Package), tedy WP definované na celý proces vývoje určitého konkrétního výrobku, od jeho specifikace, přes koncepční návrh, analýzy a výpočty, zpracování 3-D digitálního modelu (DMU - Digital Mock-Up) a 2-D výkresové dokumentace, až podporu výroby a instalace.

V ČR, respektive tehdejším Československu se outsourcing inženýrských prací v letectví, pochopitelně ne pod tímto názvem, uplatňoval již od padesátých a šedesátých let minulého století formou půjčování konstruktérů (tzv. krajánků) mezi jednotlivými leteckými firmami na pokrytí kapacitních špiček vývojových prací. V současnosti má největší kapacity (řádově ve statisících konstrukčních hodin ročně) v oblasti engineeringových služeb firma Inter-Informatics, (člen ČTPL), která se vyprofilovala v největšího poskytovatele těchto služeb v ČR. Převážná většina těchto služeb směřuje na export do Evropy, kde je největším partnerem Airbus. Firma patří mezi několik málo poskytovatelů engineeringových služeb v Evropě, kteří mohou uzavírat kontrakty na poskytování inženýrských služeb přímo s Airbusem na základě rámcové smlouvy s EADS. Stejné oprávnění má i vzhledem k Airbus Americas Engineering (AAE) v USA. Jako jediná neněmecká firma dosáhla totoho statusu i u Zodiac Aerospace Sell Cabin Interiors. Firma má i rozsáhlé oprávnění DOA, umožňující jí provádět změny a STC především v oblasti řešení interiérů a souvisejících systémů, což je její doménou, na všech kategoriích letedel a vrtulníků. Dalším významným poskytovatelem inženýrských služeb, i když to není hlavní náplní jeho činnosti, je firma Evektor, která má v této oblasti dlouholeté zkušenosti na domácí i mezinárodní úrovni. Třetím hráčem, který se v poslední době úspěšně zapojil do této oblasti je Aero Vodochody, které spolupracuje na Bombardier CSeries a vývoji transportního letounu Embraer KC-390 a do spolupráce zapojilo i Inter-Informatics a VZLÚ. Tato spolupráce reprezentuje zmíněný současný trend, tedy risk-sharingovou účast na projektu, od vývoje, až po zajištění sériové výroby. 13 Další firmy českého leteckého průmyslu pak nabízejí inženýrské služby spíše jako doplňkové využití svých kapacit, určených primárně pro vlastní potřebu. Novým viditelným trendem je však pronikání inženýrských firem specializovaných dříve na automotive do dalších technických oblastí, včetně letectví, kdy se snaží rozšířením portfolia svých schopností eliminovat rizika spočívající ve vývoji automobilového trhu ovlivněného ekonomickou recesí v Evropě v posledním období (u nás např. Beko, Auffer). III. Budoucí výrobní programy III. 1. Finální výrobky - letouny Zapojení do evropského programu- letoun pro 50-80 cestujících, vytvoření mezinárodního konsorcia, byl definován projekt HELENA (Highly Environmental Low Emission Next generation Aircraft) a vytvořeno konsorcium ČR, NSR, Polsko a Rumunsko, projekt je v přípravné fázi, průmyslovým leadrem je Aircraft Industries-Kunovice. Vývoj nového letounu kategorie L410- do 19 cestujících, zatím pokrývá tuto potřebu projekt MOSTA. Vývoj verzí letounu EV-55 Vývoj nových sportovních letounů, tuto kategorii pokrývají členové ČTPL: Evektor, Czech Sport Aircraft a Jihlavan Airplanes.

III. 2. Motory: Nové motory pro letouny do 19 pasažérů v současné době řeší tuto problematiku též evropský projekt ESPOSA (Efficient Systems and PrOpulsion for Small Aircraft). V ČR jsou dva výrobci, vyvíjející turbínové motory pro tuto kategorii. GEAC nabízí turbovrtulové motory ve třech variantách a to H75, H80 a H85, čísla mají význam výkonu těchto motorů (750, 800 a 850k). Popis viz výše. Modernizované motory mají parametry, které umožňují jejich konkurenceschopnost v tomto segmentu nejméně do roku 2025. Kromě soudobých termodynamických parametrů budou motory opatřeny plně číslicovým řídícím systémem FADEC. PBS Velká Bíteš působí v segmentu turbovrtulových motorů do 200 kw. Probíhá rozvoj těchto motorů, jejich vybavení systémem FADEC, který je vyvíjen Jihostrojem + Unisem. Tato kategorie turbovrtulových motorů není na světovém trhu zastoupena, lze očekávat její rozvoj. Motory uvedených kategorií musí být opatřeny moderními vrtulemi (vrtule je podle předpisů samostatný výrobek). V ČR je schopnost vyvinout pro uvedené výkony moderní vrtule, včetně systému řízení, který bude kompatibilní se systémy řízení motorů FADEC. (Firma Avia Propeller). 14 Strategie vývoje těchto nových pohonných jednotek byla již vymezena návrhem evropského projektu v rámci 7FP, ESPOSA. Jde o projekt o uznaných nákladech do 30 MEUR. Řešení projektu probíhá (2011 až 2014). Koordinátorem je společnost PBS Velká Bíteš, administrátorem VZLÚ. dále se účastní řada evropských participantů, včetně ukrajinského výrobce Progres a Motorsič ze Záporoží. Cca 8 M Euro je určeno pro 7 členů platformy. Projekt řeší celkem 39 subjektů z 15 zemí, celková dotace 25 M Euro. Vývoj letounů v kategorii do 19 cestujících může zahrnovat i kategorii Jetů. Prognózy zatím neuvažují s vývojem turbodmychadlových motorů pro tuto kategorii v ČR, neboť v tomto segmentu mají světoví výrobci pohonných jednotek zřetelný náskok. Pokud by došlo k vývoji takového letounu, pak bude pohonná jednotka nakupována. Pro podporu vývoje citovaných kategorií turbínových motorů je rozvíjen výzkum nových koncepcí spalovacích komor pro malé motory. Tento problém zatím není u malých motorů ve světovém měřítku řešen, v ČR již byly položeny solidní základy pro tento výzkum, jehož cílem je opatřit motory diskutované kategorie ekologickými spalovacími komorami, připravit podklady pro vývoj motorů na alternativní paliva včetně vodíkového pohonu. III. 3. Inženýrské služby: Hlavními směry pro rozvoj inženýrských služeb pro následující období jsou: - - Ucelené inženýrské služby pro finalisty a jejich strategické (risk-sharingové) partnery/primární subkontraktory zaměřené na komplexní servis, ve smyslu ucelené zakázky pro konkrétní části, nebo výrobky letecké techniky, ne jen dílčí úkoly, řešící jen určité kroky celého technického procesu. Tedy služby od návrhu, respektive studií proveditelnosti, přes detailní konstrukci, analýzy a výpočty, dokumentaci, až po certifikační podklady.

-- Kombinované inženýrské a dodavatelské služby, tedy výše zmíněné ucelené inženýrské služby pro finalisty a jejich risk-sharingové partnery, kombinované s dodávkami na klíč, buď konkrétních výrobků, nebo technologického (přípravkového) vybavení pro jejich výrobu. -- Ucelené inženýrské služby, obvykle poskytované držiteli EASA DOA (Design Organisation Approval) pro provozovatele letecké techniky (letecké společnosti, soukromé provozovatele, vojenská letectva a speciální letecké útvary) a nebo servisní organizace (MRO), zahrnující inženýrské služby v oblasti modifikací a oprav letecké techniky v uceleném balíku: koncepční návrh, technickou dokumentaci nutnou pro schválení změny nebo opravy podle příslušných předpisů, výrobní dokumentaci instalačního kitu, dokumentaci pro realizaci změny na letecké technice (zástavbovou dokumentaci a Engineering order), změny, respektive doplňky letadlové dokumentace a konečně zajištění vlastní certifikace (malá změna, STC). -- Kombinované inženýrské a dodavatelské služby pro provozovatele letecké techniky a servisní organizace, kombinující inženýrské služby uvedené v předchozím odstavci s dodávkou na klíč instalačního kitu, případně ještě s podporou, respektive dozorem při instalaci. -- Specifickou oblastí jsou inženýrské služby v oblasti leteckého zkušebnictví, poskytované autorizovanými zkušebnami finálním výrobcům letecké techniky, jejich risk-sharingovým partnerům a řešitelům, často nadnárodních experimentálních výzkumných a vývojových programů. Změna koncepce subkontrahování inženýrských služeb směrem k uceleným a kombinovaným dodávkám vede ke zvýšeným nárokům na technickou i organizační úroveň dodavatelů inženýrských služeb a zvyšuje jejich zodpovědnost, neboť inženýrské služby přestávají být dílčím krokem, za jehož správnost a implementaci přebírá odpovědnost jejich objednatel. Dodavatelé inženýrských služeb se tak stávají rovnocennými partnery jejich objednatelů, se stejnou a často ve specifických oblastech dokonce vyšší požadovanou technickou úrovní a stejnou mírou odpovědnosti, pouze však na úžeji vymezeném prostoru dílčích aplikací. 15 III. 4. Programy oprav a údržby: Programy údržby a oprav jsou nedílnou součástí aktivit výrobců, kteří provádí opravy a modernizaci svých výrobků, čímž garantují zákazníkům trvalou péči jejich letadla. Ve vojenské oblasti jsou nezanedbatelné aktivity LOM Praha v oblastech: -- optimalizace avionických systémů a agregátů vrtulníkové techniky -- zvyšování odolnosti transportních vrtulníků v rámci boje proti terorizmu a při provozování v nebezpečných oblastech -- optimalizace oprav a údržby letecké techniky v extrémních podmínkách -- Dále aktivity Aera Vodochody a Aircraft Industries při modernizaci opravách flotily L39 III. 5. Bezpilotní prostředky: Dne 8.4.2010 byla ustavena v rámci VTR pracovní skupina pro UAS. Členové UAS: VUT Brno, VZLÚ, Evektor, LOM, Jihostroj, Jihlavan, Unis, Inter- Informatics, Mesit, PBS.

16 Hlavní cíle pracovní skupiny pro nejbližší období: 1. Naformulovat hlavní směry činnosti pracovní skupiny pro UAV tak, aby je bylo možné publikovat směrem k civilním a vojenským institucím v ČR a odpovídajícím institucím v zahraničí (především v rámci EU). 2. Zapojit se aktivně do tvorby platné legislativy pro provoz bezpilotních prostředků v řízeném vzdušném prostoru ČR. 3. Plní: určení členové ALV Termín: průběžně v závislosti na jednání mezirezortní komise 4. Zajistit účast členů pracovní skupiny pro UAV při ALV na konferencích a výstavách UV EURO- PE. V rámci konference vystoupit s krátkým příspěvkem představujícím schopnosti ČR v oblasti UAS s důrazem na technické a technologické možnosti členů pracovní skupiny. 5. Vypracovat podmínky pro zapojení se do plnění vhodného grantu, řešeného v rámci EU v oblasti UAS, který by byl obsahově odpovídající složení příslušníků pracovní skupiny pro UAV. 6. Vyhledat vhodné uplatnění v oblasti UAS u potenciálních zákazníků z domácího prostředí se snahou o vývoj bezpilotního prostředku pro optický průzkum, jiné druhy vzdušného průzkumu nebo jako terč. Provádět jednání s odpovídajícími funkcionáři zainteresovaných ministerstev (MO ČR, MV ČR, MŽP ČR). 7. Plní: určení členové pracovní skupiny Termín: průběžně III. 6. Kosmické programy - pracovní skupina SPACE: V rámci VTR ustavena pracovní skupina pro SPACE. Členové skupiny jsou: VZLÚ, SERENUM, Inter- -Informatics, MESIT, UNIS, VUT Brno. Pro umožnění přístupu VZLÚ ke komerčním projektům z této oblasti a jednodušší účasti v různých tendrech založil VZLÚ dceřinou společnost SERENUM, a.s. jejíž hlavní aktivitou bude kosmický výzkum a to jak v terrestiálním tak v kosmickém segmentu. Definice cíle skupiny: Vnější Identifikace, zjištění záměrů a potřeb a navázání vhodné formy trvalé spolupráce s evropskými firmami a institucemi aktivními v oblasti SPACE a s českými subjekty a institucemi aktivními v oblasti SPACE. Vnitřní - - Identifikace vhodných oblastí jimiž by se měla pracovní skupina zabývat z pohledu praktické využitelnosti pro členy ALV. - - Identifikace vhodných technických řešení použitelných pro aktivity v oblasti SPACE jimiž by se měla pracovní skupina zabývat. - - Posouzení zapojení pracovní skupiny jako celku do vhodného SPACE projektu/projektů na národní, nebo mezinárodní úrovni

Předávání informací: -- Vytvoření systému předávání informací na úrovni pracovní skupiny a ALV. -- Koordinace pasivní a aktivní účasti pracovní skupiny, nebo jejích členů, na konferencích, výstavách a podobných akcích z oblasti SPACE. Předávání informací: Základní specifikace a upřesnění podmínek vhodných finančních zdrojů pro SPACE (typ programu, rozpočet, podmínky, způsob financování, atd.): ČR: TAČR, MV, MŠMT EU: 7.FP se zaměřením na space ESA: Povinné a Volitelné programy, Tendry ESA Task Force ESO, ISRO, JAXA, (Rusko) Komerční zakázky (ASTRIUM, apod.) Ostatní: Získávání informací z konferencí, seminářů, workshopů atd. Definování způsobu prezentace portfolia ALV-space Způsob distribuce získaných informací Návrh způsobu komunikace (spolupráce) s jinými subjekty/asociacemi. Český kosmický průmysl je reprezentován v současné době tzv. Trojkoalicí (ALV, SDT, CSA) Prezentovat se ČKK (uvedení např. na jejich webové stránky), udržování kontaktů Příprava zájmu o ESA Volitelné programy (mění se 1/3 roky) Vytvoření kontaktů přispěvovatelů do ESA (MŠMT, MD, MPO) 17 III. 7. Vojenské programy, (letouny, vrtulníky, bezpilotní prostředky): Podrobnější participace na programech souvisejících s budoucím vojenským letectvem EU bude řešena až na základě aplikace studie FAS in Europe, ALV/ČTPL byla zastoupena ve skupině podniků, (států), které vyhrály tendr na tuto studii vyhlášený EDA. IV. Výzkum a vývoj nutný k dosažení cílů stanovených v SVA: Pro zajištění konkurenceschopnosti našich výrobků a dosažení cílů, stanovených ve Strategické Výzkumné Agendě (SVA), potvrzených v aktualizaci tohoto dokumentu, která navazuje na evropský dokument SRIA, je třeba zajistit celu řadu dílčích konkrétních výzkumných a vývojových úkolů. Aktualizované evropské cíle jsou nejnověji vytýčené v dokumentech ACARE a připravovaných programech JTI CleanSky a HORIZON H2020. Z hlediska účasti členů platformy v programu H2020 je mimořádně důležitý návrh programu JTI CleanSky 2 (CS2), kde se předpokládá zahájení v roce 2014 s dobou trvání minimálně pět let (2020+), (návrh je z června 2012). Program CS2 začíná připravovat skupina vedoucích firem

evropského leteckého průmyslu v rámci programu H2020. ČTPL má v této skupině svého zástupce a pracovníci z výzkumné i průmyslové sféry se aktivně zúčastňují probíhajících jednání o konkrétních projektech.cíle tohoto programu jsou charakterizované vlastnostmi příštích letadel: Nízké emise, nižší hluk, vysoká efektivita a očekávanými schopnostmi leteckého průmyslu: Trvalá konkurenceschopnost a zaručená zaměstnanost. Cílem je zajištění vedoucí úlohy, evropského letectví, která bude spočívat v existenci konkurenceschopných dodavatelských řetězců včetně univerzit, výzkumu a malých a středních podniků. Výsledky výzkumných a vývojových aktivit by měly být ve vyšší vývojové fázi tzv. Technology Readinesslevel TRL6/7, tj. až do stádia demonstrátoru či prototypu. Nicméně i nižší TRL 4-5 v podobě výzkumných úkolů je možné v JTI řešit. 18 Přehled projektů, jejichž realizace již započala, nebo byly přihlášeny do běžícího programu ALFA 3 v roce 2012 a které jsou již v etapě podrobnějšího plánování je pak obsažen v příloze č.1. Mezinárodní projekty, schválené a zahájené v roce 2012 a 2013 jsou uvedeny v příloze č.2. Obecnější témata budoucích projektů jsou obsažena v příloze č.3 tohoto dokumentu. Tato příloha je v postatě totožná s přílohou č.3 původního IP, témata výzkumu a vývoje se nezměnila, potřeba projektů je trvalá. Základní vědní discipliny, stejně tak jako modernizace technologií jsou trvalými úkoly. Pro zachování kontinuity IAP a původní verze IP jsme ponechali označení zdroje financování projektů, i když v ČR došlo k citelnému úbytku zdrojů. Nedošlo k předpokládanému posílení TA ČR, které mělo nahradit programy MPO, zbývají tedy především zdroje EU a pak vlastní zdroje firem. Tato situace může ovlivnit zejména zahajování projektů a pak jejich rozsah, což v konečném důsledku povede ke snížení konkurenceschopnosti členských firem. V. Postup realizace: Pro postupnou realizaci cílů stanovených v SVA byla přijata následující opatření a úkoly, mezi které patří zejména: 1. Politická podpora naplňování SVA(dále jen Strategie) na úrovni ČR a) Projednávání těchto dokumentů s relevantními zástupci MPO (průmyslový pohled), MŠMT a MD, (pohled vzdělávací, výzkumný a v kontextu s programy EU a infrastrukturou pro výzkum a vývoj). o: Prezident + Viceprezidenti / T: průběžně jako trvalá činnost b) Získávání politické podpory pro Strategii a další rozvoj leteckého a kosmického průmyslu v ČR v kontextu podpory EU. o: Prezident + Viceprezidenti / T: průběžně. c) Prezentace Strategie a získávání politické podpory pro Strategii ze strany regionů. o: Vybraní členové Představenstva + relevantní členové ve vztahu k regionu / T: průběžně

2. Politická podpora naplňování SVA(dále jen Strategie) na úrovni ČR a) Prosazování cílů Strategie (jejich zahrnutí do cílů různých strategií na úrovni EU) a hlídání kompatibility Strategie s dokumenty ACARE (SRIA), H2020 a CS2. o: Zástupce ALV v ACARE / T: průběžně. b) Prosazování cílů Strategie ve vztahu k leteckému a kosmickému průmyslu EU na platformě ASD (akceptace role leteckého průmyslu ČR a zahrnutí cílů strategie do cílů ASD na úrovni EU) O: Zástupci ALV v ASD / T: průběžně. c) spolu s partnery z nových členských zemí formovat skupinu pro General Aviation v ASD.. o: Představenstvo a vybraní zástupci ALV / T: průběžně. d) Zajištění dlouhodobého kontaktu s českými zástupci ve skupině pro letectví Evropského parlamentu. o: Prezident + Viceprezidenti / T: průběžně. 19 3. Projektová podpora naplňování strategie na úrovni ČR a) Sledování a šíření informací z oblasti státní podpory výzkumu, vývoje a inovací pro letectví a kosmonautiku. o: Určený zástupce ALV / T: průběžně. b) Formování společných projektových konsorcií a příprava projektů naplňujících Strategii. o: jednotliví členové ALV/ T: průběžně. c) Zajišťování projektové podpory informačních zdrojů (např. OKO LKV, normy, Letecký zpravodaj, zahraniční časopisy apod.). o: představenstvo/ T: průběžně. 4. Projektová podpora naplňování strategie na úrovni EU a) Zajišťování prosazování cílů Strategie do Workprogramů RP EU. o: Zástupce ALV v programovém výboru / T: průběžně. b) Zajišťování a šíření informací z oblasti RP EU se zaměřením na letectví.

o: VZLÚ / T: průběžně. c) Zapojování se členů ALV do projektových konsorcií RP EU. o: jednotliví členové ALV/ T: průběžně. d) Příprava vlastních projektů RP EU k naplnění integrálních částí Strategie. o: vybraní členové ALV/ T: průběžně. e) Podměty k přípravě programu HORIZON 2020 (prostřednictvím ASD a CS2). o: Zástupci ČTPL/ALV v CS2: do konce 2014. 5. Komunikační a propagační podpora naplňování strategie a) Prezentace zjednodušené formy Strategie a dále jejího naplňování v časopise Ekonom a Technický týdeník. o:představenstvo / T: první část do konce roku 2013 a pak každý rok review. 20 b) Prezentace Strategie a jejího naplňování v časopise Flight International. o:představenstvo / T: první část do konce roku 2013 a pak každé dva roky review. c) Prezentace Strategie a jejího naplňování na úrovni Podvýboru pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. o:představenstvo / T: dle možností jednání podvýboru každé dva roky review. d) Prezentace Strategie a jejího naplňování ve veřejné sekci internetových stránek ALV. o:představenstvo / T: každý rok review. e) Ve spolupráci s Czechinvest a MPO prezentovat Strategii a její naplňování při státem organizovaných podnikatelských misích. o:představenstvo / T: dle možností misí. 6. Podpora naplňování Strategie na úrovni ALV 6.1. Zařadit téma Strategie a jejího naplňování min. 1x za ½ roku na jednání VTR.

O: Předseda VTR / T: průběžně. 6.2. Zařadit téma Strategie a jejího naplňování min. 1x za ½ roku na jednání Představenstva a Dozorčí rady. O: Výkonný ředitel ALV / T: průběžně. 6.3. Organizovat semináře, workshopy a odborné konference v oblasti nových materiálů, technologií a jednotlivých disciplinách výzkumu a vývoje v oblasti letectví a kosmonautiky. 6.4. Udržovat kontakty s evropskou technologickou platformou, zajistit aktivní činnost našich zástupců v odborných skupinách a sekcích ASD, ACARE, IMG-4, EREA a dalších evropských strukturách s cíle hájit prosazovat zájmy našich podniků a realizovat cíle definované v SVA. 6.5. Propagovat český letecký průmysl, výsledky jeho výzkumu a vývoje na výstavách a veletrzích. Organizovat společné expozice pro podniky ALV/ČTPL. Spolupracovat s Czechtrade a Czechinvest a MPO při organizaci a podpoře těchto akcí. 6.6. Propagovat výsledky výzkumu a vývoje, vydávat odborný časopis Aerospace Proceedings a to min. 1 výtisk za rok. 6.7. Informovat jak laickou, tak odbornou veřejnost a členy ČTPL/ALV na webových stránkách o novinkách,událostech a činnosti jednotlivých orgánů a odborných sekcí ALV/ČTPL. 6.8. Intenzivně spolupracovat s Oborovou kontaktní organizací při přípravě, a podpoře jednotlivých úkolů VaV v rámci RP EU i úkolů dotovaných ze zdrojů ČR. 6.9. Spolupracovat se společností SERENUM při hledání cest k většímu zapojení podniků do programů ESA. 6.10. Podporovat a propagovat zvýšení prestiže zaměstnání v leteckém a kosmickém průmyslu, podporovat systém vzdělávání a výchovy pracovníků pro letecký a kosmický průmysl. 21

VI. Závěr: Aktualizace Implementačního plánu (IAP) vychází z IP z roku 2011 a aktualizované Strategické Výzkumné Agendy Českého leteckého a kosmického průmyslu. Dokument byl podroben oponentuře všech členů ČTPL a představenstva ALV. Připomínky byly zapracovány. Implementační akční plán reaguje na situaci v Českém leteckém průmyslu v r. 2013 a na evropské aktivity při přípravě programu H2020. Plán práce ČTPL II předpokládá další aktualizaci těchto základních dokumentů ve třetí etapě ke koci roku 2014. V Praze 26.2.2013 22 Literatura [1] Strategic Research Agenda 2, ACARE, October 2004 [2] Aerospace Forecast FY 2006-2017, FAA, 2006 [3] Global Market Forecast 2006-2025, Airbus Industrie, December 2006 [4] Facts and Figures, ASD, 2004-2011 [5] ASD Yearbook, 2005 [6] Firemní zdroje [7] Periodika: Defense News, Flight International, Aviation Week, Military Procurement International, Military Technology. [8] Strategie rozvoje českého leteckého průmyslu - listopad 2007 [9] Strategická výzkumná agenda českého leteckého a kosmického průmyslu do roku 2025, ČTPL 2009 [10] Strategic Research and Innovation Agenda, ACARE, September 2012

Seznam použitých zkratek ALV ČR ASD ASŘ ATM AVSL CAN CEP CESAR CFD CLKV CO 2 COTS CS-23 ČR ČSA ČTPL ČVUT DOA EADS EASA EHA ELA EMA ERP ESA EU FAA FADEC FSI FSW GA GAP GDP GE HDP HW ILP JAR JSF Asociace leteckých výrobců České republiky AeroSpace and Defence Industries Association of Europe Automatizované systémy řízení Air Traffic Management Asociace výrobců sportovních letadel Controller Area Network Centrální databáze projektů Cost Effective Small Aircraft, integrovaný evropský projekt Computational Fluid Dynamics Centrum leteckého a kosmického výzkumu kysličník uhličitý Commercial Off-the-Shelf Certification Specifications for Normal, Utility, Aerobatic and Commuter Category Aeroplanes Česká republika Československé aerolinie, České aerolinie Česká technologická platforma pro letectví a kosmonautiku České vysoké učení technické Design Organisation Approval European Aeronautic Defence and Space Company European Aviation Safety Agency Electro-Hydraulic Actuator European Light Aircraft Electro-Mechanical Actuator Enterprise Resource Planning European Space Agency European Union, Evropská unie Federal Aviation Administratio(USA) Full Authority Digital Engine Control Fakulta strojního inženýrství Friction Stir Welding General Aviation General Aviation Propulsion Gross domestic product General Electric Hrubý domácí produkt Hardware Industrial Launch of the Program Joint Aviation Requirements Joint Strike Fighter 23

Seznam použitých zkratek (pokračování) 24 LAA Letecká amatérská asociace LOM Letecké opravny Malešice LSA Light Sport Aircraft MDL Malý dopravní letoun MFD Multifunkční displej MIL-STD Military Standard, vojenské normy (USA) MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky MRO Maintenance, Repair and Overhaul MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky NADCAP National Aerospace and Defence Contractors Accreditation NASA National Aeronautics and Space Administration (USA) NATO North Atlantic Treaty Organization, Severatlantická aliance NOx Kysličníky dusíku OEM Original Equipment Manufacturer PBS První brněnská strojírna R&D Research and Development RP7 EU 7. rámcový program Evropské unie RTM Resin Transfer Molding RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci ŘLP Řízení letového provozu SAM Systém avionických modulů SME Small and Medium Enterprise SRA Strategic Research Agenda SVA Strategická výzkumná agenda SVUM Státní výzkumný ústav materiálu SW Software TJ Turbojet TP Turboprop UAV Unmanned Aerial Vehicle, bezpilotní prostředek UL Ultra Light, ultralehký letoun USA United States of America, Spojené státy americké VaV Výzkum a vývoj VLJ Very Light Jet VŠ/SŠ Vysoké školy, střední školy VUT Vysoké učení technické VZLÚ Výzkumný a zkušební letecký ústav

Příloha 1 Aktualizovaný Implementační akční plán ČTPL II Podrobná specifikace aktuálních projektů Obsah: 1. Projekty, úspěšné v programu TA ČR, ALFA 3 1.1. Přehled projektů schválených k podpoře v programu ALFA 3 1.2. Přehled doporučených projektů, které nebyly schváleny k podpoře z důvodu nedostatku prostředků v programu ALFA 3 2. Podrobná specifikace aktuálních projektů 2.1. Projekty přihlášené v programu ALFA 3 2.2. Projekty neumístěné v konkrétním programu 25

1. Projekty, úspěšné v programu TA ČR, ALFA 3 V projektech programu ALFA se v roli příjemců, případně spolupříjemců angažovali členové ALV/ČTPL v roce 2012 celkem ve 26 projektech. Z hlediska formální správnosti bylo úspěšných 100%, doporučeno k realizaci bylo 20 projektů tj. úspěšnost 77%, z toho schválených k podpoře bylo 11 projektů, tj. 42%, které reprezentují v uznaných nákladech 287 mil.kč. Doporučené, ale nepodpořené projekty pak reprezentují 191 mil.kč v uznaných nákladech. Realizace nepodpořených a i zamítnutých projektů proběhne, byť ve zmenšeném rozsahu, z vlastních prostředků uchazečů, případně z jiných zdrojů, které v tomto okamžiku nelze definovat, neboť se jedná o potřebné výzkumné a vývojové práce, které musí být tak jako tak řešeny. Pokud se nenalezne externí zdroj financování této činnosti, dojde většinou k prodloužení doby řešení, případně k odložení na pozdější dobu. 1.1. Přehled projektů schválených k podpoře v programu ALFA 3: číslo projektu příjemce čtpl a alv spolupříjemci ostatní TA03010025 SVUM, a.s. Žďas, a.s. TA03020512 SVUM, a.s ČEZ a.s. TA03030465 TA03010209 TA3011329 CZ Loko Nymburk Letov letecká výroba VZLÚ VZLÚ akronym projektu Lokomotivní celky název projektu Optimalizace výroby a svařování odlitků z pokrokových Cr ocelí Vývoj sondy pro kontinuální měření rosného bodu spalin v energetických kotlích způsobilé náklady / tis.kč/ 15 065 8 350 Lokomotivní kabiny 41 317 VZLÚ Termoplastické kompozity 33 835 5M, TTS, Inovative Sensor Technologie TA03010893 TopTec VZLÚ Meopta TA03010844 CSA Czech Airlines Technics VZLÚ, ČVUT, Pragochema TA3011285 VZLÚ PBS, VUT VŠCHT TX100 TA03031548 LOM Praha Honeywell Univerzita Pardubice HELPER Ověření kosmických výrobků a technologií na nanosatelitu VZLUSAT Vývoj měřidla pro asférické a freeform optické plochy Vývoj technologií povrchových úprav nízkou mírou navodíkování Vývoj spalovacího systému malého leteckého turbínového motoru na alternativní paliva Systém pro zvýšení bezpečnosti vrtulníku při přístání a vzletu v neznámém terénu 9 850 15 757 21 984 18 948 31 500 TA03030674 Honeywell ZU Plzeň AHRS Referenční systém polohy letadla 28 900 TA03010140 Honeywell International s.r.o. Aircraft Industries a.s., MESIT přístroje spol. s r.o., Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. * Poznámka: Žlutě označení členové ČTPL/ALV Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava IT4Innovations SIGMA Integrace SHM do systému zajištění pokračující letové způsobilosti malého dopravního letounu CELKEM ZPŮS. NÁKLADY. 62 142 287 648

1.2. Přehled doporučených projektů, které nebyly schváleny k podpoře z důvodu nedostatku prostředků v programu ALFA 3: číslo projektu příjemce čtpl a alv spolupříjemci ostatní akronym projektu název projektu způsobilé náklady / tis.kč/ TA03020258 SVUM, a.s. TA03011055 SVUM, a.s. ČVUT TA03020503 SVUM, a.s UJP Praha, VŠCHT Praha J.Jindra s.r.o. ČEZ, a.s., ENGO servis OXYFUEL TA03020888 VZLÚ PBS TUDOR TA03010958 Aleš Křemen TA03010831 EVEKTOR VUT Brno TA03010733 TA03010141 TA03021143 Honeywell VUT STI Vítkovice Power Ingeneering Materiálové řešení moderních kotlů Výzkum a vývoj zápustk. Kování spec.slitin Řešení problematiky zanášení teplosměnných ploch při spalování biomasy Vývoj efektivní radiálně-axiální turbíny turbodmychadla 25 813 12 100 26 140 15 030 VZLÚ BLADE kompozitní vrtule 16 734 Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o., Honeywell International s.r.o. SVÚM, a.s. * Poznámka: Žlutě označení členové ČTPL/ALV UVEE FEKT UTIA AV ČR Sulzer Metco AG SEEIF Ceramic LION ICGP VC-TBC Výzkum a vývoj univerzálního systému lithiových akumulátorových packů, Inkrementálně certifikovatelný GNSS přijímač Výzkum a vývoj technologie výroby termálních bariér s vertikálními trhlinami Výzkum a vývoj zaměřený na provozní ověření vysokoteplotního přehříváku páry na kotli pro spalování komunálních odpadů CELKEM ZPŮS. NÁKLADY. 15 260 26 500 17 000 36 419 190 996

2. Podrobná specifikace aktuálních projektů 2.1. Projekty přihlášené v programu ALFA 3: 2. Podrobná specifikace aktuálních projektů V prvním řádku vpravo: N - nedoporučen, D - doporučen, R - v realizaci 2.1. Projekty přihlášené v programu ALFA 3: V prvním řádku vpravo: N- nedoporučen, D-doporučen, R- v realizaci Program: alfa Číslo Projektu ČTPL: TP001 Číslo: Ta03010009 N NÁZEV PROJEKTU: Vývoj systému pro monitorování a prevenci korozně rizikových stavů při provozu malých kotlů na alternativní tuhá paliva Anotace projektu: Dominantním korozním problémem u menších domácích a provozních kotlů je kondenzace agresivních roztoků ze spalin, které vede k poškození kovových částí kotle. Ke kondenzaci dochází pod teplotou rosného bodu spalin, která je dána v tomto případě hlavně složením spalin tj. složením paliva. Cílem projektu bude zmapovat provozní podmínky kotlů vedoucí ke kondenzaci kyselin. Pro tento účel bude vyvinut monitorovací systém, který umožní v budoucnu přímou kontrolu provozních parametrů kotle. Cíl projektu: Cílem projektu je vyvinout a odzkoušet monitorovací systém pro detekci vzniku kondenzátu v kotli pro předcházení korozně rizikových stavů. Nedílnou součástí tohoto cíle je dlouhodobé provozní odzkoušení systému spolu s vyhodnocením reálných dopadů na konstrukci kotle. Systém bude použit pro zmapování potenciálně rizikových situací během různých provozních režimů a při změnách paliv. Na základě zjištěných poznatků budou ověřeny možnosti předcházení kritických stavů modifikacemi technických a provozních faktorů (např. volba paliva, dávkování paliva, zapojení do otopného systému s akumulační nádrží, regulace teploty vratné vody, konstrukční úpravy atd.). Očekávané výsledky: X jiné, F - Výsledky s právní ochranou - užitný vzor, průmyslový vzor, X jiné, G - technicky realizované výsledky - prototyp, funkční vzorek Realizátor: SVÚM a.s. Spolupracující subjekty: ZK Design a.s., VŠCHT Praha Předpokládaný zdroj financování: dotace + vlastní zdroje Doba řešení: od 01/2013 do Náklady celkem: (tis.kč) 23866 12/2016 Název Doba řešení Náklady po 1. Vývoj senzorů, rozbor paliv a sestavení provozní jednotky 2. Sestavení laboratorní jednotky, laboratorní ověření senzorů, zmapování spalovacího procesu 3. Činnost provozní spalovací jednotky se senzory, vývoj navazující regulace, vyhodnocení korozního napadení 4. Ověření možností regulace v dlouhodobém provozu na provozním spalovacím zařízení, ověření vlivu různých paliv, celkové vyhodnocení etapách 1/2013 12/2013 5763 1/2014 12/2014 1/2014 12/2015 1/2015 12/2016 7156 6172 4775 Nízkoteplotní koroze je dlouhodobý problém ocelových svařovanýh kotlů na tuhá paliva. V dnešní době při požadavcích snížení emisních faktorů je požadavkem automatizace procesu spalování. V souvislosti s požadavky na regulaci výkonu od 30% do 100% se u např. konkrétního kotle VOLLCANO 20 jedná o regulaci od 4,5kW do 18kW maxima. Při minimálních výkonech může docházet právě ke vzniku nízkoteplotní koroze a tím ke zkrácení životnosti kotle, která je v dnešní době požadována i s ohledem na dotační politiku Moravskoslezského kraje na min. 15 let. Naši představou je zahrnout výsledky výzkumu do řídící jednotky, která by hlídala, regulovala a tím eliminovala vznik této nízkoteplotní koroze a prodloužila životnost kotle o minimálně 5 let.

Program: alfa Číslo Projektu ČTPL: TP002 Číslo: Ta3010958 NÁZEV PROJEKTU Kompozitní letecká vrtule vyrobená pokročilou infuzní technologií D Anotace projektu: Vývoj letecké vrtule s kompozitními listy vyráběnými progresivní infuzní technologií. Cílem je zajistit vyjmutí hotového listu z formy včetně konečné povrchové úpravy a ochrany náběžné hrany proti otěru (tzv. kování). Eliminací lakovacích operací a lepení na hotovém povrchu je možno předpokládat snížení výrobních nákladů v řádu 20 až 25% při dosažení výrazně vyšší kvality povrchu kompozitu. Výstupem projektu bude progresivní technologie výroby uplatněná v produkci uchazeče. Protože technologie kompozitní výroby je úzce svázána s konkrétními konstrukčními řešeními, budou současně navržena řešení důležitých konstrukčních uzlů vrtulových listů. Správnost řešení bude prověřena na funkčních vzorech a v závěru projektu jsou předpokládány výroba a zkoušky prototypu vrtule pro zavedení do výroby u uchazeče. Cíl projektu: Cílem projektu je prototyp vrtule s kompozitními listy vyrobenými infuzní technologií. K výrobě listů bude vyvinuta modifikace infuzní technologie, která umožní rozložit proces výroby do dvou kroků: Infuze a vytvrzení základní nosné kompozitní konstrukce, kterou bude možno podrobit kontrolním operacím včetně vizuální. V druhém kroku bude provedena infuze pojiva do mezivrstvy mezi základní konstrukcí a povrchovou pryskyřicí. V tomto kroku bude rovněž aplikována kovová ochrana náběžné hrany. V průběhu prvního roku řešení budou realizovány technologické zkoušky, na základě kterých bude proveden návrh funkčních vzorů modelových vrtulových listů pro ověření technologie. V průběhu druhého roku řešení bude proveden návrh prototypu vrtule s kompozitními listy vyrobitelnými uvažovanou technologií. Současně proběhne výroba potřebných přípravků (formy, montážní, měřící a zkušební přípravky) a bude zahájena výroba prototypových listů a jejich uzlů. V třetím, závěrečném roce, proběhnou zkoušky ověřující plnění podmínek stavebních předpisů a případné korekce konstrukčních a technologických řešení. U originálních výsledků budou provedeny patřičné kroky pro zajištění práv k průmyslovému vlastnictví. Očekávané výsledky: Uložení vrtulového listu Funkční vzory vrtulových listů Progresivní infuzní technologie výroby vrtulových listů Prototyp vrtule s kompozitními listy vyrobenými infuzní technologií Realizátor: Aleš Křemen Spolupracující subjekty: Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. Předpokládaný zdroj financování: TAČR Doba řešení: 01/2013-12/2015 Náklady celkem: 16 734 (tis.kč) Název Doba řešení Náklady po etapách 1. Konstrukční a technologické principy 2. Konstrukční uzly 3. Prototyp 2013 2014 2015 4 647 000,- 6 735 000,- 5 352 000,- Základním přínosem projektu je zavedení progresivní infuzní technologie výroby kompozitních vrtulových listů, které umožní aplikaci na celé předpokládané škále výkonů motorů (řádově od 30 do 400 kw). Budou připravena vhodná řešení typických konstrukčních uzlů kompozitních vrtulí Aleše Křemena a budou vytvořeny podmínky pro snazší vstup na světový trh vrtulemi plnícími požadavky stavebního předpisu EASA CS-P, Experimental i UL. Zároveň v nižších výkonových třídách budou vytvořeny podmínky pro výrobu kvalitních kompozitních listů, u kterých budou eliminovány náklady související s lakovacími operacemi. Tedy je opět počítáno s upevněním postavení na evropském a světovém trhu. Zavedení nových technologií a zároveň rozšíření výrobního programu o nové vrtule povede k vytvoření nových pracovních míst v samotné výrobě ale i v servisu. V roce 2016 je plánováno pouze minimální uplatnění výsledků, protože pro všechny uvažované typy vrtulí bude třeba nejprve vybudovat přípravkovou vybavenost. Pouze u nejjednodušších vrtulí pro ultralehká letadla je očekáván první prodej nových kompozitních listů náhradou za stávající produkci vyráběnou kontaktní laminací. Plné komerční využití výsledků je předpokládáno až od roku 2017. Takto je i plánováno konečné uplatnění v popisu dílčích cílů vzniklých v jednotlivých obdobích. Tržby 2016 400tis. Kč 2017 1 000tis. Kč 2018 5 500tis. Kč