MŮJ OBOR Když jsem byla malá, chtěla jsem být snad vším, čím bych jen mohla. Chtěla jsem být třeba uklizečkou, popelářkou, veterinářkou, kadeřnicí, květinářkou, ale i kuchařkou a cukrářkou. Obor cukrářky jsem si nakonec vybrala proto, že se mi líbilo, jak cukráři vyrábějí pěkné zákusky a dorty. Tak jsem to chtěla dělat též. Zuzana Kalová, PV 1 Čím jsem chtěl být a proč jsem si vybral obor Potravinářské práce Vyučil jsem se už kuchařem v Olešnici a zvažoval jsem, co dál. Protože jsem si chtěl prodloužit školní léta, přemýšlel jsem o oboru pekař nebo pečovatel. Pekař mě ale lákal více, tak jsem si vybral k vyučení obor pekař v Brně na Lomené. Pekařina pro mě byla jasná volba. Už jako menší jsem miloval chleba, který moje maminka dodnes peče v domácí pekárně značky Eta. Ještě když jsme neměli pekárnu, kupovali jsme chleba z obchodu. Ten se ale maminčinu chlebu nemohl rovnat. Proto se chci stát pekařem, abych mohl péct chleba, který by chutnal jako od maminky. Samozřejmě teď nepečeme jenom chleba, ale také pečeme koláče, vánočky, makovky, pizza rohlíky, anglické rohlíky a spoustu dalších dobrot. Do Brna jsem chtěl jít také nasbírat nové zkušenosti a poznat více samotné město Brno. Martin Horák, PP 1 A je to tady! I mě potkala tato otázka! Asi jako první mě tak trošku legračně napadá fráze z jedné písničky chtěl bych být medvídkem". Ale teď vážně, je čas se zamyslet nad tím, čím jsem opravdu chtěla být. 8
Bohužel jsem nebyla jako každá holčička ve školce, která si hraje s panenkami, s pokladnou nebo kuchyňkou, ale bavilo mě hrát si s kluky, třeba stavět autodráhy nebo hrady, kopat tunely v písku. A tak, co si pak vybrat? Postupem času však tohoto hraní ubývalo a hry byly zaměňovány za trochu jiné, smysluplnější a praktické. Začala jsem se více koukat kolem sebe. Viděla jsem při práci prodavačky, kuchařky, pekařky, cukrářky při výrobě dortů a říkala jsem si: To bych mohla také dělat!" Dětských snů bylo mnoho, ale místo nich přišla realita. Nyní přišly na řadu také otázky typu, zda je to opravdu to, čím bych se chtěla zabývat po zbytek celého života. A bude mě tato práce bavit, uživí mě to? Odpověď přinese až čas, ale stejně se musím vydat na cestu životem. Volba povolání je velmi těžká. Vím ale, že moji nejbližší budou za mnou vždy stát a budou se mi snažit jakkoli pomoci. Byla jsem tehdy v deváté třídě a musela jsem se rozhodnout. Škola, kterou jsem si vybrala, mi dá tolik zkušeností a praxe, že se dokážu zabývat daným oborem. Baví mě vaření, pečení, zdobení. Každé povolání má svůj smysl. Já se řídím rčením: Bez práce nejsou koláče". Důležité pro mne je, aby mě mé povolání bavilo natolik a byla v něm téměř stoprocentní. Miroslava Hrčková, PV 1 Proč chci být kuchařem Jako každý, kdo vychází ze základní školy, neměl jsem úplně jasno, čím chci být. Po necelém jednom školním roce jsem vzdal učební obor automechanika a přemýšlel, co dál. V té době jsem hodně pomáhal mamce doma s vařením. To mě bavilo vždycky, a tak jsem se přihlásil na učební obor kuchař. Když jsem poprvé přišel do kuchyně, zjistil jsem, co všechno se budu muset ještě naučit, počínaje pomocnou prácí v kuchyni, jako je čištění, škrábání, loupání a příprava určitých jídel apod. Dále zvládnout přípravu různých omáček, polévek, krájení nudlí. Toto jsou ale jen všeobecné začátky. Myslím si, že správný kuchař by měl mít na pracovišti čistotu. To je základ. A také by měl v první řadě zvládnout recepty kuchyně své země. Důležité je také znát a umět upravit různé druhy masa, zeleniny, předkrmů a správně je dochutit. A už zbývá jenom popřát DOBROU CHUŤ! Teprve potom by se měl snažit získat základy kuchyní i jiných zemí. 9
V dnešní době je moderní vybavení kuchyně samozřejmostí. Ale dobrý kuchař by měl umět udělat třeba bramborové knedlíky i klasickým způsobem uvaření a nastrouhání brambor, mouka, vejce, a ne jenom dělat všechno z prášků. Kuchař by měl také umět podávaný pokrm, hlavně minutky a speciality, naaranžovat na talíř tak, aby každý, kdo si pokrm objedná, jedl už dopředu očima! David Šebera, SUS 1A Když jsem byla malá a chodila do školky, chtěla jsem být paní učitelkou v mateřské školce. Později jsem chtěla být učitelkou ve škole. Líbilo by se mi učit češtinu. Nakonec jsem rozmýšlela, čím mám být, jestli kuchařkou nebo cukrářkou. Protože moje teta peče dobré cukroví a i cukrář pan Jaborník z Blučiny nám upekl několik pěkných dortů, pomohli mi rozhodnout se pro obor Potravinářská výroba. Na naší škole se mi líbí, chtěla bych ji dobře ukončit. Mým velkým přáním je otevřít si někdy v budoucnu svoji vlastní cukrárnu. Budu v ní dělat dorty, zákusky, poháry a rolády. Eva Procházková, PV 1 Čím jsem chtěl být a proč jsem si vybral obor Praktická škola Praktickou školu jsem si vybral, protože se tady mohu naučit různé dovednosti, jako například vaření, práci v dílně, šití, kreslení nebo ovládat počítač. Když budu šikovný, mohu pomáhat doma tátovi nebo mamce. A moje přání, čím jsem chtěl být, se od dětství měnilo. Nejdřív jsem chtěl být popelářem a potom automechanikem, tato práce by mě určitě bavila. Ondřej Slavík, PrŠ 2 Čím jsem chtěla být Když jsem byla malá, chtěla jsem být kadeřnicí nebo zpěvačkou. Postupem času, když jsem chodila do 8. třídy na základní škole a musela jsem se 10
rozhodovat, co chci opravdu jednou dělat, tak jsem přišla na to, že chci pracovat s dětmi a pomáhat lidem. Bylo to přesně to, co mě určitě mělo naplňovat. Tak jsem po základce nastoupila na SZŠ na Jaselské. Byla jsem úplně unešená. Skvělá škola! Navštěvovali jsme Kociánku a podobná zařízení. Opravdu mě to naplňovalo a zjistila jsem, že už nikdy nechci dělat nic jiného. Potom jsem onemocněla a musela jsem ze školy odejít. Po čase jsem začala pracovat v Přerově v LDN. Znovu jsem se ujistila, že práce s lidmi je to, co budu určitě dělat celý život, a tak jsem se přihlásila na obor pečovatelské služby. Splní se mi tak alespoň trochu touha pracovat ve zdravotnictví a s lidmi. Doufám, že se mi to konečně podaří. Kristýna Pavlíková, PS 1 Praktická škola Už odmala jsem vždycky chtěla být veterinářkou. Baví mě starat se o zvířata, hlavně o koně a psy, které mám nejraději. Obor Praktická škola jsem si vybrala, protože jsem chtěla umět více věcí, které se jednou hodí do života. Pavla Bauerová, PrŠ 2 Když jsem byla malá, hrála jsem si se svou sestrou na doktorku a na učitele. 11
S babičkou a s dědou jsme si hráli s balónkem a k tomu hru slovní abecedu. Někdy mě děda vzal na ramena a vozil mě, užili jsme si mnoho legrace. Chodila jsem s nimi i s rodiči na houby. Ráda jsem se dívala na televizi na pořady Božské dorty nebo Báječné dorty a líbilo se mi, jak sladké dobroty vznikaly. Byly moc krásné. K tomu oboru mě stále něco vábilo. Nevěděla jsem, jaký obor si mám vybrat ke studiu, ale když začali dávat pořady o dortech, hned jsem věděla, čím chci být. Rozhodla jsem se být cukrářkou. Nebylo pro mne vůbec lehké vybrat si školu a rozhodnout se, na kterou půjdu. Dnes se učím oboru Potravinářská výroba a bezpečně vím, že jsem si vybrala dobře. Helena Galová, PV 1 Praktická škola Přece proto, abych něčím prošla, vyučila se a mohla do práce. Praktická škola nás učí, jak pracovat, trávit volný čas. Někdy se díváme na pohádky nebo jsme v šicí dílně. Už umím háčkovat i vyšívat. Aneta Ondráčková, PrŠ 1 12
Čím jsem chtěla být a proč jsem ve třídě pečovatelů Když jsem byla malá, tak jsem nevěděla. V deváté třídě bylo naší povinností vybrat si obor, který bych vystudovala. Já jsem chtěla jít na pedagogické lyceum, ale rodiče mi říkali, že to bude na mě těžké a že si mám vybrat takové povolání, které mě bude v životě bavit. Tak jsem si dala přihlášku na elektromechaničku, protože mě více bavily chlapecké práce. Obor jsem studovala jen jeden rok, protože mě moc nebavil a k tomu jsem měla ještě velké problémy se spolužáky. Hledali jsme s rodiči jinou školu a moje sociální pracovnice nám řekla, že v Brně na Lomené je multikulturní škola, ve které bych problémy mít neměla. Rodiče věděli, že mám sociální cítění, tak mi vybrali obor Pečovatelské služby. Tomuto oboru se učím druhým rokem a baví mě. Kristýna Vrbasová, PS 2 13
Praktická škola Už ani nevím, čím jsem chtěla být jako malá, ale dnes studuji PrŠ. Baví mě sem chodit, protože tady mám kamarádky a kamarády. Kristýna Kvasnicová, PrŠ 2 Čím jsem chtěl být Chtěl jsem být řidičem trolejbusu, ale neuměl jsem ovládat brzdy, motor a měl jsem strach, že bych místo tlačítka otevřít dveře zmáčknul nouzové brždění atd..... Vhodnější pro mě byl obor pečovatelství, protože mě baví ošetřovat stará lidi, pomáhat jim. Dva roky jsem se staral o starou paní sousedku, nosil jsem jí nákupy, vyzvedával poštu,. Loni v prosinci zemřela ve věku 99 roků. Abych se dověděl o pečovatelství co nejvíce, přihlásil jsem se do třídy PS1. Obor mě baví a naučím se mnoho nových věcí. Pavel Peč, PS 1 14