Vícečetná přeshraniční spolupráce jinde v Evropě inspirace z Horního Rýna
Přeshraniční regiony Rada Evropy (1972) definuje přeshraniční regiony jako oblasti s homogenními znaky a funkčními propojeními, protože jinak by tam nebyla potřeba přeshraniční spolupráce. Přeshraniční region je potenciální region, relativně homogenní v charakteristikách geografických, historických, ekologických, etnických skupin, ekonomických příležitostí a podobně, nicméně zatím negativně ovlivněný suverenitou národních vlád obou či více stran hranice příhraničního regionu.
Pokračování CBR je územní jednotka, která má historické, socio-ekonomické a kulturní společné body a, aspoň náznakem, vlastní regionální identitu, autonomní (politické a sociální) instituce a proto žádá autonomní definici svých potřeb a zájmů, kterou je ochoten formulovat a obhájit. Rostoucí počet necentrálních vlád, tedy regionů, vstupuje do meziregionální a přeshraniční spolupráce bez zahrnutí centrální úrovně, což přispívá k vzrůstu významu takzvané paradiplomacie.
Horní Rýn
Kooperující subjekty v rámci H. Rýna Německo Švýcarsko Francie Spolková země Bádensko- Württenbersko (místní vlády Freiburg a Karlsruhe) Spolková země Porýní-Falcko Kantony: Basilej-město, Basilej-venkov, Argovi, Jura, Soleur Stát formou prefektur departmentů Dolní Rýn a Horní rýn Region Alsasko
Region Statistiky Horního Rýna Rozloha Počet obyvatel Hustota zalidnění HDP/osoba Alasasko 8 281 km² 1 768 079 214 24 800 Bádensko- Württembersk o 8 137 km² 2 406 036 296 28 089 Porýní-Falcko 1 512 km² 302 435 200 21 393 Severozápadn í Švýcarsko 3 588 km² 1 338 200 373 32 627
Eurodistrikty v Horním Rýnu Trilaterální Eurodistrikt Basilej Eurodistrikt regionu Freiburg a střední a jižného Alsaska Eurodistrikt Štrasburk Ortenau Eurodistrikt PAMINA (okolí Karlsruhe)
Povaha Horního Rýna Horní Rýn tvoří část relativně homogenního koridoru polycentrických přeshraničních metropolitních regionu, které se, ve velkém zjednodušení, nacházejí podél toku celého Rýnu. Horní Rýn je trilaterálním přeshraničním regionem, který je postaven na vyvážené polycentričnosti představované dvěma nezpochybnitelnými přeshraničními jádry v podobě Basileje a Štrasburku a důležitou rolí města Karlsruhe. Zejména v oblasti Basileje již došlo k velmi funkční přeshraniční integraci, protože tato oblast je v evropském měřítku jedním ze tří nejvýznamnějších oblastí přeshraničního dojíždění za prací.
Městská centra
Centra Horního Rýna Z hlediska funkčních městských oblastí zahrnuje území Horního Rýna dvě jádrové přeshraniční oblasti, kterými jsou Basilej a Štrasburk, a oblast od hranic vzdálenějšího Karlsruhe, které kromě své demografické váhy a ekonomické síly však rovněž vykazuje přeshraniční charakter. Kromě uvedených tří měst jsou významnými centry rovněž Freiburg, Colmar a Mylhúzy. Pro území Horního Rýna je charakteristická vysoká úroveň přeshraničních toků, což platí zejména o přeshraniční mobilitě pracovní síly. Pro celý region jsou rovněž charakteristické existující třístranné kooperační struktury, které občas vedou k označování tohoto regionu termínem modelový.
Governance mezivládní komise První institucionální zakotvení francouzsko-německá přeshraniční spolupráce dostala až v roce 1975 na základě Bonnské smlouvy o třístranné francouzsko-německo-švýcarské spolupráci, která dala přeshraniční spolupráci institucionální rámec. Úkolem této mezivládní struktury je vyřešit otázky, které nemohou kvůli své komplikované povaze být řešeny jednotlivými regiony na spolupráci participujícími. Tato Komise formuluje všem třem vládám doporučení typu revize textu zakládajících smluv. Tato mezivládní komise je složena ze tří maximálně osmičlenných delegací jmenovaných národními vládami. Jsou složeny ze zástupců různých sektorových ministerstev a jsou vždy vedeny zástupci relevantních ministerstev zahraničních věcí. Od roku 1975 se třístranná mezivládní komise sešla ke 21 společným setkáním.
Vznik Hornorýnské konference V listopadu 1991 se zmíněný třístranný regionální výbor transformoval do německo-francouzsko-švýcarské Hornorýnské konference, která se stala centrálním koordinačním orgánem pro organizace CBC v Horním Rýnu. Konference se tak stala ústředním aktérem pro koordinaci samotné CBC, pro mezivládní komisi pak zůstaly úkoly, které nemohou být řešeny na regionální úrovni. Národní státy, tedy Švýcarsko, Francie a Německo se samy staly aktéry přeshraniční spolupráce, pomohly iniciovat vznik současných kooperačních struktur a jejich zájmy jsou zastoupeny ve strukturách organizujících provádění CBC v předmětném přeshraničním regionu.
Fungování konference Konference Horního Rýna, celým názvem Francouzsko-německo-švýcarská konference Horního Rýna, zapojuje do víceúrovňové správy Horního Rýna odborníky z regionů, které tvoří referenční území Horního Rýna. Nejedná se o politický orgán, jde o networkingovou platformou expertů pracujících pro veřejné organizace spolupracujících regionů.
Složky konference Řídící výbor je koordinačním a rozhodujícím orgánem konference a skládá se z delegací všech tří zemí, které jsou do CBC na Horním Rýnu zapojeny. Předsednictví se střídá vždy po jednom roce, přičemž je zvykem že členy řídícího výboru jsou za francouzskou stranu alsaský prefekt, za německou stranu předseda okresu Freiburg či Karlsruhe a člen výkonné rady kantonů Basilej-město či Basilej-venkov. Plenární shromáždění je diskusním fórem Hornorýnské konference, kdy se setká 25 členů každé ze tří delegací. O personálním složení delegací rozhodují vždy národní zástupci v řídícím výboru. Společný sekretariát je výkonným orgánem konference, který je složen vždy ze stálých zástupců z německé, francouzské a švýcarské strany a administrativního asistenta. Společný sekretariát sídlí v německém Kehlu. V rámci konference funguje 12 pracovních skupin, ty se dělí do 40 výborů.
Vzdělávání a odborná profesní příprava, veřejné zdraví, programy pro mládež, krizové řízení, kultura, územní plánování, životní prostředí regionální doprava, hospodářská spolupráce, zemědělství, sport, ochrana klimatu. Pracovní skupiny jsou dále rozděleny rozděleny do 40 expertních výborů, kde vzniká nejvíce konkrétních projektových námětů, které jsou pak předloženy k validaci prostřednictvím řídícího výboru a následně pak i trilaterálního kongresu.
Trilaterální kongresy Hornorýnské konference pořádá nepravidelně trilaterální kongresy, na nichž představuje odborné veřejnosti a širšímu obyvatelstvu výsledky činnosti a určuje hlavní směřování CBC v dalším období. V organizaci se pravidelně střídají zástupci všech zemí do spolupráce zapojených. Zatím se uskutečnilo 12 kongresů, které měly následující zaměření: Doprava a komunikace, Kehl 1988 Kultura a rozvoj kultury, Štrasburk 1989 Životní prostředí, Basilej 1991 Hospodářská spolupráce, Karlsruhe 1992 Mládež, vzdělávání a zaměstanost, Štrasburk 1995 Obchod a řemesla, Bailejl 1997 Regionální rozvoj, Neustadt an der Weinstrasse 1999 Společný život na Horním Rýnu, Štrasburk 2002 Média a komunikace na Horním Rýnu, Basilej 2004 Budoucnost Horního Rýna v rozšířené Evropě, Freiburg 2006 Horní Rýn model rozvoje a spolupráce, Štrasburk 2008 Vzdělávání, výzkum a inovace, Basilej 2010
Výkonná rada Tato instituce si klade ambice hrát roli parlamentu Horního Rýna. Ve své zakládající deklaraci má uvedeny následující hlavní cíle činnosti: Rozvoj a prohlubování přeshraniční spolupráce v oblasti politiky; Podpora společných iniciativ vedoucích ke vzniku přeshraničních projektů na regionální a místní úrovni; Přispět k harmonickému rozvoji Horního Rýna; Politicky provázet činnost hornorýnské konference. Zástupci tří členských zemí, Francie, Švýcarska a Německa se dělí do čtyř delegací, konkrétně alsaské (Francie), severošvýcarské a dvou německých dle spolkových zemích Porýní-Falcko a Badensko Württenbersko.
Další aktéři spolupráce Informační systém INFOBEST EuroInstitut EURES-T Horní Rýn Evropská konferederace Hornorýnských univerzit
Financování CBC na H. Rýnu Největším objemem financí, 67 miliony EUR (srovnej s 216 miliony EUR pro spolupráci česko-polskou) disponuje program INTERREG 4A Horní Rýn. V souvislosti s programem INTERREG je důležité zdůraznit, že řídící struktury programu nejsou spojeny se strukturami dříve popsanými. Na rozdíl od Velkého Regionu ani od plánů seskupení TRITIA nehrají kooperační struktury CBC v Horním Rýnu při distribuci žádnou oficiální roli. Zástupci veřejných organizací zapojených do governance CBR Horního Rýna nominují své zástupce i do řídícího výboru programu INTERREG, a realizátoři CBC v Horním Rýnu jsou institucionálně organizováni ve strukturách hornorýnské konference, tudíž ve faktické rovině rozhodují o rozdělování prostředků z programu INTERREG a hlavních směrech CBC na Horním Rýnu stejní lidé zastupující stejné organizace. Dále mají subjekty z H. Rýna možnost čerpat z fondu spravovaného hornorýnskou konferencí.
Shrnutí V Horním Rýnu můžeme hovořit o vertikálním i horizontálním propojení struktur, které jsou zodpovědné za uskutečňování přeshraniční spolupráce, kdy je vertikální rozdělení kooperačních strukturu v rámci Konference Horního Rýna čtyři pilíře spolupráce stojící na spolupráci v oblasti politické, hospodářské, výzkumně-vzdělávací a občanské společnosti propojeno s horizontální spoluprací části území Horního Rýna, na kterém vyvíjejí činnost tamní čtyři Eurodistrikty.
Shrnutí II Kultura kooperace v cílovém území přetrvává již po dobu čtyřiceti až padesáti let. Rovněž je ale potřeba zmínit, že v posledních desíti letech začala být výkonná rada příliš vzdálenou platformou pro každodenní uskutečňování přeshraniční spolupráce, což kritizovali zejména zástupci místních samospráv. Proto byla zahájena institucionalizace menších eurodistriktů, které v současnosti realizují onu každodenní přeshraniční spolupráci a mají výraznou výhodu v tom, že spousta práce již byla odvedena v rámci širší spolupráce (na území celého údolí horního toku Rýna) a rovněž ve skutečnosti, že do současnosti bylo nějakou formou do přeshraniční spolupráce v regionu zapojeno kolem 6000 odborníků na různé oblasti spolupráce, tudíž nebylo nijak obtížné tyto odborníky zorganizovat a institucionalizovat na menším území eurodistriktů.
Inspirace pro nás Zapojení co největšího množství aktérů do kooperačních struktur, zejména VŠ, občanskou společnost a privátní sféru. Vytvoření přeshraničního trhu práce Vytvoření kooperační strategie. Vytvoření značky TRITIA Vytvoření CBC. stálého sekretariátu koordinujícího Vytvoření vlastního finančního nástroje pro menší projekty.
Děkuji za pozornost! Mgr. Hynek Böhm Institut EuroSchola hynek.bohm@euroschola.cz 775 297 415