Miroslav Průcha Ostrava 30.ledna 2018

Podobné dokumenty
Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Játra a imunitní systém

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Intracelulární detekce Foxp3

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Imunitní systém.

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu. Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Funkce imunitního systému

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

IV117: Úvod do systémové biologie

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Struktura a funkce biomakromolekul

KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

15 hodin praktických cvičení

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Bakteriální transpozony

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Hormony HORMONY chemické messengery, které jsou transportovány v tělesných tekutinách Funkce: modulátory systémových a celulárních odpovědí

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Exprese genetické informace

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

Vztah genotyp fenotyp

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

STRES STRES VŠEOBECNÝ ADAPTAČNÍ SYNDROM PSYCHOSOMATICKÉ CHOROBY

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Genová etiologie nemocí

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

EU peníze středním školám digitální učební materiál

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

Funkční blokáda. AChR protilátky se příčně. receptorů protilátkami

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Světový den spánku a poruchy biologických rytmů

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Exprese genetické informace

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Transkript:

Cirkadiánníí Rytmus a Imunitní Odpovědˇ Miroslav Průcha Ostrava 30.ledna 2018

DISCLOSURE.NONE

In 1984, Jeffrey Hall and Michael Rosbash at Brandeis University in Waltham, Massachusetts, studied the period gene and the protein the body makes from it. They showed that the protein, named PER, built up in cells overnight before being broken down in the daytime In 1994, Michael Young at Rockefeller University showed that this kind of feedback loop was indeed at work. He discovered a second body clock gene that is used to make a protein called TIM. When TIM proteins come across PER proteins in cells, the two stick together, move into the nucleus, and shut the period gene down. Rosbash heard he had won the prize when the Nobel committee chair called about 5am local time. I am very pleased for the fruit fly, he said. When the landline rings at that hour, normally it is because someone died. Octomilka obecná Drosophila melanogaster

Centrální a periferní hodiny 30% genomu je pod kontrolou cirkadiánních rytmů

Paraventrikulární jádro PVN CLOCK circadian locomotor output cycles kaput Suprachiasmatické jádro SCN NPAS2 neuronal PAS domain-containing protein 2 BMAL1 brain and muscle aryl hydrocarbon receptor nuclear translocator-like 1 PER1-3 Period genes CRY1/2 Chlyctochrome genes

Přímý imunosupresivní efekt ACTH cestou melanokortikotropního systému OBOUSTRANNÉ PůSOBENÍ

HPA osa a regulace stresu GKS jejich produkce hraje klíčovou roli v systémové koordinaci cirkadiánních rytmů resetováním buněčných hodin na úrovni suprachiasmatického jádra (SCN) Negativní feedback GKS působí na hladinu CRH v hypothalamu a ACTH v hypofýze PVN CRH exprese je nepřímo kontrolována prostřednictvím SCN GR- R exprimovány v mozku a periferních orgánech, ale nejsou v SCN GR vážou glucocorticoid response elements (GRE or ngre) s následnou regulací transkripce cílových genů GRE jsou přítomny v promotorové oblasti clock genů Per1, Per2, Npas2, a tak jsou tyto geny účastny prostřednictvím extracelulárních GKS a intracelulárního camp nebo hladiny Ca v synchronizaci cirkadiánních rytmů

Autoregulace BMAL a CLOCK komplexu cestou interakce S PER (Period genes) a CRY (Clyctochrome genes) Proteiny CLOCK a BMAL1 se vážou na E elementy v genech kodujících CRY, PER a REV-ERBA. PER a CRY poté translokují do jádra a způsobují represi jejich vlastní exprese interferencí s BMAL1/CLOCK komplexem v promotorové oblasti genu. RORs(retinoic acid receptor-related orphan receptors) společně s Erb α/β (REV-ERB) což jsou jaderné receptory rovněž translokují do jádra a ovlivňují expresi BMAL1 RORs aktivují, REV-ERBs dělají represi exprese BMAL1 Takže ROR, BMAL a CLOCK vykazují pozitivní feedback na genovou expresi BMAL a CLOCK, zatímco PER, CRY a REV-ERBs vykazují negativní feedback Kromě toho CRY limituje phosphorylaci p65 a NFkappa B aktivace, čímž reguluje expresi zánětlivých parametrů BMAL1/CLOCK komplex kontroluje expresi clockcontrolled genes (CCG), které jsou spojeny se zánětlivými funkcemi

Lokální regulace cirkadiánního rytmu Cirkadiánní hodiny v nadledvinkách hrají roli v regulaci HPA osy prostřednictvím produkce GKS a jejich citlivosti vůči ACTH the lokální adrenal clock jsou důležité pro regulaci cirkadiánního glukokortikoidního rytmu nezávislém na systémových faktorech jako je např. stres.

Migrace leukocytů je pod kontrolou cirkadiánních rytmů jednak při jejich uvolnění z kostní dřeně a následně při jejich recruitmentu do tkání.

Cirkadiánní systém a hodinové molekulární mechanismy působí na vrozenou i adaptivní imunitu Vrozená : monocyty a makrofágy, NK buňky - Interakce PRRs s bakteriálními motivy - Exprese cytokinů v důsledku působení LPS - Fagocytóza - Recruitment leukocytů do tkání Adaptivní : Lymfocyty B a T In vitro a in vivo T buněčná odpovědˇ

Role hodinových molekul u zánětu BMAL1 brain and muscle aryl hydrocarbon receptor nuclear translocator-like 1 Jedna z hlavních molekul Nepřítomnost (knock out myši) vede k alteraci funkce hodin a ztrátě kontroly zánětu BMAL1 deficience byla zjištěna u diety bohaté na tuky chronická zánětlivá odpovědˇtkáně, insulinová resistence a hyperglykémie Exprese TLR9 má rovněž cirkadiánní charakter přímá regulace přes CLOCK/BMAL1 komplex a jeho vazbu na E box přítomný v promotorové oblasti genu pro TLR9

Role hodinových molekul u zánětu - CLOCK circadian locomotor output cycles kaput Vykazuje aktivitu histon acetyl transferázy a inhibuje vazbu GKSR na cílový gen acetylací tohoto receptoru Jeho absence je škodlivá u systémové infekce (experimenty s mutovanými formami CLOCK)

Cirkadiánní rytmus a sepse (Period genes)

SOUHRN Cirkadiánní rytmy ovlivňují vrozený i adaptivní systém imunity Imunologické mechanismy buněčné i humorální ovlivňují cirkadiánní rytmy Leukocyty oscilují s maximem množství ve fázi odpočinku, zatímco recruitment do tkání nastává v době aktivity změny jsou mediovány chemokiny a adhesivními molekulami Odpovědˇorganismu k zánětlivým podnětům včetně infekce je vázána na cirkadiánní oscilaci. Mechanismy jsou kombinací migrace leukocytů, expresí patogen sensitivních receptorů a fagocytární aktivity leukocytů. Tato obousměrnost dává předpoklad k cílenému terapeutickému působení u řady onemocnění včetně sepse