B - Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z ochran před NDN 1) Z hlediska velikosti nebezpečí úrazu el. proudem, které může vzniknout při provozu el. zařízení, s ohledem na vnější vlivy a jejich působení se prostory člení na: A) normální, nebezpečné a zvlášť nebezpečné B) základní, nebezpečné a zvlášť nebezpečné C) bezpečné, nebezpečné a zvlášť nebezpečné (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 400.1.1.N1) Z hlediska velikosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem, které může vzniknout při provozu el. zařízení, s ohledem na vnější vlivy a jejich působení se prostory člení na: - prostory normální; - prostory nebezpečné; - prostory zvlášť nebezpečné. Toto členění je rozhodující při stanovení přísnosti požadavků určených jednotlivými způsoby ochran nebo při jejich kombinacích. 2) Pro účely ochrany z hlediska nebezpečného dotyku se napětí člení na: A) bezpečné napětí do 1000 V proti zemi, nad 1000 V B) malé napětí kategorie I. (ČSN 33 0010) do 1000 V proti zemi, nad 1000 V C) nebezpečné napětí, bezpečné malé napětí (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 400.N3) Napětí se člení na nebezpečné napětí a bezpečné malé napětí. 3) Meze bezpečných malých napětí živých částí pro prostory nebezpečné, jsou: A) 25 V ss, 12 V st B) 60 V ss, 25 V st C) 120 V ss, 50 V st (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. tab. 41-NK) Pokud se při obsluze dotýkáme i živých částí, tak 25 V st nebo 60 V ss. (Pokud se při obsluze dotýkáme pouze neživých částí, tak 50 V st nebo 120 V ss.) 4) Ochranný prvek musí v případě poruchy mezi živou částí a neživou částí, nebo ochranným vodičem zařízení samočinně odpojit zdroj napájení zařízení. Pro předpokládané dotykové napětí se za určitých okolností v závislosti na způsobu uzemnění připouští doba odpojení nepřesahující: A) 5 s B) 3 s C) 2 s (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.1.1.) Ochranný prvek musí v případě poruchy mezi živou částí a neživou částí nebo ochranným vodičem zařízení samočinně odpojit zdroj napájení zařízení, pro které zajišťuje ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí. V takovém případě předpokládané dotykové napětí překračující přijatou mez dotykového napětí U L nesmí trvat tak dlouho, aby byl vyvolán škodlivý fyziologický účinek u osoby dotýkající se částí současně přístupných dotyku. Za určitých okolností se však v závislosti na způsobu uzemnění sítě připouští odpovídající doba nepřekračující 5 s.
5) Živé části obvodů SELV a PELV: A) musí být odděleny ochranným oddělením od sebe navzájem, od obvodů FELV a od obvodů vyšších napětí. B) musí být elektricky navzájem a od jiných obvodů odděleny alespoň pracovní izolací C) musí být elektricky navzájem odděleny, s obvody jiných napětí mohou být uspořádány jen ve výjimečných případech, povolených touto normou, a jen jedná-li se o obvody s napětím do 500 V proti zemi (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 411.1.3.1.) Živé části obvodů SELV a PELV musí být odděleny ochranným oddělením od sebe navzájem, od obvodů FELV a od obvodů vyšších napětí. POZNÁMKY: 1. Spojení obvodu PELV se zemí není zakázáno. 2. Zvláště je třeba, aby bylo zajištěno ochranné oddělení aby mezi živými částmi takových elektrických zařízení, jako jsou relé, stykače, pomocné spínače a kteroukoliv částí obvodu vyššího napětí. 3. Ochranné oddělení mezi vodiči každého obvodu SELV a PELV a vodiči kteréhokoliv jiného obvodu musí být provedeno jedním z těchto způsobů: - prostorové (fyzické) oddělení vodičů; - vodiče obvodů SELV a PELV musí mít vlastní základní izolaci, a kromě toho musí být uloženy v nekovovém plášti (přídavná izolace); - vodiče obvodů jiných napětí musí být odděleny uzemněným kovovým stíněním nebo uzemněným kovovým pláštěm; 4. Obvody o různých napětích mohou být obsaženy ve vícežilovém kabelu nebo jiném seskupení vodičů, ale vodiče obvodů SELV a PELV musí být izolovány, jednotlivě nebo společně pro nejvyšší použité napětí. 5. Vidlice a zásuvky pro obvody SELV a PELV musí splňovat tyto požadavky: - vidlice nesmí být možné zasunout do zásuvek sítí o jiném napětí; - zásuvky musí vylučovat použití vidlice pro sítě o jiném napětí; - zásuvky nesmějí mít kontakt pro ochranný vodič; - vidlice SELV nesmí být možné zasunout do zásuvek PELV; - vidlice PELV nesmí být možné zasunout do zásuvek SELV. 6. Vidlice PELV a zásuvky PELV mohou mít ochranný kontakt. 6) Označení SELV se užívá: A) pro napětí nebo obvody malého napětí, jejichž živé části nejsou v žádném bodě spojeny se zemí B) pro napětí nebo obvody malého napětí, jejichž živé části jsou spojeny v určitém bodě se zemí C) pro funkční malé napětí (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 400.N3.2 včetně poznámky) Označení SELV se užívá pro napětí nebo obvody, jejichž živé části nejsou v žádném bodě spojeny se zemí. Jedná se o malá napětí v rámci kategorie I.
7) U ochrany omezením ustáleného proudu a náboje, nesmí překročit proud mezi částmi současně přístupnými dotyku, tekoucí odporem (činným) 2 kω hodnoty: A) 3,5 ma st 10 ma ss B) 5 ma st 15 ma ss C) 10 ma st 25 ma ss (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 411.2N3) Ustálený proud mezi částmi současně přístupnými dotyku, tekoucí odporem (činným) 2 000 Ω, nesmí překročit 3,5 ma AC nebo 10 ma DC. Nahromaděný náboj nesmí překročit 50 μc. (U částí, jichž je nutno se dotýkat při normálním provozu, nesmí hodnoty překročit 1mA AC, 3 ma DC a 0,5 μc.) 8) Při ochraně kryty nebo přepážkami musí být živé části uvnitř krytů nebo za přepážkami (mimo horních povrchů krytů a přepážek, které zajišťují krytí) alespoň: A) IP2X nebo IPXXB B) IP3X nebo IPXXC C) IP4X nebo IPXXD (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 412.2) Živé části musí být uvnitř krytů nebo za přepážkami, které zajišťují krytí alespoň IP2X, nebo IPXXB. 9) Při ochraně zábranou, v prostorách přístupných pouze osobám znalým, zábrany: A) mohou být odstranitelné pouze s použitím klíče nebo nástroje B) mohou být odstraněny bez použití klíče nebo nástroje, avšak vzdálenost stanoviště od živých částí musí být 0,2 m C) mohou být odstraněny bez použití klíče nebo nástroje, ale musí být zajištěny tak, aby se zabránilo jejich neúmyslnému odstranění (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 412.3.) Zábrany jsou určeny k tomu, aby zabránily nahodilému dotyku živých částí, nikoliv však úmyslnému dotyku záměrným obejitím zábrany. Zábrany mohou být odstraněny bez použití klíče nebo nástroje, ale musí být zajištěny tak, aby se zabránilo jejich neúmyslnému odstranění. Odnímatelné zábrany mohou být použity i v prostorách, kam mají přístup laici a pracovníci bez požadované způsobilosti v elektrotechnice, jde-li o přechodná pracoviště (zkušební místa apod.) a pokud je zařízení a pracoviště při provozu pod dozorem pracovníka s předepsanou odbornou způsobilostí v elektrotechnice. Přitom výška zábran má být (1000 ± 200) mm. 10) U ochrany polohou se o dvou živých částech předpokládá, že jsou současně přístupné dotyku, jestliže od sebe nejsou vzdáleny více než: A) 3,5 m B) 3 m C) 2,5 m (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 412.4.1.) Části současně přístupné dotyku, které mají odlišný potenciál, nesmějí být v dosahu ruky. O dvou částech se předpokládá, že jsou současně přístupné dotyku, jestliže od sebe nejsou vzdáleny více než 2,5 m.
11) U vnitřních zařízení nn (kategorie napětí II. viz ČSN 33 0010) je zóna (hranice) dosahu ruky od stanoviště ve směru nahoru: (v prostorách kam mají přístup pouze osoby znalé) A) 2 m B) 2,5 m C) 3 m (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 412.4.1) Části současně přístupné dotyku, které mají odlišný potenciál, nesmějí být v dosahu ruky. Poznámka: O dvou částech se předpokládá, že jsou současně přístupné dotyku, jestliže od sebe nejsou vzdáleny více než 2,5 m (v normě je připojen i obrázek 41C - zóna dosahu ruky). 12) Jestliže v instalaci nebo její části nelze splnit podmínky samočinného odpojení od zdroje: A) pak použité zásuvky nesmí mít připojen kontakt pro ochranný vodič B) musí být provedeno místní pospojování nazvané doplňujícím pospojováním C) může být instalace doplněna místním pospojováním (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.2.2) Jestliže v instalaci nebo její části nelze splnit podmínky samočinného odpojení (podle 413.1.1.1), musí být provedeno místní pospojování nazvané doplňujícím pospojováním. 13) U síti TN musí impedance smyčky splňovat za respektování bezpečnostního součinitele tuto podmínku: A) Z s I a U 0 B) Z s 50 / I z C) Z sm 2U 0 / 3I a (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3.3.) Aby došlo v případě poruchy v instalaci mezi fázovým vodičem a ochranným vodičem nebo neživou částí, k samočinnému odpojení od zdroje v předepsaném čase, musí být splněna tato podmínka: Z s I a U 0, Z s je impedance poruchové smyčky, I a proud zajišťující samočinné působení odpojovacího ochranného prvku ve stanovené době, jestliže se použije proudový chránič, je I a rovno jmenovitému reziduálnímu proudu IΔN, U 0 jmenovité střídavé napětí proti zemi (efektivní hodnota). Impedance poruchové smyčky stanovená výpočtem (Z sv ) nebo měřením (Z sm ) se musí zvýšit příslušným bezpečnostním součinitelem k v pro vypočtenou impedanci nebo k m pro změřenou impedanci. Podmínka, která musí být splněna, pak je: buď U (k v Z sv ) I a U 0 respektive 1,25 Z sv I a U 0, (Z sv 0,8 0 ) I a nebo 2U (k m Z sm ) I a U 0 respektive 1,5 Z sm I a U 0, ( 0 Z sm ), kde 3I a Z sv je vypočtená hodnota impedance smyčky z rezistancí a reaktancí vodičů při maximální provozní teplotě vodičů se zanedbáním impedance vložených prvků (např. vypínačů, pojistek, jistících relé, jističů, měřicích přístrojů) a přechodových odporů spojů. Z sm změřená hodnota impedance smyčky při teplotě vodičů obvykle shodné s teplotou okolí, tedy se zanedbáním maximální provozní teploty apod. k v bezpečnostní součinitel rovný 1,25 zahrnující zanedbané hodnoty impedancí při výpočtu k m bezpečnostní součinitel 1,5 zahrnující zanedbané hodnoty při měření
14) U sítí TN musí impedance smyčky splňovat tuto základní podmínku: A) Z s x I a U 0 B) Z s x I z 50 V C) Z s x I a U d (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3.3) Musí být splněna podmínka Z s x I a U 0 15) V síti TN celkový zemní odpor uzemnění R B vodičů PEN odcházejících vedení z transformovny vč. uzemněného středu (uzlu) zdroje, pro sítě o jmenovitém napětí U 0 = 230 V, nesmí být větší než: A) 15 Ω B) 5 Ω C) 2 Ω (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3.N10) Hodnota celkového odporu uzemnění 2 Ω v sítích o jmenovitém napětí 230 V se nemusí dodržet tam, kde je v místech pro zřizování uzemnění rezistivita půdy v hloubce 1 m až 3 m větší než 200 Ω. Zde se stanoví nejvyšší dovolená hodnota zemního odporu všech vodičů PEN odcházejících z transformovny podle vztahu R b < ρ min / 100 R b je celkový odpor uzemnění vodičů PEN všech odcházejících vedení z transformovny včetně odporu uzemnění transformovny v ohmech; ρ min je nejmenší hodnota rezistivity půdy zjištěná měřením v ohmech v místech, kde se zřizuje uzemnění. Poznámka: Není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 50 m. 16) Společné uzemnění pro el. zařízení nn a vn se kontroluje podle vztahu: A) R B k x (U d / I E ) B) R B U 0 / I E C) R B U Tp / I E (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3N11. - viz změna Z1) Je-li uzemnění společné pro elektrická zařízení vn a nn a nevztahuje-li se na ně ustanovení 413.1NB1, (rychlé vypínání zpravidla do 1 s, se záložní ochranou nejvýše do 6 s) pak se musí odpor uzemnění ještě kontrolovat podle vztahu: R B U Tp / I E R B - je celkový odpor uzemnění vodičů PEN všech odcházejících vedení z transformovny včetně odporu uzemnění transformovny v ohmech; U Tp - dotykové napětí, jehož hodnota se rovná U L = 50 V AC; I E - zemní proud na straně vn (kapacitní i svodový), nebo proud jednopólového zkratu v A.
17) Vodič PEN v síti TN-C nebo vodič PE s síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně uzemněného místa zdroje) ještě v těchto místech venkovního rozvodu: A) u přípojkových skříní, jsou-li vzdáleny od místa nejbližšího uzemnění více než 50 m B) u kabelového vedení delšího než 200 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci C) u vrchního vedení každých 200 m a na jeho konci a u odboček delších než 100 m na jejich konci (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3N12.) Vodič PEN v síti TN-C nebo vodič PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně zemněného místa zdroje) ještě v těchto místech: ve vnitřním rozvodu - u objektů s vlastním transformátorem vždy u hlavních rozváděčů; - u podružných rozváděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění; - na konci odboček delších než 200 m od místa předchozího uzemnění. ve venkovním rozvodu - u vrchního vedení každých 500 m a na jeho konci a u odboček delších než 200 m na jejich koncích; - u kabelového vedení delšího než 200 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci; - u přípojkových skříní (např. hlavních domovních), jsou-li vzdáleny od nejbližšího místa uzemnění více než 100 m; - u dočasných pracovišť krátkodobého použití umístěných mimo trvalé objekty a obdobných pohyblivých zařízení a v objektech, kde se kladou na ochranu před dotykem zvláštní požadavky (prádelny, veřejné lázně apod.); další upřesnění - Jednotlivá uzemnění mají mít odpor uzemnění nejvýše 15 Ω; není však třeba klást zemnící pásky o celkové délce větší než 20 m. - Na konci vedení a odboček sítě a v uzlu zdroje má být odpor uzemnění nejvýše 5 Ω; není však třeba klást zemnící pásky o celkové délce větší než 50 m. 18) Vodič PEN v síti TN-C se musí uzemnit, spojit s uzemňovací soustavou ještě v těchto místech: A) ve vnitřním rozvodu u podružných rozváděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění B) ve venkovním rozvodu u kabelového vedení delšího než 100 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci C) ve vnitřním rozvodu na konci odboček delších než 100 m od místa předchozího uzemnění (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3N12.) a) ve venkovním rozvodu; aa) u vrchního vedení každých 500 m a na jeho konci a u odboček delších než 200 m na jejich koncích; ab) u kabelového vedení delšího než 200 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci; ac) u přípojkových skříní (např. hlavních domovních), jsou-li vzdáleny od nejbližšího místa uzemnění více než 100 m; ad) u dočasných pracovišť krátkodobého použití umístěných mimo trvalé objekty a obdobných pohyblivých zařízení a v objektech, kde se kladou na ochranu před dotykem zvláštní požadavky (prádelny, veřejné lázně apod.) b) ve vnitřním rozvodu ba) u objektů s vlastním transformátorem vždy u hlavních rozváděčů; bb) u objektů bez vlastního transformátoru, je-li hlavní rozváděč připojen přímo na síť, podle bodu ac); bc) u podružných rozváděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění; bd) na konci odboček delších než 200 m od místa předchozího uzemnění.
19) V síti TT součet odporů zemniče a ochranného vodiče neživých částí R A musí splňovat podmínku: A) R A 5 Ω B) R A I a 50 V C) R A I a U 0 (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.4.2.) Neživé části musí být uzemněny jednotlivě, po skupinách nebo společně. Musí být splněna tato podmínka: R A I a 50 V R A je součet odporu zemniče a ochranného vodiče; I a proud zajišťující samočinné vybavení vypínacího prvku. 20) Je-li síť IT kontrolována hlídačem izolačního stavu a je-li hodnota zemního odporu 20 Ω, musí být kontrolované zařízení odpojeno (mimo povolených výjimek), klesne-li celkový izolační odpor i s připojenými spotřebiči pod: A) 1 kω B) 5 kω C) 10 kω (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.5.8.) Pro použití hlídačů izolačního stavu platí: Izolační odpor sítě proti zemi včetně spotřebičů se trvale kontroluje. Klesne-li celkový izolační odpor sítě i s připojenými spotřebiči pod 1 000 Ω při odporu uzemnění 20 Ω nebo pod 200 Ω při odporu uzemnění 2 Ω, se zařízení odpojuje s výjimkou těch zařízení, u kterých je ještě jiným způsobem zajištěno, že nevznikne nebezpečné dotykové napětí, jako např. provedením ochrany pospojováním. 21) Účelem použití ochrany elektrického zařízení třídy II. nebo s rovnocennou izolací je: A) zabránit výskytu nebezpečného napětí na přístupných částech při porušení základní izolace B) dosáhnout kvalitní doplňkové izolace elektrického zařízení C) umožnit připojení všech kovových částí elektrického zařízení na stejný potenciál (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.2.) Účelem tohoto opatření je zabránit výskytu nebezpečného napětí na přístupných částech elektrického zařízení, jestliže se poruší základní izolace.
22) Nejmenší jmenovitý průřez ochranných vodičů bez ochranného obložení v síti IT: A) 2,5 mm 2 Cu B) 4 mm 2 Cu C) 4 mm 2 Al (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.5.N9.) Ochranný vodič ve společném obložení s krajními nebo fázovými vodiči o průřezu do 6 mm 2, který postačí dimenzovat jako vodiče krajní nebo fázové není třeba kontrolovat na vypínací nebo zkratový proud. Pro vodiče bez obložení jsou v normě v tabulce 41NNa uvedeny tyto nejmenší jmenovité průřezy ochranných vodičů: Fázový nebo krajní vodič Průřez ochranného vodiče v [mm 2 ] materiál průřez v [mm 2 ] měď hliník pozinkovaná ocel hliník měď hliník měď hliník měď do 6 do 4 10 až 35 6 až 25 50 a výše 35 a výše 4 10 16 6 16 až 25 35 12,5 ( 4 mm) 50 ( 8 mm) tloušťka 2,5 mm 100 tloušťka 3 mm 23) Zkouška elektrické pevnosti izolačního krytu při ochraně použitím zařízení třídy II. nebo s rovnocennou izolací při výchozí revizi, se musí provést: A) ve všech případech B) v případech, kdy izolační kryt je použit ve zvláště nebezpečných a chemicky agresivních prostorech C) v případech, kdy kryt nebyl předem zkoušen a není doložena jeho účinnost (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.2.4) Jestliže izolační kryt nebyl předem zkoušen a jsou pochybnosti o jeho účinnosti. 24) U ochrany nevodivým okolím odpor izolujících podlah a stěn v každém bodě měření při napětí do 500 V nesmí být menší než: A) 50 kω B) 100 kω C) 500 kω (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.3.4.) Odpor izolujících podlah a stěn v každém bodě měření za podmínek stanovených v ČSN 33 2000-6-61 nesmí být menší než: - 50 kω, kde jmenovité napětí instalace nepřekračuje 500 V, nebo - 100 kω, kde jmenovité napětí instalace překračuje 500 V. Jestliže je v kterémkoliv bodě odpor menší než stanovená hodnota, považují se podlahy a stěny z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem za cizí vodivé části.
25) U ochrany neuzemněným místním pospojováním se soustava místního pospojování v elektrickém spojení se zemí přímo přes neživé části nebo přes cizí vodivé části: A) musí spojit B) nesmí spojit C) může spojit (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.4.2.) Soustava místního pospojování nesmí být v elektrickém spojení se zemí přímo přes neživé části nebo přes cizí vodivé části. Jestliže uvedený požadavek nemůže být splněn, lze uplatnit ochranu samočinným odpojením od zdroje. 26) Napětí elektricky odděleného obvodu nesmí přesáhnout: A) 1000 V B) 500 V C) 230 V (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.5.1.2.) Napětí elektricky odděleného obvodu nesmí přesáhnout 500 V a živé části odděleného obvodu nesmí být v žádném bodu spojeny s jiným obvodem nebo se zemí. 27) Živé části elektricky odděleného obvodu: A) nesmějí být v žádném bodu spojeny s jiným obvodem nebo se zemí B) nesmějí být v žádném bodě spojeny se zemí, avšak s jiným obvodem spojeny být mohou C) nesmějí být v žádném bodu spojeny s jiným obvodem, avšak výjimečně mohou být spojeny se zemí (výjimky povoluje tato norma) (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.5.1.3) Živé části odděleného obvodu nesmějí být v žádném bodu spojeny s jiným obvodem nebo se zemí. 28) V prostoru zvlášť nebezpečném u elektrických zařízení nn musí být stupeň ochrany u neživých částí: A) základní ochrana B) zvýšená ochrana C) zvýšená ochrana pouze u částí, které se musí uchopit rukou (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.N7.2.1) U elektrických zařízení musí být ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí volena s ohledem na členění prostorů a podle toho, zda se při obsluze části zařízení musí nebo nemusí uchopit rukou. Stupně ochrany jsou v normě ČSN 33 2000-4-41 uvedeny v tabulce 41NP takto: Prostory normální i nebezpečné zvlášť nebezpečné normální i nebezpečné zvlášť nebezpečné Napětí do 1 000 V AC 1 500 V DC do 1 000 V AC 1 500 V DC nad 1 000 V AC 1 500 V DC nad 1 000 V AC 1 500 V DC Části zařízení se nemusí uchopit rukou základní zvýšená základní zvýšená Stupeň ochrany Části zařízení se musí uchopit rukou požaduje se zhotovení z izolantu (pokud není v normě stanoveno jinak)
29) Pokyny výrobců jsou pro používání a montáž elektrických zařízení: A) nezbytné B) doporučené C) nepodstatné (podle ČSN 33 2000-4-42 čl. 422.1.) Kromě požadavků této normy musí být dodrženy též příslušné montážní pokyny výrobce. 30) Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí obvodů FELV se musí provést: A) přepážkami nebo kryty zajišťujícími stupeň krytí alespoň IP2X nebo IPXXB, u vodorovných horních přístupných krytů nebo přepážek alespoň IP4X nebo IPXXD B) alespoň základní izolací a některým ze způsobů ochrany samočinným odpojením od zdroje C) přepážkami nebo kryty zajišťujícími stupeň krytí alespoň IP2X nebo IPXXB, nebo - izolací, která vydrží střídavé zkušební napětí 1000 V po dobu 1 minuty (podle ČSN 33 2000-4-47 čl. 471.2) Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí musí být zajištěna buď: - přepážkami nebo kryty podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 412.2, nebo - izolací odpovídající nejmenšímu zkušebnímu napětí požadovanému pro vstupní obvod. (podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 412.2) Živé části musí být uvnitř krytů nebo za přepážkami, které zajišťují krytí alespoň IP2X nebo IPXXB. Vodorovný horní povrch krytů nebo přepážek, které jsou snadno přístupné, musí zajišťovat krytí alespoň IP4X nebo IPXXD. 31) Minimální rozměry ocelových zemničů pozinkovaných: A) trubka - průměr 15 mm, tloušťka stěny 3 mm B) trubka - průměr 10 mm, tloušťka stěny 3 mm C) trubka - průměr 15 mm, tloušťka stěny 4 mm (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. tab. 54NL) U pozinkovaných trubek - průměr trubky minimálně 15 mm, tloušťka stěny minimálně 3 mm. (U nepozinkovaných trubek - průměr trubky minimálně 15 mm, tloušťka stěny minimálně 4 mm.) 32) Minimální rozměry ocelových zemničů: A) pozinkovaná pásková ocel - průřez 100 mm 2, tloušťka 4 mm B) pozinkovaná pásková ocel - průřez 100 mm 2, tloušťka 3 mm C) pozinkovaná pásková ocel - průřez 150 mm 2, tloušťka 4 mm (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. tab. 54NL) Pásková ocel v ohni pozinkovaná - průřez minimálně 100 mm 2, tloušťka min 3 mm. (Pásková ocel nepozinkovaná - průřez minimálně 150 mm 2, tloušťka min 4 mm.)
33)Minimální rozměry ocelových zemničů: A) nepozinkovaný úhelník - průřez 100 mm 2, tloušťka 4 mm B) nepozinkovaný úhelník - průřez 150 mm 2, tloušťka 3 mm C) nepozinkovaný úhelník - průřez 150 mm 2, tloušťka 4 mm (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. tab. 54NL) Nepozinkované úhelníky - průřez minimálně 150 mm 2, tloušťka minimálně 4 mm. (V ohni pozinkované úhelníky - průřez minimálně 100 mm 2, tloušťka minimálně 3 mm.) 34) Minimální rozměry měděných zemničů: A) drátu průměr 8 mm B) páskový - průřez 100 mm 2, tloušťka 3 mm C) páskový nebo drátový - průřez 50 mm 2, tloušťka minimálně 1 mm (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.1.N2.5.3) Měděný pásek nebo drát - průřez minimálně 50 mm 2, tloušťka nejméně 1 mm. 35) Přívody od základových zemničů se musí chránit proti korozi pasivní ochranou: A) na přechodu z betonu do země nejméně 10 cm v betonu a 100 cm v zemi B) na přechodu z betonu na povrch nejméně 20 cm v betonu a 50 cm nad povrchem C) na přechodu z betonu na povrch nejméně 10 cm v betonu a 20 cm nad povrchem (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.N6) Přívody od základových zemničů se musí chránit proti korozi pasivní ochranou: - na přechodu z betonu do země nejméně 30 cm v betonu a 100 cm v zemi; - na přechodu z betonu na povrch nejméně 10 cm v betonu a 20 cm nad povrchem; - na všech podzemních spojích; - na přechodu z půdy na povrch nejméně 30 cm pod povrchem a 20 cm nad povrchem. 36) U společných uzemňovacích soustav tvořených vzájemně propojenými náhodnými zemniči se zemní odpor neměří, když je uzemňovací soustava: A) větší než 10 000 m 2 B) větší než 1 000 m 2 C) větší než 5 000 m 2 (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.N7.3) Zemní odpor se neměří u společné uzemňovací soustavy větší než 10 000 m 2. 37) Pro pracovní uzemnění kladného pólu ve stejnosměrných zařízení: A) se může používat náhodný základový zemnič B) se nesmí používat náhodný základový zemnič C) se nemá používat náhodný základový zemnič (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.2.1.N4) Pro pracovní uzemnění kladného pólu ve stejnosměrných zařízení se nemá používat náhodný základový zemnič. Používá se proto strojený zemnič.
38) Při přemostění dilatačních spár je nutno provést protikorozní ochranu přemosťovacích přeponek ve spáře a po obou stranách v betonu: A) nejméně 10 cm B) nejméně 20 cm C) nejméně 30 cm (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.N6.6) Protikorozní ochranu je nutné provést ve spáře a nejméně 20 cm v betonu na každou stranu. 39) Minimální rozměry ocelových zemničů nepozinkovaných: A) trubka - průměr 10 mm, tloušťka stěny 3 mm B) trubka - průměr 15 mm, tloušťka stěny 3 mm C) trubka - průměr 15 mm, tloušťka stěny 4 mm (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 54NL) U nepozinkovaných trubek - průměr trubky minimálně 15 mm, tloušťka stěny minimálně 4 mm. (U pozinkovaných trubek - průměr trubky minimálně 15 mm, tloušťka stěny minimálně 3 mm.) 40) Minimální rozměry ocelových zemničů: A) pozinkovaný úhelník - průřez 100 mm 2, tloušťka 4 mm B) pozinkovaný úhelník - průřez 150 mm 2, tloušťka 4 mm C) pozinkovaný úhelník - průřez 100 mm 2, tloušťka 3 mm (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 54NL) V ohni pozinkované úhelníky - průřez minimálně 100 mm 2, tloušťka minimálně 3 mm. (Nepozinkované úhelníky - průřez minimálně 150 mm 2, tloušťka minimálně 4 mm.) 41) Tam, kde horní vrstvy půdy jsou vodivější než vrstvy spodní, se doporučuje užít zemniče z pásků nebo drátů, které se ukládají do rýhy v hloubce: A) 50 cm B) 60 až 80 cm C) 90 cm (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.2.2.N1) V hloubce 60 až 80 cm. 42) Zemniče v kabelových rýhách musí být uloženy na dno výkopu a to nejméně: A) 10 cm pod kabel B) 20 cm pod kabel C) 30 cm pod kabel (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.2.2.N1.1) Zemniče musí být uloženy na dno výkopu a to nejméně 10 cm pod kabel nebo vedle kabelu.
43) Uzemnění hromosvodu a silových zařízení: A) se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi 3 m B) se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m C) se musí spojit u speciálních objektů (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.N5.4.2) Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m. Spojení se provede zpravidla v zemi. Pouze pokud je z technických důvodů není možno spojit v zemi (v okolí je již například dokončen betonový povrch), spojí se nejkratší vhodnou cestou nad zemí. 44) Průřez ochranného vodiče musí být, má-li fázový vodič průřez 35 mm 2 a oba jsou ze stejného materiálu, nejméně: A) 25 mm 2 B) 16 mm 2 C) 35 mm 2 (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. tab 54F) Pro fázové vodiče od 16 mm 2 do 35 mm 2 včetně je nejmenší průřez ochranného vodiče 16 mm 2. 45) Průřez žádného ochranného vodiče, který není součástí napájecího kabelu nebo není jeho pláštěm: A) nesmí být v žádném případě menší než 2,5 mm 2, pokud je chráněn před mechanickým poškozením B) nesmí být menší než 4 mm 2, pokud je chráněn před mechanickým poškozením C) nesmí být menší než 6 mm 2, pokud je chráněn před mechanickým poškozením (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 543.1.3) Nesmí být menší než 2,5 mm 2 pokud je chráněn před mechanickým poškozením. Nesmí být menší než 4 mm 2 pokud není chráněn před mechanickým poškozením. 46) Za náhodný ochranný vodič se nesmí používat: A) stínící mezivrstvy kabelu B) nosné napínací dráty C) kovové obaly vodičů (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 543.2.N4.1 a 543.2.4) Za náhodný ochranný vodič se nesmí používat plynová potrubí, zábradlí, žebříky, ploty, kolejnice dopravních zařízení, nosné napínací dráty a jiná odnímatelná zařízení. 47) Za náhodné ochranné vodiče se mohou použít: A) stínící mezivrstvy kabelů B) kovové vodovodní potrubí C) plynová potrubí (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 543.2.1) Jako ochranný vodič se mohou použít: - vodiče v mnohažilových kabelech - izolované nebo holé vodiče ve společném obložení s pracovními vodiči - upevněné holé nobo izolované vodiče - kovové obaly, například pláště, stínicí mezivrstvy kabelů a pancéřování určitých kabelů - kovové instalační trubky nebo jiné kovové kryty vodičů
48) V pevných instalací připojených na sítě TN se může: A) jediný vodič použít jako vodič ochranný a střední při průřezu 16 mm 2 Al, při použití proudového chrániče B) jediný vodič použít jako vodič ochranný a střední při průřezu 10 mm 2 Cu, při použití proudového chrániče C) jediný vodič použít jako vodič ochranný a střední při průřezu 16 mm 2 Al nebo 10 mm 2 Cu za předpokladu, že ta část instalace, kde je použit vodič PEN, není chráněna proudovým chráničem (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 546.2.1) Minimálně 10 mm 2 z mědi nebo 16 mm 2 z hliníku. Instalace nesmí být chráněna proudovým chráničem. U kabelu s koncentrickým jádrem středního vodiče stačí 4 mm 2. (Změna Z1 povolila snížení na 6 mm 2 z mědi nebo 10 mm 2 z hliníku, ale pouze v úseku těsně před elektroměrem a těsně za elektroměrem.) 49) Je-li v použit vodič PEN, musí být splněno: A) ochranný vodič musí mít stejnou izolaci jako vodiče krajní B) ochranný vodič ve společném obložení musí mít stejnou izolaci jako vodiče fázové popř. krajní C) ochranný vodič izolovaný musí být veden souběžně s vodiči fázovými ve společném obložení (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 546.2.2 a čl. 546.2.N4) Vodič PEN musí mít izolaci na nejvyšší napětí, kterému může být vystaven, aby se zabránilo vzniku unikajícího (svodového) proudu. Ochranný vodič ve společném obložení musí mít stejnou izolaci jako vodiče fázové (popř. krajní). U střídavých jednofázových obvodů musí mít PEN stejnou izolaci jako vodiče fázové (popř. krajní). Je-li uložen fázový vodič v obložení, musí být témže obložení i PEN. 50) Pro jističe jsou hodnoty I a násobkem I n podle příslušných norem nebo charakteristik výrobce: A) I a =10xI n jističe vedení s charakteristikou U B) I a =10xI n jističe vedení s charakteristikou L C) I a =10xI n pro motorové jističe (podle ČSN 33 2000-6-61 z roku 1994 příloha NK, vysvětlivka 3 k tabulce NK1) Protože otázka může být položena i jiným způsobem, uvádíme více variant řešení: pro jističe s charakteristikou L... I a = 5 x I n pro jističe s charakteristikou U... I a =10 x I n pro jističe s charakteristikou A... I a = 2,5 x I n pro jističe s charakteristikou B... I a = 5 x I n pro jističe s charakteristikou C... I a =10 x I n pro jističe s charakteristikou D... I a =20 x I n