Antropogenní disturbance
výsypka pole Okolní krajina les
Odvodnění Nárůst abundance fauny Zvýšení aerace Zvýšení mikrobiální aktivity Dekomposice org. hmoty Snížení množství živin i schopnosti půdy zadržovat vodu pokles abundance fauny snížení mikrobiální aktivity
Polutanty
Vliv organismů na prostředí
Vliv organismů na prostředí Každý organismus ovlivňuje své prostředí v důsledku látkové výměny, pohybu, budováním hnízd, ale i vlastními těly. Ekosystémoví inženýři jsou organismy, které druhy svou činností modifikují, vytvářejí nebo udržují stanoviště, přímo či nepřímo ovlivňují dostupnost zdrojů pro jiné druhy změnou okolního prostředí. (Jones et al, 1994, Lawton a Jones, 1995) JONES CG, LAWTON JH, SHACHAK M 1994. ORGANISMS AS ECOSYSTEM ENGINEERS OIKOS 69 (3): 373-386
Ekosystémoví inženýři- příklady Allogenní inženýři ovlivňují okolní prostředí transformací materiálu ve svém okolí např. mechanickou silou. Autogenní inženýři vytvářejí habitat vlastními těly, živými či mrtvými tkáněmi.
Co ekosystémoví inženýři dělají Vytvářejí nebo porušují dlouhodobé a významné struktury Přesouvají a transformují hmotu v ekosystémech, například hromaděním exkrementů Mění aktivně některé parametry prostředí Narušují činnost jiných inženýrů
Četnost s jakou jsou organismy zmiňování jako ekosystémoví inženýři v různých prostředích a výskyt termínu ve světové literatuře poč et pra cí S CI 140 120 100 80 60 40 20 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 rok živočichové rostliny nadzemní půda voda
Podobné a související pojmy (koncepty) Klíčové druhy (Keystone species) často fungují jako inženýři, ale není to podmínkou. Extended phenotype (Hansell, 1993) schopnost vytvářet určitou strukturu, např. hnízdo, primárním cílem je modifikovat prostředí pro tvůrce, zpravidla má inženýrský efekt. Ecosystem engineering tvorba udržování nebo modifikace (mikro)stanovišť (Gutiérrez et al. 2003).
Ekosystémoví inženýři ve vodě proud
Produkce a hromadění exktrementů může měnit podmínky na dně O 2
Význam organismů pro formování půdy je znám již dlouhou dobu Darwin, C. R. 1881. The formation of vegetable mould, through the action of worms, with observations on their habits. London: John Murray.
Velikostní skupina Podíl na dekomposici Podíl na tvorbě půdní struktury Mikroflora Velmi variabilní enzymatická výbava katalyzují prakticky všechny významné Polysacharidové obaly buněčných stěn stmelují půdní částice. Vláknité mikrorganismy chemické reakce v půdě mohou spojovat půdní částice. Mikrofauna Predace půdní mikroflory Mesofauna Konzumace opadu, Produkce drobných exkrementů Makrofauna predace mikroflóry Význam vlastní metabolické aktivity je malý Produkce exkrementů vede k tvorbě organických a organominerálních-minerálních půdních agregátů, ražení chodeb ovlivňuje pórovitost.
% of total ecosystem C stock 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Moor Moder Mull coniferous deciduous grassland mineral soil root litter aboveground biomass Spodosoils Alfisoils Molisoils
Macrofauna excluded Accessible for macrofauna 40 years 13 years accumulated in soil litter remaining on soil surface respirated & leached
Comparison of soil development under various plantations. spontaneous alder lime oak spruce pinus larch
% of soil carbon in humus layer 1.4 1.2 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 y = 0.0133x + 0.4559 R = 0.650; 0.0001 y = 3.7976x + 13.706 R = 0.515; 0.0049 0 10 20 30 40 50 60 70 Soil C stock t ha -1 600 500 400 300 200 100 0 earthworm density ind m -2 % in humus layer earthworm density
60 % of volume of soil 50 40 30 20 10 0 WHC FC WP without fauna with fauna
Inženýři a interakce mezi nadzemní a podzemní částí ekosystémů Mravenci mohou zvyšovat přísun medovice a soustředit ho do jednoho místa. Přísun medovice do půdy znamená přísun cukrů a některých živin, může urychlovat dekomposici, zvyšovat fixaci dusíku.
Phosphorus release by litter accumulation and microbial decomposition litter bag experiment
?
N-NO 3-25 22,2 N-NO3 - [mg/kg] 20 15 10 5 0 4,6 4,3 5,3 A1 A2 B C Width of annual rings during last 30 ye ars 100 spruce trees were sampled rings measured for last 30 years A n n u a l rin g w id t h [ m m ] 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 A 1 A2 B C
Nadzemní části terestrických ekosystémů Významnou roli hrají rostliny a modifikace rostlin živočichy.
Co určuje význam inženýrů Aktivita per capita Populační hustota Prostorová distribuce Doba přítomnosti druhu Trvanlivost konstrukcí Dopad konstrukcí na dostupnost zdrojů pro jiné organismy a počet závislých organismů
Ekosystémové inženýrství rostlin a jeho význam pro interakce s živočichy živočichové jsou často ovlivňovány prostředím, které rostliny vytváří (mikroklima, úkryt, migrační koridor nebo bariéra atp.) Yucca brevifolia
Invazní druhy jako ekosystémoví inženýři Evropské žížaly v Sev.Americe Slávička mnohotvárná Dreissena polymorpha Intensivní filtrace snižuje DOC, zvyšuje průhlednost až 700.000 jedinců m -2 Produkce exkrementů a pseudofeces mění přísun detritu na dno Ovlivnění společenstva bentosu Těla živých mlžů a lastury mění prostorovou strukturu dna
Inženýring a sukcesní změny ekosystému
sukcese 15-20 let 35-40 let
Úloha ekosystémových inženýrů v globálním ekosystému země Do jaké míry jsou současné ekostémy produktem činnosti ekosystemového inženýrství?
Vliv organismů na prostředí global scale