Pojišťovací a zajišťovací činnost. Ing. František Řezáč, Ph.D. Mgr. Silvie Kafková Masarykova univerzita

Pojišťovací a zajišťovací činnost

Charakteristika pojišťovnictví Pojišťovnictví chápeme jako nevýrobní odvětví národního hospodářství, které se zabývá poskytováním pojistné ochrany a úhradou škod vzniklých z nahodilých pojistných událostí. Pojišťovnictví je specifickým odvětvím finančních služeb prostřednictvím nichž zabezpečuje realizaci nabídky pojištění a poptávky po pojištění.

Charakteristika pojištění Pojištění je historicky ověřený a v tržním prostředí osvědčený způsob eliminace následků nahodilé události. Pojištění je efektivní způsob tvorby, zhodnocování a rozdělování technických rezerv na úhradu škod vzniklých z nahodilých událostí. Pojištění je právním vztahem rovnocenných subjektů pojištění uzavřeném na základě pojistné smlouvy.

Účel pojištění Zmírnit nebo odstranit nepříznivé důsledky nahodilých událostí Prostřednictvím: preventivních opatření, pojistné ochrany v rozsahu uzavřené pojistné smlouvy, likvidace pojistné události. Poznámka: pojištění je o riziku, ne o spoření!!!

Hlavní úkoly pojišťovny preventivní předcházení přímých a následných škod investiční investování volných peněžních prostředků technický spočívá v náhradě škod po vzniku pojistné události

Principy pojištění - solidárnost pojistníci společně přispívají pojistným do technických rezerv. Zároveň dobrovolně respektují, že pojistné náhrady se vyplatí pouze těm, kteří měli pojistnou událost. Část pojištěných (součást pojistného kmene) dobrovolně souhlasících s vyplácením pojistného plnění také z jejich pojistného Část pojištěných přijímajících pojistné plnění

Principy pojištění podmíněná návratnost pojistná náhrada se poskytne pojištěnému pouze v případě, pokud nastane pojistná událost dohodnutá v pojistné smlouvě.

Principy pojištění - neekvivalentnost pojistné náhrady nejsou závislé na výši zaplaceného pojistného (mohou být vyšší nebo nižší než dosud zaplacené pojistné). a) b) c) d) Ad a) Vysoké zaplacené pojistné, nízké až nulové pojistné plnění (např.: úrazové pojištění). Ad b) Nízké zaplacené pojistné, případně první splátka pojistného.vysoké pojistné plnění (maximálně do výše pojistné částky, limitu plnění). Ad c) Výše zaplaceného pojistného odpovídá sjednané pojistné částce (např.: ŽP pro nízký věk). Ad d) Výše zaplaceného pojistného odpovídá sjednané pojistné částce Legenda: zaplacené pojistné (např.: ŽP pro vysoký věk riziková vyplacené pojistné plnění složka pojistného).

Vymezení pojišťovací činnosti podle zákona Pojišťovací činností se podle Zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění novely č.277/2009 Sb., s účinností od 1.1.2010, rozumí: přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv, činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků.

Vymezení činností související s pojišťovací činností podle zákona zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob, šetření pojistných událostí, vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných finančních služeb, zprostředkování jiných finančních služeb, další činnosti související s výkonem povolené pojišťovací činnosti.

Definice zajištění Zajištění znamená pojištění pojišťovny. Zajištění představuje přenos rizika nebo jeho části na jiný pojišťovací subjekt (zajišťovnu), který není s pojištěným ve smluvním vztahu za úhradu (zajistné).

Vymezení zajišťovny podle zákona Tuzemskou zajišťovnou se rozumí právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle zákona. Zajišťovnou z jiného členského státu se rozumí právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto členském státě uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti. Zajišťovnou z třetího státu se rozumí právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat zajišťovací činnost.

Hlavní úkoly zajištění Rozdrobení rizika - zajištěním se pojistitel zbavuje části rizika, jehož pojistná částka je vyšší než chce pojistit, nebo udržet na vlastní vrub. Zajištění takto rozdrobí pojištěná rizika a rozloží náhradu škody tak, aby pojistitel a zajistitel neměli těžkosti, v případě že by museli uhradit pojistné plnění ve výši svých podílů uvedených ve smlouvě o zajištění. Umožnění homogenity pojistného kmene, což znamená, že je daná možnost pojistný kmen homogenizovat co do vlastnosti rizika, po stránce kvalitativní i kvantitativní. Stabilizační úloha - zajištění zmírňuje účinek kolísání škodního průběhu, a tím slouží jako stabilizační činitel. Na krytí výkyvů ve škodním průběhu slouží jednak pojistné rezervy a také zajištění.

Hlavní úkoly zajištění Zvyšuje kapacitu pojišťovny - pojišťovna prostřednictvím zajišťovacích smluv má možnost přijmout do pojištění vyšší částky, protože tyto vyšší částky, které by převýšily limit pro její vlastní vrub, odevzdá do zajištění. Umožňuje kontakty s jinými, hlavně zahraničními pojistnými trhy. Zajištění má totiž mezinárodní charakter. Umožňuje sledovat vývoj pojistné a tarifní politiky zahraničních pojistitelů a konfrontovat jí s domácí praxí a zkušenostmi. Psychologická úloha - zajištění má velký psychologický význam tím, že jiné pojišťovny, smluvně zainteresované prostřednictvím zajištění, mají stejné zájmy, např. při nakládání, přepravě, překládání a vykládání pojištěného zboží, při jeho montáži a podobně.

Vymezení zajišťovací činnosti podle zákona Zajišťovací činností se rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (dále jen zajistné ) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (dále jen zajišťovací smlouva ). Plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemž součástí zajišťovací činnosti je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny.

Vymezení činností související se zajišťovací činností podle zákona Činností související se zajišťovací činností se rozumí: o zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti se zajišťovací činností, o poradenská činnost související se zajišťovací činností a jinými finančními službami, o vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných finančních služeb, o další činnosti související s výkonem povolené zajišťovací činnosti.

Možnosti používání matematicko-statistických metod v pojišťovací a zajišťovací činnosti modelování úmrtnosti, ocenění a kalkulace životního pojištění kalkulace pojistného v neživotním pojištění, matematické modelování v neživotním pojištění tvorba technických rezerv modelování výsledků obchodní činnosti a marketingových aktivit

Možnosti používání matematicko-statistických metod v pojišťovací a zajišťovací činnosti oceňování pojištěného majetku v případě uzavření pojistné smlouvy a v případě likvidace pojistné události modelování počtu a výše škod, modelování extrémních hodnot vliv pojistných událostí na tvorbu sazeb pojistného

Možnosti používání matematicko-statistických metod v pojišťovací a zajišťovací činnosti účetní výkazy pojišťovny, hodnocení vývoje ukazatelů v časové řadě hodnocení výsledků hospodaření komerční pojišťovny porovnání konkurenceschopnosti pojišťoven na pojistném trhu správa aktiv pojišťovny, investiční činnost pojišťovny

Možnosti používání matematicko-statistických metod v pojišťovací a zajišťovací činnosti výpočet solventnosti pojišťovny základní ukazatele finanční analýzy ukazatele pojistného trhu a jejich komparace v evropském a celosvětovém měřítku zajištění

Poděkování Tento učební text vznikl za přispění Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v rámci projektu Univerzitní výuka matematiky v měnícím se světě (CZ.1.07/2.2.00/15.0203).

Životní pojištění

Základní rozdělení životního pojištění Pojištění rizikové je pojištění, u kterého není jisté, zda dojde k pojistné události a tím také k výplatě pojistného plnění pojištění pro případ smrti. Pojištění rezervotvorné je pojištění, u kterého pojišťovna musí počítat s výplatou pojistného plnění: o předčasně v případě smrti, o později v případě dožití pojištění pro případ dožití, o v obou případech musí být vytvářena rezerva na pojistná plnění pro každé jednotlivé pojištění.

Charakteristika jednotlivých druhů životního pojištění Dočasné pojištění pro případ smrti o sjednává se pouze pro případ smrti, o nevytváří se rezerva pojistného, o pojištění je levné, ale po skončení sjednané doby se nevyplácí žádné plnění, o používá se ke krytí hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření.

Charakteristika jednotlivých druhů životního pojištění Kapitálové životní pojištění o jedná se smíšení ŽP, tj. pojištění pro případ smrti nebo dožití, o sjednaná pojistná částka je vyplacena v případě smrti pojištěného oprávněné osobě nebo v případě dožití konce pojistné doby pojištěnému, o jedná se o pojištění rezervotvorné, takže musí být vytvářena rezerva pojistného, o výplata pojistného plnění může být zhodnocena o výnos z investovaných rezerv (technická úroková míra + výnos z finančního umístění ~ eliminuje inflaci).

Charakteristika jednotlivých druhů životního pojištění Investiční životní pojištění o jedná se obdobu kapitálového životního pojištění, o rozdíl je v možnosti volby klienta kam budou jeho prostředky investovány na základě rozdílné investiční strategie ~ tomu ovšem také odpovídá vyšší riziko, o prostřednictvím tohoto pojištění je možné i s minimálními prostředky vstoupit na kapitálový trh a získat tak dlouhodobě vyšší výnosy než na terminovaném vkladu u bank.

Charakteristika jednotlivých druhů životního pojištění Důchodové pojištění o základní doživotní důchod je obdobou starobního důchodu vypláceného státním důchodovým pojištěním, o je zpravidla vyplácen po dosažení důchodového věku, o výplata může být poskytována doživotně nebo ve zkrácené lhůtě podle potřeb pojištěného, o je také možný odklad výplaty důchodu z důvodu prodloužení pracovního poměru, o existuje možnost dočasného důchodu v případě invalidity nebo výplata důchodu pro pozůstalé.

Charakteristika jednotlivých druhů životního pojištění Skupinové životní pojištění o je využíváno jako připojištění zaměstnanců zaměstnavateli, o pojistné placené zaměstnavatelem na pojištění zaměstnanců je považováno za daňově odečitatelnou položku, o daňové zvýhodnění poskytované státem snižuje tlak na státní sociální zabezpečení, o pojistné může být plně hrazeno zaměstnavatelem, v praxi však převažuje částečné hrazení zaměstnavatelem a částečné hrazení pojištěným

Druhy připojištění k životnímu pojištění Připojištění invalidity zproštění od placení pojistného. Připojištění úrazu. Pojištění doby nezbytného léčení nebo pojištění denního odškodného. Pojištění dlouhodobé péče (pobyt v léčebnách, sanatoriích). Připojištění vážných chorob (rakovina, infarkt myokardu, náhlé cévní příhody, transplantace životně důležitých orgánů,hluchota, slepota apod.).

Statistika životního pojištění

Modelování úmrtnosti Blíže viz Cipra Tomáš Pojistná matematika, 1999, kapitola 5 a 6

Ocenění životního pojištění Blíže viz Cipra Tomáš Pojistná matematika, 1999, kapitola 7

Kalkulace pojistného životního pojištění Blíže viz Cipra Tomáš Pojistná matematika, 1999, kapitola 8

Neživotní pojištění

Základní rozdělení neživotního pojištění Pojištění spojené se zdravím člověka. Pojištění majetkových (finančních) škod. Pojištění odpovědnosti za škodu. Pojištění zájmů.

Předmět neživotního pojištění Pojištění zdraví člověka zahrnuje úrazové pojištění, pojištění vážných chorob, pojištění léčebných nákladů a cestovní pojištění. Pojištění nemovitého majetku (majetek pevně spojený se zemí) předmětem pojištění jsou budovy a stavby (rodinné domy, byty, rekreační chalupy, garáže, správní budovy, výrobní haly, montážní haly, sklady, vedlejší stavby).

Předmět neživotního pojištění Pojištění movitého majetku předmětem pojištění jsou stroje, zásoby, dopravní prostředky, nábytek, počítače, kopírky, umělecká díla, peníze, cennosti, věci převzaté do opravy nebo úschovy. Pojištění odpovědnosti za škodu jedná se o ochranu pojištěného jako potenciálního odpovědného subjektu za škodu způsobenou třetí osobě (všeobecná odpovědnost, profesní odpovědnost, odpovědnost za řízení dopravního prostředku). Pojištění zájmů předmětem je pojištění pohledávek, úvěrů, pojištění přerušení provozu, pojištění právní ochrany.

Pojistná hodnota Nová hodnota, tj. reprodukční cena jedná se o pojištění na částku, kterou je nutno vynaložit na znovupořízení věci téhož typu, rozsahu a kvality v daném čase a místě. Časová hodnota jedná se o novou hodnotu sníženou o částku, která odpovídá stupni opotřebení nebo jinému znehodnocení.

Pojistná hodnota Obecná (obvyklá) hodnota jedná se o cenu věci na běžném trhu v dané době a místě. Hodnota pojistného zájmu u majetkových pojištění je tato hodnota používaná téměř výhradně v případech pojištění přerušení provozu.

Pojistná hodnota, pojistná částka Pojistná hodnota (PH) představuje v době uzavření pojistné smlouvy reálné ocenění pojištěné věci. Pojistná částka (PČ) jedná se o částku sjednanou v pojistné smlouvě. Představuje maximální limit pojistného plnění ze strany pojišťovny. Pojistnou částku si stanovuje pojištěný sám na vlastní odpovědnost.

Podpojištění, nadpojištění Podpojištění (PČ < PH) pojistná částka je nižší než pojistná hodnota. Pojišťovna má právo krátit pojistné plnění v poměru, který odpovídá rozdílu mezi pojistnou hodnotou a pojistnou částkou. Nadpojištění (PČ > PH) pojistná částka je vyšší než pojistná hodnota. Pojišťovna však vyplatí pojistné plnění pouze do výše pojistné hodnoty pojištěné věci.

Statistika neživotního pojištění

Kalkulace pojistného v neživotním pojištění Blíže viz Cipra Tomáš Pojistná matematika, 1999, kapitola 16

Matematické modelování v neživotním pojištění (počet a výše škod) Blíže viz Cipra Tomáš Pojistná matematika, 1999, kapitola 18

Technické rezervy

Technické rezervy v životním pojištění rezerva na nezasloužené pojistné, rezerva na pojistná plnění, rezerva pojistného životních pojištění, rezerva na prémie a slevy, rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, rezerva pojistného neživotních pojištění, jiná rezerva. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 51

Technické rezervy v neživotním pojištění rezerva na nezasloužené pojistné, rezerva na pojistná plnění, rezerva na prémie a slevy, vyrovnávací rezerva, rezerva pojistného neživotních pojištění, rezerva na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jiná rezerva. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 51

Rezerva na nezasloužené pojistné nebo zajistné Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u neživotních pojištění a zajištění. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného (zajistného), která časově souvisí s následujícím účetním obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného (zajistného) vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 60

Rezerva na nezasloužené pojistné nebo zajistné 1.6.2010 31.12.2010 31.5.2011 vznik pojištění konec kalendářního roku konec pojištění zasloužené pojistné nezasloužené pojistné

Rezerva na pojistná plnění Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí: a) v období před rozvahovým dnem vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných, b) v období před rozvahovým dnem vzniklých, ale v tomto období nehlášených. Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí. Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. a) se stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko-statistické metody. Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. b) se stanoví matematicko-statistickou metodou, není-li to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 61

Rezerva na závazky Kanceláře Rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tvoří pojišťovna provozující odvětví neživotních pojištění uvedená v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Tato rezerva je určena k plnění závazků Kanceláře, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva. Pojišťovna tvoří tuto rezervu v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře, její výše se stanov matematickostatistickými metodami. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 62

Rezerva na prémie a slevy Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami a používá se ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami. Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění. Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajišťovací smlouvy důvod. Prémie představuje částku, kterou se oprávněná osoba podílí na zisku nebo na přebytku pojistného. Sleva představuje částku, o kterou se snižuje placené pojistné, nebo která se vrací pojistníkovi. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 63

Vyrovnávací rezerva Vyrovnávací rezerva se tvoří k vyrovnání technické ztráty nebo nadprůměrného škodného průběhu v daném účetním období, a to v odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu vzniklých v účetním období. Metody, kterými se stanoví výpočet výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání, stanoví vyhláška. Vyrovnávací rezerva podle odstavce 1 se tvoří pouze tehdy, jestliže celková částka předepsaného pojistného za dané účetní období v příslušném odvětví neživotního pojištění podle odstavce 1: a) je rovna nebo je vyšší než 4 % celkového objemu předepsaného pojistného v neživotním pojištění za toto účetní období, nebo b) je vyšší než 67 500 000 Kč. Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu si pro výpočet výše vyrovnávací rezervy zvolí jednu z metod stanovených vyhláškou. Volbu této metody nelze libovolně měnit. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 64 a Vyhláška ČNB č. 434/2009, 11

Rezerva pojistného životních pojištění Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže technické úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného. Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Záporné hodnoty jednotlivých rezerv pojistného životních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Použitá technická úroková míra nesmí ke dni uzavření pojistné smlouvy přesáhnout maximální výši technické úrokové míry. Maximální výši technické úrokové míry určuje Česká národní banka postupem, který stanoví vyhláška, zveřejněná formou úředního sdělení ve Věstníku České národní banky. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 65

Technická úroková míra Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů státních dluhopisů3) v korunách českých s dobou splatnosti nejméně 5 let vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální výše technické úrokové míry. Nebyly-li v této době takové dluhopisy vydány, stanoví se maximální výše technické úrokové míry v rozsahu maximálně 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů všech státních dluhopisů v korunách českých, vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální výše technické úrokové míry. Blíže viz Vyhláška ČNB č. 434/2009, 12

Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu vytváří technickou rezervu určenou na splnění jejích závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, nedosahovala-li by výše rezervy pojistného životních pojištění vypočtená za použití původních parametrů postačitelné výše zjištěné při použití současných odhadů hodnoty technické úrokové míry a ostatních početních parametrů použitých při ohodnocení výše přijatých závazků. O způsobu výpočtu výše technické rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů nebo změny tohoto způsobu výpočtu pojišťovna bezodkladně písemně informuje Českou národní banku, a to jakmile zjistí skutečnosti podle odstavce 1. Česká národní banka nařídí změnu způsobu výpočtu výše této technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 66

Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojistníkovi u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník. Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojistníkům ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách. Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se na toto plnění současně rezerva pojistného životních pojištění podle 65. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 67

Rezerva pojistného neživotních pojištění Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se při výpočtu výše pojistného používá vstupního věku a pohlaví pojištěného nebo pouze vstupního věku pojištěného. Vstupním věkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného. Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného. Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 68

Jiná technická rezerva Jinou technickou rezervu tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu vytvoří k těm závazkům z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které nelze zahrnout do technických rezerv podle 61 až 68. O důvodech tvorby a způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu písemně informuje Českou národní banku. Česká národní banka je oprávněna nařídit změnu způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná. Blíže viz Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, 69

Daňové aspekty technických rezerv v pojišťovnictví Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv (a opravných položek), které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků daně z příjmů. Mezi tyto rezervy patří také rezervy v pojišťovnictví. Způsob tvorby rezerv za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci se posuzuje jednak odůvodněnost a jednak výše těchto rezerv. Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně z těchto rezerv uhradit; rezervy se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Zůstatek rezerv zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období.

Rezerva pojistného životních pojištění Blíže viz Cipra Tomáš Pojistná matematika, 1999, kapitola 11

Pojistné rezervy v neživotním pojištění Blíže viz Cipra Tomáš Pojistná matematika, 1999, kapitola 17

Obchodní a marketingová činnost

Definice obchodu v pojišťovnictví Obchod je specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje prodej pojistných produktů a poskytování pojistných služeb k zabezpečení pojistné ochrany pojištěných za úplatu - pojistné. Do obchodu zařazujeme všechny činnosti spojené s nabídkou a poptávkou uskutečňované mezi pojišťovnou a klientem, které vedou k realizaci pojistné smlouvy za předem dohodnutých podmínek. Obchod je zařazen v terciární sféře národního hospodářství.

Organizace prodeje pojistných produktů Odvětvová struktura Vznik pojištění Centrála Školení prodejců Pojištění osob Pojištění majetku Pojištění odpovědnosti za škodu Úrazové pojištění Životní pojištění Cestovní pojištění Pojištění motorových vozidel Pojištění průmyslu a podnikatelů Pojištění domácností

Organizace prodeje pojistných produktů Geografická struktura Centrála Vznik pojištění Školení prodejců Kraj Oblastní pobočka 1 Oblastní pobočka 2 Oblastní pobočka 14 Okres Agentura 1 Agentura 2 Agentura 10 Město Obchodní skupina 1 Obchodní skupina 2 Obchodní skupina 3 Obchodní skupina 5

Hlavní úkoly základních fází pojištění z marketingového hlediska Vznik pojištění o získat nového klienta Správa pojištění o udržet stávajícího klienta Likvidace pojistných událostí o neodradit klienta (výplatou pojistného plnění pojistný vztah nemusí skončit)

Distribuční cesty kmenový zaměstnanec, pojišťovací agent (pracuje zpravidla sám, na Smlouvu o obchodním zastoupení, zastupuje danou pojišťovnu), který uzavřel smlouvu s: výhradním zastoupením (pracuje pro jednu pojišťovnu), nevýhradním zastoupením (pracuje pro více pojišťoven), exkluzivním zastoupením (prodává pouze určitý produkt za výhodnějších provizních podmínek), Blíže viz MŘKP, s. 122

Distribuční cesty pojišťovací makléř (pracuje na Smlouvu o zprostředkování nebo Mandátní smlouvu, zastupuje klienta), nezávislá distribuční síť (kromě pojistných produktů prodává i jiné finanční produkty), ostatní (finanční poradce, banka, penzijní fond, stavební spořitelna, leasingová společnost, prodejce automobilů, prodejce elekroniky apod.) Blíže viz MŘKP, s. 122

Osobní prodej Podle P. Kotlera je osobní prodej takovou formou marketingové komunikace, kdy prodejce komunikuje se současnými nebo potencionálními zákazníky s cílem uzavřít s nimi obchod a vytvořit vztah. Osobní prodej je dvousměrná komunikace mezi prodejcem a zákazníkem osobně, telefonicky, prostřednictvím videokonferencí, internetu či jinými prostředky. Blíže viz MŘKP, s. 125

Výhoda osobního prodeje na straně klienta přímá a rychlá cesta ke zboží či službě a rychlá odpověď na konkrétní otázky, možnost se jen informovat, případně dostat více informací, než by klienta k danému produktu napadlo, možnost na dané téma diskutovat, porovnávat, nechávat se přesvědčovat, vyžadovat kvalitu a diskutovat o výši ceny, odmítnout či přijmout nabídku, požadovat přizpůsobení produktu požadavkům klienta, neztrácet čas při nezájmu o danou službu či produkt, v případě dobré zkušenosti, se klient může příště obrátit přímo na obchodníka. Blíže viz MŘKP, s. 126

Výhoda osobního prodeje na straně prodejce přímá a rychlá cesta ke klientovi, produkt je upraven na míru klientovi, možnost argumentovat proč koupit a to hlavně v případě nerozhodnosti klienta, dát klientovi potřebné informace, ukázat klientovi, že je prodejce ochotný a schopný odpovídat na dotazy a námitky, možnost připravit se na jednání a překonávání námitek, reagovat na mimoslovní komunikaci klienta, ověřit si, zda obchodník rozumí problémům a potřebám klienta, rychlá zpětná vazba od klienta na prodávané produkty. Blíže viz MŘKP, s. 126

Proces osobního prodeje identifikace a hodnocení potenciálních klientů, předběžné shromažďování informací o klientovi, navázání kontaktu s klientem, prezentace a předvádění produktů, vyjasnění případných dotazů a námitek, uzavření obchodu, péče o klienta po uskutečnění prodeje. Blíže viz MŘKP, s. 126

Nástroje podpory prodeje vůči klientům Slevy na pojistném v případě vícenásobného pojištění (např. v období přerozdělování pojistného trhu v souvislosti s demonopolizací trhu zákonného pojištění vozidel nabízely pojišťovny, v případě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijního pojištění klientova vozidla, 10% slevu na pojištění domácností a staveb). Slevy na pojistném v případě komplexního pojištění živelních rizik. Obchodní slevy pro klienty (realizované na různých stupních obchodní sítě s povolenou výší slevy). Bonusy v případě bezeškodního průběhu (zcela běžně realizované u tzv. povinného ručení a u havarijního pojištění vozidel). Drobné reklamní dárky nesoucí jméno pojišťovny (např. kalendáře, diáře, pera, přívěsky na klíče, peněženky, nákupní tašky, trička, čepice, kávové hrnky apod.). Soutěže o ceny (pojistné produkty s připojištěním, zájezdy, upomínkové předměty apod.). Blíže viz MŘKP, s. 125

Obsah školení prodejců Zákonná úprava komerčního pojištění: Směrnice EU a Zákony ČR k pojišťovnictví, základní pojmy v životním a neživotním pojištění. Produktové školení: všeobecné a zvláštní pojistné podmínky, vybrané pojistné produkty. Školení obchodních dovedností. Základy financí, právního vědomí, etiky pojištění. Blíže viz MŘKP, s. 130

Definice marketingu Marketing vznikl jako aplikovaný vědní obor ve druhé polovině 20. století, když se vyčlenil z nauky o řízení podniku. Marketing, podle P. Kotlera, je sociálním a manažerským procesem, jehož pomocí získávají lidé to, co buď potřebují anebo po čem touží, a to na základě výroby komodit a jejich směny za komodity jiné anebo za peníze.

Základní principy marketingu Zákazník je v centru pozornosti veškerého dění v podniku. Zákazník nekupuje produkt, ale užitek. Marketing dělají všichni zaměstnanci podniku. Trhy jsou heterogenní, proto je musíme segmentovat. Trhy a zákazníci se neustále mění.

Marketing služeb Růst významu a objemu služeb je jedním z hlavních ekonomických trendů v současném světě. Je to způsobeno zejména rostoucím blahobytem, přibývajícím volným časem, stále složitějšími výrobky a rostoucí náročností na jejich servis. Celkem se různá odvětví služeb (bankovnictví, pojišťovnictví, komunikace, doprava, cestování, zábava, apod.) podílejí na ekonomice vyspělých zemí celého světa více než 60 %.

Marketingový mix Pod pojmem marketingový mix se rozumí soubor marketingových nástrojů, pomocí nichž podnik (pojišťovna) usiluje o dosažení svých marketingových cílů na cílovém trhu.

Marketingový mix ve výrobě Nejužívanější roztřídění marketingových nástrojů je v marketingové terminologii označováno jako 4P : Produkt produkt, Price cena, Place místo, Promotion propagace.

Marketingový mix ve službách Ve službách, kam patří také pojišťovnictví a finanční sektor, se marketingový mix rozšiřuje o další tři nástroje na celkový počet 7P. Jsou to: People lidé, Physical Evidence materiální prostředí, Processes procesy.

Oceňování pojištěného majetku

Oceňování majetku Určitý postup, pomocí kterého se snažíme vyjádřit cenu nebo hodnotu majetku Výsledkem je stanovení hodnoty oceněného majetku Důvody oceňování Převod vlastnictví Financování a úvěrování Kompenzace vyplývající ze soudního rozhodnutí Účetní důvody Daňové důvody Poradenství při investičním rozhodování - pojišťovnictví

Legislativní úprava Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška)

Způsoby oceňování Pomocí obvyklé ceny Nákladový způsob Výnosový způsob Porovnávací způsob Oceňování podle jmenovité hodnoty Oceňování podle účetní hodnoty Oceňování podle kurzové hodnoty Oceňování sjednanou cenou

Oceňování staveb Členění staveb Stavby pozemní Stavby inženýrské a speciální pozemní Vodní nádrže a rybníky Jiné stavby Oceňování nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací

Oceňování pozemků Stavební pozemky násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě Zemědělské pozemky výnosový způsob Lesní pozemky výnosový nebo porovnávací způsob Vodní nádrže a vodní toky pomocí vyhlášky Jiné pozemky pomocí vyhlášky

Oceňování trvalých porostů Lesní porosty nákladový a výnosový způsob Ovocné dřeviny výnosový způsob Vinná a chmelová réva výnosový způsob Okrasné rostliny nákladový způsob

Oceňování Majetková práva výnosový způsob či cenou obvyklou Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců se neoceňují Práva odpovídající věcným břemenům výnosový způsob či jednotně částkou 10 000 Kč Kótované cenné papíry obchodované na regulovaném trhu vyhlášeným kurzem Platební prostředky, platební karty, ceniny a vklady jmenovitou hodnotou

Oceňování v komerční pojišťovně Z důvodu stanovení pojistné hodnoty předmětu pojistné ochrany a to v případě Uzavření pojistné smlouvy hodnotu majetku stanovuje pojištěný za pomoci pojišťovacího zprostředkovatele Likvidace pojistné události

Základní pojmy Pojistná částka Nová cena Opotřebení staveb Pojištění prvního rizika Podpojištění Cena pořizovací Věcná hodnota Cena obvyklá Koeficient prodejnosti Konstrukční prvek Pojistná hodnota Časová cena Přepojištění Cena reprodukční Výnosová hodnota Cena zjištěná

Způsoby výpočtu oceňování majetku Základní pojmy: Věci movité x věci nemovité Nemovitosti Stavba Rodinný domek Rodinný dům Zastavěná plocha stavby Obestavěný prostor stavby

Nákladový způsob oceňování budovy a haly ZCU = ZC x K1 x K2 x K3 x K4 x K5 x Ki x Kp ZCU základní cena upravená ZC základní cena (přílohy č. 2 a 3) K1 koeficient přepočtu ZC podle druhu konstrukce (příloha č.4) K2 koeficient přepočtu ZC podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží: K2 = 0,92 + 6,60 / průměrná zastavěná plocha K3 koeficient přepočtu ZC podle průměrné výšky podlaží: K3 = 2,10 / průměrná výška podlaží + 0,3 (pro budovy) K3 = 2,80 / průměrná výška podlaží + 0,3 (pro haly) K4 koeficient vybavení stavby K5 polohový koeficient (příloha č. 14) Ki koeficient změny cen staveb (příloha č. 38) Kp koeficient prodejnosti (příloha č. 39)

Nákladový způsob oceňování Rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp ZC základní cena (příloha č. 6) Garáže ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp ZC základní cena (příloha č. 9)

Výnosový způsob oceňování Kombinací nákladového a výnosového způsobu se ocení Pronajatá či částečně pronajatá stavba Stavby pro energetiku Stavby, které jsou kulturní památkou Cena nemovitostí výnosovým způsobem CV = N / p * 100 N roční nájemné p míra kapitalizace v procentech (příloha č. 16)

Opotřebení staveb Cena stavby se přiměřeně sníží o opotřebení vzhledem k stáří, stavu a předpokládané životnosti. Metoda lineární opotřebení se rovnoměrně rozdělí na celou dobu předpokládané životnosti. Metoda analytická opotřebení se počítá pomocí objemových podílů konstrukcí a vybavení na ceně stavby.

Příklad ocenění majetku Blíže viz Řezáč František Řízení rizik v pojišťovnictví, 2011, kapitola 4

Pojistné události

Vymezení pojmu likvidace pojistné události Likvidace pojistných událostí je souhrn pracovních postupů, jejichž cílem je určit výši škody a poskytnout pojištěnému nebo poškozenému přiměřenou peněžní náhradu, které říkáme pojistné plnění. Likvidace ale může být ukončena i důvodným zamítnutím požadavku o poskytnutí pojistného plnění.

Pojišťovací činnosti po dobu trvání pojistné smlouvy - ŽP Uzavření pojistné smlouvy (dny) Trvání pojistné smlouvy (pojistná doba) (roky) Výplata pojistného plnění (dny)

Pojišťovací činnosti po dobu trvání pojistné smlouvy - NežP Uzavření pojistné smlouvy Trvání pojistné smlouvy (pojistná doba) (dny, týdny) (měsíce, roky) velká škoda Výplata pojistného plnění malá škoda

Proces likvidace pojistných událostí přijetí oznámení pojistné události, registrace pojistné události, identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí, stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, revize, výplata pojistného plnění, archivace vyřízených spisů pojistných událostí. Blíže viz MŘKP, s. 136

Přijetí oznámení pojistné události oznámit pojistnou událost může poškozený i pojištěný na kterékoliv organizační jednotce pojišťovny, podat oznámení v zastoupení pojištěného může i pojišťovací makléř nebo jiný zástupce, pokud je k takovému úkonu klientem písemně zmocněn, oznámení může být učiněno i formou stručného, výstižného sdělení zaslaného pojistiteli komunikačními prostředky (telefonicky, faxem, e- mailem), každé takové oznámení je třeba opatřit prezentačním razítkem.

Obsah oznámení pojistné události údaje, ze kterých lze jednoznačně určit osobu pojištěného a pojistnou smlouvu (např. příjmení, obchodní název, číslo pojistné smlouvy, číslo návrhu pojistné smlouvy, IČO, RZ pojištěného vozidla), osoba poškozeného, pokud je známa (v případě odpovědnostního pojištění), příčina vzniku pojistné události, datum a čas vzniku škody, místo vzniku škody, rozsah vzniklé škody. Blíže viz MŘKP, s. 137

Registrace pojistné události každé kvalifikované oznámení škodní události musí být neprodleně zaregistrováno do provozního systému (dle číselné řady či kódu) s uvedením veškerých údajů, které jsou v okamžiku registrace známé; pověřený pracovník zároveň založí spis škodní události, v případě, že není možné ze sdělených údajů jednoznačně určit pojistnou smlouvu, na kterou se má škodní událost zaregistrovat, je pověřený pracovník povinen navázat kontakt s pojistníkem a objasnit potřebné údaje týkající se pojištění, datem registrace škodní události je den, kdy pověřený pracovník zaregistroval škodní událost do provozního systému.

Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí likvidátor, kterému byla škodní událost postoupena k vyřízení, ověří platnost a rozsah pojištění, zda je k pojistné smlouvě sjednáno fakultativní zajištění, likvidátor dále ověří stav placení pojistného a vše vyznačí do spisu, ověřování veškerých údajů by mělo probíhat ve spolupráci s oddělením správy pojištění, o veškerých nedostatcích v pojistné smlouvě (zjištěné v průběhu likvidace škodní události) informuje likvidátor písemně oddělení správy pojištění zejména se jedná o pojistné částky, které neodpovídají realitě (podpojištění či nadpojištění), špatný technický stav, nedostatky v zabezpečení a ochraně, změny, které nastaly v průběhu trvání pojištění, apod.

Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění u majetkových a odpovědnostních škod se jedná o zjištění rozsahu škody, návrhu a stanovení způsobu odstranění následků škodní události, výpočet výše vzniklé škody, stanovení výše pojistného plnění, u škod z pojištění osob se jedná zejména o posouzení lékařských zpráv, provedení lékařské prohlídky pojištěného apod.), posouzení možnosti postihu podle 813, resp. 827 občanského zákoníku.

Revize jedná se o kontrolu početní správnosti výpočtů pojistných plnění, provedení kontroly potvrzuje revidující pracovník podpisem s datem kontroly ve spisu pojistné události a provede revizi pojistné události i v provozním systému.

Výplata pojistného plnění Výplata pojistného plnění je pro klienta fáze nejdůležitější a zpravidla spočívá ve výplatě určité peněžní částky. Výplata se provádí těmito způsoby: pojistníkovi je vyplacena částka v hotovosti, pojistníkovi je částka poukázána bankovním převodem, poštou nebo šekem, přímá úhrada nákladů na opravu škody instituci, která opravu škody provedla.

Archivace vyřízených spisů pojistných událostí do spisovny vyřízených spisů založí administrativa všechny vyřízené spisy pojistných událostí do pořadačů např. podle jednotlivých roků hlášení pojistných událostí a v nich podle jejich pořadového čísla, při vyjmutí spisu pojistné události z jakéhokoliv důvodu se do pořadače vloží žádanka, která musí obsahovat: číslo pojistné události, identifikaci pojištěného nebo poškozeného (jméno, název firmy), důvod vyjmutí spisu pojistné události, datum vystavení žádanky, podpis osoby, která si spis vyžádala.

Likvidace pojistných událostí Blíže viz Řezáč František Marketingové řízení komerční pojišťovny, 2009, kapitola 3.8

Statistika pojistných událostí - ČAP Celkový počet vyřízených pojistných událostí vzrostl v roce 2010 o 10,2 % oproti 7,2 % v předchozím roce. Nárůst je způsoben zejména zvýšením počtu pojistných událostí v neživotním pojištění o 12,0 %. Nejvyšší podíl na tomto nárůstu má objem pojistných událostí v pojištění vozidla a úrazu, k nadprůměrnému 45% růstu došlo u počtu pojistných událostí živelního charakteru. Počet vyřízených pojistných událostí v životním pojištění se zvýšil o 7,6 % oproti předchozím 12,5 %. Na celkovém vyplaceném pojistném plnění se životní pojištění podílelo 45 %. V neživotním pojištění představuje 27,1 % plnění z pojištění vozidel, pojistné plnění za škody způsobené živly, které oproti předchozímu roku vzrostlo o 48,6 %, činí 8,5 %. Zde se zřejmě projevily zejména živelní události z léta roku 2010. Blíže viz Výroční zpráva ČAP za rok 2010

Statistika pojistných událostí - ČAP

Statistika pojistných událostí Statistika nákladů na výplatu pojistných událostí dle výročních zpráv vybraných komerčních pojišťoven působících na pojistném trhu České republiky. Aktuální stav v pojistných náhradách v pojištění motorových vozidel na pojistném trhu ČR za rok 2011.

Hospodaření pojišťoven, účetní výkazy pojišťovny

Hospodaření komerční pojišťovny Hospodaření komerční pojišťovny se realizuje obdobným způsobem jako u ostatních podnikatelských subjektů s přihlédnutím ke specifikům odvětví pojišťovnictví. I zde se setkáváme s vymezením hospodářského výsledku na bázi výnosů a nákladů a používáme obdobné výkazy tj. rozvahu, výkaz zisků a ztrát, resp. přílohu, ve kterých se odráží výsledky hospodaření komerční pojišťovny. Blíže viz PE, s. 91

Výnosy pojišťovny Výnosy představují kategorii výstupů v podobě výsledků z hospodářské činnosti podniku, určených k prodeji. Na účtech účtové třídy 6 Výnosy se účtuje o všech výnosech, které vznikly z pojišťovací a zajišťovací, případně ostatní činnosti pojišťovny a u kterých se uplatňuje v zásadě účelové členění výnosů podle předmětu činnosti pojišťovny, tj. neživotní pojištění, životní pojištění a ostatní činnosti. Výnos vzniká okamžikem vystavení faktury, příjem až jejím proplacením. Blíže viz PE, s. 91

Položky výnosů pojistné běžně placené pojistné (placené v dohodnutých pojistných obdobích), jednorázově placené pojistné, výnosy z finančního umístění technických rezerv, zajistné (aktivní zajištění), provize ze zajištění (v případě pasivního zajištění), přijatý rozdíl pojistného plnění od zajistitele, regresy z pojistných plnění, poplatky z prodlení platby pojistného, výnosy z prodeje hmotného a nehmotného majetku, úroky z depozit uložených v bankách, ostatní. Blíže viz PE, s. 91

Struktura výnosů Příklad struktury výnosů u začínající pojišťovny: Pojistné (80 90 %) Ostatní (10 20 %) Výnosy Celkem Příklad struktury výnosů u pojišťovny s rozsáhlým pojistným kmenem: Pojistné Výnosy z finančního Ostatní umístění Výnosy celkem

Náklady pojišťovny Náklady představují kategorii vstupů hospodářských prostředků a práce do procesu výroby výrobků, prodeje zboží nebo poskytování služeb. Na účtech účtové třídy 5 Náklady se účtuje o všech nákladech, které vznikly z pojišťovací a zajišťovací, případně ostatní činnosti pojišťovny a u kterých se uplatňuje v zásadě účelové členění hlavně na neživotní pojištění a životní pojištění. Náklad vzniká okamžikem vystavení faktury, výdaj až jejím proplacením. Náklady můžeme podle účelu dělit na: část pojistně-technickou (technické rezervy), část pojistných plnění, část správních nákladů. Blíže viz PE, s. 92

Položky nákladů Náklady na pojistná plnění (PPL) Představují smluvní závazky pojišťovny vůči pojištěnému nebo třetím osobám: přímé, případně následné škody na zdraví a majetku, šetření pojistných událostí, poplatky za znalecké posudky, poplatky za soudní jednání. Blíže viz PE, s. 92

Položky nákladů Vlastní náklady (NV) náklady na vznik pojištění: tvorba produktů, tisk návrhopojistek a pojistných smluv, tisk ostatních tiskopisů, reklama a propagace; náklady na obchodní činnost: tvorba obchodní sítě, tvorba metodických pomůcek a sazebníků, školení pojišťovacích agentů a pojišťovacích makléřů; Blíže viz PE, s. 92

Položky nákladů náklady na likvidační službu: výběr a školení pracovníků likvidační služby, tvorba metodických pomůcek; náklady na provozní činnost: správa pojištění (taxace návrhopojistek, intervence pro neplacení pojistného, archivace pojistných smluv apod.), informační činnost (hardware, software), správa majetku; náklady na řízení společnosti. Blíže viz PE, s. 92-93

Struktura nákladů Příklad struktury nákladů: Pojistná plnění (70 80%) Vlastní náklady (20 30%) Náklady celkem Vztah mezi výnosy a náklady: Výnosy Náklady Zisk

Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek účetní jednotky je důležitým ukazatelem úrovně jejího hospodaření. Zjišťuje se ze zůstatků účtových tříd 5 Náklady a 6 Výnosy. Skladba těchto účtových tříd umožňuje zjištění hospodářského výsledku v rozdělení na výsledek provozní, finanční a mimořádný. Součet provozního a finančního výsledku považujeme za hospodářský výsledek běžné činnosti účetní jednotky. Hospodářský výsledek před zdaněním se zjistí jako rozdíl výnosů a nákladů, mimo účtu o dani z příjmu. Hospodářský výsledek po zdanění účetní zisk nebo ztráta se zjistí jako rozdíl výnosů a nákladů. Blíže viz PE, s. 93-94

Hospodářský výsledek Daňová povinnost účetní jednotky vyplývající ze zákona o dani z příjmu se považuje za tzv. daňový základ evidovaný v účtové třídě 5 Náklady. Daň se vypočte podle zákonné sazby ze zjištěného daňového základu, a to v rozdělení na daň z příjmů běžné činnosti a daň z příjmů mimořádné činnosti. Blíže viz PE, s. 94

Uzávěrka a Účetní závěrka Uzávěrka představuje uzavírání účetních knih. Koncem kalendářního roku, po zaúčtování všech účetních případů vyplývajících z běžné činnosti se provádí přezkoušení správnosti a úplnosti údajů zaúčtovaných do účetních knih běžného období. Účetní závěrka představuje číselné údaje o stavu a struktuře majetku, závazků a kapitálu, o struktuře nákladů, výnosů a o dosaženém hospodářském výsledku v předepsaném členění. Tvoří ji rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha.

Účetní výkazy pojišťovny Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Výkaz peněžních toků - Cash flow

Rozvaha Aktiva Pasiva Blíže viz Cipra Tomáš Pojistná Dlouhodobý matematika, nehmotný majetek 1999, Vlastní kapitola kapitál 16 Finanční umístění (investice) Pohledávky (dlužníci) Ostatní aktiva Přechodné účty aktiv Technické rezervy Rezervy na ostatní rizika a ztráty Depozita při pasivním zajištění Závazky (věřitelé) Přechodné účty pasiv Nerozdělený zisk minulého období Zisk běžného účetního období Aktiva celkem Pasiva celkem