XVII. KONGRES ODS. XVII. Kongres ODS, 18. 19. 11. 2006, Praha

XVII. KONGRES ODS XVII. Kongres ODS, 18. 19. 11. 2006, Praha

XVII. Kongres ODS, 18. 19. 11. 2006, Praha

XVII. Kongres ODS se uskutečnil ve dnech 18. 19. listopadu 2006 v pražském Veletržním paláci. Hlavním bodem programu byla volba nového vedení strany. Kongres také určil mantinely ve vyjednávání o nové vládě. Dvoudenního jednání se zúčastnilo přibližně 500 delegátů, tři stovky hostů a rekordní počet novinářů více než 150. Sobotní program zahájil čestný předseda ODS a prezident ČR Václav Klaus, následovaly projevy předsedy ODS Mirka Topolánka a dalších členů vedení strany. Poté vystoupili političtí partneři a hosté. Následovala politická diskuse, která byla ukončena až druhý den. Vrcholem nedělního programu pak byla volba vedení strany. Předsedou ODS byl znovu zvolen Mirek Topolánek, prvním místopředsedou se stal Pavel Bém a místopředsedy Ivan Langer, Petr Bendl, Petr Gandalovič a Petr Nečas.

XVII. KONGRES ODS XVII. Kongres ODS, 18. 19. 11. 2006, Praha http://www.ods.cz/akce/kongresy/17.kongres/ edice Knihovna ODS č. 18

OBSAH ZAHÁJENÍ KONGRESU 7 Úvodní projev Pavla Béma 7 PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR VÁCLAVA KLAUSE 9 PROJEV PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA 11 PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU19 Petr Nečas 19 Ivan Langer 24 Miroslava Němcová 25 Pavel Bém 27 Petr Bendl 30 Přemysl Sobotka 33 VYSTOUPENÍ POLITICKÝCH PARTNERŮ A ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ 35 POLITICKÁ DISKUSE 48 PŘEDSTAVENÍ KANDIDÁTŮ A VOLBY DO POLITICKÝCH ORGÁNŮ ODS 88 Projev kandidáta na předsedu ODS Mirka Topolánka 88 Projev kandidáta na 1. místopředsedu ODS Petra Nečase 90 Projev kandidáta na 1. místopředsedu ODS Pavla Béma 92 Projev kandidáta na 1. místopředsedu ODS Vlastimila Tlustého 95 Projev kandidáta na místopředsedu ODS Petra Bendla 99 Projev kandidáta na místopředsedu ODS Petra Gandaloviče 101 Projev kandidátky na místopředsedkyni ODS Zdeny Horníkové 104 Projev kandidáta na místopředsedu ODS Jiřího Kittnera 106 Projev kandidáta na místopředsedu ODS Ivana Langera 106 Projev kandidáta na místopředsedu ODS Petra Nečase 107 Projev kandidátky na místopředsedkyni ODS Miroslavy Němcové 109 Projev kandidáta na místopředsedu ODS Jiřího Šnebergera 109 Projev kandidáta na místopředsedu ODS Vlastimila Tlustého 110 Projev kandidáta na místopředsedu ODS Evžena Tošenovského 111 ZÁVĚREČNÉ SLOVO PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA 115 USNESENÍ XVII. KONGRESU ODS 118 ZPRÁVY 121 PŘÍLOHY 163

6 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 VYSTOUPENÍ V RÁMCI POLITICKÉ DISKUSE chronologické řazení 1. Petr Gandalovič 48 2. Martin Říman 49 3. Vlastimil Tlustý 51 4. Alexandr Vondra 53 5. Jiří Pospíšil 54 6. Oldřich Vlasák 56 7. Milan Franc 57 8. Vladimír Králíček 57 9. Miroslav Ouzký 58 10. Jan Morava 59 11. Jiří Liška 59 12. Ladislav Libý 60 13. Tomáš Chalupa 61 14. Jaroslav Kubera 62 15. Evžen Tošenovský 63 16. Jan Bürgermeister 65 17. Jan Klas 66 18. Jiří Payne 68 19. Jiří Oberfalzer 68 20. Filip Dvořák 70 21. Jan Zahradník 72 22. Ivan Strakoš 73 23. Hynek Fajmon 74 24. Rudolf Blažek 75 25. Tomáš Dub 76 26. Petr Bratský 77 27. Vlasta Chromá 78 28. Vladimír Oplt 79 29. Miroslav Beneš 79 30. Michal Doktor 80 31. Petr Duchoň 81 32. Tomáš Grulich 82 33. Miloš Vystrčil 83 34. Oldřich Vojíř 84 35. Miroslav Levora 85 36. Jan Zahradil 86

ZAHÁJENÍ KONGRESU 7 ZAHÁJENÍ KONGRESU Pavel Bém místopředseda ODS a primátor hl. města Prahy Vážený pane předsedo vlády, páni ministři, nemohu si po devíti letech odpustit toto oslovení, vážený pane předsedo Senátu, excelence, vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci, dámy a pánové, milí přátelé, vzácní hosté. Dovolte, abych i já, jako pražský primátor, vás opět po dvou letech přivítal v naší metropoli. Praga mater urbium Praha matka měst. Od středověku to platí, nevím, jestli je to i dnes pravda, ale vím jistě, že každý z vás nosí naši krásnou Prahu hrdě ve svém srdci. Dovolte, abych vás přivítal na půdě městské části Praha 7, zde ve Veletržním paláci, jedinečném skvostu pražské a české funkcionalistické architektury. Mimochodem, na základě architektonických plánů architektů Tyla a Fuchse byla tato budova slavnostně odhalena veřejnosti právě v roce 1928 při připomenutí 10. výročí založení samostatného Československého státu. Zdi Veletržního paláce už pamatují hodně. Pamatují s velkou pravděpodobností jeden z vůbec největších pražských požárů druhé poloviny 20. století, ten v roce 1974. Pamatují dlouhé marné čekání na rekonstrukci, pamatují i zápis do seznamu nemovitých kulturních památek a nakonec onu kýženou rekonstrukci, která přivádí Veletržní palác mezi moderní sbírky Národní galerie, sbírky představující moderní umění. Při této souvislosti toho, co všechno zdi Veletržního paláce pamatují, si troufám tvrdit jedno jediné. Nepamatují s velkou pravděpodobností žádné zásadní politické jednání podobné tomu dnešnímu, od kterého se očekává, že předurčí vývoj směřování naší země v následujících letech. A mě napadá výrok slavného amerického komika B. J. Rourkeho, který kdysi řekl: Když dáte socialistům moc a peníze, tak je to stejné, jako kdybyste teenagerům dali láhev plnou whisky a klíčky od auta. A výsledky tohoto osmiletého experimentu my známe. Nejenom ve stavu veřejných financí, ale vidíme je všude kolem sebe, v mnoha oblastech lidského konání. A tak si troufám tvrdit, že před námi stojí komplikovaný, nesmírně obtížný úkol, totiž zajistit, aby ty klíčky od toho symbolického auta zůstaly v našich rukou, ale zároveň zabránit mladistvým, nedospělým v přístupu k tomu, tak magnetizujícímu a přitažlivému, alkoholu moci. A já bych si dovolil popřát nám všem v tomto hledání, v této složité cestě, co nejvíce úspěchů a hlavně hodně štěstí, protože ho budeme potřebovat. Takže krásné dopoledne a vítejte ve vaší Praze.

8 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006

PROJEV PREZIDENTA ČR 9 PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR VÁCLAVA KLAUSE Pane předsedo, vážení delegáti, vážení hosté, stalo se již jistou tradicí, že jako zakladatel, dlouhodobý předseda a nyní předseda čestný i v roli prezidenta republiky adresuji jednáním vašich kongresů pozdrav a několik, doufám, že neambiciózních a nikoho nezneklidňujících, slov. Prezident republiky má fungovat jako svorník politického života naší parlamentní demokracie. Některými politickými a mediálními kruhy sice bývám podezírán a viněn z opaku, ale snažím se tak chovat a věřím, že právě vy to tak cítíte. Přesto se nemohu na naše domácí politické soupeření, na tento praktický projev naší svobody, kterou jsme opětovně nabyli téměř přesně před sedmnácti lety, dívat z pozice nezúčastněného pozorovatele nebo jen neutrálního či moralistního komentátora. Nic takového není možné, není žádoucí a stejně by to bylo jen předstíráním. Základem každého smysluplného politického postoje je a musí být jasné ideové zakotvení, protože jedině to umožňuje, aby se člověk ve spleti krátkodobých či úzce skupinových zájmů dokázal orientovat a aby viděl dále než na horizont právě probíhajícího dne. Takový postoj se v současnosti u nás, ale i v celém západním světě bohužel stává výrazně menšinovým. Je považován za staromódní přežitek, který řadu soudobých aktérů politických zápasů o mocenský vliv jen brzdí a zdržuje. Moje celoživotní zkušenost říká, že je tomu právě naopak, že omylem je žití bez jasného ideového kompasu. Snaha zalíbit se voličům zleva doprava za cenu ideové vyprázdněnosti v ODS to před lety kdosi propagoval jako tzv. široké rozkročení vede ke stírání rozdílů mezi politickými stranami. V předvolebních zápasech je pak tento postoj kompenzován silnější a drsnější rétorikou, hloubením těžko překročitelných příkopů a bariér vůči ostatním a personifikací politického souboje. Obvykle je výsledkem kontraproduktivní polarita celé společnosti. V takové atmosféře je každý kompromis pokládán za zbabělost a rozumnost je postavena do role zrádce. Zjednodušené černobílé vidění má své oprávnění, jde-li o okamžik revoluční přeměny jednoho společenského uspořádání v jiné. V běžném životě vede však k tomu, že politika začíná připomínat střetnutí nesmiřitelných fanoušků fotbalových klubů. Důsledkem jsou imimořádně těsné výsledky volebních klání a následně nemožnost sestavit fungováníschopné vládní sestavy. Myslím, že ani vám něco takového nemůže vyhovovat. Jsem nesmírně rád, že je v očích významné části české demokratické veřejnosti vaše strana opět hlavní nadějí v nikdy nekončícím střetu o svobodu proti jejímu omezování, v úsilí o suverenitu občana proti státnímu dirigismu a zmrtvujícímu paternalismu, v boji proti málo viditelným, ale o to nebezpečnějším pokusům mocenských složek státu pronikat do soukromí občanů.

10 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 Spolu s vámi jsem rád, že výsledky letošních parlamentních, senátních, komunálních a také krajských pražských voleb učinily z ODS nejsilnější subjekt na naší politické scéně. Chci vám k tomu upřímně poblahopřát. Jsem přesvědčen i o tom, že vás tyto úspěchy zavazují k odpovědnosti proměnit volbami vyjádřené preference voličů v konkrétní povolební uspořádání, jakkoli je to velmi obtížné. Jako prezident republiky ctím výsledky voleb. I proto jsem v minulém volebním období neváhal opakovaně svěřit právo k sestavení vlády tehdy nejsilnější parlamentní straně, i když byla v hluboké krizi a i když by si asi mnozí z vás přáli, abych postupoval jinak. Podle stejné logiky jsem nyní dal stejnou možnost vítězi parlamentních voleb, ikdyž jeho první pokus o sestavení vlády selhal. Tentokrát jsem kvůlitomu kritizován z opačného pólu politického spektra, ale tak to asi být musí. Je na jednání vašeho kongresu, abyste se rozhodli, jakou cestou půjdete. Nepochybuji, že si uvědomujete, že vaše dnešní jednání v mnohém ovlivní další směřování naší země. Nepochybuji, že se rozhodnete správně. Přeji vašemu důležitému jednání úspěch.

PROJEV PŘEDSEDY ODS 11 ÚVODNÍ PROJEV PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA Dámy a pánové, vážení hosté, dobrý den v dobrém roce. Vítám vás 17 let od 17. listopadu 1989 na 17. Kongresu Občanských demokratů! Tým vítězství. Před rokem jsme tak nazvali sami sebe. A dnes tady vítám vítězný Tým vítězství. Vás. Nebo je snad v tomto sále kromě novinářů ještě někdo další, kdo o tom pochybuje? Naše vítězství těžko někdo může zpochybnit. Jsou totiž jasně vidět pro některé až příliš. Tím spíše se ale musíme ptát: co stojí za tak viditelným úspěchem? Dobrý program? Kvalitní kandidáti? Zvládnutá kampaň? Celospolečenská protiparoubkovská, téměř referendová atmosféra? Zásadové vyjednávání po volbách? Asi od všeho trochu. Bez důkladné analýzy ale není možné postupovat dál. Jsou to čtyři roky od chvíle, kdy jsem na kongresu ve Františkových Lázních zakončil svůj projev slovy, že ODS potřebuje NOVÝ ZAČÁTEK. Tehdy jsme nebyli vítězící stranou. Co se od té doby změnilo? Jak se proměnila ODS a její politika? To jsou klíčové otázky. Odpovědi na ně se totiž rovnají pochopení rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem. Začnu tím, co se nezměnilo. Nezměnily se naše hodnoty, nezměnily se naše cíle, nezměnila se naše mise. Tak jako na počátku 90. let jsme stále stranou, která vyjadřuje a obhajuje názory všech lidí, jejichž ústřední hodnotou je svoboda. ODS už patnáct let brání a obhajuje svobodu. Kapitalismus a svobodu. Kapitalismus a svoboda. Stejnojmenné dílo sepsal a nejenom českou transformaci tím zásadně ovlivnil guru ekonomického světa, v předvečer našeho kongresu zesnulý Milton Friedman. Žádám vás všechny, abychom povstáním a minutou ticha uctili jeho památku. Děkuji. Nezměnili jsme naše hodnoty. Změnili jsme ale jejich prezentaci. A to zásadně. Učinili jsme tyto hodnoty široce přijatelnými, v což už téměř nikdo nedoufal. Ve Františkových Lázních jsem řekl, že naše politika musí být tvrdé jádro, měkký obal. Dnes tato politika nese plody, obrátili jsme postupný propad našich volebních výsledků v jejich strmý růst. Dnes se potvrzuje, že nemusíme slevovat ze svých zásad, nemusíme se rozkračovat do středu. Pokud umíme naše liberálně-konzervativní hodnoty dobře vysvětlovat, pokud je umíme správně aplikovat na řešení konkrétních problémů a pokud jsme jejich věrohodnými nositeli to poslední obzvláště zdůrazňuji nemůžeme prohrávat! Toto považuji za hlavní sdělení uplynulého čtyřletého období, toto považuji za jeho hlavní přínos. Tuto změnu prezentace neměnných hodnot ODS považuji za hlavní zdroj našich úspěchů. Jaké jsou konkrétní faktory, které nám přinesly šest nebo kolik volebních vítězství v řadě? Faktory, které trvale zvyšují naše volební výsledky o nějakých deset procent oproti úrovni z konce devadesátých let?

12 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 Na čem stojí úspěch Náš úspěch stojí na tom, že na rozdíl od jiných nejsme stranou personálně vyprahlou. Na každé místo může kandidovat pět až deset lidí. A kdyby se dnes přihlásilo třeba padesát kandidátů na posty místopředsedů, jsem si jist, že každý z nich by přinesl vlastní vizi, vlastní názor, vlastní poselství, vlastní přidanou hodnotu. Podotýkám, že vás tím nevyzývám ke změně, já jsem se svým týmem místopředsedů spokojen. V tom je naše nesporná síla a přednost jak na místní, tak na centrální úrovni. Projevilo se to i ve sněmovních volbách, v nichž jsme získali o 45 % hlasů více než v roce 2002. Polovina z dnešních 29 tisíc členů jsou lidé, kteří k nám přišli až po Sarajevu. Jsou to lidé, kteří nezažili Václava Klause jako toho, kdo udává směr, nezažili první polistopadovou dekádu a její transformační étos. Ti všichni si zaslouží dostat šanci, pokud za to stojí. A také ji dostávají. Prostředí v ODS je vysoce konkurenční, nikdo nemá svou funkci jistou důkazem toho je, kolik nových tváří se objevuje na významných místech. Máme nové starosty, starostky, primátory, primátorky, kvalitní ženy i muže v komunální politice. Z nových hejtmanů se za dva roky staly regionální osobnosti a doplnili ty již osvědčené. S radostí pozoruji práci nových poslanců a ministrů. S trochou nadsázky říkám, že tu nejlepší vládu jsem už sestavil. Nebyla bez důvěry ani mé, ani veřejnosti. Personálně jsme obstáli. Výjimky potvrzují pravidlo. Pokud si udržíme tuto personální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na tom, že jsme stranou týmovou, stranou, která táhne za jeden provaz. Právě proto, že uvnitř ODS panuje otevřená konkurence a otevřenost, zůstáváme navenek stranou, která sice nemluví vždy jedním hlasem, ale je ve svém směřování jednotná. Navzdory předpovědím politologů, že po odchodu Václava Klause se ODS rozštěpí a spadne na nějakých dvanáct procent, jsme si udrželi elementární jednotu. Jednotu v hodnotách a cílech. Jednotu nikoli shora vynucovanou, jednotu, která je výsledkem debaty a konsensu. I to je rozdíl oproti některým jiným stranám. Pokud si udržíme tuto elementární jednotu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na tom, že se nám podařilo postupně se zbavit oné nezasloužené nálepky arogantní a agresivní strany. Dokázali jsme získat na svou stranu elity na celostátní i lokální úrovni, které v devadesátých letech byly vůči ODS spíše v opozici. Jako důkaz uvedu za všechny alespoň jedno jméno: Alexandr Vondra. Po červnových volbách jsem si na setkáních s lidmi fyzicky uvědomil jednu nenápadnou, ale podstatnou změnu. Ruku mi poprvé ve větší míře tiskli lidé s pevnou, mozolnatou dlaní. Dávno nejsme a nebudeme pouze stranou podnikatelů a bílých límečků. Dokázali jsme získat voličské skupiny, které nás nikdy nevolily. Získali jsme zpět voliče, kteří nás volili, ale volit přestali. Získali jsme ty, kteří nás vzhledem ke své profesní či sociální příslušnosti volit měli, ale nevolili. Ty všechny jsme získali díky

PROJEV PŘEDSEDY ODS 13 politice v duchu hesla slušnost není slabost. Promyšlenou, slušnou kampaní jsme získali prvovoliče všech věkových kategorií, studenty a mladé lidi do 25 let. To všechno je ten bonus, to je těch deset procent navíc, které nám přinesla nikoli změna hodnot, ale změna jejich prezentace, lepší komunikace, slušnost a otevřenost. Pokud si udržíme image slušné a otevřené strany, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na tom, že držíme slovo. Na rozdíl od jiných stran nás v posledních čtyřech letech charakterizuje jednota slov a činů. A to dokonce i ve složité povolební situaci, kdy jsme přes vábení nejrůznějších sirén vytrvali ve svém odmítání jakékoli formy velké koalice. Důkazem toho, že občané tuto naši zásadovost oceňují, je drtivé vítězství v komunálních a senátních volbách. Získali jsme 1300 mandátů navíc a nově také většinu v Senátu. Víte, že skvělé výsledky jsme nezaznamenali jen v Bémově Praze a Pavlovi patří velké uznání, kde to bylo o 27 % hlasů více než v roce 2002. Ale v Děčíně to bylo například dokonce o 84 %, v Havlíčkově Brodě o 79 % a v Pelhřimově o 64 %. I tady se ukazuje dlouhodobá každodenní práce Němcové a Gandaloviče, Vystrčila, Šulce, Rašky a dalších. A to jsem uvedl pouze tři rekordmany. Ukázalo se, že značka ODS je zárukou úspěchu jako nikdy předtím, a my jsme v těchto místních volbách inkasovali bonus za věrohodnost naší centrální politiky. Pokud budeme dodržovat jednotu slov a činů, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na tom, že jsme se pro mnoho lidí stali hrází proti návratu starých pořádků. Jsme pro ně nadějí, že se země nebude v ničem vracet před listopad 1989. Abychom byli i jistotou, nesmíme hazardovat, nesmíme připustit ani to nejmenší riziko, že se komunisté dostanou přímo či nepřímo k moci. Naše odpovědnost je velká a nikdo ji z nás nesejme, protože nikdo kromě ODS tuto sílu a vůli nemá. Pokud budeme pro občany zárukou, že se komunisté nevrátí k moci, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na profesionalitě. Splnili jsme úkoly zadané minulým kongresem, které se týkají stranického vzdělávání. Otevřeli jsme bakalářské studium na CEVRO Institutu, máme další think tanky ideově spřízněné organizace: CEP, Efektivní stát, časopis 51 Pro, Mladé konzervativce. Na tomto místě děkuji Ivanu Langerovi za splnění úkolu a za jeho působení v akademii CEVRO. Situace je dnes jiná než v devadesátých letech. Každá další volební kampaň je daleko profesionálnější, organizovanější a ze strany soupeřů útočnější. Jestliže jsme schopni přesto vítězit, reagovat na změny, prosazovat naše hodnoty a cíle, je to díky tomu, že na sobě neustále pracujeme. A já zde děkuji Jiřímu Šnebergerovi jako šéfovi našich posledních volebních kampaní. Pokud si udržíme tuto profesionální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na kvalitním programu. Žádná jiná strana nemá tak propracované své programové teze, nemá tak ucelenou a konzistentní představu, jak vést zemi. Naši

14 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 soupeři se Modré šance bojí právem. Nemohou totiž proti ní postavit stejně důkladný a realistický vlastní projekt, a to bez ohledu na to, zda jej my můžeme, či nemůžeme realizovat. Děkuji především Petru Nečasovi za jeho práci na naší programové výzbroji. Pokud si udržíme svůj programový náskok, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na schopnosti integrovat středopravé politické spektrum. ODS v sobě spojuje všechny tři klasické proudy politického myšlení: liberální (či libertariánský), konzervativní a křesťansko-demokratický. Díky tomu dokážeme oslovit široké publikum, jsme bezesporu stranou v dobrém slova smyslu lidovou. A také stranou, jejíž proud inspirace nikdy nevyschne, protože ony tři proudy se vzájemně střetávají a obohacují. Navíc žádný z oněch myšlenkových proudů není založený na vylučování, na třídní segregaci, jako socialismus a komunismus. Proto jsme stranou otevřenou, stranou, k jejímž myšlenkám se může přihlásit každý vyznavač svobody. Dokud si udržíme schopnost společnost spojovat, nikoli rozdělovat, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch je založen na tom, že dáváme lidem možnost identifikovat se s osobnostmi, které je jménem ODS reprezentují. Naše personální politika stojí na schopnosti a vůli unést osobní odpovědnost. Na ochotě riskovat vše a nasadit vlastní tvář pro úspěch ODS. Ti, kteří chtějí hrát roli v nejvyšší politice ODS, musí být takovými osobnostmi. Musí to být lidé, s nimiž se občané identifikují. Úspěšní starostové se stávají úspěšnými hejtmany, úspěšní hejtmani se uplatňují na celostátní úrovni, nebo alespoň podporují naše lídry v parlamentních volbách. Tuto osobní podporu se nám podařilo úspěšně realizovat v posledních volbách, až na výjimky, které mě mrzí. ODS generuje osobnosti pracující pro tým. Pokud budeme mít populární osobnosti schopné plného nasazení pro úspěch týmu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Co ohrožuje úspěch Náš úspěch je v poslední době založen i na tom, že k nám přecházejí voliči, které odrazuje agresivní a nesnášenlivý styl předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Přecházejí k nám voliči znechucení zkorumpovaností ČSSD, prázdnotou její politiky, neschopností formulovat a řešit reálné problémy občanů. Je smutné, že ještě sedmnáct let po listopadu levicovou část politického spektra okupuje antisystémová, protirežimní strana komunistická a nevěrohodná, nestandardní strana sociálně demokratická. Přejme si pro úspěch České republiky důstojnějšího soupeře vlevo! A já vás chci v této chvíli, z tohoto místa a ve chvílích úspěchu varovat: nesmíme dopadnout jako sociální demokraté! Dejme si pozor na naše vlastní nejrůznější šibaly a taškáře. Na ty, kteří využívají dobrou značku ODS pouze ke svému vlastnímu obohacení. Nebo snad chceme skončit jako ČSSD, kterou stíhá jeden korupční skandál za druhým?

PROJEV PŘEDSEDY ODS 15 Dejme si pozor na ty, kteří doslova privatizují místní sdružení, posilují vlastní moc a ODS používají jen jako výtah k moci, jako politické eseróčko. Nechceme přece skončit jako sociální demokraté, mezi nimiž zuří otevřená vendeta a jednotlivé klany se navzájem špehují a likvidují! Rozdíl mezi ODS a ČSSD, to je dnes rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem. Zachovejme ten rozdíl. Ale nic není na věčné časy, z vršku se padá daleko rychleji, než se na něj šplhá. Proto chci vám všem velice důrazně doporučit, abyste na všech úrovních brali vážně jednu z priorit centrální politiky ODS, jíž je transparentnost a boj proti korupci. Nebudu tolerovat a chránit nikoho, kdo se dostane do problémů kvůli korupci, zneužívání moci, kontaktům s organizovaným zločinem a podobně. Pokud chceme sami usilovat o očistu české společnosti, musíme začít u sebe. Nemilosrdně. ODS je v tomto případě zkratka Očistíme Důsledně Společnost! Pokud nehodláte na tato pravidla hry přistoupit, tak mě nevolte! Náš úspěch je v této chvíli jednoznačný. Tak jednoznačný, že si můžeme dovolit otevřené hodnocení chyb a nedostatků, které musíme odstranit. Určitě si nikdo z nás nepřeje, abychom zde za pár let opět hledali způsob, jak se dostat z krize. Máme rezervy v oslovování některých voličských skupin. Znovu musíme přijít s komplexní nabídkou pro seniory a nesmíme zůstat pouze u problematiky penzí. Senioři jsou, a budou čím dál více, silnou voličskou a sociální skupinou. Pro živnostníky jsme udělali a děláme více, než ostatní politické strany dohromady. Přesto nás nevolili v takové míře, jak si zasloužíme. Musíme neustále trpělivě vysvětlovat a opakovat náš program speciálně této cílové skupině. Vzhledem k potvrzenému trendu rozdílné podpory ODS v Čechách a na Moravě navrhuji také speciální a dlouhodobou podporu zvýšené politické komunikace a marketingových aktivit v moravských regionech. Potrestání Moravy za procentuálně horší výsledky bez předchozí analýzy příčin a hledání řešení není jen krátkozraké, ale ihloupé. Máme rezervy v komunální politice, kde se ne vždy podařilo to, co na centrální úrovni. Ne všude jsme jednotni. Ne všude jsme se dokázali zbavit image arogantní a nesnášenlivé strany. Ne všude jsme stranou, která se řídí heslem, že slušnost není slabost. Ne všude dodržujeme jednotu slov a činů. Tam, kde se toto děje, na to doplácíme snížením našeho koaličního potenciálu. V takových místech nejsme přijatelní pro politické partnery ani pro širší občanskou veřejnost. V důsledku toho odcházíme z radnic přes dobrý, hlavně díky značce dosažený volební výsledek. Toto je varování nejen pro ostatní města a regiony, ale i pro politiku na centrální úrovni. Cesta z izolace byla obtížná a dlouhá, zpět se do ní můžeme dostat velice rychle. Vždyť sociální a ekonomické rozdíly mezi Prahou a Brnem zdaleka neodpovídají rozdílu v počtu získaných hlasů. Berme brněnský případ jako varování a výzvu pro nás všechny. Máme nedostatky i ve vnitrostranickém řízení, v oné vertikále od hlavní kanceláře až po oblastní manažery. Přesvědčil jsem se o tom, že je nutné oddělit od sebe politické vůdcovství a manažerské řízení strany jako podniku. Obojí kvalitně za-

16 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 stávat nelze. Musíme se poučit ve vyspělých zemích, kde běžně stranu řídí výkonný předseda, zatímco předseda buď vykonává funkci premiéra, tzv. prime minister in power, nebo se na ni v opozici připravuje, jako prime minister to be. Není úkolem tohoto volebního kongresu, aby tuto otázku řešil. Je však třeba zahájit na toto téma diskusi, aby mohla být uspokojivě zodpovězena na kongresu příštím. Budoucí úspěch Poté, co jsem vyjmenoval i některé naše nedostatky, vás chci nicméně vyzvat k tomu, abyste zvedli hlavu. Byl jsem to já, kdo vždy varoval před předčasným boucháním zátek od šampaňského. Dnes ale musím říci něco právě opačného: Nechali jsme si ukrást pocit vítězství. Kde je naše radost z úspěchu? Kde se bere ta nervozita, hysterie, nihilismus? Nedůvěra? Kde je radost nad tím, že máme prezidenta, nebývalé dvě pětiny křesel ve Sněmovně, absolutní většinu v Senátu, téměř polovinu českých europoslanců, 13 ze 14 hejtmanů, že jsme zvítězili v 21 z 24 statutárních měst a celkem v 90 z 95 největších měst? Kde je ta radost? Tak si sakra aspoň zatleskejte!!! Chápu netrpělivost a únavu z patové povolební situace. Tu jsme však nezavinili a hlavně nijak nesnižuje náš úspěch. Úspěch, který ovšem musíme teprve zúročit. Je v tomto sále někdo, kdo není zvědavý jak? Jak to doopravdy je? Jak to bude? Pokud mě opět zvolíte do čela ODS, chci, aby to bylo i se silným mandátem k dalším jednáním o vládě. Nejprve chci jasně zopakovat, jaké jsou moje a doufám, že i naše společné mantinely. Mantinely, v nichž se podle mého musí ODS pohybovat, pokud nechce znovu začít ztrácet a to buď okamžitě, nebo postupně. A těm, kteří věří více novinám a televizi, vzkazuji: Pokud mi nevěříte, nevolte mě! Ty mantinely jsou známé. Na jedné straně musíme zabránit návratu komunistů k moci. O komunisty se navíc nesmíme ani opírat! Pokládám tezi, že Paroubek je horší než komunisté, za zcestnou. Na druhé straně nesmíme připustit velkou koalici s ČSSD a její sestřičku opošku. Musíme se pokoušet o variantu pro nás i pro voliče nejpřijatelnější trojkoaliční projekt a jeho modifikace. Získali jsme mandát k vládě, nikoliv k opozici. Teprve v případě neúspěchu musíme usilovat o předčasné volby. Každý, kdo zde dnes vystoupí s návrhem na předčasné volby v roce 2007, tak by měl okamžitě vysvětlit, jak k nim dojde, kde sežene těch 101, resp. 120 hlasů v Poslanecké sněmovně a zda vůbec četl Ústavu, když už se vážně zabývá četbou přitroublých komentářů. Pokud se mnou v tomto nesouhlasíte, nevolte mě! Velká koalice se zdá být snadným a výhodným řešením současného patu. Poskytuje silné mocenské zázemí a zdánlivě neotřesitelnou stabilitu. Ale varuji vás. Velkou koalicí si můžeme koupit pár let u moci. Avšak nekoupíme si budoucnost. Velká koalice znamená neodvratný začátek našeho postupného pádu.

PROJEV PŘEDSEDY ODS 17 Naše skutečná síla není založena na aritmetické většině. Není založena ani na změně volebního zákona. Naše analýzy ukazují, že většinový volební systém by měl jako pravděpodobný výsledek ustavení systému tří stran: ODS, ČSSD a KSČM. To znamená, že by pak Sněmovna vypadala podobně, jako dnes třeba radnice v Havířově. ODS by měla ve Sněmovně nějakých 96 mandátů, levice za účasti nereformovaných komunistů 104. Toto není cesta, kterou chceme jít. Ujišťuji zde přítomné zástupce KDU-ČSL a Strany zelených, že jsme nerezignovali na hodnoty trojkoaličního projektu, že nikdy nepřipustíme změnu volebního systému, která by je vymazala z mapy. Naopak uvítáme každou stranu, která spolu s námi bude tvořit onu hráz bránící návratu starých pořádků. Náš elektorát si můžeme udržet a rozšířit jen tehdy, pokud nám lidé budou věřit. Když nyní uzavřeme velkou koalici, tak nám věřit přestanou. Klesneme na úroveň ČSSD a nebudeme moci nadále počítat s oním bonusem, který nám za poslední čtyři roky přinesla naše otevřená a věrohodná politika. Je v tomto sále někdo, kdo si přeje obětovat budoucnost ODS kvůli pár letům u moci? Druhým lákadlem je trvat na neúspěšném třetím pokusu o sestavení vlády jako cestě k předčasným volbám. To je postup na první pohled zásadový, bohužel však naivní. Tudy cesta k předčasným volbám nevede. Ten, kdo získá možnost sestavovat vládu ve třetím pokusu, ten ji díky strachu poslanců o vlastní existenci také sestaví. Bude-li to pan Paroubek, dostanou se k moci komunisté. To přece nechceme a ani já to jako zodpovědný předseda ODS nehodlám riskovat. Jedinou realistickou cestou k případným předčasným volbám je mít vládu s důvěrou Sněmovny a tím iprostředky k jejich vyvolání. Opačný postup znamená být v opozici a nemít ani vládu, ani možnost vyvolat předčasné volby. To první se jmenuje úspěch, to druhé neúspěch. Je snad v tomto sále někdo, kdo si přeje neúspěch ODS? Já rozhodně jako předseda nechci vést ODS po vítězných volbách do opozice. Silný mandát, o který vás žádám, má podobu tří jasných priorit seřazených podle pořadí důležitosti: zabránit vládě ČSSD s podporou KSČM realizovat co nejvíce z našeho programu vést kabinet Mandát, o který vás žádám, je jednoznačným mandátem pro to, aby ODS hrála významnou roli v české politice. Jeho součástí tedy musí být zároveň závazek, co bude ODS v případné vládě prosazovat. Říkám důrazně, že délka mandátu vlády musí být přímo úměrná hloubce jejího reformního programu. Je pro mě nepřijatelné stát delší dobu v čele vlády, pokud by se nezavázala provést zásadní reformy, které jsme slíbili voličům. Nebudu v čele vlády, jejímž jediným smyslem by bylo rozdělení moci. Stejně silně říkám, že musí jít o vládu protikorupční. Vládu, která vytvoří podmínky pro to, aby mohly být vyšetřeny všechny skandály z nedávné doby, případ-

18 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 ně aféry nové, padni komu padni. Zároveň musí kabinet pokračovat v započatých systémových změnách, které omezí prostor korupci. V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí. To jsou hodnoty, které vycházejí z našeho liberálního programu iz morálních závazků, které má Česká republika jako účastník největší vlny rozšiřování Unie. Proto nechceme zavádět omezení pohybu pracovní síly pro Bulharsko a Rumunsko. Proto podporujeme perspektivní vstup zemí západního Balkánu. Proto odmítáme snahy o oživení federalistické ústavy, ostatně zamítnuté dvěma zeměmi, které jsou považovány za motor evropské integrace. Ve Francii smetlo dokument se stolu referendum, v Německu ústavní soud. Protože pro naše liberalizační snahy nenacházíme podporu ve frakci Evropské lidové strany, uvažujeme spolu s britskou konzervativní stranou o založení frakce nové, na bázi Platformy pro evropskou reformu. Obecně platí, že v konstelaci, která je u nás po volbách, se nebude stoprocentně dařit socio-ekonomickým reformám, ale reformám, které vždy vyžadovaly širší konsensus, širší dohodu. Důchodová reforma, reforma zdravotnictví, soudů, justice, zastavení dluhové povodně, efektivní stát, debyrokratizace, podpora podnikání. V takovém případě máme povinnost tyto reformy aktivně ovlivňovat. Na závěr chci jen stručně poznamenat, jak moc si vážím všech členů strany, zástupců jiných stran i voličů, kteří radí volit ten nejtvrdší postup a riskovat třetí pokus. To znamená jít cestou: buď všechno, nebo nic. Rozumím tomu a musím říci, že mé srdce bojovníka mi radí totéž. Ale jen odvaha v politice nestačí. V politice se nepočítají dobré úmysly, ale pouze výsledky. Riziko nikoli pro mě osobně, nikoli pro ODS, ale pro tuto zemi je příliš vysoké. Pokud by výsledkem dobrých úmyslů měla být vláda ČSSD a KSČM, považoval bych to za své zásadní selhání. To mi říká můj rozum. Nedá-li mi tento kongres mandát dostatečný k tomu, abych této hrozbě mohl účinně zabránit, opravdu mě raději nevolte. Čekám od kongresu jasný signál dalšího postupu. Slabý mandát či nezvolení pro mne znamená, že po kongresu předložím prezidentu republiky návrh na formálně stejnou, či podobnou vládu vedoucí k nevyslovení důvěry a k třetímu pokusu, jehož výsledek se neodvažuji předvídat. Silný mandát mne bude motivovat k pokusům o trojkoaliční, případně jiný projekt, který při dodržení dříve uvedených mantinelů povede k vládnímu angažmá ODS. Jedna věc, která mi mé, a možná i vaše, rozhodování usnadní, je nápis, kterého jsem si všiml na podstavci Plečnikova stolu T. G. Masaryka v Erbovním sále Pražského hradu. Je to část původně latinského nápisu z renesanční konšelské desky z Vlašského dvoru v Kutné Hoře z roku 1595. Ano, z roku 1595! Ten nápis musel být tehdy a musí být i dnes základním politickým krédem. Pro mne, pro každého z nás: OBCI STAROSTI SVÉ OSOBNÍ PODROB.

PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR 19 PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR Petr Nečas první místopředseda ODS Pane předsedo, dámy a pánové. Našim úvahám dnes bezprostředně a určitě dominuje aktuální politická situace. Přemýšlíme, jak sestavit vládu, případně jak dospět k předčasným volbám, jak zkrátka vyřešit stávající politickou situaci, která je přes naše výrazné volební úspěchy patová. Všichni navíc víme, že i jedno krátkodobé rozhodnutí, které se ukáže jako chybné, může mít dlouhodobé následky. Protože voliči mají velmi silnou paměť a pamatují si některé věci léta. Všichni vzpomínáme, že jsme v roce 1998 museli učinit nucený krok, který v tu chvíli byl správný uzavřít opoziční smlouvu a víme, jak dlouhá léta se tento cejch, tato nálepka vláčela s ODS a jak teprve v posledních letech jsme horko těžko z tohoto jařma dědictví opoziční smlouvy utekli. A jak se idnes neustále objevují podezření, že tuto opoziční smlouvu znovu uzavřeme. Je tedy evidentní, že špatné krátkodobé kroky mohou někdy poškodit dlouhodobý výhled naší politické strany. Současně bychom ale neměli ztrácet ze zřetele dlouhodobější perspektivy, jakkoliv se dnes zabýváme především krátkodobou politickou situací související se dny, týdny a měsíci, které nás čekají. Jsem přesvědčen, že bychom neměli zapomínat na dlouhodobější výhled. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že naše politika i dnes v těchto dnech, v těchto hodinách, v těchto minutách musí vidět dále než jenom za nejbližší roh. A pokud možno za několik nejbližších rohů. Zkrátka a dobře, krátkodobé politické cíle, krátkodobé politické kalkuly nesmí převážit nad těmi dlouhodobými. Jsem přesvědčen o tom, že musíme analyzovat určité trendy, díky kterým jsme se dostali do situace, v níž jsme dnes. Do situace úspěšné, do situace vítězné politické strany. Vezměme situaci před čtyřmi roky, kdy ODS vstoupila do nesmírně riskantní fáze své existence, do své postklausovské éry. Jak tady řekl pan předseda, mnozí nám prorokovali rozpad, problémy a konflikty. Od té doby jsme urazili velký kus cesty. Na podzim roku 2002 jsme byli stranou, jejíž volební výsledky standardně oscilovaly kolem 25 %. Byli jsme stranou zaměřenou spíše na konkrétní vybrané sociální a stavovské skupiny, řekněme si otevřeně, spíše na podnikatelský sektor a na sociálně lépe situované voličské vrstvy. Byli jsme stranou s dominantně ekonomickými programovými tématy. S tématy, jako byly daně či podpora podnikání, jsme se do značné míry blížili k pojetí takzvané stavovské strany, čili strany, která je zaměřená pouze na úzce vybrané společenské vrstvy a skupiny.

20 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 Zvolili jsme tehdy vědomě strategii, která vedla k současným politickým úspěchům. Tu strategii jsme se pokoušeli formulovat již tehdy, ve Františkových Lázních. Já například ve svém projevu, jenom bych z něho ocitoval: Proto je naší povinností zaměřit se na porážku socialistů, na to, že budeme vládnout bez nich. A já si myslím, že tato věta by měla mít svou platnost i dnes. Abychom dosáhli tohoto volebního vítězství a tohoto politického postavení, tvořícího předpoklady pro politický úspěch, pokusil jsem se tehdy definovat tři základní předpoklady této cesty. Zaprvé: jasné vymezení se občanských demokratů jako alternativy socialistů a jako hráze proti české levici. Předpoklad druhý: vybudování šíře přijatelné, alespoň o jednu třetinu voličů usilující v tom dobrém slova smyslu lidové strany, čili toho, čemu se v anglosaských zemích říká catch all party. A jako třetí předpoklad nalezení, oslovení a získání politických partnerů v nesocialistické části politického spektra. Jsem přesvědčen, že tato strategie, kterou jsme tehdy zvolili, byla nesmírně úspěšná a přinesla nám naše současné výsledky. Politika nulové tolerance uplatňovaná vůči všem nesmyslům a chybným krokům socialistické politiky byla přes mnohá nepochopení úspěšná, protože jsme se vymezili, poukázali jsme na tyto chyby a současně jsme se ukázali jako jasně čitelná a zřetelná alternativa českých socialistů. Máme velký, obrovský koaliční potenciál. Projevuje se to pozitivně na komunální i regionální úrovni a koneckonců i na úrovni celostátní. Teoreticky bychom mohli uzavřít koalici prakticky s každým, kdo je s námi v Poslanecké sněmovně. My si vybíráme, s kým chceme spolupracovat, případně nás do toho někde tlačí volební výsledek, ale itam sipak my vybíráme, s kým spolupracovat nechceme a nebudeme. Myslím si, že je velký krok kupředu, že máme tento prakticky stoprocentní koaliční potenciál. Šli jsme cestou vědomou, cestou rozšíření našeho elektorátu, cestou vymanění se z pouze malé, úzké voličské stavovské skupiny, která nás podporovala do té doby. Dosahujeme, dámy a pánové, od podzimu roku 2004 standardně volebních výsledků kolem 35 %. To je definiční znak tzv. catch all party, to je definiční znak, kterého dosahují standardní velké západoevropské pravicové strany, jako je německá CDU nebo britská Konzervativní strana. Protože jedině takto silná pravicová strana, pravicová strana, která dosahuje minimálně na jednu třetinu voličů, dokáže vytvořit hráz proti levici. Hráz proti tzv. skandinávskému modelu, který se vyznačuje, když se podíváte do velké části skandinávských zemí, desítkami let nepřetržitě trvajícími vládami sociálních demokratů, které jsou vždy jenom jednou za čas, po patnácti dvaceti letech na pár let vystřídány středopravicovou vládou. A je to právě proto, že tam se středopravicové strany nestaly tzv. catch all party, naopak zůstaly v rozmezí 20 25 %. My jsme se této pasti vyhnuli a udělali jsme dobře pro tuto zemi, protože to umožňuje zavést v ní konkurenční model demokracie, ve kterém se budou střídat pravicové a levicové vlády. A také to umožní, aby socialisté nebyli prakticky nepřetržitě u moci a připomeňme si jeden fakt a jednu zodpovědnost, kterou máme:

PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR 21 sociální demokraté jsou u moci již 8 let. Jsou tam příliš dlouho. Mnohé problémy této země ekonomické problémy, sociální problémy, problémy s korupcí, s organizovaným zločinem jsou důsledkem právě tohoto příliš dlouhého pobytu socialistů u moci, a my tomu musíme zabránit, my s tím musíme skoncovat. Dámy a pánové, oslovili jsme nové voliče, oslovili jsme celé nové společenské stavovské, profesní a sociální skupiny. Přestali jsme být v tom dobrém slova smyslu stranou, která je spojována pouze s ekonomickými tématy. Máme nyní silný program v otázkách zahraničně-bezpečnostní politiky, ale také silný program v oblasti rodinné politiky, v oblasti vzdělávání, v oblasti sociálních programů podporujících aktivitu, motivaci a odpovědnost lidí. V mnoha programových oblastech jsme přestali lidi odrazovat. Tady si řekněme otevřeně, ne každý nás volí, protože je přesvědčeným voličem ODS. Mnozí voliči volí občanské demokraty prostě proto, že jim nejméně vadíme. Ale ve volební urně, a to já častokrát zdůrazňuji, hlas přesvědčeného skalního voliče občanských demokratů a toho, kdo nás volí jako tu nejméně špatnou možnost, váží přece úplně stejně. Čili, pokračujme ve své politice tak, abychom neodrazovali i tyto voliče, kteří nám právě umožňují dosahovat volebních výsledků, které zahrnují prakticky třetinu elektorátu. Já považuji za nesmírně kruciální a důležitý moment, že se nám podařilo zamezit dominanci české levice v oblasti sociální politiky. Že jsme zastavili stav, kdy pouze komunistická strana a sociální demokracie si přivlastňovaly sociální témata a tvrdily, že jsou to bytostně jejich témata a že pravice do těchto věcí nemá co mluvit, nemá co do nich strkat nos a nemá přinášet vlastní recepty. Jsem přesvědčen, že jsme udělali nesmírně dobře, když jsme české veřejnosti demonstrovali, že pravice je sociálně zodpovědná. Témata, jako je sociální soudržnost, soudržnost společnosti, jsou bytostně pravicovými tématy. Jsou to tradiční konzervativní témata a my se za ně nemáme stydět, máme je prosazovat a voliči nám to uvěří. Pokud si vezmete česká média, zjistíte, že za poslední rok v oblasti pro voliče tak klíčové, jako je oblast sociální, udáváme tón my, občanští demokraté. My nastolujeme témata, my dáváme konkrétní návrhy, my nabízíme řešení. Socialisté proti tomu kontrují jenom jedním jediným. Neustálými návrhy na zvyšování sociálních dávek, neustálými dalšími a dalšími populistickými kroky. Pak se nemůžeme opravdu divit, že za posledních 8 let rostly sociální mandatorní výdaje takřka o 200 miliard korun a vzrostly tak celkem téměř o 72 %. To je skutečná příčina chaotického stavu našich veřejných financí. Je to ve skutečnosti protisociální politika sociálních demokratů, která je populistická a sociálně se jenom tváří. Jak se odrazil tento pozitivní, podle mého názoru, posun ve struktuře našeho elektorátu? Dámy a pánové, neměli bychom zapomínat na to, že jsme oslovili obrovské množství voličů ve všech věkových kategoriích, dokonce i mezi prvovoliči. Že jsme také úspěšně přetáhli voliče jiných politických stran. Například mezi voliči ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny najdeme 16 % bývalých voličů Unie svobody a sociální demokracie. Snaha přetáhnout jiné voliče, akcentovat určitá témata, neodrazovat tyto voliče, bezesporu přinesla velice pozitivní výsledky.

22 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 My jsme stranou, která má nejsilnější zastoupení v mladší a mladší střední generaci, dokonce ve věkové kategorii 30 44 let nás volí 42 %, čili dvě pětiny občanů České republiky. Je to, podle mého názoru, symbolické a dobré si to připomenout právě dnes, den po 17. listopadu, protože, když si to spočítáte, tak se jedná právě o populační ročníky lidí, kteří většinu svého aktivního života prožili po listopadu 1989. Ztotožňují se s touto zemí, ztotožňují se s tím, co se tady stalo, a proto nám věří, protože my jsme největší symbol a nositel polistopadových změn. I dnes, 18. listopadu, bychom měli mít odvahu a upřímnost si toto naprosto otevřeně říct. My jsme ti, kdo nesou polistopadový étos. Na druhé straně tato vysoká podpora mezi mladšími ročníky má samozřejmě i svá rizika, o kterých bychom měli otevřeně mluvit. Mladí voliči jsou zpravidla náročnějšími voliči, jejich volební účast je nejméně jistá a také jsou zpravidla nejslaběji fixováni na konkrétní politickou stranu. Je to určitý opak penzistů, kteří mají nejvyšší volební kázeň. V letošních volbách se nám podařilo především na úkor komunistické strany, ale také KDU-ČSL přetáhnout opět na naši stranu významnou část penzistů. Volila nás takřka jedna čtvrtina penzistů, což bylo naposledy někdy v polovině 90. let. Čili tady jsme zaznamenali velmi značný posun, ale právě tady je jeden z potenciálních rezervoárů hlasů pro občanské demokraty. Protože na druhé straně si řekněme otevřeně druhé číslo. Sociální demokraté získali mezi penzisty 37 % a komunisté zůstali jenom těsně za námi. Tady musíme dát jasně najevo, že myslíme na zlepšení podmínek života důchodců, protože se jedná, dámy a pánové, o celé dva miliony našich spoluobčanů, kteří jsou starší 60 let. Je evidentní, že mezi voliči občanských demokratů převažují vzdělanější lidé. Málokdo ví, že ve volbách do Poslanecké sněmovny takřka každý druhý vysokoškolsky vzdělaný člověk, který šel k volbám, volil občanské demokraty. To je velice kladná, jedničková známka pro naši politiku, protože právě tito voliči, vzdělaní, inteligentní, přemýšliví, vystavili známku našemu volebnímu programu, ale také našemu chování, chování založenému na principu slušnost není slabost, a to je, podle mého názoru, obrovským přínosem. Na druhou stranu tady ale také platí, že vzdělanější voliči jsou voliči náročnější a kritičtější. Neprojde nám u nich všechno, co projde Paroubkovi a jeho socialistům u jejich voličů. Čili i způsob naší argumentace, naše věrohodnost, naše schopnost komunikovat, i tato témata se musí uzpůsobit tomu, že máme zkrátka a dobře vzdělané voliče. Pan předseda tady uváděl číslo, jak velmi výrazně nás podpořili živnostníci, podnikatelé, zkrátka osoby samostatně výdělečně činné. Ano, je skutečností, že takřka dvě třetiny z nich ve volbách volily občanské demokraty. Na druhé straně si tento sympatický údaj musíme zařadit do širšího kontextu. Ať se nám to líbí nebo ne, podnikatelé, živnostníci a celkově osoby samostatně výdělečně činné tvoří pouze 12 % našeho obyvatelstva. Jejich volba je sice kladná známka pro ODS, ale z hlediska celkového přínosu nesmíme zapomínat na kategorii zaměstnanců, kteří tvoří 50 % ekonomicky aktivní části našeho obyvatelstva a zde nás, bohužel,

PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR 23 a to si řekněme otevřeně, sociální demokraté porazili, my jsme získali 32 % hlasů zaměstnanců, sociální demokraté 36 %. Znamená to opět, že sem musí mířit naše úsilí a snaha získat voliče. Kde je třetí potenciální rezervoár hlasů pro ODS? Pokud se podíváme na elektorát z hlediska vyznání, zjistíme, že jsou tam některá velmi zajímavá fakta. Například, nikoliv překvapivě, ODS vítězí mezi lidmi bez vyznání, překvapivé ale je, že z našich spoluobčanů, kteří se hlásí ke katolickému vyznání, pouze každý šestý volí KDU-ČSL. Čili je to klišé, je to mýtus, že co katolický volič, to volič KDU-ČSL. Já se omlouvám za tuto analýzu ipřed zástupcikdu-čsl, ale my chceme ityto konzervativní voliče získat pro ODS. Nebojíme se to říci, chceme partnerství s KDU-ČSL, ale jenom tak lehce vám tyto voliče nedáme, budeme o ně usilovat. Není překvapivé, že podle volebních výsledků ODS uspěla ve velkých městech a že podstatně méně uspěla na venkově. Pokud si vezmeme velká města, tam jsme dostali 40 % hlasů, sociální demokraté 32 % hlasů. Pokud si vezmeme venkov, tzn. obce do 2000 obyvatel, kde mimochodem žije 1/3 našeho obyvatelstva, tam jsme již těsně prohráli, my jsme dostali 31 % hlasů, sociální demokraté 32 % hlasů. To je čtvrtý zdroj hlasů, které můžeme získat. Máme své tradiční voliče, čili lidi z mladší a mladší střední generace, lidi zpravidla vzdělanější, ekonomicky aktivnější, zpravidla bez vyznání a z větších měst. Já jsem přesvědčen, že u této kategorie voličů se svým způsobem již blížíme k určitému stropu, který můžeme dosáhnout. Chceme-li si dále sáhnout na některé hlasy, a především z pohledu těch regionů, které doposud nebyly tak úspěšné jako ty nejúspěšnější regiony u nás, a to jak ve volbách do Sněmovny, tak v krajských a někdy ikomunálních volbách, musíme jednoznačně říci, že těmito rezervoáry jsou senioři, že je to kategorie zaměstnanců, že jsou to lidé na venkově a že jsou to lidé věřící. Když se na tyto lidi zaměříme, jsem přesvědčen, že dotáhneme naše volební výsledky na ještě vyšší čísla a že dokážeme vyrovnat i určité regionální rozdíly, které mezi volebními výsledky jsou. Jsem hluboce přesvědčen, že při záběru na širší voličské skupiny musí stále platit jedna evidentní skutečnost. Občanští demokraté jako politická strana se zrodili na reformním étosu. My jsme reformní politickou stranou, nejsme stranou pouhých údržbářů moci nebo stranou populistů, kteří pouze získávají širší voličské a stavovské skupiny. Tento důraz na reformy musí být podle mého názoru naší vizitkou. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že jakékoliv vládní angažmá občanských demokratů, ať již krátkodobé nebo dlouhodobé, ať již s tou nebo onou politickou stranou, musí vždy nést jeden zásadní rys, a to je silný důraz na reformy. Silný důraz na reformy v oblasti sociální, v oblasti důchodové, v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, konvergenčního programu, veřejných financí apod. Jakékoliv jiné vládní angažmá občanských demokratů nemá význam. Jsme proreformní stranou, podržme si tuto nálepku, jsme na ni hrdi, přivedla nás k výsledkům. Jsem přesvědčen, že ODS to zvládne jak na kongresu, tak ipo kongresu v následujících týdnech, měsících a letech.

24 XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. 19. LISTOPADU 2006 Ivan Langer místopředseda ODS Dnes je osmnáctého listopadu. Den po sedmnáctém. Při pohledu do tohoto sálu se mi vybavují silné vzpomínky na to, co všechno jsme spolu od té doby prožili. Vyhráli jsme tehdy. Vyhráli jsme teď. Proč? Měli jsme odvahu. Znali jsme směr, kterým chceme jít. Myšlenky jsme proměnili v činy. Mnozí z nás, kteří jsme tady spolu, na ty dny nikdy nezapomenou. Ne z nějakého sentimentu. Nezapomeneme proto, že jsme na vlastní kůži poznali hodnoty, které v politice platí stále: Odvaha vize vůle. Na tomto kongresu se bude hovořit o tom, co nás v nejbližších dnech čeká. Budeme hovořit o tom, co máme, co nemáme, co musíme, co nesmíme dělat v následujících dnech a týdnech. Ale kongres je něco víc, než debata nad aktuální politickou situací. Pro mne osobně je to příležitost se zamyslet, proč jsme v politice a proč jsem já v politice. Jestli jsem se od listopadu 1989 změnil, jestli jsme se změnili. Jestli hodnoty, pro které společně neseme 17 let svou kůži na trh, jsou stále našimi hodnotami. Odvaha vize vůle. Jsme členy strany, která nebyla stvořena proto, aby někoho následovala. Ve svém genetickém kódu má uloženo: Jsme tu proto, abychom určovali směr abychom stavěli cesty k cíli Jsme tu proto, abychom spojovali ty nejlepší a nejschopnější z této země. Vím to dobře. Sedm let pracuji na projektu vzdělávání a přípravy členů ODS. Dva roky realizuji projekt Strategie úspěchu. Znám se s velkou většinou z vás a vím, že ve vašem genetickém kódu je určování směru a stavění cest k cíli. To je to, co mně osobně dává sílu. To je to, co dává sílu ODS! V uplynulých měsících a týdnech jsme byli terčem nevybíravých útoků. Na vlastní kůži jsem si to zažil. A proč? Protože jsme svůj úkol vzali vážně. Byli jsme připraveni na převzetí vlády, nemuseli jsme se rozkoukávat a začali jsme jednat. Měli jsme odvahu. Měli jsme vizi i vůli. Mirku, jsem rád, že jsme do toho šli. Díky! Probojovávat správné cesty bolí. Přesto anebo právě proto chci našim soupeřům říci: Nebojíme se, nedáme se zastrašit. Půjdeme dál po naší cestě k cíli. Nebude to jednoduché. Budeme si muset vybrat: zda přihlížet, jak staví jiní nebo stavět (když ne sami) spolu s nimi Úspěch, kterého jsme dosáhli, přináší odpovědnost. A jedině odpovědnost může přinést úspěch!