PB153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ

Podobné dokumenty
I/O systém Vnější paměti. PB 169 Počítačové sítě a operační systémy

Operační systémy 2. Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10

Operační systémy 1. Přednáška číslo Struktura odkládacích zařízení

Přednáška. Úložiště dat: HDD, SDD, RAID, DAS, NAS, SAN. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

Disková pole (RAID) 1

Kapitola 10: Diskové a souborové struktury. Klasifikace fyzických médií. Fyzická média

Organizace a zpracování dat I (NDBI007) RNDr. Michal Žemlička, Ph.D.

Disková pole (RAID) 1

pole Princip 1. Zvýšení rychlosti. 2. Zvýšení bezpečnosti uložených dat (proti ztrátě).

Datová úložiště. Zdroj: IBM

Disková pole (RAID) 1

PA152: Efektivní využívání DB 2. Datová úložiště. Vlastislav Dohnal

Principy operačních systémů. Lekce 7: Souborový systém

Externí paměti 1 Feromagnetické

Server je v informatice obecné označení pro počítač, který poskytuje nějaké služby nebo počítačový program, který tyto služby realizuje.

Organizace a zpracování dat I

ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ

Datová centra a úložiště. Jaroslav G. Křemének g.j.kremenek@gmail.com

Paměti. Paměť je zařízení, které slouží k ukládání programů a dat, s nimiž počítač pracuje

Počítačová sestava paměti, operační paměť RAM

Výukový materiál Hardware je zaměřený především na výuku principů práce hardwaru a dále uvádí konkrétní příklady použití.

Růst datových potřeb Pojem velkokapacitní se mění v čase Dříve několik MB, dnes stovky GB až TB

Administrace OS Unix. filesystém UFS mount snapshot RAID

Informační a komunikační technologie

OZD. 2. ledna Logický (Objekty, atributy,...) objekty stejného typu.

Diskové paměti nové pojmy a technologie

Bezpečn č os o t t dat

Linux RAID, LVM. 27. listopadu Uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uved te autora 3.0 Česko.

Operační systémy. Jednoduché stránkování. Virtuální paměť. Příklad: jednoduché stránkování. Virtuální paměť se stránkování. Memory Management Unit

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware.

Storage Management Workload Management Backup and Recovery Management

Přednáška. Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

Operační systémy 1. Přednáška číslo Souborové systémy

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Paměti Josef Horálek

Pokročilé architektury počítačů

Přednáška. Vstup/Výstup. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

Přednáška. Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

Operační systémy. Přednáška 7: Správa paměti I

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Historie. Děrné štítky

Paměťová média. Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda.

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2009/2010. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, Brno

DataDomain pod drobnohledem

Osobní počítač. Zpracoval: ict Aktualizace:

Paměť počítače. 0 (neprochází proud) 1 (prochází proud)

EXTERNÍ PAMĚŤOVÁ MÉDIA

Nová éra diskových polí IBM Enterprise diskové pole s nízkým TCO! Simon Podepřel, Storage Sales

Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI

PB153 Operační systémy a jejich rozhraní

Architektura vnějších pamětí

Cílem kapitoly je seznámit studenta s pamětmi. Jejich minulostí, současností a hlavnímu parametry.

Paměť počítače. dočasná / trvalá. Parametry pamětí : kapacita ( udává kolik dat se do paměti vejde )

Hardware. Ukládání dat, úložiště. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

MARIE PACS S PACSem hezky od podlahy když se data sypou!

HW počítače co se nalézá uvnitř počítačové skříně

Přednáška. Systémy souborů. FAT, NTFS, UFS, ZFS. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ OPTIMALIZACE DATOVÝCH ÚLOŽIŠŤ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Operační systémy. Přednáška 3: Plánování procesů a vláken

Úvod do programování a práce s počítačem 2

Solid State Drive SSD polovodičový disk. J. Vrzal, verze 0.8

Bloková zařízení v LINUXu Jan Vrbata - GOPAS

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 10

Když konvenční disky nestačí tempu vašich aplikací

TECHNICKÁ SPECIFIKACE

Růst datových potřeb Pojem velkokapacitní se mění v čase Dříve několik MB, dnes stovky GB až TB

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11

DUM č. 10 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

pouˇzití USB nebo SPI

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading)

Systém adresace paměti

Technické prostředky počítačové techniky

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Paměťový podsystém počítače

Základní principy konstrukce systémové sběrnice - shrnutí. Shrnout základní principy konstrukce a fungování systémových sběrnic.

Vrstvy periferních rozhraní

BigData. Marek Sušický

Paměti Flash. Paměti Flash. Základní charakteristiky

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Operační systémy. Přednáška 8: Správa paměti II

Procesy a vlákna (Processes and Threads)

CHARAKTERISTIKY MODELŮ PC

Město Varnsdorf, nám. E. Beneše 470, Varnsdorf, Česká republika SPECIFIKACE

Počítačová sestava pevný disk (HDD, SSD, USB flash disk)

Miroslav Flídr Počítačové systémy LS /21- Západočeská univerzita v Plzni

Principy operačních systémů. Lekce 2: Správa paměti

architektura mostů severní / jižní most (angl. north / south bridge) 1. Čipové sady s architekturou severního / jižního mostu

Informační a komunikační technologie

ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ. Správa paměti. Přímý přístup k fyzické paměti, abstrakce: adresový prostor, virtualizace, segmentace

Registrový model HDD

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Paměti a jejich organizace

Copyright 2012 EMC Corporation. All rights reserved.

Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM

Pevné disky, fyzická struktura, geometrie disku

Nimbus Data All Flash Systems

Logická organizace paměti Josef Horálek

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Paměti cache. Cache může být realizována softwarově nebo hardwarově.

Transkript:

PB153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ Vnější paměti 13 1/38

PAMĚŤOVÁ HIERARCHIE Primární paměti nejrychlejší energeticky závislé Cache, hlavní (operační) paměť Sekundární paměti středně rychlé energeticky nezávislé Také nazývané on-line storage flash disky, magnetické disky Terciální paměti levná typicky vyměnitelná média pomalé energeticky nezávislé také nazývané off-line storage floppy disky, magnetické pásky, optické disky registry cache main memory electronic disk magnetic disk optical disk magnetic tapes 2/38

MAGNETICKÉ DISKY track t spindle sector s arm assembly cylinder c read-write head platter rotation arm 3/38

STRUKTURA DISKU Diskové mechanismy se adresují jako velká 1-dimensionální pole logických bloků logické bloky jsou nejmenší jednotkou přenosu dat 1-dimensionální pole logických bloků je zobrazováno do sektorů disku sekvenčně sektor 0 první sektor na první stopě vnějšího cylindru zobrazování pokračuje po této stopě, potom po ostatních stopách tohoto cylindru, a potom po cylindrech směrem ke středu 4/38

PLÁNOVÁNÍ DISKU OS je odpovědný za efektivní pouţívání hardware pro disky: co nejrychlejší přístup a co největší šířka pásma Doba přístupu (access time) je dána: dobou vystavení (seek time) na cylindr se stopou s adresovaným sektorem dobou rotačního zpoţdění dodatečná doba do průchodu adresovaného sektoru pod čtecí/zápisovou hlavou Minimalizace doby vystavení doba vystavení vystavovací vzdálenosti řeší plánování činnosti disku Rotační zpoţdění shora omezeno konstantou Šířka pásma počet přenesených bytů / doba od zadání skupiny poţadavků do jejich ukončení převzatý pojem z telekomunikací 5/38

PLÁNOVÁNÍ DISKU Existuje celá řada algoritmů pro plánování přístupu na disk. Disk scheduling Příklad: vzorová fronta poţadavků na přístup k disku (máme cylindry 0-199). 98, 183, 37, 122, 14, 124, 65, 67 Hlavička disku vystavena na pozici 53 6/38

FCFS Celkem přesun o 640 cylindrů queue = 98, 183, 37, 122, 14, 124, 65, 67 head starts at 53 14 37 53 6567 98 122 124 183 199 7/38

SSTF Z fronty poţadavků vybírá ten poţadavek, který vyţaduje minimální dobu vystavení od současné pozice hlavičky SSTF (shortest seek time first) algoritmus je variantou algoritmu SJF (shortest job first); můţe způsobit stárnutí poţadavků. Náš příklad vyţaduje přesun o 236 cylindrů 8/38

SSTF queue = 98, 183, 37, 122, 14, 124, 65, 67 head starts at 53 14 37 53 6567 98 122 124 183 199 9/38

SCAN Hlavička disku začíná na jedné straně disku a přesunuje se při splňování poţadavků ke druhé straně disku. Pak se vrací zpět a opět plní poţadavky. Někdy nazývané algoritmus typu výtah (elevator). Náš příklad vyţaduje přesun o 208 cylindrů. 10/38

SCAN queue = 98, 183, 37, 122, 14, 124, 65, 67 head starts at 53 0 14 37 53 6567 98 122 124 183 199 11/38

C-SCAN Poskytuje jednotnější čekací dobu neţ SCAN Hlavička se posouvá z jednoho konce disku na druhý a zpracovává poţadavky. Potom se vrací zpět bez vyřizování poţadavků a opět začíná vyřizovat poţadavky z prvního konce. Cylindry povaţuje za kruhový seznam, který za posledním cylindrem pokračuje opět prvním cylindrem. 12/38

C-SCAN queue = 98, 183, 37, 122, 14, 124, 65, 67 head starts at 53 14 37 53 6567 98 122 124 183 199 13/38

C-LOOK Obdoba C-SCAN, ale hlavička jen potud do kraje, pokud existují poţadavky. Pak se vrací zpět 14/38

C-LOOK queue = 98, 183, 37, 122, 14, 124, 65, 67 head starts at 53 14 37 53 6567 98 122 124 183 199 15/38

VÝBĚR ALGORITMU SSTF je přirozený, má přirozené chápání SCAN a C-SCAN jsou vhodnější pro těţkou zátěţ disku Výkon závisí na počtu a typech poţadavků Poţadavky na disk mohou být ovlivněny metodami organizace souborů v souborovém systému Plánovací algoritmus by měl být napsán jako samostatný modul, aby plánovací algoritmus OS bylo moţné zaměňovat Častá implicitní volba bývá SSTF nebo LOOK 16/38

MODERNÍ HW U moderních disků nemusí být známé mapování logických bloků na fyzické adresy Disku předáme skupinu poţadavků a disk si pořadí optimalizuje sám OS přesto můţe mít zájem na vlastním řazení poţadavků priorita I/O operací z důvodu výpadků stránek Pořadí operací zápisu dat a metadat souborového systému 17/38

PŘÍKLAD: LINUX K dispozici několik plánovacích algoritmů # cat /sys/block/sda/queue/scheduler noop anticipatory deadline [cfq] # echo noop >/sys/block/sda/queue/scheduler Fronty v řadiči disku mohou měnit pořadí od OS Fronta na desítky aţ stovky poţadavků Algoritmy Noop Anticipatory Deadline CFQ (Completely Fair Queue) 18/38

NOOP Nemění pořadí poţadavků Jen pokud nově příchozí navazuje na předchozí poţadavek, poţadavky budou sloučeny To stejně obvykle řeší uţ vrstva blokového zařízení nebo vrstva souborového systému. 19/38

DEADLINE Vychází z algoritmu SCAN Přidává deadline (do kdy má být poţadavek vyřízen) Po dávce poţadavků se vzrůstajícími čísly sektorů (SCAN) kontroluje deadline Pokud je třeba vytvoří speciální dávku pro vyřešení poţadavků s expirovaným deadline. Upřednostňuje čtení před zápisem 20/38

ANTICIPATORY SCHEDULER (AS) Jako deadline, ale přidává očekávání, ţe při sekvenčním přístupu k souboru přijde po jednom poţadavku brzy poţadavek následující. Proto chvíli vyčká (opravdu) Umoţňuje i krátké přesuny zpět Penalizuje dvojnásobnou vzdáleností Neodlišuje poţadavky čtení a zápisu Odlišuje asynchronní poţadavky od synchronních Neobjevuje se v linuxovém jádře od verze 2.6.33 21/38

COMPLETELY FAIR QUEUING Snaţí se být spravedlivý k procesům Kaţdý proces dostává určitý časový díl (slice) kdy má exkluzivní přístup pro synchronní poţadavky Parametry slice_sync délka slice v ms (bere v úvahu I/O prioritu procesu) quantum počet poţadavků 17 front (pro kaţdou prioritu jedna) pro asynchronní poţadavky Kaţdá fronta získává určitý slice a fronty jsou obsluhovány algoritmem RR 22/38

CFQ PARAMETRY Turnable Defalt value Purpose back_seek_max 16384 (KiB) Max. backward seek back_seek_penalty 2 reverse seek bias fifo_expire_sync 125 (ms) deadline for synchronous requests fifo_expire_async 250 (ms) deadline for asynch requests quantum 4 Maximum requests to service in each batch in each round slice_async 40 (ms) base time slise for asynch. requests slice_sync 100 (ms) base time slise for synch. requests slice_async_rq 2 base number of async requests per round slice_idle 8 (ms) maximum idle time between requests 23/38

I/O PRIORITA PROCESŮ Příkaz ionice (od 2.6.13 pro CFQ) Schedulling class Number Possible priority real time 1 8 priority levels are defined denoting how big a time slice a given process will receive on each schedulling window. best-effort 2 0 7, with lower number being higher priority idle 3 Nil (does not také a priority argument) 24/38

RYCHLOST TERCIÁLNÍCH PAMĚTÍ Dva aspekty šířka pásma, bandwidth zpoţdění, latency Šířka pásma se měří v B/s podporovaná šířka pásma průměrná rychlost přenosu dat během velkého přenosu počet B / doba přenosu efektivní šířka pásma Průměr za celou dobu I/O operace, vč. vystavení, nalezení umístění, přepnutí svazku atd. 25/38

RYCHLOST TERCIÁLNÍCH PAMĚTÍ Zpoţdění při přístupu doba potřebná pro vyhledání dat na disku vystavení, natočení, určitě < 35 ms na pásce vč. přetočení pásky na poţadovaný blok, desítky aţ stovky sekund pásky jsou typicky 1000x pomalejší neţ disky Nízká cena terciární paměti je dána tím, ţe se pracuje s mnoha levnými svazky v malém počtu drahých mechanismů Vyměnitelná knihovna se nejlépe vyuţije pro ukládání řídce pouţívaných dat uspokojuje se malý počet I/O poţadavků 26/38

SPOLEHLIVOST Pevný disk je asi spolehlivější neţ vyměnitelný disk nebo páska Optický disk je asi spolehlivější neţ magnetický páska Padnutí hlav v pevném disku obvykle znamená zničení dat Porucha pásky nebo optického disku obvykle neznamená zničení všech dat 27/38

CENA Operační paměť je mnohem draţší neţ disková paměť Cena MB na pevném disku je srovnatelná s cenou MB na pásce (dříve pásky levnější) Kapacity magnetických pásek nedrţely v posledních letech krok s nárůstem kapacit pevných disků Terciální paměť můţe ušetřit peníze pouze kdyţ se pouţívá mnohem více svazků neţ mechanismů 28/38

TECHNOLOGIE RAID RAID: Redundant Arrays of Independent (Inexpensive) Disks organizace disků řízená tak, ţe poskytuje objem jednoho disku s velkou kapacitou a rychlostí díky tomu, ţe mnoho disků pracuje paralelně s velkou spolehlivostí, data se uchovávají redundantně, lze je obnovit i po poruše některého z disků Pravděpodobnost, ţe některý disk z mnoţiny N disků selţe je mnohem vyšší, neţ pravděpodobnost, ţe selţe jediný disk N = 100 disků, kaţdý má MTTF = 100 000 hodin (cca 11 let), celý systém bude mít MTTF = 1000 hodin (cca 41 dní) techniky na bázi redundance chránící před ztrátou dat jsou pro systémy s velkým počtem komponent (disků) kritické Původní záměr levná alternativa nahrazující velké drahé disky I je interpretováno jako independent 29/38

RAID: ZVÝŠENÍ SPOLEHLIVOSTI Redundance nadbytečnost, doplňková informace pouţitelná pro obnovu informace po poruše (disku) Zrcadlení (stínování), Mirroring (shadowing) kaţdý disk je duplikován, 1 logický disk je tvořen 2 fyzickými disky kaţdý zápis se provede na obou discích, čte se z jednoho disku jestliţe se jeden disk porouchá, data jsou k dispozici na druhém disku ke ztrátě dat dojde při výpadku obou disků, kdyţ zrcadlový disk selţe dříve, neţ se systém opraví průměrná doba do ztráty dat závisí na průměrné době do poruchy a průměrné doby opravy Např. MTTF = 100 000 hodin, průměrná doba opravy 10 hodin, dává u zrcadlené dvojice disků průměrnou dobu ztráty dat 500*10 6 hodin (čili 57 000 let), kdyţ budeme ignorovat poţáry apod. 30/38

RAID: ZVÝŠENÍ VÝKONU Dva hlavní cíle paralelismu v diskových systémech zvýšení propustnosti vyváţením zátěţe malými přístupy paralelizace velkých přístupů s cílem zkrácení doby odpovědi Zvýšení přenosové rychlosti paralelním zápisem do více disků (dělení, striping) bit-level striping dělení bitů kaţdého bytu mezi samostatné disky v poli 8 disků se zapisuje bit i kaţdého bytu na disk i čtení dat probíhá 8x rychleji neţ z jednoho disku vystavení je delší neţ v případě jednoho disku dnes se bit-level striping de facto uţ nepouţívá blok-level striping systém s n disky, blok souboru i se zapisuje na disk (i mod n) + 1 poţadavky na různé bloky se mohou realizovat paralelně, jestliţe bloky leţí na různých discích poţadavek na dlouhou posloupnost bloků můţe pouţít všechny disky paralelně 31/38

ÚROVNĚ RAID, PŘEHLED RAID Level 0: Ţádná redundance, jen souběţnost RAID Level 1: Spolehlivost dosaţená zrcadlením disků RAID Level 2: Hamming code error correction RAID Level 3: 1 kontrolní disk na skupinu, dělení bitů RAID Level 4: Nezávislé operace read/write, dělení bloků RAID Level 5: Data/parity přes všechny disky (více souběţný přístup) RAID Level 6: Odolnost při více neţ jedné poruše disku (a) RAID 0: non-redudant striping. (b) RAID1: mirrored disks. (c) RAID 2: memory-style error-correcting codes. (d) RAID 3: bit-interleaved parity. (e) RAID 4: block-interleaved parity. (f) RAID 5: block-interleaved distributed parity. (g) RAID 6: P + Q redundacy. 32/38

BĚŢNĚ POUŢÍVANÝ RAID Zdroj: en.wikipedia.org 33/38

API Většina OS pracuje s vyměnitelnými disky (např. disketami, ZIP disky) stejně jako s pevnými disky nový svazek je formátován a na disku se generuje prázdný souborový systém Pásky jsou prezentované jako holé (raw) paměťové médium aplikace na páskách nemají k dispozici souborový systém otevírají celý páskový mechanismus jako zařízení páskové mechanismy se vesměs nesdílejí, jsou dedikované konkrétní aplikaci OS nepodporují na páskách souborové systémy, aplikace musí samy řešit jak pouţívat bloky dat pásku pak obvykle můţe pouţívat pouze aplikace, pro kterou byla páska vytvářena (protoţe jako jediná zná strukturu dat na pásce) 34/38

CENA MB RAM (1981-2004) 1280 640 320 16 KB $ / MB 160 80 40 20 64 KB 256 KB 1 MB 4 MB simm 10 5 32 MB 2 1.2 0.8 128 MB 512 MB 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Year Dnes: asi $0.025/MB (4GB) 35/38

CENA MB PEVNÝCH DISKŮ (1981-2004) 100 50 20 10 MB 20 MB 5 $ / MB 2 120 MB 1.2 GB 0.5 0.2 2 GB 0.05 0.02 0.004 0.001 19 GB 45 GB 80 GB 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Year Dnes: asi 0,0001$/MB (1TB) 36/38

CENA MB PÁSEK (1981-2004) 40 20 8 60 MB 120 MB $ / MB 2 0.5 1.2 GB 0.1 0.025 0.001 1984 4 GB 72 GB 320 GB 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Year Dnes: asi 0,0001$/MB (0.8TB) 37/38

Výukovou pomůcku zpracovalo Servisní středisko pro e-learning na MU http://is.muni.cz/stech/ 38/38