Biologie lov ka
a) Podle po tu vrstev (jedno a vícevrstevný) b) Podle tvaru bun k (kubický, cylindrický ) c) Podle polárního rozlišení (bi íkový, asinkový, límcový, kutikulární, nahý) d) Podle funkce (krycí, resorp ní, smyslový)
ehled tkání Epithely: kryjí volný povrch, vystýlají dutiny v organismu, bu ky jsou t sn a pevn k sob spojené Vazivo: skládá se z mezibun né hmoty (kolagenní fibrily, elastické fibrily, retikulární fibrily) a bun k (fibroblasty, retikulární b., tukové b., pigmentové b.) TYPY VAZIVA: 1) Mesenchym 2) Kolagenní vazivo 3) Rosolovité vazivo 4) Retikulární vazivo 5) Elastické vazivo 6) Tukové vazivo
ehled tkání Chrupavka, bu ky chondrocyty, uložené v mezibun né hmot základní složka chondromukoid (polymer mukoproteinu a chondroitinsulfátu) Druhy chrupavek 1) Chrupavka hyalinní (v rané fetální dob tvo í nejv tší ást skeletu). V dosp losti jsou z ní chrupavky kloubní, p ední úseky žeber, chrupavky, hrtanu, pr dušek a bronch 2) Chrupavka elastická je sou ástí p íklopky hrtanové, boltce ušního 3) Chrupavka vazivová je hlavním materiálem meziobratlových disk, menisk
ehled tkání Kost: osteoblasty- bu ky jejichž inností vzniká kost. Produkují základní hmotu, postupn se jí obkláp jí až jsou v ní zcela zality, m ní se v Osteocyty Svalová tká : hladké svalstvo, p pruhované svalstvo, srde ní svalovina Nervová tká : nervová bu ka neuron = gangliové bu ky
Kosterní soustava Pohyb je základní vlastnost živo ich (bu ky se zkracují a vyvíjejí mechanické nap tí) - je úzce spjat se svalovou soustavou Základem op rné soustavy je kostra tvo í oporu celému t lu Stavba kosti vazivová okostice vlastní kostní tká kostní d Kostní d ervená žlutá Spojení kostí pevné volné
Nauka o kostech Osteologie Kostní tká je to ená dv ma hlavními formami: Substantia compacta, substantia spongiosa ta tvo í kostní trám inu Každá kost je kryta periostem (okostice), ten umož uje výživu + kostitvorbu Vývoj a r st kosti: Desmogenní osifikace osifikace z vaziva, chondrogenní osifikace, osifikace z r stových chrupavek Osifika ní proces je zahájen osteoblasty, bu ka diferencovaná s mezenchymu a uložená podél cév. Ty produkují prekurzory základní hmoty
Prekurzory základní hmoty se m ní polymerací v osteocyty. Osteoklast: mnohojaderná bu ka, která odbourává kost => neustálá estavba kosti
Columna vertebrae kr ní hrudní Po et obratl Jednotlivé rozdíly Spojení páte e Pohyby v jednotlivých úsecích bederní ížové kostr ní
Žebra Žebra pravá (prvních 7 pár )- na konci jsou spojené chrupavkou p ímo s hrudní kostí Žebra nepravá ( 8.-10. pár) chrupavkou jsou skloubená s chrupavkami p edchozích žeber. Žebra volná (11., 12. pár) voln zakon ená
Spojení žeber
Hrudník thorax
Vertebrae cervicales
Vertebrae thoracales et lumbales
Stavba kosti
Detailní stavba kosti - systém lamel
Osifikace (dlouhých) kostí
Mandibula
Svalová soustava Zajiš uje pohyb jednotlivých ástí a celého t la LOKOMOCE pruhovaná svalovina Pohyb vnit ních orgán Hladká svalovina Pohyb krve (srdce) Srde ní svalovina Bílkoviny podílející se na svalovém stahu: Kontraktilní (aktin a myosin) Regula ní (troponin) Kosterní svalovina (p pruhovaná) Svalová vlákna (MYOFIBRILA) Sval Svalové b íško Šlacha a svalový úpon
Obecná myologie Soustava svalová, jejímž základem je smršt ní schopná p pruhovaná svalovina Sval je spojený se skeletem Sval = musculus Šlacha = tendo musculi, zvláštn uspo ádaný pruh tuhého fibrózního vaziva p ipojuje sval ke kosti
Základní stavba svalu Svalové vlákno myofibrila, složené z více jak jedné svalové bu ky. Vazivo spojuje a obaluje složku svalovou Pomocná za ízení svalu svalové cévy a nervy
Svalové vlákno- ultrastruktura Tenká filamenta: má t i bílkovinné složky a) G-aktinové molekuly (=monomér), spojují se; tvo í dva et zce F- aktinové b) Tropomyosin: 2 et zce (slabší než f aktinové) c) Troponin: 3 podjednotky, váží se na tropomyosin Silná filamenta: myosinové vlákno a) Ty inková ást: lehký meromyosin b) Hlavi ka: žký meromyosin
sval Struktura kosterního svalu sval se skládá ze svalových vláken svalové vlákno svalové vlákno je svazek myofibril I - pruh A - pruh Z - linie - kosterní svalovina tvo í 36-40% t lesné hmotnosti - vlákna kosterního svalu jsou p ímo ízena nervovým systémem - jsou to cca 10-100 mm široká a až 20 cm dlouhá soubunní (syncytia) s více jádry uloženými pod sarkolemou - funk ní jednotkou je sarkomera I - pruh A - pruh sarkomera aktin myosin Z - linie M - linie Z - linie Z - linie M - linie Z - linie M - linie Z - linie I - pruh A - pruh H - zóna
Sval a jeho úseky 1. Za átek svalu - origo 2. Hlava svalu caput 3. B íško svalu venter 4. Ohon svalu cauda 5. Úpon svalu - insertio
Struktura kosterního svalu
i myofibrily jedna myofibrila dv myofibrily A... aniosotropní proužku I... isotropní proužky (sv tlé)
Sarkomera c sarkomera je v klidu asi 2,4 mm dlouhá c že se zkrátit pod 2 mm (A) a natáhnout až na více než 3 mm (B) c délka vláken aktinu a myosinu se b hem kontrakce nem ní (i když i ona jsou sama o sob mírn elastická) (A) (B)
Ultrastruktura žíhané svaloviny I-proužek pouze tenká fil. ukon ená v Z-proužku A-proužek silná fil. áste se ekrývají s tenkými H-proužek tvo en pouze silnými fil. M-proužek silná fil. Jsou lateráln vzájemn pospojovány
Sarkomera Nejmenší kontraktilní jednotka, ohrani ená dv ma Z-proužkami => myofibrila = za sebou azené sarkoméry
Funkce svalu Kontrakce je vyvolána nervovým podn tem Rychlost kontrakce je u rychlých vláken 25 milisekund, u pomalých vláken 75 milisekund 1. Kontrakce izometrická: sval nem ní svoji délku, ale akce je r zná 2. Kontrakce izotonická:m ní se délka svalu, ne svalový tonus
Inervace sval Neurovaskulární hilus místo, kde do svalu vstupuje nerv s cévami Motorická ploténka je specializované zakon ení motorických nervových vláken na povrchu vláken p pruhovaného svalu Motorická jednotka je skupina svalových vláken inervovaných jedinou nervovou bu kou
st a regenerace sval R st sval probíhá do délky: ibýváním svalových vláken na koncích do ší ky - tloustnutí svalových vláken Rozd lení sval a)podle funkce b)podle vzájemné innosti c)podle tvaru d)podle sm ru svalových vláken
Dýchací soustava Bu ky pot ebují energii Tu získávají spalováním živin za ítomnosti kyslíku P i spalování vznikají krom energie ješt oxid uhli itý a voda Kyslík p ijímáme p i nádechu Oxid uhli itý a vodní páru vydechujeme Složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu
Fáze dýchání Vým na plyn mezi okolím a plícemi Vým na plyn mezi plícemi a krví Vým na plyn mezi krví a bu kami Bun ný metabolismus spalování živin za p ítomnosti kyslíku
Vým na plyn mezi okolím Horní cesty dýchací Dutina nosní a plícemi Vystlána tenkou sliznicí Produkuje hlen, na kterém se zachytávají ne istoty Epitelové bu ky s asinkami posunují hlen ven M že vzniknout zán t rýma Vzduch se zde zah ívá a istí od mechnických ne istot a mikroorganism
Horní cesty dýchací
Larynx
Hlasivky a
Trachea a bronchy
Nosohltan K ížení s trávicími cestami Mízní uzliny mandle otékají p i boji s infekcí Dolní cesty dýchací Hrtan Proti vstupu potravy chrán n hrtanovou íklopkou Trubice vyztužená chrupavkami Nap. chrupavka štítná Hlasová št rbina Hlasivky
Pr dušnice, pr dušky Trubice vyztužené chrupavkami Produkce hlenu Zachytávají se na n m ne istoty Bu ky s asinkami Posouvají hlen ven z dýchací soustavy Hladká svalovina U astmatik p i p sobení alergenu m že dojít ke k ím spojeným se zvýšenou produkcí hlenu astmatický záchvat
Nádech a výdech Plíce Plíce jsou kryty blánou = poplicnice Hrudní koš je vystlán zevnit blánou = pohrudnice Díky vrstvi ce tekutiny mezi poplicnicí a pohrudnicí vzniká podtlak. Tím jsou ob blány p isáty k sob. Nádech = plíce se rozpínají díky rozpínání hrudníku Výdech = když povolí nap tí hrudních sval plíce se smrš ují a stahují zpátky i hrudní koš
Plíce - lungae
Plíce a dýchání Alveoly
Vým na plyn Pr dušky se v plicích v tví na pr dušinky, které ústí do plicních vá Ve st vá nacházíme jamky zvané plicní sklípky, které jsou op edeny cévami Ve sklípcích dochází k p edání kyslíku do krve a odstran ní oxidu uhli itého z krve
Vým na plyn mezi plícemi a krví Kyslík p echází do krve a oxid uhli itý z krve p es tenkou st nu plicních sklípk do vláse nic, jimiž jsou sklípky op edeny.
Vým na plyn mezi krví a bu kami Kyslík je roznášen krví do tkání až k jednotlivým bu kám. Z vláse nic prochází p es cytoplazmatickou membránu do bu ky.
Bun ný metabolismus spalování živin za p ítomnosti kyslíku Díky p ítomnosti kyslíku v bu ce že dojít k p em n kterých látek a k získání energie. Produktem je oxid uhli itý, který echází zp t do krve.
Patofyziologie dýchací soustavy prostá hypoventilace obstruk ní ventila ní poruchy (zúžení dýchacích cest) restrik ní ventila ní poruchy (redukce funk ního parenchymu plic nebo omezení dýchacích pohyb ) smíšené ventila ní poruchy
Patofyziologie dýchací soustavy
Trávicí soustava Funkce: 1. p íjem potravy a odstra ování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. vst ebávání živin Trávicí trubice se skládá z: - ústní dutina hltan jícen žaludek tenké st evo tlusté st evo trávicí žlázy kone ník itní otvor
Trávicí trakt
ehled Dutina ústní Rozm ln ní potravy Hltan Úsek spole ný s dýchacími cestami Jícen Doprava potravy do žaludku Žaludek Shromážd ní potravy a její d kladné promíchání
Dvanáctník Ústí sem vývod slinivky b išní a žlu ovod z jater Probíhá zde trávení Tenké st evo Potrava se posouvá díky peristaltickým pohyb m Trávení a vst ebávání živin Tlusté st evo Vst ebávání vody Kone ník Shromaž ování stolice
Dutina ústní - funkce P íjem potravy První mechanické zpracování potravy Rozdrcení a rozm ln ní První chemické zpracování potravy Natrávení pomocí slin
Dutina ústní
Dutina ústní - jazyk Svalnatý orgán Chu ové bu ky Mluvení Mechanické zpracování potravy
Dutina ústní - zuby Ukotveny v elisti a z ásti p ekryty dásní Ozna ení Dosp lý Dít ezáky Incisivi (1,2) 8 8 Špi áky Canini (3) 4 4 enové Premol. (4,5) 8 0 Stoli ky Molares (6,7,8) 12 8
Zuby
Vn jší stavba zubu Korunka Vy nívá z dásn Kr ek P ekryt dásní Ko eny Vklín ny do elisti
Vnit ní stavba zubu Sklovina Nejtvrdší hmota v t le Zubovina M í Zubní d Protkaná cévami i nervy
Poškození zub Kaz Bakterie rozkládají organické látky na zubech Vznikají kyseliny (mlé ná), poškozují sklovinu i zubovinu Obnažení d eni bolest a zán t Zubní kámen Vzniká usazováním minerálních látek na zubech Pod ním se snadno tvo í kaz
Parodontóza Krvácení z dásní Dásn se odchlipují od zubních kr Viklání a posléze vypadávání zub Prevence Zuby jsou poškozovány Kyselinami z nápoj Pokud na zubech z stávají zbytky potravy Ochrana Správné stravování Pravidelné išt ní zub
Dutina ústní: Slinné žlázy 3 páry Funkce slin: Dezinfekce potravy Obalení sousta hlenem, aby snáze prošlo jícnem Rozm ln ní potravy První chemické zpracování (nap. št pení cukr )
Sliné žlázy a tonsily
Hltan K ížení trávicích a dýchacích cest Vzduch p ichází z dutiny nosní (ústní) a je nasáván hrtanem do plic Potrava pokra uje jícnem do žaludku Vstupu potravy do dýchacích cest brání hrtanová záklopka, která se zav e p i polknutí
Pharynx a aesophagus
Jícen Trubice mající ve st hladkou svaloviny Potrava je posouvána do žaludku peristaltickými pohyby
Žaludek Dutý svalnatý orgán - hladká svalovina Ve st jsou žlázy vylu ující š ávy a kyselinu Kyselina napomáhá trávení bílkovin (rozkládá ijaté maso na jednotlivá vlákna), dezinfikuje potravu Ostatní š ávy napomáhají rozm ln ní potravy St na žaludku je chrán na proti kyselin vrstvou hlenu p i narušení této vrstvy vznikají v edy Potrava se v žaludku d kladn rozm lní a promíchá a vzniká tak trávenina (chymus) Po 4 6 hodinách propouští sv ra vrátník potravu postupn do dvanáctníku
Žaludek - gaster
Dvanáctník První oddíl tenkého st eva Ústí sem vývod slinivky b išní a žlu ovod Trávení potravy díky p ítomností trávicích enzym ze slinivky a žlu i
Slinivka b išní Velká žláza Vylu uje mnoho trávicích enzym Vylu uje hormony
Duodenum a pankreas
Nejv tší žláza v t le Funkce: Tvorba žlu i Játra Odebírají z krve žlu ová barviva z rozpadlých ervených krvinek a z nich tvo í žlu Žlu se shromaž uje ve žlu níku Pomáhá p i trávení tuku tak že je rozpustí (emulgují), aby k nim mohly trávicí enzymy ze všech stran Detoxikace organismu Odstra ují z krve jedovaté látky Tyto látky mohou v játrech již z stat poškození jater
Játra - hepar
Stavba a funkce jater
St eva
Tenké st evo Trávení a vst ebávání živin do krve Délka 3 5 metr Pr r cca 3 cm Ve st hladká svalovina Peristaltické pohyby posouvání tráveniny Vnit ní povrch je zv tšen klky a mikroklky To jsou výb žky zv tšující povrch pro vst ebávání živin do krve Jsou op edeny hustou sítí krevních vláse nic
Tenké st evo - intestinum tenuum
Tlusté st evo Délka asi 1,5 m Nemá klky Za íná slepým st evem, na kterém je ervovitý výb žek (apendix) Kon í kone níkem, který ústí z t la ven itním otvorem Žije zde mnoho bakterií Dokon ují rozklad tráveniny Vznik plyn Produkují n které vitamíny Vst ebávání vody a n kterých minerálních látek Stolice se v kone níku shromáždí 18 20 hodin po jídle
Tlusté st evo intestinum crassum
Výživa Cukry Zdroj energie Játra, ovoce, zelenina Tuky Zásobní látky, v p ípad pot eby se v nás m ní na cukry Jsou v nich rozpušt ny n které vitamíny Bílkoviny Stavební látky Ne všechny umíme sami vyrobit, je tedy t eba jíst i maso rostliny ho nenahradí Maso, mléko, vejce, lušt niny
Vitamíny Organické látky nezbytné v malém množství Mnoho i málo škodí Minerální látky Anorganické látky nezbytné v malém množství Vápník, fluor, železo, jód, Voda Nestravitelné zbytky D ležité pro správnou innost st ev Vláknina
Patofyziologie trávicí soustavy Jícen Žaludek St eva
V této prezentaci jsou (mimo jiné) použity materiály: MUDr. Petra Šifty (s laskavým svolením) Doc. RNDr. Václava Van aty, CSc. (s laskavým svolením) Prof. RNDr. Jana Šmardy, CSc. (s laskavým svolením) LF MU v Brn (s laskavým svolením)