Evropa v mladší. a pozdní. Inna Mateiciucová (III)

Transkript

1 Evropa v mladší a pozdní době kamenné Inna Mateiciucová (III)

2 Časný neolit na Balkáně a v Z Středomo edomoří

3 5500 BC 6200/6000 BC 6500 BC 6200/6000 BC 7000 BC

4 Neolit ve Středomo edomoří a na Balkáně 5 hlavních fázíf Neolit Předkeramický edkeramický neolit - Aceramic Neolithic/Pre Pre-pottery Neolithic (7000/ BC) Časný neolit Early Neolithic ( / /5700 BC) Středn ední neolit - Middle Neolithic (5800/ BC) Eneolit (chalkolit) Pozdní neolit - Late Neolithic ( BC) Konečný ný neolit Final Neolithic ( BC)

5 Neolit Bulharska a SZ Anatólie

6 západní Bulharsko severní a SV Bulharsko Dobrudža a černomořské pobřeží Trákie pobřeží Marmarského moře a SZ Anatólie

7 Paleolitické a mezolitické osídlen dlení Bulharska Temnata Dupka Pobiti Kameni Ağaçli, Gümüşdere, Domali Tepecik

8 zatopení pobřežních oblastí chybí kontinuáln lní osídlen dlení pozdní paleolit - Temnata Dupka (cca BP) hiát asi 4000 let výjimka - Pobiti Kameni mezolit - mezolit v SZ Anatólii časný neolit - (6500?, Galabnik, Karanovo I (6500?, BC)

9 Časný neolit v Bulharsku 5500 BC 6200/6000 BC 6500 BC 6200/6000 BC 7000 BC

10 Časný neolit Bulharska ( BC) západní Bulharsko severní a SV Bulharsko Dobrudža a černomořské pobřeží Trácie pobřeží Marmarského moře a SZ Anatólie

11 KARANOVO

12 tell Karanovo S Trácie, tell - 250x180 m, 12,40 m - mocné souvrství

13 tell Karanovo archeologický výzkum: 30. léta - první výzkumy V. Mikov, Georgi I. Georgiev Georgi I. Georgiev, Stefan Hiller Stefan Hiller, Vasil Nikolov

14 Tell Karanovo a jeho stratigrafická sekvence Karanovo VII Karanovo VI Karanovo V Karanovo IV Karanovo III Karanovo II Karanovo I

15 tell Karanovo Stratigrafie: 7 vrstev poslední je z doby bronzové základ pro chronologii neolitu a eneolitu v Bulharsku Karanovo I, II = časný neolit Karanovo III = střední neolit Karanovo IV = pozdní neolit Karanovo V = časný eneolit Karanovo VI = pozdní eneolit Karanovo VII = časná doba bronzová

16 Časný neolit (6500?, BC) monochronní ker. fáze f? (S a SV Bulharsko) není všeobecně přijímána Starší fáze ( BC) Karanovo I (Trácie) Čavdar-Kremikovci - tzv. západo-bulharská malovaná keramika kultura koprivecká (S a SV Bulharsko) Mladší fáze ( BC) Karanovo II (Trácie) Čavdar-Kremikovci - tzv. západo-bulharská malovaná keramika kultura Ovčarovo (S a SV Bulharsko)

17 Keramika Časný neolit Bulharska ( BC) tzv. monochronní stádium (S a SV Bulharsko) starší fáze bílé malování na červeném povrchu tulipánovit novité poháry s nožkou tmavé malování na červeném povrchu (Z Bulharsko) vliv kultury Starčevo Karanovo I

18 Keramika Časný neolit Bulharska ( BC) mladší fáze šedý aža černý leštěný povrch, kanelování,, vana na vysoké nožce (Karanovo II) tmavé malování na červeném povrchu (Z Bulharsko) Karanovo II/III

19 časný neolit Bulharska (6500?, BC) telly architektura: stavby pravoúhl hlého ho půdorysu dřevd evěné konstrukce, hliněná pec uvnitř (Karanovo,, Sofia-Slatina) Slatina) antropomorfní plastika v naturalistickém provedení kostěné lžíce srpy z rohovou rukojetí poměrn rně velké broušen ené sekerky

20 Sofia-Slatina Slatina

21 časný neolit Bulharska (6500?, BC) pohřebn ební ritus Karanovo I, II 13 kostr.. hrobů - děti a mladí jedinci, ve skrčen ené poloze bez výbavy hrob ženy 7 perel z mušlí a 2 kostěné jehlice hrob lebek a dlouhých kostí většího počtu dětíd pod podlahou domu

22 severní a SV Bulharsko v S a SV Bulharsku někten kteří badatelé uvažuj ují o tzv. monochronním stádiu časného neolitu (Mehmet( Ozdoğan a Vasil Nikolov) x Marion Lichardus-Itten a Jan Lichardus existenci této t to fáze f odmítaj tají - je potřeba výzkumy na většív ploše, ne pouze drobné sondáže přijímán n předpoklad, p že e nejčasn asnější neolit je současný s kulturou Karanovo I (rovněž nazývána kultura koprivecká) nové nálezy z Džuljunici mladší fáze = kultura Ovčarovo - velmi podobná kultuře Karanovo II, rozdíl l v architektuře e (kultura Karanovo nadzemní stavby x kultura Ovčarovo polozahloubené stavby)

23 DŽULJUNICA

24 časný neolit Bulharska (6500?, BC) Džuljunica (Dzhulyunitsa) neolitické sídliště (6300 and 5700 BC) v roce Nedko Elenski zde objevil nejstarší neolitický pohřeb na Balkáně - pohřeb letého člověka ( BC)

25 JV Bulharska (Tr( Trákie) kultura Karanovo I,, II Časný neolit ( BC) Lokality: Karanovo, Azmak, Kazanlak, Rakitovo, Kurdžali ali, Elešnica Z Bulharsko kultura Čavdar-Kremikovci tzv. západo-bulharská malovaná keramika Lokality: Galabnik, Kremikovci, Gradešnica nica-malo pole, Čavdar, Pernik,, Slatina S a SV Bulharsko Starší fáze: kultura koprivecká Lokality: Poljanica, Orlovec, Koprivec Mladší fáze: kultura Ovčarovo Lokality: Ovčarovo arovo, Samovodene, Poljanica

26 Časný neolit SZ Anatólie a pobřeží Marmarského moře ( BC) akeramická fáze??? není zatím m doložena dva typy sídlis dlišť sezónn nního charakteru - kolem V pobřeží Marmarského moře, specializace na lokáln lní mořsk ské a terestriáln lní zdroje obživy trvale osídlen dlené osady lokality: Aşaği Pinar, Hoca Çeşme, Yarimburgaz, Ilipinar, Demirci Hüyük, Fikirtepe

27 Ilipinar tell o výšce 5 m, 2,5 ha Ilipinar

28 Ilipinar Synchronizace: Ilipinar X-VII = Karanovo I Ilipinar VI-Va Va = Karanovo II Ilipinar Vb = Karanovo III

29 Ilipinar ( cal.b.c.) První období ( BC) = Ilipinar X-VII: domy stavěny ze dřeva a mazanice Ilipinar X Ilipinar IX-VII

30 První období ( BC) Ilipinar X-VII = Karanovo I Keramika: hrubá nemalovaná, organické ostřivo červené malování na světl tlém m povrchu Ilipinar X

31 Ilipinar X-IX pohřebn ební ritus pohřebi ebiště 50 jedinců ve skrčen ené poloze, hlavně mladí jedinci a děti, v nezastavěné části osady x Anatólie pohřby necelých těl, t někdy n jen lebky, sekundárn rní pohřby, pod podlahami domů Ilipinar X

32 Ilipinar X pohřeb ženy polovina pohřbených žen žlábek na vnitřní straně předních zubů (koší šíkářství nebo podobná činnost)

33 Ilipinar ( BC) Druhé období ( BC) = Ilipinar VI-Va (= Karanovo II): domy z nepálených cihel Keramika rytá geometrická výzdoba Ilipinar Va Ilipinar Va

34 Ilipinar ( BC) Třetí období (cca 5200 BC) = Ilipinar Vb (= Karanovo III): polozahloubené chaty postavené v troskách Va

35 Časný neolit v býv.. Jugoslávii 5500 BC 6200/6000 BC 6500 BC 6200/6000 BC 7000 BC

36 Neolit býv.. Jugoslávie a Karpatské kotliny

37 Mezolit a časný neolit v prostoru Železných vrat

38

39 Železná vrata Časný mezolit ( BC) Padina, Vlasac Lepenski Vir Pozdní mezolit ( BC) Padina, Vlasac, Schela Cladovei Schela Cladovei BC Vlasac od 6800 BC Padina od 6500 BC

40 Železná vrata přechodné obd././časný neolit ( BC) Padina, Vlasac Lepenski Vir Padina kolem 6500 BC monochronní keramika v mezolitickém m kontextu domů trapezodního půdorysu analogie v Řecku!! 6400 BC oblast Železných vrat opuštěna? (chybí data C-14) C hlavní časně neolitické osídlen dlení až po 6200 BC nejdéle v Lepenském Viru opuštěn n 5500 BC

41 Železná vrata pozdní mezolit - časný neolit ( BC) Rozší šíření: oblast Železných vrat: pravý břeh b Srbsko, levý břeh b Rumunsko Nejdůle ležitější lokality: Lepenski Vir, Padina, Vlasac, Hajdučka Vodenica, Schela Cladovei, Cuina Turcului Sídliště: na terasách Dunaje, částečně trvalá a trvalá sídliště Architektura: stavby trapézovit zovitého půdorysu, uprostřed ohniště postavené z kamenných desek, v domech nálezy koster v natažen ené poloze

42 Železná vrata pozdní mezolit - časný neolit Pohřebn ební ritus: kostrový, v natažen ené poloze na zádech, z milodary: rybí kosti a škeble někdy provrtané,, paroží, kosti zdobené rytím, hroty šípů Hospodářstv ství: - specializace na rybolov (hlavně štika, kapr), vedle toho široké spektrum lovné zvěř ěře, vodních ptáků,

43 Železná vrata pozdní mezolit - časný neolit Keramika 6500 BC - Padina monochronní keramika v mezolitickém m kontextu domů trapezodního půdorysu 6300 BC Vlasac keramika Starčevo Lepenski Vir ker. Starčevo už od I. fáze f (6100 cal.. BC)

44 Lepenski Vir časný mezolit - Proto-Lepenski Vir 1,2 ( cal.. BC) pozdní mezolit neosídlen ( cal.. BC) přechodné období/časný neolit Lepenski Vir I-III II ( cal.. BC) středn ední neolit Lepenski Vir III ( cal.. BC)

45 přechodné období/časný neolit Lepenski Vir I-III II ( cal.. BC) asi 85 trapéz. půdorysp dorysů domů,, uvnitř ohniště z kamenných desek, kolem ohniště zvláš áštní útvary z kamene ve tvaru písmene A dům m (obytná část a část s oltářem), za ohništěm kamenné plastiky valounů pískovce cm, podlaha z vápencev domy plánovit novitě rozestavěné,, uprostřed prostranství a ulice později do zadních částí domů ukládáni zemřel elí v natažen ené poloze na zádech, z milodary KPI, také hroty šípů pes broušen ené sekerky a silicity typu Banat nálezy keramiky časné fáze Starčevo (6100 BC! - dům č.. 54)

46 Lepenski Vir

47 Lepenski Vir Výzkum Dragoslav Srejović

48

49 Lepenski Vir

50 Lepenski Vir

51 Lepenski Vir nálezy zvláš áštních pískovcových p skulptur ve tvaru rybích hlav, zvláš áštních postav s rybím m obličejem mají barvu od bíléb přes nažloutlou po červenou, červená barva je způsobena ohněm, objevuje se také červené barvivo

52 Lepenski Vir

53 středn ední neolit Lepenski Vir III ( cal.. BC) sídliště aspoň z části dále d využívan vané (k pohřbívání,, také pece a jámy) poprvé domestikovaná zvířata (koza/ovce, skot a prase) kultivované plodiny hroby natažen ené na zádech, z taky pohřby skrčenc enců,, někdy n bez hlav (nejsou lokáln lní) jámy a kupolovité hliněné pece keramika středn ední fáze kultury Starčevo silicit typu Banat, broušen ené sekerky, spondylus

54 Časný neolit na severním m Balkáně a v Karpatské kotlině 5500 BC 6200/6000 BC 6500 BC 6200/6000 BC 7000 BC

55 Časný neolit Komplex Starčevo evo-körös-çrisris - součást st časně neolitických balkánských kultur Rozší šíření: severní Balkán n a Karpatská kotlina - SV býv.. Jugoslávie, J Maďarska, arska, Rumunsko Ekologická bariéra ra na severu kryje se se severní hranicí komplexu Starčevo evo-körös- Çris

56 Časný neolit Karpatské kotliny Méhtelek group Körös culture Criş culture Starčevo culture - Central European-Balcanic Agroecological Barrier (by P. Sümegi and R. Kertész, 1998) - Northern border of the Körös-Starčevo- Méhtelek-Criş cultures

57

58 Komplex Starčevo evo-körös-çrisris

59 Komplex Starčevo evo-körös-çrisris Kultura Starčevo Kultura Körös-Çrisris Hospodářstv ství: : chov skotu Sídliště: : podél řek Hospodářstv ství: : chov ovcí a koz, rybolov, lov vodních ptáků

60 Kultura Starčevo 6200/ BC - hlavní vliv na vznik LnK a kultury Vinča Rozší šíření: jižní Transdanubie,, na severu v pozdní fázi aža k Balatonu, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko Nejdůle ležitější lokality: epon.. lok. Starčevo blízko Bělehradu, Obre, Divostin, Anza, Lepenski Vir, Vučedol edol, Gellénh nháza-városrét Sídliště: dále od řeky, často v mírně zvlněné krajině Architektura: jen málo m informací,, stavby kůlovk lové konstrukce Pohřebn ební ritus: kostrový, ojedinělé hroby ve skrčen ené poloze na sídlis dlištích

61 Kultura Starčevo Keramika: zdobena otisky nehtů a prstů,, nádoby n se zakulaceným dnem, polokulovité mísy, také nádoby s plochým odděleným dnem Proto-Star Starčevo 1. nejstarší fáze monochromní 2. bíláb malba na červeném m podkladě (někdy i tmavá malba) klasická Starčevo 3. tmavá malba na světl tlém m povrchu hliněné figurky žen a zvířat

62 Starčevo

63 Kultura Starčevo Hospodářstv ství: převažuje chov skotu, rybolov, lov ŠI: radiolarit typu Szentgál, medový puntíkovaný silicit (Banat( flint), velké dlouhé čepele, v pozdní fázi drobné čepele a trapézy také karpatský obsidián

64 Kultura Starčevo

65 Zadubravlje-Du Dužine (Chorvatsko) u řeky SávyS nález studny (6320( 6250 cal BC)

66 Kultura Körös-Çrisris ( BC) Rozší šíření: vých. část Maďarska, arska, hlavně řeka Körös,, Rumunsko - Sedmihradsko Nejdůle ležitější lokality: Valea Lupului, Ciumesti, Endröd, Szarvas, Ecsegfalva Sídliště: drobná sídliště podél řek, v záplavových oblastech Architektura: domy obdéln lníkovitého půdorysu p z dřevěných tyček, stěny vypleteny proutím m nebo z rákosu, omazány mazanicí, lomená střecha zřejmě z rákosur

67 Ecsegfalva 23

68

69 Kultura Körös-Çrisris Keramika: zdobena otisky nehtů a prstů, barbotino,, nádoby n se zakulaceným dnem, polokulovité mísy

70 Kultura Çris

71 Kultura Körös-Çrisris Hospodářstv ství: převažuje chov ovcí a koz, rybolov (záva važí) - štika, lov vodních ptáků ŠI: : využit ití obsidiánu z V. Slovenska, limnosilicit ze S a SV Maďarska, arska, medový puntíkovaný pazourek (Ban( Banát flint), velké dlouhé čepele + drobné čepele a trapézy KI: kostěné lžíce, šídla Pohřebn ební ritus: kostrový, ojedinělé hroby ve skrčen ené poloze na sídlis dlištích

72 Středn ední neolit Kultura s LnK, Želiezovská skupina Alföldsk ldská LnK, Bukovohorská kultura Vinča A (Vin( Vinča Tördös)

73 Časný neolit západnz padního Středomo edomoří 5500 BC 6200/6000 BC 6500 BC 6200/6000 BC 7000 BC

74 Časný neolit západnz padního Středomo edomoří

75 Časný neolit západnz padního Středomo edomoří od 6200 BC - keramika zdobená rytím m a vytlačovan ovaním Rozší šířen 6200/ BC kultura Impresso ení: V pobřeží Jaderského moře, jižní Itálie a východní polovina středn ední Itálie Rozší šířen BC kultura s kardiálovou keramikou ení: SZ Itálie (Ligurie( Ligurie), jižní a JV Francie, Pyrenejský poloostrov - V a J Španělsko

76 Kultura Impresso (6200/ BC) Rozší šíření: V pobřeží Jaderského moře: Chorvatsko, Slovinsko, Dalmácie, Albánie jižní Itálie a východní polovina středn ední Itálie Lokality: Albánie - jesk. Konispol,, Dalmácie - jesk.. Vela Spilja, Gundja Itálie Matera, Molfetta, Serra d`alto Alto,, Leopardi, jesk. Arene Candide (spíš íše e ke kardiálov lové kultuře) Keramika: nezdobená a zdobená s leštěným povrchem, zaoblené dno, zdobena rytím r m a otisky hřebenovith ebenovitého nástroje, někdy n bíle inkrustovan tovaná Pohřebn ební ritus: kostrové hroby, ve skrčen ené poloze

77 Kultura Impresso

78 kultura Stentinello BC vývoj pokračuje do středn edního neolitu Rozší šíření: Sicílie, Liparské ostrovy, Malta Lokality: Stentinello,, jeskyně Corruggi, Matrensa, Trefontane Keramika: podobná kultuře impresso Sídliště: na mírných ostrožnách, doloženo také opevnění: : kamenné valy Architektura: stavby ováln lného půdorysup

79 Kultura Stentinello

80 Kultura s kardiálovou keramikou BC Nejdůle ležitější lokality: Arene Candide (Ligurie), Abri Jean-Cross Cross, Grotte de Gazel, Grotte des Fées (Leucate), jeskyně Montserrat u Barcelony Sídliště: v jeskyních a pod skalními převisyp Keramika: nádoby se zakulaceným dnem, vakovité tvary, mísy, m otisky mušlí Cardium ozdoby ze zvířec ecích ch provrtaných zubů,, ozdoby z mušlí a kostí,, náramky n z mušlí a z mramoru

81 Roucardien (= kultura kardiálov lová) zvláš áštní odnož kardiálov lové keramiky, na jejím m vzniku se podílelo lokáln lní mezolitické obyvatelstvo Rozší šíření: : Bretaň,, Normandie Nejdůle ležitější lokality: jeskyně Roucardour

82