Ucelená pracovní verze ze dne 26. listopadu Národní plán rozvoje sítí nové generace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ucelená pracovní verze ze dne 26. listopadu 2014. Národní plán rozvoje sítí nové generace"

Transkript

1 Ucelená pracovní verze ze dne 26. listopadu 2014 Národní plán rozvoje sítí nové generace

2

3 Obsah 1. Úvod Kontext vzniku Národního plánu a jeho účel Vazba Národního plánu na strategické materiály a další dokumenty Stav a trendy v oblasti sítí nové generace Popis relevantních technologií Stav na maloobchodním trhu v ČR, tržní vývoj Územní přehled Využívání digitálních služeb a odhad poptávky po vysokorychlostním připojení Identifikace překážek rozvoje sítí nové generace Technické/technologické překážky Legislativní a regulační překážky Ekonomické překážky Nedostatečná poptávka po službách vysokorychlostního přístupu SWOT analýza Neveřejné telekomunikační sítě Shrnutí Cíle a směry intervence Popis cílů a vizí Prioritizace intervencí v rámci veřejné podpory Investiční model, forma a intenzita podpory Nástroje intervencí pro odstranění překážek a další opatření stimulující soukromé investice Finanční opatření Legislativní opatření transpozice směrnice 2014/61/EU Ostatní opatření Harmonizovaná pásma EU pro bezdrátové vysokorychlostní připojení Systém realizace a implementace Subjekty odpovědné za realizaci a implementaci Implementační proces a hodnotící ukazatele

4 4.2.1 Implementace dotačního mechanizmu v rámci specifického cíle 4.1 OP PIK Implementace směrnice 2014/61/EU a dalších opatření Monitoring implementačního procesu Monitoring dotačního mechanizmu Společná platforma mezi státní správou a soukromým sektorem Způsob průběžného informování veřejnosti Finanční aspekty Závěr Příloha č. 1 Popis technologie pro přístupové sítě Příloha č. 2 Hodnotící mřížka předběžné podmínky Příloha č. 3 Konsolidované výsledky mapování České republiky Příloha č. 4 Vysvětlení zkratek

5 1. Úvod Akcelerace rozvoje služeb v oblastech informačních a komunikačních technologií způsobuje zvýšené nároky na datové toky zajišťované prostřednictvím internetového připojení, přičemž již dnes je jisté, že tento trend bude v budoucnosti pokračovat. Zvýšené datové požadavky jsou způsobeny jednak vyššími nároky stávajících služeb, dále zaváděním služeb nových a v neposlední řadě potřebou připojení nových uživatelů. Jako příklad služeb s velkými nároky na datovou kapacitu lze uvést video služby (a to i při využití nových komprimačních metod) a služby založené na cloudových řešeních. Kromě toho strukturální transformace globální ekonomiky zvyšuje dynamiku rozvoje internetu s adekvátním dopadem, který ovlivňuje všechny oblasti ekonomiky a života celé společnosti. Důsledkem toho je, že bude stále důležitější zajistit, aby koncoví uživatelé internetových služeb měli snadný a kvalitní vysokorychlostní přístup k novým a inovativním službám. V současné fázi vývoje trhu a technologie tyto požadavky nejlépe splňuje síťová platforma vybudovaná na sítích nové generace NGN (Next Generation Networks), která je svojí strukturou fakticky dvouúrovňová: jednak páteřní sítě nové generace (NGN Core Networks), které nahrazují technologicky starší přenosové sítě s IP protokolem na úrovni páteři, a dále přístupové sítě nové generace NGA (Next Generation Access Networks), usnadňující přístup zákazníků k poskytovaným službám. Oproti stávajícím telekomunikačním sítím patří sítě NGN svým charakterem mezi koncepčně jednodušší sítě, které umožňují vysokorychlostní přenos pro poskytování všech druhů služeb, včetně multimediálních, a konvergenci řady dříve samostatných aplikací a digitálních služeb, jako telefonní služby, audio/video přenosy a jiné datové komunikace. Současně umožňují oddělení různých základních síťových vrstev, např. přenos dat, řídící a dohledové funkce, servis. Cílem Národního plánu rozvoje sítí nové generace je definovat strategický přístup ČR při výstavbě sítí nové generace a zejména prostřednictvím podpory realizovat rozvoj budování přístupových sítí nové generace. Tyto sítě svým významem a rozsahem v konečném důsledku podpoří hospodářský růst České republiky, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských činností, kvantitativně a kvalitativně posílí českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce a v neposlední řadě také zvýší efektivitu státní správy a místní samosprávy. Přijetí tohoto strategického dokumentu vládou České republiky představuje jasný signál, že Česká republika je prostřednictvím realizace uvedených investičních priorit do výstavby sítí nové generace technicky, ekonomicky a organizačně připravena na očekávaný růst poptávky po stávajících i nových elektronických službách. Současně bude prostřednictvím synergických efektů vytvořena jasná platforma pro další ekonomický růst české společnosti, rozvoj nových průmyslových odvětví a vznik nových obchodních modelů, založených na používání informačních a komunikačních technologií. V konečném důsledku pak usnadní i účast na společenském a hospodářském životě pro všechny skupiny občanů. Inovativní vysokorychlostní sítě umožní přenos velkého množství dat a spolehlivou multimediální a datovou komunikaci a to při současném respektu principů síťové neutrality. Dne 30. záři 2014 Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo seminář, na kterém byla prezentována první pracovní verze Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Na seminář byli pozvání zástupci relevantních státních institucí a zástupci asociací 3

6 zastřešujících operátory sítí elektronických komunikací. Na základě výsledku diskuze a obdržených připomínek byla zpracována tato ucelená pracovní verze Národního plánu rozvoje sítí nové generace, která byla zaslána k informaci a případnému uplatnění připomínek Evropské komisi a odborné veřejnosti. Předpokládá se, že vláda by měla schválit Národní plán rozvoje sítí nové generace v březnu Kontext vzniku Národního plánu a jeho účel Materiál Národní plán rozvoje sítí nové generace (dále jen Národní plán ) konkretizuje politiku EU v oblasti Digitální agendy a státní politiku v elektronických komunikacích ve vztahu k moderní digitální infrastruktuře. Materiál je zároveň zpracován za účelem naplnění předběžné podmínky1 2.2 pro Tematický cíl 2 Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních 2 technologií podle tzv. obecného nařízení v souvislosti s požadavkem EK na dosahování prokazatelných výsledků intervencí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Předběžná podmínka 2.2 musí být splněna, aby bylo možné čerpat finanční prostředky z ESIF v rámci realizace specifického cíle 4.1 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen OP PIK ). Předběžná podmínka 2.2 Předběžná podmínka 2.2 je legislativou EU definována následně: Infrastruktura přístupových sítí nové generace: Existence celostátních nebo regionálních plánů sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v odpovídající kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podpory, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám. Národní plán musí podle předběžné podmínky 2.2 obsahovat: 1) plán investic do infrastruktury vycházející z ekonomické analýzy a zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice, 2) modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám, 3) opatření k podnícení soukromých investic. Tabulka osahující kritéria naplnění této předběžné podmínky je uvedena v Příloze č. 2 Národního plánu. 1 2 Předběžná podmínka je podle obecného nařízení předem přesně vymezený podstatný faktor, který je nezbytným předpokladem pro účinné a efektivní splnění specifického cíle investiční priority [ ]. V rámci předběžných podmínek jsou dále definována dílčí kritéria splnění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/

7 Národní plán rozvoje sítí nové generace schválený na vládní úrovni je nezbytným předpokladem pro naplnění předběžné podmínky Vazba Národního plánu na strategické materiály a další dokumenty Širším evropským kontextem a východiskem pro Národní plán je materiál Evropské komise Digitální agenda pro Evropu ze dne 19. května 2010, který je první tzv. vlajkovou lodí strategie Evropa Digitální agenda je zaměřena na roli a využití ICT v EU s cílem odstranit elektronické bariéry v Evropě. Digitální agenda obsahuje přibližně 100 opatření, jejichž zastřešujícím cílem je vytvoření jednotného digitálního trhu, na kterém nebudou existovat bariéry mezi členskými státy. Jednou z klíčových oblastí, kterou se Digitální agenda zabývá, je přístup k rychlému a superrychlému internetu. V oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu Digitální agenda stanovuje ambiciózní cíl, a to aby do roku 2020 měly všechny evropské domácnosti přístup k internetu umožňující přenosovou rychlost alespoň 30 Mbit/s a minimálně polovina evropských domácností měla internetové připojení o rychlosti nad 100 Mbit/s. Tento cíl přejímá na národní úrovni také Státní politika v oblasti elektronických komunikací - Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice 3, která dále pověřuje Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS) vypracováním konkrétního návrhu dalších opatření pro podporu výstavby NGA sítí zaměřeného zejména na využití veřejných zdrojů, zjednodušení administrativy spojené s výstavbou a na snížení poplatků spojených s věcnými břemeny. Celá řada kroků, které mají usnadnit rozvoj NGA sítí v ČR je rovněž obsažena již v původním Digitálním Česku, tedy ve Státní politice v oblasti elektronických komunikací Digitální Česko 4. Jedná se zejména o zpracování návrhu na zřízení registru pasivní infrastruktury, zpracování metodické pomůcky pro sjednocení aplikační praxe některých ustanovení zákona o elektronických komunikacích, stavebního zákona a dalších právních předpisů či zpracování návrhu operačního programu pro efektivní čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů pro výstavbu sítí elektronických komunikací. Dalším souvisejícím aspektem je i usnesení vlády č. 370 ze dne 23. května 2012, které ukládá Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) a Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) přípravu návrhu národního programu podpory budování přístupových sítí nové generace. V širších souvislostech Národní plán dále souvisí se Strategií pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů (gesce MŠMT a MPSV), jejímž cílem je rozvoj optimálních nástrojů tak, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří musí akceptovat vývoj a změny v informačních a komunikačních technologiích. Mezi další cíle patří snižování digitální propasti a zajištění, resp. zvýšení celkové úrovně digitální gramotnosti občanů a tím posílení české ekonomiky a její konkurenceschopnosti. Podobně má Národní plán vazbu i na materiál Strategický rámec rozvoje egovernmentu 2014+, který se zabývá otázkou rozvoje egovernmentu, tj. elektronizací výkonu veřejné správy. Cílem tohoto materiálu je zavést v ČR efektivní veřejnou správu a uživatelsky přívětivé veřejné služby dostupné v maximální možné míře elektronickými 3 4 Viz usnesení vlády ČR ze dne 20. března 2013 č Viz usnesení vlády ČR ze dne 19. ledna 2011 č

8 prostředky. Jedná se tedy o cíl, který má významnou návaznost na rozvinutou infrastrukturu sítí nové generace a dostupnost vysokorychlostního připojení k internetu. Národní plán rovněž zohledňuje sdělení Evropské komise Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí ze dne 26. ledna V tomto sdělení došlo k výraznému posunu pohledu Evropské komise na technologická řešení sítí NGA. Připouští, že v současném stádiu vývoje trhu a technologií lze za sítě NGA považovat nejen přístupové sítě z optických vláken, ale také vyspělé kabelové sítě nebo některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě poskytující spolehlivé vysokorychlostní připojení. Tato změna pohledu zajišťuje, aby při výběrových řízeních nebyla upřednostňována ani vylučována žádná konkrétní technologie nebo síťová platforma. Právě kombinace technologií bude v ČR pro pokrytí některých cílových oblastí zásadní. V současné době připravovaný program veřejné podpory budování přístupových sítí nové generace NGA bude s tímto sdělením Evropské komise kompatibilní. ČTÚ připravil dokument Strategie správy rádiového spektra. Strategie definuje konkrétní zamýšlená opatření především ve střednědobém horizontu, která mají v souladu s evropskými harmonizačními dokumenty vytvořit předpoklady pro podporu naplnění cílů státní politiky v elektronických komunikacích Digitální Česko 2.0. ČTÚ dále v souladu s opatřením č. 7 této státní politiky, připravil a zveřejnil dne soubor obecných pravidel a doporučení pro využívání řízení datového provozu při poskytování služby přístup k síti internet. Jedná se o realizaci dílčího aspektu obecného principu síťové neutrality. 2. Stav a trendy v oblasti sítí nové generace 2.1 Popis relevantních technologií Obecně lze službu vysokorychlostního přístupu realizovat na různých typech kabelových nebo bezdrátových technologií (infrastruktur) nebo jejich kombinací, přičemž některé z potenciálních infrastruktur nemusí z podstaty věci vyhovovat požadovaným parametrům služby (zejména zmíněné přenosové rychlosti). V příloze č. 1 se nachází popis jednotlivých typů technologii, které jsou vzhledem ke stanoveným cílům relevantní. V Národním plánu není žádný z typů přístupových infrastruktur upřednostňován, nicméně bude vždy nutno naplnit klíčový parametr budování přístupových sítí nové generace, které budou schopné přenášet vysokorychlostní služby, přičemž přenosová rychlost stahování dat (download) by měla reálně dosahovat alespoň 30 Mbit/s (modernizované sítě), resp. alespoň 100 Mbit/s (nově budované sítě). Pro splnění takovéto podmínky mohou být některé typy infrastruktury nevyhovující, zpravidla vzhledem k fyzikálním omezením přenosového média a v současnosti dostupným technologiím. Jednotlivé typy infrastruktury pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu se stále vyvíjejí a postupem času dochází k přechodu z klasických sítí využívajících zejména metalických vedení na sítě nové generace. Výběr technologie (vč. topologie sítě) je plně v kompetenci operátorů (resp. provozovatelů sítí) a závisí zejména na konkrétních obchodních plánech a podmínkách v dané lokalitě. 6

9 2.2 Stav na maloobchodním trhu v ČR, tržní vývoj Z hlediska využívaných technologií pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu je zřejmé, že na českém trhu jsou v současnosti nejvíce zastoupené přístupy k internetu prostřednictvím metalických vedení a bezdrátové přístupy. Jak ukazuje Graf č. 1, v současnosti nejrychleji rostoucími jsou pak přístupy na bázi optického vlákna. Tento vývoj je v souladu s trendy v jiných zemích EU. Rovněž přístupy prostřednictvím bezdrátových technologií si na českém trhu udržují stále výrazný tržní podíl, v posledních obdobích dokonce dochází k jeho růstu. Relativně stabilní v čase zůstával tržní podíl přístupů prostřednictvím sítí kabelové televize, i když, jak je patrné z uvedeného grafu, v posledních obdobích dochází k poklesu tržního podílu těchto přístupů na úkor jiných technologií. Optické sítě představují pro uživatele nejkvalitnější možnost připojení k internetu, a proto jsou uživateli stále více preferované. Graf č. 1: Vývoj podílů počtu vysokorychlostních přístupů podle jednotlivých technologií na maloobchodním trhu Zdroj: ČTÚ, 2014 V současnosti je podíl přístupů nad 30 Mbit/s v ČR na nízké úrovni, ovšem jak dokládá vývoj (viz Graf č. 2), dochází k postupnému navyšování rychlostí. Graf č. 2: Vývoj podílů jednotlivých rychlostí vysokorychlostních přístupů na maloobchodním trhu v období 2005 až pololetí 2013 celkem za všechny technologie Zdroj: ČTÚ,

10 V Grafu č. 2 se vyskytují do roku 2008 pouze dvě škály, neboť do roku 2008 byly sledovány rychlosti pouze v intervalech pod 2 Mbit/s a nad 2 Mbit/s, od roku 2009 došlo k rozšíření sledovaných rychlostních intervalů (pod 2 Mbit/s, 2 10 Mbit/s a nad 10 Mbit/s). Od konce roku 2010 došlo k dalšímu rozšíření sledovaných rychlostních intervalů, a to o sledování rychlostí od 10 do 30 Mbit/s, od 30 do 100 Mbit/s a nad 100 Mbit/s. 2.3 Územní přehled ČTÚ realizoval v období od června do října 2013 průzkum penetrace infrastruktury pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu k internetu v České republice, jehož stěžejní částí bylo dotazníkové šetření provedené od 23. července 2013 do 13. září Cílem tohoto průzkumu bylo zejména zmapovat úroveň stávající penetrace předmětné infrastruktury včetně výhledu na její budování v příštích třech letech a označit územní celky v rámci České republiky za tzv. bílá, šedá či černá místa, kde barva místa označuje počet různých infrastruktur dle klasifikace Pokynů EU5, schopných zprostředkovat služby vysokorychlostního přístupu k internetu, a rovněž tak značí jednu z podmínek, zda je v daném územním celku případná finanční podpora budování infrastruktury z veřejných prostředků slučitelná s vnitřním trhem, tj. zda by případná finanční podpora z veřejných prostředků nenarušila existující konkurenční prostředí. V obecné rovině se za bílá místa označují lokality, ve kterých neexistuje žádná infrastruktura (NGA síť) umožňující službu vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s a kde je nepravděpodobné, že tato infrastruktura bude do tří let vybudována za komerčních podmínek. Šedá místa označují lokality, ve kterých existuje infrastruktura (NGA síť) pouze jednoho provozovatele umožňující službu vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s a kde je nepravděpodobné, že by byla vybudována další NGA síť od jiného poskytovatele do tří let za komerčních podmínek. Černá místa označují lokality, ve kterých existují nebo budou v nadcházejících třech letech zavedeny alespoň dvě sítě NGA různých provozovatelů. Barva lokality, zejména předpoklad, že bude v dané lokalitě vybudována relevantní infrastruktura za komerčních podmínek, se ověřuje v otevřené veřejné konzultaci. Za nejvhodnější úroveň geografického členění České republiky pro účely označení územních celků za bílá, šedá či černá místa bylo zvoleno členění na tzv. základní sídelní jednotky (dále jen ZSJ ). Toto členění je využíváno především Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ ); z toho důvodu existují pro něj tedy vhodné mapové podklady pro grafickou interpretaci výsledků a je zároveň dostatečně detailní, aby nedocházelo při vztažení výsledků na územní celek k přílišnému zkreslení obrazu reality. Pro účely určení charakteru ZSJ bylo nutné získat velké množství dat o charakteru různých typů infrastruktury (topologie sítě, přenosové médium, použitá technologie atd.) a o jejích možnostech zajistit stanovené cíle. Dotazníky, které byly použity v dotazníkovém šetření, proto zahrnovaly otázky zaměřené na všechny tyto aspekty. Sada dotazníků byla připravena současně tak, aby zjišťované údaje v předmětném 5 Sdělení komise 2013/C 25/01 Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění vysokorychlostních sítí ze dne 26. ledna

11 průzkumu vycházely přímo z požadavků Evropské komise. Kromě toho byly vymezeny skupiny vhodných respondentů (v členění: subjekty zajišťující sítě elektronických komunikací, subjekty místní samosprávy, subjekty shromažďující data pro územní analytické podklady, různé asociace, atd.), tj. subjektů potenciálně disponujících potřebnými informacemi o existenci vysokorychlostní infrastruktury. Celkem bylo sebráno přes 102 tisíc datových záznamů k jednotlivým ZSJ. Tato data představovala základ pro výpočet finálních výstupů promítnutých do mapového podkladu a dalších odvozených sekundárních údajů. Výsledky mapování, tedy indikativní identifikaci bílých, šedých a černých míst napříč celou Českou republikou i jednotlivými kraji formou tabulky i mapy a doprovodný shrnující text, postoupil ČTÚ dne 5. prosince 2013 do veřejné konzultace. Tato konzultace měla transparentně informovat o získaných datech z průzkumu, napomoci ověření správnosti předkládaných dat, jejich doplnění a získat i zpětnou vazbu k metodice interpretace získaných dat. Na základě výsledků veřejné konzultace přistoupil ČTÚ k doplnění mapy o nová data. Ve vazbě na obdržené připomínky a vyhodnocení zkušeností s notifikačním procesem v ostatních členských státech a v reakci na přístup Evropské komise k posuzování souladu notifikovaných programů s Pokyny EU5 ČTÚ znovu zvážil svůj postup při určování zabarvení jednotlivých částí území. Nové mapy pak spolu s doprovodnými materiály předložil ČTÚ dne 11. dubna 2014 do druhého kola veřejné konzultace. Na základě doplňujících dat a připomínek obdržených v rámci druhého kola veřejné konzultace Úřad přistoupil k doplnění indikativní mapy i souvisejících tabulek. Podle stanovené metodiky ČTÚ promítl získaná vyjádření a připomínky do výsledků mapování ke dni 1. června V souladu s výše citovanými výsledky mapování, bílou barvou je z celkového počtu ZSJ označeno 9 762, což představuje 43,53 %. Šedou barvou je označeno ZSJ, což představuje 24,80 % z celkového počtu, a zbývajících ZSJ je označeno barvou černou, což činí 31,68 % z celkového počtu ZSJ (viz obrázek č. 1). Výsledné údaje mapování za jednotlivé kraje jsou součástí Přílohy č. 3 tohoto dokumentu. Je třeba zdůraznit, že zjištěné údaje a jejich prezentace v mapě (viz obrázek č. 1) jsou indikativním ukazatelem rozsahu dostupnosti (stávající či ve výhledu) NGA infrastruktury. 6 Podrobné výsledky mapování v českém jazyce se nachází na internetových stránkách ČTÚ (http://www.ctu.cz/ctu-online/pruzkum-nga.html). 9

12 Obrázek č Výsledky mapování uveřejněné dne 1. července 2014 Využívání digitálních služeb a odhad poptávky po vysokorychlostním připojení Informace pro tuto kapitolu byly čerpány z dat ČSÚ (Informační ekonomika v číslech 2013, Informační společnost v číslech 2014). Dále byly využity údaje EK a dokumentu Digital Agenda Scoreboard Z celkového počtu domácností v ČR jich mělo na konci roku 2013 potenciální přístup k internetu celkem 99 % bez ohledu na použitou technologii, ve venkovských oblastech se jednalo o 91 % domácností. Současně byl vysokorychlostní přístup k internetu o rychlosti 30 Mbit/s a více dostupný pro 64 % bytových jednotek. V obou případech se jedná o mírně nadprůměrný výsledek ve srovnání s EU28, kdy průměrný počet domácností s přístupem k internetu je v celé EU28 97 %, vysokorychlostní přístupu k internetu pak je dostupný v EU28 pro 62 % bytových jednotek. Podprůměrného výsledku naopak ČR dosahuje při srovnání dostupnosti vysokorychlostního internetu ve venkovských oblastech: v ČR se tato hodnota na konci roku 2013 rovnala 2,8 %, zatímco v EU šlo průměrně o 18 %. Pro úplnost je nutné konstatovat, že uvedené hodnoty nelze srovnávat s údaji týkajícími se mapování (kap. 2.3 tohoto dokumentu), které slouží k účelu indikativního označení míst, jež mohou být předmětem veřejné podpory. Graf č. 3: Pokrytí sítěmi nové generace - dostupnost vysokorychlostního internetu pro domácnosti v r

13 Zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2014: Czech Republic, IHS a VVA Je rovněž faktem, že všechny domácnosti, mající možnost přístupu k vysokorychlostnímu internetu, tuto možnost nevyužívají: podíl skutečně využívaného vysokorychlostního připojení o rychlosti 30 Mbit/s a více dosahoval ke konci roku 2013 pouze 17 % domácností, o 4 % méně než byl průměr EU. K superrychlému internetu o rychlosti alespoň 100 Mbit/s se pak připojovalo 7 % domácností o 2 % více než v EU28. Podnikatelský sektor Připojení k internetu je v českých podnicích, na rozdíl např. od tuzemských domácností, již od začátku 21. století naprostou samozřejmostí - od roku 2003 má přístup k internetu 90 i více procent podniků. K významnému posunu však došlo v případě technologií používaných pro připojení k internetu. Zatímco v roce 2002 se ještě více než polovina podniků v ČR připojovala prostřednictvím klasické vytáčené linky (dial-up) a DSL technologie byly v ČR na úplném začátku, v lednu 2013 již DSL linku pro připojení k internetu používalo 69 % podniků a klasická vytáčená linka téměř upadla v zapomnění. S rozšiřováním nových technologií se tak zvyšuje rychlost připojení. Před deseti lety uvádělo 87 % podniků v ČR rychlost připojení k internetu nižší než 2 Mbit/s, naopak v roce 2013 mělo 90 % podniků rychlost připojení k internetu vyšší. Ve velkých podnicích působících např. v peněžnictví, pojišťovnictví či telekomunikačních činnostech více než 40 % podniků užívá rychlost svého internetového připojení vyšší než 100 Mbit/s. Tabulka č. 1: Podniky s připojením k internetu v ČR (podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii) Rychlost připojení Celkem 2 Mbit/s 30 Mbit/s a vyšší a vyšší Celkem (10 a více zaměstnanců) 96,3 % 90,4 % 18,0 % malé (10 49 zaměstnanců) 95,6 % 88,9 % 17,7 % střední ( zaměstnanců) 99,1 % 96,1 % 17,6 % velké (250 a více zaměstnanců) 99,7 % 97,7 % 27,8 % Zdroj: ČSÚ, Informační společnost v číslech 2014 S ohledem na tato data lze v následujícím období mezi podnikovými uživateli očekávat nárůst poptávky po vysokorychlostním připojení k internetu i po 11

14 pokročilých digitálních službách. Určitý potenciál růstu existuje zejména u malých a středných podniků (včetně mikropodniků). Přístup těchto podnikatelských subjektů je do značné míry paradoxní, neboť právě ony mohou s vysokorychlostním přístupem k internetu více než jindy těžit z elektronického nakupování pro podnikatelské účely, z on-line prodeje výrobků a služeb či z on-line bankovnictví. Vzhledem k dostupnosti elektronické veřejné správy budou rovněž moci využívat služby e-governmentu. Graf č. 4: Rychlost7 internetového připojení v podnicích Zdroj: ČSÚ, Informační ekonomika v číslech 2013 V souvislosti s užíváním digitálních služeb, nabídkou ICT a možnostmi, které tento sektor nabízí, je zajímavé sledovat rovněž efektivitu zaměstnanců ICT průmyslu, telekomunikačních činností a IT odvětví. V roce 2012 bylo v celém ICT sektoru zaměstnáno 141 tisíc osob, tedy 2,8 % všech zaměstnaných občanů v ČR. Ve stejném roce ICT sektor vytvořil produkci v celkové hodnotě více než 505 mld. Kč. Ačkoliv jde v důsledku snížení cen poskytovaných služeb o 15 mld. Kč méně než v roce 2011 a dokonce o 37 mld. Kč méně než v roce 2010, celkový podíl na produkci tohoto podnikatelského sektoru se pohybuje nad 6 %. Uvedená data tedy prokazují vysokou efektivitu ICT sektoru, když necelá 3 % zaměstnanců dokázala v roce 2012 vyprodukovat 6,2 % celkové podnikatelské produkce v ČR, tedy dvojnásobnou hodnotu všech podnikajících subjektů. Celková přidaná hodnota vytvořená v ICT sektoru byla v roce mld. Kč, tedy 4,1 % HDP. Graf č. 5: Přidaná hodnota vytvořená v ICT sektoru Zdroj: ČSÚ, Informační ekonomika v číslech 2013 Jednotlivci Jde-li o jednotlivé soukromé jedince, pak lze konstatovat, že na počátku nového tisíciletí měla přístup k internetu jen relativně omezená skupina lidí. Nejčastěji šlo o studenty 7 Maximální rychlost připojení (download) uvedená ve smlouvě. 12

15 vysokých škol, IT odborníky a o vybrané zaměstnance podniků s připojením k internetu. K hlavnímu rozmachu v používání internetu došlo v ČR především v letech 2000 až V roce 2003 používalo internet pouze o něco více než 2,5 milionů jednotlivců, tedy přibližně čtvrtina populace. Oproti tomu v roce 2013 internet využívalo již 6 milionů obyvatel ČR. Na druhé straně celých 30 % populace starší 16 let internet běžně nepoužívalo8 a 17 % Čechů internet nepoužilo nikdy což je o celá 4 % méně, než je průměr v EU28. Graf č. 6: Podíl populace, která nikdy nepoužila internet CZ EU 79% 83% 17% Občané, kteří nikdy internet nepoužili Užití internetu alespoň 1x 21% Občané, kteří nikdy internet nepoužili Užití internetu alespoň 1x Zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2014: Česká republika, data Eurostat Graf č. 7: Jednotlivci používající internet Zdroj: ČSÚ, Informační společnost v číslech 2014 Obecně stále platí, že internet používají častěji muži než ženy, mladší než starší jedinci či jednotlivci s vyšším než nižším vzděláním. Například ve druhém čtvrtletí 2013 používalo internet 73 % mužů, ale jen 68 % žen. Tento rozdíl je zapříčiněn zejména starší generací, kdy např. podíl mužů starších 65 let používajících internet je dokonce více než dvakrát vyšší než podíl žen užívajících internet v této věkové kategorii. Internet stále zůstává doménou především mladší a v posledních letech i střední generace, v roce 2013 jej ve věku let používalo více než 90 % těchto jednotlivců. Ačkoliv se s narůstajícím počtem osob používajících internet tyto rozdíly postupně zmenšují, je zřejmé, že potřeba mít své virtuální alter ego je pro mladé lidi a jednotlivce ve středním věku velmi důležitá. 8 ČSÚ ve statistikách týkajících se informační společnosti zahrnuje pouze populaci starší 16 let. 13

16 Nejrychleji přibývají uživatelé internetu právě v těch skupinách populace, které jej dříve používaly nejméně, mezi něž patří především (ale nikoliv obecně) senioři, osoby s postižením, pečující osoby, jednotlivci s nízkým příjmem a nízkým vzděláním. Je proto třeba zabezpečit, aby nedocházelo k problému digitálního vyloučení nejen u zranitelných skupin9, ale rovněž aby bylo vysokorychlostní připojení k internetu dobře dostupné i v méně přístupných lokalitách a menších městech, v nichž je v ČR, jak dokládají údaje uvedené výše, pokrytí sítěmi nové generace velmi nízké. Tabulka č. 2: Uživatelé internetu v ČR (podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině) Celkem ,5 % 69,5 % 70,4 % Celkem podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin let let let let let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace studenti 16+ starobní důchodci Zdroj: ČSÚ, Informační společnost v číslech ,0 % 75,1 % 76,0 % 69,2 % 61,9 % 72,3 % 66,8 % 73,1 % 67,9 % 94,8 % 87,4 % 84,1 % 72,0 % 46,3 % 16,3 % 96,2 % 92,9 % 89,0 % 79,4 % 56,0 % 16,8 % 96,9 % 91,8 % 91,2 % 81,2 % 58,0 % 19,0 % 18,6 % 49,6 % 74,9 % 91,3 % 22,3 % 56,8 % 81,5 % 91,4 % 20,3 % 58,2 % 80,2 % 90,2 % 98,2 % 19,7 % 99,6 % 20,5 % 98,9 % 23,4 % Identifikace překážek rozvoje sítí nové generace Požadavek rychlého rozvoje sítí nové generace naráží při realizaci na řadu překážek, způsobených jednak tím, že stávající praxe není potřebám rychlé výstavby této infrastruktury přizpůsobena, a také skutečností, že ke zvýšené poptávce se přidávají nepřiměřené nároky vlastníků pozemků i dalších subjektů, jejichž práva jsou výstavbou dotčena. Identifikované typy překážek jsou stručně popsány v této kapitole. Návrhy na jejich odstranění jsou uvedeny v kapitole Zranitelné skupiny jsou takové skupiny osob, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením více než zbytek populace. Kromě výše uvedených řadí EU do této kategorie také etnické menšiny, osoby trpící závislostmi, izolované jedince, děti, nezaměstnané jedince a osoby bez domova. Viz 14

17 2.5.1 Technické/technologické překážky Rozvoje sítí nové generace může být dosaženo dvěma přístupy. Prvním způsobem je upgradování (modernizace) stávajících klasických (metalických) sítí a druhým výstavba zcela nové infrastruktury, ať mobilní nebo pevné. Jelikož za sítě nové generace jsou považovány sítě, které umožňují poskytování širokopásmových služeb o rychlosti downloadu alespoň 30 Mbit/s, spadají do této definice i metalické (xdsl) sítě využívající technologii VDSL případně VDSL v kombinaci s technologií vectoringu. Sítě využívající tyto technologie umožňují nabízet rychlosti downloadu až 100 Mbit/s, avšak jsou omezeny vzdáleností modemu koncového uživatele a příslušnou ústřednou. Rychlost downloadu na úrovni 100 Mbit/s je možná při délce místní účastnické smyčky do 500 metrů. U vzdálenosti nad m od ústředny jsou maximální rychlosti u těchto technologií totožné s ADSL2+, klesají na úroveň 6,5 Mbit/s (download). Při upgradu stávajících metalických sítí tento technologický faktor tvoří potenciální překážku rozvoje sítí nové generace, neboť ne každý účastník se nachází v optimální vzdálenosti od ústředny. Proto jsou obecně takovéto upgrady považovány pouze za dočasné řešení, které však umožňuje zvýšit kvalitu poskytování vysokorychlostních služeb v kratším čase, než by tomu bylo v případě postupné výstavby nových fixních sítí, ale jehož použití je omezeno topologií již vybudovaných metalických sítí. Zatímco v případě pevných kabelových vysokorychlostních sítí může služby přístupu k síti internet poskytovat kterýkoliv subjekt, který má u ČTÚ oznámené podnikání dle 13 zákona o elektronických komunikacích (což je samo o sobě pouze minimálně administrativně náročným úkonem) a disponuje přístupovou sítí, v případě bezdrátových sítí provozovaných v licencovaných pásmech musí subjekt k poskytování nejen vysokorychlostních služeb přístupu k internetu mimo jiné získat zejména příděl vhodných rádiových kmitočtů od ČTÚ. Jelikož kmitočtové spektrum je vzácným, tedy omezeným statkem, je omezen i počet subjektů, které jej mohou využívat. V ČR se pro příděl kmitočtů vhodných pro poskytování bezdrátových vysokorychlostních služeb v posledním období zvolil způsob elektronické aukce (viz dále aukce kmitočtů pro 4G sítě) a avizovaný záměr ČTÚ v roce 2015 nabídnout v aukci kmitočty z pásma 3,6 až 3,8 GHz. Kmitočty pro 4G sítě Jak je uvedeno v Příloze č. 1 tohoto dokumentu, získaly na základě výběrového řízení (aukce 2013) kmitočty pro 4G sítě společnosti O2 Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic, a.s., a Vodafone Czech Republic, a.s. Vzhledem k tomu, že dané kmitočty jsou co do svého rozsahu omezeny, existují teoretické překážky pro rozvoj vysokorychlostních mobilních sítí, neboť již žádný další subjekt nemůže získat další příděl kmitočtů v pásmu 800 MHz. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že jednou z podmínek získání kmitočtů byla tzv. rozvojová kritéria. Mezi tato kritéria patří zejména povinnost zahájení poskytování komerčních služeb s využitím veřejných komunikačních sítí provozovaných na přidělených rádiových kmitočtech ve stanovené lhůtě a kvalitě, stejně jako zajištění pokrytí území ČR a obyvatel nabídkou služeb. Podmínkou přitom je, že nejdříve by měly být pokryty okresy, ve kterých převažují řídce osídlené oblasti. Z těchto skutečností tedy vyplývá, že reálné překážky rozvoje těchto sítí na celém území ČR byly eliminovány, neboť závazek na vybudování respektive rozvoj těchto sítí na sebe vítězové aukce převzali spolu s přídělem předmětných kmitočtů. 15

18 Naproti těmto skutečnostem je ovšem otázkou, do jaké míry budou tyto sítě schopny nabídnout vysokorychlostní přístup k síti internet splňující definici sítí nové generace, tedy přenosovou rychlost downloadu alespoň 30 Mbit/s. Rozvojová kritéria Výběrového řízení například stanovila minimální požadovanou rychlost služby závaznou pro splnění podmínek pokrytí na hranici 2 Mbit/s (download) do 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů. V následujícím období je minimální požadovaná rychlost služby stanovena na úrovni 5 Mbit/s (download). Sítě LTE sice teoreticky umožňují nabídnout přenosovou rychlost 172,8 Mbit/s (download) a 57,6 Mbit/s (upload), avšak vzhledem k dynamické agregaci a nestálým přenosovým podmínkám mohou být reálně rychlosti daleko nižší. Až vývoj v následujících období ukáže, nakolik budou 4G sítě schopny nabízet vysokorychlostní služby přístupu k síti internet ve srovnatelné kvalitě s fixními sítěmi nové generace. Mobilní sítě v současnosti procházejí rychlým technologickým vývojem, což na jednu stranu může být prospěšné pro koncové zákazníky, kteří budou mít k dispozici nejnovější služby, představuje však obecně vyšší riziko pro operátory. Na trhu lze pozorovat, že aniž by byly 3G sítě plně rozšířeny a využity (např. UMTS), dochází k postupnému přechodu na sítě 4G (LTE) a zároveň se již hovoří o mobilních sítích páté generace, tedy 5G. Tyto nové sítě jistě přinášejí na trh nové služby, ale zároveň také vedou k rychlejšímu morálnímu zastarávání technologií stávajících. Tato skutečnost tak může představovat do budoucna jednak požadavek na rychlejší návratnost investic nebo eventuálně utopené náklady. Jak pevné, tak mobilní připojení má na trhu své specifické využití. Přidanou hodnotou mobilních připojení je zejména jejich mobilita, avšak u nabídek služeb jsou uplatňovány tzv. datové FUP limity, které omezují možnost stahovat libovolné objemy dat. Datové FUP limity v sítích s pevným připojením naproti tomu v současnosti již až na výjimky neexistují. Z průzkumu provedeného ČTÚ rovněž vyplývá skutečnost, že v současnosti je mobilní připojení uživateli v současnosti využíváno především jako doplněk k pevnému připojení. Z výsledků průzkumu plyne, že mobilní připojení využívalo jako hlavní způsob přístupu k sítí internet pouze 4 % respondentů. Z výše uvedeného vyplývá skutečnost, že pevné vysokorychlostní připojení k sítí internet zatím v drtivé většině případů nemůže být nahrazeno připojením mobilním. Do budoucnosti lze předpokládat nárůst počtu i kapacit mobilních širokopásmových přístupů a spolu s postupem technologické inovace v mobilních sítích (rozvoj sítí 4G a budoucí nasazení 5G technologie) i zvyšování podílu využití mobilního přístupu jako rovnocenné formy dostupnosti internetu. I nadále však budou dána omezení této formy, kdy bonus mobility nevyváží lepší kvalitu služeb poskytovaných na moderních pevných NGA sítích nebo s využitím pevných bezdrátových řešení na bázi FWA v licencovaných kapacitních pásmech (např. 3,6 GHz), avšak není předpoklad, že by tyto přístupy ve velkém měřítku nahrazovaly pevné širokopásmové přístupy Legislativní a regulační překážky Mezi legislativní a regulační překážky lze zařadit administrativní procesy spojené s budováním předmětné sítě elektronických komunikací. V březnu 2014 vypracovala 16

19 v této souvislosti ICT Unie10 poziční dokument Digitální Česko 2.0. Výstavba vysokorychlostních přístupových sítí 11, ve kterém je identifikováno a podrobně analyzováno 11 hlavních problémů při výstavbě vysokorychlostních přístupových sítí. I když jsou uváděné problémy v řadě případů propojeny bez ohledu na použitou technologickou platformu, je možné pozorovat větší důraz kladený na výstavbu pevných sítí. I podle uvedeného dokumentu je velmi náročné provádět např. územní řízení pro umístění staveb kabelových sítí a projednání výstavby s vlastníky příslušných nemovitostí, a to jak z hlediska administrativní náročnosti, tak zejména z pohledu délky celého procesu. V případě liniových staveb o větší délce a tím způsobené nutnosti průchodu mnoha pozemky jsou problémy s vlastníky pozemků velmi pravděpodobné. Chybí nejen sjednocující linie v dosavadní praxi stavebních úřadů, ale také definice veřejného zájmu při budování veřejných sítí ze strany státu. Je nezbytné odstranit i časovou překážku ze strany stavebních úřadů, která je často způsobena překračováním lhůt stanovených stavebním zákonem. V praxi registrovaný rozpor mezi příslušnými ustanoveními stavebního zákona a zákona o elektronických komunikacích vede často k blokaci při uzavírání smlouvy s vlastníkem nemovitosti, což brání dokončení stavby. Vnímány jsou rovněž obtíže s aplikací vyvlastňovacího zákona. Některé stavební úřady s odvoláním na stavební zákon vyžadují provedení kolaudačního řízení, ačkoliv trasa vedení schválená v územním rozhodnutí je investory v současné době při stavbách elektronických komunikací respektována. Rovněž pro účastnická vedení uvnitř objektů nejsou vytvářeny vhodné předpoklady, neboť neexistuje připravenost stavebních objektů z hlediska vnitřních rozvodů pro připojení koncových uživatelů k sítím elektronických komunikací. Chybí potřebná legislativa, příslušné sjednocující normy i pracovní postupy, které by garantovaly připravenost pro obdobná účastnická vedení. Mezi legislativní a regulatorní překážky lze dále zařadit neexistenci registru pasivní infrastruktury či mechanismu zajišťujícího koordinaci jednotlivých staveb. Investor mající zájem vybudovat síť nové generace nemá tudíž žádné informace o již vybudované pasivní infrastruktuře, kterou by mohl využít k realizaci svého záměru a lze proto jen velmi obtížně snížit náklady na vybudování sítí nové generace sdílením pasivní infrastruktury. Obdobnou překážku tvoří chybějící mechanismus zajišťující koordinaci jednotlivých staveb. V současnosti není legislativně dána povinnost investorů sdílet své investiční záměry, aby bylo možné při budování nových sítí sdílet náklady na výkopové práce, realizovat přípolože apod. Právě v případě tzv. přípoloží vzniká problém s praktickou aplikací stavebního zákona, kdy v průběhu budovaní infrastruktury jedním investorem, majícím platné územní rozhodnutí, projeví jiný investor zájem o dodatečné přiložení vlastní infrastruktury. Různý výklad příslušných ustanovení stavebního zákona ze strany stavebních úřadů často brání realizaci takové dohody ICT UNIE je profesní sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, dalších podnikatelských a vzdělávacích subjektů, jehož cílem je zvýšit vnímání důležitosti zavádění a využívání moderních informačních technologií ve společnosti, včetně vytváření optimálních podmínek pro rozvoj veřejných sítí elektronických komunikací v České republice, jako nezbytného předpokladu pro vytváření informační společnosti. 17

20 Některá ministerstva, kraje a města vlastní za účelem propojení jednotlivých úřadů infrastrukturu optických kabelů vybudovanou z veřejných prostředků. Tyto sítě přitom nenabízejí možnost otevřeného přístupu k pasivní infrastruktuře zájemcům o její využití, jelikož neexistuje žádná databáze. Ve vlastnictví státní správy a samosprávy je rovněž značné množství pasivní infrastruktury, typicky jde o městské kolektory, teplovody, kanalizaci, sloupy veřejného osvětlení či městské hromadné dopravy apod. Tato infrastruktura by mohla výrazně usnadnit výstavbu optických sítí, a to zejména v městských aglomeracích Ekonomické překážky Snaha maximalizovat peněžní příjmy do místních obecných rozpočtů vede v řadě případů k velmi vysokým poplatkům, např. za užívání veřejných prostranství, nájmy za zábory komunikací nebo úpravy povrchů. Vzhledem k tomu, že doposud nebyla zavedena jednotná metodika pro výpočet náhrad pro tzv. "ostatní plochy", tedy komunikací a dalších veřejných statků, jsou rovněž zaznamenávány výrazné rozdíly ve výši poplatků mezi jednotlivými obcemi. Úhrady za vypořádání věcných břemen, zvláště při využití obecních pozemků, jsou nezanedbatelným nákladem investice do sítě. Navíc se řada nákladů kumuluje a existuje dokonce i nestejný, často diskriminativní přístup k různým investorům. Kromě vyšší finanční náročnosti v době budování sítě hraje klíčovou roli také skutečnost, že výkopové práce jsou odepisovány po dobu alespoň 20 let - z hlediska investora se proto jedná o strategické rozhodnutí s dlouhodobým dopadem na hospodaření podniku v příštích letech Nedostatečná poptávka po službách vysokorychlostního přístupu K zmírnění dopadu nákladů na výstavbu přístupových sítí nové generace by v budoucnu mohla přispět dostatečně vysoká úroveň poptávky po vysokorychlostních službách. Z údajů ČTÚ za rok 2013 (viz graf č. 2 na straně 7) však vyplývá, že poptávka a reálné využívání vysokorychlostních služeb přístupu k internetové síti jsou v ČR relativně nízké. Služby s rychlostí stahování 30 Mbit/s a vyšší v současnosti poptává pouze 17 % uživatelů. Služby s rychlostí stahování nad 100 Mbit/s pak využívá přibližně 7 % uživatelů. V ČR tedy chybí podněty především na straně poptávky, které by vyvíjely tlak na potřebu rozšíření vysokorychlostního přístupu k síti internet. Většina uživatelů, celých 83 %, je v současné době spokojena s připojením nižším než 30 Mbit/s a dokonce přibližně 46 % všech uživatelů využívá služby širokopásmového přístupu k síti internet o rychlosti nižší než 10 Mbit/s. Z dalších údajů, dostupných v rámci Digital Agenda Scoreboard 2014 (viz graf č. 3), vyplývá, že využívání vysokorychlostní služeb je v ČR mírně pod průměrem EU. Průzkum trhu, jenž si nechal ČTÚ zpracovat na začátku roku , mimo jiné ukazuje, že v současné době je se svým typem připojení spokojeno 84 % uživatelů, kteří mohou prostřednictvím svého připojení využívat všechny potřebné, on-line dostupné služby. Většina uživatelů proto nemá potřebu poptávat rychlejší připojení k internetové síti. 12 Průzkum na téma BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ - vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků realizován společností STEM/MARK, a.s. 18

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák prezident ICT UNE Konference DEN MALÝCH OBCÍ Prostějov

Více

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE SÍTĚ NOVÉ GENERACE - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE Marek Ebert Český telekomunikační úřad ISSS 2014 Hradec Králové, 7. a 8. dubna 2014 Agenda 1) Podpora budování přístupových sítí NGA pro

Více

Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR

Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace a další oborová sdružení APKT, ČAT, ČAEK. Svatoslav Novák Praha 1/2015 Digitální Česko

Více

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR Digitální cesta k ekonomickému růstu ICT Unie Spolek pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Praha 2/2015 Fakta

Více

Infrastruktura. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Název projektu. Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV

Infrastruktura. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Název projektu. Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV Zahájení projektu Ukončení projektu 2014 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající situace,

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Rozvoj vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v ČR: aktivity ICT UNIE. Úkoly Legislativní a regulační komise ICTU

Rozvoj vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v ČR: aktivity ICT UNIE. Úkoly Legislativní a regulační komise ICTU Rozvoj vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v ČR: aktivity ICT UNIE Úkoly Legislativní a regulační komise ICTU Aktivity LK ICTU k diskutovanému tématu Rozvoj vysokorychlostních sítí zejména

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Rozvoj digitální agendy v ČR: příležitosti a překážky Klíčová témata ICT průmyslu ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Konkurenceschopnost ČR za využití ICT VÝVOJ-VÝZKUM

Více

2. Druhé kolo veřejné konzultace obdržené podněty, připomínky a doplnění

2. Druhé kolo veřejné konzultace obdržené podněty, připomínky a doplnění Vypořádání připomínek z 2. kola veřejné konzultace k výsledkům mapování existence relevantní infrastruktury pro stanovení podmínek programu na podporu projektů zaměřených na budování přístupových sítí

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014-2020):

Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014-2020): Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014-2020): Prioritní osa 4 Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií 1 Prioritní

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika

Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Základní sdělení Jakákoli reforma VS se v současném světě nemůže

Více

VIZE INFORMATIKY V PRAZE

VIZE INFORMATIKY V PRAZE VIZE INFORMATIKY V PRAZE Václav Kraus, ŘED INF MHMP 1 / 30. 4. 2009 PRAHA MĚSTO PRO ŽIVOT Město mezinárodně uznávané, ekonomicky prosperující a úspěšné. Město bezpečné a přívětivé, město sebevědomých a

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Elektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice

Elektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice Elektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj VIZE 2014+ 14. listopadu 2012, Praha Obsah 1. Elektronizace a ICT v evropských podmínkách 2. Elektronizace

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Konference e-government 20:10 Mikulov, 8. 9. 9. 2015 Mgr. Jiří Zmatlík náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků

BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků Závěrečná zpráva Únor 2014 Obsah Celkové výsledky průzkumu za všechny firmy

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

záměr uložit povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu:

záměr uložit povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu: Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný správní orgán podle 108 odst. 1 písm. d) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

Odštěpný závod České pošty, s.p. ICT SLUŽBY PRO egovernment. Konference egovernment, Mikulov, 4. 5. 9. 2012

Odštěpný závod České pošty, s.p. ICT SLUŽBY PRO egovernment. Konference egovernment, Mikulov, 4. 5. 9. 2012 Odštěpný závod České pošty, s.p. ICT SLUŽBY PRO egovernment Ing. Ivo Rosypal Ing. František Štefan Konference egovernment, Mikulov, 4. 5. 9. 2012 Obsah: Ing. Ivo Rosypal ředitel odštěpného závodu Proč

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Předběžný harmonogram výzev 015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Prioritní osa Identifikace specifického cíle Zaměření výzvy Typ výzvy Termín výzvy Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Předpokládané

Více

Trhy el.komunikací 2011. PhDr. Pavel Dvořák, CSc. Předseda Rady ČTÚ

Trhy el.komunikací 2011. PhDr. Pavel Dvořák, CSc. Předseda Rady ČTÚ Trhy el.komunikací 2011 PhDr. Pavel Dvořák, CSc. Předseda Rady ČTÚ Základní údaje o trhu 2011 Aukce spektra 2012 Úkoly ČTÚ Tržby v roce 2011 Investice v sektoru Vývoj počtu účastnických stanic VDTS Rozdělení

Více

Ing. Pavel Eliáš. Vysoká škola sociálně správní, Havířov. email: elias.isis@seznam.cz

Ing. Pavel Eliáš. Vysoká škola sociálně správní, Havířov. email: elias.isis@seznam.cz Ing. Pavel Eliáš Vysoká škola sociálně správní, Havířov email: elias.isis@seznam.cz PŘEDNÁŠKAČ.5 Státní informační politika Klíčová slova státní informační politika, informační společnost, elektronické

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a

Více

Datová dálnice Kamenice první dotovaná síť v České republice

Datová dálnice Kamenice první dotovaná síť v České republice Datová dálnice první dotovaná síť v České republice Telč, 29.07.2015 Ing. Martin Procházka Poloha Cca 20km od větších aglomerací, mimo hlavní dopravní tepny mezi Velkým Meziříčí, Jihlavou, Třebíčí Celkově

Více

České Radiokomunikace. TINF 2012 Sdílení sítí 4. generace. Marcel Procházka Head of Strategy & Business Development. 27.

České Radiokomunikace. TINF 2012 Sdílení sítí 4. generace. Marcel Procházka Head of Strategy & Business Development. 27. České Radiokomunikace TINF 2012 Sdílení sítí 4. generace Marcel Procházka Head of Strategy & Business Development 27. listopadu 2012 České Radiokomunikace Lídr na trhu televizního a rozhlasového vysílání

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc

Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc 1. Identifikace výzvy Prioritní osa Specifický cíl 1 Podpora řízení a koordinace Dohody o partnerství 1.1 - Vytvořit podmínky

Více

MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti

MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF poř. č. 16 I. Název legislativního úkolu návrh zákona o kolektivním investování Předkladatel Spolupřed- kladatel 1 Stanovený termín předložení vládě Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF -- 08.12

Více

Agendy v působnosti MV v rámci programového období 2014 2020 z pohledu příjemce

Agendy v působnosti MV v rámci programového období 2014 2020 z pohledu příjemce Agendy v působnosti MV v rámci programového období 2014 2020 z pohledu příjemce Konference o programovém období EU2014-2020 26. března 2015 Mgr. Jana Menšíková vedoucí samostatného oddělení strategií a

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020. (GeoInfoStrategie)

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020. (GeoInfoStrategie) Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová, koordinátorka projektu Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského

Více

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020

Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020 Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020 XI. Setkání starostů a místostarostů Karlovarského kraje 12. března 2015 Mgr. Jana Menšíková vedoucí

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020

Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020 Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020 XI. Setkání starostů a místostarostů Libereckého kraje 12. února 2015 Mgr. Jana Menšíková vedoucí samostatného

Více

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová Příprava programového období 2014-2020 Ing. Daniela Nohejlová Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014 2020 Hlavní východiska příprav programového období 2014-20

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Rozvoj optické sítě. Kamenice, 3.05.2015. Ing. Martin Procházka Bc. Jiří Nevosad

Rozvoj optické sítě. Kamenice, 3.05.2015. Ing. Martin Procházka Bc. Jiří Nevosad Rozvoj optické sítě, 3.05.2015 Ing. Martin Procházka Bc. Jiří Nevosad Dostupnost sítě Internet Dostupnost sítě Internetu v roce 2011 V obci dostupné 2 varianty připojení WiFi síť občanského sdružení K-NET

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Vypořádání připomínek z veřejné konzultace podmínek Aukce kmitočtů. Marek Ebert, ČTU

Vypořádání připomínek z veřejné konzultace podmínek Aukce kmitočtů. Marek Ebert, ČTU Vypořádání připomínek z veřejné konzultace podmínek Aukce kmitočtů Marek Ebert, ČTU Veřejn ejná konzultace Rekapitulace procesu Připomínky uplatnilo 29 subjektů (jeden 2x a dále jedno stanovisko), všechny

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Většina podrobných údajů je uvedena přímo v Národním akčním plánu energetické účinnosti.

Většina podrobných údajů je uvedena přímo v Národním akčním plánu energetické účinnosti. PŘÍLOHA Č. 5 2. ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI PLNĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE (podle odst. 1 čl. 24 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti) Úvod Směrnice Evropského

Více

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura je však odlišná, přidány

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020

OP Zaměstnanost 2014-2020 OP Zaměstnanost 2014-2020 Seminář: Komunitně vedený místní rozvoj v operačních programech pro období 2014-2020 Praha 3. března 2015 Obsah prezentace Současný stav přípravy OP Zaměstnanost (OPZ) Věcné zaměření

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

O aktuálních otázkách

O aktuálních otázkách Český telekomunikační úřad O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ) Jiří Peterka Český telekomunikační úřad O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem

Více

Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení

Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Martin Hanuš Český telekomunikační úřad Odbor správy kmitočtového spektra Obsah 2 Průběh a výsledky výběrového řízení

Více

PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MINISTERSTVO VNITRA Ing. Martin Páral ředitel Odboru programového řízení Odbor programového řízení MV Koordinace a projektové řízení projektů ministerstva vnitra policie

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Technická mapa v kontextu digitální mapy veřejné správy

Technická mapa v kontextu digitální mapy veřejné správy Technická mapa v kontextu digitální mapy veřejné správy Eva Kubátová 15. listopadu 2010, Praha, Novotného lávka 5 Obsah prezentace - Úvod - Úloha MV v oblasti ICT - Úloha MV v oblasti prostorových dat

Více

MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu

MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu MŽP poř. č. 2 I. Název legislativního úkolu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více