Sanace za desítky milionů ochránila vodní zdroje. Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí

Transkript

1 ROČNÍK I I ČÍSLO 2 I ČERVEN 2008 I ZDARMA I Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí Odstraňování starých ekologických zátěží Za starou ekologickou zátěž považujeme takové znečištění podzemních nebo povrchových vod, horninového prostředí nebo stavebních konstrukcí, které bylo způsobeno zejména činností bývalých státních podniků před jejich privatizací, říká v rozhovoru Veronika Smolková, vedoucí odboru SFŽP ČR... str. 6 Poklad na lodi připlul p do Brna ze SFŽP ČR O tom, že ekologie a ochrana životního prostředí je v centru pozornosti, svědčí mimo jiné i to, že veletrhy navštívila řada významných osobností a hostů z ČR i zahraničí. Veletrhy zahájili místopředseda vlády a ministr životního prostředí M. Bursík, ministr zemědělství P. Gandalovič a zástupce ministerstva průmyslu a obchodu E. Geuss... str. 8 Sanace za desítky milionů ochránila vodní zdroje Veřejná podpora u projektů prioritní osy 4 Projekty oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady lze rozdělit na dvě základní Skládka průmyslových odpadů v Novém Rychnově, o které je řeč, byla evidována jako dlouhodobá havárie na podzemních vodách a na regionálním seznamu priorit starých ekologických zátěží kraje Vysočina se nacházela na prvním místě. Cílem sanace bylo zejména zlepšit kvalitu podzemních a povrchových vod v širokém okolí skládky a zamezit možnému znečištění zdrojů pitné vody pro obec Dolní Cerekev. Tato lokalita byla v minulosti vybrána pro ukládání nebezpečných průmyslových odpadů ze dvou podniků v okrese Pelhřimov. strana 22 velké skupiny, a to na projekty generující příjem a na projekty zakládající veřejnou podporu. Třetí, nejmenší skupinou jsou projekty rekultivací starých skládek str. 10 Nejnáročnější byl první projekt, chyběla zkušenost prozradil v rozhovoru o modernizaci nakládání s odpady ve svém městě starosta Žamberku Tomáš Kalous... str. 20

2 2 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita EDITORIAL Vážení čtenáři, právě začínáte listovat druhým číslem časopisu Priorita, jehož vydání jsme zejména kvůli důležitým událostem v uplynulém měsíci posunuli až na konec června. VLADIMÍR ŠKARDA Výběr z událostí přinášíme na prvních stránkách. V tomto vydání se také dočtete, jak rozhodoval Řídící výbor fondu o dotacích pro 831 projektů druhé a třetí výzvy, které doporučil k financování. Dalším v řadě kroků, jež SFŽP ČR učinil pro lepší přístup žadatelů k dotacím, je vytvoření pilotní sítě poradenských míst pro prioritní osu 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury. Pro větší povědomí o činnosti Státního fondu životního prostředí ČR mezi odbornou i laickou veřejností jsme se účastnili hned dvou významných veletrhů v Praze a v Brně. Připravili jsme pro vás podrobný materiál o mediálně známém a již realizovaném projektu sanace skládky z trochu jiného úhlu pohledu. A také podrobné přehledy z třetí výzvy OPŽP. Velmi nás potěšil váš zájem o nový časopis. K odběru Priority se po prvním čísle přihlásila téměř tisícovka zájemců a velké procento našich nových čtenářů je oproti původnímu očekávání z řad podnikatelské veřejnosti. Tento zájem nás pochopitelně těší, a proto se i v dalších vydáních časopisu budeme snažit přinášet vám rozličná a atraktivní témata o možnostech dotací z Evropské unie, které se nám na zlepšení našeho vlastního životního prostředí právě nabízejí. Pět a půl miliardy pro ži Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) doporučil ke schválení 397 projektů předložených během druhé výzvy za více než 1,6 mld. Kč a 434 projektů podaných ve třetí výzvě OPŽP za 4,1 mld. Kč. Schválené žádosti stvrdil 14. května 2008 svým podpisem ministr životního prostředí Martin Bursík. Na svém druhém zasedání, které se konalo v pondělí 5. května 2008, projednával Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí žádosti o dotace podané v rámci druhé a třetí výzvy OPŽP. Řídící výbor doporučil k podpoře 831 projektů z druhé a třetí výzvy. Vybrané žádosti doporučil ke schválení Ministerstvu životního prostředí ČR, které je zároveň Řídícím orgánem. DOTACE PRO PŘÍRODU Během druhé výzvy, která byla vyhlášena pro prioritní osu 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny, Státní fond životního pro- V úterý 3. června 2008 navštívili Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) zástupci vietnamských vládních environmentálních institucí. Ti do Česka přijeli v rámci rakousko-českého projektu sdružení Development Worldwide (DWW) s Vietnamskou agenturou životního prostředí (VEPA). Tento projekt je zaměřen především na spolupráci Vietnamu s českými TEREZIE institucemi a organizacemi v ob- KREJBYCHOVÁ Odbor komunikace lasti životního SFŽP ČR prostředí. Soulasti částí představení struktury a projektů fondu byla návštěva čističky odpadních vod středí ČR (SFŽP) obdržel 603 žádostí zejména na revitalizaci a regeneraci sídelní zeleně, na revitalizaci vodních toků a vodních nádrží a na obnovu vegetačních krajinných prvků. Z nich bylo schváleno 397 projektů, dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) činí 1,464 miliardy korun, SFŽP ČR uvolní 143,8 milionů korun. Na hodnocení žádostí pro tuto osu se podílí také Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). VÝZVA PRO ŠKOLY Ze třetí výzvy byly posuzovány projekty podané v rámci Česko Vietnam: Strategická smlouva mezi fondy v Sedlci-Prčice u Sedlčan (akce podporovaná v rámci Operačního programu Infrastruktura, č. projektu ). Nejdůležitější částí návštěvy vietnamské delegace byl Kulatý stůl k rozvojové spolupráci ČR s Vietnamem v oblasti životního prostředí v pátek 6. června v budově MŽP za účasti Petra Štěpánka, ředitele SFŽP ČR, odborníků Ministerstva zahraničních věcí, České rozvojové agentury, zástupců Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR i soukromých a veřejných subjektů, zapojených do realizace environmentálních projektů ve Vietnamu. Kulatého stolu se zúčastnil i velvyslanec Vietnamu v Praze Vuong Thua Phong a první náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík. Významným krokem v rámci kulatého stolu byl podpis Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Státním fondem životního prostředí ČR a Vietnamským fondem životního prostředí (VEPF) Vietnamské socialistické republiky. Kontakty mezi ČR a Vietnamem se řídí mj. usnesením vlády z 31. března 2004, které definovalo Vietnam jako jednu z osmi prioritních zemí pro dlouhodobou zahraniční rozvojovou spolupráci. Ekologie není ve Vietnamu zatím příliš populárním tématem, nicméně velmi palčivým problémem. Jedná se především o drastické zamoření půdy a vodních toků dioxiny, což je důsledek plošných postřiků herbicidy z dob americko-vietnamské války v 60. a 70. letech minulého století. Fotografii naleznete na straně 29.

3 AKTUALITY OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3 votní prostředí z Evropské unie Jednání Řídícího výboru OPŽP vedla náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková. prioritní osy 3 Udržitelné využívání zdrojů energie. Z 681 došlých žádostí jich bylo 434 schváleno. Projekty především na zateplení škol získají dotace v částce 3,877 miliard korun z Fondu soudržnosti a 228 milionů korun budou čerpat ze SFŽP ČR. Třetí výzva byla vyhlášena speciálně pro školská zařízení. Termín této výzvy byl naplánován tak, aby školy a školky mohly realizovat stavební úpravy během letních prázdnin. Pro zateplení těchto zařízení už bylo z Operačního programu Životní prostředí v první výzvě podpořeno 117 projektů. V současné době lze v rámci OPŽP žádat o dotace na tzv. velké projekty (nad 25 mil. EUR) v prioritní ose 1 Vodohospodářská infrastruktura, konkrétně na snížení znečištění z komunálních zdrojů a zlepšení jakosti pitné vody. Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí, a tím i na zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu, využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Má sedm prioritních os. Operační program Životní prostředí předpokládá čerpání finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a z prostředků Fondu soudržnosti (FS). Program čerpá 18,4 % z 26,96 miliard eur, určených ze strukturálních fondů Evropské unie pro Českou republiku. Operační program Životní prostředí tak nabídne přes 5,2 miliardy eur, tj. přibližně 150 miliard Kč. Výbor zhodnotil výsledky realizace OPI Jedno z posledních zasedání o výsledcích Operačního programu Infrastruktura z let tento operační program v podstatě uzavřelo. Monitorovací výbor OPI zasedal 3. června 2008 pod vedením Tomáše Čočka, ředitele Odboru fondů EU Ministerstva dopravy ČR. Ten hned v úvodu konstatoval, že je již možné dobře hodnotit, jak a čeho bylo v OPI dosaženo. Dostatek informací pro hodnocení realizovaných projektů zmínil i přizvaný delegát EK Christos Gogos. Zvláště cenné budou zkušenosti z realizace OPI v rámci dalšího programovacího období v již samostatných OP Životní prostředí a OP Doprava. Zástupce EK Gogos upřesnil, že uplynulých pět let je třeba podrobně analyzovat, protože poznatky z Operačního programu Infrastruktura budou později velmi užitečné pro nové programovací období. Realizaci programu hodnotil pozitivně. Konstatoval, že se podařilo absorbovat více než 75 % přiděleného rozpočtu 75 % certifikovaných výdajů a 100 % realizovaných výdajů v terénu, a proto může být OPI jedním z prvních úspěšně ukončených programů. Zdůraznil také, že je třeba se zaměřit na nové programovací období, ve kterém se musí realizovat dvacetinásobně vyšší finanční objem peněz než v předchozí etapě, a připomněl, že v novém období došlo ke zpoždění projektů. Proto je třeba se v postupech před realizací zpožděných projektů vyvarovat nedostatků, jakými jsou například zdlouhavá uzavírání smluv. Nový OP Životní prostředí, který čerpá řadu poznatků právě z OPI, je podle slov Jana Kříže, ředitele Odboru fondů EU Ministerstva životního prostředí, dobře připraven. Byly již vyhlášeny tři výzvy a dosud bylo přijato přes tisíc žádostí. K ukončení programového období Operačního programu Infrastruktura vydal Státní fond životního prostředí ČR rozsáhlou brožuru Atlas OPI, která obsahuje všechny informace o tom, čeho bylo v konkrétním programu dosaženo a co se do budoucna plánuje.

4 4 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita LEGISLATIVA Podejme ruku neúspěšným...zaznělo na posledním zasedání Monitorovacího výboru SFŽP ČR. Dne 17. dubna 2008 zasedal Monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jednání určilo směr při dalších postupech při implementaci operačních programů, které SFŽP ČR řídí. jiného i Christos Gogos z Evropské komise. Vyjádřil názor, že poskytování informací po internetu není jedinou cestou, jak informovat žadatele. Zkušenosti by se měly předávat také pomocí seminářů, návštěv konkrétních projektů v regionech atd. Uvedl příklad ostrova Samso v Dánsku, který je energeticky soběstačný, a obce či jejich sdružení, které mají podobné podmínky, by si měly předávat zkušenosti na úrovni konkrétních funkčních realizovaných projektů, které musí být pojaty globálně. MASTERPLÁNY Jde napříkla o energetické masterplány, které mají daleko větší dopad na ŽP než individuálně řešené projekty na úrovni jednotlivých obcí. Petr Jan Kalaš, poradce premiéra z Úřadu vlády ČR uvedl, že tyto koncepční přístupy umožňují vytvořit nejen projekty, ale i celé programy, které mohou mít lokální a regionální charakter a mohou být zdrojem kvalitních opatření v dlouhodobém horizontu. Masterplány mohou kromě oblasti energetiky řešit i celou řadu dalších regionálních problémů (čistotu ovzduší, ochranu vod). Christos Gogos dále zdůraznil, že v případě energetických masterplánů se musí jednat o promyšlené koncepční řešení dané problematiky. Projekty na sebe musí navazovat a vzájemně se doplňovat a nesmí se jednat o samostatné projekty, které by neměly takový dopad na zlepšení ŽP a neodpovídaly by množství vynaložených finančních prostředků. Předsedkyně Monitorovacího výboru Rut Bízková komentovala počet zamítnutých žádostí z prioritní osy 3 (zateplování budov), kde bylo předloženo obrovské množství projektů, které nemůže OPŽP ani jiné operační programy uspokojit. Je třeba zpřísnit technické normy na nové stavby, aby nevznikala potřeba zateplovat moderní školy v následujících letech, poznamenala předsedkyně. Ve třetí výzvě pro školy ukončené 31. ledna 2008 je stejný objem projektů, respektive finančních prostředků, jako tomu bylo v první výzvě. Musíme si uvědomit, že prostředky jsou dány nejen na celé programové období, ale jsou rozvržené na jednotlivé roky. Program je potom třeba finančně řídit tak, aby každý rok tyto prostředky byly vyčerpány a aby bylo možno je čerpat a projekty financovat průběžně, upřesnila Rut Bízková. Ve třetí výzvě byly již částečně zohledněny značné zkušenosti z první výzvy OPŽP zateplování škol. Snažili jsme se tuto problematiku vysvětlit i v dopisech žadatelům. Nicméně vše spojené s první výzvou bylo mimořádnou situací, o níž byli žadatelé po vyhodnocení projektů prostřednictvím dopisů informováni. Šanci dostat podporu měli, ale v případě první výzvy šli žadatelé do rizika neustálených výběrových kritérií. S velkou pečlivostí však byly vybrány ty nejlepší projekty. Měl-li projekt nedostatečný počet bodů, bylo zapotřebí ho předělat. Tyto projekty nebyly dány do zásobníku, ale vraceny žadatelům k dopracování, aby příště měly větší šanci na úspěch. V případě energetických masterplánů se musí jednat o promyšlené koncepční řešení dané problematiky, zdůraznil Christos Gogos, nový zástupce vedoucího české jednotky na DG Regio. Předsednictvo Monitorvacího výboru OPŽP, zleva Jan Kříž, Rut Bízková, Petr Štěpánek, Petr Valdman, Petr Novák a Ivona Kristiánová.

5 AKTUALITY OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5 žadatelům V prioritní ose 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury probíhají konzultace a jsou připravovány velké projekty. Jedná se většinou o neúspěšné projekty ze zásobníku, které neuspěly v předchozím programovém období a které budou financovány z prostředků Fondu soudržnosti. Probíhají konzultace nad finální podobou žádostí o podporu, řekl k otázce na prioritní osu 1 Petr Valdman, náměstek ředitele SFŽP ČR. Po vyřešení otázek a problematiky v oblasti veřejné podpory v prioritní ose 2 a 3 se výzva v těchto prioritních osách na velké projekty vyhlásí. V platnost vstoupily nové pokyny pro životní prostředí v oblasti veřejné podpory, připravuje se nová generální bloková výjimka, která vstoupí v platnost 1. července Nyní již SFŽP notifikuje některé oblasti podpory v prioritních osách 2 a 3. O schopnosti kofinancování ze strany SFŽP ČR krátce promluvil ředitel SFŽP ČR Petr Štěpánek. Co se týká kurzových rozdílů, největší problémy jsou v předchozím programovém období (Fond soudržnosti, OP Infrastruktura). Tyto problémy jsou řešeny ve spolupráci s Ministerstvem financí a po pečlivé analýze projektů budou rozdíly pravděpodobně dorovnávány ze státního rozpočtu. V současném programovém období upozorňujeme žadatele, aby kurzové rozdíly vzali v úvahu a ve finanční analýze v rámci přípravy projektu s nimi počítali. ETICKÝ KODEX SFŽP ČR také připravuje Etický kodex, aby byla zajištěna transparentnost všech procesů. Rut Bízková zdůraznila, že se netýká jen provozujících řídících a implementačních struktur, ale všech účastníků procesu. Monitorovací výbor OPŽP by mohl schválit Etický kodex jako 13. kapitolu ID OPŽP už na dalším zasedání Monitorovacího výboru. Christos Gogos se na závěr vrátil k problematice zamítnutých projektových žádostí. Podle něj mohou být zamítnuty ze dvou následujících důvodů: projektová žádost neodpovídá dané oblasti podpory, anebo žadatel není schopen podat žádost správně. Je třeba, aby byla žadatelům poskytnuta pomoc a poradenství za účelem zajištění administrativní správnosti projektových žádostí. Dále se Gogos dotazoval na situaci, kdy je projektová žádost zamítnuta. Žadatel obdrží jasnou informaci o tom, z jakých důvodů byla žádost zamítnuta, a podnět k tomu, aby žádost přepracoval a podal znovu. Projekty, podle něj, nesmí být z důvodu formální neúplnosti v žádném případě odmítány definitivně. ZAHRANIČÍ Za auditory do Lucemburku Ve dnech června 2008 se zástupci fondu zúčastnili mise v Evropském účetním dvoře (EÚD), který sídlí v Lucemburku. Co EÚD vlastně je? Posláním Evropského účetního dvora je na základě nezávislé kontroly příjmů a výdajů Evropské unie (EU) posoudit, jak instituce EU plní své povinnosti PETR VALDMAN Úsek řízení projektů SFŽP ČR týkající se hospodaření s finančními prostředky. EÚD prověřuje, zda finanční operace byly řádně zaznamenány, zákonně a správně provedeny a řízeny tak, aby zajistily dosažení hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Účelem této mise bohužel nebylo poznávat krásy Lucemburku, ale aktivně se účastnit jednání s auditory EÚD, se zástupci Evropské komise (EK) a orgánů České republiky (ČR) zapojených v implementaci strukturálních fondů. Jednání bylo věnováno závěrům auditu EÚD konaného ve dnech 24. září 26. října 2007 na MŽP, MD, v SFŽP ČR a u konečných příjemců podpory na projekty realizovaných v rámci OP Infrastruktura. Předběžné závěry z tohoto auditu byly předány ČR, a tedy i fondu v dubnu 2008, v květnu jsme zpracovali a předali na EÚD reakci na předběžná zjištění a v Lucemburku se jednalo o podobě finální zprávy auditorů. Kdo se zúčastnil jednání za orgány EU? Kromě auditorů EÚD to byli zástupci EK (DG Regio) např. Jan Heeren (Head of Sector) a Frank Rawlinson (Relations with the Court of Auditors). Za MŽP samozřejmě ředitel Odboru fondů EU Jan Kříž (Řídící orgán OP Infrastruktura), za MD delegace vedená Tomášem Čočkem, ředitelem Odboru fondů EU (zprostředkující subjekt pro priority 1 a 2 OP Infrastruktura), za MF zástupci Odboru Národního fondu (Platební a certifikační orgán pro operační programy). Odjeli jsme do Lucemburku s cílem obhájit v ČR prováděné postupy při implementaci OP Infrastruktura, a to nejen postupy SFŽP ČR, MŽP, MD a MF, ale i postupy konečných příjemců podpory při realizaci projektů v oblasti životního prostředí a dopravy. Čekalo nás velmi tvrdé a dlouhé jednání.

6 6 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita ECHO Desítky milionů na novou kanalizaci v Konicích Městům a obcím na Prostějovsku se již podařilo získat desítky milionů korun z operačních programů Evropské unie. Sto šedesát milionů korun na kanalizaci se podařilo získat představitelům konické radnice. Po patnácti letech marného čekání se například obyvatelé Konic konečně dočkají kanalizace z prostředků Operačního programu Životní prostředí. Díky dotacím z OPŽP budou mít kompletně zrekonstruovanou školu také v Němčicích nad Hanou nebo opravenou školku v Kostelci na Hané. Výstavba kompostárny ve Lhenicích Chelčicko-Lhenický mikroregion připravuje podle studie proveditelnosti podklady pro realizaci výstavby kompostárny ve Lhenicích, kterou budou moci využívat nejen obce mikroregionu, ale i obce Strakonicka mimo něj. Odhad nákladů je deset milionů korun. Proto v rámci výzvy operačního programu Státního fondu životního prostředí ČR chceme na podzim požádat o dotaci, informoval předseda mikroregionu Jiří Iral. Zahájení výstavby kompostárny pak bude záviset na získání dotací. Uspěli se dvěma projekty Miliony z evropských fondů pomohou letos vylepšit či postavit řadu zařízení na Blanensku. Na opravy škol, na likvidace skládek či na dvory pro třídění odpadu putuje do okresu přes sedmdesát milionů korun z Operačního programu Životní prostředí. Z peněz unie opraví školu Také radnici v Hranicích se podařilo získat prostředky na dva projekty, jejichž realizaci má v plánu už letos. Dotace je určena na rekonstrukci školní jídelny a opravu Základní školy Struhlovsko, upřesnil mluvčí hranické radnice Petr Bakovský. Odstraňování starých ekologických Jak správně pochopit, co se myslí odstraňováním starých ekologických zátěží z hlediska legislativy Evropské unie, jsme se zeptali Veroniky Smolkové, vedoucí oddělení III Odboru ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání Státního fondu životního prostředí ČR. pojmem stará ekologická zátěž? Za starou ekologickou zátěž považujeme takové znečištění podzemních nebo povrchových vod, horninového prostředí nebo stavebních konstrukcí, které bylo způsobeno zejména činností bývalých státních podniků před jejich privatizací. Musí být prokázáno, že toto znečištění je rizikové a přímo ohrožuje zdraví lidí nebo složky životního prostředí. Kdo tedy může o dotaci žádat? Prostředky alokované pro odstraňování starých ekologických zátěží v rámci oblasti podpory 4.2 jsou určeny pro projekty veřejných i soukromých žadatelů. Žádosti podnikatelských subjektů budou přijímány až po dokončení notifikace poskytování veřejné podpory s Evropskou komisí. Jaké jsou typy podporovaných projektů? V rámci této oblasti podpory je možné žádat o dotaci například na zpracování analýz rizika, na průzkum kontaminovaných lokalit a na realizaci vlastních sanačních prací. Hlavním cílem do konce programovacího období je zdokumentovat co nejvíce kontaminovaných míst na území České republiky a odstranit staré ekologické zátěže z co největšího počtu kontaminovaných lokalit. V rámci této oblasti podpory bude také realizován komplexní projekt Inventarizace a kategorizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst. Výstupem projektu bude celoplošné zmapování území České republiky z hlediska výskytu kontaminovaných míst a zanesení údajů o těchto místech do jednotné databáze, která bude nadále sloužit jako zdroj informací, například pro zpracovávání územně analytických podkladů, reportingových zpráv a dalších statistických údajů. Existuje nějaká specifická podmínka přijatelnosti projektů? Jednou z nejdůležitějších podmínek, jejichž splnění je nutné k získání podpory na likvidaci ekologické zátěže, je dodržení principu znečišťovatel platí. Tento požadavek vyplývá z evropské legislativy a v reálných podmínkách znamená, že akceptovatelná je pouze taková žádost, u níž původce znečištění již neexistuje, není znám nebo jej není možné přimět, aby nesl náklady spojené s realizací sanačních prací. Posouzení, zda je toto splněno, není jednoduché a vyžaduje mnohdy téměř detektivní práci ze strany žadatelů. Dohledání potřebné dokumentace o převodech majetku, provozovatelích skládek, případně určení doby vzniku zátěže je v některých případech takřka nesplnitelný úkol. Například předložení dokladů o neexistenci znečišťovatele je povinnou přílohou k žádosti. Zjistit, jestli znečišťovatel existuje, či nikoli, je ovšem jen první krok k řešení problému. V průběhu posuzování projektů došlých v první výzvě a po zkušenostech z mnoha předcházejících konzultací jsme se vzhledem ke komplexnosti problematiky převodů majetku rozhodli, že je nutné, aby nám tento problém pomohli řešit právníci. Od května tohoto roku máme k dispozici právní rozbor a metodiku určování odpovědnosti Nejdůležitější podmínkou k získání podpory na likvidaci ekologické zátěže je dodržení principu znečišťovatel platí. za odstranění starých ekologických zátěží, která nám v příštích výzvách velmi usnadní práci při posuzování přijatelnosti projektů z hlediska dodržení principu znečišťovatel platí. Ve sporných případech, kdy došlá žá-

7 ROZHOVOR OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 7 zátěží a princip znečišťovatel platí Od května tohoto roku máme k dispozici právní rozbor a metodiku určování odpovědnosti za odstranění zátěží, říká Veronika Smolková, vedoucí oddělení III Odboru ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání SFŽP ČR. dost nebude korespondovat se žádným z modelových případů, které metodika popisuje, budeme využívat možnosti konzultací s advokátní kanceláří, specializovanou na tuto problematiku. Vyhneme se tak nebezpečí přiznání podpory subjektu, který by na ni neměl nárok. Vzhledem k tomu, že projekt na zpracování analýzy rizika může přispět k identifikaci osoby znečišťovatele, byla pro tyto projekty částečně zmírněna podmínka předložení dokumentů dokládajících neexistenci znečišťovatele. V případech, kdy objektivně neexistují informace o původci zátěže, dokládá žadatel čestné prohlášení, že nenakládal s látkami, které kontaminaci způsobily, a že mu není známo, kdo kontaminaci způsobil. Můžete upřesnit další hlediska důležitá pro posuzování projektů? Kromě posouzení existence či neexistence osoby znečišťovatele je projekt posuzován z hlediska technické a ekologické relevance. V kategorii technická relevance hodnotíme mimo jiné kvalitu projektu a druh navržených sanačních technologií, v kategorii ekologické relevance je hodnocen například stupeň ohrožení vodního zdroje a nakládání s odpadem vzniklým při realizaci sanačních prací. Jak je to s vlastnictvím a následným využitím sanovaných pozemků? V případě realizace sanačních prací musí být žadatel majitelem pozemku, případně musí mít uzavřenou smlouvu o pronájmu pozemků dotčených sanací minimálně na dobu do administrativního ukončení projektu a také musí předložit souhlas vlastníka s realizací prací. Co se týče analýz rizika a projektů doprůzkumu, tam stačí doložit souhlas vlastníka s realizací projektu. Pokud žadatel z řady veřejnoprávních subjektů bude chtít sanovaný pozemek po realizaci prodat nebo pronajímat a dojde k tomu ve sledovaném pětiletém období, bude projekt považován za projekt generující příjem a suma získaná prodejem či pronájmem pozemku bude příjmem projektu. V této situaci dojde zpětně ke krácení dotace ze strany fondu, a to ve výši zhodnocení pozemku. U podnikatelských subjektů je v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory výše zhodnocení pozemku odečtena ze způsobilých výdajů již ve fázi podání žádosti. Kdo se ještě podílí na posuzování jednotlivých projektů? Všechny fáze posuzování projektu probíhají v úzké spolupráci s Odborem ekologických škod (OEŠ) Ministerstva životního prostředí s odborným garantem projektů. První cesta žadatele o dotaci z oblasti podpory 4.2 by proto neměla vést do SFŽP ČR, ale právě k OEŠ, ještě před zahájením projektové přípravy. Jednou z příloh k žádosti o dotaci je totiž závazné stanovisko OEŠ k navrhovanému řešení. Stanovisko OEŠ se vyjadřuje ke všem aspektům projektu a je podkladem pro hodnocení, které probíhá na SFŽP ČR. Žádost bez tohoto stanoviska nemůže být akceptována. Projekt konzultovaný již v rámci příprav se supervizí OEŠ a ve spolupráci se SFŽP ČR má velkou naději uspět ve všech fázích posuzování žádosti, a dospět tak k rychlé a hladké realizaci. LIDÉ Změny ve vedení české jednotky na DG Regio Od 14. dubna 2008 došlo ke změně ve vedení české jednotky na Generálním ředitelství pro regionální politiku (DG Regio) Evropské komise (EK), které je partnerem ČR na straně EK v oblasti strukturálních fondů. Řeka Georgiose Yannoussise, který byl ve vedení české jednotky od roku 2004, nahradil Holanďan Jack Engwegen, jenž naposledy působil na pozici vedoucího jednotky pro Velkou Británii a Irsko a má předchozí dlouholeté zkušenosti s regionální politikou v rámci DG Regio. Jeho zástupcem byl již před časem jmenován Řek Christos Gogos. V tomto složení by mělo vedení české jednotky nadále pracovat. (zdroj MMR, EK) Nová náměstkyně SFŽP ČR Na pozici náměstkyně Úseku kanceláře ředitele SFŽP ČR byla jmenována Zdeňka Klimková. Od má na starosti právní odbor, odbor komunikace a řízení lidských zdrojů. Vystudovala provozně-ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity se zaměřením na ekonomiku a management. Na SFŽP ČR, kde působí od roku 2002, začínala v odboru pro vnější styk a informatiku, později pracovala v odboru pro příjem žádostí a na pozici projektový manažer-technik odboru ochrany přírody, odpadů a technologií. Podílela se na metodické přípravě dokumentů k Operačnímu programu Životní prostředí. Účastnila se také twinningového projektu pro přípravu rumunského ministerstva životního prostředí.

8 8 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita ECHO Dolní Kounice už řeku neničí Víc peněz než letos najednou neutratili v Dolních Kounicích už padesát let. Stavbu kanalizace, na niž se napojily dvě třetiny domácností v Kounicích, plánovalo vedení města dvanáct let. Stála přes 115 milionů korun. Svůj příspěvek v podobě obětování pohodlí a klidu museli přinést i obyvatelé města. Samotná stavba sedm a půl kilometru dlouhého systému totiž trvala celý rok. Výslednou cifru nakonec muselo vedení města poskládat hned z několika zdrojů. Ani dotace ve výši téměř devadesáti milionů korun by však na zavedení kanalizace do většiny města nestačily. Čtyři miliony si Dolní Kounice musely půjčit ze SFŽP ČR. Dalších patnáct milionů bude město splácet bance. Z dotace uhradí šedesát procent Město Most podalo žádosti o finanční podporu ze Státního fondu životního prostředí ČR na realizaci energetických úspor a zateplení mateřských školek. Se všemi žádostmi uspělo. Získá tak celkem zhruba třináct a půl milionu korun, což představuje 60 % nákladů. Město mělo na uvedené objekty již zpracované projekty a energetické audity. Na zámku Valeč se nenudí Letos uspěli se získáním dotace z Operačního programu Životní prostředí na záchranu proslulého zámeckého parku na zámku Valeč. Do parku s více než pěti sty solitérními stromy se má do dřevin a trávníku investovat v průběhu dvou let 3,6 milionu korun. Získání dotací na rekonstrukce je náročná a dlouhotrvající složitá záležitost. Zatím jsme poměrně úspěšní. Do zámeckého areálu mají směřovat další miliony od státu a z Evropské unie, uvedl kastelán Tomáš Petr. Poklad na lodi připlul do Ekologické veletrhy jsou významnou akcí, kterou pravidelně podporují ministerstva životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu. Letos poprvé se k nim přidal také Státní fond životního prostředí České republiky. Veletrhy jsou tvořeny navzájem se doplňujícími projekty Vodovody Kanalizace a mezinárodními veletrhy pro tvorbu a ochranu životního prostředí. Envibrno zahájili místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík, ministr zemědělství Petr Gandalovič a zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu Erik Geuss. Ze zahraničí přijela delegace odborníků z Chorvatska, Kanady, Rakouska a Francie. Čeká nás období, v němž musíme zajistit dostatek kvalitní vody na území ČR, řekl při zahájení veletrhu ministr Martin Bursík. Tato situace se bude úzce vázat na jednání, které nás čeká v průběhu předsednictví České republiky v EU. Půjde o globální dohodu, která se týká ochrany klimatu. Ekologické veletrhy poskytnou co nejvíce informací o možnostech čerpání peněz z OPŽP. Jsou také velkou příležitostí pro vystavovatele a pro podnikatele. Veletrh rovněž přispěje k tomu, aby se naše firmy dostaly se svými výrobky do rozvojových zemí, dodal. Tradičními garanty odborného doprovodného programu kromě Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, který je současně pořadatelem výstavy Vodovody Kanalizace, byla ministerstva životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu. Ministerstvo životního prosředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR mělo rozsáhlou expozici ve tvaru lodi. Program na stánku byl zaměřen především na prezentaci Operačního programu Životní prostředí, druhého největšího českého operačního programu, který v letech nabízí více než 5 miliard eur z evropských fondů, z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Denně expozici navštívily stovky zájemců. Stejný zájem byl o workshopy na vybraná témata a o konferenci hned po zahájení výstavy. S ohledem na potřeby žadatelů o dotace byla témata pečlivě vybrána. Například se přednášelo o tom, jak podat žádost, jak zpracovat finanční analýzu pro vodohospodářské projekty nebo pro odpadové hospodářství, jakou podobu a obsah by měly mít provozní smlouvy ve vodohospodářství, co vyžaduje zadávací řízení v projektech spolufinancovaných ze zdrojů EU apod. Velký zájem byl též o individuální konzultace s odborníky ze SFŽP ČR. Propojení projektů výstavy Vodovody Kanalizace s mezinárodními veletrhy pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno se osvědčilo a dnes je již jisté, že se následující tři ročníky uskuteční opět na brněnském výstavišti pod společným názvem Mezinárodní vodohospodářský a ekologický veletrh Watenvi. Více fotografií z Envibrno naleznete na straně 29.

9 VELETRHY OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9 Brna ze SFŽP ČR Fond měl svůj stánek na výstavě FOR WASTE V polovině dubna 2008 proběhl v pražských Letňanech největší odpadářský veletrh v České republice FOR WAS- TE. Nechyběl na něm ani Státní fond životního prostředí ČR se svým poradenským centrem Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Po slavnostním zahájení veletrhu následoval seminář, na kterém mimo jiné vystoupili náměstek úseku příjmu a kontroly SFŽP ČR Leo Steiner a vedoucí kanceláře ředitele SFŽP ČR Zdeňka Klimková. Ve svých příspěvcích upozornili zájemce, že z Operačního programu Životní prostředí je možné získat dotaci například i na stavbu sběrných dvorů, na třídičky odpadů či na rekultivaci starých skládek. Ve svých prezentacích uvedli řadu konkrétních případů již realizovaných projektů, které byly v minulosti financovány za přispění dotací. Stovky návštěvníků zejména z podnikatelské sféry zavítaly i na náš stánek, kde využily možnosti osobní konzultace s projektovými manažery Státního fondu životního prostředí ČR. K nim nejčastěji směřovaly dotazy, kdo může žádat o dotaci, jaká je její výše, zda je možné získat dotaci i na likvidaci nebezpečného odpadu, kterým je třeba zdravotnický materiál, a podobně. Naši zástupci také často odpovídali na otázky, které se odpadů a prioritní osy 4 netýkaly. Například na možnost získání dotace na vodohospodářské projekty nebo na obnovitelné zdroje energie. IFAT mezinárodní odborný veletrh zaměřený na ochranu životního prostředí Stánek ve tvaru lodi projektoval architekt Petr Bína. Individuální konzultace na lodi SFŽP ČR a MŽP probíhaly již při zahájení. Světový veletrh zejména pro oblasti odpadového hospodářství, vody, sanace starých ekologických zátěží, čištění vzduchu, měřicí a regulační techniky se konal na mnichovském výstavišti od pondělí 5. do pátku 9. května Hlavní témata veletrhu IFAT 2008 se zabývala nakládáním s odpady a jejich recyklací, systémy pro oběh vratných lahví, získáváním energie z odpadů, sanacemi starých zátěží, získáváním a úpravou vody, nakládáním s odpadními vodami, distribucemi vody a kanalizace, protipovodňovou ochranou, odlučováním zplodin při čištění vzduchu, redukcí hluku, měřicí, regulační a laboratorní technikou, ale i technikou pro čištění silnic a zimní údržbu. Letos se na výstavišti prezentovalo 40 zemí. Českou republiku zastupovalo kolem třiceti vystavovatelů na výstavní ploše zhruba 900 m 2. Veletrhu se 6. a 7. května účastnilo několik pracovníků Státního fondu životního prostředí ČR, kterým budou získané poznatky vhod při hodnocení žádostí předkládaných v rámci Operačního programu Životní prostředí, zaměřených na zlepšení životního prostředí ČR a spolufinancovaných z fondů Evropské unie.

10 10 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita Veřejná podpora u projektů VERONIKA SMOLKOVÁ, PETR STEJSKAL vedoucí oddělení III a II Odboru ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání SFŽP ČR Projekty oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady lze rozdělit na dvě základní velké skupiny, a to na projekty generující příjem a na projekty zakládající veřejnou podporu. Třetí, nejmenší skupinou jsou projekty rekultivací starých skládek a odstranění nepovolených skládek, které nespadají ani do jedné z výše uvedených kategorií a dotace jim je poskytována až do výše 90 % způsobilých výdajů. VEŘEJNÁ PODPORA Projekty generující příjem jsou v souladu s nařízením č. 1083/2006 projekty, kterými dochází k výstavbě infrastruktury, jejíž používání je hrazeno přímo uživateli (v případě projektů odpadového hospodářství se jedná o sběrné dvory a o některé druhy kompostáren). K úhradě ze strany uživatelů dochází formou poplatků, odváděných občany obci či městu za nakládání s komunálním odpadem. Míra dotace je v tomto případě stanovena finanční analýzou a může dosáhnout až 90 % způsobilých výdajů. Výstupem ze zařízení není konkrétní výrobek či komodita obchodovatelná na trhu, jedná se o separovaný, dále využitelný odpad, který je provozovatelem sběrného dvora předáván oprávněným osobám. Nedochází k ekonomické činnosti. Naproti tomu projekty zakládající veřejnou podporu jsou projekty podnikatelských subjektů, měst či obcí, kdy výstupem projektu je provozovna produkující komoditu obchodovatelnou na trhu, například vytříděný lisovaný plast, papír, certifikovaný kompost nebo upravený kovový či stavební odpad. Posuzujeme-li takový projekt z hlediska možné veřejné podpory, posuzujeme nikoli osobu žadatele, ale vliv výstupů projektu na relevantní trh. Z hlediska ovlivnění trhu Pro projekty odpadového hospodářství jsou relevantní následující pravidla pro poskytování veřejné podpory: 1. Nařízení komise č. 1628/2006, tzv. regionální bloková výjimka (od bude zřejmě nahrazena tzv. generální blokovou výjimkou). 2. Nařízení komise č. 1998/2006, tzv. pravidlo de minimis. poskytnutou dotací je nepodstatné, zda žadatelem je veřejnoprávní či podnikatelský subjekt. Dělají-li stejnou činnost, musí být stejně i posuzováni, a výsledná míra dotace musí být proto stejná. Z tohoto důvodu není možné například v případě dotřiďovací linky na plastový odpad, což je ekonomická činnost, přiznat veřejnoprávnímu žadateli dotaci vyšší než podnikatelskému subjektu. Nade vší pochybnost nejedná se o projekt generující příjem, ale skutečně o ekonomickou činnost. Míra podpory tedy není stanovena pomocí finanční analýzy, ale v souladu s evropskou legislativou pro poskytování veřejné podpory. Dle regionální blokové výjimky je možno poskytnout investiční podporu projektům v případech, kdy dochází k výstavbě nové provozovny, k rozšíření stávající provozovny (navýšení kapacity, rozšíření spektra odpadů, které se zpracovávají) nebo ke změně výrobního postupu v provozovně. Míra podpory se řídí platnou regionální mapou pro období let 2007 až 2013, malé a střední podniky mohou čerpat bonusy ve výši 10 % (střední podnik) a 20 % (malý podnik). Nejvyšší možná míra podpory dle regionální blokové výjimky pro Českou republiku je 60 % (malý podnik sídlící v regionu s mírou podpory 40 %). PRAVIDLO DE MINIMIS U projektů, jimiž žadatel řeší nakládání s odpady, které sám produkuje, a u investičně méně náročných projektů, kdy je možné podnikatelské projekty financovat až do výše 90 % způsobilých výdajů, je vhodné použít pravidlo de minimis. Jeho aplikace je také vhodná v případě, jestliže projekt svým charakterem nespadá pod regionální blokovou výjimku, negeneruje příjem a žadatelem je jiný než veřejnoprávní subjekt (například rekultivace staré skládky či zpracování analýzy rizika). Podpora de minimis nesmí překročit částku eur pro jeden subjekt ve třech po sobě jdoucích účetních obdobích. Žadatel je povinen doložit, že podporu podle pravidla de minimis nečerpal na jiné aktivity. V případě předchozího čerpání lze dotaci poskytnout pouze do výše eur v součtu všech poskytnutých podpor de minimis za výše zmíněné tříleté období. Pro rozhodnutí, zda projekt podléhá veřejné podpoře či nikoli, je důležité i posouzení situace v místě realizace. Projekt výstavby sběrného dvora, který se v případě veřejného žadatele obecně na veřejné podpoře, nezakládá, bude podle pravidel pro poskytování veřejné podpory posuzován tehdy, jestliže v místě plánované výstavby (na území stejné obce, města) funguje obdobné zařízení na čistě komerční bázi, a veřejný žadatel obdrží dotaci ve stejné míře, jako by obdržel zmíněný podnikatelský subjekt, čili podle regionální blokové výjimky. V takovém případě dokonce může dojít k situaci, že podnikatelskému subjektu bude v souladu s legislativou náležet vyšší míra podpory než veřejnoprávnímu. Obce a města totiž podmínky malého a středního podniku nesplní, takže dotaci vždy čerpají v míře, která přísluší podnikům velkým, a bonus pro malé a střední podniky jim přiznat nelze. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Zcela odlišná je situace u oblasti podpory 4.2 Projekty odstraňování starých zátěží. Zde se nejedná o investiční výstavbu, ale o odstraňování

11 TÉMA PRIORITIY OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 11 prioritní osy 4 LEGISLATIVA O novele odpadového zákona se diskutovalo u kulatého stolu Poslední den veletrhu Envibrno se uskutečnila diskuse u kulatého stolu o připravovaném zákonu o odpadech, který má přinést zásadní změny v nakládání s odpady. Novela má občanům usnadnit třídění odpadu a ekonomicky zvýhodnit recyklaci před spalováním a především před skládkováním. Mění proto odpovídajícím způsobem výši a rozsah poplatků. než bylo plánováno. Novela také stanovuje, že obce musejí nejpozději do začátku roku 2010 umožnit svým občanům třídit základní druhotné suroviny, tj. papír, plasty, sklo, nápojové kartony a v omezené míře také biologicky rozložitelný odpad. V České republice již funguje 137 kompostáren a devět bioplynových stanic. V třídění bioodpadu však stále máme obrovské rezervy. Podle evropské směrnice by mělo na skládkách v roce 2010 Petr Stejskal, vedoucí oddělení II Odboru ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání SFŽP ČR. kontaminace z povrchových a podzemních vod, z horninového prostředí a z nadzemních konstrukcí. Projekty veřejnoprávních žadatelů jsou mimo rámec veřejné podpory, a pokud žadatel neplánuje prodej či pronájem sanovaného pozemku, pak se nejedná ani o projekty generující příjem, takže je možné těmto žadatelům poskytnout dotaci na odstranění kontaminace až do výše 90 % způsobilých výdajů. V případě podnikatelských subjektů se o veřejnou podporu jedná vždy. Podpora na odstraňování starých ekologických zátěží spadá do působnosti Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí. Poskytovat dotace v souladu s těmito pokyny je možné až po předchozí notifikaci programu podpory s Evropskou komisí, kterou zajišťuje MŽP ve spolupráci se SFŽP ČR. Notifikace se podává na zvláštním formuláři, obsahujícím veškeré informace o programu podpor. Po vyjasnění všech podmínek komise poskytování podpory schválí a od toho okamžiku je možné zahájit administrace žádostí podnikatelských subjektů. Bohužel proces notifikace pro projekty odstraňování starých zátěží v rámci OPŽP dosud neproběhl, takže momentálně mohou dotace na tento typ projektů čerpat pouze veřejnoprávní žadatelé. Je nutné ještě zmínit, že pro podnikatelské subjekty ani po proběhlé notifikaci nebude možné poskytovat dotace na sanace kontaminovaných staveb. Odkazy na legislativu najdete na stránkách Vyšší příjem z poplatků se mávrátit zpět do odpadového hospodářství neměl by se stát pouze lukrativním příjmem několika obcí, na jejichž katastru se nachází skládka. MŽP proto navrhlo přerozdělení příjmu z poplatku za skládkování odpadu tak, aby část z něj získaly kraje. Zároveň v zákoně stanovuje podmínku, že jej kraje budou reinvestovat zpět do odpadového hospodářství na zlepšení možností třídění odpadu pro občany, na budování nových kompostáren a recyklačních linek apod. Obcím, které mají ve svém katastru skládku, se nelíbil navrhovaný poměr rozdělení budoucího výnosu z poplatku. Po diskusi s nimi MŽP návrh upraví tak, aby obce nepřišly o prostředky, s nimiž počítají ve svých rozpočtech. Rada krajů zároveň souhlasí s tím, že kraje by v důsledku této úpravy získaly o něco nižší podíl z poplatku, skončit pouze 112 kg rozložitelného odpadu na obyvatele. V roce 2006 však na skládky putovalo 142,5 kg na obyvatele. Celkové materiálové využití komunálního odpadu v roce 2006 dosahovalo pouhých 20 %. Rakousko, Německo či Nizozemí přitom recyklují až třikrát vyšší podíl svého komunálního odpadu. Zaostáváme nejen za evropskými zeměmi, ale také za oficiálním cílem vládní odpadové politiky. Všechny analýzy i vládní zprávy dokazují, že pro zlepšení situace nutně potřebujeme nová legislativní a ekonomická opatření. Ta obsahuje především předložený návrh novely zákona o odpadech. Potřebné investice zároveň nabízí Operační program Životní prostředí, v jehož rámci MŽP vyčlenilo miliardy korun na zlepšování nakládání s odpady.

12 12 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita ECHO Na Tachovsku umějí dosáhnout na dotace Nevyužít evropských peněz, když je nabízejí různé podpůrné programy, by byla podle řady lidí škoda. Proto se také na Tachovsku rekonstruuje a staví za přispění Evropské unie. Ve městě využíváme několik projektů najednou, přisvědčil starosta Stříbra Miroslav Nenutil. Například za šest milionů korun jsme zmodernizovali sběrný dvůr a další desítky milionů putují na školní budovy. Pětileté úsilí Kublovských se zúročilo Zastupitelé Kublova se po pěti letech usilovné práce konečně připravují na výstavbu kanalizace, která bude převážně gravitační. Nyní připravují výběrové řízení na dodavatele stavby. Podařilo se jim získat z operačního programu Státního fondu životního prostředí ČR dotaci ve výši 90 % celkových realizačních nákladů. S pracemi na kanalizaci chtějí začít ještě letos. Postihujeme činnosti zám EVA TYLOVÁ ředitelka České inspekce životního prostředí Větší otevřenost úřadu směrem k veřejnosti pomocí bezplatné informační linky. Inspekční činnost v lesích, která bude vnímat ochranu jako přírodní hodnotu, či sjednocení inspekční činnosti v celé republice. To jsou hlavní úkoly, které si vytyčila nová ředitelka České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Eva Tylová. S jakými záměry jste do funkce ředitelky ČIŽP nastoupila? Inspekci bych chtěla směřovat k vytvoření výběrového držování práva v ochraně životního prostředí. Co to znamená v praktické rovině? Jak si inspekce poradí se stanovisky pro záměry podané v rámci operačních projektů? Vyjadřování inspekce k projektům podaným u SFŽP ČR má dlouhou tradici. Důvodem je právě vysoká odbornost inspektorů a jejich praktické znalosti, které zaručují kvalitní hodnocení podaných záměrů. Součástí stanoviska inspekce je rovněž informace o pokutách či dalších sankcích, pokud byly žadateli uloženy, stejně jako informace o jejich zaplacení. Jestli žadatel jedná v souladu se zákony a hradí své závazky, 30 milionů do Lišova Velké úspory energie a finančních nákladů očekávají Lišovští od zateplení pavilonů základní a mateřské školy. V těchto dnech město získalo na rozsáhlou rekonstrukci desítky milionů korun ze Státního fondu životního prostředí ČR. Přes velký počet podaných žádostí naše žádost uspěla. Na realizaci zateplení obdržíme dotaci ve výši 30 milionů 326 tisíc korun, uvedl vedoucí Odboru hospodářské správy a investic Městského úřadu Lišov Zdeněk Chval. Pokusí se získat dotace znovu Na podzim letošního roku se obec Nový Oldřichov pokusí znovu získat peníze na kanalizaci ze Státního fondu životního prostředí ČR. První pokus nevyšel, oldřichovská žádost byla vyloučena. Nesplňovali jsme podmínku, která se týkala kanalizačního systému. Počkáme na další výzvu, jež je v plánu v říjnu a která by již danou podmínku obsahovat neměla, uvedla starostka Marcela Novotná. inspekčního orgánu se zaměřením na činnost v oblastech, které představují významné riziko pro životní prostředí. Inspekce má pro tato vymezení ideální předpoklad, a sice koncentraci úzce zaměřených odborníků s vysokými praktickými znalostmi inspekční problematiky a zkušenosti s vymáháním do- Přednostně se budeme orientovat na záměrnou deliktní činnost, ne na administrativní pochybení. Inspekci bych chtěla prezentovat jako transparentní úřad otevřený odborné i laické veřejnosti a inspekční činnost v lese hodlám propojit s ochranou přírody. Ale záměrů mám pochopitelně více. je důležitým hodnotícím kritériem. Jak se díváte na projekty fondu zaměřené na odpady? Projekty v oblasti nakládání s odpady představují významnou pomoc v komunální oblasti. Třídění a využití komunálních odpadů v Česku zatím

13 ROZHOVOR OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 13 ěrně poškozující životní prostředí pady představují cenný zdroj materiálu i energie. Většina komunálních odpadů však zatím končí na skládkách, v horším případě pak leží v příkopu či v lese. Projekty v oblasti nakládání s odpady by měly pomoci tuto situaci změnit. Inspekce se vyjadřuje k projektům s výraznějším vlivem na životní prostředí, čili například k projektům komplexních systémů nakládání s odpady, k projektům zařízení k nakládání s nebezpečnými odpady, k rekultivacím starých skládek a podobně. Kterým projektům by měli žadatelé věnovat zvláštní pozornost? Samostatnou kapitolou jsou biofermentační zařízení a bioplynové stanice. Tato velice užitečná zařízení, která produkují energii z obnovitelných zdrojů, mohou mít doprovodné negativní jevy, pokud nejsou odborně správně projektována a provozována. V momentě, kdy pracujete s vedlejšími živočišnými produkty, musí být projekt zhotoven se zvláštní pečlivostí. Je třeba, aby provozovatel měl zajištěn odbyt digestátu, protože právě jeho hromadění může být limitujícím faktorem pro provoz bioplynové stanice. Můžete ještě prozradit nějaké praktické informace o přijímání žádostí? Podrobnosti o přijímání žádostí i o požadovaných podkladech jsou uvedeny na stránkách Žádosti se předkládají na oblastních inspektorátech, kterých je deset. Podrobnější informace o jejich členění je také na webových stránkách. Žádosti je nutné podávat s předstihem, jinak jsou v termínu před ukončením výzvy inspektoři zahlceni a nelze zaručit vyjádření inspekce před termínem ukončení výzvy. ČIŽP je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. ČIŽP je samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR. Svou činnost vykonává v pěti oblastech: ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství, ochrana přírody a ochrana lesa a integrovaně Podporované projekty z osy 4.1, ke kterým jsou vyžadována stanoviska ČIŽP 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady IPPC. Hlavní náplní činnosti ČIŽP jsou kontroly, šetření a revize na konkrétních místech. Porušování platné legislativy v oblasti životního prostředí řeší ČIŽP zpravidla ve správních řízeních. Ta mají povahu sankční, kdy ČIŽP danému subjektu vyměří příslušnou pokutu, nebo nápravnou, kdy nařídí provedení nutných opatření k nápravě nebo v krajním případě zakáže další činnost, která vede k poškozování životního prostředí. Projekt Stanovisko ČIŽP integrované systémy nakládání s odpady a) regionální systém pro využití bioodpadů, ANO b) regionální systém pro mechanickou a biologickou úpravu KO, ANO c) speciální zařízení na využití upraveného paliva z regionálního systému pro mechanickou a biologickou úpravu KO, v případech, jež jsou v souladu s POH ČR/kraje; ANO systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady a) systémy pro separaci a svoz odpadů, NE b) systémy pro separaci bioodpadů, NE c) sběrné dvory, NE d) překladiště a sklady KO, NE e) systémy pro separaci nebezpečných KO, NE f) systémy pro separaci nebezpečných zdravotnických odpadů; ANO zařízení na úpravu nebo využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů a) třídičky odpadů i s navazujícími technologiemi, NE b) úpravn y odpadů úpravny ostatních odpadů, 1 ANO/NE úpravny odpadů úpravny nebezpečných odpadů, 2 ANO c) zařízení pro energetické využití zdravotnických odpadů, ANO d) zařízení na úpravu autovraků, recyklaci pneumatik a využívání upotřebených olejů, NE e) zařízení na úpravu elektroodpadů, NE f) zařízení na úpravu stavebních odpadů, NE g) kompostárny, 3 ANO/NE h) bioplynové stanice pro zpracování bioodpadů, 4 ANO/NE i) biofermentační stanice pro zpracování bioodpadů, 5 ANO/NE j) zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (autoklávy, homogenizéry, separátory, termická desorpce, reaktory, biodegradační zařízení aj.); ANO rekultivace starých skládek a odstranění nepovolených skládek a) rekultivace starých skládek, ANO b) odstranění nepovolených skládek ve zvláště chráněných územích. NE 1 ANO, pokud jde o úpravu odpadu za účelem výroby tuhého alternativního paliva nebo jiného paliva; v ostatních případech NE. 2 viz bod j). 3 ANO, pokud je vsázka odpadů nad 150 t/rok nebo pokud je přijímaným odpadem jiný než zelený odpad; v ostatních případech NE. 4 ANO, pokud jde o zařízení s kapacitou větší než t ročně; v případě využívání vedlejších živočišných produktů vyjádření ke všem zařízením bez limitu; v ostatních případech NE. 5 ANO, pokud jde o zařízení s kapacitou větší než t ročně; v případě využívání vedlejších živočišných produktů vyjádření ke všem zařízením bez limitu; v ostatních případech NE.

14 14 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita Počty schválených a neschválených žádostí v rámci II. výzvy z OPŽP podle krajů ČR Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký schválené Vysočina Zlínský neschválené Porovnání celkové ceny a celkové výše podpory v rámci II. výzvy z OPŽP v mil. Kč Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský celková cena schválené celková výše podpory schválené celková cena neschválené celková výše podpory neschválené

15 ENVIDATA OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 15 Počty schválených a neschválených žádostí v rámci III. výzvy z OPŽP podle krajů ČR Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký schválené Vysočina Zlínský neschválené Porovnání celkové ceny a celkové výše podpory v rámci III. výzvy z OPŽP v mil. Kč Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský celková cena schválené celková výše podpory schválené celková cena neschválené celková výše podpory neschválené

16 16 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita Na těchto stránkách vám přinášíme odpovědi na vaše nejčastější dotazy k prioritním Mohou v roli žadatele vystupovat čtyři obce, které by podaly jednu společnou žádost? Jednalo by se o realizaci čtyř kompostáren s tím, že každá obec by chtěla pro své účely žádat o traktor s vlečkou, ale společně pouze o jednu techniku typu překopávač a drtič, kterou budou používat dohromady. Traktory budou využity dostatečně a uvedenou techniku by si půjčovaly s cílem zefektivnit její využití. Jak tento případ řešit? Je potřeba nějaká smlouva o společném závazku? Je třeba založit nějaké sdružení? Státní fond životního prostředí ČR (fond) by mohl poskytnout na dané opatření podporu ze svých prostředků alternativně: a) všem čtyřem obcím společnou smlouvou, b) stávajícímu svazku obcí, c) novému svazku tvořenému pouze příslušnými obcemi, případně d) jedné obci, která na sebe vezme závazky ostatních tří obcí. Podstatná část podpory je však poskytována z prostředků EU (přes státní rozpočet ČR) na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace, přičemž takovéto rozhodnutí nemůže být vydáno pro více příjemců dotace. S ohledem na potřebu řádného zabezpečení dalšího provozu podporovaného systému není rovněž žádoucí, aby dotaci obdržela jedna obec pro všechny čtyři. Z toho důvodu je třeba, aby žadatelem a příjemcem podpory byl svazek obcí, ať už stávající nebo nově zřízený čtyřmi obcemi. V obou případech bude vhodné, aby si obce vzájemné vztahy (zejména podíl na zabezpečení vlastních zdrojů příjemce podpory) smluvně upravily. Může způsobit problém pro přiznání podpory (kompostárna) fakt, že žadatelem podpory (příjemcem podpory) bude obchodní společnost (sídlo v ČR) vlastněná z 80 % zahraničním velkým podnikem (Francie) a z 20 % českými podílníky? Podle oblasti podpory 4.1 je přijatelná jakákoli obchodní společnost, pokud bude její projekt realizován v ČR a jestli splňuje ostatní kritéria přijatelnosti. V tomto případě upozorňuji zvlášť na kladné stanovisko KÚ, které musí být v souladu s POH kraje. Jak řešit případ, když majitel velmi malé části pozemku, který má být využit jako místo pro kompostování, zemřel, nemá dědice a nyní probíhá majetkoprávní vypořádání? Musí žadatel čekat na ukončení procesu, nebo stačí potvrzení obce, že tuto část určitě získá do vlastnictví? V případě pozemku, u kterého není vyřešeno vlastnictví, může být řešení následující: rozhodnutí bude vydáno s podmínkou, že do určité doby (nejdéle takové, aby při nesplnění podmínky mohly být prostředky použity pro jiného žadatele) se stane vlastníkem pozemku obec, na jejímž území se pozemek nachází. Poskytnutí prostředků bude do splnění této podmínky odloženo. V rámci dílčí části projektu svazku 104 obcí (žadatel), které realizují již delší dobu projekt Nakládání s odpady, vznikla potřeba obcí nakoupit sběrné nádoby (celkem za přibližně 14 mil. Kč bez DPH nádoby na komunální odpad, kontejnery na tříděný odpad, kompostéry, separační pytle aj.) a vybudovat 27 sběrných míst (úprava a zpevnění povrchu, vybudování přístřešku a přístupové komunikace). Je záměr podpořitelný v rámci OPŽP? Projekt je v souladu s cíli PO 4, oblasti 4.1. Nádoby na komunální odpad jsou však určitě nezpůsobilé, protože nenaplňují cíl zkvalitnit nakládání s odpady. Může se v oblasti 4.1 stát předmětem podpory rekultivace nepovolené skládky, která neleží v ZCHÚ? Pokud ne, mohla by spadat pod oblast podpory 4.2 v případě prokázání, že neexistuje původce znečištění? Čím je třeba dokladovat vážnost kontaminace lokalit? Pro rekultivaci staré skládky v rámci oblasti 4.1 platí, že je splněno kritérium přijatelnosti o uzavření skládky do r (příp na základě zvláštních podmínek). Toto se dokládá relevantním dokumentem nebo čestným prohlášením. V čestném prohlášení se uvádí: a) že skládka byla uzavřena před r. 1991, b) že bylo podniknuto místní šetření, přičemž nebyl zjištěn znečišťovatel původce skládky, nebo tento neexistuje, ani neexistuje jeho právní nástupce, nebo skládka vznikla čistě jako skládka KO. Musí být zpracována analýza rizika dle metodického pokynu MŽP č. 12/2006, z níž plyne, že skládka nepředstavuje vážné riziko pro zdraví člověka. Pro odstranění nepovolené skládky (v rámci 4.1) platí, že musí ležet v ZCHÚ. Žadatel předkládá čestné prohlášení, že podnikl místní šetření, přičemž nebyl zjištěn znečišťovatel původce skládky, nebo tento neexistuje, ani neexistuje jeho právní nástupce, nebo skládka vznikla čistě jako skládka KO, a že je také předloženo stanovisko obce s rozšířenou působností v tomtéž smyslu. Pro projekt v oblasti 4.2 platí, že je zpracována analýza rizika dle metodického pokynu MŽP č. 12/2006, z níž plyne, že skládka představuje vážné riziko pro zdraví člověka a že musí být vydáno závazné stanovisko MŽP s potvrzením, že jde o vážnou kontaminaci, a tudíž o projekt spadající do oblasti 4.2. Závazné stanovisko MŽP potvrdí (na základě předložených dokumentů), že znečišťovatel neexistuje, ani neexistuje jeho právní nástupce (viz ID, kap ). Pokud budou svozové vozy součástí integrovaného systému nakládání s odpadem, je možno je zahrnout do způsobilých výdajů? Lze to v případě, že součástí předloženého projektu bude i rozšíření stávajícího integrovaného systému nakládání s odpady. Na území obce jsou dvě černé skládky, které by obec ráda zlikvidovala. Může podat žádost v rámci OPŽP? Podporujeme pouze likvidace černých skládek ve zvláště chráněných územích. Chceme vybudovat sběrný dvůr. Máme připravenou projektovou dokumentaci, kterou platila obec z rozpočtu. Nyní by ráda žádala o dotaci na realizaci sběrného dvora. Spadá projektová dokumentace do programu OPŽP? Ano, je to zařazeno v programu OPŽP.

17 OTÁZKY A ODPOVĚDI OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 17 možné z tohoto projektu vycházet? Jaký doklad o provozování skládky je třeba dodat? Pokud se doklad nepodaří obstarat, bude skládka považována za černou? V případě, že by skládka byla uznána za černou, jsme jako organizační složka státu (OSS) oprávněnými příjemci podpory v oblasti 4.1 odstranění nepovolených skládek ve zvláště chráněných územích? Je třeba stanovisko ČIŽP? Z projektu je možno vycházet, ale bude třeba přinejmenším aktualizovat jeho rozpočet. Analýzu rizika je třeba aktualizovat tak, aby odpovídala metodickému pokynu MŽP č. 12/2005. Ukončení provozu staré skládky lze prokázat příslušným správním rozhodnutím či jiným způsobem, z něhož jsou patrné schválené podmínky pro provoz zařízení, nebo čestným prohlášením. V případě, že žadatel předloží čestné prohlášení, prohlašuje: a) že skládka byla uzavřena do r. 1991, příp. byla provozována na základě zvláštních podmínek do r. 1996, b) že bylo provedeno místní šetření a nebyl zjištěn původce skládky nebo neexistuje právní nástupce původce skládky, příp. skládka je čistě skládkou komunálního odpadu (viz Implementační dokument kapitola 6.4). Pokud skládka byla používána i po r (příp. po r viz výše), nejedná se o starou skládku. Pokud je znečišťovatel znám, dosud existuje nebo má právního nástupce, podporu nelze poskytnout zde platí princip znečišťovatel platí. Přijatelným příjemcem podpory pro rekultivaci staré skládky je pouze OSS organizační složka státu. Také ta pochopitelně musí mít stanovisko ČIŽP. Jde-li o odstranění nepovolené skládky v ZCHÚ, je třeba předložit (mimo jiné) čestné prohlášení, že žadatel provedl místní šetření a nebyl zjištěn původce skládky nebo neexistuje právní nástupce původce skládky, příp. že je skládka čisosám tak, jak je formulují odborníci ze SFŽP ČR. Může být dle oblasti 4.2 příjemcem podpory OPŽP veřejná výzkumná organizace, pokud je typ jejího projektu určen prostřednictvím organizačních složek státu pro Českou republiku a pro státní příspěvkové organizace? zákona, který organizaci zřizuje. Pokud odpovídá zákonu uvedenému v tabulce příjemců, kterou žadatel najde v Implementačním dokumentu OPŽP, pak je přijatelným příjemcem. V opačném případě to možné není. Lze podat žádost o dotaci na pořízení mobilního drtiče a třídiče (třídicí linky) stavebních odpadů? Ano. Je možné, aby kompostárna byla provozována dceřinou společností žadatele (bez výběrového řízení)? Ano, zákon č. 137/2006 Sb. to umožňuje. Patří mezi oprávněné žadatele obchodní společnosti, které nejsou propojeny s veřejným sektorem? Mohou jimi tudíž být běžné obchodní společnosti typu akciová či společnost s ručením omezeným? Podle prioritní osy 4, oblasti 4.1, jimi být mohou. Pro OP Životní prostředí obecně platí, že kategorie obchodní společnosti vlastněné veřejným sektorem z méně než 50 % zahrnuje i čisté podnikatelské subjekty všeho typu, i s nulovým vlastnickým podílem obce/města apod. Během 1. výzvy, týkající se odstraňování starých zátěží, nebyly přijímány žádosti podnikatelských subjektů (např. a. s., s. r. o. apod.). Počítá se v dalších výzvách s rozšířením okruhu žadatelů? Omezení v rámci 1. výzvy v oblasti podpory 4.2 (odstraňování SEZ) pouze na veřejné subjekty je právě takto nastaveno. S podporou podnikatelských subjektů se však v této oblasti podpory počítá (viz tabulka příjemců podpory v Implementačním dokumentu), samozřejmě však za splnění všech podmínek s tím, že se přihlíží k ústřednímu principu podpory znečišťovatel platí. Žádosti podnikatelských subjektů budou zahrnuty do dalších výzev. Upozorňujeme, že u podnikatelských subjektů budou způsobilé výdaje zahrnovat náklady na sanaci půd a vody, nikoliv na sanaci kontaminovaných staveb. Percentuální výše podpory nebude omezena žádným dalším způsobem pod hranici 85 % z celkových způsobilých výdajů pro příspěvek FS. Na rekultivaci staré skládky je zpracovaný projekt. Například analýza rizik je z roku Je

18 18 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita tě skládkou komunálního odpadu, a také doložit stanovisko obce s rozšířenou působností v témže smyslu. Může velká a. s. dostat dotaci na technologii recyklace odpadních písků vzniklých při výrobě? Ano, lze to podle pravidla de minimis. Firma si však musí vylepšit svou vlastní ekologickou bilanci. Může město předložit projekt odstranění starých ČOV a septiku do OPŽP v rámci prioritní osy 4? V případě odstranění septiků je řešena problematika odpadních vod (osa 1) definovaných ve smyslu zákona o vodách. Staré ekologické zátěže (osa 4) jsou specifikovány mj. v oblasti podpory 4.2 implementačního dokumentu, a to zejména jedná-li se o neznámého původce nebo jeho nástupce a pokud je rizikovou analýzou prokázána vážná kontaminace. Čili navrhovaný projekt neřeší problematiku specifikovanou v bodě 4.2. Jak postupovat v případě projektu na odstranění rozsáhlé skládky odpadu v rybníku a v bývalých ramenech řeky a projektu recyklace stavebních sutí a likvidace velkoobjemového odpadu, hlavně organického materiálu z údržby veřejné zeleně a soukromých zahrad? Odstranění skládky je řazeno do programu oblasti podpory 4.1 staré skládky komunálního odpadu, což se týká skládek uzavřených v termínu do roku 1991 v návaznosti na zákon č. 238, pokud se na ně nevztahovala výjimka dle 15 tohoto zákona, a do programu oblasti podpory 4.2. stará ekologická zátěž, podle níž musí taková zátěž splňovat, že znečišťovatel neexistuje (zanikl, je úředně neznámý apod.) a je analýzou rizika prokázána vážná kontaminace půdy, podzemních vod apod. v nadlimitním množství ohrožující zdraví člověka. V elektronické formě oblasti podpory 4.1 se neotevře žádná záložka. Neměla by se tam otevřít taky roleta? Oblast podpory 4.1 nemá číslované podoblasti. Co je u příloh v ose 4 míněno číslem jednacím? Jedná se o číslo jednací, které písemnosti přidělil subjekt, který ji vydal. U dotace na sběrný dvůr jsou žadatelem technické služby, které mají roční příjem 41 mil. Kč. Samozřejmě generují příjmy. Může toto podléhat veřejné podpoře? Nebo to záleží na finanční analýze? V případě, že by projekt podávaly technické služby, žádost by se posuzovala dle pravidel veřejné podpory, výše dotace by byla maximálně 40 % a finanční analýza by se nemusela zpracovávat. V případě, že by žádost podávala obec (město), výše dotace Fondu soudržnosti by byla stanovena výstupem z finanční analýzy. Je třeba úředně ověřená kopie rozvahy a výkazu zisku a ztráty za poslední rok hospodaření a k poslednímu vykazovanému období, nebo stačí pouze vytištěný dokument k oblasti primární podpory 4.1? Rozvahu a výkaz zisku a ztráty požadujeme v kopii výkazu, která je podepsaná žadatelem. Nemusí být úředně ověřená. Je nutné předkládat přílohu s dokladem o způsobu zajištění provozu investice na nákup technologií pro recyklační středisko, nebo postačí uvést v závazných pokynech prohlášení, že způsob zajištění budoucího provozu bude v souladu s podmínkami schválenými SFŽP ČR? Postačí prohlášení, že žadatel bude investici provozovat sám, případně prohlášení, že provozovatel investice bude vybrán v transparentním výběrovém řízení. Nákup technologií pro recyklační středisko: Je třeba předkládat přílohu s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA)? Žadatel v roce 2006 obdržel od krajského úřadu kladné posouzení v souvislosti s rozšířením recyklačního střediska. Bude toto posouzení dostačující, nebo je třeba předložit nové? Nevíme, co znamená kladné posouzení. Pokud se tím říká, že proběhlo zjišťovací řízení EIA a kraj vydal závěrečné posouzení, z něhož vyplývá, že záměr lze uskutečnit, pak by v rozsahu, v jakém byl posuzován, měl být realizovatelný. Vzhledem k tomu, že fond vyžaduje stanovisko krajského úřadu k žádosti a jedním ze čtyř bodů, k nimž se kraj vyjadřuje, je právě EIA, předpokládám, že v tomto bodě potvrdí své předchozí rozhodnutí. Projekt výstavby kompostárny se skládá ze stavební části, jejíž náklady jsou kalkulovány ve výši 2,1 mil. Kč bez DPH, a z technologické části (traktor, drtič, překopávač, čerpadlo) v celkové výši cca 2 mil. Kč bez DPH. Můžeme zakázku zadat ve výběrovém řízení odděleně, čili stavební a technologickou část, nebo může být tento krok chápán jako dělení zakázky? V případě, že by muselo být vypsáno výběrové řízení na celek, tak jaký typ výběrového řízení bude správný, podle jaké legislativy? Projekt zahrnuje jak stavební práce, tak dodávky. Dle 9 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. je veřejnou zakázkou na stavební práce též zakázka, jejímž předmětem je rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky. Dle 16 odst. 2 zák. č. 137/2006 Sb. však zadavatel nesmí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky či služby nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky. Je na zadavateli, aby posoudil, do jaké míry jsou dodávky nezbytné k provedení zakázky na stavební práce. Dle nám dostupných informací je běžné, že u těchto typů prací jsou odděleny stavební práce a technologie, a proto probíhají dvě zadávací řízení. K porušení 13 odst. 3 by nemělo dojít (tj. vědomé dělení veřejných zakázek), neboť ve vašem případě nedojde ke snížení finančních limitů uvedených v 12. Pakliže by projekt byl brán v úvahu jako celek stavební práce, jehož součástí budou i dodávky, bude předpokládaná hodnota činit cca 4,1 mil Kč bez DPH, a půjde tak o zakázku malého rozsahu. U zakázky malého rozsahu platí pro zadávací řízení ustanovení 18 odst. 3 (tj. dodržení zásad v 6), avšak v této souvislosti upozorňuji, že SFŽP ČR pro tyto případy vyžadu-

19 OTÁZKY A ODPOVĚDI OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 19 je postup stanovený v příloze č. 7 směrnice MŽP č. 7/2007! Patří fyzická osoba (podnikatel, např. se 3 zaměstnanci) do oblasti veřejné podpory? Jde nám o ekologickou likvidaci autovraků (projekt podpory 4.1). Pokud nespadáme pod rámec veřejné podpory, z jaké oblasti by mohla být dotace poskytnuta? Jaký typ projektu máme zatrhnout v BENE-FILLU na straně B? V nabídce jsou 3 možnosti: a) Ne mimo rámec veřejné podpory, b) Ano de minimis, c) Ano regionální podpora. Pokud spadáme pod veřejnou podporu, jsme chápani jako malý podnik (strana I)? Podle jakého klíče se má mezi řádky na str. E rozdělit kontrolní součet? Z jakých zdrojů se tato částka bude financovat? Jako podnikatel spadáte do veřejné podpory a je na vás, jakou formu podpory si vyberete. Jde o projekt nové kompostárny, jejímž investorem je obec, která však v současné době nemá živnostenské oprávnění. Bude k žádosti vyžadováno předložení živnostenského oprávnění? Pokud bude v tomto případě kompostárna provozována technickými službami obce, tyto doloží živnostenské oprávnění. V případě, že bude zařízení provozovat obec, bude požádána o doplnění tohoto dokladu, anebo je možně přiložit doklad o způsobu zajištění provozu investice čestné prohlášení, že obec bude provozovatele vybírat. Jsem podnikatel a chtěl bych začít vyrábět šindele recyklací z plastů. Je možné získat podporu z OPŽP 4.1 na nákup technologií (strojové vybavení apod.) nebo dokonce na rozšíření výrobní haly? Jak vysoká by případně podpora byla? Ano, taková podpora je možná. Byla by ve výši 40 % pro velký podnik, 50 % pro střední a 60 % pro malý. Až bude mít váš záměr nějaké pevnější obrysy, doporučuji osobní nebo telefonickou konzultaci s fondem, zejména kvůli akceptovatelnosti nákladů a podkladům k žádosti. Projekt musí být v souladu s plánem odpadového hospodářství kraje. Je problémem nebo omezením při čerpání dotace v PO 4.1, že ve společnosti, která žádá o dotaci, má vlastnický podíl i zahraniční společnost (konkrétně německá firma) či subjekt se zahraniční účastí, který má sice sídlo na území ČR, ale jeho vlastníci jsou Němci? Vzhledem k tomu, že podávání žádostí v rámci 1. výzvy bylo ukončeno a nyní v rámci 2. výzvy bude možno podávat žádosti jen v prioritní ose 6, vaše žádost by se týkala pravděpodobně až 3. výzvy, dnes však zatím nevíme, kterých prioritních os se bude týkat. Obecně však lze konstatovat, že pokud je příjemcem podpory subjekt zřízený a svou činnost vykonávající dle české legislativy (tj. ve vašem případě společnost s ručením omezeným), neměl by nastat žádný problém či omezení. Příjemce podpory je fondem posuzován (v případě s. r. o.) celkově, čili nikoliv dle společníků či jednatelů, ale zda je zapsán v obchodním rejstříku jako česká společnost. Město chce do prioritní osy 4 předkládat projekt Rozšíření separace a intenzifikace sítě. Může se výpis z katastru nemovitostí nahradit čestným prohlášením, že je majitelem dotčených pozemků, protože nově budovaných stanovišť bude kolem 40 a pořizovat výpis každého místa by bylo náročné? Tento dokument je pro váš projekt irelevantní (viz příloha směrnice MŽP aktuální výpis z katastru nemovitostí). Pokud není příjemce vlastníkem, doloží ještě navíc nájemní smlouvu, ve které vlastník vyjádří souhlas s realizací opatření (nerelevantní u typů opatření: síťové rozmístění sběrných nádob, analýza rizika, inventarizace a kategorizace SEZ). Lze projekt na zpracování bioodpadů (bioplynová stanice) zařadit do veřejné podpory? Pokud se žádost o dotaci na bioplynovou stanici podává v prioritní ose 4 s tím, že slouží převážně ke zpracování bioodpadů, většinou se jedná o veřejnou podporu. Veřejná podpora může být de minimis, kde je čerpána částka eur po dobu tří let, anebo regionální podpora (procenta určuje regionální mapa), případně lze ještě uplatnit navýšení 10 % pro střední a 20 % pro malé podniky (viz Implementační dokument, kapitola 8). Žadatel hodlá koupit pozemek, halu, kde by činnost provozoval, i stroj, který by granulované kostky z PET lahví vyráběl. Je toto vše možné nakoupit? Žadatel by generoval příjmy, proto by finanční analýza byla nezbytná. Je nutná CBA analýza? A jednalo by se o veřejnou podporu? Ke způsobilým výdajům patří i nákup pozemků a staveb, a to do výše 10 % z celkových způsobilých výdajů na projekt (podrobněji v kapitole 5 Implementačního dokumentu). Podporovány jsou projekty, které přispívají ke zkvalitnění nakládání s odpady, v rámci komplexního řešení je poroto možné zakoupení zařízení na zpracování PET lahví. V tomto případě by se jednalo o veřejnou podporu a zpracování finanční analýzy není nutné. Lze využít dotaci z OPŽP na nákup kompostérů do domácností? Kompostéry budou dodávány městem. Město může využít dotace z oblasti podpory 4.1 (zkvalitnění nakládání s odpady systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady). Tyto kompostéry může město svým obyvatelům zapůjčit nebo pronajímat, ale nikoliv prodat (musí zůstat v majetku obce minimálně po dobu 5 let).

20 20 ČÍSLO 2 / ČERVEN 2008 priorita EVROPSKÁ UNIE Správní aparát EU je mnohem menší, než se říká JANA POLÁKOVÁ národní expert vyslaný SFŽP ČR na Generální ředitelství pro životní prostředí u Evropské komise Z Bruselu je zajímavé pozorovat, jak se v Čechách začínají blíže zkoumat možnosti, výdobytky, perspektivy, dilemata a starosti nabyté s postupující integrací do EU. V českých diskusích okolo evropských fondů obecně, včetně Operačního programu Životní prostředí, bývá nápadné, že se jedním dechem často vyslovují dvě obavy naráz. Předpoklad, že přínos evropských fondů by mohl utrpět příliš složitou administrativou vyžadovanou pro implementaci projektů, na straně jedné. A představa, že bruselský správní aparát je zbytnělý, a snad proto nás zatěžuje mnoha regulemi, na straně druhé. Ve skutečnosti jde o dvě různé otázky. Přísné požadavky na realizaci projektů podpořených z peněz evropských daňových poplatníků, to by bylo na jinou diskusi, ve které bychom museli zvažovat nutnost striktně dohlížet na transparentnost a účelnost vynaložených prostředků. Dnes se podíváme na skutečný správní aparát EU. Ten je totiž mnohem menší, než byste si mohli myslet. Evropská komise, v které na generálním ředitelství pro životní prostředí pracuji, má stálý a nezávislý úřednický aparát právě proto, že jejím specifickým úkolem v kontextu evropských institucí je být tvůrčí silou evropských politických strategií, předkládat jejich návrhy Radě ministrů ke schválení (před jejich postoupením Evropskému parlamentu) a v každodenní rovině dohlížet na provádění evropských politik. Zaměstnanců má Komise jen asi Celkový počet pracovníků všech evropských institucí je zhruba , přičemž ze srovnání je zřejmé, že jednotlivá národní ministerstva v některých členských státech mají zaměstnanců často více. Počet zaměstnanců komise je mimochodem nižší než například u vlámského ministerstva financí sídlícího ve stejném městě. To má zaměstnanců kolem Pro srovnání například město Amsterdam zaměstnává ve své správě a město Antverpy úředníků. České Ministerstvo financí uvádí něco kolem zaměstnanců. Za povšimnutí stojí nejen evidentní rozdíl mezi velikostí a komplexitou Evropské unie a třeba Vlámska (které je vedle Valonska druhým belgickým samostatným regionem, přičemž na jeho území leží Brusel, třetí samostatný region) nebo naší země, která je co do počtu obyvatel stejně veliká jako celá Belgie. Co je z českého pohledu zdánlivě okrajové, ale přitom důležité pro lepší pochopení každodenních procesů evropské politiky, je to, že české zákonodárství i státní správa mají procedurálně o dost jednodušší život než státní správa v jiných zemích. Třeba právě belgická administrativa nebo správa jiných federálních evropských zemí, jakou je například spolkové Německo, se musejí vypořádat s federálními přesuny kompetencí. Tento problém v našich národních hranicích přestal existovat s oddělením Čech od Slovenska. Navíc je u nás možné pracovat v jediném jazyce! Když se podíváme o krok dál, na úroveň Evropské unie jako celku s 27 individuálními realitami (a 23 úředními jazyky), je patrné, že volání po zjednodušení evropské politiky a s ní související legislativy je a může být smysluplné jen po určitý práh, protože za ním, při úsilí o další zjednodušení, by se nám mohla úplně vytratit podstata. A podstata věci, jak je velice dobře vidět v oblasti životního prostředí a ochrany přírodních zdrojů, vězí v tom, že Evropa dnes naprosto nezbytně potřebuje, aby jako celek mnoha zemí dokázala harmonizovat rozličné národní politické standardy a politické strategie. Zaprvé proto, abychom uměli předejít přeshraničním sporům či konfliktům, v nichž máme na našem kontinentě za minulá století celkem slušnou bilanci. Zadruhé proto, že v globálním světě, v kterém půda, voda a další přírodní zdroje jsou předmětem stále rostoucí poptávky a jejich vyčerpávání je příčinou problémů, které se nezastavují u národních hranic, chce Evropa působit jako zodpovědný a vnitřně sourodý aktér. Problémy samy od sebe prostě nepominou, a už vůbec ne za postupujících změn klimatu. Abyste si mohli udělat představu o dynamickém kontextu evropských politik pro ochranu přírodních zdrojů, který dal vzniknout prioritám českého Operačního programu Životní prostředí, podívám se s vámi ve svém příštím příspěvku na jednu z konkrétních otázek, které v Bruselu momentálně vyvolávají tvrdé debaty. ROZHOVOR Nejnáročně říká v rozhovoru Tomáš Kalous, Vzhledem ke své velikosti má vaše město poměrně hodně zkušeností s čerpáním podpo- ry na projekty ze SFŽP ČR. Kolik jich už bylo? Pro oblast o dpadové ho hosp odářství TOMÁŠ město podalo tři žádosti KALOUS a na všechny byly Státním fondem životního prostředí ČR přiznány dotace. První dvě byly podány v roce Byly to projekty na vybudování sběrného dvora a na centrum nakládání s odpady, ve kterém jsou provozována dvě zařízení pro využití odpadů, a sice kompostárna a plocha pro recyklaci stavebních odpadů. Oba projekty byly dokončeny a uvedeny do provozu v loňském roce. Loni jsme připravili projekt třetí, na který byla též přiznána dotace. Projekt navazuje na předešlé dva a jeho cílem je zavést systém nakládání s bioodpady v Žamberku a okolí. Jaká byla výše dotací v uvedených projektech? Podíly dotace na projektech sběrného dvora a centra nakládání s odpady činily v obou případech 85 %. Z toho 75 % poskytl ERDF a 10 % SFŽP ČR. Na třetí projekt byl přiznán podíl čtyřiceti procent prostředků potřebných k financování projektu. Který z projektů považujete za nejnáročnější z hlediska zpracování a proč? Pochopitelně nejnáročnější je ten první, protože na začátku chybí zkušenosti. Ale každý z projektů měl svá úskalí. Kolik pracovníků úřadu zaměstná příprava dokumentace k žádosti o dotaci?