Historický charakter a motivy zahraničního obchodu České republiky Různé společenské systémy versus stabilní zaměření na export

Transkript

1 Historický charakter a motivy zahraničního obchodu České republiky Různé společenské systémy versus stabilní zaměření na export Jaroslav Demel Mezinárodní obchod

2 Sociálně-politické souvislosti Odtržení Čech, Moravy, Slovenska, Podkarpatské Rusi a jižního Slezska od rakouskouherské monarchie a založení Československa Během první republiky patřilo Československo mezi evropské země s rozvinutou parlamentní demokracií. Země měla rozvíjející se tržní ekonomiku, rostoucí mezinárodní obchod. Obchodně-ekonomické souvislosti 70% průmyslu bývalého Rakouska-Uherska na území ČSR - silná exportní orientace (podíl ČSR na světovém dovozu 1,6%, vývozu 1,4%) - vývoz komoditně: 72% hotové výrobky: výrobky ze železa, bavlny, skla, vlny, kůže suroviny, jako uhlí, dřevo - dovoz: suroviny (na 1. místě bavlna) - vývoz teritoriálně: Evropa celkem cca 80%, nástupnické státy RU, ostatní svět cca 20% - dovoz teritoriálně: USA, Německo, Francie, Polsko, bývalé státy RU (SSSR jen cca 1%)

3 Socialně-politické souvislosti Československo stejně jako ostatní země bylo zasaženo globální světovou krizí 30. let. Obchodně-politické souvislosti hospodářská krize následek snížení obratu ZO o 71% Od r postupné zlepšování hospodářství a také ZO Obchodně politická opatření poměrně silná protekcionistická opatření - zvyšování celních sazeb,dovozní zákazy, kontingentace, kvóty, licenční opatření, různé předpisy výrobní, zdravotní, apod. Také opatření podporující vývoz státní záruky, exportní pojištění, úvěrování vývozu, rozšiřování zastupitelských úřadů v zahraničí Měnová rozluka s R-U (kolkování peněz), opatření ke stabilizaci měny. R přešla ČSR na zlatý standard)

4 Socialně-politické souvislosti Plynulý vývoj země byl narušen zásahy převážně z vnějšího prostředí: - v Německu se ujal moci Adolf Hitler září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Československo padlo do německého područí - vznikla druhá republika, odtrhlo se Slovensko, Podkarpatská Rus byla připojena k Sovětskému svazu a 1939 byl ustaven Protektorát Čechy a Morava okleštění republiky Obchodně-ekonomické souvislosti 2/5 průmyslu zůstalo za hranicemi Protektorátu Průmysl převáděn na zbrojní výrobu Zavedeno válečně řízené hospodářství Veškerý dovoz a vývoz podléhal povolovacímu řízení- byl směřován ve prospěch Říše Protektorát náležel k celnímu území Německa zrušení celních překážek vedlo k vysávání čs. hospodářství Vedle čs. koruny i říšská marka nevýhodný kurz pro korunu

5 Socialně-politické souvislosti Vznikla druhá republika,odtrhlo se Slovensko, Podkarpatská Rus byla připojena k Sovětskému svazu a byl ustaven Protektorát Čechy a Morava - proběhla 2. světová válka - v období třetí republiky ( ) byl vydán moskevským vedením KSČ Košický vládní program - Komunistický puč v roce 1948 Obchodně-ekonomické souvislosti Znárodnění veškerého průmyslu a ZO zaveden státní monopol ZO Plánované hospodářství MZO plán ZO: - komoditně kvantitativní určení vývozu a dovozu - teritoriální určení vývozu a dovozu - orientace na SSSR Vznik akciových společností pro ZO později, v roce 1953 přeměněny na PZO státní podniky ZO s komoditním určením (Jablonex, Artia, Centrotex, Skloexport). - pro provádění ZO platebního styku zřízena ČSOB - ČSR jedním ze zakládajících členů GATT (pouze USA neposkytly doložku nejvyšších výhod) - v 1949 vznik RVHP Tvorba cen - dvě skupiny cen: ceny pro socialistické země podle direktiv RVHP ceny pro kapitalistické země podle tržních cen

6 Změny ve vlastnické struktuře po komunistickém puči v roce 1948 Tabulka č. 1 Podíl vlastnických sektorů na národním důchodě Období sektor Socialistický Malovýroba Kapitalistický Do února ,3 25,0 24,7 Po únoru ,4 25,0 13,6 V roce ,5 9,5 1,0 Do roku 1955 byl kapitalistický (soukromý) sektor prakticky zlikvidován.

7 Charakter a motivy zahraničního obchodu ČR Československo vždy bylo (dokonce i v komplikovaných podmínkách období ) a Česká republika stále je zemí zaměřenou na mezinárodní obchod a prioritně na vývoz. Po všechna období byla uznávána transformační a růstová funkce zahraničního obchodu a pro malou zemi s relativně rozvinutou ekonomikou (což bylo Československo již od období první republiky ) platila potřeba co největšího zapojení země do mezinárodního obchodu (platí dnes a bude snad platit i do budoucna).

8 TABULKA 2 Obrat zahraničního obchodu na hlavu ve vybraných zemích (USD) Země ČSSR NDR xxx Lucembursko NSR xxx Rakousko Velká Británie

9 V čase budování socialismu byla velká část otevřenosti české ekonomiky směřována do tábora RVHP a spolupracujících zemí. Tento mezinárodní blok se pak pokoušel o jakousi skupinovou dělbu práce ve formě komoditního či v některých případech dokonce komponentního rozdělení výroby. Většina českých výrobků tak byla vyráběna pro kvalitativně méně náročnou skupinu socialistických spojenců, ve které kvůli výše uvedené dělbě práce bez přítomnosti konkurenčních výrobků. To muselo zákonitě vést k technickému, technologickému a kvalitativnímu úpadku.

10 Po roce 1948 byly přijímány pětileté plány, která navazovaly na sjezdy KSČ. 1. Pětiletka Socialistická výstavba, přestavba národního hospodářství, socialismus na vesnici, zakládání JZD - Rozvoj odvětví těžkého průmyslu, zejména strojírenství - Přežívalo válečné hospodářství a přídělový systém utajená měnová reforma, koruna nadhodnocena, nesměnitelná 2. Pětiletka Přechod od kapitalismu k socialismu - Budování těžkého průmyslu, strojírenství, palivo-energetická základna, chemický průmysl - Hospodářský růst extenzivními prostředky, zánik soukromých živností

11 3. Pětiletka Úkol zvýšit tempo hospodářského růstu, zároveň zkrátit pracovní dobu - Vysoká rozestavěnost - Rozpad pětiletého plánu roční operativní plány 4. Pětiletka Úkol zdokonalení centrálního plánování - Pozitivní vliv světového hospodářského a politického vývoje - Vzestup zemědělské výroby, potravinářství, růst dalších průmyslových odvětví

12 5. Pětiletka Úkol prohlubování mezinárodní socialistické integrace - Neplnění úkolů VT rozvoje a efektivnosti hospodářství 6. Pětiletka Úkol rozvoj elektrotechnického průmyslu - Negativní vliv ropné krize - Investice do palivo-energetického komplexu - Zhoršování směnných relací a deficitu obchodní bilance - Dynamika růstu klesala

13 7. Pětiletka Přetrvávání problémů z minulých období - Zhoršování výsledků ZO - Růst zadluženosti (nicméně stále velmi nízký dluh) - Náznak reformních kroků 8. Pětiletka Zásady přebudování hospodářského mechanismu Reformní snahy - Chozrasčot realizace hospodářských plánů - Perestrojka

14 Malá část zahraničního obchodu Československa byla vždy realizována s vyspělými tržními ekonomikami, samozřejmě ve velké závislosti na obchodních politikách těchto zemí. Ty vždy reagovaly na semknutost socialistického tábora použitím protekcionistických nástrojů nejtěžšího kalibru. Např. USA v roce 1951 neudělily zboží z Československa doložku nejvyšších výhod a uvalily na ně samovolně vysoké clo. Československo bylo v mezinárodním prostředí vždy považováno ze zemi uplatňující (samozřejmě v rámci možností) spíše liberální obchodní politiku a nízké celní tarify. Liberální kroky vycházely z multilaterálních dohod založených na členství země v mezinárodních organizacích, zejména pak v GATT a také z faktu, že dovozní clo nebylo Československem až do roku 1983 vybíráno.

15 Zahraniční obchod po roce 1948 Byl realizován tzv. státní monopol zahraničního obchodu, což znamenalo že výhradní právo provádět zahraniční obchod (vývoz, dovoz, služby) mělo pouze několik vyvolených specializovaných společností (nejprve národních podniků, později akciových společností). V roce 1953 bylo postupně vytvořeno 27 podniků zahraničního obchodu, z nichž 17 provádělo vývoz a dovoz zboží, 9 se zabývalo různými druhy služeb a jeden byl Výzkumný ústav zahraničního obchodu. V roce 1980 byly instituce realizující zahraniční obchod označeny jako organizace zahraničního obchodu a rozděleny: - Podniky zahraničního obchodu - Akciové společnosti (socialistického pojetí) - Sdružení V roce 1985 byla podniková základna ZO rozdělena na čtyři skupiny: Vývozní a dovozní organizace zahraničního odchodu v komoditní struktuře - podniky zahraničního obchodu (Artia, Merkuria, Jablonex, Škodaexport) - akciové společnosti (Centrotex, Koospol, Skloexport) Organizace specializované dle druhu služeb (BVV, Čechofracht, Inspekta) Organizace zastupující cizí subjekty v Československu (Efektim, Media, Phoenix) Další organizace s částečným působením v ZO (ČSA, Čedok, Česká televize)

16 Obraty a bilance Následující tabulky nelze brát jako přesné srovnání výsledků zahraničního obchodu Československa a ČR v různých letech. Spíše naznačují základní trendy ZO, strukturální změny a cesty, jak byl ekonomický potenciál propouštěn těmi kanály, které byly průchodné. TABULKA 3 Vývoj čs. ZO v mld. Kčs Rok Vývoz 13,9 19,4 27,3 46,7 80,2 95,3 Dovoz 13,1 19,2 26,6 50,7 81,6 94,2 Obrat 27,0 38,6 53,9 97,4 161,7 189,5 Obchodní bilance 0,8 0,2 0,7-4 -1,4 1,1 TABULKA 4 Celkový obrat ZO ČSSR Obrat ZO ČSSR v mld. Kčs 53,9 97,4 161,7 240,1 432,2 453,5

17 TABULKA 5 Zahraniční obchod v letech (v mld. CZK) Rok Obrat 442,2 481,4 Vývoz 233,6 229,4 Dovoz 208,8 252,0 Obchodní bilance 24,8-22,6 V období došlo k prvnímu poklesu v růstu zahraničního obchodu. Československa, vzápětí však začal opět růst. Nicméně větším přispěvatelem do obratu byl od těchto chvil dovoz, který byl akcelerován hladem trhu po nových chybějících kvalitních výrobcích ze zemí z rozvinutou tržní ekonomikou. Rok 1992 skončil s pasivní bilancí a tento stav se usadil do výsledků ZO na více než 10 let.

18 TABULKA 6 ZO ČR (v mld. CZK, běžné ceny) Obrat 847,7 957,2 1231,9 1356,4 1569,0 1748,7 1881,9 2363,0 2653,7 2580,5 2811,7 3471,8 3698,5 4249,4 4870,6 Vývoz 421,6 458,8 566,2 601,7 709,3 834,2 908,8 1121,1 1268,1 1254,9 1370,9 1722,7 1868,6 2144,6 2479,2 Dovoz 426,1 498,4 665,7 754,7 859,7 914,5 973,2 1241,9 1385,6 1325,7 1440,7 1749,1 1830,0 2104,8 2391,3 Bilance -4,5-39,5-99,6-153,0-150,5-80,2-64,4-120,8-117,4-70,8-69,8-26,4 38,6 39,8 87,9 Masivní skok obratu v roce 1993 oproti roku 1992 byl způsoben rozdělení Československa na ČR a Slovensko. Šok po teroristickém útoku v roce 2001, který se projevil ve zpomalení ekonomického vývoje v celém světě, se v České republice projevil až o rok později. Měl však větší vliv na dovoz, čímž způsobil naopak zlepšení obchodní bilance ČR a zahájil tak cestu k aktivní obchodní bilanci, poprvé dosažené v roce 2005.

19 Teritoriální struktura TABULKA 7 Teritoriální struktura ZO České republiky - v % celkového obratu Celkový obrat Z toho Socialistické země (RVHP a spojenci) 39,6 71,8 70,0 69,9 75,2 Země s rozvinutou tržní ekonomikou 45,7 17,8 22,4 23,1 18,4 Rozvojové země 17,7 10,4 7,6 7 6,4 TABULKA 8 Teritoriální struktura ZO v % Socialistické země (RVHP a spojenci) Země s rozvinutou tržní ekonomikou Rozvojové země Zde jsou popsány naprosto zásadní změny v teritoriální struktuře ZO Československa po roce 1948.Tabulka ukazuje, že k zásadnímu zvratu došlo během několika let. Unikátní, bohužel direktivně vynucená změna teritoriální struktury podle uvedených dat nezpůsobila žádný významný zvrat v dalším růstu zahraničního obchodu Československa, nicméně mezinárodní obchod se vydal jiným teritoriálním směrem.

20 TABULKA 8 Podíl obratu socialistických zemí na celkovém ZO (mld. CZK, FCO země vývozu a v %) Rok Celkový obrat RVHP % RVHP V tom % SSSR % ostat. soc. zemí ,9 34,6 64,2 32,5 5, ,4 64,3 66,0 32,5 4, ,7 106,0 65,5 35,8 4, ,1 177,9 74,1 44,8 4, ,2 239,9 55,5 30,1 6, ,5 199,2 43,9 23,3 6,2

21 TABULKA 9 Podíl obratu zemí s rozvinutou tržní ekonomikou na celkovém ZO (v mld. CZK FCO vývozní země a v %) Celkový Vysp. % % % ostat. Rok obrat země EHS BRD vysp.zemí ,9 12,1 11,0 5,6 12, ,4 21,7 13,5 6,0 22, ,7 37,3 12,9 5,9 23, ,1 37,3 8,9 4,4 15, ,2 134,5 18 8,8 31, ,5 192,8 25,1 13,1 42,5 Ukazuje se tu, že podíl rozvinutých zemí začal růst již na konci 80. let, v období známém jako perestrojka, kdy trh RVHP nebyl více schopen pojmout tak velké procento české produkce a objevily se některé možnosti vstupu českých výrobků na trh EHS, s postupně rostoucím podílem Západního Německa.

22 Komoditní struktura TABULKA 11 Komoditní struktura československého ZO v % dovoz vývoz Stroje a zařízení Paliva, suroviny, polotovary Potraviny a potravinové suroviny Spotřební zboží nepotr. charakteru Tabulka ukazuje naprosto výjimečnou transformaci Československa jako země s významnou výrobou a vývozem spotřebního zboží na masivního výrobce strojírenských výrobků a mechanických zařízení. Samozřejmě, že nevítaným předpokladem pro tento pohyb byl fakt, že během druhé světové války byla země využívána Německem k výrobě zbraní.

23 TABULKA 12 Komoditní struktura čs. vývozu - % z celkového vývozu Celkový vývoz Z toho: Stroje a zařízení 45,1 48,5 50,2 48,0 50,2 53,1 Paliva a suroviny 29,6 30,4 29,4 30,3 29,7 26,5 Dobytek a ostatní chovná zvířata 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 Potraviny vč. potravinářských surovin 5,2 4,4 3,8 4,2 4,2 3,5 Nepotravinové spotřební zboží 20,0 16,5 16,5 17,4 15,8 16,8 Komoditní struktura čs. dovozu - % z celkového dovozu Celkový dovoz Z toho: Stroje a zařízení 21,6 29,9 33,3 36,9 36,6 33,1 Paliva a suroviny 52,9 48,9 43,1 46,6 48,7 53,6 Dobytek a ostatní chovná zvířata 0,1 0,1 0,3 0,1 0,1 0,1 Potraviny vč. potravinářských surovin 22,0 15,9 14,8 9,2 8,7 7,7 Nepotravinové spotřební zboží 3,4 5,2 8,5 7,2 5,9 5,5 Procento dovozů spotřebního zboží bylo během komunistické éry velmi nízké, zejména kvůli snaze o umělou soběstačnost v této komoditě. To muselo neodvratně vést ke snižování kvality těchto výrobků.

24 Mezinárodní dělba práce soc. tábora? TABULKA 17 Komoditní struktura vývozu zemí RVHP v % Komodity BLR MLR NDR PLR RSR SSSR ČSSR Stroje a zařízení ,9 38, ,3 16,7 20,7 45, ,0 32,6 51,7 38,5 22,8 21,5 50,4 Paliva, minerální suroviny, kovy ,2 12,8 15,7 34,0 36,9 37,6 19, ,1 14,4 10,1 23,9 22,7 38,2 18,6 Potraviny včetně potr. surovin ,4 27,4 5,9 23,0 35,9 27,3 10, ,4 26,7 7,4 15,9 26,8 19,5 7,3 Spotřební zboží ,9 17,8 15,1 10,1 5,8 2,9 20, ,7 21,3 20,2 16,1 18,1 2,7 16,6 Komoditní struktura dovozu zemí RVHP v % Komodity BLR MLR NDR PLR RSR SSSR ČSSR Stroje a zařízení ,9 28,5 12,7 27,1 33,6 31,0 21, ,6 30,9 34,2 36,2 40,3 35,5 33,4 Paliva, minerální suroviny, kovy ,3 27,7 38,3 25,3 34,3 20,0 27, ,1 23,6 27,6 26,6 30,4 11,8 23,5 Potraviny včetně potr. surovin ,7 29,2 39,2 33,9 18,1 23,7 37, ,9 24,4 28,1 21,4 15,4 24,8 24,1 Spotřební zboží ,6 5,1 5,3 5,5 5,2 16,9 3, ,7 7,7 4,5 6,4 5,5 18,3 8,5

25 Tabulka 18 - ZO ČR vývoz a dovoz dle SITC (v mld. CZK, běžné ceny) TABULKA č. 18 Zahraniční obchod ČR - Vývoz podle tříd SITC v mld. Kč, běžné ceny Třídy SITC Potraviny a živá zvířata 25,1 21,5 27,6 24,1 26,4 28,4 26,3 33,0 34,4 31,1 36,4 47,4 61,1 62,0 71,9 Nápoje a tabák 4,6 4,5 4,6 6,2 9,2 9,3 7,8 8,4 8,7 8,6 8,2 8,9 10,6 10,7 14,5 Suroviny nepoživatelné s vyjímkou paliv 24, ,5 29,0 29,1 29,4 34,3 39,6 38,6 35,1 38,4 47,3 47,2 55,0 64,9 Minerální paliva, maziva a příb.materiály 23,2 23,0 24,5 27,0 27,1 27,1 26,5 34,2 38,2 36,0 39,4 49,9 57,4 61,8 67,5 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 1,0 1,3 0,9 1,0 1,1 1,3 1,0 1,3 1,4 1,0 1,0 1,0 1,8 1,6 2,1 Chemikálie a příb.výrobky jinde neuvedené 37,6 42,4 52,9 54,3 63,5 65,5 66,9 79,6 81,9 74,7 80,6 104,0 119,0 129,9 144,2 Tržní výrobky tříděné podle mat. 126,1 139, ,9 193,1 224,8 236,7 285, ,0 316,4 388, ,3 501,1 Stroje a dopravní prostředky 122,6 130, ,3 264,0 339,0 385,4 498,4 599,7 623,0 687,2 876,1 949,21141,7 1343,4 Průmyslové spotřební zboží 56,8 67,1 71,6 90,2 94,8 108,4 123,0 140, ,5 161,5 198,5 215,6 235,9 269,0 Komodity a předměty obchodu jinde nezatř. 0,4 0,5 0,5 0,8 0,8 1,0 0,9 1,0 1,3 1,9 1,8 0,9 0,5 0,7 0,8 Zahraniční obchod ČR - Dovoz podle tříd SITC v mld. Kč, běžné ceny Třídy SITC Potraviny a živá zvířata 24,1 30,5 37,1 43,2 44,4 45,9 45,9 50,2 53,7 54,2 57,1 72,1 81,6 89,0 102,9 Nápoje a tabák 4,0 5,5 5,3 6,6 9,0 8,0 7,9 7,4 7,3 6,6 7,5 10,7 11,8 13,0 15,7 Suroviny nepoživatelné s vyjímkou paliv 21,2 23,3 29,7 27,9 32,2 36,2 31,0 39,4 40,0 38,2 41,0 52,9 51,4 57,3 58,3 Minerální paliva, maziva a příb.materiály 40,4 42,9 52,4 65,6 74,5 60,2 65,3 119, ,2 107,8 122, ,8 191,3 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 1,4 1,6 2,0 2,2 2,1 2,8 2,5 2,6 3,1 3,0 3,8 4,2 3,6 3,7 3,3 Chemikálie a příb.výrobky jinde neuvedené 47,5 59,4 78,6 89,1 105,4 112,6 119,7 139,1 151,0 148,4 164,4 194,8 201,5 219,1 248,5 Tržní výrobky tříděné podle mat. 70,5 91, ,9 166,8 193,7 205,0 257,9 280,1 273,0 289,8 360,8 374,3 428,5 500,2 Stroje a dopravní prostředky 162,2 180, ,9 330,1 354,1 383,3 496,7 584,4 561,7 616,3 739,9 736,9 870,7 1028,0 Průmyslové spotřební zboží 52,9 63,1 78,7 87,1 95,0 100,4 112,2 128,3 139,9 140,0 152,7 190,7 200,0 221,5 241,7 Komodity a předměty obchodu jinde nezatř. 1,8 0,8 0,6 0,3 0,3 0,4 0,3 0,4 0,3 0,3 0,4 0,8 1,3 1,1 1,3

26 Komoditní struktura vývozu České republiky (mld. Kč) Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Auta Ostatní stroje Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Počítače Průmyslové spotřební zboží Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity Dovozní náročnost vývozu 29,1 % 45,6 % 48,3 %

27 Komoditní struktura vývozu České republiky

28 Vývoz České republiky do vybraných států (mld. Kč) Německo Polsko Slovensko Rakousko Ostatní EU Čína Rusko

29 Struktura vývozu České republiky s vybranými státy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Německo Polsko Slovensko Rakousko Ostatní EU Čína Rusko

30 Komoditní struktura dovozu České republiky (mld. Kč) Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Stroje a dopravní prostředky Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Průmyslové spotřební zboží

31 Komoditní struktura dovozu České republiky 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Stroje a dopravní prostředky Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Průmyslové spotřební zboží 0%

32 Dovoz České republiky z vybraných států (mld. Kč) Německo Polsko Slovensko Rakousko Ostatní EU Čína Rusko

33 Struktura dovozu České republiky s vybranými státy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Německo Polsko Slovensko Rakousko Ostatní EU Čína Rusko

34 Komoditní struktura dovozu České republiky z Číny (mld. Kč) 300 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Stroje a dopravní prostředky Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Průmyslové spotřební zboží

35 Současnost ZO České republiky?

36 Budoucnost ZO České republiky Globální ekonomická krize mění svět a s tím i rozložení sil v mezinárodním obchodě. Co ale zatím stále zůstává, je charakter a motivy mezinárodního obchodu České republiky aktivní přístup a otevřenost ekonomiky, snaha o pokrývání dovozních potřeb země rostoucím vývozem kvalitních výrobků s cílem dosažení aktivní nebo alespoň vyrovnané obchodní bilance. Pokud bude obchodní politika alespoň částečně v rukách České republiky, dá se očekávat tento trend i do budoucna.