Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Transkript

1 Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214

2 Obsah Využití inovací Vývoj objemu a struktury exportu a cen dosahovaných na mezinárodních trzích Vývoj mezd a produktivity práce Investice do strojů a zařízení, růst lidského kapitálu Vytváření inovací Výdaje na výzkum, vývoj, inovace, zaměstnanost v sektoru VaV, struktura výdajů na VaV Patenty a granty Závěry a doporučení 2

3 Dochází v české ekonomice k procesu přijímání či absorpce inovací a pokud ano, v jaké intenzitě? 3

4 Vývoz příběh úspěchu mld. dolarů Zahraniční obchod ČR v mld. US dolarů Růst vývozu naznačuje, že došlo k produktovým inovacím Značná část exportu ale umožněna přímým majetkovým propojením Vývoz Dovoz Díky liberalizaci ZO došlo k hlubší dělbě práce a to vede k rozšíření ZO i bez inovací Nestala se ale ČR pouhou montovnou? Pramen: OECD 4

5 Změna struktury vývozu 2% 16% 12% 8% 4% % mld. Kč Hi-tech na celkovém vývozu zboží z ČR Hi-tech na celkovém dovozu zboží do ČR Pramen: ČSÚ Bilance obchodu s hi-tech zbožím Lze vyčlenit tzv. hi-tech vývoz/dovoz (např. automobily do něho nepatří) Růst hi-tech vývozu i dovozu podstatně rychlejší než růst ZO V posledních letech se ČR stala čistým vývozcem hi-tech zboží, podíl hi-tech na dovozu i vývozu vysoký v evropském srovnání (Rakousko i Německo cca 13 %) Zaměstnanost v hi-tech oborech však nevykazovala trendový růst Většina přebytku v oboru výpočetní techniky pochybnosti o relevanci ukazatele? 5

6 Růst cen exportu a struktura ZO % Inflace cen exportu v eurech (markách) kumulativně od roku 1991 v % 1 Česká republika Německo Vyšší růst cen exportu v zahraniční měně dokládá schopnost českých výrobců zvyšovat kvalitu produkce Dosažený růst cen exportu v cizí měně v průměru vyšší než v ostatních transformujících zemích Pramen: EUROSTAT, OECD a výpočty autora Obchodní bilance v mld. Kč Paliva Chemikálie Tržní výrobky Stroje Průmyslové výrobky Proces inovací potvrzován i specializací zahraničního obchodu strojírenství jako projevená komparativní výhoda české ekonomiky Strojírenství velký absorbátor inovací 6

7 Růst mezd a produktivity práce EUR ročně USD v paritě kupní síly 6 Komparace českých a německých mezd Produktivita na odpracovanou hodinu německé mzdy české mzdy Od roku 1992 dochází k trendovému růstu reálné mzdy, který by bez inovací nebyl možný Mzdy v eurech rostly výrazně rychleji než v Německu (ale začínaly na velmi nízké úrovni pouze na 1/15 (!) německých) Česká republika Německo Polsko Produktivita roste, ale mezera vůči Německu se výrazněji nezmenšuje

8 Absorpce inovací fixní kapitál Přírůstek fixního kapitálu mezi (v %, stálé ceny, čistá zásoba) Celkový fixní kapitál 43% Obydlí 16% Ostatní stavby a infrastruktura 33% Dopravní zařízení 259% Ostatní zařízení a stroje 158% Software 215% Technologické zlepšení ztělesněné: A) v kapitálovém vybavení B) ve schopnostech a dovednostech pracovníků (lidský kapitál) Zařízení, software a stroje mimo dopr. prostředků (mld. euro, ceny r. 25, čistá zásoba) ČR Rakousko Prudký růst zásoby kapitálu v oblasti dopravních zařízení, strojů a softwaru Růst objemu zařízení vyšší než např. v Rakousku, stále však nedosahuje rakouské úrovně z roku 1993 Pramen: EUROSTAT a výpočty autora 8

9 Absorpce inovací lidský kapitál Slovensko Polsko Rakousko Maďarsko Německo Česká republika EU 15 Podíl vysokoškoláků na populaci letých v % Předpokladem pro absorpci inovací je dostatečný lidský kapitál Podíl VŠ již dosahuje např. rakouské úrovně 4 % Podíl studentů technických a přírodních věd (v %) technické vědy přírodní vědy technické + přírodní ALE: problematika struktury a kvality terciárního vzdělávání Technické a přírodní vědy versus humanitní a společenské vědy, chybějící praxe, atd. 9

10 Dochází kromě absorpce inovací i také k tvorbě nových a vlastních inovací? 1

11 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Objem výdajů na VaV v mezinárodním srovnání Objem výdajů dlouhodobě podprůměrný V r. 212 však již nedaleko od průměru EU28 I některé staré země EU mají dlouhodobě nižší podíl (Itálie, Lucembursko, Španělsko) 11 Finsko Kypr Švédsko Dánsko Německo Rakousko Spojené státy Slovinsko Francie Belgie Estonsko EU28 Nizozemí Velká Británie Irsko Norsko ČR Portugalsko Lucembursko Španělsko Itálie Maďarsko Litva Polsko Chorvatsko Malta Slovensko Řecko Lotyšsko Bulharsko Rumunsko Podíl výdajů na výzkum a vývoj v % HDP (průměr ) Průměr EU28

12 Zaměstnanost ve VaV 2,3 1,8 1,3, Podíl výdajů na VaV v % HDP Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji (v tisících) + 7 % Podíl výdajů na VaV na HDP v posledních letech výrazně vzrostl Část nárůstu lze vysvětlit přílivem evropských fondů, část daňovými modifikacemi Nárůst zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje značný Otázka efektivnosti výdajů na VaV: nárůst prostředků a zaměstnanosti se nemusí mechanicky projevit

13 Problematická efektivnost výdajů Počty patentů pro domácí přihlašovatele ??? Počet patentů poměrně malý, ale zdá se, že se prosazuje rostoucí trend Velká Británie Počet grantů udělených Evropskou radou pro výzkum (ERC) v letech Německo Francie Nizozemí Švýcarsko Španělsko Itálie Belgie Švédsko Rakousko Dánsko Finsko Irsko Portugalsko Řecko Maďarsko 4 granty =,2 % z celkového počtu!!! Norsko Polsko ČR Kypr Prosazení se na evropské grantové scéně např. u ERC dokonce velmi špatné 13

14 Struktura výdajů na VaV 1% 8% 6% 4% 2% Sektory provádění VaV vysokoškolský vládní podnikatelský Markantní je nárůst role vysokých škol Nadpoloviční většina investic dlouhodobě realizována firmami % Firemní investice v mld. Kč veřejné podniky domácí soukromé soukromé pod zahraniční kontrolou Ve firemním VaV hrají nejdůležitější roli soukromé firmy pod zahraniční kontrolou Teorie montovny tak nejspíše není relevantní 14

15 Závěry V ČR po celou dobu od transformace docházelo k úspěšné absorpci inovací, oproti ostatním CEEC vynikáme např. nadprůměrnou úspěšností na mezinárodních trzích (růst objemu, změna struktury i růst dosažených cen v cizích měnách) Absorpce inovací umožněna jak růstem specifické kapitálové zásoby, tak i růstem lidského kapitálu Úspěšnost a efektivnost v tvorbě vlastních inovací prostřednictvím VaV je však méně zřejmá, znatelné zvýšení výdajů a zaměstnanosti (+ 7 %) ve VaV zatím bez odpovídajícího efektu Kvantifikovatelné výstupy (např. patenty, mezinárodní granty) spíše podprůměrné 15

16 Doporučení Hospodářská politika by se měla snažit vytvořit prostředí, které by bylo nápomocné pro tvorbu inovací na tržním základě, ale nijak by je nezvýhodňovalo oproti jiným ekonomickým aktivitám. Investiční pobídky a dotace zaměřené na aplikovaný výzkum vedou k misalokaci zdrojů. Mají-li firmy aplikovaný výzkum provádět, musejí mít jistotu, že v případě úspěchu jim nebudou nadprůměrné výnosy omezovány ad hoc státními zásahy nebo obecně vysokým zdaněním zisků. Vzhledem k silně průmyslové struktuře ekonomiky je pokračování a prohlubování inovací nutnou podmínkou pro úspěšný vývoj ekonomiky. 16

17 Děkuji za pozornost Vladimír Tomšík