Náhrdelníky byzantského (?) původu a bronzové kruhové ozdoby ve slovanském prostředí století. K interkulturním vztahům

Transkript

1 Náhrdelníky byzantského (?) původu a bronzové kruhové ozdoby ve slovanském prostředí století. K interkulturním vztahům Halsketten byzantinischen (?) Ursprungs und Bronze-Ringschmuck im slawischen Umfeld des Jahrhunderts. Zu den interkulturellen Beziehungen Naďa Profantová Předloženo redakci v listopadu 2012, upravená verze v květnu 2013 Díky sídlištním nálezům z Roztok u Prahy a Kolína n. L. jsme poprvé v Čechách doložili pro kulturu s keramikou pražského typu (KKPT) nošení bronzového náhrdelníku se spirálkami, dvou typů kruhových nášivek aj. Náhrdelník se spirálkami byzantského původu je rozšířený v karpatské kotlině, v Podněstří a v baltském prostředí, stejně jako jeden typ kruhové nášivky. Náhrdelník se spirálkami je v karpatské kotlině díky byzantským importům datován do rané doby avarské (poslední třetina 6. a počátek 7. stol.). Keramika z domu 1717 v Roztokách datování odpovídá. Dům musel zaniknout před či na konci tohoto intervalu, neboť náhrdelník ležel v poslední vyrovnávací vrstvě domu. Datování podporuje i hrob 2 z Grossprüfeningu - Regensburgu díky spoluvýskytu merovejských rourkovitých perel. V případě Roztok i Kolína se asi tato móda do Čech rozšířila se šířením KKPT, tedy s příchozími Slovany. Bronzová nášivka ležela v domě nad podlahou a užívala se v 1. pol. 7. stol. (paralela pohřebiště Straubing, Čadjavica). Mezi l dům zanikl, patřil do 2./3. fáze osídlení Roztok. Při šíři získaných dat 14 C to je zpřesněním pro I. (dům 1717) a II. fázi osídlení v Roztokách. Zároveň je zřejmé, že se ženy z Roztok zdobily stejně jako v karpatské kotlině a východní Evropě, jen nacházíme tyto ozdoby vzácněji. Nově disponujeme plnou škálou ženských ozdob konce 6. a 7. stol. (náušnice, náhrdelníky, přívěsky, spony). kultura s keramikou pražského typu, Čechy, kovový náhrdelník, ženské ozdoby, interregionální kontakty Necklaces of Byzantine origin and bronze circular ornaments in the Slavic environment of the sixth and seventh century. On intercultural relationships. Thanks to settlement finds from Roztoky near Prague and from Kolín on the Elbe, the wearing of a bronze necklace with spirals and two types of circular appliqués, etc. were documented for the first time in Bohemia for the culture with Prague-type pottery (KKPT). Like one type of circular appliqué, the necklace with spirals of Byzantine origin is spread throughout the Carpathian Basin, Transnistria and the Baltics. Thanks to Byzantine imports, the presence of the necklace with spirals in the Carpathian Basin is dated to the early Avar period in the final third of the sixth century and the beginning of the seventh century. Pottery from house no in Roztoky corresponds to this dating. As the necklace was found in the last levelling layer of the house, the structure must have been abandoned before or at the end of this period. The dating is also supported by grave no. 2 from Grossprüfening - Regensburg thanks to the coincidence of Merovingian tubular beads. In the case of both Roztoky and Kolín, this fashion probably spread to Bohemia with the expansion of the KKPT, i.e. with the arrival of the Slavs. The bronze appliqué was found above the floor in house no and was used in the first half of the seventh century (with parallels from the cemetery in Straubing and Čadjavica). The house, which belonged to the second/third phase of Roztoky settlement, was abandoned between the years 640 and 670. With the span of acquired 14 C radiocarbon data, this is a more accurate dating for the first (house no. 1717) and second phase of settlement in Roztoky. It is clear that women in Roztoky wore similar ornaments as in the Carpathian Basin and eastern Europe, only their finds are more rare. There is now a full range of female ornaments from the end of the sixth century and the beginning of the seventh century (earrings, necklaces, pendants, brooches) available for study. Culture with Prague-type pottery, Bohemia, metal necklace, female ornaments, interregional contacts 1. Úvod Náhrdelník z barevného kovu, jehož fragmenty jsme v roce 2008 s M. Kunou nalezli na sídlišti kultury s keramikou pražského typu (dále KKPT) 1 v Roztokách u Prahy (obr. 1a; předběžně Profantová 2012, fig. 6: 2), nepředstavuje nijak luxusní záležitost 2. V Čechách má ovšem punc exkluzivity, protože jsou tu kovové ozdoby v počáteční fázi raného středověku velmi vzácné. A to zřejmě nikoli proto, že by příslušníci KKPT které přesvědčivé archeologicko-historické interpretace spojují kolektivním jménem Slované (Sclavanoi) či etnonymem Vinidé (srov. Profantová 2009) nosili extrémně prostý a nezdobený kroj, spíše v této záležitosti působí jejich pohřební ritus, který nepřeje dochování luxusnějších předmětů, ba ani samotných hrobů. A výskyt sídlištních 1 Seznam zkratek používaných v textu: H hrob; KKPT kultura s keramikou pražského typu; KJ kůlová jáma. 2 Článek vznikl díky podpoře grantu GAČR č. P405/10/2289: Záhada raně středověké sídelní aglomerace v Roztokách. Krajina, ekonomika a vzorce sídlištního chování. PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

2 Obr. 1a. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Poloha lokality na mapě Čech. Kresba redakce. Abb. 1a. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Lage der Lokalität auf der Karte Tschechiens. Zeichnung Redaktion. nálezů neodpadního charakteru je limitován vyklízením domů (Profantová 2003, 26) při běžném stěhování obyvatel. Šanci na zachování cennějších předmětů zvyšuje jen případný katastrofický zánik domu. Výjimečnost nálezů kovových ozdob a šperků v souvislosti s KKPT ostře kontrastuje jak s nálezy souvisejícími s germánským obyvatelstvem Čech a Moravy v době stěhování národů, tak se situací na území někdejšího avarského kaganátu z období konce 6. a první poloviny 7. století. To proto, že kroj a jeho výzdobu známe totiž z obou jmenovaných okruhů s naprostou převahou z kostrových hrobů. Ani si obvykle neuvědomujeme, že sídliště působí v obou případech stejně chudým dojmem jako ta KKPT (cf. např. Herold 2004) 3. Dokonce i depoty další kontext, ve kterém se kovové ozdoby obvykle vyskytují nejsou v KKPT nijak běžné, zachovalo se jich mnohem méně než například u příbuzné kultury Penkovka 4. Ostentativní sociální, zvláště statusová, a mnohdy i skupinově identitní symbolika, která se pojí s raně středověkými kovovými součástmi a ozdobami kroje, otevírá archeologovi lákavou oblast výpovědí. A ovšem právě ostentativní statutární využití těchto artefaktů s sebou nese nutnou tendenci k podléhání módním trendům, a ta zase evokuje jejich relativně výraznou chronologickou citlivost. To určuje i můj zájem a zaměření při zkoumání náhrdelníku a několika dalších kovových ozdob z Roztok. Pracuji s prostorově (viz obr. 11) i chronologicky rozsáhlým spektrem odkazů k podobným artefaktům, nejde mi ovšem o nějaké pusté analogizování, ale o příspěvek 3 V případě některých sídlišť avarského kulturního okruhu jsou jen obtížně rozlišitelná na základě detailního studia keramických souborů (např. Dunaújváros: Bóna 1973) od sídlišť označovaných jako slovanská, proto se právě v této oblasti prosadil nejrychleji neutrální termín raně středověká nebo alespoň z doby avarské/awarenzeitlich. 4 Tam je to zřejmě dáno prostorovým a kulturním dotykem se stepní zónou. Obr. 1b. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Plán sídliště s vyznačením domů ze všech výzkumných sezon, červeně polohy domů 1708, , 1717, , 1174, 1461 s významnějšími nálezy bronzových ženských ozdob. Všechny se koncentrují v jižní části areálu. Podklad M. Kuna. Abb. 1b. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Plan der Siedlung mit Kennzeichnung der Häuser aus allen Grabungssaisons, rot die Lage der Häuser 1708, , 1717, , 1174, 1461 mit wichtigeren Funden bronzener Frauen-Schmuckstücke. Alle sind im Südteil des Areals konzentriert. Unterlagen M. Kuna. 150 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

3 k vytváření sítě, která interpretačně propojuje nálezy z různých kulturních okruhů s jejich různými, dodnes často nepříliš konfrontovanými chronologickými systémy. Zároveň sleduji ještě jednu, dílčí linii. V Roztokách u Prahy bylo v předchozích desetiletích odkryto kolem 330 domů (Archeologický ústav Praha, výzkum ; k němu též Kuna Profantová 2007; Kuna Profantová Tomášek 2009), ale prakticky nic, co by nám umožnilo buď získat nějaká absolutní data 5 anebo by alespoň bylo tak chronologicky citlivé, že by se na tom dala pevněji ukotvit relativní chronologie. Disponujeme tedy relativní chronologií sídliště, vypracovanou na základě stratigrafií a rozboru keramiky (Kuna Profantová 2005, 208 n.). Výpovědní hodnota keramiky je ovšem u v ruce robené a funkčně stále stejné produkce nutně ve svých výpovědích limitována. Přes pokusy rektifikovat tuto relativní chronologii areálu s pomocí několika chronologicky citlivějších artefaktů, jako jsou jednostranné hřebeny s trojúhelníkovitou rukovětí, zů - stává celá chronologická konstrukce dosti volně plovoucí. Zkoumaný náhrdelník sice nejspíše nemůže představovat kotvu, která by věc vyřešila, avšak jeho datace ve vazbě na relativní chronologii roztocké keramiky může alespoň zmírnit současný rozkmit chronologie a zpevnit předchozí závěry. 2. Popis nálezových situací a nálezů (Roztoky, Kolín n. L.) V následující kapitole uvádím popis nálezové situace sedmi objektů z Roztok, ze kterých pocházejí nálezy probírané v tomto článku. Poloha těchto objektů je znázorněna na obr. 1b. Stáří objektů je uváděno podle relativně chronologického systému vypracovaného pro keramické soubory z předchozího výzkumu (Kuna Profantová 2005, obr. 84, 212 n.). Na závěr kapitoly předkládám obdobným způsobem popis příslušného objektu v Kolíně. Roztoky, dům 1174 Zahloubený pravoúhlý dům s dobře zachovalou kamennou pecí v SZ rohu. Pec otevřena k jihu. Rovná podlaha s náznakem polokruhového rozšíření v JV nároží, souvisejícím možná se vchodem do domu. Část Z stěny zůstala pod náspem železnice. Výplň tvořila šedohnědá hlinitopísčitá vrstva s ojedinělými uhlíky a světlými vodorovnými proplástky. Stratigrafie: U své V stěny byl dům velmi pravděpodobně nepatrně narušen či se dotýkal domu 1173 (obr. 2a). Rozměry: 340 x 340 cm; hloubka min. 44 cm. Nálezy: Keramika 118 zlomků, z toho 10 různých okrajů, 2 zlomky intruze s výzdobou mělkého žlábku z hloubky do 10 cm (př. č a , d. římská: obr. 3: 2) a 1 nezdobený pravěký zlomek, dále 5 den, z čehož ve 2 případech téměř celé spodky nádob. Plochý kamenný (opukový) přeslen o průměru 28 mm (př. 5 M. Kuna připravuje k publikaci výsledky analýz 14 C, podle předběžných rozhovorů však ani statistická kalibrace dat neposkytuje chronologický interval, který by byl užší než ten současný. č. 7031: obr. 3: 14), další hliněný přeslen, zvířecí kosti. V SV sektoru blíže středu, v hloubce 14 cm, nalezen plechový bronzový závěsek téměř pravoúhlého tvaru (př. č. 6996; obr. 2b). V terénu působil mírně lichoběžníkovitě, po konzervaci jako drobnější spíše pravoúhlý, otvor je umístěn relativně dál od okraje, horní konec neúplný, spodní hrana je široká 10,5 mm (obr. 17: 16). Z hloubky 52 cm nade dnem pochází drobný bronzový předmět ve dvou zlomcích (př. č. 6710). Snad šlo o trubičku (?) či spíše tkaninu ovinutou kovovými vlákny. Na destrukci pece nalezen zlomek železného předmětu (př. č. 6692). Jde nejspíše o mírně prohnutý nůž s čepelí plynule se zužující v řap (obr. 3: 1, celková dochovaná d. 91 mm, max. š. 24 mm), dále nejméně 2 ploché tenké tyčinky a 1 drátek kruhového řezu ten pochází spolu s dalším zlomkem z jakéhosi hřebu či nýtu (hlavice nýtu 15 mm, tyčinka 26 mm, plochá tyčinka se špičkou 31 mm, další zlomek d. 25 mm, výběr obr. 3: 9). Další bronzový předmět (př. č. 6822) nalezen v profilu u Z stěny (ten byl vyšší než výplň domu) v hloubce 0 1 cm, může být i nad hranou objektu. Jde o lichoběžníkovitý plíšek s kulatým rozšířením v místě vrcholu, není ovšem jasné, zda šel zavěsit (v. 13 mm, š. 5 mm; obr. 15: 2). Datování: Fáze Roztoky I. Roztoky, dům Zahloubený dům s kamennou pecí umístěnou v SZ nároží, otevřenou k jihu, před pecí rozptýlený popel. Východní rameno pece se nedochovalo in situ, jen destrukce. Před rameny pece části nádob (č. 2, 3, 4). Kůlová jáma po nosném kůlu uprostřed jižní stěny, hluboká 16 cm (č. 13). Velké množství drobných kůlových jamek rozptýleno téměř po celé ploše objektu, z toho 4 5 větších jamek při V rameni pece. Ve středu domu ležely zbytky kamenného závalu (drobnější kameny). S domem prostorově souvisí jáma dotýkající se ve 2. úrovni odkryvu stěny domu; v poslední úrovni již mezi nimi vznikla mezera (obr. 4a). Výplň: (1) žlutohnědý písčitý sediment (podloží); (2) světlejší hnědošedá vrstva (tzv. spodní výplň); (3) melírovaná oranžová/hnědošedá; (4) šedohnědá s četnými uhlíky, mazanicí, zvířecími kostmi a kameny; (5) šedo - hnědá ( podlahová ) vrstvička. Rozměry: 334 x cm; hloubka 62 cm; dno domu v úrovni 180,15 m n. m., topeniště 180,35 m n. m. Nálezy: Keramika 412 zlomků, z toho nejméně tři torza nádob z původní výbavy domu (spodní části př. č a 8697: obr. 6: 19) a jen 8698/1 (obr. 6: 4), jedna další solidní část v SZ sektoru před pecí (č. 8733: obr. 6: 7), v SV sektoru pak téměř celý profil př. č a 8130, obr. 5: 12) a jedna ve svrchní výplni (př. č. 8699: obr. 5: 24). Dále bylo v souboru různých okrajů, jeden z nich s reparačním otvorem (obr. 5: 17), 3 další ze zdobené nádoby (obr. 5: 19) a 2 okraje zdobené svazkem rýh (obr. 5: 25 26). Dále v souboru 4 zlomky zdobených podhrdlí (obr. 5: 1 2, 14, 16), velký počet den (min. 23 ks i se spodky uvedenými výše), z nichž několik velmi masivních (obr. 6: 19: průměr cca 130 mm, síla 12 mm; příp. obr. 6: 12: průměr 120 mm, síla 15 mm); zvířecí kosti, mazanice. V SV sektoru blíže středu, ve vzdálenosti 53 cm od středového kontrolního bloku, v hloubce 50 cm, těsně PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

4 Obr. 2a. Roztoky u Prahy, okr. Pra - ha-západ. A. Situace obj ve vztahu k domu Foto M. Kuna. Abb. 2a. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. A. Sachlage Obj in Beziehung zu Haus Foto M. Kuna. Obr. 2b. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Obj Detail uložení závěsku. Foto N. Profantová. Abb. 2b. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Obj Detail der Gehängelage. Foto N. Profantová. nad podlahou se našla kruhová nášivka z barevného kovu obalená v textilu (lněné látce obr. 4b, 4c; př. č. 8554). Je zdobena třemi plastickými vypnulinami a zdvojeným zesíleným lemem (v. 29 mm, průměr 28 mm, hmotnost cca 0,4 0,5 g; obr. 17: 13). V SZ sektoru přímo na destrukci pece v hloubce 39 cm (obr. 4) se našel neúplný bronzový náramek zdobený plastickým vodorovným žebrováním, připomínající náramky doby bronzové (př. č. 8553, obr. 17: 15). Z profilu Z V z hloubky cm pochází ořezaný paroh (př. č. 8567: Profantová Kuna 2011, obr. 8: 1). V JZ sektoru v hloubce 10 cm nalezen parohový či kostěný náustek o délce 21 mm (obr. 5: 10). V objektu se nalezlo též hliněné ploché kolečko neznámé funkce (př. č. 8333: obr. 5: 4) a ve vrstvě 1 v kontrolním bloku další hliněné kolečko (př. č. 8056). Ve vzdálenosti 90 cm od profilu S J, v hloubce 43 cm zachycen zlomek parohového předmětu, snad hřebene o délce 16 mm, zdobený svazkem rýh (př. č. 8517: obr. 6: 15). Z profilu S J pochází ještě středová destička hřebene zdobená vstřícnými rýhami; v SV sektoru dále nalezen fragment železa (př. č. 8022), kamenný otloukač (př. č. 8475: obr. 5: 5) a další železný fragment (př. č. 8619). V SZ sektoru v hloubce cm se našla hliněná kulička (př. č. 8265), v kontrolním bloku Z V v hloubce cm neúplná kostěná jehla o délce 39 mm (př. č. 8530: obr. 5: 11). Jedná se o jeden z nejpočetnějších souborů (celkem 8 9) nekeramických předmětů z jednoho objektu KKPT u nás. K témuž souboru patří i kamenný zlomek, který může být železnou rudou určení dosud nebylo upřesněno. Datování: Fáze Roztoky II/III, tedy 7. století, spíše jeho 1. až 2. třetina. Roztoky, dům 1461 Zahloubený pravoúhlý dům s rozebranou pecí v seve - rozápadním nároží (dochováno jen vypálené topeniště a dva kameny v původní poloze) a dalším ohništěm ve střední části, částečně zachovalým západně od narušení recentní kabelovou rýhou. U tohoto ohniště zjištěny dva větší kameny, na jednom z nich zlomek keramiky. V JZ nároží, stejně jako v SV a SZ vždy několik kamenů ve svrchní vrstvě výplně. Objekt mohl plnit výrobní funkci, mohlo jít o dílnu (cf. Profantová 2006). Rozměry: 334 x cm, hloubka cm od úrovně skrývky. Nálezy: Keramika 31 ks, z toho jen 1 úplný (obr. 7: 7) a 1 poškozený okraj, dále 4 dna (1 miniaturní kotlíkové, snad tyglík: obr. 7: 3), zvířecí kosti, malakofauna, uhlíky. V hloubce cm v severozápadním sektoru byla nalezena složená kruhová bronzová ozdoba (př. č : 152 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

5 cm Obr. 3. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Obj Výběr keramiky. 1, 9 Fe; 14 kamenný přeslen. Kresba L. Raslová. Abb. 3. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Obj Keramikauswahl. 1, 9 Fe; 14 Stein-Spinnwirtel. Zeichnung L. Raslová. obr. 14: 3; 15: 1; 17: 17). Dále v JV části v hloubce 6 16 cm ležela železná propojená očka jakási souprava tří kusů, jedno oko bylo snýtováno (př. č : obr. 7: 1, 4). Datování: Vzhledem k malému množství keramiky blíže nedatovatelné, jen do KKPT. Roztoky, dům 1708 Zahloubený dům s dobře zachovanou pecí v SZ nároží a dalším ohništěm při profilu v SV sektoru; dům částečně zabíhá pod panelovou cestu. Zjištěny tři základní vrstvy: (1) tmavohnědá promíšená, dost pevná hlína se zrnky uhlíků o mocnosti až 40 cm (záměrné zaházení); PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

6 Obr. 4a. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Fotoplán a profil objektu Popis vrstev v profilu: 1 žlutohnědý písčitý sediment (podloží); 2 světlejší hnědošedá vrstva (tzv. spodní výplň); 3 melírovaná oranžová/hnědošedá; 4 šedohnědá s četnými uhlíky, mazanicí, zvířecími kostmi a kameny; 5 šedohnědá ( podlahová ) vrstvička; 6 kůlová jáma (výplň viz č. 2). Ortofoto R. Vlčková, foto a úprava obr. M. Kuna. Abb. 4a. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Fotokarte und Profil des Objekts Beschreibung der Schichten im Profil: 1 gelbbraunes sandiges Sediment (Untergrund); 2 hellere braungraue Schicht (sog. untere Verfüllung); 3 melierte orange/braungraue; 4 graubraune mit zahlreichen Kohlestückchen, Hüttenlehm, Tierknochen und Steinen; 5 graubraune ( Fußboden- ) Schicht; 6 Pfostengrube (Füllung s. Nr. 2) Ortofoto R. Vlčková, Foto und Bearbeitung der Abb. M. Kuna. 154 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

7 na jednom místě na obě strany zužuje. Průměr cca mm, předmět se ztratil při (nebo po) konzervaci. Mohlo jít nejspíše o vlasovou ozdobu, vyloučit nelze zcela ani prsten, ovšem tam by bylo větší nelogičností ono zúžení plechu. V hloubce cm v bloku JZ SZ se našel lichoběž - níkovitý závěsný plíšek zdobený vybíjením, ulomený v místě ouška (př. č : obr. 13: 2; 14: 2). Datování: Asi fáze Roztoky II (viz níže). Obr. 4b. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Detailní poloha nášivky v objektu Foto N. Profantová. Abb. 4b. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Detaillierte Position des Besatzes in Objekt Foto N. Profantová. Obr. 4c. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Obj Nášivka rub s vlákny před konzervací mikrosnímek. Foto M. Novotná. Abb. 4c. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Obj Besatz Rückseite mit Fasern vor der Konservierung Mikroaufnahme. Foto M. Novotná. (2) okrovohnědá promíšená hlína se zrnky uhlíků a (3, 4) dvěma světlými písčitými proplástky; (5) podlahová vrstva a (6) vlastní dusaná podlaha, (7) podloží (žlutý písek). Objekt patří k domům se dvěma otopnými zařízeními, což je poměrně vzácné (cca okolo 4 5 %, viz Profantová 2006). Rozměry: 280 x 264 cm (neúplná stěna), hloubka cm od skrývky. Nálezy: Keramika 36 kusů, z toho jeden provrtaný spodek nádoby s připáleninami (př. č : obr. 10: 4), 1 nezdobený okraj (obr. 10: 2), 1 podhrdlí a 1 zdobené tělo (obr. 10: 1). Dále 2 těla nádob s výrazněji slídnatým těstem (př. č ), zvířecí kosti, mazanice. V SV sektoru v hloubce 5 15 cm se našel zlomek hliněného tyglíku či miniaturní nádobky (př. č : obr. 10: 3). V hloubce 40 cm stočená bronzová ozdoba (př. č. nezjištěno po konzervaci: obr. 17: 10). Ozdoba je vyrobená z širšího roztepaného bronzového plechu, který se Roztoky, dům Pravoúhlý zahloubený dům s dobře zachovanou pecí v SV nároží. Objekt byl zachován ze dvou třetin. Má dochovanou kůlovou jámu po nosném kůlu u J stěny a drobné kůlové jamky, zejména před ústím pece. Při S stěně u pece dochována nádoba, další stála u jižního ramene pece. Vrchní vrstvu tvořila šedohnědá vrstva s uhlíky, kousky mazanice a kameny (1), částečně splach tmavé náplavové hlíny při V stěně (2), spodní část výplně tvořila hnědá písčitá hlína se světlejšími zrnky (3), podloží světlý písek. Část objektu byla odkryta již v r pod č (investorská zpráva M. Kuny TX : Kuna 2011). V těsném sousedství objektu byla nalezena oválná jáma, spíše pravěkého stáří (1710.2). Rozměry: x 285 cm, hloubka 50 cm. Nálezy: Keramika celá větší nezdobená nádoba (č. 1, př. č ) s téměř zataženým okrajem a druhá nádoba menší, zachovalá ze tří čtvrtin stojící u J konce pece na podlaze (č. 2, př. č : v. 120 mm, obr. 8: 4). Dále 34 zlomků keramiky, z toho 3 okraje (dva poten - ciálně z jedné nádoby), 2 hřebenem zdobená podhrdlí (př. č ) ve vrstvě do 10 cm (obr. 8: 6 7). U jednoho z nich výzdoba začíná již na hrdle a materiál je slídnatý (obr. 8: 6). Slídnatý materiál se našel i na dalším větším zlomku výdutě (př. č : obr. 8: 5). Tento zlomek však ležel v hloubce jen 2 cm od úrovně skrývky. Dále 29 nezdobených výdutí, ovšem v tomto počtu chybí zlomky z r (př. č , a 10820), pro datování objektu nepodstatné. V hloubce 10 cm v SV sektoru před pecí se našel bronzový kroužek o průměru 20,4 mm a váze 5 g (obr. 15: 3), v profilu vedeném V Z v hloubce 0 15 cm kostěný artefakt (př. č ). Na magnet se podařilo nachytat okuje v hloubce 0 10 cm v JV i SZ sektoru (Kuna et al. 2013), v bloku JZ SZ byly také 4 větší Fe plíšky, v JV sektoru ještě kulička o průměru 4,6 mm. Ta mohla vzniknout jen tím způsobem, že se zcela rozžhavené železo káplo do vody nebo se kutálelo po zemi (lze někde v blízkosti objektu předpokládat výheň?). Zvířecí kosti, mazanice. Datování: Inventář domu ukazuje na přelom fáze Roztoky I a II, primární výbava odpovídá fázi I (obě nádoby), k zániku domu došlo na počátku fáze II (na tu ukazují jak zdobené zlomky, tak větší zlomek výdutě ze slídnatého těsta obr. 8: 5). Roztoky, dům 1717 Dům mírně obdélného tvaru, v podloží dobře čitelný jen střed objektu. Proto se půdorys domu ve 2. úrovni odkryvu na J a Z rozšířil, při původním začištění tyto hrany nebyly ostré, někde ani zřetelné. Na povrchu J poloviny objektu, zejména směrem ke středu, ležel PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

8 cm Obr. 5. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Nálezy z objektu ; 5 kámen; 10, 11 paroh a kost; ostatní keramika. Kresba L. Raslová. Abb. 5. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Funde aus Objekt ; 5 Stein; 10, 11 Horn und Knochen; übrige Keramik. Zeichnung L. Raslová. 156 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

9 cm cm Obr. 6. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Keramika z objektu paroh. Kresba L. Raslová Abb. 6. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Keramik aus Objekt Horn. Zeichnung L. Raslová. mohutný kamenný zával (obr. 9a), ve spodní části se spodkem nádoby blíže J stěny. Ve 3. úrovni pod destrukcí v JZ sektoru zjištěn slabě propálený ovál s uhlíky, ještě nad podlahou. Pec byla umístěna v SZ sektoru, dochovalo se jen topeniště obdélného tvaru se zaoblenými rohy. Na podlaze ve středu J stěny naproti PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

10 cm Obr. 7. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Objekt , 4 Fe. Kresba L. Raslová. Abb. 7. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Objekt , 4 Fe. Zeichnung L. Raslová cm 0 5 cm Obr. 8. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Keramika z obj Kresba L. Raslová, foto L. Svobodová. Abb. 8. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. A. Keramik aus Obj Zeichnung L. Raslová, Foto L. Svobodová. 158 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

11 Obr. 9a. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Obj s mohutným kamenným závalem v jižní části objektu. Úroveň půdorysu 2, profil Z V: 1 tmavá šedohnědá hlinito-písčitá vrstva se záměrným závalem s kameny v J polovině objektu z této vrstvy pochází bronzový náhrdelník se spirálkami, 2 šedá písčitá s uhlíky, 3 nahnědle žlutá písčitá, 5 nahnědle žlutá písčitá melírovaná, tmav. flíčky, 7 jako vrstva 3, avšak drobivější s tmavšími flíčky, 8 tenká šedohnědá tvrdší vrstvička s kousky světlé hlíny nad podlahou našlapaná vrstvička, podloží žlutý štěrkopísek. Ortofoto zpracovala R. Vlčková, foto a úprava obr. M. Kuna. Abb. 9a. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Obj mit massiven Steintrümmern im Südteil des Objekts. Grundrissniveau 2, Profil W O: 1 dunkle graubraune Lehm-Sand- Schicht mit absichtlichem Stein-Einbruch in der Südhälfte des Objekts aus dieser Schicht stammt die Bronzehalskette mit Spiralen, 2 graue sandige mit Kohlenstückchen, 3 bräunlich gelb sandige, 5 bräunlich gelbe sandige melierte, dunkle Fleckchen, 7 wie Schicht 3, aber bröckeliger mit dunkleren Fleckchen, 8 dünne graubraune härtere Schicht mit Stückchen hellen Lehms über dem Boden festgetretene Schicht, Untergrund gelber Kiessand. Ortofoto bearbeitet von R. Vlčková, Foto und Bearbeitung der Abb. M. Kuna. PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

12 Obr. 9b. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Obj Poslední úroveň odkryvu. Ortofoto zpracovala R. Vlčková, foto a úprava obr. M. Kuna. Abb. 9b. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Obj Letztes Abschubniveau. Ortofoto bearbeitet von R. Vlčková, Foto und Bearbeitung der Abb. M. Kuna. peci stál nosný kůl, další, drobné KJ pokrývaly většinu podlahy; pouze tři z nich jsou větší a dvě zcela drobné leží v okolí pece, resp. topeniště. Největší koncentrace drobných jamek je v SV sektoru (obr. 9b). Ve výplni objektu byly zjištěny tyto základní vrstvy: (1) tmavá šedohnědá hlinitopísčitá vrstva se zřejmě záměrným závalem s kameny ve středu (svrchní odpadní vrstva); (2) spodní část výplně; (3) tmavě hnědá písčitá vrstva s množstvím uhlíků; (4) tenká šedohnědá vrstvička s kousky světlé hlíny nad podlahou; (6 7) stejná jako vrstva (3), ale s tmavými zrnky; (8) podlaha. Podloží tvoří žlutý písek. Pro náš výklad je klíčová vrstva 1, v níž se našel kovový náhrdelník. Rozměry: 340 x 330 cm, hloubka cm od podloží, dno v úrovni kolem 180,01 m n. m. Nálezy: Keramika 107 zlomků, z toho nejméně 2 zlomky (vč. 1 drobného okraje) představují starší příměs (d. římská). V počtu je zahrnut i spodek nádoby z 3. úrovně odkryvu u J stěny, který byl pouze zaznamenán, protože byl během výzkumu ukraden. Nejméně 9 okrajů různých nádob, z nichž 4 jsou velmi nízké a jeden okraj (obr. 10: 13) nese vyrytý motiv X (či natočeného křížku). Zlomky 3 den, jedno výrazně zesílené (obr. 10: 8), 94 zlom - ků těl nádob. Nevyskytla se žádná zdobená ani obtáčená keramika. Těsto je ostřeno pískem s minimálním množstvím slídy, na povrchu s potahovou vrstvičkou. Několik zlomků silnostěnných, o síle až 13 mm. Z vnitřní strany jednoho z okrajů jsou viditelné pravidelné vodorovné rýhy po formování. V hloubce 8 14 cm (vrstva 1) v SZ sektoru blíže ke středu domu se našly zlomky náhrdelníku z barevného 160 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

13 0 3 cm cm Obr. 10. Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Obj (nahoře): 1 13: 3 olovo; ostatní keramika. Obj (dole): 1 5 keramika. Kresba L. Raslová. Abb. 10. Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Obj (oben): 1 13: 3 Blei; übrige Keramik. Obj (unten): 1 5 Keramik. Zeichnung L. Raslová. kovu, rozptýlené v okruhu cca 15 cm. Je důležité, že se náhrdelník nenašel již při začišťování objektu, ale bezpečně patří zásypovému horizontu, který je mladší, než byla funkce objektu. Lze předpokládat, že nálezy z této vrstvy mají charakter spíše terciérního odpadu (příp. reziduálního materiálu, srov. Kuna Němcová a kol. 2012) než sekundárního odpadu. Z téže vrstvy pochází keramický předmět se dvěma otvory, jehož výška je 6 a délka 15 mm (př. č : obr. 10: 4). Jde o zlomek cedníku, který snad mohl být použit jako amulet. V hloubce 6 14 cm při hraně JZ sektoru byl nalezen olověný slitek o délce 9,6 mm a váze 2 g (př. č : obr. 10: 3). Olověný slitek je první v dané lokalitě. 6 Z hloubky cm pochází kamenné drtidlo. Ve vzorcích z hloubky 0 15, a cm v SV sektoru a v kontrolním bloku byly po proplavení magnetem zachyceny drobné zlomky železitého materiálu, snad okuje. Je proto možné, že v okolí objektu docházelo k nějaké výrobní činnosti. Popis náhrdelníku: Po slepení jde o celý článek, tvořený prohnutým mosazným drátem se dvěma spirálami na koncích a dvěma plechovými závěsky lichoběžníkovitého tvaru (několik úlomků chybí, i přes plavení okolní 6 Olovo se vyskytlo v KKPT na jižní Moravě (Pavlov, informace D. Jelínkové), z 8. století se našel slitek na hradišti v Tismicích (nepublikováno). PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

14 hlíny). Závěsky byly poměrně velké. Výzdoba je vybíjená, na každé straně ji tvoří trojitý pás vybíjených bodů (Buckeln), zvlášť lemován je otvor pro zavěšení (obr. 12: 2; 14: 1). Přibližně ve dvou třetinách je umístěn hlavní výzdobný motiv, tvořený 3 4 soustřednými kruhy, na aversu plasticky vystupujícími. Pod nimi je umístěn opět pás vypnulin, minimálně trojitý. Průměr spirálek je 9,6 a 10 mm, šířka ozdoby se spirálkami 26 mm, síla drátu 1,2 mm, výška asi cm, max. šířka cm, min 7,5 mm. Průměr soustředných kruhů je 5,5 mm. Datování: Fáze Roztoky I. Roztoky, dům 1991 Okrajově lze zmínit ještě dům 1991 (dokumentace zatím není k dispozici), v jehož S části se našel zlomek tenké bronzové, mírně prohnuté nezdobené ozdoby snad kruhového tvaru (př. č : obr. 15: 7). Její dochovaná délka je 12,6 mm, předpokládaný průměr cca mm. Vzhledem k tomu, že kování nelze přesněji chronologicky ukotvit, jsme se detailní analýze nevěnovali, jen můžeme potvrdit zařazení do KKPT. Může jít jak o zlomek ženské, tak mužské ozdoby (cf. Parczewski 1988, obr. 19: 5), též o zlomek oboustranně symetricky uspořádané spony, ovšem na tu je zlomek spíše příliš křehký. Kolín - obchvat, dům 2006/V Dotčený objekt byl prozkoumán v r při stavbě silničního obchvatu (výzkum ARÚP, vedoucí R. Šumberová a J. Veselá (Šumberová 2012, kat. č , s. 138). V domě 2006/V byla velká hliněná pec vybíhající ven z objektu a zbytek běžné pece či ohniště v rohu (Šumberová 2012, 29, obr. 44). Výplň objektu obsahovala keramiku KKPT v počtu minim. 33 ks, z čehož bylo 8 okrajů různých nádob: 3 jsou okraje archaického rázu, 1 větší nezdobený okraj obsahuje v těstě slídu a písek, 2 okraje patří jednomu talíři, 1 zlomek talíři či pražnici. 7 Dále bylo v souboru 1 celé dno, 9 zlomků den (z nich 2 kotlíkovitě zesílené, uvnitř jednoho se dochoval otisk prstu) a 1 drobný zlomek zdobený hřebenovou výzdobou (trojúhelníkovité linie, vybíhající od pásu vodo - rovných rýh). Z objektu pochází část náhrdelníku, autorkami výzkumu považovaná původně za záušnici (Šumberová et al. 2010, 625). Hlavní spirálka ozdoby o průměru 15 mm obsahuje jen základní oko, jde o jednodušší verzi ozdoby. Lichoběžníkovitý plíšek je zdoben dvěma řadami vylisovaných polokulovitých vypnulin, v horní olámané části je polovina otvoru (před konzervací otvor celý). Původní celkovou délku předmětu nelze určit, rozhodně však byla větší než 16 mm; dnešní stav je 15 x 10 mm (obr. 14: 5). Datování: Fáze I KKPT, objekt zanikl zřejmě již na počátku KKPT II. 3. Náhrdelník souvislosti Náhrdelníky, jejichž typickou součástí je drát stočený do dvou symetrických spirál na koncích a prohnutý podkovovitě uprostřed (tzv. brýlovitá ozdoba/brüllenzier), byly v století AD velmi oblíbené na širokém 7 Za možnost shlédnout keramiku z objektu a uvést základní údaje děkuji R. Šumberové z ARÚP. Nelze vyloučit ještě nějaký drobný nález; soubor nálezů jako celek nebyl ještě publikován. teritoriu střední a východní Evropy. Setkáváme se s ni - mi v KKPT, v avarském kulturním okruhu, v kultuře Penkovka a v baltském prostředí; tedy v prostředí slovanském i neslovanském (obr. 11). Plechové lichoběžníkovité závěsky zasahují okruh ještě širší, vzácně byly zachyceny i v merovejském a bajuwarském prostředí, např. na lokalitách Weimar (H 30: Schmidt 1970, T. 79) nebo Linz-Zizlau (H 13: Landenbauer-Orel 1960, Taf. 2: 8) Karpatská kotlina Tři kousky barevného kovu nalezené nad podlahou domu 1717 v Roztokách dvojitou spirálku a dva lichoběžníkové plíšky, bychom zřejmě vůbec nerozpoznali jako fragmenty náhrdelníku, kdyby podobné artefakty nebyly známy z Karpatské kotliny. Tam se vyskytují v hlubokých kostrových hrobech (např. Oroszlány II, H 40: Garam 2001, Taf. 23; Cserkút, Pécz - Köztemető v jižním Maďarsku: Kiss 1977, fig. XXXVI; viz Tab. 1), tedy v situacích, které mnohem lépe přály jejich zachování než sídliště, a zároveň poskytují výhodu jednoznačného nálezového celku. Tento fakt umožňuje jejich relativně dobré chronologické zařazení (do rané doby avarské, tj AD), tak věcně zdůvodněné úvahy o jejich kulturní provenienci. Na základě uvedených nálezových kontextů E. Garamová (Garam 2001) tyto náhrdelníky interpretovala jako byzantské. Jak chronologické, tak kulturní souvislosti uvažované pro tyto náhrdelníky můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti vztáhnout i na roztocký artefakt, který se od nich liší jen variantou ve výzdobě přívěsku. Vybíjené soustředné kruhy spolu se svislým vodorovným lemováním, které tvoří výzdobu lichoběžníkových plíšku z Roztok, se v této kombinaci v Karpatské kotlině nevyskytují. Ovšem blízké motivy zde nalezneme; samotné soustředné kroužky vidíme např. na náhrdelníku z Oroszlány II (H 40: Garam 2001, Taf. 23; zde obr. 12: 3). Rovněž několik plíšků z početné kolekce v kostrovém hrobě H 11 v Budapešti - Pusztadombi út., má centrální výzdobný kroužek, ovšem vybíjený motiv je nelemuje, je umístěn jen ve spodní části (Tab. 1; Nagy 1998, Taf. 34: 41). V témže hrobě se objevilo dobře zachované pouzdro na hřeben a raně avarské nákončí; tyto nálezy umožňují datovat celek do let /630 AD. Z lokality Pécz - Köztemető (hrob 23) pak pocházejí dvě jednodušší spirály (Garam 2001, Taf. 24: 7) Západoslovanská střední Evropa (kontext s KKPT) Tento širší region akcentuji jako oblast, která je svojí kulturní situací i známým historickým kontextem Roztokám nejblíže Další nálezy z Roztok a problém dvou funkčních použití závěsku Z domu 1708 v Roztokách pochází lichoběžníkový plíšek s otvorem a s pásy vybíjené výzdoby na spodním okraji (obr. 15: 2). Lze určit jako závěsek náhrdelníku stejného typu jako je z domu A jakkoli je takový náhrdel- 162 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

15 A B C D Obr. 11. Mapa rozšíření spirálek a lichoběžníkovitých plíšků ve střední a východní Evropě (konec století): Značky: A široké spirálky s lichoběžníkovitými i rombickými přívěsky (typ Grossprüfening); B lichoběžníkovité plechy v jednoznačném kontextu KKPT (výběr): C jen lichoběžník. plíšky (někdy i s úzkou spirálou typ Závod), D větší spirály ve velkých a významných depotech Podněstří (typ Gaponovo). Číslovány jsou jen nejdůležitější lokality: 1 Gaponovo (UA), 2 Grossprüfening (D), 3 Kolín (ČZ), 4 Kraków - Nowa Huta (PL), 5 Kozijevka (UA), 6 Libice (CZ), 7 Lieberzee (D), 8 Lubniewice (PL), 9 Martinovka (UA), 10 Mutěnice (CZ), 11 Nagyharsány (H), 12 Oroszlány II (H), 13 Roztoky u Prahy (ČR), 14 Szeligi (PL), 15 Tumiany (PL). Z číslovaných lokalit Grossprüfening (D), Kolín (CZ), Kraków (PL), Libice (CZ), Mutěnice (CZ), Roztoky u Prahy (CZ), Szeligi (PL) jsou spjaté kontextem s keramikou pražského typu. Podklad mapa Z. Klanici (2008), upraveno. Abb. 11. Verbreitungskarte der Spiralen und trapezförmigen Bleche in Mittel- und Osteuropa (End des Jahrhundert): Markierungen: A breite Spiralen mit trapezförmigen und rhombischen Anhängern (Typ Grossprüfening); B trapezförmige Bleche in eindeutigem KKPT-Kontext (Auswahl): C nur trapezförm. Bleche (manchmal auch mit enger Spirale Typ Závod), D größere Spiralen in den großen und beduetenden Depots Transnistrien (Gaponovo-Typ). Nummeriert sind nur die wichtigsten Lokalitäten: 1 Gaponovo (UA), 2 Grossprüfening (D), 3 Kolín (CZ), 4 Kraków - Nowa Huta (PL), 5 Kozijevka (UA), 6 Libice (CZ), 7 Lieberzee (D), 8 Lubniewice (PL), 9 Martinovka (UA), 10 Mutěnice (CZ), 11 Nagyharsány (H), 12 Oroszlány II (H), 13 Roztoky bei Prag (CZ), 14 Szeligi (PL), 15 Tumiany (PL). Von den nummerierten Lokalitäten sind Grossprüfening (D), Kolín (CZ), Kraków (PL), Libice (CZ), Mutěnice (CZ), Roztoky bei Prag (CZ), Szeligi (PL) durch den Kontext mit der Keramik des Prager Typs verknüpft. Unterlage Karte Z. Klanica (2008), bearbeitet. ník spíš očekávatelnou složkou hmotné kultury časných Slovanů v 6. a 7. století (Profantová 2003; Kuna Profantová 2005, obr. 77), roztocký nález je zatím pro dané období v širokém regionu výjimečný; druhý nález obdobného artefaktu by otvíral významné interpretační možnosti. Bohužel zde narážíme na obtíž, se kterou se budeme potýkat i u řady dalších, níže zmíněných nálezů. Stejný typ zdobených plíšků, které sloužily jako závěsky na námi zkoumaném typu náhrdelníku, se ve stejném prostředí používal i jako součást jiné výzdoby kroje. Našívaly se ve větším množství na čepec anebo na ozdobný pás, který spínal vlasy žen (obr. 13: 9 vlevo dole; Comşa 1984). Přesvědčivé doklady takového použití se dochovaly v několika hrobech z Karpatské kotliny (Pókaszepetk, např. H 74 a H 92: Sós Salomon 1995, Pl. VII a Pl. X; Gyód H 45: Kiss 1977, Pl. VII: 1). Za doklad náhrdelníku můžeme proto s větší jistotou považovat jen ty kolekce fragmentů, ve kterých se vyskytuje brýlovitá spirálka či její rozpoznatelný zlomek. Obdobně jako závěsek z domu 1708 by mohla být dokladem dalšího podobného náhrdelníku malá bronzová PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

16 Lokalita Č. obj. / hrobu Typ ozdob náhrdelníku Další významné nálezy Kult. prostředí / datace Poznámka Allatyán, Maďarsko kostrový hrob 166 jen 4 plechy, III d. avarská Kovrig 1963, Taf. 14: Budapest-Pusztadom- H 11 jen cca 93 plíšků, III raně avarské nákončí, pouzdro na hřeben časná d. avarská Nagy 1998, taf. 34 bi-út., Maďarsko Cserkút, Maďarsko z hrobů více spirálek na rombickém plechu náramky Szent Endre, d. avarská I, byz. Kiss 1977, Pl. 11 hvězdicovité náušnice Importy (?), 7. stol. Gaponovo, Ukrajina depot omega, avšak užší, závěs. plíšky spíše opask. kov. (s pseudopřezkami), nákončí a závěsky Gavrotuchin obdélné, 10 ks ve středu vypouklé závěsky, paprsčité obdob. avarským, Oblomskij spony, drát. nákrč., velké záuš. s 1 spirálk. 7. stol. Baran 1998, obr. 2 Gyód, Maďarsko H rombických plíšků korálky s očky d. avarská, Kiss 1977, Pl až 6./7. stol. Grossprüfening - ŽH 2 2 široké omega spirálky, lichoběžn. plech, I jámový hrob, skleněná modrá trubička- KKPT, Slované, Eichinger Losert Regensburg, Německo korálek 3x, dvojitá bezbarvá sklen. perla 2. pol. 6./poč. 2004, Abb stol. Holubice, povrch. nález 1 rombický plech, III nepublikováno okr. Praha-západ, ČR Kolín, ČR dům 2006/V omega úzká, plech zdobený, II KKPT Šumberová 2012, 138, Kat. č Kozijevka, Ukrajina depot spirály j. Gaponovo různé typy paprsčitých spon Ščeglova 1995, obr. 2 Kraków - Nowa Huta, depot jen rombické plíšky, III bronzové lisované opaskové kování, KKPT, okolo 600 Parczewski 1988, Polsko nádoby KKPT Libice, okr. Nymburk, povrch. nález 1 rombický plech se spirálkou, slovanské, KKPT? výzkum J. Mařík akropole hradiště, x pás vybíjené výzdoby, III nepublikováno Liebersee, Německo žár. hrob 4108 minim 6 vybíj. plíšků, III korálky, nádoba s kolky Beemman Wesely Arents 2005 Lubniewice depot omega spirálka se 2 rombickými plechy, II Ag náramek 1. pol. 7. stol. Dulinicz 2006, (dnes Německo) F10, Abb. 55 Mikulčice, ČR centrál. síd., obj. 571, jen 1 část spirály typu I či II v mladším Profantová 1992; S okraj, hl. 85 cm kontextu 8. stol. Klanica 1995, Abb. 1 z r. 1981, čtverec 8/-1, jen 1 část spirály typu I či II 7. stol.?, písčitá Klanica 1995, 433, hl. 90 cm podlaha Abb. 1 Mutěnice, ČR sídlišt. obj. 23 plíšky, III KKPT i talíře 6./7. stol. Klanica 2008, obr. 22 Nagyharsány, Maďarsko kostrový hrob 2 celý náhrdelník, 3 široké spirálky kruhové korálky s očky, ploché kruhové závěsky d. avarská I Garam 2001, Taf 23: 1 Oroszlány I, Maďarsko jen lichoběžn. plíšky, III d. avarská I Oroszlány II, Maďarsko kostrový hrob 40 celý náhrdel., 7 širok. spirálek, úzké spirál. d. avarská I Garam 2001, korály, lichoběžn. plechy i rombické plíšky Taf. 23: 2 Ostrov, Ukrajina sídliště 2x neúpl. spirálky, plíšky KKPT 5. 6.stol Egorejčenko 1991, Tab. 8: 2, 3 Pécz-Köztemető, H 23, M + Ž omega spirálky 3x, II byzantská přezka, korálky drobné žl. + černé, d. avarská I Kiss 1977, Tab. 38 Maďarsko 1 s očky, meč oboustr. Pókapesetk, Maďarsko H 35, muž! lichoběžn. plíšky (jen 2) kopí, nůž, jehelníček d. avarská I Sós Salamon 1995, Pl. 5 birituální H 42 lichoběžn. plíšky d. avarská I Sós Salamon 1995, Pl. 7 H 72, žena 22 let lichoběžn. plíšky, III náušnic s kulov. bubínkem, d. avarská I, Byzanc Sós Salamon náramky Sent Endre 1995, Pl. 7 H 74 žena lichoběžn. plíšky, III náušnice s kulov. bubínkem, korále s pruhy d. avarská I čepec Sós Salamon 1995, Pl. 10 H 92 žena lichoběžn. plíšky, III perly drobné d. avarská, čepec na kůži Roztoky u Prahy, dům 1174 plíšek lichoběžn. s kruhovým ukončením bronzový přívěsek s otvorem KKPT R I ČR, KKPT dům 1717 široké omega spirálky, vybíjené plechy, I keramika KKPT I, R I, Slované dům 1708 lichoběžníkovitý vybíjený plech, III keramika, 1 zdob. zlomek KKPT I/II, Slované Sudža, Ukrajina depot brýl. spirála užší, II paprsčitá spona W IIC, nákončí, Curta 2007, obr. 6 závěsek s vypouklým středem Szeligi, Polsko ar, vrstva I II, rombické závěsky KKPT KKPT, příp. i 8. st., Zoll-Adamikowa Slované 1992; Szymański 1967, obr. 5: 1 ar, vrstva I II KKPT KPT, hradiště, Szymański 1967, Slované obr. 5: 1; 6: 8 11 Tumiany, Polsko kostrový hrob 31? 2 široké omega spirálky, lichoběžn. plech, I paprsčitá spona, závěsek-vlasová ozdoba, Baltové, 2. pol. Nowakowski 2006, nákončí 6. stol. 1. třetina stol. Závod, Maďarsko H 91 omega drátky bez spirálek se zavěšenými raně avarský korál s plastic. očky, náušnice d. avarská I, posl. Kiss Somogyi lichoběžn. plíšky, úzké spirálky mezi drátky, II třet. 6./poč. 1984, tab stol. Zymno, Ukrajina 1 br. a 1 Ag neúpln. brýlov. spirálka, KKPT KKPT, ojediněle, Aulich 1972, 1 lichoběžníkovitý plíšek s vybíjením, IV, III avarské předměty obr. 12: 22, 26, PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

17 trubička z domu 1774 (obr. 15: 6), která nejspíše fungovala mezi jednotlivými částmi náhrdelníku. Avšak vyloučit nelze ani její užití jako součásti náušnice. Obdobnou (a obdobně nejistou) funkci měla nejspíše spirálka z Potvoric na Slovensku (Bialeková 1962, obr. 49: 3) Kolín obchvat Ve výplni domu 2006/V (plocha 4) s velkou hliněnou pecí vybíhající z objektu a zbytkem běžné pece či ohništěm byly dvě součásti dosti podobného náhrdelníku. Jedná se o bronzovou prohnutou část se zbytkem středového většího oka a závěsek zdobený vybíjením (obr. 14: 5; Šumberová 2012, kat. č ) viz kap Holubice Samostatný lichoběžníkovitý závěsek zdobený vybíjením po celém obvodu (obr. 14: 4; tab. 1) byl nalezen také v Holubicích, okr. Praha-západ, v r při povrchovém sběru s využitím detektoru kovů (D. Daněček K. Smíšek, SM v Roztokách, jimž za poskytnutí nálezu děkuji 8. Holubice leží z odkazovaných lokalit nejblíže Roztokám a lokalita je poměrně často zkoumána: záchranné odkryvy i průzkum s detektorem kovů zde doložily bohaté osídlení z doby římské a stěhování národů, KKPT doposud zachycena nebyla Libice Samostatný lichoběžníkový závěsek pochází z akropole pozdějšího hradiště Libice (výzkum s pomocí detektoru kovů J. Mařík; viz tab. 1). Časně slovanské osídlení je na Libici bezpečně doloženo (Turek 1978, 64 65), byť na akropoli méně výrazně než na předhradí (Princová-Justová 2003) Řezno (Regensburg - Grossprüfening) Ze žárového hrobu KKPT H 2 v Regensburg - Grossprüfeningu (obr. 12: 1 či 13: 4; Eichinger Losert 2004, Abb. 113: 4 7) pocházejí fragmenty náhrdelníku. Hrob náležel mladé ženě a zachované kovové části dvě části se spirálkami s jedním závěskem představují nejtěsnější analogii k roztockému kusu. Z hrobu také pochází dvoudílná příčně členěná perla (obr. 12: 1c) a tři modré rourkové korálky; je pravděpodobné, že obojí tvořilo součást náhrdelníku. Právě ty drobné modré korálky představují východisko pro datování H 2. Známe je z merovejských pohřebišť a víme, že vyšly z módy v 2. po - 8 Přesné zaměření nálezu je archivováno, pro tento účel je zbytečné jej uvádět. lovině 6. století; zvláště významná je analogie z pohřebiště ve Straubingu - Bajuwarenstrasse (s datací 550/ 560), na jejím základě proto hrob H 2 v Grossprüfeningu jeho objevitelé datují mezi roky (Eichinger Losert 2004, 99). To odpovídá i dalším současným poznatkům o pohřebišti v Grossprüfeningu. Přibližně čtyři desítky zdejších hrobů se žárovým pohřebním ritem a keramikou hlásí ke KKPT. Ve výbavě však nalézáme předměty z merovejského, byzantského a avarského prostředí, které umožňují uplatnění tří odpovídajících chronologických škál. Datace pohřebiště byla tak stanovena ve výše citované publikaci z roku 2004 v intervalu /610. Později získaná data podle 14 C tento interval de facto potvrzují: pro H 11 určila radiokarbonová analýza s 95% pravděpodobností horní hranici v roce 546, pro H 20 v roce 569 (Losert 2011, 489) Byla ovšem určena i data podstatně mladší (např. H 13), takže nejzazší možnou hranici pohřbívání nelze tímto způsobem vymezit a konkrétně pro náš hrob H 2 není radiokarbonová datace k dispozici a musíme se nadále spoléhat na dataci pomocí korálků. Grossprüfening a Roztoky nespojují jen dva velmi podobné náhrdelníky. Z obou pocházejí prakticky totožné nádoby Roztoky, obj (Kuna Profantová 2005, obr. 273: 1), Grossprüfening, H 9 (Eichinger Losert 2004, Abb. 113: 17) a také kovová kruhová ozdoba z domu v Roztokách má blízkou analogii v hrobě H 19 v Grossprüfeningu. V míře, ve které lze vůbec srovnávat tak odlišné situace jako je sídliště a pohřebiště, můžeme říci, že obě lokality vykazují výraznou podobnost kulturní konstelace (tedy nejen v horizontu vymezení archeologické kultury, ale v aktuálním stavu kombinace různých kulturních impulsů a komponent) Liebersee V žárovém hrobě č v Liebersee (část obce Belgern v Sasku) byla objevena kolekce plíšků jedná se minimálně o šest kusů, z toho se tři zachovaly celé. Plíšky jsou přikorodované k sobě a může se jednat spíše o pozůstatek ozdoby čepce, protože chybí větší spirálky a žena měla ještě náhrdelník ze skleněných korálků (Bemmann Wesely-Arents 2005, Taf. 59: 3, 16) 9. Celek je datován k počátku 7. století Lubniewice V roce 1855 byl nalezen menší depot. Jeho součástí je jedna omega spirálka se dvěma většími rombickými závěsky zdobenými puncováním (obr. 13: 3; Dulinicz 2006, 9 Ve střední Evropě zatím není běžně zachycena duplicita skleněných a kovových náhrdelníků, ačkoliv např. na Krymu se vyskytuje. Ná - znak kombinace představuje žárový hrob 2 v Grossprüfeningu. Tab. 1. Přehled nejdůležitějších nálezových celků s nálezy kovových (bronzových, mosazných) náhrdelníků a plíšků z náhrdelníků či čepců. Tabulka nezachycuje všechny nálezy, zaměřuje se na prostorově relativně bližší, nebere v úvahu výrazně mladší nálezy (od pokročilého 8. století výše). Zvýrazněny jsou nejbližší paralely (šedě). Viz též obr. 11, 12, 13, 14. I široké omega spirálky s plíšky typ Roztoky Grossprüfening; II úzké spirály, někdy i bez výrazného zatočení s plíšky (typ Závod Kolín); III lichoběžníkovité vybíjené plíšky. Tab. 1. Übersicht der wichtigsten Fundkomplexe mit Metall- (Bronze-, Messing-) Halsschmuck und Plättchen von Halsketten oder Hauben. Die Tabelle erfasst nicht alle Funde, sie zielt auf räumlich relativ nähere und berücksichtigt nicht die deutlich jüngeren Funde (ab dem vorangeschrittenen 8. Jahdt. aufwärts). Die nächsten Parallelen sind hervorgehoben (grau). Siehe auch Abb. 11, 12, 13, 14. I breite Omega-Spiralen mit Plättchen Typ Roztoky Grossprüfening; II enge Spiralen, manchmal auch ohne markante Drehung mit Plättchen (Typ Závod Kolín); III trapezförmige getriebene Plättchen. PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

18 1a 1b 0 3 cm Obr. 12. Nálezy náhrdelníků z bronzových spirálek ve střední Evropě : 1 Grossprüfening, hrob 2a; 1c sklo (podle Eichinger Lösert 2004, Abb. 113); 2 Roztoky u Prahy, obj (podle Profantová 2012, fig. 6); 3 Oroszlány II, hrob 40 (podle Garam 2001). Abb. 12. Halskettenfunde aus Bronzespiralen in Mittel - europa: 1 Grossprüfening, Grab 2a; 1c Glas (nach Eichinger Lösert 2004, Abb. 113); 2 Roztoky bei Prag, Obj (nach Profantová 2012, Fig. 6); 3 Oroszlány II, Grab 40 (nach Garam 2001). 2 1c , Abb. 55: 2). Puncování zde ovšem nebylo na okrajích, jak to známe z Karpatské kotliny, ale ve středu. Depot M. Dulinicz řadí do 1. poloviny 7. století. Podle současného poznání o postupném šíření Slovanů v prostoru severně od Karpat a Krkonoš (Gavrituchin 2005) můžeme tento celek chápat jako relativně mladší než nález z Roztok Kraków - Nowa Huta V depotu s keramikou pražského typu a s bronzovým kováním, přezkou, otevřeným ozdobným kroužkem apod. se našlo několik vybíjených lichoběžníkovitých plíšků. Depot byl datován na přelom 6./7. století (Parczewski 1988, ) Mutěnice Dva samostatné vybíjené plíšky pocházejí z jámy 21 s nezdobenou keramikou pražského typu tři okraje hrncovitých nádob a okraje talířů (obr. 15: 4; Klanica 2008, obr. 22, zvl. č. 2, 4, 5) Mikulčice Dva nálezy části spirál z akropole předvelkomoravských Mikulčic, signalizující nejspíše typ ozdob obdobný zkoumanému náhrdelníku (Profantová 1992, Taf. 19: 8; č /64; Klanica 1995, 382, Taf. 1; 1972, Tab. 116: 18). Jejich nálezový kontext je však zřetelně mladší. V případě objektu 571 je poškozený zlomek ve výplni objektu z 8. století. V případě hrobu 108/II (u 2. kostela z počátku 9. století) jde o neúplný kus nalezený v oblasti nedochované pánve, snad v nějakém váčku spolu s dalšími poškozenými předměty (Poláček 2008, Abb. 7: 8). Pouze u třetího kusu ( /81 ze sondy Z 1981 I; viz zde obr. 15: 5) by bylo možné podle původní publikace (Klanica 1995, 382) uvažovat o chronologické blízkosti s roztockým nálezem; Z. Klanica klade nález do souvi- 166 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013

19 Obr. 13. Nálezy náhrdelníků a rekonstrukce nošení lichoběžníkovitých plíšků. 1 Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ, obj (náhrdelník bez přívěsků podle Profantová v tisku); 2 Roztoky, dům (nepublikováno); 3 Lubniewice (woj. lubuskie, PL) depot (podle Dulinicz 2006); 4 Grossprüfening, hrob 2a (D) (podle Eichinger Lösert 2004, obr. 113); 5 Szeligi (PL) (podle Parczewski 1988); 6 Gaponovo (UA) depot (podle Sczeglova 1995); 7 Závod (H) hrob (podle Comșa 1984, měřítko nedochováno); 8 Tumiany, hrob 30 (PL) podle Nowakowski 2006; 9 Oroszlány I (H) rekonstrukce účesu zdobeného lichoběžníkovitými plíšky (podle Comșa 1984). Abb. 13. Halskettenfunde und Rekonstruktion des Tragens trapezförmiger Plättchen. 1 Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West, Obj (Halskette ohne Anhänger nach Profantová v tisku /im Druck/); 2 Roztoky, Haus (unveröffentlicht); 3 Lubniewice (woj. lubuskie, PL) Depot (nach Dulinicz 2006); 4 Grossprüfening, Grab 2a (D) (nach Eichinger Lösert 2004, Abb. 113); 5 Szeligi (PL) (nach Parczewski 1988); 6 Gaponovo (UA) Depot (nach Sczeglova 1995); 7 Závod (H) Grab (nach Comșa 1984, Maßstab nicht erhalten); 8 Tumiany, Grab 30 (PL) nach Nowakowski 2006; 9 Oroszlány I (H) Rekonstruktion einer mit trapezförmigen Plättchen geschmückten Frisur (nach Comșa 1984) cm 1, 2, 4, cm slosti s projevy KKPT a datuje ho do přelomu 6./7. století. Ve čtverci, ze kterého zlomek pochází, se ovšem přímo KKPT nenašla, vrstva nad podložím obsahovala smíšený materiál jak pravěký, tak z 9. století. 10 Z. Klanica se zřejmě odkazoval na širší souvislosti: jelikož jihozápadně od sondy, byť v již nezanedbatelné vzdálenosti několika desítek metrů v oblasti západně atria pozdější basiliky nebo pod jejím nartexem, byly nalezeny zlomky KKPT, uvažuje se o existenci žárového hrobu či hrobů (Poulík 1988, ); rozhodně tam byl nejméně jeden 10 Za tyto informace a ověření děkuji M. Mazuchovi ARÚ AV ČR v Brně. sídlištní objekt. Keramika (výběr?) včetně dvou celých nádob byla zveřejněna v r (Klanica 1986, obr. 59), ovšem bez jednoznačně přiřaditelných kontextů. Keramika nese dost archaické rysy, vyjma dvou zlomků (3384/59 a 6400/60), ty by patřily bezpečně mladší fázi tedy pokročilejšímu 7. století. Každopádně nelze nálezové situace považovat za nosné z hlediska interpretace užívání náhrdelníku se spirálkami Lužice Z. Klanica upozornil na podobnou spirálu či celou ozdobu na kostrovém pohřebišti ze závěru doby stěho- PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV,

20 2 3 2 cm Obr. 14. Bronzové a mosazné ženské ozdoby. 1 Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Obj. 1717, část náhrdelníku (foto E. Ottenwelter); 2 Roztoky u Prahy, obj. 1708, ozdobný plíšek (foto L. Raslová); 3 Roztoky u Prahy, obj. 1461, nášivka (foto H. Brániková); 4 Holubice, ozdobný plíšek (foto D. Daněček); 5 Kolín - obchvat, část náhrdelníku (foto R. Šumberová); 6 Roztoky u Prahy rekonstrukce náhrdelníku z obj (foto I. Valešová). Abb. 14. Bronze- und Messing-Frauenschmuck. 1 Roztoky bei Prag, Landkr. Prag-West. Obj. 1717, Teil einer Halskette (Foto E. Ottenwelter); 2 Roztoky bei Prag, Obj. 1708, Schmuckplättchen (Foto L. Raslová); 3 Roztoky bei Prag, Obj. 1461, Besatz (Foto H. Brániková); 4 Holubice, Schmuckplättchen (Foto D. Daněček); 5 Kolín - Umgehung, Teil einer Halskette (Foto R. Šumberová); 6 Roztoky bei Prag Rekonstruktion der Halskette aus Obj (Foto I. Valešová). vání národů (6. století) v Lužicích (Klanica 1995, 385) pohřebiště však není publikováno a tyto informace nelze ověřit či zpřesnit. Povrchovými sběry bylo nedaleko zmíněného pohřebiště zjištěno osídlení KKPT a též z přelomu 8./9. století (Klanica 2008, obr. 106; 107: 1; 109: 6; 110: 1; 111: 1, 3). 168 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013