Obr.1 Poloha lokality na mapách: a) na výřezu základní mapy 1: b) na cenia ortofotomapě ČR.

Transkript

1 PŘÍLOHY

2 SEZNAM PŘÍLOH Obrázky: Obr.1 Poloha lokality na mapách Obr.2 Zachycení ostrožny s kostelem sv. Jiří na Willenbergově vedutě města Obr.3 Plán sond výzkumu M. Šolla z let a výsledky geofyzikálního průzkumu ing. Hrdličky z roku 1961 Obr.4 Celkový plán sond z výzkumů M. Šolla na lokalitě Kouřim sv. Jiří Obr.5 Plán výzkumu v areálu kostela sv. Jiří Obr.6 Ideální rekonstrukce podoby hradiště v poloze Kouřim sv. Jiří. Obr.7 Skulptura tzv. kouřimských lvů. Obr.8 Srovnání ideálních rekonstrukcí z publikací lokality Břeclav-Pohansko. Obr.9 Vymezení hranic areálu svatojiřské ostrožny, na kterém byl realizován povrchový průzkum. Obr.10 Pohled na plochu severního předhradí od jihu. Obr.11 Pohled na areál vnitřního hradu od jihu. Obr.12 Pohled na jižní vnější areál od jihu. Obr.13 Síť s označením sektorů, podle níž byly prováděny povrchové sběry. Obr.14 Fotografie zachycující průběh povrchových sběrů. Obr.15 Fotografie zachycující průběh povrchových sběrů. Obr.16 Tabulka tvarů a výzdobných motivů regionální keramiky ve východní části středních Čech v mladší a pozdní době hradištní podle M. Šolla. Obr.17 Ukázky fragmentů reprezentujících jednotlivé keramické třídy. Obr.18 Tabulky zastoupených tvarů okrajů. Obr.19 Grafy zastoupení okrajů ve shromážděném souboru. 21 Obr.20 Tabulky zastoupených typů výzdoby. Obr.21 Grafické znázornění stupně fragmentarizace nálezů podle ker. tříd a typů výzdoby. Obr.22 Grafy podílu sledovaných typů výzdoby; stanoveno podle četnosti jednotlivých skupin Obr.23 Grafy podílu sledovaných typů výzdoby; stanoveno podle hmotnosti jednotlivých skupin. Obr.24 Fotografie speciálních kategorií nálezů: kostěný artefakt (?). Obr.25 Fotografie speciálních kategorií nálezů: výběr typických fragmentů pravěké keramiky. Obr.26 Fotografie speciálních kategorií nálezů: výběr kamenné industrie. Obr.27 Tabulka přeslenů a fotografie vybraných nálezů. Obr.28 Fotografie speciálních kategorií nálezů: skleněné předměty. Obr.29 Letecké snímky lokality. Obr.30 Výsledek magnetometrického průzkumu severního předhradí.

3 Obr.31 Výsledek magnetometrického průzkumu vnitřního hradu a vnější jižní plochy. Obr.32 Výsledky doplňujícího geoelektrického odporového průzkumu. Obr.33 Kombinace výsledků geofyzikálního průzkumu s novým vrstevnicovým plánem a plánem Šollových sond. Obr.34 Výřez z císařských otisků stabilního katastru s vyznačením polohy lokality. Obr.35 Vrstevnicové plány lokality. Obr.36 Zobrazení 3D modelů lokality. Obr.37 Proložení mapy distribuce raně středověké keramiky s vrstevnicovým plánem. Obr.38 Vyznačení sektorů, ve kterých byly při sběrech pozorovány vyšší frekvence kamenů nebo odlišnosti zeminy. Obr.39 Proložení mapy distribuce raně středověké keramiky s výsledky geofyzikálního průzkumu a vrstevnicovým plánem. Obr.40 Mapa distribuce fragmentů pravěké keramiky a nálezů kamenné industrie. Obr.41 Mapa distribuce železných nálezů a předmětů z barevných kovů ve srovnání. Obr.42 Mapa distribuce kovových nálezů podle typů předmětů. Obr.43 Mapa distribuce strusky. Obr.44 Mapa distribuce nálezů přeslenů, skleněných a kostěných předmětů. Obr.45 Mapa distribuce zlomků mazanice. Obr.46 Mapa distribuce kostí. Obr.47 Celkový pohled na lokalitu a proložení informačních vrstev všech prováděných povrchových průzkumů. Volné přílohy: Příloha 1: Distribuce raně středověké keramiky celková a jednotlivých keramických tříd, podle četnosti nálezů Příloha 2: Distribuce raně středověké keramiky celková a jednotlivých keramických tříd, podle hmotnosti nálezů Příloha 3: Zobrazení stupně fragmentarizace raně středověké keramiky celkově i jednotlivých keramických tříd Příloha 4: Metodická kontrola výsledků sběrů vyznačení sektorů podle data a sezon sběrů a podle způsobe užívání plochy Příloha 5: Distribuce mladší středověké a novověké keramiky a recentního stavebního odpadu podle hmotnosti nálezů Příloha 6: Zobrazení stupně fragmentarizace mladší středověké a novověké keramiky a recentního stavebního odpadu.

4 a) b) Obr.1 Poloha lokality na mapách: a) na výřezu základní mapy 1: b) na cenia ortofotomapě ČR.

5 Obr.2 Zachycení ostrožny s kostelem sv. Jiří na Willenbergově vedutě města publikované roku 1602 v Diadochu Bartoloměje Paprockého (Šolle 1969, Willenberg, J. - Podlaha, A. (ed.) a Zahradník, B. (ed.) 1901).

6 Obr.3 Plán sond výzkumu M. Šolla z let a výsledky geofyzikálního průzkumu ing. Hrdličky z roku předpokládaný výskyt navážek a proláklin.(šolle 1969, s. 4).

7 Obr.4 Celkový plán sond z výzkumů M. Šolla na lokalitě Kouřim sv. Jiří; oproti Obr. 3 obohacen o sondy z let (Šolle 2000, s. 29). 7

8 Obr.5 Plán výzkumu v areálu kostela sv. Jiří (Šolle 1969, s. 65). 8

9 a) b) Obr.6 Ideální rekonstrukce podoby hradiště v poloze Kouřim sv. Jiří: a) stol. s dvorcem a kostelem (Šolle 1981, s ) b) z tzv. děpoltické fáze(konec stol.): v západním sousedství kostela na sv. Jiří je přistavěna obytná věž; vnitřní hradbou je vyděleno severní předhradí se vstupní branou a kostelem sv. Klimenta (Šolle 1981, s ). 9

10 Obr.7 Skulptura tzv. kouřimských lvů (Šolle 2000, s. 113). 10

11 Obr.8 Srovnání ideálních rekonstrukcí z publikací lokality Břeclav-Pohansko. Názorně odráží odlišný přístup ve studiu lokalit v případě použití metody klasické archeologické exkavace, která je časově a nákladově náročnější, ale poskytuje detailnější poznání zkoumaných situací (horní obrázek); a v případě využití metod povrchového průzkumu, které jsou zpravidla méně náročné a přináší základní plošnou představu o podobě rozsáhlejšího areálu (spodní obrázek). 11

12 Obr.9 Vymezení hranic areálu svatojiřské ostrožny, na kterém byl v letech realizován povrchový průzkum. Povrchové sběry, geochemické analýzy a letecké snímkování byly soustředěny pouze na vyšrafovanou plochu. Geofyzikální průzkum a geodetické zaměření byly realizovány také na severní části vyznačené fialovou hranicí. 12

13 Obr.10 Pohled na plochu severního předhradí od jihu. Obr.11 Pohled na areál vnitřního hradu od jihu. 13

14 Obr.12 Pohled na jižní vnější areál od jihu. S Obr.13 Síť s označením sektorů, podle níž byly prováděny povrchové sběry. 14

15 Obr.14 Fotografie zachycující průběh povrchových sběrů (foto: Martin Hůrka). 15

16 Obr.15 Fotografie zachycující průběh povrchových sběrů (foto: Martin Hůrka). 16

17 Obr.16 Tabulka tvarů a výzdobných motivů regionální keramiky ve východní části středních Čech v mladší a pozdní době hradištní podle M. Šolla (Šolle 1972, Abb. 6s. 158). 17

18 a) b) c) d) e) f) g) h) i) Obr.17 Ukázky fragmentů reprezentujících jednotlivé keramické třídy: a) zástupce tř. A1 kresba na Obr.20/6; b) zástupce tř. A2 - kresba na Obr.18a/2; c+d) zástupci tř. B kresba na Obr.20/9; e+f+g) zástupci tř. C kresby na Obr. 20/10, 20/4 (fragment lahve), 20/3; h) zástupce tř. D; i) zástupce tř. P. 18

19 Obr.18 Tabulky zastoupených tvarů okrajů: Obr. 18a):1-4 jednoduché (2 tzv. keramika slavníkovské fáze ; 3 vývalkovitě profilované podhrdlí); 5-8 varianty jednoduchých; 9-19 kalichovité; archaické zduřelé; zduřelé; okruží; 30, vodorovně ven vyhnuté; jiné varianty okrajů (kresba: autorka). 19

20 Obr. 18b) 1-9 se zvýrazněnou horní hranou; nízké vzhůru vytažené; vysoké vzhůru vytažené (kresba: autorka). 20

21 podíl jednotlivých typů okrajů počet nálezů keramická třída/ celkový počet fragmentů okrajů v dané třídě A1 320ks A2 587ks B 437ks C 357ks D 349ks P 71ks tuhová / 29ks typ okraje jednoduchý varianty jednoduchého (prožlabený, s obvodovou rýhou atp.) se zvýrazněnou horní hranou kalichovitý malý vzhůru vytažený velký vzhůru vytažený archaický zduřelý zduřelý ostře až vodorovně ven vyhnutý jiný a) Tabulka četnosti sledovaných typů okrajů v jednotlivých keramických třídách. 600 jiný 500 ostře až vodorovně ven vyhnutý zduřelý 400 archaický zduřelý 300 vysoký vzhůru vytažený 200 nízký vzhůru vytažený kalichovitý 100 se zvýrazněnou horní hranou 0 A1 A2 B C D P tuhová keramická třída varianty jednoduchého (s rýhami, prožlabený atp). jednoduchý 19b) Graf četnosti sledovaných typů okrajů v jednotlivých keramických třídách. 100% jiný 90% 80% 70% 60% 50% 40% ostře až vodorovně ven vyhnutý zduřelý archaický zduřelý vysoký vzhůru vytažený nízký vzhůru vytažený 30% kalichovitý 20% 10% 0% A1/320ks A2/ 587ks B/ 437ks C/ 357ks D/ 349ks P/ 71ks tuhová/ 29ks keramická třída se zvýrazněnou horní hranou varianty jednoduchého (s rýhami, prožlabený atp). jednoduchý 19c) Podíl sledovaných typů okrajů v jednotlivých keramických třídách. Obr.19 Grafy zastoupení okrajů ve shromážděném souboru. 21

22 Obr.20 Tabulka zastoupených typů výzdoby: 1-2 fragmenty s archaickou kasetovitě uspořádanou hřebenovou výzdobou; 3 hřebenová výzdoba na vývalkovitě profilovaném podhrdlí; 4 hřebenová výzdoba na podhrdlí lahve; 5-7 tzv. keramika slavníkovské fáze ; 8 rytá šroubovice začínající na podhrdlí; 10 nejasná rytá linie; 9-14 různé varianty plastických lišt (kresba:autorka). 22

23 keramická třída A1 keramická třída A ,37 5 5, , ,5 9,5 11, keramická třída B keramická třída C 0 4,5 5 5,29 6 5,75 5, ,5 4,18 4,25 4,22 5 4,5 5 5,25 6, , keramická třída D keramická třída P 0 3,17 3 2,8 3,5 4 4, , ,5 4, tuhová keramika 8,5 8, nezdobené neurčitelná výzdoba odsazené podhrdlí nejasné ryté linie plastická lišta rytá šroubovice na plecích rytá šroubovice lineární provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na plecích tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na plecích tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na plecích hřebenová výzdoba vývalkovitě profilované podhrdlí Obr.21 Grafické znázornění stupně fragmentarizace nálezů podle ker. tříd a typů výzdoby. Fragmentarizace je počítána jako průměrná hmotnost nálezů. Hodnoty jsou uvedeny v gramech. 23

24 podíl sledovaných typů výzdoby a profilace počet fragmentů (ks) keramická třída/ počet všech fragmentů těl dané A1 A2 B C D P tuhová třídy 5 268ks 5 804ks 5 929ks 5 833ks 4 713ks 294ks 517ks sledovaný typ výzdoby a profilace vývalkovitě profilované podhrdlí hřebenová výzdoba tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí lineární provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) rytá šroubovice rytá šroubovice na podhrdlí plastická lišta nejasné ryté linie odsazené podhrdlí neurčitelná výzdoba nezdobené a) Tabulka četnosti fragmentů se sledovanými typy výzdoby v jednotlivých ker. třídách nezdobené neurčitelná výzdoba odsazené podhrdlí nejasné ryté linie plastická lišta rytá šroubovice na podhrdlí rytá šroubovice A1 A2 B C D P tuhová keramická třída lineární provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí hřebenová výzdoba vývalkovitě profilované podhrdlí 22b) Graf četnosti fragmentů se sledovanými typy výzdoby v jednotlivých ker. třídách. 100% 80% nezdobené neurčitelná výzdoba odsazené podhrdlí nejasné ryté linie plastická lišta 60% rytá šroubovice na podhrdlí 40% 20% 0% A1 A2 B C D P tuhová keramická třída rytá šroubovice lineární provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí hřebenová výzdoba vývalkovitě profilované podhrdlí 22c) Podíl sledovaných typů výzdoby v jednotlivých keramických třídách. Obr.22 Zastoupení sledovaných typů výzdoby; stanoveno podle četnosti jednotlivých skupin 24

25 podíl sledovaých typů výzdoby a profilace hmotnost (g) keramická třída/ hmotnost všech A1 A2 B C D tuhová P fragmentů těl dané třídy g sledovaný typ výzdoby a profilace g g g g g 3 420g vývalkovitě profilované podhrdlí hřebenová výzdoba tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí výzdoba provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) rytá šroubovice rytá šroubovice na podhrdlí plastická lišta nejasné ryté linie odsazené podhrdlí neurčitelná výzdoba nezdobené a) Tabulka hmotnosti skupin fragmentů se sledovanými typy výzdoby v jedn. ker. třídách nezdobené neurčitelná výzdoba odsazené podhrdlí nejasné ryté linie plastická lišta rytá šroubovice na podhrdlí A1 A2 B C D P tuhová keramická třída rytá šroubovice výzdoba provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí hřebenová výzdoba vývalkovitě profilované podhrdlí 23b) Graf hmotnosti skupin fragmentů se sledovanými typy výzdoby v jedn.ker. třídách. 100% 90% 80% 70% 60% 50% nezdobené neurčitelná výzdoba odsazené podhrdlí nejasné ryté linie plastická lišta rytá šroubovice na podhrdlí 40% rytá šroubovice 30% 20% 10% 0% A1 A2 B C D P tuhová keramická třída výzdoba provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí hřebenová výzdoba vývalkovitě profilované podhrdlí 23c) Podíl sledovaných typů výzdoby v jedn. ker. třídách. Obr.23 Zastoupení sledovaných typů výzdoby; stanoveno podle hmotnosti jednotlivých skupin. 25

26 Obr.24 Fotografie speciálních kategorií nálezů: kostěný artefakt (?) a) b) Obr.25 Fotografie speciálních kategorií nálezů: výběr typických fragmentů pravěké keramiky. 26

27 a) b) c) d) Obr.26 Fotografie speciálních kategorií nálezů: výběr kamenné industrie: a) oboustranně retušovaný hrot šípu - silicit; b) úštěp křišťál; c)+d) fragmenty sekeromlatů. 27

28 d) a) b) c) d sektor J-15-J N10-T N17-T (foto: c) N17-T (foto: b) 19 N10-T materiál hornina hornina hornina keramika keramika keramika stav dochování fragment fragment fragment celý fragment fragment hmotnost/g sektor materiál stav dochování K-9-J (foto: d) L14-T N12-T M22-T fragment fragment fragment fragment nádoby nádoby nádoby nádoby N14-T (foto: a) keramika fragment nádoby celý téměř celý fragment polotovar? hmotnost/g Obr.27 Tabulka přeslenů a fotografie vybraných nálezů 28

29 a) b) c) Obr.28 Fotografie speciálních kategorií nálezů: skleněné předměty: a) fragment olivovitého korálku; b) fragment prstýnku; c) kapka skelné hmoty. 29

30 Obr.29 Letecké snímky lokality (autor : prof. Martin Gojda). 29a)Pohled na lokalitu od SSV: ve spodní části snímku je zachyceno severní předhradí; uprostřed areál vnitřního hradu a vnější plocha jižně od valu. Průběh obvodového valu indikují porostové, resp. vyprahlostní příznaky. V pravé části snímku zachycen okraj města Kouřimě. 29b) Detail vyprahlostních příznaků v linii opevnění, pohled od Z. Kolmo na remízek pokračují jiné příznaky v podobě dvou úzkých pásů vyššího porostu indikující parcelační hranici. 30

31 29c) Pohled na areál vnitřního hradu a vnější jižní plochu od SSZ. V levé horní části snímku, za stavbami bývalého mlýna, je zachycena část svatovojtěšské terasy.. 31

32 Obr.30 Výsledek magnetometrického průzkumu severního předhradí. Červené barevné spektrum vyznačuje zásahy do terénu (hranice parcelací, příkopy, zahloubené objekty atp.). Modré a fialové spektrum vyznačuje rušivé magnetické projevy kovů, lokálních narušení terénů či navážek. Vysvětlivky značek: L1 - liniová anomálie (příkop?); P parcelační hranice; O1 objekty zachycené také Šollovým výzkumem; O anomálie indikující pravděpodobně další archeologické objekty;?? anomálie méně zřejmého původu (úprava svažitého terénu, recentní? kov, přepálený materiál; archeologický objekt); R - rušivé vlivy recentních navážek (Křivánek 2011a, upraveno). 32

33 Obr.31 Výsledek magnetometrického průzkumu vnitřního hradu a vnější jižní plochy. Legenda k barevným spektrům - viz Obr. 30. Vysvětlivky značek: L1 dvojice souběžných liniových anomálií napříč plochou; L2 výrazná liniová anomálie podél západní hrany terasy; L3 liniové anomálie podél východní hrany terasy; L4 anomálie indikující průběh obvodového valu; L5 liniová anomálie v místě vnitřního příkopu obvodové hradby; P parcelační hranice; O1 nápadná kumulace objektů v jihovýchodní části vnějšího areálu; O anomálie indikující pravděpodobně další archeologické objekty; S? pravděpodobně sonda J. L. Píče;?? anomálie méně zřejmého původu; R - rušivé vlivy recentních navážek (Křivánek 2011b, upraveno). 33

34 a) b) Obr.32 Výsledky doplňujícího geoelektrického odporového průzkumu ve srovnání s výsledky magnetometrického průzkumu: a) v prostoru, kde předchozí výzkum zachytil jižní bránu b) na severozápadním výběžku severního předhradí. 34

35 Obr.33 Kombinace výsledků geofyzikálního průzkumu s novým vrstevnicovým plánem a plánem Šollových sond. (zdroje: Geo-cz, Křivánek 2011a, b; Šolle 2000, s. 29; sesadil dr. Tomáš Klír) 35

36 Obr.34 Výřez z císařských otisků stabilního katastru s vyznačením polohy lokality. Pro kontext této práce je podstatné především zachycení původního komunikačního schématu ve směru na jih od města a parcelační hranice na ploše lokality Kouřim-sv. Jiří (výřez sestavil a upravil dr. Tomáš Klír). 36

37 Obr.35 a) Vrstevnicový plán lokality vytvořený v programu ArcGIS na základě nově naměřených geodetických dat poskytnutých firmou Geo-cz. 37

38 Obr. 35 b)barevné znázornění výškopisu ostrožny (vytvořil dr. Jan Mařík). 38

39 Obr.36 Zobrazení 3D modelů vygenerovaných z geodetických bodů získaných novým geodetickým zaměřením lokality. Modely názorně dokumentují svažitost terénu, komunikační schéma lokality a průběh obvodového valu. Zjevné jsou také rozdíly ve stavu dochování valu v části kryté remízkem a obnažené části, která je pravidelně narušována orbou. Modely dále ukazují recentní zásahy do terénu: parcelační hranici napříč střední částí severního předhradí a relikt stavby při příjezdové cestě na hradiště ze směru od silnice (vytvořil dr. Jan Mařík). 39

40 Obr.37 Proložení mapy distribuce raně středověké keramiky s vrstevnicovým plánem. 40

41 a) b) Obr.38 Vyznačení sektorů, ve kterých byly při sběrech pozorovány vyšší frekvence kamenů nebo odlišnosti zeminy: a) proložení s mapou distribuce nálezů raně středověké keramiky a vrstevnicovým plánem; b) proložení s výstupem geofyzikálního průzkumu. V jihovýchodní části vnějšího areálu odpovídají sektory s vyšší frekvencí výskytu kamenů místům, kde klesá terén, ubývá nálezů, resp. mizí anomálie. Situace jasně indikuje plochy zasažené erozí a naoráváním podloží. 41

42 Obr.39 Proložení mapy distribuce raně středověké keramiky s výsledky geofyzikálního průzkumu a vrstevnicovým plánem. 42

43 Obr.40 Distribuce fragmentů pravěké keramiky a nálezů kamenné industrie. 43

44 Obr.41 Distribuce železných nálezů a předmětů z barevných kovů ve srovnání s výsledky geofyzikálního měření. Distribuce kovových nálezů na zkoumané ploše ukazuje, že recentní kovový odpad nezpůsobil zvýšení magnetických hodnot naměřené geofyzikálním průzkumem. 44

45 a) b) Obr.42 Distribuce kovových nálezů podle typů předmětů: a)želené předměty; b) předměty z barevných kovů. 45

46 Obr.43 Distribuce strusky v korelaci s distribucí raně středověké keramiky na podkladě výsledků geofyzikálního průzkumu. Nápadná je především koncentrace komponent v jihovýchodní části jižního vnějšího areálu. 46

47 Obr.44 Distribuce nálezů přeslenů, skleněných a kostěných předmětů na podkladě mapy distribuce raně středověké keramiky. 47

48 Obr.45 Distribuce zlomků mazanice v korelaci s distribucí raně středověké keramiky na podkladě výsledků geofyzikálního průzkumu. 48

49 Obr.46 Distribuce kostí v korelaci s distribucí raně středověké keramiky a na podkladě výsledků geofyzikálního průzkumu. 49

50 Obr.47 Celkový pohled na lokalitu a proložení informačních vrstev všech prováděných povrchových průzkumů (sesadil dr. Jan Mařík). 50

51 a) b) c) d) e) f) g) h) Příloha 1: Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů Distribuce raně středověké keramiky podle četnosti: a) všech fragmentů raně středověké keramiky dohromady; b h) jednotlivých keramických tříd

52 a) b) c) d) e) f) g) h) Příloha 2: Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů Distribuce raně středověké keramiky podle hmotnosti: a) všech fragmentů raně středověké keramiky dohromady; b h) jednotlivých keramických tříd

53 a) E Aa) a) b) c) d) e) f) g) h) Příloha 3: Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů : Zobrazení stupně fragmentarizace raně středověké keramiky a) jako průměrné hmotnosti nálezů, bez rozlišení keramických tříd b h) průměrné hmotnosti zlomků keramiky jednotlivých tříd v kombinaci se zobrazením podílů okrajů a den v sektorech

54 a) b) c) Příloha 4 Metodická kontrola výsledků sběrů a) rozdělení sektorů podle data sběrů; b) rozdělení sektorů podle roků sběrů; c) katastrální mapa s vyznačením parcelačních hranic proložená ortofotomapou, na níž jsou patrné současné hranice pozemků a dvojí využívání plochy (zdroj: server Českéhoúřadu zeměměřického a katastrálního k ).

55 a) b) c) d) e) f) g) Příloha 5 Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů Distribuce mladší středověké a novověké keramiky a recentního stavebního odpadu podle hmotnosti

56 a) b) c) d) e) f) g) Příloha 6: Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů : Zobrazení stupně fragmentarizace mladší středověké a novověké keramiky a recentního stavebního odpadu. Stupeň fragmentarizace je zde určen jako průměrná hmotnost nálezů