Ochrana ovzduší a nakládání s odpady v zemědělském podniku, používání technologických vod

Transkript

1 Ochrana ovzduší a nakládání s odpady v zemědělském podniku, používání technologických vod Lada Kozlovská Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: kozlovska@vurv.cz Web:

2 Ochrana ovzduší Základní povinnosti provozovatelů zdrojů znečištění ovzduší

3 Zařazení zdroje znečištění ovzduší vyjmenované (uvedené v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší), nevyjmenované. Vyjmenované zdroje znečištění - podle příslušného označení vyžaduje zdroj ke svému povolení A rozptylovou studii B kompenzační opatření C provozní řád

4 Zařazení zdroje znečištění ovzduší CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT kód A B C 8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně ENERGETIKA - OSTATNÍ Úprava uhlí a výroba plynů a olejů 3.7. Výroba bioplynu x ENERGETIKA - SPALOVÁNÍ PALIV 1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně x x x 1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW x x x

5 Dodržování přípustné úrovně znečištění Provozovatel stacionárního zdroje je povinen dodržovat emisní limity stanovené ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. Provozovatel je povinen dodržovat technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře. Chovy hospodářských zvířat nemají podle zákona o ochraně ovzduší povinnost zjišťovat emise znečišťujících látek, ani vést provozní evidenci a zpracovávat a ohlašovat souhrnnou provozní evidenci. Musí ale dodržovat technické podmínky provozu.

6 Povolení stacionárního zdroje k provozu Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu, které vydává krajský úřad Podkladem pro povolení provozu je provozní řád stacionárního zdroje. U zemědělských podniků - Chovů hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně, je provozní řád nahrazen platným Plánem zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb. (tyto se považují za provozní řády podle zákona č. 201/2012 Sb.). pouze pokud je tento dokument ještě v platnosti

7 Náležitosti provozního řádu chov hospodářských zvířat Provozovatel chovu hospodářských zvířat dále uvede způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat, způsob odvádění amoniaku do ovzduší, referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ", další související technickoorganizační opatření.

8 Měření emisí Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování měřením. Výjimkou jsou chovy hospodářských zvířat. Úroveň znečištění se zjišťuje jednorázovým měřením emisí ve stanovených intervalech nebo kontinuálním měřením. Specifické emisní limity vyhl. č. 415/2012 Sb. Měření emisí u zdrojů spalování paliv o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně, musí být prováděno minimálně jedenkrát za 3 kalendářní roky. Jednorázové měření emisí zajišťuje provozovatel prostřednictvím autorizované osoby.

9 Vedení provozní evidence a poplatky Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen vést provozní evidenci, každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence do systému ISPOP ( a platit poplatky za znečištění ovzduší. Neplatí pro chovy zvířat s produkcí amoniaku do 10 t/rok. Poplatky za amoniak se neplatí. ( ) Poplatníkem je každý provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje, který má povinnost zjišťovat úroveň znečištění měřením. Od poplatku za znečišťování se osvobozují znečišťující látky, u kterých výše poplatku za poplatkové období činí méně než Kč.

10 Zařazení zemědělského podniku s chovem hospodářských zvířat Pro výpočet se použijí údaje o projektovaných kapacitách jednotlivých stájí a celkové emisní faktory, které jsou tvořeny součtem dílčích emisních faktorů pro stájové prostory, sklady statkových hnojiv (hnůj, kejda, trus apod.) aplikaci statkových hnojiv (aplikací se rozumí jejich zapravení do půdy. Při výpočtu se nezohledňují účinky využívaných snižujících technologií.

11 Emisní faktory Kategorie zvířat Emisní faktory (kg NH 3 /zvíře/rok) Stáj Hnůj Kejda, trus Skot Zapravení do půdy Pastva Dojnice 10,00 2,50 2,50 12,00 2,40 Telata, býci, jalovice, krávy BTPM 6,00 1,70 2,50 6,00 1,80 Prasata Selata 2,00 2,00 2,00 2,50 0,00 Prasnice 4,30 2,80 2,80 4,80 0,00 Prasnice březí 7,60 4,10 4,10 8,00 0,00 Výkrm a dochov 3,20 2,00 2,00 3,10 0,00

12 Příklad: Dojnice celoročně ve stlané stáji. Projektovaná kapacita stáje činí 250 ks. Telata a jalovice jsou 7 měsíců volně na pastvě, během zimy jsou ustájena ve stáji na hluboké podestýlce. Projektová kapacita stáje je 150 ks. Při výpočtu je nutné vypočítat poměr emisí vzniklých během ustájení zvířat a s tím souvisejícím skladováním podestýlky, její aplikací na pozemky a emisí vzniklých při pastevním způsobu chovu. Středisko Emisní faktor (kg NH3/ks/rok) Projektovaná kapacita stájí Počet měsíců ustájení/pa stva Potenciální produkce NH3 (kg/rok) Emisní faktor stáj sklad zapravení pastva celkem Dojnice 10 2, , ,5*250=6125 Telata, jalovice Telata, jalovice 6 1,7 6 13, ,7*150/12*5=586,25 1, ,8*150/12*7=157,5 Celkem 6868,75 Potenciální produkce amoniaku v zemědělském podniku překročila 5 t/rok, tudíž zemědělský podnik musí mít schválení k provozu a provozní řád.

13 Zařazení zemědělského podniku s chovem hospodářských zvířat Hodnota vypočtených celkových ročních emisí amoniaku 5 t = stacionární zdroj vyjmenovaný (uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší) Povinnost: zpracovat a plnit provozní řád mít povolení provozu

14 Technologie ke snížení emisí amoniaku Technologie ke snížení emisí amoniaku v zemědělském podniku musejí být uvedeny v provozním řádu stacionárního zdroje, který je podkladem pro povolení provozu. Aplikace snižujících technologií se též uvádí při podávání žádostí o poskytnutí podpory z vyhlášených dotačních programů, jako je např. Operační program Životní prostředí (OPŽP), v rámci výpočtu skutečných emisí amoniaku.

15 Technologie ke snížení emisí amoniaku Skladování statkových hnojiv Zastřešení skladu pevné (- 80%) Vytvoření přírodní krusty (- 40%) Skladovací vaky na kejdu (- 95%) Biotechnologické přípravky Aplikace statkových hnojiv: Kejda vlečné hadice (- 30 %) injektor (- 80 %) aplikace postřikem + zapravení do 4 h (- 80 %) Hnůj okamžité zapravení (- 90 %) zapravení do 12 hodin (- 50 %) zapravení do 24 hodin (- 35 %)

16 Technologie ke snížení emisí amoniaku Chov skotu - stáj Pravidelný odkliz kejdy 2x denně (- 10%) Pravidelný odkliz chlévské mrvy 2x denně (- 15%) Hluboká podestýlka s pravidelným přistýláním 5kg slámy/kus/den (- 30 %) Biotechnologické přípravky přidávané do krmení a napájení Chov prasat - stáj Odstavená selata plně roštová podlaha Nakloněná podlaha pro oddělení moči a výkalů(- 30 %) Hnojná jáma se shrnovačem (- 35 %) částečně roštová podlaha Nakloněná podlaha (-43 %) Chlazený povrch kejdy (-75 %)

17 Technologie ke snížení emisí amoniaku Chov prasat - stáj Skupinové ustájení plně roštová podlaha S vyplachovanými kanálky, bez provzdušnění (- 30 %) S vyplachovanými kanálky, s provzdušněním (- 66 %) částečně roštová podlaha Zmenšená hnojná jáma (- 20 až 40 %) Chlazený povrch kejdy (- 50 až 60 %) Vakuový systém (- 25 až 35 %) S vyplachovanými kanálky (- 50 až 60 %) S pevnou plochou s podestýlkou (- 30 %) Pračky vzduchu (biologické, chemické) (- 70 až 90 %)

18 Výpočet emisí amoniaku za účelem zjištění skutečných ročních emisí Při výpočtu skutečných ročních emisí amoniaku se použijí dílčí emisní faktory pro stájové prostory, pro sklady statkových hnojiv a pro aplikaci statkových hnojiv, které se však redukují o příslušné procentuální snížení při použití ověřené snižující technologie. V tomto případě se počítá s roční průměrnou obsazeností stájí, tj. se skutečným průměrným počtem zvířat, která byla během celého roku v daných stájích chována.

19 Odpady v zemědělském provozu

20 Nakládání s odpady v zemědělském podniku Základní předpis: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Vztahuje se na odpady, které jsou uvedeny v Katalogu odpadů Nevztahuje se na Odpadní vody Uhynulá zvířata Exkrementy zvířat, které se používají ke hnojení Zeminy vytěžené během stavební činnosti Sedimenty

21 Základní povinnosti - zákon o odpadech Dodržovat hierarchii nakládání s odpady Zařadit odpad podle katalogu odpadů Zařadit odpad podle kategorie Shromažďovat odpady podle druhů a kategorií Zabezpečit odpady před znehodnocením, odcizením nebo únikem Kontrolovat vliv nakládání z odpady na okolí Platit poplatky za ukládání odpadů na skládky Ověřit, zda osoba, které odpad předávám, je osobou oprávněnou k převzetí konkrétního odpadu

22 Základní evidenční povinnosti

23 Zásady zacházení s odpady Dodržovat hierarchii způsobů nakládání s odpady. Předcházení vzniku odpadů. Příprava k opětovnému použití. Recyklace odpadů. Jiné využití odpadů, například energetické využití. Odstranění odpadů. Při výrobě výrobků omezit vznik nevyužitelných odpadů, zejména nebezpečných odpadů. Firma, která uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

24 Zařazování odpadu Odpady se zařazují pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů. První dvojčíslí je skupina odpadů (01 až 20), druhé dvojčíslí je podskupina odpadů, třetí dvojčíslí druh odpadu. Odpadů ze zemědělství se týká skupina 02. Pokud má odpad více složek z různých skupin/podskupin zařadí se k takovému druhu odpadu, který je nejvíce nebezpečný. Do skupiny 20 (komunál) patří i odpady charakteru komunálního odpadu vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob podnikajících (kanceláře). Odděleně sbíraný obalový odpad se i v případě, že byl vytříděn z komunálního odpadu, zařazuje do podskupiny (obaly), nikoliv

25 Nebezpečný odpad - zařazování Odpad se zařazuje do kategorie nebezpečný, pokud je uveden v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v Katalogu odpadů, smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Seznamu nebezpečných odpadů, smíšen nebo znečištěn některou ze složek uvedených v Seznamu složek, které činí odpad nebezpečným. Nebezpečné odpady jsou v Katalogu odpadů označeny hvězdičkou.

26 Shromažďování odpadu před předáním Zařazené odpady musí být shromažďovány roztříděné podle druhů a kategorií. Odpady je nutné zabezpečit obaly před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Zpracovat průvodní dokumentaci (základní popis odpadu, identifikační list v případě NO). Informace o technologii a způsobu vzniku odpadu, jeho vlastnostech. Identifikovat nebezpečí plynoucí z vlivů (co může odpad způsobit). Stanovit postupy nakládání s odpady a organizaci práce. Stanovit shromažďovací místo a prostředek, včetně zabezpečení. Stanovit interval obsluhy shromažďovacího místa. Stanovit požadavky na manipulační prostředky nutné k nakládání s odpady. Stanovit způsobilost osob nakládajících s odpady a používání ochranných prostředků.

27 Předání odpadu Uložení odpadu na skládku - povinnost původce platit oplatky. Poplatek se skládá ze dvou složek základní složka za uložení odpadu a riziková složka, která se přičte k základní v případě uložení NO. Nejčastější způsob odstranění odpadu - předání odborné odpadové firmě (součástí ceny za službu je poplatek za uložení na skládku). Než je odpad předán, má původce odpadu povinnost zjistit, zda osoba, které jsou odpady předávány, je k jejich převzetí oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. Pozor dopravce odpadu není oprávněnou osobou dle zákona a za odpad odpovídá jen pod dobu jeho přepravy. Za odpad odpovídá původce až do doby předání oprávněné osobě.

28 Nebezpečný odpad - nakládání Nebezpečné odpady v Katalogu odpadů označeny hvězdičkou. Pro účely evidence se nebezpečné odpady označují N. Nakládat s NO může pouze ten, kdo k tomu má souhlas (do 100 t udělují obce s rozšířenou působností, nad 100 t krajský úřad). Ten, kdo odpad pouze shromažďuje, povolení nepotřebuje. Povinnosti při nakládání s NO Zajistit jeho správné označení kódem a grafickým symbolem, nebo nápisem nebezpečný odpad. Při balení - nebezpečná látka nesmí z obalu samovolně unikat, obal odolný proti poškození. Ke každému NO je povinnost zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu. Ten musí být umístěn v blízkosti shromažďovacího prostředku NO. Při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel (tj. i prvotní původce) a příjemce povinni vyplnit evidenční list a zaslat na obec s rozšířenou působností.

29 Nebezpečný odpad - označení

30 Evidence odpadů Povinnost vedení evidence není dána množstvím produkovaných odpadů, tj. vztahuje se de facto na každého podnikatele. Evidence se uchovává nejméně po dobu 5 let. Evidence se vede za každý druh odpadu a samostatnou provozovnu zvlášť. Obsah evidence je stanoven v příloze č. 20 vyhl. č. 383/2001 a dále vždy obsahuje datum a číslo zápisu do evidence a jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence. Záznam do průběžné evidence odpadů se vede: při každé jednotlivé produkci (naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí nebo předání odpadu), při nepřetržité produkci odpadů 1x týdně.

31 Hlášení o produkci odpadů Povinen zasílat každý, kdo produkuje nad 100 kg NO za rok nebo nad 100 t ostatních odpadů za rok nebo kdo produkuje či nakládá se stanovenými odpady (elektroodpad, autovraky). Hlášení se podává pouze elektronicky přes portál ISPOP a to do následujícího kalendářního roku.

32 Odpadní oleje Pro původce - hlavní požadavek na shromažďování olejů (shromažďovat odděleně a zajistit, aby nebyly znečištěny jinými látkami). Pozor na správné zařazování odpadních olejů (skupina 13 v katalogu odpadů)! Ke splnění povinností může původce využít systém zpětného odběru (od roku 2016 není povinný zpětný odběr).

33 Zpětný odběr Povinnost zpětného odběru bez nároku za úplatu se vztahuje na: oleje (kromě surových minerálních olejů a surových olejů z živočišných nerostů), výbojky a zářivky, pneumatiky, elektrozařízení pocházející z domácností (nebo svým charakterem množstvím podobný elektroodpad s firem), baterie a akumulátory (má své specifické podmínky). Provozovatel místa zpětného odběru použitých výrobků je povinen na požádání spotřebiteli vystavit potvrzení o zpětném odběru.

34 Produkty vznikající v zemědělském provozu exkrementy zvířat (ať s podestýlkou nebo bez podestýlky) vedlejší produkty rostlinné výroby Pokud jsou tyto produkty používány ke hnojení plodin nebo jsou vstupní surovinou do procesu aerobní nebo anaerobní přeměny (bioplynové stanice, kompostárny), ze které vznikají organická hnojiva, nejsou odpady. Jedná se o tzv. statková hnojiva a vztahují se na ně podmínky skladování a použití vyplývající ze zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech.

35 Biologicky rozložitelné odpady Biologicky rozložitelné odpady (BRO) podléhají rozkladu za přístupu i nepřístupu kyslíku. Mohou to být rostlinné zbytky, listí, slupky z ovoce a zeleniny a jiné. Jedná se o produkty, které jsou odpadem a nepodléhají zákonu o hnojivech. Podrobnosti k nakládání s BRO - 33b zákona o odpadech, vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady seznam bioodpadů požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do zařízení k biologickému zpracování bioodpadů kompostárny bioplynové stanice Povolení k provozu + provozní řád Malé zařízení (zpracovává využitelné BRO pro jednu zakládku do 10 tun/rok, roční množství BRO zpracované malým zařízením do 150 tun) provoz na základě kladného vyjádření obecního úřadu (ÚRP)

36 Kompostárna malé zařízení místo se sklonem svahu maximálně do 3 ; zakládku je možno v případě potřeby pokrýt textilií nebo kompostovat ve vacích nebo zakládku zastřešit, minimální vzdálenost od povrchových vod 50 m, minimální vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých vod a přírodních minerálních vod 100 m, mimo aktivní zónu záplavového území, zabezpečit místo proti vstupu nepovolaných osob a označit (s uvedením informací o kontaktu na provozovatele a provozní době zařízení), vést provozní deník. Záznamy do provozního deníku : i) všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení - například jména obsluhy, druhy a množství (hmotnost) přijatých bioodpadů (odborný odhad), datum zřízení zakládky, datum překopávek, expedice rekultivačního kompostu, ii) měření teplot v rámci použitého technologického způsobu, iii) záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení apod., iv) havarijní situace a způsob jejich řešení.

37 Upravené kaly (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech) Kal = odpad (skupina 06): kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností, kal ze septiků a jiných podobných zařízení. Používání upravených kalů ke hnojení Na zemědělskou půdu může být požit jen tzv. upravený kal. Upraveným kalem je kal, který byl podroben: biologické úpravě, chemické úpravě, tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoli jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organizmů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací.

38 Upravené kaly Používání upravených kalů ke hnojení Původce kalů předá uživateli (zemědělci) program použití upravených kalů - pozemky určené k použití kalu, zařazení kalu do osevního postupu a plán odběru vzorků kalu a půdy (uchován 7 let) evidenční listu kalu - vyhodnocení kalů z hlediska obsahu živin, rizikových prvků a rizikových látek a mikrobiologických ukazatelů. Použití kalů je zakázáno (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech) Na zemědělské půdě v CHKO, OPVZ a na zamokřených a zaplavovaných půdách. Na lesních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností.

39 Upravené kaly Použití kalů je zakázáno (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech) Na travních porostech v průběhu vegetačního období až do poslední seče. V intenzivních ovocných výsadbách. Na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím. V průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu na krmení. Pokud obsah vybraných rizikových látek překračuje jednu z hodnot stanovených ve vyhlášce č. 437/2016 Sb. Na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce pod ph 5,6. Na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu a na veřejně přístupných prostranstvích

40 Upravené kaly skladování x dočasné uložení (nová vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě; v účinnosti od 1. ledna 2017) Skladování v zařízení pro uložení nebo úpravě kalů na základě povolení k provozu krajským úřadem 12 měsíců Uložení v rámci shromažďování v ČOV 12 měsíců u zemědělce na vodohospodářsky zabezpečené ploše 8 měsíců Podmínky pro uložení: vodohospodářsky zabezpečená plocha min. sušina 18 % odděleně, označené max. výška 3 m hromady od sebe vzdálené 1 m pokud je doba překročena, musí být nové rozbory

41 Upravené kaly umístění na z.p. (vyhláška č. 437/2016 Sb.) Umístění kalu na DPB před aplikací lze max. 30 dní Podmínky umístění na DPB: min. sušina kalu 18 % umístění v souladu s Programem použití kalů umístění na místech vhodných dle NV č. 262/2012 Sb. svažitost pozemku do 5 min. vzdálenost 100 m od zdrojů pitné vody min. vzdálenost 300 m od bytové zástavby označení hromady místa uložení zpracována do Havarijního plánu

42 Upravené kaly používání na z.p. (vyhláška č. 437/2016 Sb.) Upravené kaly musí být do 48 hodin od umístění zapraveny do půdy. Nesmí se použít více než 5 t sušiny/hektar z.p. v průběhu 3 po sobě následujících let; toto množství může být zvýšeno až na 10 t/ha, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Dávka kalu je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek. Minimální obsah sušiny kalu pro přímé použití musí být 4 % Musí být splněny limity N k jednotlivým plodinám dle NV č. 262/2012 Sb.

43 Upravené kaly další povinnosti (zákon o hnojivech, vyhláška č. 377/2013 Sb.) Zemědělci jsou povinni vést evidenci o upravených kalech použitých na zemědělské půdě, a to v sušině použitého kalu. Zemědělci, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení.

44 Používání sedimentů na zemědělské půdě Lze použít na orné půdě nebo TTP při obnově (1x/5let) Souhlas s použitím sedimentu na ZPF (dle 15 zákona č. 334/1992 Sb.) odbor ŽP na ORP Limity rizikových prvků a látek v sedimentu (protokol o výsledcích analýz vzorků sedimentu odebraných před a po jeho vytěžení a průvodní list odběru vzorků sedimentu). Limity indikátorových mikroorganismů (pouze pokud si vyžádá ŽP) Limity rizikových prvků a látek v půdě (protokol o výsledcích analýz vzorků půd a průvodní list odběru vzorků půdy -neprovádí se, pokud nejsou nepřekročeny obsahy rizikových prvků a látek v sedimentu)

45 Používání sedimentů na zemědělské půdě Souhlas s použitím sedimentu na ZPF Identifikace DPB Souhlas vlastníka/uživatele pozemku Údaje o původu sedimentu Údaje o umístění mezideponie Předpokládaný datum použití sedimentu

46 Používání sedimentů na zemědělské půdě Hlavní podmínky pro používání sedimentů na zemědělské půdě (vyhláška č. 257/2009 Sb.): Dodržení koncentrací rizikových prvků (látek) v sedimentech a v půdě. Maximální dávka sedimentu t sušiny na 1 ha (podle textury půdy a sedimentu) při výšce vrstvy použitého sedimentu do 10 cm. Zapravení do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření. Časový odstup od posledního použití sedimentu - nad 10 let. Časový odstup od posledního použití upraveného kalu - nad 1 rok

47 Používání sedimentů na zemědělské půdě Oznámení o použití sedimentu na OŽP ORP 14 dní před použitím Evidence o použití sedimentu evidenční list (kontroluje ÚKZÚZ)

48 Technologické vody ze zemědělské prvovýroby Technologické vody vznikají v zemědělské prvovýrobě při chovu hospodářských zvířat nebo při jednoduchém zpracování rostlinných produktů a jsou využívány pro vlastní potřebu, jako pomocné půdní látky. Příklady technologických vod: vody ze sanitace a očisty dojírny, mléčnice, čekárny, přeháněcích chodeb nebo stájových prostor po vyskladnění zvířat vody z praní brambor nebo mytí zeleniny voda v jímce u silážního žlabu - siláž zaplachtovaná + vysoká sušina voda v jímce u prázdného hnojiště nebo silážního žlabu

49 Technologické vody ze zemědělské prvovýroby Samostatné jímání a skladování = technologická voda Společné jímání a skladování s kejdou, hnojůvkou nebo močůvkou = tekuté statkové hnojivo

50 Technologické vody z pohledu zákona o hnojivech a vyhlášky č. 377/2013 Sb. Zařazení Pomocné látky pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty bez účinného množství živin, které půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňují, zlepšuje její stav nebo zvyšují účinnost hnojiv. Pomocné látky, které vznikají v zemědělské prvovýrobě jako technologické vody při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů, obsahují maximálně 1,5 % sušiny a 0,1 % dusíku musí být dokladováno rozborem (minimálně jednou ročně, vždy po jednorázové produkci při čištění stájí, před aplikací apod.)

51 Technologické vody z pohledu zákona o hnojivech a vyhlášky č. 377/2013 Sb. Skladování Pro technologické vody nejsou stanoveny požadavky na skladovací kapacity. Povinnosti při samostatném skladování: uskladnit technologické vody odděleně označit sklady technologických vod čitelným způsobem zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami evidovat skladování technologických vod, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu (= denní či měsíční produkce, přítok do nádrže), výdeji a skladovaném množství Tyto povinnosti se vztahují i na minerální a organická hnojiva, ale nevztahují se na skladování statkových hnojiv (hnůj, kejda,.).

52 Technologické vody z pohledu zákona o hnojivech a vyhlášky č. 377/2013 Sb. Používání technologických vod na zemědělské půdě ( 9 zákona o hnojivech) Při používání nesmí být vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, stanoveném prováděcím právním předpisem vyhláškou č. 474/2000 Sb. (limitní hodnoty rizikových prvků) mg/kg pomocné půdní látky kadmium olovo rtuť arsen chrom , Zemědělec není povinen provádět rozbory (nejsou uváděny do oběhu). Ale pracovníci ÚKZÚZ mohou namátkově, stejně jako u statkových hnojiv rozbory provést, v rámci své kontrolní činnosti.

53 Technologické vody z pohledu zákona o hnojivech a vyhlášky č. 377/2013 Sb. Používání technologických vod na zemědělské půdě ( 9 zákona o hnojivech) Stejně jako hnojiva nesmí být používány na zemědělské půdě, pokud jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku, způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku, jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí, půda, na kterou mají být použity, je zaplavená, přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá. Při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

54 Technologické vody z pohledu zákona o hnojivech a vyhlášky č. 377/2013 Sb. Evidence o použití technologických vod na zemědělské půdě Zemědělští podnikatelé jsou povinni řádně vést evidenci o technologických vodách jako pomocných látkách použitých na zemědělské půdě. Záznam o použití technologických vod musí být v evidenci proveden do jednoho měsíce od ukončení jejich použití ( 9 odstavce 6, 7, 8). Použití technologických vod se uvede v rubrice Pomocné látky, hnojiva se stopovými živinami (dle vzoru evidence v příloze č. 2 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.), přičemž se uvádí pouze název (lze si zavést zkratku např. TV ) a dávka (nejlépe v t/ha).

55 Technologické vody z pohledu zákona o hnojivech a vyhlášky č. 377/2013 Sb. Produkce technologických vod Lze stanovit např. na základě různých norem, údajů výrobců zařízení dojíren, sledování odběru vody v dojírně (vodoměr), stavu naplnění nádrží, počtu vyvezených cisteren apod. Pokud nejsou k dispozici vlastní údaje, získané prokazatelným způsobem, lze použít normativní údaje o produkci technologických vod uvedené v příloze č. 1 k vyhlášce č. 377/2013 Sb. (Např. průměrná roční produkce technologických vod z dojírny, mléčnice a přilehlých prostor je vyhláškou stanovena na 5,6 t/dj, tj. denní produkce 20 litrů na dojenou krávu). Po smísení technologických vod ve společné jímce s kejdou (močůvkou, hnojůvkou) se již jedná o tekuté statkové hnojivo. Je tedy nutné počítat s větším objemem a mít i větší skladovací kapacity. Mimo ZOD - minimálně na čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky V ZOD min na šestiměsíční produkci (u hnojůvky na pětiměsíční produkci)

56 Technologické vody z pohledu zákona o vodách a vyhlášky č. 450/2005 Sb. Technologické vody = závadné látky podle 39 vodního zákona Zapracování do havarijního plánu nebo jeho aktualizace: přidat technologické vody do seznamu závadných látek, se kterými podnik nakládá, popsat jejich vlastnosti pro každé provozní území uvést místa vzniku, místa skladování, průměrnou roční produkci, maximální skladované množství, způsob označení skladů a vedení skladové evidence popsat preventivní opatření a systém kontrol skladů technologických vod (vizuální kontrola nejméně jednou za 6 měsíců, se zápisem do provozního deníku, opatření proti přetečení apod.)

57 Zapracování do havarijního plánu nebo jeho aktualizace: uvést závazný způsob používání technologických vod, např. vymezení vhodných pozemků zejména s trvalými travními porosty, opatření pro zabránění vniknutí do vod a do okolí pozemků, požadavky zákona o hnojivech nastavení způsobů (např. plošný rozstřik) a termínů aplikace stanovení maximální jednorázové dávky např. na 20 t/ha, s jejím případným opakováním v delších časových odstupech, např. po každé seči, maximálně však 2 x ročně nastavení způsobu odběru vzorků a četnosti analýz na obsah sušiny a dusíku (minimálně jednou ročně, vždy po jednorázové produkci při čištění stájí, před aplikací apod.) vedení evidence o použití technologických vod jako pomocných látek Technologické vody z pohledu zákona o vodách a vyhlášky č. 450/2005 Sb.

58 Certifikovaná metodika VÚRV, v.v.i. a VÚZT, v.v.i. pro praxi Autoři: Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D., Ing. Pavel Svoboda, Ing. Jan Klír, CSc. doc. Ing. Jiří Vegricht, CSc. Doporučení a postupy pro bezpečnou aplikaci technologických vod v zemědělských provozech. Ke stažení na webu: