Masožravé rostliny. Úvod, obecná charakteristika. Přednáška JN

Transkript

1 Masožravé rostliny Úvod, obecná charakteristika

2 Co jsou masožravé rostliny? Adelhaide kratzmarii von Kratz. (1855)

3 Zdroje informací Masožravé rostliny - objekt badatelů, dobrodruhů a snílků Autor: RNDr. Miloslav Studnička, CSc. Nakladatelství: Academia Formát: mm; 330 stran plnobarevných Datum vydání: prosinec 2006 ISBN: EAN: Cena (cca): 395,- Kč Masožravé rostliny - Podrobný návod na pěstování Autor: Kamil Pásek Nakladatelství: GRADA Edice: Česká zahrada Formát: mm, 116 stran Datum vydání: ISBN: EAN: Cena (cca): 99,- Kč Masožravé rostliny Autor: Martin Zoun Nakladatelství: Computer Press, a.s. Formát: 250 mm x 170 mm; 84 str. plnobarevných Datum vydání: ISBN: nemá EAN: Cena (cca): 144,- Kč Miloslav Studnička, Jan Franta, Martins Spousta (eds.) Botanical Garden Liberec, Liberec, Czech Republic, ISBN , softcover. Description: bilingual - in Czech and English 153 x 225 mm, 184 pages with more then 160 photographs

4 Zdroje informací Carnivorous Plants Author Stewart McPherson Andreas Fleischmann Redfern edition

5 Zdroje informací ICPS Registr kultivarů,

6 Zdroje informací CCPS

7 Zdroje informací Darwiniana

8 Zdroje informací Sarracenia

9 Co jsou masožravé rostliny? Masožravost (karnivorie) = adaptace na nedostatek živin na stanovišti Josef Navrátil

10 Co všechno jedí masožravé rostliny? Hmyz (insektivorní rostliny) Prvoky Korýše Pavouky Plže Drobné obratlovce Pulce Plůdek ryb Ještěrky Drobné hlodavce

11 Attenborough: Venus Fly Trap - BBC Earth

12 Ne všechny rostliny lapající hmyz jsou masožravé Existují druhy které mají lepkavý povrch listů ale masožravé nejsou Lapání drobného hmyzu může být i ochrana proti škůdcům (Salvia glutinosa, Nicotiana louisianica, Petunia) Nebo se hmyz chytí, nebo utopí náhodou (Lathrea, Bromelia )

13 Karnivorní syndrom (soubor vlastností, které musí mít masožravá rostlina) Schopnost lákat kořist k lapacím orgánům Mít specializovaný orgán schopný kořist zadržet Vytvořit prostředí pro trávení kořisti Vlastní enzymy Symbiotické mikroorganismy Schopnost zužitkovat organické produkty trávení, pro růst a rozmnožování

14 Přehled pastí masožravých rostlin Lepkavý list (někdy pohyblivé) Byblis, Drosera, Drosophyllum, Pinguicula, Roridula, Triphyophyllum Láčka (cisterna) (nepohyblivá) Brocchinia reducta, Catopsis berteroiana, Cephalotus, Darlingtonia, Heliamphora, Nepenthes, Sarracenia Jednosměrný tunel (nepohyblivá) Genlisea, Sarracenia psittacina Škeblovitá čepel (pohyblivá) Aldrovanda, Dionaea Sací měchýřek se záklopkou (pohyblivá) Utricularia

15 Kolik je na světě masožravých rostlin? Celkem více než 600 druhů rostlin 8 kompletně masožravých čeledí (15 rodů), další čeledí mají několik masožravých druhů (často nepravá karnivorie) Sarraceniaceae (Sarracenia, Heliamphora a Darlingtonia) Roridulaceae (Roridula*) Byblidaceae (Byblis) Cephalotaceae (Cephalotus) Droseraceae (Aldrovanda, Dionaea a Drosera) Drosophyllaceae (Drosophyllum) Nepenthaceae (Nepenthes) Dioncophyllaceae (Triphyophyllum) Martyniaceae (Ibicella*, Martynia*, Craniolaria* a Proboscidea*) Lentibulariaceae (Pinguicula, Genlisea a Utricularia) Stylidiaceae* (Stylidium*) Bromeliaceae (některé druhy rodů: Brocchinia*, Catopsis*) *) rody, kde ne všechny druhy patří do masožravých rostlin, nebo se u nich vyskytuje nepravá karnivorie

16 Nároky na pěstování V přírodě rostou na speciálních stanovištích (nejčastěji vlhkých, slunných, chudých na živiny) mají speciální nároky na pěstování, pokud se jim vytvoří vhodné podmínky řada z nich jde pěstovat snadno (rosnatky, tučnice, špirlice, mucholapka) Přehledně podané informace v češtině jsou např. zde:

17 Světlo Většina masožravých rostlin vysoké nároky na množství světla i dobu svitu (rostliny pocházející z menších zeměpisných šířek potřebují v zimě prodlužovat dobu slunečního svitu umělým přisvěcováním) Pěstování na okenním parapetu (pozor na J oknech může dojít k přehřátí a spálení rostlin), ve skleníku, přímo venku Některé rostliny vyžadují rozptýlené světlo (rostou v zápoji okolní vegetace nebo na stinných skalách) ne stín ve vnitřních prostorách bytu

18 Světlo Umělé osvětlení Brát zřetel na délku dne v přirozeném prostředí (zima versus léto), ovlivňuje fáze růstu a klidu a kvetení Výběr odpovídající barvy světla (sodíkové výbojky, HQI lampy), osvědčená je neutrální bílá barva světla 840 a 860/865 denní světlo v kombinaci, nebo TRUE-LIGHT zářivky (zbytečně drahé, často méně výkonné) Vzdálenost rostlin od zářivek co možná nejmenší, aby se zbytečně nesnižovala intenzita záření (optimum technologie T-5 a T-8, používá se v mořské akvaristice)

19 Teplota Co možná nejvíce dodržet podmínky přirozeného stanoviště (některé druhy jsou dost tolerantní) Rostliny mírného pásma: mírné léto s rozdíly teplot mezi nocí a dnem a studená zima s mírnými mrazy (ne všechny druhy tolerují déletrvající teploty pod 0 C). Nejlépe se daří pěstovat v chladných sklenících, někdy i venku (optimum léto C, zima 0-7 C Aldrovanda Darlingtonia Mucholapka (Dionaea) Některé rosnatky (Drosera) Tučnice (Pinguicula) severní polokoule Špirlice (Sarracenia)

20 Teplota Rostliny subtropů: teplé léto s lehkými poklesy teplot a studené bezmrazé zimy, optimum v létě: C, v zimě: 8-15 C, pro pěstování je ideální temperovaný skleník, některé se dají za určitých podmínek pěstovat i v bytě Byblis Cephalotus Některé rosnatky (Drosera) Rosnolist (Drosophyllum) Mexické a středoamerické tučnice (Pinguicula) Některé bublinatky (Utricularia) Důležité je i kolísání teploty během dne a noci (den 25 C až 30 C, noc kolem 15 C) pomáhá vytvářet optimální vlhkostní podmínky

21 Teplota Rostliny tropů: po celý rok vyrovnané teploty C, vhodné do teplého skleníku, vitríny, terária, důležité je větrání Genlisea Nížinné láčkovky (Nepenthes) Tropické tučnice (Pinguicula) Tropické bublinatky (Utricularia) Většina druhů nesnese déletrvající teploty přesahující 35 C (pozor v létě na přehřívání!)

22 Zálivka Rostliny močálů, rašelinišť, pramenišť, otevřených vod velké nároky na vodu (množství i kvalitu) Zaléváme vodou chudou na minerály (dešťová voda, destilovaná voda, demineralizovaná voda) kohoutková voda často obsahuje příliš mnoho minerálů, postupně zvyšuje ph substrátu až dojde k uhynutí rostliny

23 Zálivka v době růstu (většinou léto) V létě můžeme většinu druhů zalévat podmokem (květináče mohou stát v 1-2 cm vody), občas je vhodné nechat rostliny1-2 dny bez vody (provětrání kořenů) Všechny epifytické masožravky (např. Nepenthes, epifytické Utricularie) vyžadují zálivku shora (nestát ve vodě), substrát může mezi zálivkami mírně vyschnout (pokud pěstujeme epifyty v květináčích lepší je pokud stojí na roštech, voda neodtéká z misek pryč a může zvyšovat vzdušnou vlhkost a kořeny rostliny nestojí ve vodě)

24 Zálivka v době klidu Hlavně temperátní rostliny zalévat méně, jen shora, aby nestály ve vodě a půda byla mírně vlhká Některé druhy vyžadují prodělání suché periody Mexické tučnice (Pinguicula) zimují v úplném suchu jiné rostliny přežívají suché léto pod zemí (australské trpasličí rosnatky (Drosera)) Drosera stolonifera

25 Vzdušná vlhkost Pro většinu druhů hlavní faktor pro úspěšné pěstování (ne menší než 40%) Optimální vlhkost pro konkrétní rostlinu nejlépe určíme podle stanoviště kde v přírodě roste Normální vzdušná vlhkost (40-50%): Byblis gigantea, Dionaea muscipula, některé rosnatky (Drosera), Drosophyllum, Pinguicula, Sarracenia, Roridula Zvýšená vzdušná vlhkost (50-70%): Cephalotus, většina rosnatek (Drosera), tropické tučnice (Pinguicula), většina bublinatek (Utricularia) Vysoká vzdušná vlhkost (>70%): Byblis liniflora, Genlisea, Hemiamphora, Nepenthes, některé rosnatky (Drosera), epifytní bublinatky (Utricularia)

26 Vzdušná vlhkost Nedostatečná vzdušná vlhkost poškozuje listy (rosnatky nerosí, láčkovky nevytvářejí láčky ) Nadměrná vlhkost vede ke zchoulostivění rostlin a větší náchylnosti k chorobám a škůdcům (pěstování v uzavřených nádobách za nedostatku světla) Důležité je i dostatečné větrání (zabraňuje přehřívání, nadměrné vlhkosti, šíření chorob.) Drosera hamiltonii Nepenthes ventricosa

27 Vzdušná vlhkost U řady druhů stačí stojící voda v podmiskách (většinou dostačující ve sklenících) Problém bývá v bytech řešením větraná terária, skleněné nádoby, úplně zakrytá akvária nejsou vhodná (příliš vysoká vlhkost, přehřívání)

28 Substráty V přírodě rostou v substrátech chudých na živiny s kyselou půdní reakcí (většinou) Základem substrátů pro pěstování je bílá rašelina (málo rozložená rašelina s ph 3-5) Podle nároků jednotlivých druhů se přidávají další složky (např. zvyšující ph, zvyšující propustnost vody.)

29 Další substráty do směsí Aktivní uhlí zkypřuje půdu, zlehčuje substrát Hlavně u druhů s oblastí s častými požáry (láčkovky) Podporuje klíčení byblid Pemza Lehká pórovitá sopečná hornina, absorbuje dobře vodu Vhodná pro tučnice (Pinguicula) Kokosová vlákna Používají se u epifytů, vzdušná, podporují růst kořenů, ale nedrží vodu (dobrá drenáž) Vhodná pro láčkovky %C3%A1%20sv%C4%9Btle%20%C5%A1ed% C3%A1.jpg bytku/calouneni_jancova/obr38.jpg

30 Další substráty do směsí Jílový granulát Jemná hlína s nízkým obsahem Ca (zvyšuje ph), rychle nasává vodu Vhodná pro tučnice a některé trpasličí a hlíznaté rosnatky Vápenec Zvyšuje ph Některé mexické tučnice potřebují vápnitý substrát Perlit Minerální sopečná hornina vznikající za vysokých teplot, dobře zadržuje vodu, zlehčuje substrát a chrání proti spékavosti substrátu Vhodný jako příměs do všech substrátů produkt_foto/11250/10854.jpg iporady/perlit-m.jpg

31 Další substráty do směsí Borovicová kůra zkypřuje půdu, zlehčuje substrát, zvyšuje propustnost Příměs pro láčkovky a bublinatky, povrch substrátu špirlic Křemičitý písek Zpropustnění substrátů, čím jemnější tím víc zadržuje vodu Rašeliník (Sphagnum) Přirozený substrát pro řadu druhů Prodává se sušený většinou dovezený z Nového Zélandu, absorbuje hodně vody a zůstává prodyšný Vhodný pro hemiamfory, láčkovky, špirlice, rosnatky

32 Další substráty do směsí Vermiculit (šamot) Minerálního původu, ph 7, lehký, nezahnívá, obsahuje stopové množství živin, rychle nasává vodu, zamezuje zhutňování zeminy, pozitivní vliv na tvorbu kořenů Vhodný jako příměs pro tučnice

33 Choroby a škůdci Houbové choroby (většinou při nadměrné vlhkosti, předcházet větráním) Proti plísni šedé Rovral Flo 0,2 % nebo Sumilex 500 0,1 % - při prvních příznacích ošetřit 2-3 x v intervalu 7-10 dnů Fusarióza je relativně častá nemoc (u tučnic), způsobená houbami rodu Fusarium. Nemoc se šíří vodou a zejména je přenášena háďátky. Pokud je rostlina chorobou napadena, již ji nelze zachránit, neboť choroba postupuje velice rychle. Rostlina se prakticky rozpadne od středu, někdy se ve středu vytvoří bílé až růžové mycélium. Prevence - používat speciální substráty pro množení (propařené), jinak zálivka Rovral Flo 0,2 % nebo Topsin M 500 0,1 % anebo Captan 0,2 %. Chemická ochrana je omezena na přípravky s vysokou fytotoxicitou a dále údajně na přípravek Sulka. Dále je samozřejmě vhodné hubit háďátka některým z dostupných nematocidů. V neposlední řadě je vhodné uvažovat o takovém složení substrátu, který háďátkům příliš nevyhovuje - tedy s co nejméně organickými příměsemi Padlí: se nejprve projevuje tmavými ohraničenými skvrnami, později na povrchu typickým bílým mycéliem. Většinou jsou napadeny květní stvoly a nebo listy. Prevence: použití Topsinu M dle koncentrace doporučené výrobcem

34 Choroby a škůdci Živočišní škůdci Proti mšicím přípravky Pirimor v koncentraci 0,05 % nebo Mospilan 20SP (není fytotoxický, většina masožravých rostlin ho snáší velice dobře) 0,01-0,02 % anebo Karate se Zeon technologií 5 CS 0,03 %. Možno použít i Confidor v koncentraci doporučené výrobcem. Molice, svilušky, puklice: vyzkoušeny přípravky: Karate se Zeon technologií 5 CS 0,1 % nebo Mospilan 20 SP 0,04 % (nejsou fytotoxické pro zkoušené druhy) Proti škodlivým roztočům (včetně svilušek): Magus 200SC.O nebo biologická ochrana pomocí užitečných dravých roztočů U smutnic škodí larvy, které přezimují. Dospělci se líhnou od května, od června samičky kladou vajíčka ( ks). Larvy žerou do podzimu hlavně v substrátech vlhčích a bohatých na organickou hmotu. Prevence - chytání dospělců - lepové desky. U nás už bohužel nejsou povoleny přípravky, které se proti nim používají v zahraničí (Basudin 10 G (50 kg/ha) nebo Basudin 600 EW 0,04 % - zálivka 5 l/m2), z našich přípravků by možná šlo použít Dursban 10 G (12-20 kg/ha) nebo Dursban 480 EC 0,2 % - zálivka. Lze použít i návnady - překrojené brambory zahrabat a kontrolovat co 3-5 dnů.

35 Způsob pěstování Venku Slunný parapet v bytě některé odolnější druhy Terária Skleníky

36 Vysokohorské láčkovky v teráriích Zvládnou i začátečníci, co nemají skleník Vhodné na menší druhy Terária např. (120x80x120 cm = délka x šířka x výška), vhodné alespoň se dvěma větracími otvory nutná cirkulace vzduchu Květináče na mřížkách, aby rostliny nestály ve vodě Osvětlení: zářivky (např. 3 tělesa, každé 2x39W zářivek T5), pokud jsou světla přímo v terárií udržují i teplotu kolem 25 C (den) a v noci teplota klesá na 15 C Vlhkost kolem 70% - odpařovače, nebo rostliny podle potřeby rosit ručním rozprašovačem Zadní stěnu je vhodné vyložit deskami z kokosových vláken, bujná vegetace vytváří příznivé mikroklima

37 Tučnice v chladné místnosti pod umělým osvětlením Lze nastavit tepelné a světelné podmínky podle potřeb rostlin, nepřehřívá se v létě, vyšší vzdušná vlhkost Pěstování v regálech (nezabere moc místa) Svícení: zářivky T5 (barva světla 840/865), délka osvětlení upravená podle růstové fáze max. 14 hodin v létě, a 9 hodin v zimě), délku regulovat postupně (cca 15 min za týden) Udržování vlhkosti v miskách, rošty, nebo tkanina, květináče nesmí stát ve vodě (hlavně u mexických druhů) Udržování teploty: přenosná klimatizace (léto C, zima 6-15 C) Pohyb vzduchu: ventilátor!

38 Tučnice se speciálními nároky Mexické tučnice Tenkolisté druhy (Pinguicula sharpii a P. lilacina): akvárium nebo terárium (potřebují větší vzdušnou vlhkost a substrát stále vlhký) Ostatní druhy na konci léta nechat vyschnout, zimovat v suchu, na jaře zase začít pomalu zavlažovat (záleží na teplotě, čím nižší, tím větší sucho) Tučnice z JV USA Pěstujeme ve skleněné otevřené nádrži (zvýšená vzdušná vlhkost), velké nároky na světlo. P. planifolia, P. ionantha, P. primulifolia: do půlky květináče stojí ve vodě P. lutea, P. caerulea a P. pumila menší vlhko, ale nesmí nikdy vyschnout Tučnice mírného pásma V umělých podmínkách se daří pěstovat stínomilné P. crystalina a P. hirtiflora, květináče stojí ve vodě, nesmí nikdy vyschnout, osvětlení slabší, nebo postavit na parapet sklepního okna

39 Tropické genliseje a bublinatky v teráriu Akvárium, nebo raději terárium, s vodou, rostliny stojí v květináčích na mřížkách podle nároků na výšku hladiny vody, vodu je vhodné filtrovat (pak ji nemusíme vyměňovat) Osvětlení zářivky, zajišťují i teplotu cca 27 C v noci se nesvítí, T klesá na C (pokud by klesala moc, nádrže bočních stěn akvária zateplit), v menších teráriích nutný ventilátor (aby se zabránilo plesnivění) Semiaquatické druhy: Genlisea repens, Utricularia biloba, U. westonii (hladina vody 1-2 cm nad květináč, necháme poklesat do ¾ květináče a opět zaplavíme)

40 Hemiamfory v teráriu Potřebují dostatek světla, pokud možno nízké teploty a vysokou vzdušnou vlhkost (80-95%) Dá se zajistit terárii v chladném sklepě (den teplota C, v noci C v létě, v zimě kolem 10 C), rostliny stojí na mřížkách Více informací: sk=view&id=536&itemid=1