ÚPRAVA DRUHOVÉ A PROSTOROVÉ SKLADBY LESNÍCH POROSTŮ MĚSTA KRUPKA

Transkript

1 MĚSTO KRUPKA PROJEKT OPŽP ÚPRAVA DRUHOVÉ A PROSTOROVÉ SKLADBY LESNÍCH POROSTŮ MĚSTA KRUPKA EKOLES-PROJEKT s.r.o. Říjen 2012

2 Obsah 1. VŠEOBECNÉ ÚDAJE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE ZPRACOVATEL PROJEKTU PŘEDMĚT SMLOUVY A DÍLA OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - PRIORITNÍ OSA Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny - cíle a strategie Zaměření a zdůvodnění oblasti 6.3 Obnova krajinných struktur Souhrn podporovaných projektů v rámci oblasti 6. 3, podmínky přijetí žádosti ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE ORIENTAČNÍ MAPA KRUŠNÉ HORY, CÍL PROJEKTU, VSTUPNÍ PODKLADY KRUŠNÉ HORY PODKLADOVÉ MATERIÁLY Výzkumný projekt Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor (Slodičák a kol. 2007) Studie Šetření stavu porostů v Krušných horách (ÚHÚL 2007) Rámcový projekt- Obnova lesa v imisní oblasti Krušných hor (EKOLES-PROJEKT s.r.o. 2008) LOKALIZACE PROJEKTU Lokalizace podle jednotek prostorového rozdělení lesa Lokalizace v EVL či PO Katastr nemovitostí Rozložení projektu dle pásem ohrožení ORGANIZAČNÍ A PROSTOROVÉ ROZDĚLENÍ LESA POUŽITÉ PŘI OZNAČOVÁNÍ PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ Organizační rozdělení Prostorové rozdělení lesa SADEBNÍ MATERIÁL Přechodná biomeliorační druhová skladba Kódování sadebního materiálu Přehled množství a typů sadebního materiálu Obecné požadavky jakosti (kvality) sadebního materiálu Požadované rozměry sazenic PUBLICITA PROJEKTU Velkoplošný informační panel Stálá informační tabule / Trvalá pamětní deska PŘEHLED ČINNOSTÍ V PROJEKTU A JEJICH POPIS (výkony a podvýkony) ČINNOST - VÝKON Podvýkon Příprava půdy mechanizovaně v pruzích ČINNOST - VÝKON Podvýkon První sadba do připravené půdy ruční, jamková (0,35 m x 0,35 m) ČINNOST - VÝKON Podvýkon Oplocenky z nového materiálu-drátěné (160/3) ČINNOST - VÝKON Podvýkon Nátěr kultur repelenty-zimní Podvýkon Postřik kultur repelenty-letní ČINNOST - VÝKON Podvýkon Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) TABULKOVÁ ČÁST EKOLES-PROJEKT s.r.o. 2

3 4.1 CELKOVÝ PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ PŘEHLED FINANČNÍ A ROZPOČET PROJEKTU CELKOVÝ OCENĚNÝ PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ ( ) OCENĚNÝ PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ OCENĚNÝ PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ OCENĚNÝ PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ ROZPOČET FOTODOKUMENTACE MAPOVÉ DÍLO EKOLES-PROJEKT s.r.o. 3

4 1. VŠEOBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikační údaje objednatele Krupka Projekt OPŽP Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka Objednatel: Město Krupka se sídlem: Mariánské náměstí č.p. 22, Krupka IČ: DIČ: Zpracovatel projektu Zpracovatel: EKOLES - PROJEKT s.r.o. se sídlem: Riegrova 4338/12, Jablonec nad Nisou zastoupený: ing. Milan Kryl - jednatel Licence: KÚ Libereckého kraje ke zpracování LHP a LHO č.j. KULK/62304/2008 Živnostenský list: - zpracování LHP a LHO ev.č projektová činnost v lesnictví a krajinné ekologii ev.č činnost technických poradců v oblasti zemědělství a lesnictví ev.č Předmět smlouvy a díla Předmětem uzavřené smlouvy o dílo je zpracování projektové dokumentace k realizaci projektu financovaného z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu životní prostředí s názvem Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka. EKOLES-PROJEKT s.r.o. 4

5 1.4 Operační program Životní prostředí - Prioritní osa 6 Operační program Životní prostředí nabízí v letech čerpání finančních prostředků z evropských fondů (konkrétně Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) v hodnotě přes pět miliard euro. Objemem financí - 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR - se jedná o druhý největší český operační program. Cílem Operačního programu Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech prioritních osách. Realizace projektu Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka je směřována k čerpání finančních prostředků z Prioritní osy 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny, a to v Oblasti podpory 6.3 Obnova krajinných struktur Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny - cíle a strategie V materiálu Státního fondu životního prostředí Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny se uvádí, že základním problémem ochrany přírody a krajiny v České republice zůstává pokles biodiverzity na úrovni druhů, ekosystémů, ale také snížená ekologická stabilita. Snížení rozmanitosti a početnosti původních druhů je důsledkem devastace krajiny a přírodních zdrojů našeho území v posledních desetiletích. Nevhodný způsob hospodaření a znečišťování životního prostředí se odrazil i na stavu našich lesů. Celkově byly lesy a lesní půdy ve střední Evropě postiženy degradačními vlivy v důsledku intenzivního dlouholetého působení emisí a kyselých dešťů. Tyto negativní dopady průmyslových vlivů byly v našich podmínkách umocněny systémem obhospodařování lesů, který byl dlouhodobě zaměřen na jednostrannou podporu dřevoprodukční funkce. Důsledkem jsou dnešní převážně monokulturní lesní porosty s výrazně sníženou odolností proti biotickým i abiotickým vlivům. Globálním cílem Prioritní osy 6 pro období je zastavení dalšího poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny. Jedním ze specifických cílů Prioritní osy 6 je i obnova ekologické stability krajiny. Pro ochranu konkrétních přírodních a krajinných hodnot včetně ochrany biodiverzity jsou vyhlašována chráněná území. Novelou zákona 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, byly do českého právního řádu zahrnuty povinnosti vyplývající pro členské státy Evropské unie ze směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a ze směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě EKOLES-PROJEKT s.r.o. 5

6 rostoucích rostlin. Jednou z nejvýznamnějších povinností bylo vytvoření soustavy evropsky významných chráněných území Natura Tato soustava je tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Vláda české republiky tak schválila 38 ptačích oblastí a národní seznam zahrnující 863 evropsky významných lokalit. U nejvíce ohrožených druhů rostlin a živočichů je nutné přikročit k aktivnímu managementu jejich populací, jehož součástí je především obnova vhodného prostředí (biotopů), odstraňování a náprava negativních a rušivých vlivů a případně i realizace speciálních repatriačních programů. Dlouhodobým cílovým horizontem je také trvalá náprava současného negativního stavu poškozených lesních půd a stávajících lesních porostů, včetně zvýšení jejich přirozené odolnosti vůči změnám prostředí. Dalším sledovaným cílem je i přispět ke zvýšení hodnot požadovaných funkčních potenciálů lesních ekosystémů Zaměření a zdůvodnění oblasti 6.3 Obnova krajinných struktur Obnova krajinných struktur je zaměřena na posílení ekologické stability krajiny, a to zejména formou vytváření a obnovy krajinných prvků, budováním prvků územních systémů ekologické stability a zvyšováním stability lesních ekosystémů. Realizace této oblasti podpory je součástí naplňování cílů stanovených ve Státní politice životního prostředí , Státním programu ochrany přírody a krajiny ČR, Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky a Strategii udržitelného rozvoje České republiky. Mezi operační cíle této podpory je zahrnuto i zlepšení přírodních poměrů v lesích. Předmětem podpory pak jsou opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to vše dosažením druhové a prostorové skladby lesních porostů, která odpovídá přírodním podmínkám. Dalším z předmětů podpory je i realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura Souhrn podporovaných projektů v rámci oblasti 6. 3, podmínky přijetí žádosti Souhrnně tedy budou v oblasti 6.3 podporovány projekty zaměřené na: realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability, EKOLES-PROJEKT s.r.o. 6

7 zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, solitérních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy, opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám, realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura Žádosti o podporu musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a Výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve Směrnici MŽP. Žádost je třeba doručit na příslušná pracoviště, kterými jsou krajská střediska AOPK. EKOLES-PROJEKT s.r.o. 7

8 1.5 Základní členění projektové dokumentace Projektová dokumentace je rozdělena na následující části: textová část všeobecné údaje lokalizace projektu, přírodní podmínky, cíle projektu, podklady popis a zdůvodnění činností (výkonů a podvýkonů) obsažených v projektu sadební materiál tabulková část a rozpočet tabulkový přehled činností po jednotlivých letech souhrnný tabulkový přehled činností oceněný tabulkový přehled činností po jednotlivých letech oceněný souhrnný tabulkový přehled činností mapové dílo řešených lokalit (porostních skupin) parcelní mapa umístění lokality ve vztahu k parcelám katastru nemovitostí mapa vztahu lokality k ZCHÚ, PO a EVL umístění lokality s ohledem na zvláště chráněné území (ZCHÚ), ptačí oblast (PO) nebo evropsky významnou lokalitu (EVL) mapa typologická umístění lokality ve vztahu k lesním typům mapa porostní umístění lokality ve vztahu k okolním lesním porostům technologické karty činností navrhovaných na lokalitě pro jednotlivé roky fotodokumentace EKOLES-PROJEKT s.r.o. 8

9 1.6 Orientační mapa Krupka Projekt OPŽP Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka EKOLES-PROJEKT s.r.o. 9

10 2. KRUŠNÉ HORY, CÍL PROJEKTU, VSTUPNÍ PODKLADY 2.1 Krušné hory Porosty náhradních dřevin byly vysazovány s cílem udržení lesa v oblastech silně poškozených znečištěním ovzduší v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Jejich zakládání bylo vynuceno naléhavou potřebou zajištění nejdůležitějších mimoprodukčních funkcí lesa zejména půdoochranné a vodohospodářské. Vzhledem k předpokládané nižší stabilitě a omezenému plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí v porovnání s cílovými byly od počátku porosty náhradních dřevin považovány za přípravnou fázi založení stabilních lesních ekosystémů. V nejvíce postižené oblasti Krušných hor tak byly porosty náhradních dřevin založeny na ploše téměř hektarů, přičemž jako náhradní dřeviny byly vysazovány břízy (Betula), smrk pichlavý (Picea pungens), modřín opadavý (Larix decidua), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), borovice blatka (Pinus rotundata), kleč horská (Pinus mugo) a olše (Alnus). V průběhu devadesátých let došlo k významné redukci průmyslových emisí a tím byly vytvořeny startovací podmínky pro přeměnu porostů náhradních dřevin na porosty cílové, které by opětně v optimální míře plnily požadované produkční i mimoprodukční funkce. Na základě výsledků dosavadních šetření je zvažována i naléhavost přeměn porostů náhradních dřevin, která vychází z ohrožení stability lesních ekosystémů (např. eroze půdy), ze ztráty vznikající neplněním požadovaných funkcí (např. ztráta na produkci) a z vhodnosti současného stavu porostu pro přeměnu. Jsou vylišeny následující kategorie: Porosty, které nestabilitou ohrožují některé významné ekologické funkce. Především v ochranných lesích s důležitou protierozní funkcí, která není plněna z důvodu poškození a výrazného snížení zakmenění současných porostů Porosty rozpadající se, v nichž vzniká legislativní povinnost obnovy Porosty v poměrně dobrém stavu, které přeměnou druhové skladby z náhradních dřevin na cílové budou plnit cenné produkční funkce Porost náhradních dřevin, které přeměnou na porosty cílových dřevin budou plnit do určité míry produkční funkce a nelze je přeměnit výchovou Porosty, které požadované porostotvorné funkce plní, ale neočekává se, že by se po přeměně na cílové staly dřevoprodukčními Smíšené porosty náhradních a cílových dřevin, ve kterých lze přeměny dosáhnout výchovou ve prospěch cílových EKOLES-PROJEKT s.r.o. 10

11 2.2 Podkladové materiály Projektová dokumentace vychází z následujících podkladových materiálů, které byly zpracovateli poskytnuty v písemné nebo digitální formě Výzkumný projekt Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor (Slodičák a kol. 2007) Projekt a jeho výstupy vychází z výsledků Grantové služby Lesů České republiky s.p. Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor řešeného v letech Jeho výsledkem je nejen přehledné shrnutí nejdůležitějších informací o životním prostředí a lesních porostech, ale i návrh dalšího postupu lesního hospodářství v oblasti Krušných hor. Základními tematickými oddíly jsou: Stav prostředí v Krušných horách (klima, imisní zátěž, lesní půdy) Porosty náhradních dřevin (zakládání, ohrožení, kategorizace, naléhavost přeměn) Zvěř a lesní ekosystémy (vliv zvěře, management) Pěstební postupy pro lesní porosty v Krušných horách (genové zdroje, sadební materiál, obnova lesa, výchova lesních porostů, přeměny Ekonomická rozvaha (rentabilita, efektivnost funkcí, finanční podpory přeměny, varianty pěstebních opatření) Studie Šetření stavu porostů v Krušných horách (ÚHÚL 2007) Podpůrná studie Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Šetření stavu porostů v Krušných horách (ÚHÚL 2005) zadaná Ministerstvem zemědělství zjišťovala stav lesních porostů s převahou porostů náhradních dřevin (PND). Do detailního šetření bylo zařazeno území na náhorní plošině východních Krušných hor s převahou souvislých porostů náhradních dřevin, které bylo doplněno ucelenými, ale menšími částmi porostů náhradních dřevin ze západního Krušnohoří. Do šetření byly dále zahrnuty smrkové porosty a porosty tvořené dřevinami přirozené dřevinné skladby. Celková výměra šetřeného území činila ha. Šetřené lesní porosty byly diferencovány podle zdravotního stavu, dřevinné skladby, hustoty porostu = zakmenění a způsobu míšení. Takto byly vylišeny následující kategorie: A = cílové dřeviny v dobrém zdravotním stavu B = směsi cílových a náhradních dřevin řešitelných budoucí výchovou ve prospěch cílových C = cílové dřeviny ve špatném zdravotní stavu D = směsi cílových a náhradních dřevin neřešitelných budoucí výchovou E = náhradní dřeviny v dobrém zdravotním stavu F = řídké porosty náhradních dřevin EKOLES-PROJEKT s.r.o. 11

12 2.2.3 Rámcový projekt- Obnova lesa v imisní oblasti Krušných hor (EKOLES-PROJEKT s.r.o. 2008) Rámcový projekt je situován na území Krušných hor, které bylo předmětem šetření studie zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů pro Ministerstvo zemědělství s názvem Šetření stavu porostů v Krušných horách (2007) v rámci Ústeckého kraje. Západní část území Rámcového projektu Východní část území Rámcového projektu Rámcový projekt je vodítkem pro tvorbu podrobných prováděcích projektů obnovy porostů náhradních dřevin v Krušných horách. Vzhledem ke skutečnosti, že všichni vlastníci lesa v zájmovém území Rámcového EKOLES-PROJEKT s.r.o. 12

13 projektu využívají, hospodaří a vedou evidenci v jednotkách trvalého rozdělení lesa, bylo pro účely zpracování Rámcového projektu využito oddělení jako základní plánovací jednotka. Pro účely dalšího zpracování byly lesní porosty zahrnuté do zájmového území Rámcového projektu a evidované podle číselného značení oddělení rozděleny do skupin, které se významně odlišují přístupem k přeměnám porostů náhradních dřevin. Jedná se o následující skupiny: - skupina lesních porostů v maloplošných chráněných územích (MCHÚ) - skupina lesních porostů v ptačích oblastech s detailně řešeným hospodařením (PO) - skupina lesních porostů na stanovištích edafické kategorie R (8R, 9R), která není součástí dvou výše uvedených skupin - skupina ostatních lesních porostů Jako základní plánovací časová jednotka Rámcového projektu nebyl zvolen kalendářní rok, ale v lesnictví běžně využívané decenium desetiletí. Důvodem pro jeho volbu byly dlouholeté zkušenosti zpracovatele s projektováním v lesnictví a zejména zkušenosti s důsledky způsobenými zpožděním zahájení projektu v konkrétním roce, kdy například měsíční zpoždění způsobené administrativními průtahy okolo výběrových řízení na dodavatele prací způsobí zmeškání lesotechnických lhůt pro zalesnění a následný časový posun minimálně o půl až jeden rok. Plánování realizace lesnických činností na decenium tak umožní vlastníkům operativně přizpůsobit zahájení obnovy porostů náhradních dřevin přírodním podmínkám nebo finančním možnostem a nebude striktně vázáno na konkrétní rok zahájení. Navrhovaná opatření Rámcového projektu byla pro zjednodušení dalších operací a vytváření tabulkových přehledů sloučena do tří hlavních skupin obnovy lesa, výchovy lesa a péče o les. Obnova lesa zahrnuje základní činnosti úklid klestu, štěpkování těžebního odpadu, příprava půdy, výsadba sazenic (první, opakovaná), podsadba, prosadba, rekonstrukce porostů náhradních dřevin Výchova lesa zahrnuje základní činnosti prořezávky, zpřístupnění porostů, probírky Péče o les zahrnuje základní činnosti stavba oplocenek, ochrana proti zvěři nátěrem, postřikem, individuálními chrániči, ožínání sazenic, ochrana proti klikorohovi, ochrana proti myšovitým hlodavcům, hnojení sazenic. EKOLES-PROJEKT s.r.o. 13

14 2.3 Lokalizace projektu Krupka Projekt OPŽP Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka Lokalizace podle jednotek prostorového rozdělení lesa Projekt Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka je umístěn do následujících porostních skupin (etáží): Oddělení Dílec Porostní skupina 614 B 5b/2a/ Lokalizace v EVL či PO Všechny zájmové lokality projektu Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka se nacházejí v evropsky významné lokalitě (EVL) Východní Krušnohoří Katastr nemovitostí Porostní skupiny řešené v rámci projektu Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka se nacházejí v následujících katastrálních územích a parcelách katastru nemovitostí: Katastrální území Parcela - číslo Parcela - podlomení Výměra parcely (ha) Kultura Oddělení Dílec Skupina Plocha skupiny (ha) Fojtovice u Krupky , B 5b/2a/1 8,9600 Celkem 8, Rozložení projektu dle pásem ohrožení Porostní skupiny řešené v rámci projektu Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka se nacházejí v následujících pásmech ohrožení: A 100 % EKOLES-PROJEKT s.r.o. 14

15 2.4 Organizační a prostorové rozdělení lesa použité při označování projektovaných činností Organizační rozdělení V současnosti lesnictví v České republice využívá jako nejvyšší organizační jednotku lesní hospodářský celek, které jsou (kromě LČR s.p.) odrazem majetkového vlastnictví lesa. Lesní hospodářský celek je označován šestimístným číselným kódem přidělovaným Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů nebo názvem (například LČR LS Klášterec). Nižší organizační jednotkou lesního hospodářského celku bývá u velkých majetků lesní revír, který tvoří několik lesních oddělení. Ty jsou využity pouze u lesních majetků, které je mají vytvořeny Prostorové rozdělení lesa Pro označování prostorového rozdělení lesa se využívá třístupňový systém trvalých jednotek, kterými jsou oddělení, dílec a porost. U většiny vlastníků lesa je pak tento třístupňový systém redukován na dvoustupňový sloučením dílce a porostu. Tak je tomu i u všech vlastníků participujících na tomto projektu. Proměnlivou nižší jednotkou lesnického rozdělení je porostní skupina a porostní etáž. Oddělení - jsou nejvyššími jednotkami tvořícími základ rozdělení lesů na lesní správě a jejich velikost se pohybuje řádově v desítkách ha. Označeny jsou trojmístným číslem. Dílec - je nižší trvalou jednotkou vytvořenou v rámci oddělení o rozloze řádově v ha (cca 3 25 ha). Dílec je označen velkým písmenem abecedy. Porostní skupina - je nejnižší plošnou jednotkou rozdělení lesa vymezenou uvnitř dílce. Porostní skupiny se od sebe odlišují věkovou (případně druhovou) skladbou. Porostní skupina je základní jednotka pro podrobné zjišťování stavu lesa a pro podrobné plánování a evidenci uskutečněných zásahů. Je označena číslem, které vyjadřuje její příslušnost k určitému věkovému stupni ( 1= 1 až 10 let, 2= 11 až 20 let, 3= 21 až 30 let atd.). Porostní etáž každá porostní skupina obsahuje nejméně jednu etáž. Ve specifickém případě výskytu dvou nebo více rozdílných věkových stupňů na stejné ploše nad sebou jsou tyto popsány jako samostatné vertikální etáže s označením ve tvaru zlomku (například 3/1). Příklad : 165 B = oddělení B = dílec 1 = porostní skupina (zároveň i etáž) nebo 3/1 = porostní skupina 3 = porostní etáž EKOLES-PROJEKT s.r.o. 15

16 2.5 Sadební materiál Krupka Projekt OPŽP Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka Přechodná biomeliorační druhová skladba Cílová druhová skladba, která odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru, představuje ekonomicky, biologicky a funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu. Při dosažení základní cílové druhové skladby konkrétního cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny lze tedy očekávat optimální plnění téměř všech požadovaných funkcí lesa. Varianta přechodné biomeliorační druhové skladby (BMDS) je založena na poznatcích o schopnosti některých listnatých dřevin meliorovat prostředí a dále na poznatcích o nižší podkorunové depozici pod listnatými dřevinami. Od této dřevinné skladby se očekává především maximální meliorační efekt a snížení podkorunových depozic ve srovnání s jehličnatými porosty. Hlavním cílem je příprava stanoviště pro postupné zavedení cílové druhové skladby. V současných podmínkách velkého tlaku zvěře vyžaduje tato varianta náročnou ochranu proti zvěři zejména celoplošným plocením, ale také někdy i chemickou melioraci stanoviště před výsadbou. Přechodná biomeliorační druhová skladba (zastoupení uvedeno v desítkách procent dle dřevin) pro jednotlivé cílové hospodářské soubory respektive hospodářské soubory, které odrážejí stav lesních typů a aktuální výskyt lesních porostů na nich, je uvedena v následující tabulce: SM BK JR BR BRP JD OS OLS KL LP,JL,JS VR KOS Cílový hospodářský soubor Hospodářský soubor (HS) Obmýtí Obnovní doba Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina Dřevina nepřetržitá nepřetržitá EKOLES-PROJEKT s.r.o. 16

17 2.5.2 Kódování sadebního materiálu Projekt Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka využívá pětimístného kódování sadebního materiálu Lesů České republiky, s.p., které je vytvářeno z následujících údajů: XX X X X Kód Dřevina Kód Typ sadebního materiálu Třída (kořenový krček v mm) Kód Obal 1 Smrk ztepilý 0 Semena 4 0 Prostokořenné 10 Jedle bělokorá 1 Semenáčky 5 1 Rašelinocelulózový kelímek 20 Borovice lesní 2 Sazenice 6 2 Polyetylénový sáček 30 Modřín opadavý 3 Poloodrostky 7 3 Rolovaný obal Nisula 40 Dub letní 4 Semenáčky z náletu 8 4 Jiffy tableta 50 Buk lesní 5 Smluvní materiál 5 Plastový sadbovač 53 Javor klen 6 Nestandard sazenice 6 Jutový sáček 61 Jilm horský 7 Nestandard semenáček 9 Nespecifikovaný obal 64 Bříza bradavičnatá 8 Nestandard ostatní 65 Bříza pýřitá 66 Jeřáb ptačí 80 Lípa srdčitá 83 Olše lepkavá 84 Olše šedá 99 Keře Příklad použití: kód = javor klen (53), sazenice (2), třída (5), plastový sadbovač (5) EKOLES-PROJEKT s.r.o. 17

18 2.5.3 Přehled množství a typů sadebního materiálu Dřevina Kód Cena ks bez DPH Počet (ks) Celkem bez DPH Celkem s DPH (Kč/ks) (Kč) (Kč) Buk lesní Celkem 7000 Javor klen Celkem 4200 Smrk ztepilý Celkem Celkem dřeviny EKOLES-PROJEKT s.r.o. 18

19 2.5.4 Obecné požadavky jakosti (kvality) sadebního materiálu Jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost úpravy druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří bude jakost (kvalita) použitého sadebního materiálu. Obnova lesních porostů kvalitním sadebním materiálem vždy podmiňuje úspěšnost následujícího vývoje lesního porostu ze stadia sazenic až do fáze zajištěné lesní kultury. Jedině přísným respektováním předepsané jakosti (kvality) zabráníme neúměrným ztrátám při obnově lesních porostů a zajistíme tak předpoklad pro budoucí naplnění všech požadovaných funkcí lesa včetně zajištění odolnosti a stability zakládaných lesních porostů. Pojem jakost (kvalita) sadebního materiálu představuje soubor jeho genetických, fyziologických a morfologických znaků a vlastností. Obecné požadavky na genetickou jakost (kvalitu) reprodukčního materiálu lesních dřevin, ale i možnosti jeho horizontálních a vertikálních přenosů v rámci České republiky stanovují přísné legislativní předpisy (Zákon č.289/1995 Sb., Vyhláška č.44/2010 Sb.). Požadavky na morfologickou a fyziologickou jakost (kvalitu) sadebního materiálu vychází z české technické normy ČSN Neopomenutelnými parametry pro hodnocení standardu sazenic lesních dřevin tak jsou: - tloušťka kořenového krčku (třída v mm) - výška nadzemní části (rozpětí výšky nadzemní části v cm) - maximální věk - nepřípustné deformace kořenového systému - poměr objemu kořenového systému k nadzemní části (KS/NČ) Ostatními doplňujícími znaky pro celkové posouzení jakosti (kvality) sadebního materiálu pak mohou být: - délka kůlového kořene (v cm) - kvalita nadzemní části - podíl objemu jemných kořenů v objemu celého kořenového systému - architektonika kořenového systému - maximální průměr řezných ran Kořenový krček se měří s přesností na 0,1mm a hodnota se zaokrouhluje standardním způsobem od 0,05mm směrem nahoru. Tolerance směrem dolů v případě minimálního průměru krčku 3 se nepovoluje, zatímco v ostatních případech je povolena odchylka 10% směrem dolů od minimální hodnoty; u krytokořenných semenáčků pěstovaných po dobu maximálně 1 roku až o 1 mm, u krytokořenných sazenic SM pěstovaných po dobu maximálně 2 roky je minimální tloušťka kořenového krčku 4 mm Výška nadzemní části se měří s přesností na 1 cm a hodnota se zaokrouhluje standardním způsobem od 0,5cm směrem nahoru. U minimálních výšky 10 cm je tolerance pouze 5 cm nahoru, s výjimkou BO a BOC, kde je povolena tolerance i 3 cm dolů. U ostatních výšek při dodržení parametru krčku je tolerance +5 cm, SM 8. a 9. Lvs +10 cm. Prostokořenný sadební materiál musí mít úměrný výškový přírůst. Má-li sadební materiál SM a DG EKOLES-PROJEKT s.r.o. 19

20 poslední přírůstvětší než ½ celkové výšky nadzemní části, za standardní je považován pouze tehdy, když splňuje všechna v normě uvedená kritéria pro kořenový systém včetně doplňujících znaků. Délka kůlového kořene se měří s přesností na 1cm se standardním zaokrouhlením od 0,5 cm nahoru. Pro semenáčky BO a MD třídy 3 se stanovuje rozpětí cm. Pro poloodrostky výšky cm se stanovuje délka v rozpětí cm. V ostatních případech je stanovena v rozpětí cm a u sazenic SM je stanovena délka nejdelšího horizontálního kořene na 17 cm. V projektu se neuvažuje s využitím semenáčků, ale pouze s využitím sazenic lesních dřevin, přičemž je nutné připomenout, upřesnit nebo vysvětlit některé články ČSN Bod 3.1. Sazenice je rostlinou vypěstovanou ze semenáčku nebo vegetativním množením, u které byl kořenový systém upravován přepichováním, školkováním, podřezáváním, přesazováním do obalů nebo zakořeňováním náletových semenáčků s nadzemní částí o výšce do 70 cm Bod 3.6. Vícekmenným sadebním materiálem jsou rostliny, u nichž dochází k nežádoucímu větvení (tvorbě dvojáků, trojáků apod.) na dvouletém a starším dřevě. Bod 3.7. Vícečetné letorosty jsou všechny letošní výhony vyrůstající z letošního dřeva nebo apikální (vrcholové) části dřeva loňského. Bod 6.7. U listnatých dřevin jsou přípustné semenáčky a sazenice, které mají kmínek s více terminálními výhony. Nejsou však přípustné vícekmenné rostliny. Tvarování nadzemních částí, kterým se rozumí zkracování nebo odstraňování bočních větví na větevní kroužek, je dovoleno. Je přípustná čerstvá rána, jejíž průměr nesmí být větší než 6 mm. Použití tvarovaného materiálu je možné pouze na základě předcházející dohody s vlastníkem lesa. Bod 6.9. U sadebního materiálu listnatých dřevin může být nepoměr velikosti kořenového systému a velikosti nadzemní části eliminován tvarováním nadzemní části, u břízy, jeřábu a olše i zkrácením terminálního výhonu. Průměr řezné rány nesmí být větší než 6 mm. Použití tvarovaného materiálu je možné pouze na základě předcházející dohody. Bod Kořenový systém nesmí být mechanicky poškozen. Výjimkou je úmyslné zkracování kořenů. Maximální tloušťka úmyslně zkracovaných kořenů nepřesahuje 6 mm, u poloodrostků vyšších než 81 cm se připouští maximální tloušťka řezu do 10 mm. Řez je veden kolmo na osu kořene a je hladký. Úmyslným zkracováním kořenů se rozumí buď podřezávání v průběhu pěstování (v době vyzvedávání je již patrné hojení ran a růst nových kořenů) nebo podříznutí před vyzvednutím a ruční zkrácení před expedicí (čerstvé rány bez známek regenerace). Bod 7.3. Minimální velikost rozborového vzorku pro hodnocení kvality je 200 kusů. Počet rozborových vzorků se stanoví podle homogenity a velikosti hodnoceného souboru. Jeden vzorek je možno odebírat maximálně z plochy 0,25 ha záhonů nebo maximálně z počtu kusů expedovaného sadebního materiálu. EKOLES-PROJEKT s.r.o. 20

21 Za standardní soubor sadebního materiálu je považován ten, který neobsahuje více než 5% nestandardních jedinců. 95% jedinců v souboru musí splňovat všechny neopomenutelné parametry. Jedinci nesplňující více než 2 parametry se nepřipouštějí. Bod A U sadebního materiálu listnatých dřevin je dovoleno následující zvlnění kmínku: - při výšce nadzemní části do 25 cm maximálně + 2 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění maximálně 3 cm od pomyslné osy kmínku - při výšce nadzemní části nad cm je povoleno maximálně + 4 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění maximálně 6 cm od pomyslné osy kmínku - při výšce nadzemní části nad 50 cm je povoleno maximálně + 6 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění maximálně 12 cm od pomyslné osy kmínku Bod A U sadebního materiálu jehličnatých dřevin je dovoleno následující zvlnění kmínku: - při výšce nadzemní části do 15 cm není povoleno - při výšce nadzemní části nad 15 cm je povoleno maximálně + 1 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění maximálně 3 cm od pomyslné osy kmínku; pro MD jsou tyto hodnoty maximálně +2 cm, při jednostranném zvlnění max. 5 cm - maximální velikost jednostranného zvlnění nesmí být těsně nad kořenovým krčkem - zvlnění musí být průběžné, nesmí být tvořeny ostré zlomy Požadované rozměry sazenic V následující tabulce jsou uvedeny požadované rozměry standardních výsadbyschopných sazenic, které budou využity při přeměně porostů náhradních lesních porostů: Třída Max. věk KS/NČ Třída Max. věk KS/NČ Třída Max. věk KS/NČ Třída Max. věk KS/NČ Sazenice dřeviny Nadzemní část 15-25cm Nadzemní část Nadzemní část Nadzemní část BK KL SM 4 2 1: : : : : : : : : : :4 EKOLES-PROJEKT s.r.o. 21

22 2.6 Publicita projektu Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) připravil podrobná pravidla a praktický návod pro zajištění publicity a propagace evropských fondů a cílů Operačního programu Životní prostředí. Forma propagace je závislá na typu realizované činnosti a na výši příspěvku ze strany EU. Příjemce odpovídá za přiměřenou dostupnost a viditelnost informačních opatření Velkoplošný informační panel Panel je umístěn bezprostředně po zahájení fyzické realizace projektu a musí být zachován po celou dobu průběhu realizace projektu. Po ukončení realizace projektu, nejpozději do dvou měsíců, se velkoplošný informační panel nahradí stálou informační tabulí. Počet panelů odpovídá rozsahu projektu. U projektů, kde je celkový veřejný příspěvek do 10 miliónů Kč, je velikost velkoplošného informačního panelu stanovena na 2400 x 1200 mm. SFŽP si vyhrazuje právo připravit pro příjemce podpory tiskový podklad informačního panelu a příjemce podpory je povinen dodat SFŽP všechny údaje o projektu, které budou jeho součástí. Tiskový podklad pro výrobu informačního panelu pošle SFŽP em příjemci podpory do 14 dnů od vyplnění elektronického formuláře. Panel je celobarevný. Je možné volit formát na šířku nebo na výšku. Volba materiálu a výsledného provedení záleží na možnostech uchycení informačního panelu v místě realizace v tomto případě je zvolena kovová konstrukce s polepem Stálá informační tabule / Trvalá pamětní deska Příjemce podpory je povinen nejpozději do dvou měsíců od dokončení infrastruktury, stavebního projektu nebo instalace zařízení, a to bez ohledu na výši celkového veřejného příspěvku, vyvěsit na dobře přístupném a viditelném místě stálou informační tabuli. U projektů, kde je povinností postavit velkoplošný informační panel, bude informační tabule umístěna bezprostředně po jeho odstranění. Stálá informační tabule/trvalá pamětní deska má minimální rozměry 300 x 400 mm. Desky mohou být celobarevné i jednobarevné. Volba materiálu a výsledného provedení záleží na možnostech uchycení stálé informační tabule/trvalé pamětní desky v místě realizace v tomto případě je zvolena plast s polepem. SFŽP si vyhrazuje právo připravit pro příjemce podpory tiskový podklad informační tabule/trvalé pamětní desky. Tiskový podklad pro výrobu informačního panelu pošle SFŽP em příjemci podpory do 14 dnů od vyplnění elektronického formuláře. EKOLES-PROJEKT s.r.o. 22

23 3. PŘEHLED ČINNOSTÍ V PROJEKTU A JEJICH POPIS (výkony a podvýkony) V projektu Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka jsou naplánovány činnosti, k jejichž označení byly využity názvy výkonů a podvýkonů využívaných LČR s.p. U všech činností se jedná o provedení práce včetně dodávky materiálu (např.sadba, nátěr a nástřik kultur repelenty, stavba oplocenek, hnojení lesních kultur). Veškeré použité přípravky musí být uvedené v aktuálním Seznamu registrovaných přípravků na ochranu lesa vydávaném Ministerstvem zemědělství. 3.1 Činnost - Výkon Podvýkon Příprava půdy mechanizovaně v pruzích Zdůvodnění: Příprava půdy bude následovat po odstranění těžebních zbytků. Jedná se o opatření pro zajištění přirozené či umělé obnovy lesa zaměřená na úpravu půdy a jejího bylinného krytu. Výsledkem přípravy půdy je vytvoření optimálních půdních a mikroklimatických podmínek pro zalesnění a následný vývoj kultury. Některé lesní porosty mají snížené zakmenění (hustotu). To je důvodem poměrně silného růstu travních porostů pod nimi. Vytvořený drn je nezbytné před výsadbou lesních dřevin odstranit a umožnit následnou výsadbu cílových dřevin, které tak mohou lépe odrůst. Popis: Příprava půdy mechanizovaným prostředkem (například pluh, kráčející bagr) po vrstevnicích v pruzích šíře 0,50 m strhnutím a obrácením drnu. Vzdálenost mezi jednotlivými pruhy závisí na předpokládané výsadbě. 3.2 Činnost - Výkon Podvýkon První sadba do připravené půdy ruční, jamková (0,35 m x 0,35 m) Zdůvodnění: Vzhledem k současnému stavu a očekávanému vývoji porostů náhradních dřevin, které splnily svou roli v uchování zejména půdoochranné a vodoochranné funkce lesa, budou tyto dle navrženého prostorového a časového harmonogramu obnovovány výsadbou dřevin cílových. Tento podvýkon zahrnuje v sobě náklady nutné na pořízení sazenice, dopravu a provedení vlastní výsadby. Popis: Doprava sazenic k místu výsadby (založení). Vyzvednutí a donáška sazenic z místa založení k místu sadby. Vyhledání plošky 0,35x0,35m, prokypření půdy do hloubky 0,25-0,30 m. V případě použití obalovaného sadebního materiálu vsazení sazenice s obalem či bez obalu dle použitého typu, zahrnutí zeminou, přitlačení a úprava povrchu. Přenesení nářadí a přechod k další plošce. EKOLES-PROJEKT s.r.o. 23

24 3.3 Činnost - Výkon Podvýkon Oplocenky z nového materiálu-drátěné (160/3) Zdůvodnění: Stavy zvěře, které doposud překračují předepsané normované stavy v Českém středohoří, jsou hlavním důvodem pro stavbu dočasného oplocení nově vznikajících lesních porostů cílových dřevin. Vzhledem k nedostatku těchto dřevin v okolních náhradních lesních porostech je zvěř cíleně vyhledává (zejména jedle a listnáče) a následným okusem zcela zničí. Oplocenka by měla chránit sazenice proti zvěři černé, srnčí a drobné. Popis Výška oplocení 160 cm. Délka polí 300 cm. Dřevinami pro stavbu mohou být SM, MD, DB, AK, JL. Spodní část sloupků v délce o 20 cm větší než je zahloubení sloupku musí být opálena na dřevo nebo odkorněna a po zaschnutí penetrována vhodným prostředkem. Díra pro sloupek musí být vyvrtána nebo vybrána rýčem, sloupek musí být následně pevně ukotven. Spodní strana vzpěr musí být ukotvena v zemi tak, aby nemohlo dojít k jejímu posuvu. U drátěných oplocenek bude každý třetí sloupek zavětrován z vnitřní strany. Na krátkých stranách (do 6 polí) bude zavětrován sloupek nejblíže středu strany. Délka zahrocení kůlů bude max. 20 cm. Materiál označený jako tyčovina nesmí být podélně dělen (např. půlen, atd.). Hřebíky použité na konstrukce budou o 100 % delší než průměr přitloukaného materiálu. Hřebíky budou dotlučeny a vyčnívající konce budou zahnuty vzhůru k dřevěné části oplocenky. Součástí stavby oplocenky je zbudování dvou oboustranných žebříků (písmene A), v protilehlých rozích oplocenky. Stojné díly žebříků odpovídají parametrům sloupků, příčky dle parametrů vzpěr oplocenky. Žebřík je spojen hřebíkem se sloupkem oplocenky EKOLES-PROJEKT s.r.o. 24

25 Popis stavby je následující: Zasazení kůlů do vyhloubených jamek (60 cm) a jejich upevnění, přičemž v zemi musí být umístěn silnější konec. Všechny rohové a každý třetí průběžný kůl bude zavětrován na vnitřní straně bočními vzpěrami ve výšce 2/3, pod úhlem 45. Na horním okraji pletiva umístěno ráhno (žerď), ke kterému je pletivo přibito v prostoru mezi kůly min. 5 hřebíky (o délce min. 80 mm) ohnutými vzhůru. Ráhno bude přibito na horní čela kůlů. Těsně nad terénem umístěno ráhno (žerď), ke kterému bude pletivo přibito v prostoru mezi kůly min. 5 hřebíky (o délce min. 80 mm) ohnutými dolů. Rozvinutí, napnutí a přibití pletiva výšky 160 cm. Minimálně 14 řad ok o velikosti maximálně 5 cm, v další části je pak velikost ok maximálně 20 cm., minimálně 2x pozinkované (140 g/m 2 ). Průměr vodících drátů min. 2 mm a ostatních drátů minimálně 1,6 mm. Prvek Materiál Min. průměr čepu Délka (cm) (cm) Kůly Tyčovina Pletivo Pletivo 160 cm Vzpěry Tyčovina 7 min. 165 (dle terénu) Ráhna Tyčovina Činnost - Výkon Podvýkon Nátěr kultur repelenty-zimní Zdůvodnění: Stavy zvěře, které doposud vysoko překračují předepsané normované stavy v Krušných horách, jsou hlavním důvodem pro ošetření vysazených cílových dřevin. V lokalitách nevhodných pro výstavbu oplocenek je nutné provést ošetření sazenic cílových dřevin proti zimnímu okusu zvěří. Popis Doprava dostatečného množství vody a repelentu na lokalitu určenou pro zimní nátěr (nástřik). Příprava roztoku o předepsané koncentraci ve zvláštní nádobě. Nátěr (nástřik) terminálního výhonu jedince (minimální ošetřená délka terminálu ½) a prvního přeslenu. Přenos nářadí a přechod k dalšímu místu. Repelent nesmí poškozovat životní prostředí. Odvoz a likvidace obalů Podvýkon Postřik kultur repelenty-letní Zdůvodnění: Stavy zvěře, které doposud vysoko překračují předepsané normované stavy v Krušných horách, jsou hlavním důvodem pro ošetření vysazených cílových dřevin i v letním období proti letnímu okusu zvěří. Popis Doprava dostatečného množství vody a repelentu na lokalitu určenou pro letní postřik. Příprava roztoku o předepsané koncentraci ve zvláštní nádobě. Postřik jedince. Přenos nářadí a přechod k dalšímu místu. Repelent s vysoce účinnou čichovou odpuzující látkou nesmí poškozovat životní prostředí a nesmí poškodit narašené letorosty. EKOLES-PROJEKT s.r.o. 25

26 3.5 Činnost - Výkon 24 Krupka Projekt OPŽP Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka Podvýkon Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) Zdůvodnění: Většina nově vzniklých porostů cílových dřevin vyžaduje následnou ochranu proti okolnímu silnému růstu vysokých travin, které se snaží obsadit volný prostor kolem sazenice vzniklý po přípravě půdy. Popis Vyhledání stromků po ploše a ožnutí plošky motorovou kosou nebo křovinořezem okolo nich, tak aby nemohlo dojít k zalehnutí sazenice buření, při dodržení zásad bezpečnosti práce. Výška strniště maximálně 10 cm. EKOLES-PROJEKT s.r.o. 26

27 4. TABULKOVÁ ČÁST Krupka Projekt OPŽP Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka 4.1 Celkový přehled projektovaných činností Výkon Podvýkon Činnost Počet technických jednotek Technická jednotka (t.j.) Příprava půdy mechanizovaně v pruzích 7,00 ha První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),BK ,000 tis.ks Sazenice BK ,000 tis.ks První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),KL ,200 tis.ks Sazenice KL ,200 tis.ks První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),SM ,400 tis.ks Sazenice SM ,400 tis.ks Oplocenky z nového materiálu - drátěné (160/3) 1,000 km Nátěr kultur repelenty - zimní 40,000 tis.ks Postřik kultur repelenty - letní 40,000 tis.ks Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) 100,800 tis.ks 4.2 Přehled projektovaných činností 2013 Výkon Podvýkon Činnost Počet technických jednotek Technická jednotka (t.j.) Příprava půdy mechanizovaně v pruzích 7,00 ha První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),BK ,000 tis.ks EKOLES-PROJEKT s.r.o. 27

28 4.3 Přehled projektovaných činností 2014 Výkon Podvýkon Činnost Počet technických jednotek Technická jednotka (t.j.) První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),BK ,000 tis.ks Sazenice BK ,000 tis.ks První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),KL ,200 tis.ks Sazenice KL ,200 tis.ks První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),SM ,400 tis.ks Sazenice SM ,400 tis.ks Nátěr kultur repelenty - zimní 20,000 tis.ks Postřik kultur repelenty - letní 20,000 tis.ks Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) 33,600 tis.ks 4.4 Přehled projektovaných činností 2015 Výkon Podvýkon Činnost Počet technických jednotek Technická jednotka (t.j.) Nátěr kultur repelenty - zimní 20,000 tis.ks Postřik kultur repelenty - letní 20,000 tis.ks Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) 67,200 tis.ks EKOLES-PROJEKT s.r.o. 28

29 5. PŘEHLED FINANČNÍ A ROZPOČET PROJEKTU 5.1 Celkový oceněný přehled projektovaných činností ( ) Výkon Podvýkon Činnost Počet technických jednotek Technická jednotka (t.j.) Cena/T. j. (Kč) Cena bez DPH (Kč) Cena včetně DPH (Kč) Příprava půdy mechanizovaně v pruzích 7,00 ha První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),BK ,000 tis.ks Sazenice BK ,000 tis.ks První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),KL ,200 tis.ks Sazenice KL ,200 tis.ks První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),SM ,400 tis.ks Sazenice SM ,400 tis.ks Oplocenky z nového materiálu - drátěné (160/3) 1,000 km Nátěr kultur repelenty - zimní 40,000 tis.ks Postřik kultur repelenty - letní 40,000 tis.ks Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) 100,800 tis.ks Poznámka: Suma cena bez DPH i včetně DPH je zaokrouhlena na celé Kč celková cena bez DPH i včetně DPH je prostým součtem výše vypočtených cen za jednotlivé činnosti EKOLES-PROJEKT s.r.o. 29

30 5.2 Oceněný přehled projektovaných činností 2013 Výkon Podvýkon Činnost Počet technických jednotek Technická jednotka (t.j.) Cena/T. j. (Kč) Cena bez DPH (Kč) Cena včetně DPH (Kč) Příprava půdy mechanizovaně v pruzích 7,00 ha Oplocenky z nového materiálu - drátěné (160/3) 1,000 km Poznámka: Suma cena bez DPH i včetně DPH je zaokrouhlena na celé Kč celková cena bez DPH i včetně DPH je prostým součtem výše vypočtených cen za jednotlivé činnosti 5.3 Oceněný přehled projektovaných činností 2014 Výkon Podvýkon Činnost Počet technických jednotek Technická jednotka (t.j.) Cena/T. j. (Kč) Cena bez DPH (Kč) Cena včetně DPH (Kč) První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),BK ,000 tis.ks Sazenice BK ,000 tis.ks První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),KL ,200 tis.ks Sazenice KL ,200 tis.ks První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),SM ,400 tis.ks Sazenice SM ,400 tis.ks Nátěr kultur repelenty - zimní 20,000 tis.ks Postřik kultur repelenty - letní 20,000 tis.ks Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) 33,600 tis.ks Poznámka: Suma cena bez DPH i včetně DPH je zaokrouhlena na celé Kč celková cena bez DPH i včetně DPH je prostým součtem výše vypočtených cen za jednotlivé činnosti EKOLES-PROJEKT s.r.o. 30

31 5.4 Oceněný přehled projektovaných činností 2015 Výkon Podvýkon Činnost Počet technických jednotek Technická jednotka (t.j.) Cena/T. j. (Kč) Cena bez DPH (Kč) Cena včetně DPH (Kč) Nátěr kultur repelenty - zimní 20,000 tis.ks Postřik kultur repelenty - letní 20,000 tis.ks Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) 67,200 tis.ks Poznámka: Suma cena bez DPH i včetně DPH je zaokrouhlena na celé Kč celková cena bez DPH i včetně DPH je prostým součtem výše vypočtených cen za jednotlivé činnosti EKOLES-PROJEKT s.r.o. 31

32 5.5 Rozpočet Položka Cena (Kč) Náklady na projektovaná opatření (činnosti) Náklady na projektovaná opatření (sadební materiál) Náklady na zhotovení projektové dokumentace Náklady na propagační materiál Rozpočtová rezerva (do 5%) Náklady na autorský dozor (do 3%) Celkové náklady bez DPH DPH (20%) Celkové náklady včetně DPH EKOLES-PROJEKT s.r.o. 32

33 6. FOTODOKUMENTACE Krupka Projekt OPŽP Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů města Krupka EKOLES-PROJEKT s.r.o. 33

34 Příklad porostu náhradních dřevin (smrk pichlavý) určeného k proředění a následující výsadbu cílových dřevin Příklad náhradního porostu (smrk pichlavý) po proředění a určeného k následující výsadbě cílových dřevin EKOLES-PROJEKT s.r.o. 34

35 Příklad porostu náhradních dřevin (bříza bradavičnatá) určeného k proředění a následující výsadbu cílových dřevin Příklad náhradního porostu (bříza bradavičnatá) po proředění a připraveného k výsadbě cílových dřevin EKOLES-PROJEKT s.r.o. 35

36 Příklad lesního porostu určeného k rozhrnutí původního valu porostlého břízou Příklad těžebně připraveného valu s břízou určeného k rozhrnutí dozerem a zapracování zbytků biomasy do půdy EKOLES-PROJEKT s.r.o. 36

37 Příklad pruhu těžebně připravené plochy před provedeném rozhrnutí původního valu bagrem či dozerem Příklad plochy po provedeném rozhrnutí původního valu bagrem nebo dozerem v pruzích a připraveného k výsadbě EKOLES-PROJEKT s.r.o. 37

38 Příklad podsadby smrku ztepilého a buku lesního Příklad směsi smrku ztepilého a pichlavého, který bude řešen odstraněním náhradní dřeviny prořezávkou EKOLES-PROJEKT s.r.o. 38

39 Příklad kultury smrku ztepilého a buku lesního určené k ožnutí a provedení nátěru repelentem Příklad sazenice buku lesního po provedeném ožínání v ploškách EKOLES-PROJEKT s.r.o. 39