Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis Horniny základní členění podle původu Zpracoval Mgr. Lenka Grygová (tým 3)

2 Obsah: 1 ZÁKLADNÍ POJMY HORNINY VYVŘELÉ HORNINY USAZENÉ HORNINY PŘEMĚNĚNÉ PŘEHLED LITERATURY

3 H O R N I N Y Z Á K L A D N Í Č L E N Ě N Í P O D L E P Ů V O D U V této kapitole se dozvíte: Jak dělíme horniny do skupin podle původu Jak jednotlivé skupiny hornin vznikají Budete schopni: Vysvětlit rozdíl mezi magmatem a lávou Popsat, které etapy probíhají při vzniku usazených hornin Vysvětlit, proč jsou například ve vápenci nebo uhlí zbytky a otisky organismů Klíčová slova této kapitoly: Hornina, petrologie, horniny vyvřelé, magma, láva, hlubinné, výlevné, horniny usazené, eroze, zpevněné, nezpevněné, vrstva, souvrství, mocnost, nadloží, podloží, horniny přeměněné Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5h (teorie) 3

4 1 Základní pojmy Hornina je pevná, anorganická a nestejnorodá látka. Je to směs minerálů. Její chemické složení je proměnlivé a nemůžeme jej vyjádřit chemickým vzorcem ani značkou. Věda, která studuje horniny, se jmenuje petrologie. Podle původu rozdělujeme horniny do 3 skupin na vyvřelé (magmatické), usazené (sedimentární) a přeměněné (metamorfované). Horniny tvoří litosféru Země. Litosféra je horninový obal Země. Prvotní na Zemi byly horniny vyvřelé, které utuhly na povrchu kdysi žhavé Země. Působením geologických jevů (např. zvětrávání) došlo k jejich rozpadu a vzniku usazených hornin. Opětovným zahřátím a přetavením těchto dvou skupin hornin vznikly horniny přeměněné. 2 Horniny vyvřelé Vyvřelé horniny vznikly krystalizací nebo sklovitým tuhnutím magmatu nebo lávy. Magma je žhavotekutá tavenina z hornin. Její teplota je mezi 600 až C. Tvoří jí hlavně křemičitany a oxidy. Tvoří se v zemském plášti pod litosférou. Obsahuje také horké plyny vodní páru, oxid uhličitý, oxidy síry atd. Nachází se pod povrchem Země a chladně pomalu. Pokud se magma dostane až na povrch Země, unikají z něj plyny, rozlévá se po povrchu a rychle chladne. Tuto hmotu nazýváme láva. Děje se tak často při sopečné činnosti, ale také v oblasti zlomů nebo dotyku litosférických desek. Teplota lávy dosahuje až C. Podle místa tuhnutí dělíme vyvřelé horniny do skupin: hlubinné krystalovaly v hlubinách zemské kůry podpovrchové utuhly v malých hloubkách pod povrchem výlevné utuhly na povrchu Země. Hlubinné vyvřeliny byly vystaveny velkému tlaku, který vyvolaly horniny ležící nad nimi. Vznikaly zřetelné krystaly. Tyto horniny jsou stejnoměrně zrnité. Podle velikosti zrn je dělíme na jemně, středně a hrubě zrnité. V uspořádání zrn nepřevládá žádný směr, proto mají všesměrné uspořádání. Výlevné vyvřeliny tuhly velmi rychle, z lávy unikaly plyny a vodní pára, rychle klesala 4

5 jejich teplota. Před vylitím na povrch se vytvořila první generace velkých krystalů vyrostlic. Po proniknutí lávy na povrch se vytvořilo ve zbytku hmoty velké množství drobných krystalů spojených základní hmotou až sklovitého charakteru. Tyto horniny mají uspořádání všesměrné, ale často proudovité nebo se v nich utvořily póry při unikání plynů z magmatu. Magma i láva tuhly často ve velkých tělesech. Ve velkých hloubkách je nazýváme masívy. Pod povrchem jsou to bochníkovité bakolity a čočkovité lakolity nebo vyplnilo pukliny a vytvořilo žíly. Na povrchu vytvořila tuhá lávy homole a kupy, při opakované činnosti vznikají vrstevní sopky stratovulkány (střídají se vrstvy lávy a popela). Řídká láva tvoří proudy a příkrovy. Lávový proud Říp lávová kupa 5

6 3 Horniny usazené Usazené horniny vznikly usazováním různých látek na dně moří a jezer, na březích vodních toků i na souši vlivem vnějších činitelů. Vznik usazených hornin má většinou 4 fáze: 1. Zvětrávání hornin eroze. Zvětrávání způsobují různé činitele. Je to rozpad hornin na menší části. Mechanické zvětrávání probíhá vlivem povětrnostních vlivů a probíhá bez chemických změn hornin. Rozpad hornin způsobuje tekoucí voda, vítr, střídání teplot, mořský příboj, ledovce apod. Při chemickém zvětrávání dochází vlivem vody, vzdušného kyslíku a oxidu uhličitého k chemickým změnám spolu s rozpadem hornin. Účinek chemické eroze roste se zvyšující se teplotou a vlhkostí. Biologické zvětrávání ovlivňují organismy mechanicky rozrušují horniny např. kořeny, nebo chemickými látkami, které samy vylučují. Rozpad hornin způsobují také látky, které vznikají při rozkladu těl organismů např. čpavek, sirovodík, oxid uhličitý, 2. Transport částic Přenášení částic způsobují gravitace ve spolupráci se silou vodních toků, mořského příboje a přílivu, ledovců, větru a dalších činitelů. Menší kousky hornin jsou unášeny na místa, kde se mohou usadit. Při přenášení částic dochází často k obrušování ostrých hran úlomků. 3. Ukládání částic (sedimentace) Ukládání částic způsobuje gravitace na vhodných místech. 4. Zpevňování částic V některých případech prostoupí nahromaděné částice jemnozrnná kašovitá hmota tzv. tmel. Shora na celek tlačí další vrstvy, takže dojde ke zpevnění usazené horniny do kompaktního celku, který není sypký. Podle tohoto hlediska dělíme usazené horniny na zpevněné a nezpevněné. Typické pro usazené horniny je vrstevnatost. Vrstva je deskovitý útvar, který vzniká nepřerušovaným ukládáním stejného materiálu za stejných podmínek. Při změně podmínek se tvoří nová vrstva. Nad vrstvou se nachází nadloží, pod ní podloží. Tloušťka vrstvy se jmenuje mocnost vrstvy. 6

7 Skupina vrstev nad sebou nejmenuje souvrství.. Vrstva, souvrství Usazené horniny dělíme na 3 skupiny: 1. Úlomkovité usazeniny Tyto horniny vznikly přenesením a ukládáním úlomků hornin na dně vodních nádrží, v korytech vodních toků a v pouštích. Podle velikosti převládáních zrn je dělíme na - hrubé brekcie (ostrohranné) a slepence (obroušené částice) - středně zrnité = písčité pískovce, droby, křemence - jemné = jílovité spraše, hlíny, jíly jílovité břidlice. 2. Chemické usazeniny Tyto horniny vznikají rozkladem původních hornin vlivem vody v kyselém prostředí, jejich oxidací, pohlcováním vody do krystalových mřížek a uhličitany vznikají vlivem rozpuštěného oxidu uhličitého ve vodě. Při vylučování chemických usazenin z vody dochází většinou ihned ke krystalizaci, takže se horniny zpevňují. Nejčastější jsou v přírodě uhličitanové usazeniny a solná ložiska. 3. Organogenní usazeniny Tyto horniny vznikají činností organismů. Nejčastěji je to hromadění jejich těl nebo 7

8 schránek (vápnitých, křemitých, fosforečných) nebo trusu. Z organických látek odumřelých organismů se chemickou cestou vytvořily hořlavé usazeniny. Ty dělíme na humusové (rašelina, uhlí) a živičné (zemní plyn, ropa atd.). 4 Horniny přeměněné Přeměněné horniny vznikly z hornin vyvřelých a usazených. Zvýšením teploty a tlaku došlo k jejich překrystalizaci. Někdy docházelo k zatlačení hornin do větších hloubek, kde je teplota vyšší. Energie se v zemské kůře tvoří při pohybech litosférických desek a jevech jako sopečná činnost, zemětřesení a při rozpadu radioaktivních prvků. Pronikání horkých par a roztoků do hornin přeměnu urychlovalo. Typy přeměny jsou: tlaková - vlivem horotvorného tlaku došlo k rozdrcení a stmelení dotyková vlivem magmatu nebo lávy, teplota a horké plyny a páry způsobily překrystalování změny nerostného složení hornin oblastní vlivem tepla, všesměrného tlaku (nadloží) nebo vlivem jednosměrného horotvorného tlaku. Typickou vlastností těchto hornin je uspořádání části do směrů, v jakém probíhaly horotvorné tlaky. Horniny získaly také deskovitou odlučnost neboli břidličnatost. Shrnutí kapitoly Horniny se podle původu dělí na 3 skupiny. Vyvřelé vznikly z magmatu a podle místa utuhnutí jsou hlubinné, podpovrchové, výlevné. Liší se vlastnostmi, uspořádáním, velikostí částic. Usazené vznikly ukládáním částic vlivem gravitace. První fází vzniku usazenin je eroze mechanická, chemická, biologická. Následuje přenos, ukládání a případné zpevňování částic. Podle původu dělíme usazeniny na úlomkovité, chemické, organogenní. Usazeniny jsou zpevněné a nezpevněné. Poslední skupinou jsou horniny přeměněné, vznikly novou krystalizací z hornin předchozích 2 typů. Krystalizaci vyvolávají teplota a tlak v zemské kůře. 8

9 5 Přehled literatury Nakladatelství Prodos, Zapletal, Janoška, Bičíková, Tomančáková, Přírodopis 9 SPN Praha, doc. Dr. František Pauk, CSc., Mineralogie, petrologie, geologie Internetová encyklopedie Wikipedie Konec kapitoly 9