Mgr. Michala Baslová (CAAT při KSA FF ZČU)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mgr. Michala Baslová (CAAT při KSA FF ZČU)"

Transkript

1 Př í loha č. 1 Recenzní posudky závěrečné zprávy Pelíšková, Věra; Rohrerová, Ludmila; Dubnová Eva; Šimková Hana (2012): Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé Brno: Ústav územního rozvoje. Úkol B.10/BP, MMR (Závěrečná zpráva byla dne dostupná na adrese: 52c4e8b7fdf9/B10-Zaverecna-zpr-2012.pdf)

2 Mgr. Michala Baslová (CAAT při KSA FF ZČU) Mgr. Michala Baslová (Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu při KSA FF ZČU): Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé_posudek Definice Analýza se zaměřuje na sociální ubytovny, jejichž užší definici autoři nikde nepodávají. V situaci, kdy pojem sociální bydlení není zakotven v zákoně a kolem jeho vymezení panují nejasnosti, se tato rezignace na zakotvení problematiky v pojmech konceptu sociálního bydlení jeví jako velmi nešťastná. Autoři nikde neodkazují na odborné texty, které se konceptualizaci tématu věnují a které nemalou měrou mohly rozšířit jejich perspektivu při navrhování i samotném zpracovávání analýzy. Z důvodu absence pojmového zakotvení výzkumného tématu není jasné, na jakém definičním základě lze zkoumané ubytovny spojovat pod název sociální? Je sociální ubytovna ta ubytovna, ve které nacházejí bydlení lidé v tíživé sociální situaci? Je definičním znakem sociální ubytovny skutečnost, že je zde poskytována sociální služba? Jaký minimální definiční základ spojuje zkoumané ubytovny, z nichž některé jsou součástí prostupného bydlení v obci a jiné fungují naopak čistě komerčně, na bytové politice obce formálně nezávisle? S vymezením toho, co je to sociální ubytovna, pak úzce souvisí otázka, jaké funkce by měla sociální ubytovna v konceptu sociálního bydlení plnit? A jaké funkce by vzhledem k tomu měla plnit směrem k lidem, kteří zde nacházejí dlouhodobé bydlení? Co vše a jakým způsobem by měla v oblasti sociálního bydlení zajišťovat? Tyto otázky si autoři bohužel nepoložili a odpovědi na ně nelze z analýzy vyčíst ani implicitně, jelikož byly zcela opomenuty v rámci tematických okruhů dotazníku. Základní předpoklad výzkumného šetření, totiž definice předmětu výzkumu, nebyl naplněn. Výzkumný vzorek, sběr dat Výzkumný vzorek sestává ze 7 ubytoven. 5 ubytoven je městských a fungují v návaznosti na bytovou politiku obce. 2 ubytovny jsou ve vlastnictví soukromých osob a fungují na komerční bázi. Omezenou velikost výzkumného vzorku autoři sami v závěru reflektují. Malá velikost výzkumného vzorku by ale nebyla v souvislosti s validitou výzkumných zjištění sama o sobě diskreditující. Konstrukce výzkumného vzorku však vykazuje další nedostatky, jako je jeho nereprezentativnost anebo skutečnost, že mu zcela chybí definiční vymezení. Nereprezentativnost výzkumného vzorku připouštějí již samotní autoři. Plyne ze skutečnosti, že zapojení se majitelů ubytoven do výzkumu bylo dobrovolné a lze předpokládat, že do vzorku byla z toho důvodu zařazena bezproblémová zařízení. Další závažný nedostatek výzkumného vzorku pak plyne z definičního vakua, ve kterém se autoři po celou dobu nacházejí. Malý vzorek zkoumaných ubytoven je rozmělněn skutečností, že jsou v jeho rámci slučovány městské a soukromé ubytovny, ubytovny zařazené v systému prostupného bydlení a ubytovny zcela na systému prostupného systému bydlení nezávislé atd. Odlišné statusy ubytoven přitom zakládají předpoklad zcela odlišného přístupu majitelů ubytoven k jejich provozu. Nic takového však autoři v analýze nereflektují. Nicméně i tento malý, nereprezentativní a definičně nepodchycený výzkumný vzorek mohl být stále ještě dobře vytěžen, kdyby byl kvalitně proveden sběr dat a následná jejich analýza. K tomu bohužel ale nedošlo. Metodika sběru dat odhaluje závažné slabiny samotného terénního šetření, již tak 1

3 Mgr. Michala Baslová (CAAT při KSA FF ZČU) nešťastně aplikovaného na nevhodný výzkumný vzorek. Dle tvrzení autorů byly řízené rozhovory provedeny vždy pouze s kompetentním zástupcem ubytovny. Další skupiny respondentů (zástupci obce, zástupci poskytovatelů sociálních služeb apod.) nejsou zmiňovány. Jelikož pět ze zkoumaných ubytoven provozovala obec, lze usuzovat, že kompetentní osoba byla též zástupcem města. Stále se však jedná o jednu osobu, jejíž výpověď nebyla konfrontována s výpovědí jakýchkoliv dalších aktérů bytové politiky v místě šetření a tedy ani ověřena, což významně snižuje její validitu. Ve zbylých dvou případech soukromých ubytoven město bylo pravděpodobně opomenuto úplně. Nutným důsledkem takového šetření je jednostrannost zjištěných dat, která není dána do kontrastu s jiným materiálem, ba dokonce ani se zjištěními stejně zaměřených analýz či odborných článků k danému tématu. Tato jednostrannost je znát již z koncipování dotazníku, který sloužil jako podklad pro řízené rozhovory. Tématicky pokrývá pouze oblasti zaměřené na právní, technické, provozní a finanční fungování ubytovny. Zjištění nejsou dána do kontextu s lokální bytovou politikou obcí ani konceptem sociálního bydlení jako takového. Koncepty bytové politiky v jednotlivých obcích nebyly vůbec podrobeny zkoumání. O jejich podobě, cílech a fungování se v analýze nic nedozvídáme. Faktické postavení ubytovny v rámci bytové politiky bylo sice zařazeno jako otázka a. bodu 4 dotazníku, ale v souvislosti s problematikou sociálního bydlení na úrovni bytové politiky obcí se toto téma jeví jako značně nevytěžené. Dokonce ani tam, kde ubytovna funguje jako součást systému prostupného bydlení, není tento systém hlouběji rozebrán a diskutován. Zcela stranou pozornosti autorů zůstává otázka funkčnosti (prostupnosti) systému a především toho, jakou roli v této funkčnosti prostupného bydlení sehrávají zkoumaná zařízení. Nic se nedozvíme o tom, jakou pozitivní roli v systému prostupného bydlení ubytovny mají, jak konkrétně a pomocí čeho se osvědčují (přitom k tomuto závěru autoři na konci analýzy přesto dospějí!). Chybí např. komparace toho, jak funguje ubytovna v rámci prostupného bydlení ve srovnání s ubytovnou, která je mimo takový systém. Analyzována též není úspěšnost či neúspěšnost zkoumaných zařízení v souvislosti se změnou v sociální situaci lidí, kteří zde nacházejí ubytování. V důsledku toho logicky nemohou být analyzovány ani příčiny takového úspěchu či neúspěchu. Jakoby sociální ubytovna (ať už si pod tímto pojmem autoři představují cokoliv) byla samotným řešením nikoliv jeho pouhým nástrojem. Cílem celého konceptu by přitom snad nemělo být ubytovávat lidi v nepříznivé sociální situaci dlouhodobě na ubytovně, ale systematicky jim pomáhat překonat bariéry, které jim brání dosáhnout na standardní nájemní bydlení. Jak je v tomto směru s lidmi z cílové skupiny pracováno ve zkoumaných zařízeních, příp. jak se tato zařízení v tomto směru od sebe liší v závislosti na jejich atribučních znacích (kterým autoři ostatně věnovali značnou pozornost - technické parametry, právní zakotvení, postavení ubytovny v bytové politice atd.), a dále jak jsou v tomto směru zařízení úspěšná, ponechávají autoři zcela mimo své pole zájmu. Cílová skupina Ačkoliv výše zmíněná kritika metodologie výzkumu analýzu v podstatě diskredituje již sama o sobě, stojí v tomto směru za zmínku ještě rozpory týkající se definice cílové skupiny, pro kterou by mělo bydlení na sociální ubytovně být určeno. Pomineme-li skutečnost, že systematickému definování cílové skupiny se autoři vyhnuli a jsme odkázáni na abstrahování z některých jejich tvrzení, zbývají nám k řešení nesrovnalosti v těchto tvrzeních obsažené. Na jednu stranu autoři tvrdí, že dlouhodobé bydlení na ubytovnách může být určeno 1) nájemníkům, kteří o standardní nájemní bydlení nestojí, protože je pro ně příliš svazující, na druhé straně má být bydlení na sociální ubytovně řešením i pro 2) 2

4 Mgr. Michala Baslová (CAAT při KSA FF ZČU) lidi v nepříznivé sociální situaci, kteří z různých důvodů (např. diskriminace ze strany majitelů bytů, nízké příjmy, nízké kompetence aj.) na standardní nájemní bydlení nedosáhnou nebo si ho neumějí udržet. Práce s těmito dvěma cílovými skupinami se nutně musí lišit. Zatímco pro první skupinu ubytování na sociální ubytovně patrně implikuje konečné řešení a cílový stav, u druhé skupiny by měla být práce směřována k překonávání bariér, které jim v dosažení standardního nájemního bydlení brání. Navíc, pokud je příčinou potenciálního bezdomovectví jednotlivce jeho nezájem o standardní nájemní bydlení, je otázka, zda právě jemu má být sociální bydlení určeno. Sociální bydlení by zde mělo být pro ty, kdo si nájemní bydlení nedokáží udržet (nízké kompetence, neplní požadavky smlouvy) anebo na něj z různých důvodů nedosáhnou (diskriminace ze strany majitelů, nízké příjmy, zadlužení) 1. Koncept sociálního bydlení by těžko měl být zaměřen na překonávání takové bariéry, jakou je nezájem jedince o standardní nájemní vztah. Opět nás to přivádí k úvaze, zda autoři nevycházejí z předpokladu, že sociální bydlení (resp. sociální ubytovna) je řešení samo o sobě nikoliv jeho pouhý nástroj. Rizika, negativní jevy Negativním jevům, které mohou být s praxí některých ubytovatelů spojené, se autoři analýzy věnují pouze na úrovni jakýchsi mýtů přiživovaných mediální kampaní. Dochází tak k jejich bagatelizaci, až úplnému zpochybnění. To, že se žádný z obecně kritizovaných jevů nepotvrdil v rámci terénního šetření autorů, nemůže být vzhledem k výzkumnému vzorku důkazem o jejich neexistenci. Například nejvíce kritizovanou praxí, ať už ze strany odborné veřejnosti či médií, je byznys majitelů ubytoven na dávkách státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a hmotné nouze (doplatek na bydlení). Tento negativní jev nebyl v analýze vůbec diskutován a hlouběji se na něj nezaměřovaly ani otázky v dotazníku. To znamená, že autoři se vůbec nepokusili hlavní předmět kritiky a potenciální riziko dlouhodobého bydlení na ubytovně zkoumat a analyticky zhodnotit. Rizika, která se naopak ve výzkumu potvrdila, nebyla autory vůbec připuštěna, natož dále rozváděna. Příkladem je především neproblematizovaná ústní nájemní smlouva jakožto praxe jedné ze soukromých ubytoven. Právní vymahatelnost takového ujednání je jen složitě dosažitelná a výsledek takové snahy nelze vůbec zaručit. Nejsou tak dostatečně ošetřeny základní podmínky nájemního vztahu (např. výpovědní důvody, lhůta na vystěhování) a lidem nejsou účinně zajištěna práva s nájemním vztahem spojená. Těžko si představit, že by takto slabé právní zabezpečení nájemního vztahu prošlo skrz definici FEANTSA týkající se právní domény bydlení. Je s podivem, jak úzkostlivě se autoři vyhýbají definicím vlastním, a přitom umě přizpůsobují definice cizí svým potřebám. Autoři rizika ústně uzavřené nájemní smlouvy nikde kriticky nekomentují, což celkově snižuje důvěru v nezávislost jejich přístupu, nebo minimálně odkazuje na jejich přílišnou míru optimismu, která ovšem do vědeckého výzkumu nepatří, pokud se přímo nezakládá na konkrétních datech. 1 Cílové skupiny v rámci konceptu sociálního bydlení velmi dobře definuje shrnující text: Lux, Martin. Mikeszová, Martina. Sunega, Petr Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením mezinárodní perspektivy a návrhy opatření v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i

5 Mgr. Michala Baslová (CAAT při KSA FF ZČU) Celkově tak vzniká dojem, že podnětem pro zpracování analýzy byla reakce na medializaci špatné praxe spojené s ubytovnami, na kterou však autoři reagují programově zrcadlově. Jakoby vytčený úkol byl pověst ubytoven očistit, pročež autoři podnikli všechny kroky, aby vytčený úkol splnili. Takový přístup by byl v rozporu se základními principy vědeckého výzkumu. Nelze tvrdit, že tomu skutečně tak bylo. Analýza nicméně tento dojem na základě výše zmíněno vzbuzuje. Závěrečná zjištění Závěrečná zjištění se zaměřují na provozní chod ubytovny a představují v podstatě manuál pro ubytovatele (hlídaný vchod ubytovny, kamerový systém apod.). Nikterak nejsou uváděna zjištění, která by nějakým způsobem souvisela s konceptem bytové politiky obce, konceptem sociálního bydlení či jakkoliv odkazovala na změny v situaci potenciální cílové skupiny osob, kterým má být sociální bydlení určeno dopady na jejich situaci, pozitivní/negativní změny v jejich situaci v souvislosti s dlouhodobým bydlením na ubytovně, potenciální způsob překonávání bariér cílové skupiny při dosažení standardního nájemního bydlení atd. Zkrátka zcela zde chybí jakákoliv zjištění týkající se sociálních aspektů fungování zkoumaných ubytoven. S ohledem na zvolený způsob sběru dat a volbu výzkumného vzorku tomu však nemohlo být jinak. Končí-li ovšem autoři analýzu závažným tvrzením, že sociální ubytovny by se mohly stát jednou složkou sociálního bydlení (str. 24), a má-li být analýza dokonce podkladem pro ministerstvo při tvorbě konceptu sociálního bydlení, nelze jinak, než klást na ni takové nároky, aby k podobnému zjištění autoři mohli vůbec hodnověrně dospět. Tyto nároky nebyly ovšem v žádném ohledu naplněny (definice předmětu zkoumání, definice cílové skupiny, reprezentativnost výzkumného vzorku, validita výpovědí, analytické zpracování dat s ohledem na jejich relační nikoliv jen atribuční charakteristiky, teoretické zázemí výzkumu). Představa, že podkladem pro tvorbu konceptu sociálního bydlení má být analýza, která se tomuto tématu zcela vyhýbá, je alarmující. Bezobsažnost analýzy ve vztahu k principům sociálního bydlení je totiž neuvěřitelná. 4

6 Mgr. Petr Kučera (PřF UK) Recenze závěrečné zprávy Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé z výzkumu (Úkol B.10/BP) provedeného Ústavem územního rozvoje Mgr. Petr Kučera Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Závěrečná zpráva Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé z výzkumu realizovaného Ústavem územního rozvoje 1 si klade za cíl provést šetření v několika vybraných ubytovnách, resp. ubytovnách, jejichž vlastníci byli ochotni se šetření zúčastnit. Šetření mělo přinést odpověď na otázku, zda za určitých podmínek může ubytovna sloužit k dlouhodobému bydlení tak, aby byly uspokojeny všechny tři domény podle FEANTSy (fyzická, právní a sociální) za předpokladu udržitelného provozu (s. 5). Je na místě vyzdvihnout důležitost této zprávy z výzkumu a podrobně zvážit její vypovídací schopnost o problematice, neboť má být jedním z podkladů pro přípravu komplexního řešení sociálního bydlení (s. 5). Přístup k výzkumnému vzorku Již samotný přístup ke zkoumání problému, zda a jak mohou ubytovny sloužit pro poskytování dlouhodobého bydlení, je velmi problematický. Výzkum se od počátku zaměřuje pouze na výpovědi poskytovatelů ubytovacích služeb a zcela opomíjí pohled ubytovaných. Výlučné zaměření na poskytovatele ubytovacích služeb znamená z pohledu sociálněvědního výzkumu pokus o objektivizaci problému prostřednictvím úplného zvýhodnění pohledu jedné strany. Výzkum tedy nelze považovat za nestranný a název závěrečné zprávy je tudíž zavádějící; měl by spíše znít takto: Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé z pohledu majitelů a provozovatelů ubytoven. Pokud výzkum nebude doplněn studií problematiky bydlení na ubytovnách z pohledu ubytovaných a to alespoň ve srovnatelném rozsahu, v jakém je zpracován pohled majitelů a správců ubytoven, bude jakékoli využití pro přípravu politiky sociálního bydlení vzbuzovat závažné etické otázky. Pokud se zaměříme na samotný výzkum, jak ho dokumentuje závěrečná zpráva, musíme se zastavit u způsobu výběru zkoumaného vzorku ubytoven a kriticky se ptát, jaké závěry je možné na základě provedeného výběru ubytoven vyslovit. Autoři uvádějí, že šetření provozu ubytoven využívaných k dlouhodobému bydlení bylo prováděno na malém vzorku ubytoven. Majitelé či provozovatelé vybraných ubytoven se do šetření zapojili dobrovolně, proto lze předpokládat, že se jedná o bezproblémové ubytovny, jejichž cílem je zajistit v rámci možností důstojné bydlení osobám, které z různých důvodů nemohou získat běžné nájemní bydlení (s. 23). Odhad, že se ve výběru neobjeví ubytovny s problematičtějšími podmínkami bydlení, je na místě. Je tedy důležité odolat svodům vyslovovat na základě výzkumu závěry o charakteru bydlení v ubytovnách obecně. Tomuto lákání se však autoři neubránili. Píší: Zdá se, že ubytovny určené pro dlouhodobé bydlení jako jedna z forem sociálního bydlení jsou potřebné (s. 24). Tento závěr, nebo spíše přání, protože z výsledků výzkumu nic takového nevyplývá a vzhledem k jeho nereprezentativnímu charakteru ani vyplývat nemůže, odůvodňují autoři existencí skupiny osob, které z nejrůznějších důvodů hledají dlouhodobé ubytování mimo nájemní bydlení (s. 24). Aniž by autoři jakkoli hlouběji analyzovali ony nejrůznější důvody bez ostychu budují jakýsi obraz souznějící s mediálním diskurzem nepřizpůsobivosti 2 : Zkušenosti 1 2 Zpráva z výzkumu je dostupná na Zaverecna-zpr-2012.pdf (přistoupeno ) O diskurzu nepřizpůsobivosti a nepřizpůsobivých viz například Lachmann 2011, Hejnal 2011 ad.

7 Mgr. Petr Kučera (PřF UK) majitelů a provozovatelů navštívených ubytoven ukázaly, že část stávajících uživatelů ubytovny není schopna plnit běžné povinnosti nájemce (platit nájemné a služby spojené s bydlením, dodržovat pořádek, neobtěžovat okolí hlukem apod.). Pro tyto skupiny osob jsou v současné době ubytovny řešením, protože díky svému přísnějšímu režimu chrání ubytované osoby před ztrátou jejich bydlení. (s. 24). Je nutné zdůraznit, že v této fázi byla ubytovaným osobám přisouzena celá paleta negativně vnímaných vlastností shrnutých do položky neschopnost plnit běžné povinnosti nájemce, aniž by byly ubytované osoby ve výzkumu jakkoli tázány či konfrontovány. Nejedná se v žádném případě o validní výsledek výzkumu, ale spíše o jakýsi myšlenkový experiment. Autoři výzkumu svůj přechod od výsledků výzkumu ke spekulacím nijak nereflektují, a tak jim v závěru nečiní problém navrhnout úpravy zákona, které by fakticky vedly ke zřízení institutu jakýchsi dlouhodobých ubytoven s režimem, který si troufnu označit za polovězeňský. Použití tohoto označení je zde skutečně na místě, autoři studie popisují jakési závěry, které mohou mít výrazný vliv na úspěšný a bezproblémový chod ubytovny, sloužící k dlouhodobému sociálnímu bydlení (s. 22): kontrola vstupu, nepřetržitý dohled, kamerový systém, omezení společenských prostor (doslova je uvedeno, že problémy přinášejí místnosti užívané pro společenské, vzdělávací, odpočinkové či sociální aktivity (s. 22)), kontrola užívání společných prostor a kontrola spotřeby energií, důsledná údržba a udržování pořádku (včetně (povinného?) zapojení obyvatel ubytovny do úklidu nebo údržby společných částí ubytovny). Domnívám se, že objektivizace potřeby zavedení institutu dlouhodobého bydlení v polovězeňském režimu lze klást za vinu právě špatnému rozvržení výzkumu (vynechání obyvatel ubytoven z výzkumu) a mylných obecných závěrů činěných na základě nereprezentativního výzkumného vzorku ubytoven (Jak vypadá režim sloužící k zajištění pořádku v ubytovnách, které nelze považovat za bezproblémové? Bude více či méně podobný režimu vězení? Jaká hrozí etická rizika?). Bydlení v ubytovnách a typologie ETHOS podle organizace FEANTSA Autoři výzkumné zprávy s odkazem na typologii ETHOS 3 tvrdí, že pokud bychom měli posoudit ubytovnu sloužící pro dlouhodobé bydlení podle výše uvedené typologie, lze konstatovat, že bydlení v ubytovně naplňuje všechny tři domény, byť v nižší kvalitě než byt. (s. 4). Je s podivem, že výše řečené nalezneme již v kapitole Uvedení do problematiky, jako by se jednalo o východisko výzkumu, když se má přitom jednat o jeho výsledek (srovnej s cílem výzkumu, jak je popsán v úvodu této recenze). V předchozích odstavcích upozorňuji, že na základě výzkumu, jak byl proveden, nelze vyvozovat obecná tvrzení o charakteru ubytoven. V tomto případě se autoři výzkumu této zásadní chyby (opět) dopouštějí. Považuji za důležité též upozornit, že samotná klasifikace ETHOS řadí bydlení v přechodné ubytovně do kategorie bez bytu, což kontrastuje s výše citovaným tvrzením. Autoři výzkumné zprávy tento rozpor s klasifikací ETHOS nijak nediskutují. Uvedený závěr výzkumu je ve výzkumné zprávě podložen popsáním oněch třech domén typologie ETHOS, zastavme se u těchto popisů nyní podrobněji Fyzická doména mít přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně užívat Zpráva uvádí, že ubytovací zařízení poskytuje: prostor pro bydlení, který vyhovuje hygienickým požadavkům (přímo osvětlený, větratelný prostor s možností vytápění, se zajištěným přístupem k hygienickému zařízení a k pitné vodě (fyzická doména) (s. 3). Zdůvodnění se zaměřuje zejména na 3 4 ETHOS Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR, dostupná např. na (přistoupeno ) Citace domén převzaty přímo z klasifikace ETHOS, citace v recenzované zprávě z výzkumu se poněkud odlišují.

8 Mgr. Petr Kučera (PřF UK) hygienická hlediska bydlení v ubytovně, avšak to není jediný aspekt přiměřenosti bydlení, samotná zpráva uvádí například problém nedostatečného nábytkového vybavení v ubytovně (s. 19) nebo zpoplatněný přístup k teplé sprše (s. 14). O přiměřenosti bydlení využívaného ubytovanou rodinou lze pochybovat v případě sdílených kuchyní a sociálního zařízení, to je zřetelně patrné i z fotografií na straně 13 výzkumné zprávy. Pochyby o přiměřenosti bydlení v ubytovnách ve zprávě nijak diskutovány nejsou. 2. Sociální doména mít prostor pro vlastní soukromí s možností sociálních vztahů Zpráva uvádí, že ubytovací zařízení poskytuje: možnost udržování sociálních vztahů, byť omezenou např. ubytovacím řádem. Ubytovací jednotka však poskytuje jak soukromí, tak bezpečí (sociální doména) (s. 3). Toto tvrzení však nevyzní příliš přesvědčivě v konfrontaci s konkrétními omezeními dle ubytovacího řádu. V souvislosti s udržováním sociálních vztahů se ve zprávě uvádí: Oproti běžnému nájemnímu bydlení je v ubytovnách omezen režim návštěv s cílem zajistit klid a pořádek. Návštěvy jsou možné pouze ve vymezených hodinách, popř. je stanovena i maximální délka návštěvy (2 až 3 hodiny). V některých ubytovnách se musejí návštěvy evidovat u ostrahy nebo správce objektu. Ve dvou ubytovnách může po předchozím souhlasu provozovatele nebo správce ubytovny zůstat návštěva za poplatek i přes noc. (s. 13) Co se týče soukromí, je situace též velmi problematická. Zpráva uvádí, že pokud to stavební dispozice umožňují, někteří majitelé velkým rodinám přidělují k použití samostatné sociální zařízení, popř. je zařízení určeno pro dvě konkrétní rodiny. (s. 14). Ubytovací jednotky ve zkoumaných ubytovnách často mají rozměry kolem 20 m 2, prostor pro vlastní soukromí tak bude pravděpodobně minimální. Diskuzi o hranicích soukromí za takto stísněných podmínek ve zprávě velmi postrádám. 3. Právní doména mít právní důvod k užívání Zpráva uvádí, že ubytovací zařízení poskytuje: právní jistotu užívání prostoru uzavřením smlouvy o ubytování, byť s omezenou ochranou ve srovnání s nájemním vztahem (právní doména) (s. 3). Zároveň se však ve zprávě dočteme, že i v bezproblémových ubytovnách ze zkoumaného vzorku se vyskytl případ ubytování na základě ústní dohody (s. 9), z podstaty nerovného smluvního vztahu mezi ubytovatelem a ubytovaným bude v takovém případě smluvní ochrana pro ubytovaného fakticky minimální nebo žádná. Typ smluvního vztahu mezi ubytovaným a ubytovatelem může být různý, zpráva uvádí pět různých druhů smluv (s. 13). Některé druhy použitých smluv jsou určeny pro krátkodobé ubytování, přitom jsou zkoumané ubytovny využívány velmi často pro ubytování dlouhodobé (s. 3). Bylo by na místě analyzovat různé stupně ochrany ubytovaného podle jednotlivých smluvních vztahů ve srovnání s běžnou nájemní smlouvou na byt, jinak je tvrzení o právní jistotě nepodložené. Na základě výše řečeného si troufám tvrdit, že v případě vytyčeného cíle výzkumu, přinést odpověď na otázku, zda za určitých podmínek může ubytovna sloužit k dlouhodobému bydlení tak, aby byly uspokojeny všechny tři domény podle FEANTSy (fyzická, právní a sociální) (s. 5) výzkum spíše selhal. Shrnutí Recenzovaná zpráva z výzkumu má zásadní nedostatky. Její výzkumné postupy selhávají ve snaze popsat problematiku sociálních ubytoven jako dlouhodobého bydlení pro sociálně slabé, neboť se jednostranně zaměřují pouze na výpovědi majitelů či provozovatelů ubytoven a zcela opomíjejí pohled ubytovaných. Dále zpráva selhává i v prokázání vhodnosti ubytoven k dlouhodobému bydlení

9 Mgr. Petr Kučera (PřF UK) v návaznosti na typologii FEANTS. Pomýlenost výzkumné zprávy dále zdůrazňují výsledky, které fakticky vedou k doporučení ubytoven s polovězeňským režimem k dlouhodobému ubytovávání části společnosti, která se nachází v sociální tísni. Ve zprávě je dále naprosto opomíjena složitá problematika vzájemného vlivu člověka a prostředí, zejména nejsou brány v úvahu psychické a sociální následky života v prostředí s různými prvky sociální deprivace, čímž se často vyznačují právě ubytovny s koncentrací sociálně slabých. Toto opomenutí je obzvláště alarmující v případě dětí, které v takovém prostředí mají vyrůstat. Dále zpráva ignoruje širší problémy prostorové segregace společnosti a sociální polarizace. Zpráva sice může sloužit jako přehled některých nereprezentativních charakteristik bydlení v ubytovnách a jistě dobře poslouží jako podklad k diskuzi o problematice sociálního bydlení. Jako podklad pro přípravu komplexního řešení sociálního bydlení ji však rozhodně nedoporučuji. V Praze dne 19. března 2013 Literatura: Hejnal, O. (2011): Nacionalismus, multikulturalismus, sociální vyloučení a sociálně nepřizpůsobiví : Analýza dominantního politického diskursu v České republice. Antropowebzin, č. 2, 2012, dostupné na (přistoupeno ) Lachmann, F. (2011): Nepřizpůsobivost jako nálepka a mýtus. Sociální teorie.cz, dostupné na (přistoupeno )

10 Mgr. Petr Matroušek (FSE UJEP) Mgr. Petr Matroušek (FSE UJEP): Posudek závěrečné zprávy Pelíšková, Věra; Rohrerová, Ludmila; Dubnová Eva; Šimková Hana (2012): Sociální ubytovny jako dlouhodobé řešení pro sociálně slabé Brno: Ústav územního rozvoje. Úkol B.10/BP, MMR Problematickou úroveň textu velmi přesně ilustruje tento odstavec, který velmi názorně ilustruje nejproblematičtější části celé studie: Hlavním cílem úkolu B.10/BP Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé bylo provést šetření v několika vybraných ubytovnách, resp. ubytovnách, jejichž vlastníci byli ochotni se šetření zúčastnit. Šetření mělo přinést odpověď na otázku, zda za určitých podmínek může ubytovna sloužit k dlouhodobému bydlení tak, aby byly uspokojeny všechny tři domény podle FEANTSy (fyzická, právní a sociální) za předpokladu udržitelného provozu. Získané informace, byť z malého vzorku ubytoven, by měly být jedním z podkladů pro přípravu komplexního řešení sociálního bydlení, jehož přípravou je pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). (str.5). Cíl studie je velmi pregnantně formulován: Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé. Tento cíl je jasně deklarovanou snahou legitimizovat ubytovny jako prostor pro bydlení. V celém textu je tato snaha obhajována, legitimizována, jak ukážu ve svém textu níže. Takto stanovené zadání je velmi problematické i z epistemologického hlediska. V současné době žádná legislativní úprava takto definovaný stav neumožňuje existuje jen typologie staveb a jejich nároků pro krátkodobé využití. Výchozí reálný stav využívání krátkodobých ubytovacích zařízení pro trvalé ubytování je nelegální. Pokud tedy opravdu zadavatel výzkumu chce legalizovat Sociální ubytovny jako dlouhodobé řešení pro sociálně slabé, potom nepotřebuje žádný kvalitativní výzkum, žádnou analýzu současného stavu, může jen změnit legislativní normy. Tedy samozřejmě, pokud nechce ulehčit situaci majitelům ubytoven potom chce zjistit právě to, co autorky formulují na str. 22 pravidla pro bezproblémový a úspěšný chod ubytovny. Pokud opravdu chce zadavatel změnit současný nelegální stav využívání ubytoven, potom by výzkum měl být veden naopak s lidmi, kteří v ubytovnách žijí, analyzovat důsledně jejich životní situace a procesy, které vedly k jejich současné situaci. Výběr vzorku je omezen na několik ubytoven, jejichž majitelé jsou ochotni (!) se studie účastnit. To pokládám za opravdu unikátní vymezení výzkumného vzorku. Autorky rezignují v takovémto vymezení nejen na reprezentativnost studie, ale i na její objektivitu. Využití studie je opět velmi zajímavě řešeno přestože získané informace, byť z malého počtu ubytoven, by měly být jedním z podkladů pro přípravu komplexního řešení sociálního bydlení. Proč zrovna tato nereprezentativní, neobjektivní studie je jedním z podkladů to by mělo být objasněno zadavatelem výzkumu. Teoretické zakotvení Mám pokušení se s tímto odstavcem vypořádat tím, že napíši, že není žádné. Autorky opravdu nepracují s žádnou koncepcí sociální politiky, žádnou studií z oblasti bydlení, ani s analýzou bezdomovectví. Stejně tak je tomu v metodologickém přístupu nikde nenajdeme odkaz k používané metodologii, ani v rámci strukturace otázek ani v rámci způsobů analýzy. 1

11 Mgr. Petr Matroušek (FSE UJEP) Přesto se pozastavím u jediného použitého zdroje The ETHOS Definition of Homelessness (Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení, FEANTSA 2005). Zde autorky jasně deklarují, že posuzují ubytovny v souladu s cílem své studie Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé. Autorky si vybraly velmi účelově typologii bezdomovectví a nikoli odborné studie o struktuře sociálního bydlení, které vycházejí z inkluzivní politiky. Ale za naprosto nepřijatelné považuji to, jakým způsobem s Evropskou typologií bezdomovectví pracují. FEANSA uvádí tři domény, které se posuzují v rámci ne/vhodnosti ubytování: fyzická doména posuzuje se, zda existuje fyzicky prostor pro bydlení, který naplňuje základní potřeby dané osoby a její rodiny, právní doména posuzuje se, zda existuje nějaký právní nárok zajišťující určitou jistotu užívání obývaného prostoru, sociální doména posuzuje se, zda obývaný prostor poskytuje dostatek soukromí, bezpečí a možnost udržování sociálních vztahů. (str. 3) Autorky tyto domény přejímají, ale zároveň velmi znatelným způsobem posunují tyto parametry v neprospěch občanů: prostor pro bydlení, který vyhovuje hygienickým požadavkům (přímo osvětlený, větratelný prostor s možností vytápění, se zajištěným přístupem k hygienickému zařízení a k pitné vodě (fyzická doména), právní jistotu užívání prostoru uzavřením smlouvy o ubytování, byť s omezenou ochranou ve srovnání s nájemním vztahem (právní doména), možnost udržování sociálních vztahů, byť omezenou např. ubytovacím řádem. Ubytovací jednotka však poskytuje jak soukromí, tak bezpečí (sociální doména). (str. 4) To znamená, že fyzická doména se omezuje v jejich vnímání jen na hygienu, ale nijak se nezabývá soukromím, vybavením a hlavně potřebami osob (zejména dětí). Právní doména je v pojetí autorek změněna v podstatném rysu jistoty, korektního právního vztahu, který autorky opět oklešťují v dovětku o omezené ochraně, aniž by tuto omezenost vysvětlily. A sociální doména je již zcela v područí majitelů ubytoven a jejich ubytovacího řádu, který je nadřazen nad potřeby a možnosti ubytovaných udržovat a kultivovat sociální vztahy. Takovou práce s teoretickým východiskem pokládám za naprosto nepřijatelnou. Navíc se v úvodu studie, v kapitole Uvedení do problematiky na straně 4 již dočteme závěr celé studie: Pokud bychom měli posoudit ubytovnu sloužící pro dlouhodobé bydlení podle výše uvedené typologie, lze konstatovat, že bydlení v ubytovně naplňuje všechny tři domény, byť v nižší kvalitě než byt. Proč je toto v úvodu studie a jakým způsobem toto tvrzení autorky objevily, není nijak vysvětleno. Metoda studie První výtkou k metodě je výzkumný vzorek. Považuji jej za zcela nedostatečný (počet 7), nereprezentativní a navíc účelový, protože autorky zkoumaly jen ubytovny, jejichž majitelé souhlasili s výzkumem. 2

12 Mgr. Petr Matroušek (FSE UJEP) Operacionalizace výzkumného vzorku v tomto případě ubytoven je naprosto nedostačující. Autorky nemají žádnou definici ubytovacích zařízení, nerozlišují jejich status, míchají ubytovny dohromady se zařízeními sociálních služeb, aniž by toto vysvětlily. Je otázkou také, zda přístup obcí a soukromníků k ubytovnám není jiný, mimo jiné, protože hospodaření obcí podléhá mnohem větší kontrole. Tohle autorky ve studii vůbec neakcentují. Zajímavé je třeba rozlišení na dělnickou a sociální ubytovnu (ubytovna G v tabulce - str. 9). Znamená to, že sociální je jen pro nedělníky tj. např.: inteligenci, rolníky, nezaměstnané? Nikde se nelze dočíst, jakým způsobem rozhovory probíhaly jaká byla jejich délka, jak byly rozhovory zapisovány, jak byly analyzovány. Kapitola 2.3 Metodika zpracování dat (str. 7) je ze sociologického hlediska naprosto nedostatečná. Dokonce není ani zřetelné, s kým vlastně autorky rozhovory dělaly a vlastníkem ubytovny kdo to je, v případě obce starosta? Nebo snad rozhovory proběhly se správci ubytoven? A jak tomu bylo v případě občanského sdružení? Autorky jen shrnují, že se vlastně ptaly všech: rozhovory probíhaly s vlastníkem ubytovny, zástupcem vlastníka, provozovatelem nebo jinou kompetentní osobou (Str. 7), aniž by považovaly za nutné vysvětlit výběr osob, jejich pracovní pozici, status. Etika studie Nemohu se nezastavit u etických aspektů celé studie. V celém textu je mnoho eticky sporných bodů, či dokonce diskriminujících praktik. Majitelé a provozovatelé ubytoven, kteří se zúčastnili řízeného rozhovoru, hodnotili postup MMR při provádění analýzy ubytoven pro dlouhodobé bydlení většinou pozitivně. (str. 6) Ano, to jistě hodnotili, protože úředníci MMR byli při rozhovorech přítomní! Přítomnost úředníků nadřízeného ministerstva, kteří mají možnost do rozhovorů zasahovat, ptát se, vyžadovat hodnocení svého přístupu, to je v metodách kvalitativního výzkumu opravdu velký etický prohřešek. Dalším velmi sporným etickým bodem je jazyk celé studie. V textu se objevují například tyto stigmatizující pojmy: nesvéprávní takové slovo česká legislativa nezná, každý člověk na území ČR má svá práva. alkoholici znamená to, že opravdu autorky měly přístup ke zdravotnické dokumentaci? Jaký je účel takovéto kategorizace pro zkoumanou otázku? Psychicky nemocní viz výše. Dále autorky vytvářejí dojem nějaké skupiny lidí, kteří ubytovny sami vyhledávají jako bydlení výhodné. V tomto vymezování hranic skupiny se objevují stereotypy jako je například etnická příslušnost, problémy s dodržováním pořádku, platební neschopnost Udržují tak diskriminační a stigmatizující principy dělení na MY a Oni, které obsahuje velké množství předsudků. Důvodem, proč někteří lidé dlouhodobě žijí v ubytovacích zařízeních, je celý komplex sociálních jevů, jehož součástí bývá nedostatek finančních prostředků, vysoké zadlužení, problémy s dodržováním povinností vyplývajících z nájemní smlouvy, příslušnost k romské menšině a další. Tito lidé, opustí-li prostor nájemního bydlení, mají jen malou šanci k návratu, nájemní bydlení na trhu získávají zpět 3

13 Mgr. Petr Matroušek (FSE UJEP) velmi těžce, a pokud je získají, mají často problémy s jeho udržením. Bydlení v ubytovacím zařízení pak pro tyto osoby často představuje přijatelnou alternativu. (Str. 3). Všechny uvedené charakteristiky nejsou v rámci sběru dat nijak ověřovány, jsou prostě jen přebrány z perspektivy majitelů ubytoven. Přesto jsou vydávány v celé studii za prokázané. To je naprosto nepřijatelné. Autorky nepovažují za nutné dát hlas ve své studii také lidem, kteří ubytovací zařízení obývají, zeptat se na jejich zkušenosti, na to, jak ne/fungují pravidla, která na papíře vypadají přijatelně, jaké možnosti mají v systému prostupného bydlení A tím korigovat jednostrannost sebraných dat. Tato jednostrannost by měla být zmíněna již v názvu textu. Za neetické považuji i to, že autorky na stránce 4 a 5 poukazují na mediální obraz ubytoven, který je dle nich zkreslený, ale necitují ani jeden článek, ani neupřesňují, odkud své tvrzení o špatné práci médií vzaly. Přechodné ubytování a ubytování na doživotí Autorky v celé své studii přijímají fakt, že lidé jsou v ubytovnách na dobu neurčitou, na dobu dlouhodobou. Přestože konstatují, že toto zákon neumožňuje zařízení byla zkolaudována pro jiný účel: Ve stavebních předpisech (viz Příloha 2) jsou ustanovení týkající se ubytovacích zařízení vesměs formulována ve vztahu k ubytovacím zařízením sloužícím pro cestovní ruch. Ubytovací zařízení jsou zde charakterizována jako zařízení určená pro poskytování přechodného ubytování. Technické parametry pro ubytovací zařízení sloužící k dlouhodobému bydlení zcela chybí. (str. 3) Autorky nijak nepracují s faktickou nelegalitou tohoto stavu. Dokonce srovnávají normy pro přechodné ubytování se stavem, který je diametrálně odlišný: Lze konstatovat, že kapacity ubytovacích jednotek, které si stanovili majitelé ubytoven, jsou v souladu s vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., která stanovuje nejmenší plochu pokoje v ubytovací jednotce. Toto tvrzení je naprosto zavádějící, protože kapacita a prostor je stanoven v uvedených vyhláškách pro krátkodobé ubytování nebo pro ubytování v sociálních službách to je ona ubytovací jednotka. Opravdu se autorky domnívají, že v ubytovací jednotce například hotelu mohu žít celý život se svojí rodinou? A opravdu kapacita a struktura ubytoven vyhovuje i například této větě vyhlášky: V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem. O dodržení tohoto předpisu se ve studii vůbec nedočteme. Přesto autorky paušálně tvrdí, že znění vyhlášky je dodrženo. Závěr Závěr studie je velmi problematický, protože nijak nesouvisí se zkoumaným problémem. Autorky formulují doporučení bezproblémového chodu ubytoven: 4

14 Mgr. Petr Matroušek (FSE UJEP) Na základě zjištěných skutečností lze učinit některé závěry, které mohou mít výrazný vliv na úspěšný a bezproblémový chod ubytovny, sloužící k dlouhodobému sociálnímu bydlení. Ale jejich úkolem bylo zjistit, jestli tyto ubytovny jsou vhodné, nikoli, jakým způsobem zajistit úspěšný a bezproblémový chod ubytovny. Celá strana 22 je tedy z hlediska zkoumané otázky irelevantní. Autorky v závěrečné větě dokonce navrhují vlastní systém prostupného sociálního bydlení : Sociální ubytovny by se mohly stát jednou složkou sociálního bydlení, a to jako jeden ze stupňů prostupného bydlení. V případě, že ubytovaní zvýší své sociální kompetence či změní názor na způsob svého bydlení, měli by mít možnost získat bydlení v nájemním bytě. Autorky tedy v podstatě navrhují dvoustupňový systém sociálního bydlení v rámci ČR. První stupeň je ubytovna, druhý stupeň nájemní byt. Takový závěr opět vůbec nevychází ze zadání výzkumu, není podložen hodnověrnými daty a je tedy pouze názorem autorek, který by neměl být brán v potaz v diskusi o dalším směřování bytové politiky a budování systému prostupného sociálního bydlení jako vědecky doložitelný, jako odborný, jako analytický. Stanovisko ke studii: Studie je z odborného hlediska, ale i etických principů sociálněvědního výzkumu zcela nevyhovující. Nedoporučuji ji použít jako odborný zdroj pro jakékoli kompetentní rozhodování o bytové problematice. Mgr. Petr Matoušek Univerzita J. E. Purkyně Fakulta sociálně-ekonomická katedra sociální práce Ústí nad Labem 5

15 Mgr. Alexander Mušinka, PhD. (URŠ Prešovská Univerzita) Mgr. Alexander Mušinka, PhD. Vedecký pracovník - kultúrny antropológ Ústav rómskych štúdií Prešovskej univerzity, Prešov Niekoľko poznámok k záverečnej správe Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé 1 Záverečnú správu vypracoval Ústav územního rozvoje ČR a jej cieľom bolo: Hlavním cílem úkolu B.10/BP Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé" bylo provést šetření v několika vybraných ubytovnách, resp. ubytovnách, jejichž vlastníci byli ochotni se šetření zúčastnit. Šetření mělo přinést odpověď na otázku, zda za určitých podmínek může ubytovna sloužit k dlouhodobému bydlení tak, aby byly uspokojeny všechny tři domény podle FEANTSy (fyzická, právní a sociální) za předpokladu udržitelného provozu. 2 Hneď na úvod musím skonštatovať, že predložená správa, v zásade jednoznačnú odpoveď neposkytuje a v podstate sa vyjadruje iba k jednej jej časti (doméne) fyzickej. Skôr ako prejdem k popisu jednotlivýchkritických poznámok, chcel by som uviesť, že s autormi tejto záverečnej správy v zásade súhlasím v konštatácii, že: ubytovny určené pro dlouhodobé bydlení jako jedna z forem sociálního bydlení jsou potřebné 3 (zvýraznenie moje).musím však skonštatovať, že s týmto tvrdením v zásade súhlasím nie na základe tejto správy, ale na základe môjho všeobecného presvedčenia, že je vhodné ak v komplexných spoločnostiach (akým je bezpochyby aj Česká republika) budú prítomné rôzne alternatívne riešenia, ktoré by umožňovali cieľovej skupine vybrať si to, ktoré jej bude najviac vyhovovať. Presadzovať formu ubytovní ako hlavnú, jedinú alebo dominantnú, by som v žiadnom prípade neodporúčal. Uvedená správa má z odborného hľadiska niekoľko nedostatkov, ktoré jej výpovednú hodnotu výrazným spôsobom obmedzujú. Výpočet všetkých mojich pripomienok by presiahol možnosti tohto materiálu, preto sa zameriam iba na niektoré, ktoré sú podľa môjho názoru výrazné. V prvom rade nie je jasné, kto celú správu vypracoval a na základe akej kvalifikácie bol vybratý výskumný tím. Zo štyroch mien uvedených v úvode správy sú traja technického zamerania (inžinieri). Na základe takéhoto prístupu mi nie je jasné kto by mal mať na starosti v tejto správe spomínaný právny cieľ alebo sociálny cieľ. Výsledkom toho je skutočnosť, že celá správa pojednáva iba o technických a ekonomických ukazovateľoch a vôbec sa v nej nič nehovorí o sociálnych aspektoch alebo právnych. Aj napriek tomu v závere je uvedené, že: Výsledky šetření vybraných ubytoven vedou k otázce, zda není potřeba úprava legislativy. Jedná se zejména o stavební předpisy, které nezahrnují ubytovací zařízení pro dlouhodobé bydlení. 4 V celej správe nie je nikde uvedený ani jeden príklad, kedy by uvedené ubytovne porušovali alebo boli vrozpore s nejakou legislatívou alebo stavebnými predpismi. O sociálnom aspekte ubytovní, sa v tejto správe nehovorí vôbec a nezmieňuje sa o nich ani záverečná kapitola. Veľkým nedostatkom je aj samotný výber ubytovní. V metodologickej časti sa síce uvádza: Ve spolupráci s krajskými koordinátory romských poradců a Agenturou pro sociální začleňování bylo vytipováno celkem 13 ubytoven, z toho 7 obecních a 6 soukromých, jejichž vlastníci by mohli být ochotni se do šetření zapojit. 5,ale niekde nie su uvedené a) koľko je v ČR všetkých ubytovní a b) na základe akých kritérií, bolo týchto 13 ubytovní vytipovaných. Výsledkom toho nie je možne ani približne určiť, či sa jedná o reprezentatívnu vzorku. Konštatovanie, že išlo o ubytovne, ktoré boli 1 Správa je dostupná na adrese Zaverecna-zpr-2012.pdf 2 Str Str Str Str. 6.

16 Mgr. Alexander Mušinka, PhD. (URŠ Prešovská Univerzita) ochotne participovať na tomto výskume, skôr naznačujú (alebo dokonca dokazujú), že o reprezentatívnosti vzorky tu nemôžeme hovoriť vôbec. To si uvedomili aj autori správy, keď v záveroch skonštatovai: Šetření provozu ubytoven využívaných k dlouhodobému bydlení bylo prováděno na malém vzorku ubytoven. Majitelé či provozovatelé vybraných ubytoven se do šetření zapojili dobrovolně, proto lze předpokládat, že se jedná o bezproblémové ubytovny... 6 Na základe tohto môžeme hovoriť, že výpovedná hodnota tejto správy je značne obmedzená a vo veľmi zjednodušenej podobe môžeme skonštatovať (to čo sme povedali na začiatku), že za určitých podmienok (definovanie ktorých je veľmi vágne a nejasné), ubytovňa môže slúžiť ako alternatíva pre určitú cieľovú skupinu. Bohužiaľ nevieme z tejto správy zistiť nie len veľkosť tejto skupiny, ale ani jej presné špecifikácie. Vieme len, že by sa tam pravdepodobne vyskytovali sociálne slabé rodiny (viacpočetné ale aj jednotlivci) a problémové osoby (alkoholici a pod.). Zo záverečnej správy netušíme, ako by sa zmenila cieľová skupina ľudí v ubytovniach, ak by sa zmenili parametre nájomného bývania alebo ak by sa zmenili ekonomické parametre v rámci existujúceho sociálneho systému (jedinou výnimkou je konštatovanie, že ak by ubytovne neboli platené v rámci sociálneho systému, súkromní majitelia by ich s najväčšou pravdepodobnosťou zatvorili). Zo záverečnej správy nie je napríklad ani jasné ekonomické ukazovatele ekonomickej efektívnosti týchto ubytovní. Táto časť sa obmedzuje len na výpočet poplatkov za užívanie ubytovne a služieb v nich poskytovaných, ale nevieme nič o reálnych ekonomických nákladoch na ich prevádzku a poskytovanie služieb. Toto sa obmedzuje len na konštatovanie, že náklady sú v menšej alebo väčšej miere kryté z dotácií alebo obmedzovania služieb. Toto sú podľa môjho názoru najväčšie nedostatky uvedenej správy, ktorú však nehodnotím ako zlú, ale ako správu, ktorá má veľmi malú výpovednú hodnotu. Na množstvo veľmi podstatných otázok neodpovedá alebo (v tom lepšom prípade) odpoveď iba naznačí. Táto správa relatívne dobre popisuje technickú stránku dobre fungujúcich niektorých ubytovní, ale širší pohľad na uvedenú problematiku určite neposkytuje. Kontakt: Mgr. Alexander Mušinka, PhD. Ústav rómskych štúdií PU Prešov Ul. 17. Novembra 1, Prešov mob.: Str. 23.

17 Mgr. Hedvika Novotná (FHS UK) Mgr. Hedvika Novotná (FHS UK): Posudek závěrečné zprávy Pelíšková, Věra; Rohrerová, Ludmila; Dubnová Eva; Šimková Hana (2012): Sociální ubytovny jako dlouhodobé řešení pro sociálně slabé Brno: Ústav územního rozvoje. Úkol B.10/BP, MMR Na základě závěrečné zprávy šetření "Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé" lze konstatovat, že autoři šetření zvolili k otázce šetření, tj. "zda za určitých podmínek může ubytovna sloužit k dlouhodobému bydlení tak, aby byly uspokojeny všechny tři domény podle FEANTSA (fyzická, právní a sociální za předpokladu udržitelného provozu)", nevhodnou metodiku. Řešení formulovaného cíle analýzy by si žádalo a) terénní výzkum v ubytovnách pro posouzení fyzické domény (to, zda "fyzický prostor bydlení naplňuje základní potřeby dané osoby a její osoby" nelze zjistit jinak než prostřednictvím analýzy konkrétních prostorů, analýzy jejich konkrétního obývání a analýzy reflexe jejich obyvatel s daným bydlením, to vše při jasné definici "základních potřeb", která v textu absentuje; 2) analýzu stávající legislativy a jejího naplňování pro posouzení právní domény (právní rozbor + statistické šetření); 3) terénní výzkum pro posouzení sociální domény (zúčastněné pozorování + semistrukturované rozhovory s aktéry). Pro posouzení situace, zda "by se sociální ubytovny mohly stát jednou složkou sociálního bydlení" (s. 24), by nicméně bylo zapotřebí provést předně analýzu sociálního systému (legislativa a její naplňování) a analýzu stávající situace ve vztahu k sociálnímu bydlení v konkrétních lokalitách (např. SWOT analýzu). Předložená závěrečná zpráva vzhledem ke zvolené metodice představuje pouhou deskripci vybraných ubytoven z perspektivy jejich provozovatelů, navíc, jak autoři přiznávají, ubytoven "neproblematických". Ve vztahu k metodologii sociálněvědního výzkumu shledávám navíc nejasnost v deklaraci epistemologického přístupu - rozsah a charakter vzorku, stejně jako žánr některých pasáží závěrečné zprávy (popisy ubytoven) implikuje kvalitativní strategii šetření, ale vlastní analýza dat (3 ze 7) a závěry textu (generalizace) odpovídají spíše strategii kvantitativní. Závěrečná zpráva tedy nevypovídá o ničem jiném než o zkušenosti 6 provozovatelů s provozováním 7 ubytoven. Závěry analýzy stran sociálních kompetencí kompetencí obyvatel ubytoven, důvodů ubytování, adekvátnosti obývaného prostoru potřebám ubytovaných atp. jsou tedy vzhledem k charakteru provedeného zcela irelevantní. Stejně tak irelevantní je argumentace oprávněnosti finančního nároku na ubytování, protože zohledňuje pouze potřeby provozovatelů, nikoli souvislost sociálního bydlení jako řešení ekonomického a sociálního postavení těch, kteří by jej mohli/měli využívat. Vedle výše uvedených metodologických nesrovnalostí nicméně jako kruciální problém shledávám samotná východiska výzkumného šetření, tj. definování problémové situace a jejích aktérů bez uvedení pramenů, na jejichž základě by bylo možné posoudit relevanci výzkumné otázky (zda, pro koho, proč a v jakém kontextu by bylo lze uvažovat "sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé"). Argumentace zkresleným mediálním obrazem problému (navíc opět nepodložená) smysluplnost výzkumné otázky neopravňuje.

18 Mgr. Štěpán Ripka (FHS UK) Mgr. Štěpán Ripka (FHS UK): Posudek závěrečné zprávy Pelíšková, Věra; Rohrerová, Ludmila; Dubnová Eva; Šimková Hana (2012): Sociální ubytovny jako dlouhodobé řešení pro sociálně slabé Brno: Ústav územního rozvoje. Úkol B.10/BP, MMR Shrnutí textu: Text je závěrečnou zprávou z výzkumu mezi majiteli a provozovateli sedmi ubytoven, které byly původně určeny pro krátkodobé ubytování, nyní však prakticky slouží jako dlouhodobé bydlení. V úvodu jsou shrnuty důvody, proč se lidé na ubytovny dostávají a proč ubytovny prosperují, následuje diskuse, zda je možné ubytovny považovat za dlouhodobé bydlení z pohledu typologie ETHOS. Již v úvodu je konstatován závěr, že "bydlení v ubytovně naplňuje všechny tři domény (podle typologie ETHOS pozn. ŠR), byť v nižší kvalitě než byt" (str. 4). V druhé části úvodu je kritizován mediální diskurz, ale i některé výzkumné práce (bez citací či další specifikace), které údajně o ubytovnách informují nepřesně. Výzkumná otázka byla stanovena následovně: zda za určitých podmínek může ubytovna sloužit k dlouhodobému bydlení tak, aby byly uspokojeny všechny tři domény podle FEANTSy (fyzická, právní a sociální) za předpokladu udržitelného provozu. (str. 5) a dále uvádí, že zjištění tohoto výzkumu budou jedním z podkladů pro přípravu komplexního řešení sociálního bydlení, jehož přípravou je pověřeno MMR ve spolupráci s MPSV. Průzkum byl proveden na vzorku sedmi ubytoven, které jsou určeny k přechodnému ubytování, ale ve skutečnosti jsou využívány k dlouhodobému bydlení jednotlivců a rodin. (str. 6), z toho byly dvě ubytovny soukromé a pět vlastněných městy, dohromady bylo provedeno šest rozhovorů s majiteli a provozovateli ubytoven. Výzkum probíhal od 7. března 2012, závěrečná zpráva je datována prosincem Kapitola o datech shrnuje charakteristiky jednotlivých ubytoven: technické a architektonickyurbanistické parametry, charakter budov, kapacitu budov, velikost ubytovacích jednotek. Kapitola dále představuje provozní charakteristiky ubytoven, jako je ubytovací a provozní řád, typy smluv, délka ubytování, způsob a možnosti využívání společných prostor, přehled poskytovaných služeb a ostraha. Následně je věnována pozornost financování ubytoven, a to jak platbám za ubytování, tak podnikatelskému plánu majitelů soukromých ubytoven. Závěrečná část kategorizuje obyvatele ubytoven na cílové skupiny a věnuje se postavení ubytoven v sociální a bytové politice obce. V závěru práce je uvedeno několik doporučení pro úspěšný a bezproblémový chod ubytovny sloužící k dlouhodobému sociálnímu bydlení (str. 22). Bezproblémový chod je zde uvažován jako dodržování provozního a ubytovacího řádu ze strany ubytovaných. Na ubytovny má být ideálně kontrolován vstup, pokud je to možné, měl by zde být nepřetržitý dohled nad ubytovanými, kamerový systém výrazně přispívá k dodržování ubytovacího řádu, devastaci společenských prostor ze strany ubytovaných a zejména jejich dětí se lze vyhnout zrušením společenských místností, anebo jejich používání pouze za přítomnosti zaměstnance provozovatele ubytovny, je vhodné kontrolovat a omezovat spotřebu energií a zapojovat ubytované do úklidu nebo údržby společných částí ubytovny, nebo jejího okolí. Dále je v závěru konstatováno, že na základě analýzy nelze činit všeobecné závěry k činnosti soukromých ubytoven (s. 23)

19 Mgr. Štěpán Ripka (FHS UK) obecně lze konstatovat, že platby za ubytování v šetřených soukromých i městských ubytovnách jsou srovnatelné. Přičemž požadované platby za ubytování odpovídají kvalitě poskytovaných služeb. (s. 23). šetření nepotvrdilo žádné negativní jevy, které se v souvislosti s ubytovnami objevují v tisku (s. 24) "ubytovny určené pro dlouhodobé bydlení jako jedna z forem sociálního bydlení jsou potřebné" (str. 24) Ubytovny poskytují bydlení (střechu nad hlavou, prostor pro sociální kontakty, určitou právní ochranu a přitom vyžadují od ubytovaných méně sociálních kompetencí a méně osobní zodpovědnosti ve srovnání s bydlením v bytě v nájemním vztahu. (s. 24) Podle majitelů a provozovatelů "část stávajících uživatelů ubytovny není schopna plnit běžné povinnosti nájemce" (str. 24), z čehož plyne závěr (analytiků), že Pro tyto skupiny osob jsou v současné době ubytovny řešením, protože díky svému přísnějšímu režimu chrání ubytované osoby před ztrátou jejich bydlení. (s. 24) Nakonec se autorky zamýšlí nad tím, zda není potřeba úprava legislativy, která by legalizovala a regularizovala dlouhodobost ubytování na krátkodobých ubytovnách. Byla metodologie řešení zvolena vhodně vzhledem k cílům analýzy (výzkumné otázce)? Výzkumná otázka analýzy zněla: zda za určitých podmínek může ubytovna sloužit k dlouhodobému bydlení tak, aby byly uspokojeny všechny tři domény podle FEANTSy (fyzická, právní a sociální) za předpokladu udržitelného provozu. (str. 5) Nejprve je třeba věnovat se citované typologii ETHOS. Ta definuje čtyři formy absence bydlení (bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení, nevyhovující bydlení) na základě třech oblastí, jejichž absence může vést k bezdomovství a uvádí, že Mít domov může být chápáno jako: mít přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně užívat (fyzická oblast) ; mít prostor pro vlastní soukromí s možností sociálních vztahů (sociální oblast) ; mít právní důvod k užívání (právní oblast). a dále konkretizuje praktické použití typologie: může být využita pro monitoring bezdomovství, pro vytváření politik a jejich rozvoj a vyhodnocování 1. Tato typologie negativně vymezuje absenci domova, to však neznamená, že domov či bydlení sestávají pouze z výše uvedených tří oblastí. Výzkum proto nemohl prokázat, že ubytování na ubytovnách je bydlením podle typologie FEANTSA, maximálně mohl verifikovat či falzifikovat, že je ubytování na ubytovnách některou z forem bezdomovectví. Tuto otázku si však analýza vůbec nekladla. Bylo by na místě, aby výzkumníci zadavatele o neprávnosti formulace cíle výzkumu informovali v průběhu vyjednávání zadání zakázky. Zadání se ptá, zda může ubytovna uspokojit požadavky fyzické, právní a sociální domény podle FEANTSA. 1 Zdroj: ETHOS Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR, dostupné na

20 Mgr. Štěpán Ripka (FHS UK) Fyzická oblast je definována FEANTSou jako mít přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně užívat. Proto by bylo třeba na začátku definovat přiměřené bydlení (nejlépe podle uznávaných mezinárodních standardů, s odvoláním na právo na přiměřené bydlení a v konzultaci s reportérem OSN k právu na přiměřené bydlení) a potom provést výzkum na ubytovnách, zda mohou ubytovaní bydlení výlučně užívat. Pro takový výzkum by bylo nejvhodnější zúčastněné dlouhodobé pozorování na ubytovnách doplněné o dotazování reprezentativního vzorku ubytovaných, zda jejich zkušenost odpovídá definici přiměřeného bydlení a FEANTSA. Dotazování ubytovaných je pro tuto část naprosto nepostradatelné. Autoři výzkumu se však v této oblasti spokojili s výpověďmi majitelů a provozovatelů ubytoven, nedozvěděli se proto nic o zkušenostech ubytovaných, a tak nemohli odpovědět na tuto část výzkumné otázky. Právní oblast je FEANTSou definována jako mít právní důvod k užívání. Pro zodpovězení otázky by bylo nutné shromáždit reprezentativní vzorek právních vztahů (a absence právních vztahů) mezi ubytujícími a ubytovanými a provést na něm právní analýzu. Tato část nebyla splněna ani ve vzorku zkoumaných ubytoven, opět se zde výzkumníci opírali pouze o výpovědi ubytujících, které však nepodrobili právní analýze. Analýza tak nemohla odpovědět na tuto část výzkumné otázky. Sociální oblast je FEANTSou definována jako mít prostor pro vlastní soukromí s možností sociálních vztahů. Žádná ze složek této definice není v analýze konceptualizována, jako by tato analýza byla první, co se na podobnou otázku ptá. Pro zodpovězení otázky by také bylo znovu nutné provést dlouhodobé zúčastněné pozorování v různých ubytovnách v různých časech a vážně se zabývat perspektivami ubytovaných o tom, co je pro ně vlastní soukromí a sociální vztahy, co pro ně soukromí a sociální vztahy byly před jejich ubytováním, a zda ubytovna naplňuje jejich potřeby v této oblasti. Bylo by vhodné doplnit analýzou užívání prostorů ubytoven. Výzkumnice žádný z těchto kroků neudělaly, a proto ani nemohly odpovědět na tuto otázku. Otázku po udržitelném provozu mohly výzkumnice zodpovědět na základě provedených rozhovorů s majitelů a provozovateli ubytoven. Shrnuto, zaprvé, cíl výzkumu byl s ohledem na možnosti použití typologie ETHOS nesprávně zadán a zadavatel o tom nebyl pravděpodobně informován výzkumnicemi. Zadruhé, metodologie výzkumu (šest rozhovorů s majiteli a provozovateli ubytoven) nemohla odpovědět na výzkumnou otázku, a proto je nutné konstatovat, že byla metodologie zvolena nesprávně. Jsou závěry analýzy dostatečně argumentovány a v souladu s představenými daty? "bydlení v ubytovně naplňuje všechny tři domény (podle typologie ETHOS pozn. ŠR), byť v nižší kvalitě než byt" (str. 4) 1) Fyzická oblast: Přiměřené bydlení, které může domácnost výlučně užívat (definice ETHOS), vůbec není v analýze operacionalizováno ani testováno, a proto analýza na otázku, zda jsou či nejsou lidé ubytovaní ve zkoumaných zařízeních bezdomovci podle typologie ETHOS, vůbec nemohla odpovědět. Pokud byla operacionalizace přiměřeného bydlení provedena s ohledem na zákonné technické požadavky na stavby, konkrétně na minimální plochu pokoje určeného k ubytování, je tato operacionalizace nesprávná, protože se jedná o technické požadavky ubytování, a ne o přiměřené bydlení (například legislativa nevyžaduje, aby

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby

Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby Vyhláška č. 268/2009 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou

Více

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní

Více

BYTOVÁ POLITIKA V ČR. Ing. Milan Taraba

BYTOVÁ POLITIKA V ČR. Ing. Milan Taraba BYTOVÁ POLITIKA V ČR Vymezení problematiky Na vládní úrovni Koncepce bytové politiky, usnesení 292/2005 Respektujeme zásadu, že občan má právo na důstojné bydlení a že jde o podmínku nutnou pro život Pro

Více

Sedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Sedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem omezit sociální vyloučení a ke snížení disparit ve finanční dostupnosti bydlení za cílem posílit migraci za prací - metodika Sedmá koordinační

Více

Spolupráce pracovníků stavebních úřadů a Úřadu práce ČR

Spolupráce pracovníků stavebních úřadů a Úřadu práce ČR Spolupráce pracovníků stavebních úřadů a Úřadu práce ČR Dvě dávky na bydlení Úřad práce ČR zajišťuje výplatu dávek na bydlení ze dvou systémů: příspěvek na bydlení dávka ze systému státní sociální podpory

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 800

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 800 MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY AUDITY ÚČETNÍCH ZÁVĚREK SESTAVENÝCH V SOULADU S RÁMCEM PRO (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE I. Úvodní ustanovení 1. Pardubický kraj v návaznosti na 3, 95 a 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 610 VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 610 VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) OBSAH Odstavec Úvod Předmět

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 %

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 % Vzdělávac vací projekty financované ESF aneb jak to vidí hodnotitel Věcné hodnocení - úkol pro hodnotitele Základní zásady o Žádosti často obsahují obecné formulace, které je možné interpretovat různě

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 530 VÝBĚR VZORKŮ

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 530 VÝBĚR VZORKŮ MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VÝBĚR VZORKŮ (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) OBSAH Odstavec Úvod Předmět standardu... 1 2 Datum

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé

Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Jakubské náměstí 3, 658 34 00 Brno Tel.: 542423111, Fax: 542423190, IČO: 60556552 www. uur.cz, nav ratilova@uur.cz, rohrerov a@uur.cz Úkol B.10/BP Sociální ubytovny

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Roman Matoušek Problémy dosavadních přístupů na co Koncepce reaguje? Podpora na straně poptávky (dávky) nepropojená s adekvátní nabídkou

Více

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM Projekt je součástí aktivity č. 2 Identifikace a vyhodnocování problematických sociálních

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S70/2013/VZ-13561/2013/513/KSt Brno 18. července 2013

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S70/2013/VZ-13561/2013/513/KSt Brno 18. července 2013 *UOHSX004YEZZ* UOHSX004YEZZ ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S70/2013/VZ-13561/2013/513/KSt Brno 18. července 2013 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Věc: Stížnost na rozpor mezi českou a evropskou technickou normou dopis č.3. Vážený pane inženýre,

Věc: Stížnost na rozpor mezi českou a evropskou technickou normou dopis č.3. Vážený pane inženýre, Ing. Milan Holeček Předseda úřadu Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a statní zkušebnictví Gorazdova 24 P.O. Box 49 128 01 Praha 2 V Praze dne 3.února 2012 Věc: Stížnost na rozpor mezi českou

Více

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyjádření k oponentnímu posudku zpracovanému společností Deloitte Advisory, s.r.o. Předkládá Ing. Luděk Kryšpín Datum vydání: 11. 3. 2014 (verze 1.00)

Více

D o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"

D o p a d o v á s t u d i e. Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Advokátní kancelář Benešová Beránek Blaha. Sídlo: Sokolovská 47/73, Praha 8, 186 00, mob.: 723 242 134 Email: info@akbbb.cz

Advokátní kancelář Benešová Beránek Blaha. Sídlo: Sokolovská 47/73, Praha 8, 186 00, mob.: 723 242 134 Email: info@akbbb.cz Právní stanovisko OU-N/2015/mailem Advokátní kancelář Benešová Beránek Blaha Sídlo: Sokolovská 47/73, Praha 8, 186 00, mob.: 723 242 134 Email: info@akbbb.cz Věc: právní analýza smlouvy o správě odběrných

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad Závěrečná zpráva 1. 3. 2013 1 Manažerské shrnutí Projekt Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem realizovaného

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 As 5/2011-171 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary

Více

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu

Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Jan Hraba, Vladimír Hulík (MŠMT, oddělení analytické) Klára Hulíková Tesárková (PřF UK, katedra demografie a geodemografie)

Více

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zefektivnění podniku Zajištění vyšší hodnoty pro vlastníky Důvody restrukturalizace podniku Sanace podniku Řešení podnikové krize při

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

záměr uložit povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu:

záměr uložit povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu: Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný správní orgán podle 108 odst. 1 písm. d) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Zákon č. 320/2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Praha 2009

ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Zákon č. 320/2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Praha 2009 ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Zákon č. 320/2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Praha 2009 1 ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Úvod 1. Zhodnocení legislativního

Více

Quality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost

Quality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Quality of life přístupy studentů, feedback studentů Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Úvod Následující sekce se inspiruje a čerpá ze seminářů inovovaného předmětu Geografické aspekty kvality života,

Více

Doporučený postup č. 2 /2014

Doporučený postup č. 2 /2014 Ministerstvo práce a sociálních věcí odbor sociálních služeb Doporučený postup č. 2 /2014 Problematika neregistrovaných sociálních služeb a stíhání správního deliktu poskytování sociálních služeb bez oprávnění

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 As 106/2011-77 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, soudkyně JUDr. Ludmily Valentové

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ

ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ Podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, auditorského standardu č. 52, dalších relevantních předpisů

Více

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace 31. března 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci kampaně Vám posíláme další odborné informace o připravovaných změnách zákoníku práce. Dnes je to obecné

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. I. Obecná část

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. I. Obecná část DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 700 FORMULACE VÝROKU A ZPRÁVY AUDITORA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 700 FORMULACE VÝROKU A ZPRÁVY AUDITORA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Úvod MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD FORMULACE VÝROKU A ZPRÁVY AUDITORA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) OBSAH

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis název projektu: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Znojemska číslo: CZ.1.04/3.1.03/45.00142 název akce: datum: místo: Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis 1. 2. 2011, od 14,00 do 15,45

Více

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 V současnosti existuje množství projektů, o kterých není mezi občany dostatečné povědomí. Jejich dopad je v řadě případů relativně malý v porovnání

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis Aktualizovaná verze,

Více

Změna zřizovací listiny

Změna zřizovací listiny Odbor sociálních věcí a zdravotnictví 4.5. Pro jednání zastupitelstva města dne 14. října 2015 Zpracovala: Šárka Řehořová, vedoucí odboru Předkládá: Mgr. David Šimek Změna zřizovací listiny Město Svitavy

Více

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT)

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta

Více

Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení

Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení Metodický dokument Zpracovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Staroměstské

Více

Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné ČR a SR

Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné ČR a SR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné

Více

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ KLINICKÉHO HODNOCENÍ LÉČIV A JEJÍ SOULAD S PRÁVNÍ ÚPRAVOU EU

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ KLINICKÉHO HODNOCENÍ LÉČIV A JEJÍ SOULAD S PRÁVNÍ ÚPRAVOU EU SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ KLINICKÉHO HODNOCENÍ LÉČIV A JEJÍ SOULAD S PRÁVNÍ ÚPRAVOU EU strana 1 z 6 Pavel Strnad, Ph.D. advokátní kancelář Polverini Strnad, Týnská 12, 110 00, Praha 1, tel. č.:

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Hodnocení železničních systémů podle Evropských standardů. Doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský Ing. Martin Leso, PhD Fakulta dopravní ČVUT v Praze

Hodnocení železničních systémů podle Evropských standardů. Doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský Ing. Martin Leso, PhD Fakulta dopravní ČVUT v Praze Hodnocení železničních systémů podle Evropských standardů Doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský Ing. Martin Leso, PhD Fakulta dopravní ČVUT v Praze Obecné požadavky Přechod do bezpečnějšího stavu při poruše Náhodné

Více

Katedra občanského práva. Diplomová práce. Nájem bytu. Petra Pavlíková

Katedra občanského práva. Diplomová práce. Nájem bytu. Petra Pavlíková Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Katedra občanského práva Diplomová práce Nájem bytu Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. Petra Pavlíková Září 2013 Čestné prohlášení Prohlašuji,

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Institut projektového řízení a. s.

Institut projektového řízení a. s. Institut projektového řízení a. s. www.institutpr.eu Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální práce s dospělými a v oblasti ochrany dětí 2015 Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální

Více

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložku mezinárodního auditorského standardu vydává Komora

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Natalija Lichnovská 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vyhodnocení

Více

Systém prostupného bydlení

Systém prostupného bydlení Systém prostupného bydlení 2012, Jan Snopek, analytik pro oblast bydlení Struktura prezentace 1. Úvod: Sociální bydlení v ČR 2. Systém prostupného bydlení účel a principy 3. Stupně prostupného bydlení

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 As 2/2009-119 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

SČÍTÁNÍ BEZDOMOVCŮ V PRAZE V ROCE 2010

SČÍTÁNÍ BEZDOMOVCŮ V PRAZE V ROCE 2010 SČÍTÁNÍ BEZDOMOVCŮ V PRAZE V ROCE 2010 Cíle výzkumu a aplikované metody Petr Holpuch CÍLE PROJEKTU CÍLE PROJEKTU Vytvoření takového metodického konceptu, který by umožňoval pravidelné získávání srovnatelných

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 As 76/2005-105 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr.

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Ústí nad Labem (dále jen město ) Návrh obecně závazné vyhlášky č. x/2012, Statut Statutárního

Více

Výroční zpráva o opatřeních přijatých k provádění Programu rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy za rok 2014. RWE GasNet, s.r.o.

Výroční zpráva o opatřeních přijatých k provádění Programu rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy za rok 2014. RWE GasNet, s.r.o. Výroční zpráva o opatřeních přijatých k provádění Programu rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy za rok 2014 RWE GasNet, s.r.o. Klíšská 940, 401 17 Ústí nad Labem 12.03.2015 1 Výroční zprávu

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Inovace systému kvality sociálních služeb

Inovace systému kvality sociálních služeb Individuální projekt Inovace systému kvality sociálních služeb Newsletter 29 říjen 2014 Aktuální dění v realizaci veřejné zakázky najdete na webu MPSV, odkaz http://www.mpsv.cz/cs/11748. Ohlédnutí za Metodickými

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

ISA 620 VYUŽITÍ PRÁCE EXPERTA. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. června 2005 nebo po tomto datu.

ISA 620 VYUŽITÍ PRÁCE EXPERTA. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. června 2005 nebo po tomto datu. VYUŽITÍ PRÁCE EXPERTA (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. června 2005 nebo po tomto datu.)* O B S A H Odstavec Úvod.... 1-5 Stanovení nutnosti využít práce vykonané

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R262/2012/VZ-7764/2013/310/MMl Brno 29. dubna 2013

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R262/2012/VZ-7764/2013/310/MMl Brno 29. dubna 2013 *UOHSX004YSF1* UOHSX004YSF1 PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R262/2012/VZ-7764/2013/310/MMl Brno 29. dubna 2013 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 11. 9. 2012 doručeném

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

POSUDOK OPONENTA HABILITAČNEJ PRÁCE. PaedDr. Eva Stranovská, PhD. Doc. PhDr. Věra JANÍKOVÁ, Ph.D. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity

POSUDOK OPONENTA HABILITAČNEJ PRÁCE. PaedDr. Eva Stranovská, PhD. Doc. PhDr. Věra JANÍKOVÁ, Ph.D. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity POSUDOK OPONENTA HABILITAČNEJ PRÁCE Téma habilitační práce Autorka: Psycholingvistika: Determinanty osvojovania si a učenia sa cudzieho jazyka a kultúry PaedDr. Eva Stranovská, PhD Oponent Pracoviště Doc.

Více

Tržní cena bydlení v prostoru a čase

Tržní cena bydlení v prostoru a čase Diskusní setkání Stavebního fóra, f FOR ARCH 2008, PVA Letňany, 25.9.2008 Tržní cena bydlení v prostoru a čase Ing. Mgr. Martin LUX Jilská 1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Tržní

Více

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012.

Více

Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestoremmmr a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. 12.

Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestoremmmr a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. 12. Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025 Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi Současná situace v oblasti sociálního bydlení Koncepci připravilo MPSV

Více

Místní poplatky. Odbor dozoru a kontroly veřejné správy

Místní poplatky. Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Místní poplatky Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu v jednotlivých

Více

ISA 610 POSUZOVÁNÍ PRÁCE INTERNÍHO AUDITU. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15.prosince 2004 nebo po tomto datu)

ISA 610 POSUZOVÁNÍ PRÁCE INTERNÍHO AUDITU. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15.prosince 2004 nebo po tomto datu) POSUZOVÁNÍ PRÁCE INTERNÍHO AUDITU (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15.prosince 2004 nebo po tomto datu) O B S A H Odstavec Úvod... 1-4 Rozsah a cíle interního auditu..

Více

Projekt výzkumu v graduační práci

Projekt výzkumu v graduační práci Projekt výzkumu v graduační práci Základní manuál Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Fáze výzkumu Přípravná, teoretická fáze (výsledek kumulovaného poznání,precizace výzkumného úkolu, formulace vědecké

Více

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč.

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč. 1 Dle analýz ČSÚ vychází, že nízkopříjmové skupiny mají vyšší nájemné než střední a vysoko-příjmové domácnosti až o 2.500 Kč Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje.

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Závěrečný workshop Praha, 16. června 2015 (TA ČR č. projektu TD020134) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více