Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení"

Nela Františka Marková
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení Jan Snopek, Platforma pro sociální bydlení Finančně dostupné bydlení: sdílená odpovědnost veřejného a soukromého sektoru II Financováno z prostředků nadace Rosa Luxemburg

2 Struktura prezentace A. Představení Platformy pro sociální bydlení B. Otázka různých definic a modelů sociálního/dostupného bydlení C. Situace v ČR D. Cíle Platformy E. Rizika vysokých nákladů domácností na bydlení F. Problém nedostatek finančně dostupného nájemního bydlení G. Jak dosáhnout změny

3 A. Představení Platformy pro sociální bydlení, z.s. Uskupení 40 organizací a 39 jednotlivců (akademiků, sociálních pracovníků, lidí se zkušeností bytové nouze) založené v roce 2012 Cílem: prosazení zákona o sociálním bydlení, resp. vzniku a rozvoje takového systému sociálního bydlení, který řeší bytovou nouzi Vize: Lidé se do bytové nouze budou dostávat jen zřídka, pokud se do ní dostanou, bude se jednat o co nejkratší epizodu jejich života, která se nebude pokud možno opakovat. Aktivity: Advokacie (návrhy a prosazování systémových změn) Přenos odborné debaty i dobré praxe ze zahraničí i v rámci ČR Spolupráce s obcemi na pilotních projektech (Brno, Liberec, Praha 7, Benešov...) Podpora participace lidí v bytové nouzi Výzkumná činnost

4 B. Otázka různých definic a modelů sociálního / dostupného bydlení Pojmy sociální bydlení nebo dostupné bydlení se ve většině zemí nepoužívají a pokud ano, tak k mezinárodním srovnáním. Různé pojmy: Rakousko: bydlení s omezeným ziskem nebo lidové bydlení Dánsko: společné bydlení nebo neziskové bydlení Francie: bydlení za mírný nájem Německo: podporu bydlení Španělsko: chráněné bydlení Švédsko: bydlení formou veřejné služby ČR: sociální bydlení i dostupné bydlení...

5 B. Otázka různých definic a modelů sociálního / dostupného bydlení Různí se i přístupy k sociálnímu/dostupnému bydlení: 1. Univerzální model Cílem je poskytovat bydlení slušné kvality za dostupnou cenu všem bez ohledu na jejich příjmy. Sektor slouží k regulaci trhu. Př. Švédsko, Dánsko, Nizozemí. 2. Cílený model Sociální bydlení je zaměřeno pouze na ty osoby a domácnosti, jejichž poptávku po bydlení slušné kvality za dostupnou cenu nedokáže uspokojit trh. 2.1 Všeobecný model Bydlení se přiděluje domácnostem s příjmy nižšími, než je definovaný limit (ten někdy relativně vysoký). Př. Rakousko, Francie 2.2 Reziduální model Bydlení se přiděluje nejohroženějším skupinám na základě potřeby. Př. GB, Německo, Irsko

6 B. Otázka různých definic a modelů sociálního / dostupného bydlení Různost přístupů se projevuje mj. ve velkých rozdílech v objemu sociálního bytového fondu: Nejrozsáhlejší sektor sociálního bydlení v zemích, kde uplatňován univerzální model (přes 20 % z celkového bytového fondu) hl. sociální státy v SZ Evropě Nejmenší sektor sociálního bydlení v zemích, kde uplatňován reziduální model (často pod 5 % z celkového bytového fondu, existují ale výjimky) hl. jihoevropské a postsocialistické státy Pro srovnání: ČR za SB možno považovat zhruba 1 % (byť v mezinárodních srovnáních často uváděno více) V celé EU tendence k rezidualizaci sektoru SB/DB. Reziduální model riziko sociální segregace a stigmatizace sektoru

7 B. Otázka různých definic a modelů sociálního / dostupného bydlení Společné prvky různých přístupů: Byty byly pořízeny a/nebo jsou provozovány s využitím veřejných prostředků. Nájemné je regulované na nižší než tržní úrovni (zpravidla jde o tzv. nákladové nájemné nebo o nájemné odvozené od výše příjmů nájemníků) Jsou přidělovány prostřednictvím administrativní aplikace sociálních kritérií a nikoli na bázi tržních mechanismů (tedy na základě vztahu poptávky a nabídky).

8 B. Otázka různých definic a modelů sociálního / dostupného bydlení V ČR diskuse a praxe osciluje mezi reziduálním a všeobecným modelem: To se projevuje např. v obecních politikách nebo v dotačních příležitostech (dotace MMR pro příjmově vymezené osoby vs. program IROP, kde je povinná sociální práce) Návrh Zákona o sociálním bydlení (MPSV) kombinoval oba modely (CS = bytová nouze dle typologie bezdomovectví ETHOS + nepřiměřené zatížením náklady na bydlení /> než 40 % příjmů/ + prioritizace zvlášť ohrožených skupin ) (vedle ot. zda mají mít obce povinnost poskytovat SB) jeden z hlavních předmětů sporu o zákon: 1. úzké vymezení CS (na základě potřeb /někdy omezeno na základě diskurzu zásluhovosti/) 2. široké vymezení CS (vč. tzv. populárních skupin)

9 C. Cíle Platformy Primárně řešení situace domácností v bytové nouzi (bez bydlení, v nevyhovujícím bydlení, v nejistém bydlení) Sekundárně zvýšení dostupnosti nájemního bydlení i pro širší vrstvy obyvatelstva, které (ještě) nejsou v bytové nouzi, pro které jsou ale vlastnické bydlení i komerční nájmy těžko dostupné. Proč? ČR: Vysoké průměrné náklady na bydlení nad průměrem zemí EU (+ dále stoupají) Navíc: ceny bydlení rostou 2x rychleji než příjmy. Zvětšuje se skupina domácností, které nedosáhnou na vlastnické bydlení (nemají ale ani nárok na dávky na bydlení)

10 D. Vysoké náklady na bydlení Kdo platí vysoké náklady na bydlení? domácností vynakládá na bydlení více než 40 % svých disponibilních příjmů (13,2 % domácností) Více než 40 % svých disponibilních příjmů vynakládají nejčastěji domácnosti jednotlivců a domácnosti osamělých rodičů. Konkrétně z toho: domácností jednotlivce muže (20 %) domácností jednotlivce ženy (41 %) domácností samoživitelů/samoživitelek (8 %)...

11 D. Vysoké náklady na bydlení 51,8 % z domácností vynakládajících na bydlení více než 40 % svých disponibilních příjmů představují domácnosti bydlící v pod/nájmu ( domácností). U 4,6 % domácností reziduální příjem nepřesahuje výši životního minima dané domácnosti ( domácností). U 11,2 % domácností reziduální příjem nepřesahuje výši 1,6násobku životního minima dané domácnosti. 51,3 % všech domácností s reziduálním příjmem nižším než hodnota životního minima tvoří domácnosti bydlící v pod/nájmu ( domácností).

12 D. Vysoké náklady na bydlení Rizika vysokých nákladů domácností na bydlení: Dlouhodobá zadluženost (u domácností pořizujících vlastnické bydlení). Riziko předlužení (v situaci výpadku příjmů). Oddalování osamostatnění mladých lidí od rodičů. Malý reziduální příjem. Snižování celkové kvality života (chybí na jiné aktivity vzdělávání, volnočasové aktivity atd.) V extrémních případech nedostatek prostředků na další základní potřeby (šetření na jídle, lécích atd.) Odmítání poskytování podpory skutečně potřebným!

13 E. Problém: nedostatek fianančně dostupného nájemního bydlení Postupný úbytek nájemního bydlení v důsledku privatizace (v současnosti asi 21 %, průměr EU 30 %) Stigmatizace nájemního bydlení (neasociováno s domovem, zázemím, pohodou či jistotou, ale se starostmi, nejistotou, nespokojeností a vyhazováním peněz ) Nedostatečná výstavba nájemního bydlení Státní podpora bydlení dlouhodobě výrazně vychýlená ve prospěch vlastnického bydlení (80 % prostředků) není tzv. tenure neutrality Zvýhodnění vlastníků: uplatnění odpočtu úroků z přijatých úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů FO, zvýhodněné úvěry na pořízení vl. bydlení (vč. státní podpory stavebního spoření) a možností vlastníků získat příspěvek na bydlení.

14 F. Jak dosáhnout změny? Česká populace (dle výzkumu Medianu z ledna 2017) z velké většiny podporuje přijetí zákona o sociálním bydlení.

15 F. Jak dosáhnout změny?

16 F. Jak dosáhnout změny? Jak se k zákonu staví politické strany? (více viz

17 F. Jak dosáhnout změny? Kolika lidem by měl podle politiků zákon pomoci? (více viz

18 F. Jak dosáhnout změny? Diskusi je třeba začít hned po volbách! Finančně dostupné bydlení (na rozdíl od sociálního bydlení) nemusí být nutně upraveno zákonem a jeho poskytování nemusí být obcím uloženo povinně. Napomoct mohou rovněž pilotní projekty spolupráce soukromé a veřejné sféry, protože příklady táhnou.

19 Díky za pozornost! Případné dotazy: Více informací:

Podobné dokumenty

Limity dávek na bydlení: jaké další nástroje mají sociální a bytové politiky?

Limity dávek na bydlení: jaké další nástroje mají sociální a bytové politiky? RNDr. Roman Matoušek, Ph.D. Konference Sociální pomoc na rozcestí? Brno, 19. 20. října 2017 1 Bydlení a cíle sociální ochrany