- PDF Stažení zdarma

Transkript

1 ČSN EN ed.2 ( ) Odporová svařovací zařízení-část 2: požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) Vydání: prosinec 2015 S účinností od se zrušuje ČSN EN z listopadu 2008 Tato část normy specifikuje a) zkušební metody, které je třeba použít ve spojení s CISPR 11 k určení vysokofrekvenčních (RF) emisí; b) příslušné normy a zkušební metody pro emisi harmonického proudu, kolísání napětí a flikr. Definuje požadavky na odolnost a zkušební metody při nepřetržitém a přechodovém rušení šířeném vedením a vyzařovaném včetně elektrostatických výbojů. Platí pro zařízení k odporovému svařování a příbuzné procesy, která jsou připojena na napájecí síť se střídavým jmenovitým napětím do 1000 V AC efektivní hodnoty. Tato norma nedefinuje požadavky na bezpečnost. Má přednost před všemi hledisky obecně použitelných norem a žádné další zkoušky EMC nejsou požadovány nebo nejsou nezbytné. Odporové svařovací zařízení typově odzkoušené podle této normy akteré splnilo požadavky této normy, se musí považovat za vyhovující pro všechna použití. Rozsah kmitočtů je od 0 Hz do 400 GHz. Odporová svařovací zařízení jsou zatříděna jako zařízení třídy A a třídy B. ČSN EN ( ) Změna Z1 Odporová svařovací zařízení-část 2: požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) Vydání: prosinec 2015 ČSN EN ISO ( ) Odporové bodové a výstupkové svařování-destruktivní zkoušky svarů-rozměry vzorku a postup pro rázovou zkoušku střihem a rázovou křížovou zkoušku tahem Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z března 2007 Norma se týká destruktivního zkoušení svarů. Norma specifikuje rozměry vzorků a zkušební postupy pro rázovou zkoušku střihem a rázovou křížovou zkoušku tahem odporových bodových a výstupkových svarů přeplátovaných plechů z jakýchkoliv kovových materiálů tloušťky od 0,5 do 4 mm. ČSN EN ISO ( ) Odporové svařování-odlupovací a sekáčové zkoušení odporových bodových a výstupkových svarů Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z prosince 2007 Norma stanoví postup a doporučené nářadí pro odlupovací a sekáčové zkoušení odporových bodových a výstupkových svarů. Používá se pro svary provedené na dvou a nebo více tenkých plechách s tloušťkami v rozsahu 0,5 až 3,0 mm. Účelem těchto zkoušek je stanovit rozměr svaru a typ porušení, pokud jsou zkouškami destruktivními, a ověřování svarů, pokud jsou zkouškami nedestruktivními.

2 ČSN EN ISO ( ) Nedestruktivní zkoušení svarů-zkoušení svarů kapilární metodou-stupně přípustnosti Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z června 2010 ČSN EN ISO ( ) Nedestruktivní zkoušení svarů-zkoušení svarů magnetickou metodou práškovou-stupně přípustnosti Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z června 2010 ČSN EN ISO ( ) Odporové svařování-svařitelnost-část 1: Hodnocení svařitelnosti kovových materiálů pro odporové bodové, švové a výstupkové svařování Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z října 2005 ČSN EN ISO ( ) Odporové svařování-postup pro bodové svařování nepovlakovaných a povlakovaných nízkouhlíkových ocelí Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z prosince 2007 Norma stanoví požadavky pro odporové bodové svařování při výrobě sestav z nepovlakovaných a kovem povlakovaných nízkouhlíkových ocelí složených ze dvou nebo tří kovových plechů. Největší jednotlivá tloušťka plechu svařovaných dílů je v rozmezí rozsahu 0,4 mm až 3 mm z materiálů: nepovlakované oceli, ponorem pozinkovaná ocel nebo ocel povlakovaná slitinou železo-zinek (galvanizovaná), elektrolyticky pozinkovaná ocel, ocel povlakovaná slitinou zinek-železo nebo zinek-nikl,, ocel povlakovaná hliníkem nebo ocel povlakovaná slitinou zinek-hliník. Norma platí pro svařování plechů stejné nebo rozdílné tloušťky, přičemž poměr tlouštěk je menší nebo rovný 3:1. Platí pro svařování tří tlouštěk, pokud celková tloušťka je menší nebo rovna 9 mm. ČSN EN ISO ( ) Svařování-Vady při řezání kyslíkem, laserem a plasmou-terminologie Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN z dubna 2001 Tato norma definuje termíny možných vad řezů provedených kyslíkem, laserem a plasmou, které jsou shrnuty a roztříděny do skupin. Vadami jsou nepravidelnosti nebo úchylky od stanoveného tvaru a polohy řezu. Norma obsahuje pouze vady způsobené v přímé souvislosti s řezáním kyslíkem, laserem a plasmou, bez ohledu na vliv

3 přídavných vnějších napětí nebo namáhání. Stanoveny jsou pouze typ, tvar a umístění těchto vad, ale podmínky a příčiny jejich vzniku nejsou uvedeny. ČSN EN ISO ( ) Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů-část 5: Dokumenty, kterými je nezbytné se řídit pro dosažení shody s požadavky na jakost podle ISO , ISO nebo ISO Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z července 2006 Část EN ISO stanovuje dokumenty, kterými je nezbytné řídit se pro dosažení shody s požadavky na jakost podle ISO , ISO nebo ISO Dokumenty se mohou používat pouze ve spojení s ISO , ISO a ISO ČSN EN ISO ( ) Nedestruktivní zkoušení svarů-zkoušení kapilární metodou-stupně přípustnosti Vdání: březen 2016 Jejím vydáním se zrušuje ČSN EN ISO z prosince 2015 Tato norma specifikuje stupně přípustnosti pro indikace od vad otevřených na povrchu zjištěných kapilární metodou ve svarech kovových materiálů. Stupně přípustnosti jsou určeny pro využití při zkoušení během výroby a využívají se rovněž při provozních kontrolách. Stupně přípustnosti v této normě vycházejí z očekávané detekční způsobilosti. Stupně přípustnosti se mohou vztahovat k normám pro svařování, aplikačním normám, specifikacím nebo technologickým předpisům. ČSN EN ISO ( ) Nedestruktivní zkoušení svarů-zkoušení magnetickou práškovou metodou-stupně přípustnosti Vydání: březen 2016 Jejím vydáním se zrušuje ČSN EN ISO z prosince 2015 Tato norma specifikuje stupně přípustnosti pro indikace vad feromagnetických ocelových svarů, detekovaných magnetickou práškovou metodou. Stupně přípustnosti jsou především určeny pro zkoušení během výroby. Lze je rovněž použít pro provozní kontroly. Stupně přípustnosti v této normě vycházejí z očekávaných detekčních způsobilostí. Mohou se vztahovat k normám pro svařování, aplikačním normám, specifikacím nebo technologickým předpisům. V této normě nejsou zahrnuty stupně přípustnosti skupinových indikací. ČSN EN ed.2 ( ) Odporová svařovací zařízení-část 1: Bezpečnostní požadavky na konstrukci, výrobu a instalaci Vydání: březen 2016 S účinností od se zrušuje ČSN EN z června 2009

4 Tato část IEC platí pro zařízení k odporovému svařování a příbuzné procesy a zahrnuje jednotlivé i vícenásobné svařovny, které mohou být zatěžovány a/nebo spouštěny ručně nebo automaticky. Pojednává o nepřenosném a přenosném zařízení. Specifikuje elektrické bezpečnostní požadavky na konstrukci, výrobu a instalaci. Nezabývá se bezpečnostními požadavky neelektrické povahy (např. hluk, vibrace). Nezahrnuje požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC), které jsou zahrnuty v IEC ČSN EN ( ) Změna Z1 Odporová svařovací zařízení-část 1: Bezpečnostní požadavky na konstrukci, výrobu a instalaci Vydání: březen 2016 Tato část normy IEC platí pro zařízení k odporovému svařování a příbuzným procesům a zahrnuje jednotlivé i vícenásobné svařovny, které mohou být zatěžovány a/nebo spouštěny ručně nebo automaticky. Tato norma pojednává o nepřenosném i přenosném zařízení. Specifikuje bezpečnostní požadavky na konstrukci, výrobu a instalaci. K souladu s touto normou by se měla posoudit všechna bezpečnostní rizika při zatěžování, napájení, provozu a uvolnění zařízení, tam kde je to možné a měly by se vzít v úvahu související normy. ČSN EN ed.3 ( ) Změna A1 Zařízení pro obloukové svařování-část 10: Požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) Vydání: Duben 2016 ČSN EN ISO ( ) Nedestruktivní zkoušení svarů-zkouška svarů vířivými proudy analýzou komplexní roviny Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN 1711 z března 2001 ČSN EN ISO 6848 ( ) Obloukové svařování a řezání-netavící se wolframové elektrody-klasifikace Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO 6848 z prosince 2005 ČSN EN ISO ( ) Svařovací materiály-obalené elektrody pro ruční obloukové svařování niklu a slitin niklu- Klasifikace Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z května 2009

5 ČSN EN ISO 9018 ( ) Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů-zkouška tahem křížových a přeplátovaných spojů Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO 9018 z ledna 2005 Norma stanoví rozměry zkušebních kusů a zkušebních vzorků a postup pro provádění zkoušek v tahu za účelem stanovení pevnosti v tahu a míst porušení svarových spojů příčně namáhaných koutových svarů. Norma platí pro svařované křížové nebo přeplátované spoje plechů z kovových materiálů. Norma neobsahuje ůdaje, které se týkají zhodnocení výsledků zkoušky. ČSN EN ISO ( ) Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů-zkoušky praskavosti za horka pro svařované součásti-metody obloukového svařování-část 2: Zkoušky s vlastní tuhostí Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z prosince 2005 Norma specifikuje požadované vzorky, rozměry zkušebního kusu a postupy pro provedení zkoušek praskavosti za horka s vlastní tuhostí. Popsány jsou následující zkoušky-zkouška praskavosti svaru na T-spoji, Zkouška tahem svarového kovu a podélná zkouška lámavosti. Zkoušky jsou navrženy k získání údajů o náchylnosti svarových kovů k praskavosti za horka. Tyto zkoušky nejsou vhodné pro hodnocení základních materiálů. Norma se používá především pro svarové kovy z plně austenitických korozivzdorných ocelí; niklu, na bázi niklu a svarové kovy ze slitin niklu s mědí. Norma může být rovněž použita pro jiné svarové kovy. Norma popisuje pouze provedení zkoušek a protokol s výsledky. Neuvádí jakákoliv kritéria přípustnosti. ČSN EN ed.3 ( ) Zařízení pro obloukové svařování-část 6: Zařízení s omezeným provozem Vydání: Červenec 2016 S účinností od se zrušuje ČSN EN ed.2 ze září 2011 Tato část specifikuje bezpečnostní a provozní požadavky platné pro zdroje proudu pro obloukové svařování a řezání s omezeným provozem a příslušenství zkonstruované pro používání neodborníky. Elektrické zařízení je určeno k připojení k jednofázové veřejné nízkonapěťové síti. Motory pohánějící zdroje napětí nemohou přesáhnout výkon 7,5 kva. Toto zařízení se typicky používá neodbornými osobami v obytných oblastech. ČSN EN ed.2 ( ) Změna Z1 Zařízení pro obloukové svařování-část 6: Zařízení s omezeným provozem Vydání: Červenec 2016 ČSN EN ISO 636 ( ) Svařovací materiály-tyče a dráty pro obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí wolframovou elektrodou v inertním plynu a jejich svarové kovy-klasifikace

6 Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO 636 z října 2009 Norma stanoví požadavky na klasifikaci tyčí a drátů pro obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí, s minimální mezí kluzu až do 500 MPa nebo minimální mezí pevnosti až do 570 MPa, wolframovou elektrodou v inertním plynu ve stavu po svařování nebo ve stavu po tepelném zpracování po svařování. Norma je kombinovaný předpis, který poskytuje klasifikaci buď podle systému založeného na mezi kluzu a průměrné nárazové práci 47 J čistého svarového kovu, nebo podle systému založeného na mezi pevnosti a průměrné nárazové práci 27 J čistého svarového kovu. ČSN EN ISO 1071 ( ) Svařovací materiály-obalené elektrody, dráty, tyčinky a plněné elektrody pro tavné svařování litiny-klasifikace Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO 1071 z ledna 2005 Norma specifikuje požadavky pro klasifikaci obalených elektrod pro ruční obloukové svařování, drátů pro obloukové svařování, plněných elektrod pro obloukové svařování s nebo bez ochranného plynu, tyčinek pro svařování TIG a tyčinek pro plamenové svařování nelegovaných litin. Klasifikace je založena na základě chemického složení drátů a tyčinek a čistých svarových kovů plněných a obalených elektrod. ČSN EN ISO ( ) Svařovací materiály-svařovací dráty a tyče pro svařování hliníku a slitin hliníku-klasifikace Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z února 2005 Norma stanoví požadavky na klasifikaci svařovacích drátů a tyčí pro tavné svařování hliníku a slitin hliníku. Klasifikace svařovacích drátů a tyčí je založena na jejich chemickém složení. ČSN EN ISO ( ) Svařovací materiály-plněné elektrody pro obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí s ochranou plynu a bez ochrany plynu-klasifikace Platí od Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z listopadu 2009 Norma stanoví požadavky pro klasifikaci plněných elektrod pro obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí s přívodem nebo bez přívodu ochranného plynu ve stavu po svařování nebo ve stavu po tepelném svařování po svařování s nejmenší mezí kluzu do 500 MPa nebo nejmenší pevností v tahu do 570 MPa. Jedna plněná elektroda může být zkoušena a klasifikována s různými ochrannými plyny. Norma je kombinovaným předpisem pro klasifikaci využívající systém založený na mezi kluzu a průměrné nárazové práci 47 J čistého svarového kovu, nebo využívající systém založený na pevnosti v tahu a průměrné nárazové práci 27 J čistého svarového kovu.

7 ČSN EN ISO ( ) Tavidla pro měkké pájení-klasifikace a požadavky-část 1: Klasifikace, označování a balení Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN z února 1997 Tato část normy ISO 9454 stanoví číselný systém pro klasifikaci tavidel pro měkké pájení podle jejich aktivních složek a dále požadavky na označování a balení ČSN EN ISO ( ) Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů-zkoušení tvrdosti-část 2: Zkoušení mikrotvrdosti svarových spojů Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z července 2011 Tato část ISO 9015 specifikuje zkoušky mikrotvrdosti na příčných řezech svarových spojů kovových materiálů s vysokými gradienty tvrdosti. Odpovídá zkouškám tvrdosti podle Vickerse podle ISO , obvykle se zkušebními zatíženími 0,98 N nebo menšími než 49 N (HV 1 nebo menší než HV 5). Tato část ISO 9015 nezahrnuje zkoušení tvrdosti svarů při zatíženích 49,03 N a vyšších, pro které platí ISO Tato část ISO 9015 neplatí pro zkoušení tvrdosti velmi úzkých svarů, např. typicky provedených laserovým nebo elektronovým svařováním, pro které platí ISO ČSN EN ISO ( ) Odporové svařování-svařitelnost-část 2: Alternativní způsoby hodnocení ocelových plechů pro odporové bodové svařování Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z října 2005 Tato část normy popisuje alternativní způsoby hodnocení svařitelnosti ocelových plechů pro odporové bodové svařování určením rozsahu svařovacího proudu a životnosti elektrod. Doplňuje všeobecně použitelné normy pro hodnocení diagramu oblasti svařování a pro životnost elektrod při konstantním nastavení stroje. Tyto způsoby mohou být použity pro zhodnocení vlivu materiálu elektrod, tvaru, rozměrů a chlazení elektrod při svařování určitého materiálu nebo vlivu druhu materiálu a tloušťky svařovaného plechu nebo vlivu podmínek při svařování nebo vlivu typu svařovacího zařízení. ČSN EN ISO ( ) Odporové svařování-držáky elektrod-část 1: Kuželové upnutí 1:10 Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN ISO z listopadu 1992

8 Tato část normy stanoví rozměry a tolerance přímých držáků elektrod pro odporové bodové svařování s vybavením pro přívod svařovacího proudu upevněných vnějším kuželem 1:10 přímo do přítlačného válce svářecího zařízení. ČSN EN ISO ( ) Odporové svařování-držáky elektrod-část 2: Upnutí Morseho kuželem Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN ISO z listopadu 1992 Tato část normy stanoví rozměry a tolerance přímých držáků elektrod pro odporové bodové svařování s vybavením pro přívod svařovacího proudu upevněných Morseho kuželem přímo do přítlačného válce svářecího zařízení. ČSN EN ISO ( ) Odporové svařování-držáky elektrod-část 3: Válcové upnutí s dorazem Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN ISO z listopadu 1992 Tato část normy stanoví rozměry a tolerance přímých držáků elektrod pro odporové bodové svařování s vybavením pro přívod svařovacího proudu upevněných válcovým upnutím s dorazem přímo do přítlačného válce svářecího zařízení. ČSN EN ed.2 ( ) Oprava 1 Odporová svařovací zařízení-část 1: Bezpečnostní požadavky na konstrukci, výrobu a instalaci Vydání: Říjen 2016 Tato část platí pro zařízení k odporovému svařování a příbuzné procesy a zahrnuje jednotlivá i vícenásobná zařízení, která mohou být zatěžována a/nebo spouštěna ručně nebo automaticky. Pojednává o nepřenosném a přenosném zařízení. Specifikuje elektrické bezpečnostní požadavky na konstrukci, výrobu a instalaci. Nezabývá se bezpečnostními požadavky neelektrické povahy (např. hluk, vibrace). Nezahrnuje požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC), které jsou zahrnuty v ČSN EN ISO ( ) Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů-zkouška postupu svařování- Část 8: Svařování spojů trubek s trubkovnicí Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z dubna 2003 Tato norma stanoví požadavky pro kvalifikační zkoušky postupů svařování pro obloukové svařování spojů trubky s trubkovnicí z kovových materiálů zhotovených ručními, částečně mechanizovanými, mechanizovanými nebo automatickými způsoby. Kvalifikaci zkouškami spoje trubky s trubkovnicí lze použít pro všechny typy

9 spojů, jak pro svarové spoje plně nosné, tak i pro spoje pouze těsnící podle toho, jaké jsou požadovány ve výrobkových normách. Tato norma se používá pro tavné svařování spojů trubky s trubkovnicí z kovových materiálů, kde mezi trubkou a otvorem v trubkovnici je mezera. Tato norma neplatí pro tenkostěnné trubky s přivařenými vykovanými spojovacími konci (svary z vnější nebo vnitřní strany vyvrtaného otvoru). Pro svařování spojů trubky s trubkovnicí bez mezery, má být zkouška postupu svařování stanovena technickými podmínkami. Pokud je to stanoveno technickými podmínkami, lze tuto normu použít pro jiné aplikace a/nebo požadavky. Při zkoušce postupu svařování má být vzato v úvahu svařování při opravách. ČSN EN ISO ( ) Stanovení a schvalování postupů svařování pro výrobní svařování odlitků z oceli Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO ze září 2010 Tato norma stanoví způsob schvalování specifikace postupu svařování (WPS) pro výrobní svařování odlitků. Definuje podmínky pro provedení schvalovacích zkoušek a rozsah platnosti schváleného postupu svařování pro všechny praktické svářečské operace v rozsahu základních proměnných. Zkoušky musí být provedeny podle této mezinárodní normy, pokud nejsou zákazníkem nebo dohodou mezi smluvními stranami stanoveny doplňující zkoušky. Tato mezinárodní norma platí pro obloukové svařování ocelových odlitků. Po dohodě mezi smluvními stranami mohou být zásady této mezinárodní normy použity pro jiné metody tavného svařování. Kromě zkoušek, které jsou stanoveny touto mezinárodní normou, může odběratel, pro získání více informací v případě zvláštního servisu, materiálu nebo výrobních podmínek, stanovit další komplexní zkoušky, například podélné zkoušky tahem svaru, zkoušky ohybem, chemické rozbory, stanovení obsahu feritu v austenitických korozivzdorných ocelích, tažnosti, zkoušky rázem v ohybu na tělesech Charpy V, radiografie a pod. CSN EN ISO ( ) Odporové svařování-destruktivní zkoušky svarů-rozměry vzorku a postup pro mechanizované odlupovací zkoušení odporových bodových, švových a výstupkových svarů Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z května 2003 Tato norma stanoví rozměry vzorku a postup pro mechanizované odlupovací zkoušení jednotlivých odporových bodových, švových a výstupkových svarů u přeplátovaných plechů z jakýchkoliv kovových materiálů tloušťky od 0,5 mm do 3 mm, kde svary mají maximální průměr 7 t (kde t je tloušťka plechu v mm). Pokud se používají doporučené rozměry zkušebního vzorku, pak u svarů o průměru 5 t a 7 t je možné odhadnout sílu pro odloupnutí příliš nízkou. Účelem mechanizovaného odlupovacího zkoušení je stanovení síly pro odloupnutí, kterou může zkušební vzorek vydržet. CSN EN ISO ( ) Odporové svařování-destruktivní zkoušky svarů-rozměry vzorku a postup pro křížové zkoušení tahem odporových bodových a výstupkových svarů Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z května 2003 Tato mezinárodní norma stanovuje rozměry vzorku a postup pro křížové zkoušení tahem odporových bodových a výstupkových svarů u přeplátovaných plechů z jakýchkoliv kovových materiálů tloušťky od 0,5 mm do 3 mm,

10 kde svary mají maximální průměr 7 t (kde t je tloušťka plechu v mm). Účelem křížového zkoušení tahem je stanovení tahové síly, kterou může zkušební vzorek vydržet. CSN EN ISO ( ) Odporové svařování-destruktivní zkoušky svarů-rozměry vzorku a postup pro zkoušení střihem odporových bodových, švových a výstupkových svarů Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO z května 2003 Tato norma stanoví rozměry vzorku a postup pro zkoušení střihem odporových bodových, švových a výstupkových svarů u přeplátovaných plechů z jakýchkoliv kovových materiálů tloušťky od 0,5 mm do 10 mm, kde svary mají maximální průměr 7 t (kde t je tloušťka plechu v mm). Pokud se používají doporučené rozměry zkušebního vzorku, pak u svarů o průměru > 5 t a 7 t je možné odhadnout pevnost ve střihu příliš nízkou. Účelem zkoušení střihem je stanovení střihové síly, kterou může zkušební vzorek vydržet. ČSN EN ISO 669 ( ) Odporové svařování-zařízení pro odporové svařování-mechanické a elektrické požadavky Tato mezinárodní norma definuje a specifikuje elektrické a mechanické vlastnosti zařízení sloužících k - odporovému bodovému svařování, - odporovému švovému svařování, - a výstupkovému svařování. Tato mezinárodní norma specifikuje informace, které musí být uvedeny ve specifikaci zařízení a zkušební metody, které mají být použity pro měření uvedených charakteristik. Ne všechny požadavky platí pro všechny typy zařízení ČSN EN ISO ( ) Svařování-Kalibrace, verifikace a validace zařízení používaných pro svařování, včetně příbuzných činností Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO ze září 2005 Tato norma stanoví požadavky na kalibraci, verifikaci a validaci zařízení používaných pro: - kontrolu procesních parametrů v průběhu výroby nebo kontrolu vlastností zařízení používaných pro svařování nebo příbuzné metody, kde výsledný výstup nemůže být jednoduše nebo hospodárně dokumentován prováděným sledováním, kontrolou a zkoušením. Sledují se procesní parametry, které ovlivňují způsobilost pro daný účel a zejména bezpečnost vyrobeného zařízení. Požadavky na kalibraci, verifikaci a validaci jako část kontroly, zkoušení, nedestruktivního zkoušení nebo měření konečných svařených výrobků provedených za účelem ověření shody výrobku, jsou mimo rozsah této normy. Předmět této normy je omezen na kalibraci, verifikaci a validaci zařízení po instalaci jako část dílenského projektu pro údržbu a/nebo provoz. ČSN EN ISO ( ) Bezpečnost strojů na tepelné dělení

11 Tato mezinárodní norma stanovuje požadavky na bezpečnost a opatření pro návrh, konstrukci, výrobu, dopravu, instalaci, provoz, údržbu a vyřazení z provozu. Tato mezinárodní norma platí pro stroje, které se používají pro tepelné řezání a značení, jako kyslíkový plamen, plazmový oblouk. Tato mezinárodní norma platí pro strojní zařízení navržená jako portálové nebo konzolové stroje, nebo trati, do kterých je začleněn řezací stůl. Tato mezinárodní norma se nevztahuje na konstrukční standardy pro specifické nástroje, např. normy pro kyslíkové hadice a hadice na hořlavé plyny, elektrické požadavky na plazmové napájecí zdroje. Většina nástrojů používaných na řezacích strojích mají specifické standardy designu. Tato mezinárodní norma se nevztahuje na ruční řezací zařízení a řezací zařízení, která mají sledovací systém namontovaný na obrobku. Rizika vyplývající z tepelných řezacích nástrojů mohou být pokryta souvisejícími normami. Rizika vyplývající z laserových záření nejsou předmětem této mezinárodní normy. Tato rizika jsou zahrnuta v ISO Stroje, které kombinují tepelné procesy s ostatními procesy (např. broušení, vrtání, atd.) jsou zahrnuty pouze částečně. Rizika plynoucí z těchto jiných procesů zahrnují související normy.