R O Z H O D N U T Í. Sekce licenčních a sankčních řízení. V Praze dne Č. j.: 2017 / / 570 Sp. zn.: Sp/2017/318/ 573 Počet stran: 9

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne Č. j.: 2017 / / 570 Sp. zn.: Sp/2017/318/ 573 Počet stran: 9 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále jen ČNB ), jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a orgán dohledu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen ZSÚ ), rozhodla ve správním řízení vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen ZPřest ) a podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů o správním deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do , se společností KREDIT FINANCE, s.r.o., IČO , se sídlem 1. máje 540, Staré Město, Třinec, zastoupenou., advokátkou, takto: I. Společnost KREDIT FINANCE, s.r.o., IČO , se sídlem 1. máje 540, Staré Město, Třinec, je vinna, že v žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle 11 ZSÚ došlé ČNB dne , a to v dotazníku Doklad k posouzení důvěryhodnosti (právnická osoba), který byl přílohou žádosti, v části II. rubrice 3.2. záporně odpověděla na otázku, zda jí byla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce či podnikatelské činnosti převyšující Kč nebo obdobnou částku v jiné měně, zákaz činnosti, anebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné (úmyslné či nedbalostní) porušení právní povinnosti, ačkoli jí byla příkazem č.j. ČOI 8109/14/4000 ze dne , vydaným Českou obchodní inspekcí, inspektorát Moravskoslezský a Olomoucký se sídlem v Ostravě, jenž nabyl právní moci dne , uložena pokuta Kč podle 20 odst. 5 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů za spáchání správních deliktů podle 20 odst. 2 písm. a) a e) uvedeného zákona, kterých se společnost dopustila jako podnikatel ve smyslu uvedeného zákona, t e d y jako žadatel o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru v žádosti uvedla nepravdivý údaj,

2 č í m ž spáchala správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do , za což se jí podle 157 odst. 3 písm. b) ZSÚ, ve znění účinném do u k l á d á pokuta ve výši Kč (slovy: padesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol II. Společnosti KREDIT FINANCE, s.r.o., IČO , se sídlem 1. máje 540, Staré Město, Třinec se dle 79 odst. 5 správního řádu, ve spojení s 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb. ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, paušální částkou ve výši Kč (slovy: jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol O D Ů V O D N Ě N Í Identifikace účastníka a průběh správního řízení (1) Společnost KREDIT FINANCE, s.r.o., IČO , se sídlem 1. máje 540, Staré Město, Třinec (dále jen účastník ), je obchodní společností, která je podle údajů uvedených v obchodním rejstříku oprávněna podnikat v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (2) Dne ČNB vydala příkaz č.j. 2017/114663/570, kterým byl účastník shledán vinným ze spáchání správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do , kterého se měl dopustit tím, že v žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle 11 ZSÚ došlé ČNB dne , a to v dotazníku Doklad k posouzení důvěryhodnosti (právnická osoba), který byl přílohou žádosti, v části II. rubrice 3.2 záporně odpověděla na otázku, zda jí byla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce či podnikatelské činnosti převyšující Kč nebo obdobnou částku v jiné měně, zákaz činnosti, anebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné (úmyslné či nedbalostní) porušení právní povinnosti, ačkoli jí byla příkazem č.j. ČOI 8109/14/4000 ze dne , vydaným Českou obchodní inspekcí, inspektorát Moravskoslezský a Olomoucký se sídlem v Ostravě, jenž nabyl právní moci dne , uložena pokuta Kč podle 20 odst. 5 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů za spáchání správních deliktů podle 20 odst. 2 písm. a) a e) uvedeného zákona, kterého se společnost dopustila jako podnikatel ve smyslu uvedeného zákona (dále jen Příkaz ). Za spáchání deliktu byla účastníkovi Příkazem uložena pokuta ve výši Kč. (3) Vydáním Příkazu, které bylo prvním úkonem v řízení, bylo s účastníkem zahájeno řízení o správním deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do Příkaz byl účastníku doručen dne

3 (4) Příkaz napadl účastník včas podaným odporem (dále jen Odpor ). V souladu s 150 odst. 3 správního řádu se Příkaz podáním odporu zrušil a v řízení bylo pokračováno. (5) ČNB usnesením č.j. 2017/ /570 ze dne , doručeným téhož dne, účastníkovi oznámila, že byly shromážděny podklady, na jejichž základě byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Současně s tím byl účastník poučen o svém právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před tím, než bude vydáno rozhodnutí ve věci. (6) Účastník svého práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci nevyužil. (7) Vzhledem ke skutečnosti, že ve správním řízení byl shromážděn dostatek podkladů nezbytných ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, přistoupila ČNB k vydání rozhodnutí ve věci samé. Skutková zjištění a jejich právní posouzení (8) Dne předložil účastník ČNB žádost o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle 11 ZSÚ (dále jen Žádost ). Žádost byla podána v tzv. přechodném období podle 169 ZSÚ a účastníku tak jejím podáním zůstalo ve smyslu 169 odst. 1 ZSÚ zachováno podnikatelské oprávnění uvedené v bodu (1). (9) Žádost byla podána prostřednictvím jednotného formuláře, jehož použití ČNB doporučila na svých internetových stránkách. (10) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru (dále jen poskytovatel ) stanoví 11 ZSÚ, přičemž podrobnosti těchto náležitostí jsou blíže vymezeny ve vyhlášce č. 381/2016 Sb., o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen vyhláška ), a to především v 3 vyhlášky. (11) Podle 3 písm. c) bod 1. vyhlášky se za jednu z náležitostí žádosti o udělení oprávnění k činnosti poskytovatele považují doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele [a to pro účely ověření splnění podmínky podle 10 odst. 1 písm. c) ZSÚ]. Těmi se podle 2 písm. a) vyhlášky rozumí též údaje a doklady o dosavadní činnosti žadatele za období posledních 10 let, zejména o 1. uložení sankce za přestupek nebo správní delikt související s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelskou činností, 2. rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, 3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud k němu nedošlo na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení, 4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti, anebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován, a 5. vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu. (12) Doklady o dosavadní činnosti právnické osoby za posledních 10 let jsou ČNB v řízeních o žádostech podle ZSÚ zpravidla předkládány v podobě vyplněného formuláře/dotazníku Doklad k posouzení důvěryhodnosti (právnická osoba), který je k dispozici na webových stránkách ČNB. (13) Účastník k doložení své důvěryhodnosti doporučeného formuláře/dotazníku využil a vyplněný formulář/dotazník (dále jen Dotazník ) předložil společně s Žádostí. Dotazník 3

4 byl za účastníka vlastnoručně podepsán dne jednatelem účastníka Martinem Zarembou. (14) Jednou z otázek, jejíž zodpovězení je pro účely vyhodnocení důvěryhodnosti posuzované osoby vyžadováno, je otázka položená v části II. rubrice 3.2. dotazníku. V ní je posuzovaná osoba žádána o odpověď na otázku, zda jí byla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce či podnikatelské činnosti převyšující Kč nebo obdobnou částku v jiné měně, zákaz činnosti, anebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné (úmyslné či nedbalostní) porušení právní povinnosti. (15) Účastník v Dotazníku na uvedenou otázku odpověděl záporně, když v příslušné rubrice křížkem označil odpověď ne. (16) Na účastníka jako na osobu podnikající v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru se před nabytím účinnosti ZSÚ vztahoval zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávala podle 19 uvedeného zákona Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI ). (17) Z úřední činnosti 1 je ČNB známo, že účastníkovi byla příkazem č.j. ČOI 8109/14/4000 ze dne , vydaným ČOI, inspektorát Moravskoslezský a Olomoucký se sídlem v Ostravě, uložena pokuta Kč podle 20 odst. 5 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb. za spáchání správních deliktů podle 20 odst. 2 písm. a) a e) uvedeného zákona (dále jen Příkaz ČOI ). Příkaz ČOI nabyl právní moci dne (18) Předmětných deliktů se účastník dopustil, když jako věřitel (tj. osoba podnikající podle zákona č. 145/2010 Sb. 2 ) v rozporu s 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposuzoval s odbornou péčí schopnost spotřebitelů splácet spotřebitelský úvěr. (19) Vzhledem k tomu, že účastníku byla Příkazem ČOI uložena pokuta vyšší než Kč, a že tato pokuta mu byla uložena za správní delikt spočívající v porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti podle zákona č. 145/2010 Sb., měl účastník na tuto skutečnost v Dotazníku upozornit, resp. v části II. rubrice 3.2. Dotazníku označit odpověď ano, uvést podrobnosti této odpovědi a předložit příslušné rozhodnutí. (20) V době, kdy byla účastníkovi pokuta ČOI udělena, byl jeho jediným jednatelem pan Martin Zaremba 3, tj. osoba, která za účastníka podepsala Dotazník [viz bod (13)]. ČNB v této souvislosti považuje za nemyslitelné, že by statutární orgán podnikatele postupující s péčí řádného hospodáře a nikoli nedbale mohl v Dotazníku neuvést informaci o tom, že společnosti jím zastupované byla za doby jeho působení ve funkci statutárního orgánu uložena pokuta v nikoli zanedbatelné výši ( Kč), a to za delikt spáchaný v souvislosti s výkonem hlavní podnikatelské činnosti společnosti, resp. že by nesprávnou informaci o takové skutečnosti mohl přehlédnout. (21) Podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do se právnická osoba dopustí správního deliktu tím, že jako žadatel o udělení oprávnění k činnosti poskytovatele uvede v žádosti nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo v ní neuvede některou skutečnost. 1 Dopis ČOI č.j. ČOI 94490/17/O100 ze dne Podle 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 3 Martin Zaremba je jediným jednatelem účastníka od doby vzniku účastníka až do současnosti. 4

5 (22) Jak vyplývá z výše uvedených skutečností [viz zejm. body (8), (13), (14), (15), (17) a (19)] uvedl účastník v Žádosti nepravdivý údaj a předložením Dotazníku přiloženého k Žádosti naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do Vyjádření účastníka a jeho vypořádání (23) V Odporu účastník připustil, že mu za předmětné správní delikty byla Příkazem ČOI uložena pokuta Kč, a nerozporoval skutečnost, že informace o Příkazu ČOI nebyla uvedena ve formuláři/dotazníku Doklad k posouzení důvěryhodnosti (právnická osoba), který přiložil k Žádosti. Účastník namítl, že v řízení o Žádosti nehodlal delikt záměrně zatajit a že se z jeho strany jednalo o neúmyslné pochybení, které bylo způsobeno tím, že podklady pro řízení o Žádosti pro účastníka zpracovával jeho právní zástupce (advokát), který s účastníkem započal spolupráci v roce 2016 a o jeho deliktní historii nevěděl. Jednatel účastníka, pan Martin Zaremba, který skutečně o sankci uložené Příkazem ČOI věděl a ví, si při podpisu podkladů k Žádosti nevšiml, že na tuto sankci není v Dotazníku upozorňováno, a byl přesvědčen, že zástupci byla informace sdělena a dotazník je vyplněn správně. Na uvedené pochybení byl účastník upozorněn až dne doručením výzvy ČNB k odstranění nedostatků Žádosti [č.j. 2017/113688/CNB/570, z ], na níž bude reagovat později 4. (24) S ohledem na své námitky účastník navrhl, aby ČNB přehodnotila své stanovisko ohledně výše sankce, a tuto při rozhodování v řízení o správním deliktu stanovila v částce nižší než Kč, která i tak bude mít na účastníka dostatečný preventivní efekt. ČNB by měla přihlédnout k okolnosti, že se účastník v minulosti dopustil v souvislosti se svou podnikatelskou činností pouze jednoho uvedeného prohřešku, který vlivem, neefektivní komunikace nebyl zahrnut do Dotazníku. (25) Protože odpovědnost za správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do (ale též odpovědnost za přestupky právnických osob od ) je konstruována jako objektivní (tj. podmínkou odpovědnosti není zavinění pachatele), nepovažuje ČNB námitky účastníka, ve kterých poukazuje na to, že předmětný správní delikt nebyl spáchán záměrně, za relevantní, resp. svou relevanci by prokázané záměrné spáchání správního deliktu mělo při vyhodnocování přitěžujících okolností. (26) K námitkám účastníka, podle nichž Dotazník zpracovával jeho právní zástupce a podle nichž k nesprávnému vyplnění Dotazníku došlo v důsledku nesprávné komunikace mezi účastníkem a právním zástupcem, nemůže ČNB přihlédnout. Jak vyplývá z institutu zastoupení, jedná zástupce jménem zastoupeného, kterému ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo. Z pohledu ČNB, jakožto adresáta jednání účastníka, je lhostejné, zda je jednání vůči ní učiněno účastníkem přímo, nebo prostřednictvím jeho zástupce. V dané věci je třeba vzít v potaz dále to, že zástupce účastníka je právním profesionálem, u něhož je obecnými právními předpisy předpokládáno jednání s odpovídající znalostí a pečlivostí 5. Tento právní zástupce byl ze strany účastníka zvolen, aby pro účastníka zpracoval Žádost, která podle ZSÚ a vyhlášky musí být úplná, pravdivá a aktuální. Na základě toho ČNB předpokládá, a nemůže ani jinak, že si účastníkem zvolený právní zástupce při přípravě podkladů Žádosti mj. dostatečně ověřil sankční (deliktní) historii účastníka. (27) Námitka, podle níž si jednatel účastníka při podpisu Dotazníku nevšiml nesprávně uvedeného údaje, nemůže dle názoru ČNB obstát. Její akceptací by byl zcela popřen smysl a význam podpisu Dotazníku jednající osobou, potažmo význam podpisu na jakémkoli 4 Nově vyplněný Dotazník k posouzení důvěryhodnosti byl doručen ČNB dne Viz 5 odst. 1 občanského zákoníku. 5

6 (právním) jednání. ČNB nemůže přijmout názor, podle něhož by mělo být možné jakékoli jednání později zvrátit (negovat) jenom tím, že si jednající osoba nevšimla určité skutečnosti nebo tím, že svůj podpis k jednání připojila pouze mechanicky. To platí tím spíše, že Dotazník je srozumitelný, nikterak dlouhý a náročný na kontrolu a že podpis na něj připojila osoba, u níž právní předpisy předpokládají jednání s určitým standardem kvality [viz též bod (20)]. Navíc pokud účastník sám v rozkladu tvrdí, že byl přesvědčen, že informace o pokutě uložené mu Příkazem ČOI byla jeho právnímu zástupci sdělena, ČNB předpokládá, že právě správnost takového údaje v Dotazníku vyplněného jinou osobou, než účastníkem, bude ze strany účastníka podrobena kontrole. A pokud taková kontrola provedena není, nelze konstatovat, že by jednající osoba při jednání, kterým vůči ČNB deklaruje určité skutečnosti, vynaložila veškeré úsilí, jež po ní bylo možné požadovat. (28) Z hlediska vzniku odpovědnosti účastníka za spáchání deliktu podle 157 odst. 1 písm. b) ZSÚ, ve znění účinném do , potažmo z hlediska existence polehčujících okolností, je irelevantní, že účastník v Dotazníku uvedený nepravdivý údaj následně opravil. Takové jednání by svou relevanci mohlo mít pouze tehdy, jestliže by tak účastník učinil sám ještě před tím, než na to byl ze strany ČNB upozorněn. Pokud by se totiž ČNB o zatajené deliktní historii účastníka nedozvěděla z vlastní úřední činnosti, k takové aktivitě účastníka by nedošlo. (29) Z důvodu uvedených výše nemůže obstát návrh účastníka na snížení uložené pokuty. Současně platí, že z hlediska určení pokuty je tvrzení účastníka, podle něhož byl delikt projednaný ze strany ČOI jediným prohřeškem, irelevantní. ČNB v tomto řízení deliktní historii účastníka (ovšem pouze ve vztahu k ČNB) bere v potaz pouze při stanovení výše pokuty [a v tomto řízení tak také učinila, k tomu viz bod (46)]. Procedurální otázky a posouzení odpovědnosti účastníka za správní delikt (30) Dne nabyl účinnosti ZPřest. Podle 112 odst. 4 ZPřest platí, že zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti ZPřest, se dokončí podle dosavadních zákonů. (31) Protože předmětné řízení bylo zahajováno vydáním Příkazu za účinnosti ZPřest [viz též body (2) a (3)], postupuje ČNB, pokud jde o procesní pravidla podle ZPřest, konkrétně pak podle části třetí ZPřest, přičemž neřeší-li určitou procesní otázku zvláštním způsobem zákon upravující skutkovou podstatu přestupku (tj. ZSÚ) a není-li tato otázka řešena ani v ZPřest, použije se subsidiárně správního řádu. (32) Podle 158 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do správní delikty podle ZSÚ projednávala ČNB, která podle 158 ZSÚ projednává též přestupky podle ZSÚ. Příslušnost ČNB k projednání správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do je tak dána. (33) Podle 112 odst. 1 ZPřest se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty [tj. i na správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do ] ode dne nabytí účinnosti ZPřest hledí jako na přestupky podle ZPřest. Odpovědnost za dosavadní jiné správní delikty se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti ZPřest; podle ZPřest se posoudí jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější. (34) Protože k jednání účastníka zakládajícímu odpovědnost za vytýkaný správní delikt došlo před a protože právní úprava obsažená v ZPřest není pro účastníka příznivější [právní úprava zakládající odpovědnost účastníka za přestupek, resp. správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, účinná před i po je v zásadě totožná, včetně liberačních 6

7 důvodů], posoudila ČNB odpovědnost účastníka za jednání vytýkané mu v tomto rozhodnutí podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ZSÚ ve znění účinném do (35) Podle 112 odst. 2 ZPřest platí, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti ZPřest nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti ZPřest. (36) Vzhledem k tomu, že se účastník vytýkaného jednání dopustil podáním Žádosti, tj , protože ČNB informaci o deliktní historii účastníka od ČOI obdržela dne , protože podle 159 odst. 3 ZSÚ, ve znění účinném do odpovědnost právnické osoby za správní delikt zanikla, jestliže ČNB o něm nezahájila řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán, a protože řízení o předmětném deliktu bylo zahájeno vydáním Příkazu dne [viz též body (2) a (3)], odpovědnost účastníka za předmětný delikt ve smyslu 112 odst. 2 ZPřest nezanikla. (37) Podle 159 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (38) ČNB si není vědoma existence jakékoli skutečnosti naznačující, že by účastník vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby uvedení nepravdivého údaje v Žádosti zabránil [k tomu viz též argumentaci uvedenou v bodech (20) a (27)]. Z uvedeného důvodu nemá ČNB důvod pochybovat o tom, že by liberační důvod podle 159 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do mohl být v předmětném případě dán. Rozhodnutí o pokutě (39) Podle 157 odst. 3 písm. b) ZSÚ se za správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ uloží pokuta do Kč. (40) Podle 112 odst. 3 ZPřest se na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty ode dne nabytí účinnosti ZPřest použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. (41) Porovnáním 37 až 40 Zpřest a dosavadní právní úpravy ( 159 odst. 2 ZSÚ ve znění účinném do ) dospěla ČNB k závěru, že právní úprava týkající se určení druhu a výměry sankce účinná od není pro účastníka výhodnější, neboť obdobná kritéria, byť obecněji, stanovil ZSÚ ve znění účinném do v 159 odst. 2. (42) Pokud jde o určení výše pokuty, kterou lze uložit za spáchání správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do , neliší se ZSÚ v aktuálním znění od ZSÚ ve znění účinném do Z uvedeného důvodu nepovažuje ČNB svůj postup za postup odporující požadavku čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. (43) Podle 159 odst. 2 ZSÚ, ve znění účinném do ČNB při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (44) Objektem správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do je zájem společnosti na tom, aby v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů podnikali pouze tací podnikatelé, kteří budou důvěryhodní a budou skutečně splňovat 7

8 předepsané předpoklady pro řádný výkon podnikatelské činnosti podle ZSÚ. Tyto předpoklady jsou ještě před vstupem příslušného podnikatele na trh prověřovány v povolovacím řízení vedeném ČNB. Dotčeným ustanovením se mj. zdůrazňuje význam povolovacích řízení nově vedených ČNB, která má být podle zákonodárce garantem kultivovaného a fundovaného podnikání v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Informace, které jsou předkládány žadatelem o udělení oprávnění k činnosti podle ZSÚ, bývají v některých případech jediným zdrojem poznatků ČNB o žadateli. Je proto zásadní, aby žadatel v povolovacích řízeních vedených ČNB o sobě nezamlčel žádnou relevantní informaci, která má či může mít přímý vliv na vyhodnocení splnění licenčních podmínek, a aby o takových informacích referoval pravdivě. Fakt, že deliktem chráněný zájem je zákonodárcem vnímán jako významný, vyplývá z výše horní hranice sazby pokuty, kterou lze za tento delikt uložit. Zákonodárce pak optikou výše maximální přípustné pokuty uvedený delikt vnímá jako závažnější, nežli např. jednání, při kterém podnikatel podle ZSÚ nesplní povinnost uloženou mu rozhodnutím ČNB [srov. 157 odst. 2 ve spojení s 157 odst. 3 písm. a) ZSÚ], tj. přestupek (do správní delikt), který je jinými právními předpisy upravujícími podnikání na finančním trhu vnímán jako závažný. (45) V důsledku postihovaného jednání účastníka ČNB nedisponovala všemi informacemi potřebnými pro posouzení jeho důvěryhodnosti, jakožto jedné z podmínek udělení povolení k činnosti poskytovatele podle 10 ZSÚ. Relevantnost těchto informací je dána především tím, že účastník byl ze strany ČOI potrestán za jednání, které je z hlediska ZSÚ nežádoucí řádné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je jednou ze základních povinností poskytovatele. Pouze řádným plněním této povinnosti ze strany poskytovatelů může být naplněn smysl a účel právní úpravy obsažené v ZSÚ 6. V případě, kdy by ČNB nebyla předmětná skutečnost známa z její úřední činnosti, nebyla by schopna ji řádně zohlednit v řízení o Žádosti a nebyla tak schopna dostát svého poslání zmíněného v předchozím bodu. (46) V rámci posouzení okolností, za nichž byl předmětný správní delikt spáchán, nemohla ČNB jako k polehčující okolnosti přihlédnout k tomu, že účastník předložil nově vyplněný Dotazník k posouzení důvěryhodnosti, neboť účastník tak učinil až na základě aktivity ČNB (Příkaz a výzva k odstranění nedostatků Žádosti). Jako polehčující okolnost ČNB vnímá fakt, že účastník nebyl doposud ze strany ČNB sankcionován. (47) Při zohlednění maximální výše pokuty, kterou lze za předmětný správní delikt uložit, je pokuta ukládaná ve výši Kč pokutou uloženou blízko spodní hranici zákonné sazby. Pokutou je přitom postihováno jednání, které je svou povahou samo o sobě závažné a které ČNB nemůže tolerovat [viz body (44) a (45)]. Navzdory uložení pokuty při dolní sazbě zákonné sazby je ČNB přesvědčena o tom, že pokuta není ukládána v částce, která by byla pro účastníka zanedbatelná, pokuta tedy plní svůj represivní účel, a současně (a to i s ohledem na vyjádření účastníka obsažený v Odporu), že tato pokuta bude mít na účastníka dostatečný preventivní efekt. Zároveň ale platí, že v daném případě ČNB nevidí prostor pro další snížení pokuty, jak účastník navrhl v Odporu. (48) Při stanovení výše pokuty zohlednila ČNB informace doložené účastníkem pro účely řízení o Žádosti 7 ohledně počátečního kapitálu účastníka 8 a informace uvedené řádné účetní 6 Srov. důvodovou zprávu k ZSÚ, podle níž má ZSÚ mj. přispět k ochraně spotřebitele a eliminaci některých nežádoucích sociálních jevů, které mohou být spojeny s nedostatečnou regulací oblasti úvěrů pro spotřebitele (tj. i sociálně-ekonomickým následkům poskytnutí úvěru osobě, která nesplňuje požadavky na úvěruschopnost). 7 Podle 14 odst. 1 ZSÚ musí počáteční kapitál poskytovatele činit alespoň Kč, přičemž počáteční kapitál alespoň v této výši je jednou z podmínek udělení povolení k činnosti poskytovatele [ 10 odst. 1 písm. f) ZSÚ]. Účastník v řízení o Žádosti deklaroval počáteční kapitál ve výši Kč s tím, že z toho Kč je tvořeno rozdílem nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období, včetně ztráty za minulá účetní období. 8

9 závěrce za rok 2016, která byla do sbírky listin rejstříkového soudu založena teprve po zahájení tohoto řízení 9. Po zohlednění těchto informací nemá ČNB pochyby o tom, že by pokuta v ukládané výši mohla být pro účastníka likvidační, což ani účastník v řízení nenamítal. Samotným porovnáním částky uložené pokuty a možné maximální částky pokuty je současně třeba dospět k závěru, že uložená pokuta není pokutou zjevně nepřiměřenou. Rozhodnutí o nákladech řízení (49) Dle 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníkovi, který vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částka je pak na základě zmocnění obsaženého v 176 správního řádu stanovena vyhláškou č. 520/2005 Sb. Z 6 odst. 1 této vyhlášky pak vyplývá, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí Kč. (50) Vzhledem ke skutečnosti, že vedené správní řízení bylo, jak bylo podáno výše, vyvoláno porušením právních povinností účastníka, uložila ČNB tomuto povinnost nahradit paušální částkou ve výši Kč náklady tohoto správního řízení. (51) Ze všech výše uvedených důvodů rozhodla ČNB tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. P O U Č E N Í Proti tomuto rozhodnutí lze podle 152 odst. 1 správního řádu podat rozklad u ČNB, Na Příkopě 28, Praha 1, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení. Lhůta pro podání rozkladu činí podle 83 odst. 1 správního řádu ve spojení s 152 odst. 5 správního řádu 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. O rozkladu proti rozhodnutí ČNB rozhoduje bankovní rada ČNB. podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky Doručuje se (prostřednictvím datové schránky):., advokátka, se sídlem /_, 8 Ustanovení 3 odst. 1 písm. k) ZSÚ. 9 Podle rozvahy činil vlastní kapitál účastníka k tis. Kč a nerozdělený zisk z předchozích období tis. Kč. 9