Mám astma. Co to znamená?

Transkript

1 Mám astma. Co to znamená?

2 1. 2. Můj lékař mi řekl, že mám astma. Co to znamená? Znamená to, že máte CHRONICKÉ ONEMOCNĚNÍ PRŮDUŠEK, které se projevuje kašlem, převážně suchým, ztíženým dýcháním, přičemž je ve větší míře ztížen výdech než nádech, a hvízdáním na hrudníku, někdy i pocitem tlaku a svíráním na hrudníku. Neznamená to, že musíte mít všechny uvedené příznaky, nebo že je musíte pociťovat všechny současně. Popisované příznaky mají velmi kolísavou intenzitu někdy mohou být velmi silné a někdy zase tak slabé, že se Vám může zdát, že Vám prakticky nic není. Typické pro astma je to, že se příznaky často zhoršují v časných ranních hodinách, kdy se můžete probudit kašlem, hvízdavým dýcháním, nebo i zmíněným pocitem nedostatku vzduchu. normální dýchací cesty dýchací cesty s astmatem Můj známý má astma, on je však alergikem už mnoho let. Já nemám žádnou alergii. Jak je možné, že mám astma? Příčiny astmatu nejsou přesně známy a alergie není jedinou příčinou vzniku astmatu, i když samotná alergická rýma zvyšuje pravděpodobnost, že se u daného jedince astma někdy objeví. Říkáme, že ASTMA JE MULTIFAKTORIÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ. Podílí se na něm genetická predispozice, což potvrzuje skutečnost, že v rodině se astma často objevuje u více členů. Není neobvyklé, že astmatem trpí například dědeček, jeho dcera a dceřini dva synové. Ale samotná genetická predispozice nestačí. Musí přijít vhodný spouštěč, který spustí samotný chronický zánět průdušek, a tím i příznaky astmatu. Je jím například již zmíněná alergie (u pacientů alergických na pyly břízy se obvykle objevují první příznaky astmatu na jaře, když bříza kvete ), ale i různé infekce. Například děti, které v útlém dětství překonaly infekci rinoviry (poměrně běžný virus vyvolávající infekce dýchacích cest), mají vyšší riziko vzniku astmatu v pozdějším věku ve srovnání s dětmi, které tuto virózu neprodělaly. Existují i jiné speciální druhy astmatu například námahové astma, při němž se příznaky objevují pouze po fyzické námaze, nebo aspirinové astma příznaky astmatu se objeví po užití Aspirinu či Acylpyrinu (nebo jiného přípravku obsahujícího kyselinu acetylsalicylovou). 3. Dá se mé onemocnění, tedy astma, léčit? Dá se i zcela vyléčit? Ano, astma je léčitelné onemocnění. Dnes máme k dispozici mnoho kvalitních léků, kterými umíme astma DOBŘE LÉČIT, ale ne zcela vyléčit. Při tomto onemocnění dochází v důsledku zánětu k zhrubnutí sliznice průdušek a ke stažení (konstrikci) průdušek, což vede k celkovému snížení jejich průchodnosti. Ve výsledku pak vzduch v průduškách astmatika proudí obtížněji než ve zdravých průduškách. Je to velmi podobné jako s vysokým tlakem krve když léky na vysoký tlak užíváte, tlak se Vám upraví a Vám se zdá, že už léky nepotřebujete. Ale po delším vynechání léků postupně dochází k vzestupu tlaku. Pokud tlak krve nedržíte pod kontrolou pomocí léčby, mohou se objevit závažné komplikace (např. krvácení do mozku). I při astmatu umíme léčbou dosáhnout takového stavu, že se Vám bude zdát, že Vám vlastně nic není. To ale neznamená, že je astma vyléčeno. Znamená to, že lék, který užíváte, je pro Vás vhodný a astma je správně léčeno. 02 Mám astma. Co to znamená?

3 4. Jakými léky budete léčit mé astma? K léčbě astmatu používáme dvě hlavní skupiny léků KONTROLUJÍCÍ a ZÁCHRANNÉ. (protizánětlivý lék) nezabírá, kdežto úlevové antiastmatikum (záchranný lék) ano, a jednoduše přestanete užívat inhalační kortikoid a začnete užívat pouze úlevové antiastmatikum. To by byla velká chyba Přestali byste používat to, co je pro léčbu astmatu velmi důležité PROTIZÁNĚTLIVÝ LÉK. PROTIZÁNĚTLIVÉ léky = 1) tzv. KONTROLUJÍCÍ ANTIASTMATIKA Jsou to léky, které mají protizánětlivé účinky a drží astmatický zánět pod kontrolou. Záchranný lék je velmi důležitou součástí léčby astmatu. Pokud máte časté příznaky astmatu, měli byste jej mít vždy u sebe, užívejte jej však pouze při zhoršení příznaků astmatu. Jeho nástup je rychlý, je důležitý k dosažení rychlého zlepšení stavu, ale nemůžete jej užívat dlouhodobě bez protizánětlivé léčby. Nutnost jejich užívání vyplývá ze samotné podstaty onemocnění - ASTMA bronchiale je CHRONICKÉ ZÁNĚTLIVÉ onemocnění. K jeho léčbě je tedy nutná CHRONICKÁ (dlouhodobá) PROTIZÁNĚTLIVÁ léčba. Pojem dlouhodobá znamená většinou několikaletou a velmi často i celoživotní léčbu. Protizánětlivé léky se nejčastěji používají v inhalační formě ta je i nejméně zatěžující pro náš organismus. Protizánětlivý lék je dodán cíleně na místo do plic, kde má na sliznici průdušek působit. Protizánětlivé inhalační léky patří do skupiny kortikosteroidů. Jsou to látky podobné těm, které vylučuje kůra nadledvin. Máme i jinou skupinu protizánětlivých léků antileukotrieny, které se užívají v tabletové formě. U dospělých se obvykle volí antileukotrieny v případě, že pacienti z nějakých důvodů inhalační léčbu nesnášejí, nebo samotná inhalační léčba kortikoidy na zlepšení příznaků astmatu nestačí. Důležité je uvědomit si, že nástup účinku protizánětlivých léků není okamžitý zlepšení pocítíte až po několika dnech, nikoli po minutách Proto musíte být trochu trpěliví, dokud kontrolující antiastmatikum neuklidní zánět na sliznici průdušek. Existují také fixní kombinace protizánětlivého léku doplněné dalším kontrolujícím lékem (LABA), který Vám dlouhodobě udržuje rozšířené průdušky - to znamená, že oba druhy léků jsou zakomponovány do 1 inhalátoru. Tuto léčbu Vám lékař předepíše tehdy, pokud pravidelná léčba samotným kortikoidem není dostačující a Vy stále pociťujete příznaky. 5. Mají léky na astma mnoho nežádoucích a vedlejších účinků? Všechny léky na světě, včetně přírodní léčby, mohou mít na Váš organismus nějaký nežádoucí účinek. 2) ZÁCHRANNÉ léky = tzv. ÚLEVOVÁ ANTIASTMATIKA Už podle názvu je zřejmé, že jde o léky, které uvolňují (tedy rozšiřují) průdušky a používají se pouze při zhoršení příznaků astmatu (ztížené dýchání, hvízdání nebo sevření na hrudi, záchvatovitý kašel). Po inhalaci úlevových antiastmatik pocítíte úlevu poměrně rychle, což neplatí pro protizánětlivé léky. Můžete proto mylně nabýt dojmu, že Vám inhalační kortikoid Ani med nemohou konzumovat všichni lidé například pacienti alergičtí na med (jsou popisovány i silné alergické reakce se život ohrožujícím otokem hrdla). A to přesto, že se jedná o zdravý přírodní produkt s množstvím zdraví prospěšných účinků. Na světě neexistuje žádný lék, ale ani potravina, která by byla dokonalá pro všechny. Proto i Vám lékař vybere k léčbě astmatu taková úlevová a kontrolující antiastmatika, o kterých se domnívá, že jsou pro Vás nejvhodnější. Přesto se může stát, že zaznamenáte nějaké nežádoucí účinky léků. V takovém případě o tom musíte informovat lékaře, který Vám lék předepsal a dohodnout se na dalším postupu. Není správné svévolně léky vynechat a zůstat dlouhodobě bez protizánětlivé léčby. 04 Mám astma. Co to znamená?

4 Obecně lze konstatovat, že léky na astma jsou obvykle dobře snášené a mají příznivý bezpečnostní profil. Při inhalační LÉČBĚ KORTIKOIDY může občas dojít k zastření hlasu nebo k chrapotu, někdy se vyskytne bílý povlak na jazyku. Těmto nežádoucím účinkům můžete předcházet tím, že si po každé inhalaci léku ústa i hrdlo vypláchnete a vykloktáte čistou vodou nebo vodou s malým množstvím sody (na špičku nože do 0,5 1 dcl vody, rozmíchat), kterou následně vyplivnete. Při ZÁCHRANNÉ LÉČBĚ je možným nežádoucím účinkem zrychlená srdeční akce. Může se projevit zrychleným tepem, nepříjemným pocitem bušení srdce, třesem rukou, pocitem neklidu. Vyskytuje se hlavně u citlivějších jedinců a pacientů se sklonem k tachykardii (rychlé akci srdce více než 100 úderů/min.). Tyto účinky se vyskytují zejména po krátkodobě působícím úlevovém léku. U takových pacientů je alternativní záchrannou léčbou úlevový lék s jiným mechanismem účinku. U některých léků se popisuje suchost sliznice v dutině ústní (které lze předejít vypláchnutím úst po inhalaci). 6. Je léčba astmatu návyková, můžete se stát závislým? Ne, při léčbě astmatu je ZÁVISLOST NA LÉCÍCH VELMI NEPRAVDĚPODOBNÁ. Při jejich vynechání se po jistém čase (ten může být různě dlouhý - u někoho dny, u jiného týdny až měsíce) klinický stav může zhoršit, nikoli však z důvodu závislosti na léku, ale proto, že zánět se jednoduše přestal potlačovat. Jak jsme již uváděli, astma je chronické zánětlivé onemocnění, vyžaduje tedy dlouhodobou léčbu. Pravidelné užívání protizánětlivých léků je důležité z hlediska prevence (předcházení) zhoršení astmatu, proto se protizánětlivé léky někdy nazývají i preventivními. Zhoršené astma si můžete představit jako hořící oheň tehdy přijdete za lékařem, začnete se léčit, po léčbě se cítíte lépe, máte pocit, že Vám už vlastně nic není, ale není to úplně tak. Mírný zánět stále doutná na sliznici průdušek, a pokud ho nebudete neustále potlačovat, tedy hasit oheň, může nepozorovaně zase vzplanout, zvláště pokud přijdete do kontaktu s nějakým alergenem nebo s infekcí. Neléčené astma ve stadiu výrazných obtíží = velká hořící vatra. 7. Léčené astma při léčbě se oheň uhasí, ale stále jsou tam doutnající žhavé uhlíky, které, pokud je nebudete stále hasit protizánětlivou léčbou, mohou rychle vzplanout (při viróze, stresu, kontaktu s alergenem, ). Nemohu mít z kortikoidů osteoporózu? Při běžné dávce inhalačních kortikoidů je OSTEOPORÓZA VELMI VZÁCNÁ. Svědčí o tom údaje z klinických studií u pacientů s astmatem, kteří byli léta léčeni inhalačními kortikoidy v nízké a střední dávce. Je důležité, abyste užívali léky v dávkách a intervalech předepsaných Vaším lékařem. Pokud byste totiž neužívali inhalační protizánětlivou léčbu pravidelně, může dojít k popisovanému vzplanutí vatry, tedy k zhoršení příznaků, které mohou být v některých případech dramatické. V takovém případě pacient často dostane jednorázově mnohem vyšší dávku kortikoidů za 3-4 dny, než za celý rok v inhalační formě. K takovým případům může docházet zejména na jaře u pacientů, kteří pravidelně neužívali inhalační léčbu. V silně zhoršeném stavu lékař pacientovi kvůli závažné dušnosti podá injekční i tabletové kortikosteroidy, aby se zhoršení astmatu zvládlo. 06 Mám astma. Co to znamená?

5 8. Mohou kortikoidy u dítěte zpomalit jeho růst? Poznejte stav svého astmatu udělejte si Test kontroly astmatu Stručně řečeno při běžných dávkách doporučovaných u dětí JE TO MÁLO PRAVDĚPODOBNÉ. Léčebné preventivní dávky jsou nízké a předcházejí zhoršení astmatu. Při náhlém zhoršení lze dítěti podat kortikoid ve formě čípku. Z hlediska rizika nežádoucích účinků léčby je mnohem horší vynechat každodenní léčbu, a pak opakovaně podat dítěti kortikoidový čípek, než dodržovat pravidelnou preventivní léčbu inhalačními kortikoidy. Alergologové, kteří se věnují dětským pacientům, upozorňují rodiče, aby nezneužívali tyto kortikoidové čípky na potlačení příznaků astmatu a nezatěžovali tak organismus dítěte nepřiměřenou léčbou. Při zhoršení příznaků je třeba navštívit alergologa, který upraví inhalační léčbu astmatu. 1. otázka: Po jak dlouhou dobu za poslední 4 týdny Vám astma bránilo ve Vaší běžné činnosti v práci, ve škole nebo doma? Po celou dobu 2. otázka: Jak často jste za poslední 4 týdny měl/a pocit ztíženého dýchání/krátkého dechu? Častěji než 1 x denně Většinu doby Určitou část doby 1 x denně 3x až 6x za týden Krátkou dobu 1 x nebo 2x za týden Žádnou dobu Vůbec ne VÝSLEDEK 9. Jak vím, že je moje astma dobře léčeno? Cílem léčby astmatu je, abyste nepociťovali příznaky, s nimiž jste k lékaři přišli abyste nekašlali, neměli hvízdání na hrudníku, tíseň a tlak na hrudi. Abyste mohli vykonávat své běžné denní aktivity a abyste mohli v noci nerušeně spát. Tehdy je VAŠE ASTMA POD KONTROLOU a Vy nepociťujete žádné příznaky nebo omezení. Dobrou pomůckou pro zhodnocení stavu astmatu je test kontroly astmatu zaměřený na hlavní příznaky astmatu. Test vypracovali experti na diagnostiku, management a léčbu astmatu (Iniciativa GINA, pravidelně se aktualizuje). 3. otázka: Jak často Vás za poslední 4 týdny probudily v noci nebo ráno (dříve, než jste zvyklý/á) příznaky astmatu (hvízdavé dýchání, kašlání, ztížené dýchání/krátký dech, tlak nebo bolest na hrudi)? 4 nebo více nocí za týden 2 až 3 noci za týden 1x za týden 1x až 2x za poslední 4 týdny 4. otázka: Jak často jste za poslední 4 týdny použil/a inhalační úlevový lék (sprej)? 3x nebo vícekrát za den 1 x nebo 2x za den 2x nebo 3x za týden 1x za týden nebo méně 5. otázka: Jak byste zhodnotil/a kontrolu svého astmatu za poslední 4 týdny? Žádná Špatná Částečná Dobrá Vůbec ne Vůbec ne Úplná CELKOVÝ VÝSLEDEK 08 Mám astma. Co to znamená? Výsledek: 25 bodů Blahopřejeme VAŠE ASTMA JE POD KONTROLOU. Nemáte žádné příznaky, astma Vás neomezuje. Pokud se tento stav změní, navštivte svého lékaře. Výsledek: 20 až 24 bodů. VAŠE ASTMA JE POD ČÁSTEČNOU KONTROLOU. Váš lékař Vám pomůže dosáhnout kontroly nad astmatem. Výsledek: méně než 20 bodů. VAŠE ASTMA JE POD NEDOSTATEČNOU KONTROLOU Poraďte se se svým lékařem, upraví Vám léčebný program, který Vám pomůže dosáhnout kontroly nad astmatem.

6 Pokud se budíte v noci kvůli kašli, nemůžete nadále vykonávat každodenní aktivity, které jste nedávno zvládali (zahrádka, sport, turistika, ), a přitom musíte denně inhalovat svůj záchranný lék, měli byste navštívit svého lékaře i přesto, že termín kontrolního vyšetření je až za 3 měsíce. V tomto případě Vaše astma není pod kontrolou a pravděpodobně bude zapotřebí úprava léčby změna dávek nebo změna léku. Toto je velmi důležité, protože včasný léčebný zásah zlepší Váš zdravotní stav, zlepší kontrolu astmatu a hlavně předejde komplikacím, které mohou vzniknout při dlouhodobě nedostatečně léčeném, a tedy i nedostatečně kontrolovaném, astmatu. Proto se doporučuje při kontrole u lékaře, který léčí Vaše astma, zmínit například to, že si už nechodíte zahrát fotbal s kamarády, protože nestačíte s dechem, nebo že se ráno vzbudíte kvůli kašli, nebo Vás kašel omezuje při společenských aktivitách. Pokud jste museli omezit své aktivity z běžného života - řekněte to svému lékaři. Pamatujte si - dobře kontrolované astma Vás nemá omezovat v žádné z činností 10. Jakékoliv dotazy týkající se příslušného onemocnění nebo způsobu léčby je třeba konzultovat s ošetřujícím lékařem. Jak bych si ještě mohl zlepšit své astma? Co bych měl ještě dělat kromě užívání léků, nebo jaké vitamíny bych měl užívat? To je velmi častá otázka a odpověď není jednoduchá. Je uvedena v několika následujících bodech: Chraňte se před infekcemi, protože každá infekce může zhoršit průběh astmatu. Je vhodné nechat se na podzim naočkovat vakcínou proti chřipce, starší pacienti 1 za 3 5 let i vakcínou proti pneumokokům (pneumokoky mohou způsobit zápal plic). I když jsou různé názory na očkování, je vhodné si uvědomit některé skutečnosti, například kolik komplikací jste měli po očkováních v minulosti? Každý rok zemře několik pacientů s astmatem na zápal plic, který je způsobený virem chřipky nebo pneumokoky, kterému lze předejít očkováním. SPORTUJTE, JAK JEN MŮŽETE. Sport je velmi důležitý pro každého člověka a pro astmatika zvlášť zlepšuje fyzickou kondici, kapacitu plic, celkovou psychickou pohodu. Povzbuzením pro astmatiky může být i skutečnost, že existuje několik olympijských vítězů astmatiků. Astma není faktorem, který by bránil nebo znemožňoval sportovat. Právě naopak, sport stav Vašeho astmatu zlepší. Každý by si ale měl volit sport a intenzitu zátěže, která mu vyhovuje. Nekuřte a vyhýbejte se i zakouřeným prostorům. Kouření je významným zhoršujícím faktorem astmatu a často komplikuje léčbu. Upravte si své životní prostředí. Pokud jste alergičtí na zvířata, není vhodné mít zvíře v interiéru (venku třeba na dvoře, to není problém). Zvláště silným alergenem je například kočka. Vhodné jsou klimatické pobyty, obzvláště při alergickém astmatu. Pokud jste například alergičtí na ambrózii, je dobré naplánovat si dovolenou v horách nebo u moře v době květu ambrózie ve Vašem regionu. Pokuste se naučit zvládat stres, protože stres je výrazným zhoršujícím faktorem astmatu i dalších chronických onemocnění V první řadě poslouchejte rady svého lékaře a nenechte se zmást a znejistit informacemi od známých, sousedů či internetových neodborných komunikací. Jakékoliv zhoršení svého astmatu konzultujte s lékařem a dodržujte pravidelné návštěvy. Pokud jste alergik, musíte důsledně léčit svou alergii, zejména alergickou rýmu. Nos je totiž vstupní branou do dýchacích cest a má velmi důležitou roli očišťuje, zvlhčuje a otepluje vzduch, který vdechujeme. 10 Mám astma. Co to znamená?

7 A CO NA ZÁVĚR? Zapamatujte si: Astma je chronické onemocnění a vyžaduje dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Astma se dá léčit pravidelnou léčbou, ale ne zcela vyléčit. Cílem léčby astmatu je to, abyste mohli žít plnohodnotný život se všemi aktivitami a měli klidný spánek v noci, bez probouzení kvůli příznakům astmatu a abyste nemuseli užívat svůj záchranný lék častěji než 2 týdně. K léčbě astmatu se používají 2 skupiny léků: 1. kontrolující antiastmatika (na preventivní, pravidelnou, dlouhodobou protizánětlivou léčbu) a 2. úlevová antiastmatika (pouze při zhoršení příznaků astmatu, nebo preventivně před zátěží). Dobře se naučte, který lék máte na dlouhodobou kontrolu astmatického zánětu průdušek a musíte jej užívat pravidelně každý den (kontrolující antiastmatikum), a který lék máte použít pouze v případě, že se Vám zhorší příznaky astmatu (kašel, pískání, dušnost). K léčbě astmatu jsou dnes k dispozici kvalitní léky schopné udržet astma pod kontrolou při mikrogramových dávkách a při minimu vedlejších účinků, kterým lze často předejít dodržováním dalších opatření doporučených lékařem. Užívejte léky pravidelně, nevynechávejte dávku, ani ji nijak neupravujte bez konzultace s lékařem. Pokud si nejste jisti, zda si správně aplikujete inhalační lék pomocí inhalátoru, nechte se zkontrolovat lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou v ambulanci, do které docházíte. Tento materiál byl vytvořen společností GSK na podporu vzdělávání astmatiků o jejich onemocnění. Datum přípravy: červen 2017 CZ/RESP/0023/17 GlaxoSmithKline s.r.o., Hvězdova 1734/2c, Praha 4